Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8

Textový obsah:

Ministerstvo kultury
N árodní pam átkový ústav  
Došlo: 2021-07-19 11:17:16
č i  NPU-310/59081/2021
Listů: 4 Příloh: 0
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelnafemkcr.cz
dle rozdělovníku
Rozhodnutí nabylo právní moci. 
za správnost:
V Praze dne 3. 6. 2021 
Č .j.M K  38253/2021 OPP 
Sp. zn. MK-S 2233/2021 
Vyřizuje: PhDr. Dana Vrabelová, Ph.D.
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové 
péče podle ustanovení § 8 odst. 1. zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a zákona 
č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, r u š í  prohlášení 
venkovského domu č. p. 279 na st. p. č. 282 a pozemku st. p. č. 282, vše v k. ú. Horní 
Rokytnice, obec Rokytnice nad Jizerou, okr. Semily, Liberecký kraj, ÚSKP 25438/6- 
2757, za kulturní památku.
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, 
je účastníkem řízení:
Odůvodnění
Ministerstvo kultury v souladu s ustanovením § 8 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., 
o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zahájilo dne 26. 4. 2021 z vlastního 
podnětu zrušení prohlášení venkovského domu č. p. 279 na st. p. č. 282 v k. ú. Horní 
Rokytnice, obec Rokytnice nad Jizerou, okr. Semily, Liberecký kraj, ÚSKP 25438/6-2757, za 
kulturní památku.
Ministerstvo kultury tak učinilo na základě dopisu Města Rokytnice nad Jizerou, ze 
dne 29. 1. 2021, ve kterém bylo poukázáno na havarijní stav předmětného objektu přímo 
ohrožující životy a zdraví obyvatel obce Rokytnice nad Jizerou a na základě žádosti o zrušení 
prohlášení rodinného domu č. p. 282 za kulturní památku, podané společně čtyřmi 
spoluvlastníky předmětné nemovitosti dne 14. 2. 2021.
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Liberci, vyslovil ve svém 
stanovisku ze dne 12. 4. 2021, č. j. NPU-353/18930/2021 se zrušením předmětné věci 
souhlas, a to s následujícím vyjádřením:
„...Objekt se nachází ve střední části obce severně od průjezdní komunikace, 
východně od lokality Berlín. Přízemní, podsklepený a převážně roubený dům stojí na 
obdélném půdorysu rozšířeném kolmou zděnou přístavbou přilehající k hospodářské části 
domu. Sedlové střechy kryjí plechové šablony a pásy lepenky. Vstup uvozuje rampa zápraží s 
krytým zádveřím. Vnitřní členění vychází z tradiční trojdílné dispozice rozšířené o obytnou 
boční světničku a dvoutraktově řešený hospodářský díl. Kolmé křídlo přestavby v přízemí 
doplnilo hospodářské prostory a v podkroví navýšilo vestavěnou komorou obytnou kapacitu.
Obecně se jedná o krkonošský vesnický dům s charakteristickými zdobnými detaily 
typickými pro oblast Rokytnice v tomto případě se uplatňující především dekorativní řezbou 
trámkové zárubně vstupu, malovaného domovního čísla, nebo obložek okenních otvorů. Při 
východním průčelí se dochovala jednoduší štítová lomenice se záklopovými prknem nesoucí 
hůře čitelný malovaný nápis.
Vrstevnicově orientovaná zástavba podél průjezdní komunikace a Huťského potoka je  
v Horní Rokytnici zachycena již  na tzv. Grauparově mapě z roku 1757. Současná podoba 
domu může podle velmi hrubého odhadu pocházet až z přelomu 18. a 19. století. Bez 
podrobné archivní rešerše a stavebně historického průzkumu je  však naše poznání marginální 
a starší původ objektu nelze zcela vyloučit. Mapová díla tzv. stabilního katastru z roku 1842 
usedlost zachycují v obdélném půdorysu a spalné podobě. Výrazná přístavba kolmého křídla 
pak pochází z přelomu století 19. a 20. ja k  tomu napovídá charakteristický vaznicový krov s 
obytnou komorou v patře. Nejbližší historii poznamenaly majetkové nejasnosti. Dlouhodobější 
absence údržby a neřešené zatékání do dřevěných konstrukcí vygradovalo sesunutím krovu při 
SZ nároží domu. Nestabilita konstrukcí vyústila na počátku roku 2021 v nucenou demolici 
střechy ohrožující přilehlou veřejnou komunikaci.
Z  památkového hlediska objekt představoval hodnotný a autentický doklad vývoje 
horského domu a důležitý historický hmotný pramen místních stavebních zvyklostí. Zároveň 
byl objekt nositelem řady zajímavých architektonických detailů a konstrukcí dotvářejících 
celkovou historickou věrohodnost památky. Dům v neposlední řadě spoluvytvářel 
charakteristickou podobu zástavby Rokytnice a jeho zánik znamená další výraznou ztrátu v 
rychle měnícím se obrazu města.
Havarijní stav domu a následné odstranění střechy bohužel znamená zánik fyzické 
podstaty památky a zánik památkových hodnot jako takových. Narušení dochovaných svislých 
konstrukcí a jejich vystavení přímému vlivu povětrnostních podmínek minimalizuje jejich 
využití v případné rekonstrukci, která by tak znamenala vznik pouhé napodobeniny či kopie 
zaniklého objektu.
Z  těchto důvodu, NPÚ, ÚOP v Liberci se zrušením památkové ochrany domu čp. 279 s 
pozemkem st. p. č. 282 v k. ú. Horní Rokytnice nad Jizerou souhlasí^.
Městský úřad Jilemnice, úsek státní památkové péče, jako příslušný správní orgán 
památkové péče, ve svém dopise ze dne 21.4. 2021, č. j. MUJI 1131/202 l/RIM/3, vyjádřil se 
zrušením prohlášení předmětné věci za kulturní památku rovněž souhlas, a to s následujícím 
odůvodněním:
„ ...Jedná se o přízemní, podsklepený, převážně roubený objekt obdélného půdorysu se 
zděnou přístavbou kolmo přiléhající k hospodářské části domu, sedlové střechy byly kryty 
plechovými šablonami a lepenkovými pásy. Vstup tvoří násep s krytým zádveřím. Chalupa má 
tradiční trojdílné členění, rozšířené o obytnou boční světničku a dvoudílnou hospodářskou 
část. Jde o vesnický dům krkonošského typu s dekorativními detaily - dochovala se např. 
řezba trámkové zárubně vstupních dveří a záklopové prkno z východní lomenice se špatně 
čitelným nápisem. Dům v současné hmotě pochází pravděpodobně z přelomu 18. a 19. století, 
kolmá přístavba pak pravděpodobně z přelomu 19. a 20. století.
Stavebně technický stav domu fatálně poznamenala dlouhodobá absence údržby, 
způsobená pravděpodobně i vleklým dědickým řízením, které bylo ukončeno po více než 20 
letech v roce 2020. V té době j iž  byl objekt v havarijním stavu, krov a severozápadní lomenice 
se začaly sesouvat, počátkem roku 2021 bylo statikem nařízeno odstranění konstrukcí krovu a 
štítů, které pod tíhou sněhu hrozily zřícením na přilehlou obecní komunikaci. Původní 
konstrukce jsou zachovány na hospodářské části domu, tedy na zděné kolmé přístavbě, dále 
jsou zachovány i roubené stěny domu, nicméně tyto jsou napadeny dřevokaznými houbami a 
dalšími škůdci v takovém rozsahu, že jejich zachování nebo alespoň částečné využití při 
případné obnově domu se jev í jako nemožné. Dle našeho názoru bohužel došlo k velmi 
významné ztrátě památkových hodnot a de facto k zániku samotné podstaty památky.
Z  výše uvedených důvodů M ěli Jilemnice, odbor rozvoje, investic a majetku, 
památková péče, se zrušením prohlášení domu čp. 279 na pozemku st. p. č. 282 v k. ú. Horní 
Rokytnice nad Jizerou souhlasí“.
Krajský úřad Libereckého kraje, odbor kultury, památkové péče a cestovního 
ruchu ve svém vyjádření ě. j. KULK 24130/2021 ze dne 1. 3. 2021, vyslovil se zrušením 
prohlášení uvedené věci za kulturní památku nesouhlas s následujícím zdůvodněním:
„... Venkovský dům č. p. 279 v Rokytnici nad Jizerou je  typickým příkladem pojizerské 
architektury západních Krkonoš. Nachází se ve střední části k. ú. Horní Rokytnice nad Jizerou 
severně od Huťského potoka. Na indikačních skicách z roku 1842 je  dům umístěn v jižn í části 
lánu při hlavní komunikaci. Východně od domu na hlavní komunikaci navazuje cesta vedoucí 
k severně položeným lánům. K  domu náležela i stodola nebo seník severně od domu. Dům je  
vyznačen jako spalné stavení na obdélném půdorysu s čtvercovou přístavbou pravděpodobně 
krytého zádveří v severní části. Seník je  vyznačen jako spalný objekt na obdélném půdorysu s
východní stěnou přiléhající k cestě vedoucí mezi lány. Na originálních mapách stabilního 
katastru z  roku 1877 je  dům vyznačen jako spalné stavení na totožném půdorysu, objekt 
seníku je  červeně přemalován a posunut západně od cesty. Na mapě evidence nemovitostí z 
roku 1964 - 1967je  dům vyznačen na půdorysu ve tvaru písmene „L44s přístavbou chlévů v 
severovýchodní části. V současnosti má dům výrazný půdorys písmene „ L neboť došlo k 
odbourání krytého zádveří na severní straně domu a jeho přemístění na jižn í stranu domu 
směrem k hlavní komunikaci.
Dům pochází z přelomu 18. a 19. stol. a je  typickým zástupcem pojizerské architektury 
západních Krkonoš. Je postaven ve svahu na půdorysu písmene „ L “. Má zděnou podezdívku, 
na níž nasedá přízemní roubená konstrukce přízemí s mladší kamennou přístavbou chlévů při 
severovýchodním nároží. Střecha nad obytnou částí domu byla sedlová s námětky a s 
hřebenem rovnoběžným s hlavní komunikací, nad chlévní přístavbou sedlová s hřebenem 
kolmým na hlavní komunikaci. Oba hřebeny byly umístěny ve stejné výšce. Krov nad domem 
byl s jedním hambalkem, podepřený v ose trojicí vaznic na sloupcích. Sloupky byly u středové 
vaznice v rytmu střídající se třetí a druhé vazby, přičemž každý druhý sloupek byl zavěšen, u 
bočních vaznic byl sloupek v každé druhé vazbě. Středová vaznice měla na každém sloupku 
pásky, boční vaznice na každém druhém sloupku. Stropní trámy byly pohledové se záklopovým 
stropem. Krov přístavby není na fotodokumentaci statických posudků zachycen. Správní 
orgán na základě správní praxe předpokládá, že šlo o hambalkový krov vynesený na 
dřevěných kozách kotvených do pozednice. Kozy byly z exteriéru opláštěný svislým bedněním. 
Krytina byla šindelová, na jižn í straně překrytá falcovaným plechem, na severní straně a 
přístavbě lepenkou. Dům má tradiční trojdílnou dispozici se síní ve střední části, světnicí 
orientovanou na západ a komorou na východní straně. Světnice je  ze západní strany osvětlena 
osmi okenními otvory, třemi z jižn í strany, čtyřmi ze západní strany a jedním ze severní 
strany. Všechny okenní výplně jsou orámovány jednoduchými dřevěnými obložkami s mírně 
předstupujícím parapetem, v rozích projmutým. Okna jsou špaletová, dvoukřídlá s dovnitř a 
ven otvíravými křídly. Křídla jsou členěna na tři okenní tabulky. Dochovány jsou převážně 
bambulkové závěsy. Západní a jižn í stěna světnice jsou z exteriéru doplněny přístěnnou 
sloupovou podpěrnou vazbou v podobě jednoduchých sloupků přišroubovaných k roubení, 
která vynáší předsazený západní štít. Komora je  v současnosti průchozí. Původní severní 
vstup byl zúžen a je  opatřen novodobými rámovými dveřmi se spodní výplní dřevěnou, horní 
prosklenou a opatřenou mříží. Vedle severního vstupuje roubení ve spodní části nahrazeno 
zdivém. S  ohledem na skutečnost, že dům není přístupný, nelze jednoznačně určit, zda jde o 
dodatečné dozdění a náhradu poškozeného roubení, nebo zda jde o relikty původního 
otopného systému. Mladší jižn í vstup je  trámový, bez obložky, se svlakovými dveřmi. Vedle něj 
se nachází malé větrací okénko s dřevěnou obložkou s trojúhelníkovým nástavcem. Okénko je  
v polovině předěleno mladší přístavbou jižního bedněného zádveří, ve spodní části 
olištovaného. Komora je  v jižn í části roubená, v severní zděná. Na zděnou část navazuje 
přístavba chléva. Prosvětlena je  trojicí oken, přičemž dvě okna jsou umístěna v jižn í stěně a 
jsou totožná s okny světnice, třetí okno je  ve východní stěně, výplň je  mladší s nečleněnými 
křídly. Chlév je  zděný z lomového kamene, částečně omítaný. Osvětlený je  trojicí obdélných 
novodobých oken. Všechny tři štíty domu byly dvoupatrové, západní a východní štít měli 
kabřince. Spodní patro všech štítu bylo bedněné, svisle olištované. V západním a východním 
štítě se nacházela dvě čtvercová okna s dřevěnými obložkami a dvoukřídlými okénky s křídly 
členěnými na dvě okenní tabulky. V severním štítu se nacházel vstup na seník a sdružené okno 
s výplněmi členěnými do „ T “. Horní patro západního štítu je  bedněné, svisle olištované. V 
kabřinci se dochovalo záklopové prkno s nápisem, ale bez datace. Horní patro východního 
štítu je  ve střední části svisle olištované s dvojicí malých okének, boční části jsou olištované 
klasovitě. Horní patro severního štítu je  olištováno klasovitě.
Z konstrukčního a dispozičního řešení domu lze dovodit, že se pravděpodobně jednalo o tkalcovský
dum. Prostorná světnice, dodatečně přepažená novodobými příčkami, sloužila k umístění tkalcovského 
stavu. První textilní podniky začaly v Rokytnici nad Jizerou vznikat v průběhu 18. stol. Počátkem 19. 
stol. začala tovární textilní výroba vytlačovat domácí výrobu, což vedlo k řadě stávek a nepokojů 
(např. v roce 1839 bylo zničeno zařízení mechanické přádelny J. Grossmanna). Velký rozmach 
textilního průmyslu znamenala výstavba železniční trati Martinice v Krkonoších - Rokytnice nad 
Jizerou, zprovozněná v roce 1899. Omezování domácí textilní výroby se pravděpodobně projevilo i na 
stavebním vývoji domu č. p. 279. Z prohlídky objektu je  zřejmé, že došlo k demolici původního seníku, 
nový dle historických map však nikdy nebyl realizován. Místo něj byla provedena přístavba chléva se 
seníkem v podkroví k severovýchodní části domu. Stavební úpravy domu lze spojovat se skutečností, že 
domácí tkalcovská výroba již nebyla jediným příjmem domácnosti. S ohledem na mapové podklady a 
technické řešení přístavby je možné přestavbu domu zařadit na přelom 19. a 20. stol.
V současné době je  objekt torzální. Dle rozhodnutí stavebního úřadu v Rokytnici nad Jizerou spis. 
zn.: SU/89/2019/Ci ze dne 1. února 2021 o nařízení neodkladného odstranění části stavby byl ještě 
před rozhodnutím Ministerstva kultury o návrhu na zrušení venkovského domu za kulturní památku 
sejmut krov včetně krytiny a všech štítů nad domem i přístavbou, zároveň došlo k odstranění veškerých 
stropních konstrukcí včetně vazných a stropních trámů. Kompletně zachovány zůstaly všechny 
obvodové stěny a příčky a to i přesto, že částečné bourací práce byly prováděny strojně. Dochované 
konstrukce a prvky však stále určují podobu domu. Zachovány jsou roubené i zděné stěny včetně 
tradičních tesařských spojů, okenní výplně včetně profilovaných obložek, parapetů a okenních křídel, 
asi tři zhlaví vazných a stropních trámů nebo otisky po uložení stropních trámů v pozednicích. 
Dochovány mohou být i případné pozůstatky po otopné soustavě v severní části komory. Nicméně s 
ohledem na nepřístupnost interiéru objektu není v současnosti možné toto prověřit.
Správní orgán ze správní praxe dovozuje, že venkovský dům i přes stávající torzální stav je  možné na 
základě dochovaných prvků a analogií obnovit. Dochovaná zhlaví určí průměry stropních a vazných 
trámů a předsazení štítů, bednění štítů může být obnoveno na základě krajových analogií. Dům i přes 
svůj torzální stav stále vykazuje hodnoty, pro něž byl prohlášen kulturní památkou. Dispozice domu 
odkazuje na jeho původní využití jako tkalcovského domu a spolu s dalšími dochovanými prvky 
(okenní obložky, zvýšená podezdívka, chlévy přímo napojené a přístupné z komory, přístěnná sloupová 
podpěrná vazba z exteriéru) jej řadí k pojizerské architektuře západních Krkonoš. Dům tak i nadále 
představuje významný doklad životního stylu tkalců v Rokytnici nad Jizerou v 19. stol. a uchovává 
tradičních technologie lidového stavitelství (rybinové spoje, tesané trámy, atd.). Zároveň dokládá 
ústup domácí výroby ve prospěch továrních provozů, přizpůsobivost našich předků novým 
hospodářským podmínkám a vývoj technologií v lidovém stavitelství na přelomu 19. a 20. stol. 
Zároveň si správní orgán uvědomuje, že torzální stav domu, kdy jsou obvodové konstrukce vystaveny 
povětmosti a vandalství (viz cedule dřevo zdarma na pásce u jižní obvodové stěny), vyžaduje rychlé 
zabezpečení provizorním zastřešením do doby, než bude vypracována projektová dokumentace k 
obnově stropu a střechy a přistoupeno k realizaci nového zastřešení.
Současně správní orgán poukazuje na skutečnost, že odstranění části stavby bylo vyvoláno 
dlouhodobou neúdržbou objektu, která trvala několik desetiletí. Dle ustálených výkladů Ministerstva 
kultury není dlouhodobá neúdržba důvodem ke zrušení prohlášení objektu za kulturní památku.
V současné době jsou tradiční stavební technologie, postupy a materiály natolik známy, že lze 
zhotovit nové prvky jako kopie původních. Tradiční materiály (např. šindelovou krytinu) lze nahradit z 
památkového hlediska adekvátními materiály (např. vláknocementovou šablonou nebo falcovanou
krytinou). Od roku 2017 vyzýval stavební úřad v Rokytnici nad Jizerou vlastníky 
objektu k provedení udržovacích prací, konal kontrolní prohlídky a vyzýval k zabezpečení 
stavebně technického stavu objektu. Vlastníci na výzvy nereagovali, načež stavební úřad v 
Rokytnici nad Jizerou na základě zprávy č. 21010 přistoupil k nařízení neodkladného 
odstranění části stavby, tj. krovu, krytiny, štítů a stropních konstrukcí, na náklady města 
Rokytnice nad Jizerou. Správní orgán upozorňuje, že rozhodnutí o neodkladném odstranění 
části stavby by zejména v případě nemovité kulturní památky mělo být nejzazší řešením v
případě prokazatelného veřejného ohrožení. Před uplatněním tohoto řešení by měli být 
vyčerpány všechny legislativní postupy k zajištění dobrého stavebnětechnického stavu kulturní 
památky jak  ze strany orgánů památkové péče, tak stavebního úřadu.
Správní orgán po prohlídce torza venkovského domu č. p. 279 v Rokytnici nad Jizerou 
shledal, že dům přes odstranění krovů, krytiny, štítů a stropní konstrukce stále vykazuje 
kulturněhistorické hodnoty, pro něž byl prohlášen kulturní památkou. Venkovský dům patří k 
posledním čtyřem zástupcům pojizerské architektury západních Krkonoš na území města. 
Správní orgán po zhodnocení všech podkladů, prohlídce torza objektu a zvážení všech 
okolností nesouhlasí se zrušením prohlášení venkovského domu č. p. 279 v Rokytnici nad 
Jizerou na st. p. č. 282 v k. ú. Horní Rokytnice nad Jizerou, obec Rokytnice nad Jizerou, okres 
Semily, Liberecký kraj za kulturnípamátku“.
Ministerstvo kultury k výše uvedenému uvádí, že se ztotožňuje s názorem 
Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru kultury, památkové péče a cestovního 
ruchu, že současný havarijní stav objektu je zapříčiněn vlivem dlouhodobého zanedbání péče
0 kulturní památku ze strany vlastníků, a neobhaj itelným krokem příslušného stavebního 
úřadu v Rokytnici nad Jizerou, který nařídil bez ohledu na přetrvávající status kulturní 
památky u předmětného venkovského stavení částečnou demolici.
Okamžitou a z památkového hlediska úspěšnou obnovu narušených historických 
stavebních konstrukcí a dochovaných řemeslných detailů, chátrání a poškozování řádně 
nezabezpečených konstrikčních prvků, však dle názoru Ministerstva kultury, znemožňuje 
problémová komunikace a nevyjasněné majetkové vztahy na straně vlastníků. Tento stav má 
bohužel za následek další nevratné ztráty, chátrání a poškozování řádně nezabezpečených 
konstrukčních prvků.
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve 
znění pozdějších předpisů, byli o podání návrhu písemně vyrozuměni vlastníci věcí 
navržených na prohlášení za kulturní památku, a v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona 
č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, jim bylo umožněno, aby se před 
vydáním rozhodnutí vyjádřili k podkladům, které Ministerstvo kultury v průběhu řízení 
shromáždilo. Vlastníci této možnosti nevyužili.
Ministerstvo kultury zhodnotilo všechny předložené důkazy jednotlivě
1 ve vzájemných souvislostech a rozhodlo zrušit prohlášení venkovského domu č. p. 279 
na st. p. č. 282, a pozemku st. p. č. 282, vše v k. ú. Horní Rokytnice, obec Rokytnice nad 
Jizerou, okr. Semily, Liberecký kraj, ÚSKP 25438/6-2757, za kulturní památku, protože 
v dané věci byl prokázán mimořádně závažný důvod pro zrušení prohlášení za kulturní 
památku.
Ministerstvo kultury dospělo k názoru, že vlivem dlouhodobé absence údržby ze 
strany vlastníků a následné demolici nařízené stavebním úřadem v Rokytnici nad Jizerou, 
pozbyl předmětný historický objekt většinu architektonických prvků a hmotové podstaty 
stavby. Havarijní stav domu a následné odstranění střechy bohužel znamená zánik fyzické 
podstaty památky, a zánik památkových hodnot jako takových.
Možnost případné rekonstrukce venkovského stavení je eliminována narušením 
dochovaných svislých konstrukcí a jejich vystavení přímému vlivu povětrnostních podmínek, 
nevyjasněnými majetkovými vztahy vlastníků a jejich problémovou komunikací. Tento stav
má bohužel za následek další nevratné ztráty, chátrání a poškozování řádně nezabezpečených 
konstrukčních prvků.
V této souvislosti Ministerstvo kultury upozorňuje na velmi kontroverzní a z pohledu 
veřejného zájmu na ochraně kulturního dědictví v Libereckém kraji neobhajitelném kroku 
příslušného stavebního úřadu v Rokytnici nad Jizerou, který nařídil bez ohledu na 
přetrvávající status kulturní památky u předmětného domu částečnou demolici, prováděnou 
navíc mechanizovanou technikou. Stavební úřad, ani příslušný úsek památkové péče nevydal 
opatření k bezprostřednímu zabezpečení narušené stavby před další degradací vlivem deště, 
mrazu a povětrnostních podmínek. Také tento postup bohužel vedl k zániku podstatné části 
konstrukcí a řemeslných prvků, pro které byl předmětný historický objekt chráněn jako 
kulturní památka. Obec Rokytnice tak přichází o další významné venkovské stavení, 
dokládající stavitelskou tradici regionu.
Ministerstvo kultury se dále vzhledem k výše uvedenému domnívá, že rehabilitace ani 
zachování předmětného venkovského stavení, byť v torzálním stavu, není možné.
Památkové hodnoty dotčeného pozemku st. p. ě. 282 v k. ú. Horní Rokytnice se přímo 
odvíjejí od památkových hodnot domu na něm postaveném.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, v platném znění, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta 
pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující 
po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 
správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se 
uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí 
ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele 
poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 
správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě 
lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 
zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, 
který rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. 
Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument 
dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této 
lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje mmistr kultury. Rozklad se podává 
u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Rozdělovník:
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, ústřední pracoviště 
Národní památkový ústav, územní odb. pracoviště v Liberci 
Městský úřad Jilemnice, úsek státní památkové péče 
Město Rokytnice nad Jizerou
Krajský úřad Libereckého kraje, odbor kultury a památkové péěe
Po nabytí právní moci:
Národní památkový ústav, ústřední pracoviště
Národní památkový ústav, územní odb. pracoviště v Liberci

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o zrušení prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0569766.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Rokytnice nad Jizerou - Horní Rokytnice. venkovský dům č. p. 279. Rozhodnutí o zrušení prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

6118718 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Ministerstvo kultury; Vrabelová Dana;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

03.06.2021

Licence:

Typ:	úřední dílo - dílo, na které se nevztahuje ochrana podle práva autorského (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 136553

Bližší specifikace:

Název	venkovský dům
Číslo ÚSKP	25438/6-2757
Kód fáze ochrany	Z
Fáze ochrany	již není památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 24542352

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o zrušení prohlášení za KP
Číslo	MK 38253/2021 OPP
Datum nabytí právní moci	07.07.2021
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	136553 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Objekty paGIS

Kód paGIS

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kód paGIS: 1663849

Název objektu:

Část obce: Horní Rokytnice

Č. dom.: č.p. 279

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Horní Rokytnice nad Jizerou

Obec: Rokytnice nad Jizerou

ORP: Jilemnice

Okres: Semily

venkovský dům (právní stav 136553)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 4419

Název lokality: Horní Rokytnice

Reálný typ: urbanizované sídlo

Kat. území: Horní Rokytnice nad Jizerou

Obec: Rokytnice nad Jizerou

ORP: Jilemnice

Okres: Semily

Kraj: Liberecký kraj

venkovský dům (právní stav 136553)

Kód CZ: 31745

Název lokality: Horní Rokytnice

Reálný typ: hl. vesnická čtvrť

Kat. území: Horní Rokytnice nad Jizerou

Obec: Rokytnice nad Jizerou

ORP: Jilemnice

Okres: Semily

Kraj: Liberecký kraj

venkovský dům (právní stav 136553)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 89

Název hist. regionu: Rokytnice nad Jizerou

venkovský dům (právní stav 136553)

Ke stažení Náhled Žádost o užití