Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6

Textový obsah:

Národní památkový ústav
Došlo: 2021-10-08 09:45:52
čj NPU-310/82905/2021
Listů: 3 Příloh: 0
Maltézské náměstí 471/1
118 11 Praha 1
iMniiiiiiii
Telefon: 257 085 111
Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelna(a)mkcr,cz
Rozhodnutí nabylo právní moci: 1 1
za správnost:
V Praze dne 25.1.2021
Č.j. MK 2317/2021 OPP 
Sp. zn. MK-S 11270/2020 OPP 
Vyřizuje: Mgr. Ivana Brožová
ROZHODNUTÍ
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové péče podle 
ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a zákona č. 500/2004 
Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, neruší prohlášení sýpky bez čp/če na 
p. č. st. 17/3, k. ú. Kamýk u Litoměřic, obec Kamýk, okres Litoměřice, Ústecký kraj, 
evidované v ÚSKP pod r. č. 16211/5-2080, za kulturní památku.
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, je účastníkem řízení:
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo dne 18. 9. 2020 žádost vlastníka o zrušení prohlášení sýpky 
bez čp/če na p. č. st. 17/3, k. ú. Kamýk u Litoměřic, obec Kamýk, okres Litoměřice, Ústecký 
kraj, evidované v ÚSKP pod r. č. 16211/5-2080, za kulturní památku, a to s následujícím 
odůvodněním: „dne 26. 8. 2020 následkem silných klimatických vlivů (déšť, silný vítr) spadla 
střecha sýpky na parcelním čísle 17/3. Jsem důchodkyně a nemám finanční prostředky 
k udržování a opravě sýpky. K sýpce není žádná přístupová cesta, ta je majetkem souseda a 
obecního úřadu. Sýpka, kulturní památka neměla roky žádné využití a nadále není objekt 
k využití. Po zborcení střechy, zůstalo jen torzo sýpky. “
1
Správní orgán si následně vyžádal vyjádření k této žádosti od Národního památkového ústavu, 
územního odborného pracoviště v Ústí nad Labem a příslušného městského a krajského 
úřadu. Zároveň si od Národního památkového ústavu, generálního ředitelství, vyžádal veškeré 
evidenční podklady, které zakládají právní účinky evidence věci v Ústředním seznamu 
kulturních památek.
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem, ve svém 
vyjádření č. j. NPÚ-351/k 79977/2020/PP/OEDIS ze dne 9. 11. 2020 nesouhlasí se zrušením 
prohlášení předmětné věci za kulturní památku: „Sýpka u domu č. p. 50 byla původně součástí 
menší usedlosti, kterou kromě sýpky se navazující stodolou tvořil dům čp. 50 (dnes st. p. č. 
1897). Její počátky sahají pravděpodobně až do 16. století, k její zásadní úpravě došlo na 
počátku 19. století. V 60. letech 20. století byl obytný objekt zásadně přestavěn a ztratil 
památkové hodnoty. Stodola, která navazovala na jihovýchodní průčelí sýpky, byla zbořena v 
90. letech 20. století a na místě zůstala pouze sýpka. Obě stavby jsou zakresleny na snímku 
stabilního katastru z roku 1843.
Sýpka je stavbou obdélného půdorysu, jejíž suterén je vystavěn ze smíšeného zdivá s převahou 
opukových kvádříků a je zaklenut cihelnou plackovou klenbou. Suterén je přístupný 
segmentově klenutým vstupním otvorem v severovýchodním průčelí, vpravo od vstupu je 
umístěn okenní otvor. Hrázděné patro bylo přístupné obdélným vstupním otvorem, ke kterému 
byl přístup přes pavlač, vysazenou před severovýchodním průčelím. Patro bylo osvětleno 
jedním okenním otvorem vpravo od vstupu. Celý objekt byl zastřešen sedlovou střechou krytou 
eternitovými šablonami.
Majitelka se o zrušení prohlášení za nemovitou kulturní památku snaží již poněkolikáté.
Poprvé tak učinila dopisem ze dne 23. 7. 1997. Žádost vedla k zahájení jednání NPÚ s 
majitelkou, jehož výsledkem bylo v roce 1999 přidělení státní dotace z Havarijně- střešního 
programu MK ve výši 110 000 Kč, která byla použita na podepření havarijních konstrukcí, 
výměnu dožilých prvků a nové zastřešení provizorní krytinou. V následujícím roce byl 
majitelce ze stejného programu přidělen příspěvek ve výši 67 000 Kč, který byl použit na 
statické zajištění nosných konstrukcí a položení nové krytiny.
Další pokus majitelka podnikla 18. 6. 2019, kdy požádala o závazné stanovisko k demolici 
sýpky. Rozhodnutím Městského úřadu v Litoměřicích ze dne 5. 8. 2019 bylo shledáno jako 
nepřípustné.
V poslední žádosti o zrušení prohlášení ze dne 14. 9. 2020 majitelka sděluje, že dne 26. srpna 
2020 došlo následkem deště a silného větu k destrukci střechy. Na fotografii, která byla 
přiložena k žádosti, je patrné, že střecha se rozlomila na dvě části, které zůstaly relativně 
nepoškozené. Konstrukce včetně krytiny z obou částí části šly použít na provizorní zastřešení 
pultovou střechou, což NPÚ ÚOP v Ústí nad Labem majitelce doporučil. Z přiložené 
fotodokumentace pořízené dne 19. 10. 2020je patrné, že majitelka žádný pokus o zabezpečení 
objektu nepodnikla, sýpka je kryta pouze jednou polovinou střechy, která po destrukci zůstala 
na objektu. To ovšem nebrání k zatékání do části objektu.
1 po destrukci střechy je sýpka památkově velmi cenná, většina autentických konstrukcí a 
prvků je stále dochována. V suterénu jsou dochovány veškeré vertikální konstrukce, 
nepoškozená je rovněž cihelná klenba. V patře jsou dochována celá rámová konstrukce 
hrázdění, výplň tvořená tyčovinou mazanou jílovou mazaninou se nedochovala pouze na v 
severozápadní stěně. Na stěnách v interiéru se dochoval také vápenný nátěr. Konstrukce 
krovu a střechy pocházela z roku 2000, její destrukcí proto nedošlo ke snížení památkových 
hodnot sýpky.
Sýpka je bohužel dlouhodobě nevyužívána a není a nebyla zde prováděna pravidelná běžná 
údržba, což bylo také bezprostřední příčinnou, která vedla k destrukci krovu. Památkové 
2
hodnoty sýpky ovšem i nadále zůstaly zachovány. Pro zachování památkové ochrany hovoří 
také skutečnost, že na záchranu sýpky a opravu krovu obdržela majitelka od státu nemalé 
finanční prostředky. Z těchto důvodů proto komise s návrhem na zrušení prohlášení za 
kulturní památku nesouhlasí.“
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem, zaslal Ministerstvu 
kultury i aktuální fotodokumentaci objektu.
Městský úřad Litoměřice, odbor školství, kultury, sportu a památkové péče, ve svém 
vyjádření č. j. MULTM/0064597/20/ŠKAS/ŠVo ze dne 21. 10. 2020, doporučuje zrušení 
prohlášení předmětné sýpky za kulturní památku a uvádí: „V roce 2019 byla vlastníkem 
podána žádost na MěÚ v Litoměřicích o vydání závazného stanoviska ve věci „demolice 
sýpky“. K uvedené žádosti bylo správním orgánem vydáno závazné stanovisko pod č. j. 
MULTM/0052592/19/ŠKAS/EOh/109 ze dne 5.8.20219 jako nepřípustné, s upozorněním, že 
dle ust. § 8 zákona o státní památkové péči musí před navrhovanou demolicí proběhnout 
proces „Zrušení prohlášení věci za kulturní památku“. V té době byl stavebně technický a 
statický stav předmětné památky sice špatný, nikoliv však havarijní.
Dne 27.8.2020 obdržel správní orgán oznámení vlastníka o zborcení střešní krytiny vč. krovu, 
následkem silného větru a žádosti o odklizení spadlé střechy na komunikaci, sýpky u č.p. 50, 
st. p. č. 17/3, k. ú. Kamýk. V této věci bylo správním orgánem vydáno rozhodnutí (č. j. 
MULTM/0053583/20/ŠKAS/ŠVo/161 ze dne 1.9.2020), které nabylo právní moci dne 
21.9.2020.
Dne 16.10.2020 provedl správní orgán místní šetření a konstatuje, že torzo zbylé sýpky je ve 
špatném technickém stavu (dřevo se rozpadá, hliněné výplně jsou srážkovou vodou 
odplavené). Obnova sýpky by znamenala z větší části zhotovení nové stavby, tudíž bez 
historické hodnoty. Stodola, která je stále vedená jako kulturní památka a přiléhala k sýpce je 
dnes již zbořená.
Vzhledem k výše uvedenému správní orgán zrušení prohlášení uvedené věci za kulturní 
památku doporučuje.“
Ministerstvo kultury nesouhlasí s výše citovaným stanoviskem městského úřadu. Popsané 
poškození stavby by nemělo být důvodem pro zrušení jejího prohlášení za kulturní památku 
(viz rozsudek Nejvyššího správního soudu 2 As 322/2015 ze dne 21. 4. 2016). Navíc, dle 
podkladů shromážděných v řízení stav objektu není takový, že by došlo k nenávratnému 
zničení památkově hodnotných prvků stavby. Nedávné zřícení novodobé střechy 
nepředstavuje zásadní zásah do autenticity objektu. Objekt je možné provizorně zakrýt, aby 
nedocházelo k dalšímu poškození původních konstrukcí, které se doposud z velké části 
zachovaly. Jedná se o zděné klenuté první podlaží s oknem a klenutým vstupním otvorem a 
hrázděné druhé podlaží, které je bohužel z menší části zborcené. Na objektu je znatelná 
zanedbaná údržba, Ministerstvo kultury má však za to, že objekt není v takovém stavu, že by 
nebylo možné jej obnovit se zachováním dostatečné míry autenticity a památkových hodnot. 
Správní orgán tedy v tomto případě neshledal mimořádně závažný důvod pro zrušení 
prohlášení věci za kulturní památku, jak je stanoveno v § 8 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o 
státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Destrukce novodobého krovu vlivem 
povětrnostních podmínek, ale též způsob rozlomení konstrukce navíc nastoluje otázku, zdali 
byl dotčený novodobý krov vhodně dimenzován a náležitě zavětrován a kotven.
Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor kultury a památkové péče, ve svém vyjádření 
č. j. KUUK/161250/2020 ze dne 2. 11. 2020, zrušení prohlášení uvedeného objektu za 
kulturní památku rovněž doporučil: „Objekt se nachází v centrální části obce Kamýk. Jedná 
se o relikt obdélné hrázděné stavby, jejíž součástí byla původně i stodola. Stodola i sýpka byly 
3
dlouhodobě neudržovány a chátraly. Dle informací od prvoinstančního orgánu se v roce 2010 
stodola zřítila. Střecha sýpky byla kryta novodobou sedlovou střechou, která se však 
působením klimatických vlivů zřítila v srpnu 2020. Žadatelka v žádosti o zrušení prohlášení v 
žádosti uvádí, že žádá o zrušení, jelikož nemá finanční prostředky k udržování a opravě sýpky. 
K tomuto KU UK OKP uvádí, že nedostatek finančních prostředků není mimořádně závažným 
důvodem. Dle § 16 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších 
předpisů, může být vlastníkovi kulturní památky na základě jeho žádosti poskytnut finanční 
příspěvek na zvýšené náklady spojené se zachováním nebo obnovou kulturní památky. 
Existuje několik dotačních programů, které vyhlašují Ministerstvo kultury i Krajský Úřad 
Ústeckého kraje (Program na záchranu a obnovu kulturních památek Ústeckého kraje).
Dle § 8 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, 
ministerstvo může zrušit prohlášení věci nebo stavby za kulturní památku z mimořádně 
závažných důvodů. Tyto důvody KÚ ÚK OKP spatřuje zejména ve ztrátě památkových hodnot, 
kterými objekt v době svého vzniku disponoval. Po zřícení stodoly přišla stavba o velkou část 
původních památkových hodnot, pro které byla za kulturní památku prohlášena. Dle 
památkového katalogu je kulturní památka vedena pod názvem „sýpka se stodolou", 
památková ochrana stodoly tedy zůstala zachována i přesto, že stodola již zanikla. Po 
zborcení střechy sýpky zůstalo už jen torzo stavby, které je dle informací prvoinstančního 
orgánu ve špatném technickém stavu. Jakákoliv obnova by dle názoru KÚ ÚK OKP 
vyžadovala výměnu většiny konstrukcí sýpky. KÚ ÚK OKP shledal výše uvedené důvody za 
mimořádně závažné, a proto doporučuje zrušení prohlášení sýpky při čp. 50 v Kamýku, na 
pozemku p. č. st. 17/3, k. ú. Kamýk, rejstř. č. ÚSKP 166211/5-2080 za kulturní památku/'
Ministerstvo kultury souhlasí s první částí stanoviska krajského úřadu, kde uvádí, že 
nedostatek finančních prostředků vlastníka kulturní památky nelze považovat za mimořádně 
závažný důvod pro zrušení prohlášení věci za kulturní památku dle § 8 odst. 1 zákona č. 
20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Správní orgán však 
nesouhlasí s názorem, že po zborcení střechy sýpky zůstalo už jenom torzo stavby ve špatném 
technickém stavu. Špatný technický stav nebyl v průběhu řízení doložen, dle aktuální 
fotografické dokumentace zaslané Národním památkovým ústavem, územním odborným 
pracovištěm v Ústí nad Labem, stavbu rozhodně nelze považovat za torzo, stále zůstala 
zachována většina obvodového zdivá, přičemž zděné přízemí sýpky nevykazuje závažné 
statické poruchy a dožilé prvky brázděného patra lze doplnit tradičními technologickými 
postupy a tím zachovat materiálovou, konstrukční i vizuální podstatu dotčené kulturní 
památky. Destrukce novodobého krovu vlivem povětrnostních podmínek, ale též způsob 
rozlomení konstrukce navíc nastoluje otázku, zdali byl dotčený novodobý krov vhodně 
dimenzován a náležitě zavětrován a kotven. Ministerstvo kultury tedy mimořádně závažný 
důvod neshledalo.
Dle evidenčních podkladů zaslaných Ministerstvu kultury Národním památkovým ústavem, 
generálním ředitelstvím, jsou pod rejstříkovým číslem 16211/5-2080 evidované dva objekty 
jako kulturní památka, původně označené jako výměnek se stodolou, později bylo toto 
označení upřesněno na sýpku se stodolou.
V souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, bylo účastníkovi řízení umožněno, aby se před vydáním rozhodnutí 
vyjádřil k podkladům, které Ministerstvo kultury v průběhu řízení shromáždilo. O tomto byl 
účastník řízení informován dopisem č. j. MK 70149/2020 OPP ze dne 18.11.2020. Vlastník 
této možnosti využil a dne 6. 1. 2021 Ministerstvo kultury obdrželo jeho vyjádření, ve kterém 
uvádí: „s vyjádřením Národního památkového ústavu nesouhlasím. Torzo zbylé sýpky je ve 
4
špatném stavu, dřevo se rozpadá, hliněné výplně jsou srážkovou vodou odplavené. Na obnovu 
a údržbu sýpky nemám finance.“
K tomuto Ministerstvo kultury sděluje, že z fotodokumentace objektu je zřejmé, že jeho stav 
není ideální a již došlo k částečné destrukci původních konstrukčních prvků a výplní. 
Nicméně v průběhu řízení nebylo doloženo, že by současný stav vylučoval obnovu památky 
při dodržení tradičních technologických postupů a se zachováním dostatečné autenticity, nebo 
že by byl stav kulturní památky už natolik havarijní, že by bylo nutné přistoupit k její 
demolici.
Nedostatek finančních prostředků není zákonným důvodem pro zrušení prohlášení věci za 
kulturní památku. Objekt může velmi dobře plnit funkci skladovací - úložnou, kterou ostatně 
plnil i v době výstavby.
Ministerstvo kultury zhodnotilo všechny předložené důkazy jednotlivě i ve vzájemných 
souvislostech a rozhodlo: nezrušit prohlášení sýpky bez čp/če na p. č. st. 17/3, k. ú. Kamýk u 
Litoměřic, obec Kamýk, okres Litoměřice, Ústecký kraj, evidované v ÚSKP pod r. č. 
16211/5-2080, za kulturní památku.
Ministerstvo kultury může zrušit prohlášení věci za kulturní památku podle § 8 odst. 1 zákona 
č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „památkový 
zákon“), pouze z mimořádně závažného důvodu. Tímto mimořádně závažným důvodem by 
měly být skutečnosti, které vyvracejí, že by věc stále ještě měla vlastnosti kulturní památky, 
jak jsou vymezeny v § 2 památkového zákona, tedy hodnotu historickou, uměleckou, 
vědeckou a technickou či přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem.
Vzhledem k výše uvedenému nelze proto za důvod pro zrušení prohlášení věci za kulturní 
památku považovat absenci finančních prostředků vlastníka, ani to, že k věci v současnosti 
nevede veřejná přístupová cesta. Stejně tak není tímto důvodem to, že nynější vlastník nemá 
pro věc využití. Objekt může velmi dobře plnit funkci skladovací - úložnou, kterou ostatně 
plnil i v době výstavby.
Správní orgán se po prostudování všech podkladů jednoznačně přiklonil ke stanovisku 
Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Ústí nad Labem. Správní 
orgán došel k závěru, že i když stavebně technický stav objektu není ideální, a je zřejmá jeho 
dlouhodobě zanedbaná údržba, v řízení nebyl vlastníkem prokázán takový stav objektu, který 
by neumožňoval úspěšnou obnovu jeho památkově hodnotných prvků a konstrukcí. Na tomto 
místě považuje správní orgán za vhodné připomenout, že důkazní břemeno ohledně ztráty 
vlastností kulturní památky, zatěžuje žadatele o zrušení prohlášení věci za kulturní památku.
Naopak, ze shromážděných podkladů vyplývá, že i když byly v minulosti památkové hodnoty 
objektu absencí údržby redukované, přesto se z velké míry stále dochovaly, a lze je i nadále 
zachovat. Tyto hodnoty jmenuje Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ústí 
nad Labem, ve výše citovaném vyjádření (jedná se o např. cihelnou klenbu a vertikální zděné 
konstrukce, rámovou konstrukci hrázdění, vápenatý nátěr). Dále bylo shledáno, že recentní 
destrukcí střechy nedošlo k zásadnímu snížení památkových hodnot objektu, jelikož tato 
střecha pocházela z r. 2000. Destrukce novodobého krovu vlivem povětrnostních podmínek, 
ale též způsob rozlomení konstrukce navíc nastoluje otázku, zdali byl dotčený novodobý krov 
vhodně dimenzován a náležitě zavětrován a kotven.
Ministerstvo kultury nakonec konstatuje, že v případě, že vlastník v současnosti nechce, nebo 
nemůže investovat finanční prostředky do celkové obnovy objektu, lze tento drobný objekt 
provizorně chránit před dalšími nepříznivými vlivy, které poškozují jeho konstrukce, a to do 
doby, než najde finanční prostředky na postupnou obnovu a využití. Vzhledem k tomu, že se 
jedná o objekt malých rozměrů, nesloužící k bydlení, toto provizorní řešení by mělo být 
finančně dostupné. To, že je tento objekt prohlášen za kulturní památku, navíc umožňuje 
5
vlastníkovi žádat o příspěvek na zvýšené náklady spojené s jeho zachováním nebo obnovou, a 
to z různých dotačních programů, což majitelka předmětné sýpky učinila vletech 1999 a 
2000, kdy jí takovýto příspěvek byl udělen.
Posuzovaný objekt si tedy i přes dlouhodobě zanedbanou údržbu a nevyhnutelnost 
rekonstrukce nadále uchovává památkové hodnoty. Objekt dokládá stavebně-typologickou 
součást hospodářství v období 1. poloviny 19. století a historický vývoj regionu. Stále je 
nositelem hodnot architektonických, historických i urbanistických. Jako velmi cenné lze 
z dnešního pohledu zmínit zejména pro region kdysi charakteristické a dnes již ojediněle se 
vyskytující hrázděné konstrukční řešení 2. nadzemního podlaží. Částečnou absenci dřevěných 
konstrukcí a hliněných výplní nelze považovat za mimořádně závažný důvod dle § 8 odst. 1 
památkového zákona. Velkou část památkových hodnot je v tomto případě ještě možné 
zachránit.
Z těchto důvodů Ministerstvo kultury neshledalo mimořádně závažný důvod, pro který by 
mohlo upustit od památkové ochrany předmětné nemovitosti zrušením jejího prohlášení za 
kulturní památku. Proto nakonec rozhodlo tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí, 
tedy nezrušit prohlášení předmětné sýpky za kulturní památku, neboť i nadále vykazuje 
hodnoty ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) památkového zákona.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní 
řád, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta 
pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující 
po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 
správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se 
uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí 
ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele 
poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 
správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě 
lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 
zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, 
který rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. 
Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument 
dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této 
lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává 
u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstvy kultury
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, generální ředitelství
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem 
Městský úřad Litoměřice, odbor školství, kultury, sportu a památkové péče 
Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor kultury a památkové péče

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o nezrušení prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0625617.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Kamýk, sýpka se stodolou u čp. 50. Rozhodnutí o nezrušení prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

5314839 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Brožová Ivana; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

25.01.2021

Licence:

Typ:	úřední dílo - dílo, na které se nevztahuje ochrana podle práva autorského (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 126747

Bližší specifikace:

Název	sýpka se stodolou u čp. 50
Číslo ÚSKP	16211/5-2080
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 24724956

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o nezrušení prohlášení části kulturní památky
Číslo	MK 2317/2021 OPP
Datum nabytí právní moci	30.09.2021
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	126747 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 25626

Název objektu: špýchar se stodolou

Část obce: Kamýk

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Kamýk u Litoměřic

Obec: Kamýk

ORP: Litoměřice

Okres: Litoměřice

sýpka se stodolou u čp. 50 (právní stav 126747)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 6342

Název lokality: Kamýk

Reálný typ: ves

Kat. území: Kamýk u Litoměřic

Obec: Kamýk

ORP: Litoměřice

Okres: Litoměřice

Kraj: Ústecký kraj

sýpka se stodolou u čp. 50 (právní stav 126747)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 153

Název hist. regionu: Litoměřice

sýpka se stodolou u čp. 50 (právní stav 126747)

Ke stažení Náhled Poslat žádost