Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

Ministerstvo kultury
Národní památkový ústav
Došlo: 2021-08-06 12:02:21
Cj NPU-310/64931/2021
Listů: 1 Příloh: 0
■IÍHHIHH
Maltézské náměstí 471/1
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111
Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Dle rozdělovníku
0.C3 3.07 5Rozhodnutí na^yl 
za správnost: ....
V Praze dne 23. 6. 2021
Č.j. MK 43357/2021 OPP
Sp. zn. MK-S 386/2021 OPP 
Vyřizuje: Mgr. Eliška Junkova
ROZHODNUTÍ
i.
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové 
péče prohlašuje podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, 
soubor „Areál bývalé strojní cihelny v Boubíně“, za kulturní památku. Předmětný soubor se 
skládá z:
1) poz. pare. č. st. 30,
2) poz. pare. č. st. 32 včetně kolny bez č. p.,
3) poz. pare. č. st. 33 včetně stavby pece bez č. p.,
4) poz. pare. č. st. 68 včetně stavby lisovny s kolnou bez č. p.,
5) poz. pare. č. st. 31/1, 31/2,
6) poz. pare. č. 196/1,196/2,196/5, 196/9,373,
vše k. ů. Boubín, okr. Klatovy, Plzeňský kraj.
II.
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové 
péče n eprohlašuje podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, 
kolnu bez č. p. na poz. pare. č. st. 30, za kulturní památku.
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, je účastníkem řízení:
zastoupena na základě plné moci ze dne 6. 5. 2021
zastoupena na základě plné moci ze dne 12. 5. 2021
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je příloha s orientačním zákresem 
umístění kulturní památky do kopie katastrální mapy, nedílnou součástí rozhodnutí je dále pět 
identifikačních fotografií kulturní památky.
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo dne 6. 1. 2021 podnět Národního památkového 
ústavu, územního odborného pracoviště v Plzni, na prohlášení souboru „Areál bývalé 
strojní cihelny v Boubíně“, za kulturní památku. Ministerstvo tento podnět vyhodnotilo 
a v uvedené věci zahájilo správní řízení. Popis dle tohoto návrhu:
Městský úřad Horažďovice, odbor památkové péče., školství a kultury, jako 
příslušný správní orgán památkové péče, ve svém dopise ze dne 1. 2. 2021, 
č. j. MH/0358/2021, vyjádřil s prohlášením předmětné věci za kulturní památku souhlas, a to 
s následujícím odůvodněním: „Městský úřad Horažďovice, odbor památkové péče, školství 
a kultury, jako věcně příslušný správní orgán dle ust. § 29 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., 
o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů a místně příslušný dle ust. § 11 odst. 
1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb. (správní řád) vydává v souladu s § 3 odst. 1 zák. č. 20/1987 
Sb., o státní památkové péči v platném znění toto vyjádření: Městský úřad Horažďovice, 
odbor památkové péče, školství a kultury, na základě žádosti o vyjádření doručené 
z Ministerstva kultury ČR. č. j. MK 2904/2021 OPP, sděluje, že souhlasí s prohlášením 
„Areálu bývalé strojní cihelny v Boubíně”, k ú. Boubín, okr. Klatovy, Plzeňský kraj, 
za kulturní památku.
Po prostudování předložených materiálů dospěl Městský úřad Horažďovice, odbor 
památkové péče, školství a kultury k názoru, že prohlášení výše uvedeného objektu za 
nemovitou kulturní památku je v souladu se zájmy státní památkové péče a s prohlášením 
„Areálu bývalé strojní cihelny v Boubíně" za nemovitou kulturní památku souhlasí.
Předmětem řízení o prohlášení za kulturní památku je soubor pozemků s objekty 
a širším zázemím bývalé cihelny, která se nachází v katastru vsi Boubín při silnici směrem do 
Horažďovic. Podrobný popis skladebného, stavebního a konstrukčního řešení areálu je 
obsažen v návrhu na jeho prohlášení za kulturní památku zpracovaném Národním 
památkovým ústavem, územní odborné pracoviště v Plzni ze dne 18. 12.2 020.
Areál bývalé cihelny v obci Boubín je ojedinělým příkladem komplexně dochovaného 
historického cihlářského pracoviště. Jedná se o charakteristický příklad menší cihelny 
s lokální výrobou. Hlavním výrobním objektem je komorová žárová pec s továrním komínem. 
Tento typ pece se na našem území dodnes zachoval ve velmi malém počtu či pouze v torzální 
podobě.
Současný stav všech objektů v areálu vykazuje řadu technických závad, především pak 
střech, což je dáno jejich stářím a nevyužíváním objektů už několik desítek let. I přes tento 
špatný technický stav, je nutné areál bývalé stojní cihelny v Boubíně považovat za cennou 
technickou památku, v rámci Plzeňského kraje pak za ojedinělé a nejlépe dochované cihlářské 
pracoviště s autentickými provozními objekty.
Při posuzování předložených materiálů se Městský úřad Horažďovice, odbor 
památkové péče, školství a kultury ztotožnil s odůvodněním podnětu NPÚ, ú.o.p. v Plzni, 
a proto vydal k žádosti o vyjádření, doručené z Ministerstva kultury ČR dne 18. 1. 2021, 
souhlasné stanovisko, jak je výše uvedeno “
1
Ministerstvo kultury souhlasí s vyjádřením Městského úřadu v Horažďovicích, 
nicméně po posouzení veřejného zájmu na prohlášení kolny bez č. p. na poz. pare. č. 30, k. ú. 
Boubín a zájmu vlastníka na užívání tohoto areálu, který jej plánuje obnovit a užívat pro 
zemědělské účely, dospělo Ministerstvo kultury k závěru, že památkové hodnoty kolny 
v tomto případě nepřesahují zájmy vlastníka, neboť její památkové hodnoty spočívají pouze 
v tom, že je součástí původního areálu. Kolna sama o sobě však nepředstavuje významný 
doklad historického vývoje, životního způsobu a prostředí tehdejší společnosti. Z uvedených 
důvodů rozhodlo Ministerstvo kultury tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu, 
ve svém vyjádření č. j. PK-KPP/96/21 ze dne 29. 1. 2021, prohlášení uvedené věci za kulturní 
památku doporučil snásledujícím odůvodněním. „Odbor kultury, památkové péče 
a cestovního ruchu Krajského úřadu Plzeňského kraje (dále ,,KPP‘j ve smyslu § 3 odst. 1 
zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (dále 
„památkový zákon"), na základě znalosti předmětného areálu a dostupných podkladů 
souhlasí s prohlášením souboru staveb bývalé strojní cihelny v rozsahu pozemku p. č. st. 33 
včetně pece, pozemku p. č. st. 68 včetně lisovny a pozemků p. č. st. 30 a p. č. st. 32 včetně 
kolen, k. ú. Boubín, Horažďovice, část obce Boubín, okres Klatovy, za kulturní památku.
Odůvodnění: KPP byla dne 18. 01. 2021 doručena Vaše žádost o vyjádření k (citace) 
řízení o prohlášení „Areál bývalé strojní cihelny v Boubíně", k. ú. Boubín, okr. Klatovy, 
Plzeňský kraj, za kulturní památku.
Návrh na prohlášení výše uvedeného areálu za kulturní památku vyhotovil Národní 
památkový ústav, územní odborné pracoviště v Plzni, pod č. j. NPU-341/101237/2020 ze dne 
18. 12. 2020. Tento návrh byl v kopii přiložen k Vaší žádosti o vyjádření. Vlastníky areálu 
s dotčenými pozemky jsou
Předmětem řízení o prohlášení za kulturní památku je soubor pozemků s objekty 
a širším zázemím bývalé cihelny, která se nachází v severní okrajové části katastru vsi Boubín 
při silnici do Horažďovic. Zmíněný areál s typicky rozmístěnými, v převážné míře samostatně 
situovanými stavbami dosud zahrnuje všechny své produkční části od místa těžby materiálu - 
hliniště, přes objekty, kde docházelo k jeho zpracování, výrobě a uskladnění polotovarů, až po 
jejich finální zpracování výpalem ve vlastní dvoukomorové peci s předstupujícím cihlovým 
komínem. Podrobný popis skladebného, stavebního i konstrukčního řešení areálu je obsažen 
v návrhu na jeho prohlášení za kulturní památku zpracovaném Národním památkovým 
ústavem. Po provedené prohlídce je možné konstatovat, že za hlavní, nejpodstatnější a nejlépe 
zachovanou stavbu lze jednoznačně považovat pec, z ostatních částí bývalého výrobního 
areálu je pak důležitá lisovna s částečně dochovaným technologickým zařízením a kolny po 
obou jejích podélných stranách. Ačkoliv stavebně technický stav uvedených objektů je značně 
problematický, u zbývajících částí areálu je možné hovořit o stavu havarijním.
Z hlediska stavební historie lze sdělit, že stávající podoba cihelny postavené na 
počátku 30. let 20. století je výsledkem jejích dodatečných úprav provedených ještě ve druhé 
polovině 20. století. Současný stav objektů vykazuje řadu dílčích technických závad, 
především pak střech, vyplývajících z jejich stáří a okolnosti, že cihelna neslouží svému účelu 
téměř 40 let a je využívána jen jako odkládací prostor. Je možné uvést, že kulturně historické 
hodnoty areálu spočívají v jeho základních hmotách, celkovém vzhledu dotvářejícím prostředí 
okrajové části katastru vsi Boubín a intaktním dochování většiny stavebních konstrukcí včetně 
vnitřních dispozic a části zařízení. I přes stávající, narušený technický stav vybraných staveb 
areálu, jež vyžadují uskutečnění dílčích rekonstrukčních a sanačních úprav, lze tento 
charakterizovat jako nezanedbatelný doklad historického vývoje, životního způsobu 
2
a prostředí společností z období druhé čtvrtiny 20. století, především pro jeho hodnoty 
historické a technické.
Vzhledem k výše uvedenému se domníváme, že soubor bývalé strojní cihelny v rozsahu 
pozemku p. č. st. 33 včetně pece, pozemku p. č. st. 68 včetně lisovny a pozemků p. č. st. 32 a p. 
č. st. 30 včetně kolen, k. ú. Boubín, Horažďovice, část obce Boubín, okres Klatovy, splňuje 
hodnotová kritéria kulturní památky dle § 2 odst. 3 památkového zákona, a z toho důvodu 
souhlasíme s jeho prohlášením za kulturní památku. KPP si je však zároveň vědom, že 
záchrana a obnova souboru se bez jeho smysluplného budoucího využití jeví jako značně 
problematická. “
Ministerstvo kultury souhlasí s vyjádřením Krajského úřadu Plzeňského kraje, 
nicméně se rozhodlo vyhovět žádosti nového vlastníka areálu a neprohlásit za kulturní 
památku kolnu bez. č. p. na poz. pare. č. st. 30, k. ú. Boubín, neboť sama o sobě nepředstavuje 
významný doklad historického vývoje, životního způsobu a tehdejšího prostředí společnosti. 
Její památková hodnota tkví především v tom, že je součástí areálu. Ministerstvo kultury 
posoudilo její minimální památkové hodnoty a zájmy vlastníka na celkové uživatelnosti 
areálu a dospělo k názoru, že veřejný zájem na jejím zachování nepřesahuje v tomto případě 
zájmy vlastníka, který hodlá celý areál obnovit a dále využívat k zemědělským účelům. Více 
viz závěrečné odůvodnění Ministerstva kultury
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve 
znění pozdějších předpisů, byli o podání návrhu písemně vyrozuměni vlastníci věcí 
navržených na prohlášení za kulturní památku, a v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona 
č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, jim bylo umožněno, aby se před 
vydáním rozhodnutí vyjádřili k podkladům, které Ministerstvo kultury v průběhu řízení 
shromáždilo. Tito vlastníci možnosti využili:
Dne 1.2. 2021 obdrželo Ministerstvo kultury dopis
s následujícím vyjádřením: „Vyjádření dle zákona č.20/1987 Sb. § 3 odst. 2 
k Vašemu dopisu ze dne 7. ledna 2021 ve věci Řízení o prohlášení „Areál bývalé strojní 
cihelny v Boubíně", k. ú. Boubín, okres Klatovy, Plzeňský kraj, za kulturní památku - 
vyrozumění o zahájení řízení.
V roce 1985 ukončil MNV Horažďovice provoz v cihelně, do které léta nic 
neinvestoval. Areál byl vrácen původnímu majiteli (našemu otci ) až po
roce 1992, a to po dlouhých průtazích, kdy už nebyl nárok na finanční náhradu za užívání. 
Náš otec objekt pouze minimálně využíval, ale se zachnovaním celého areálu cihelny nadále 
nepočítal. Většina zděných staveb je spojena jen na hlínu a atmosférická vlhkost zapříčiňuje 
postupné chátrání a rozpadávání zdivá, jak pilířů kolen, tak celého objektu pece. V posledních 
letech došlo k samovolnému zřícení dvou kolen, a proto bylo v roce 2020 požádáno u ML) 
Horažďovice, odbor výstavby o demolici objektů s ohledem na bezpečnost a zdraví osob 
pohybujících se v objektu cihelny. Dva z objektů, navržených k prohlášení, již tedy v tuto 
chvíli v podstatě neexistují.
Areál cihelny leží mimo obec, čímž je nekontrolovatelně přístupný. V areálu není 
žádný objekt na bydlení, aby se nechala zajistit jeho ochrana před zloději a vandaly. Co bylo 
možno ukrást, bylo ukradeno, zvláště vše ze železa a barevných kovů, včetně kolejí, všech 
motorů, částí lisu, elektro instalace, kabelů, vybavení dílny a zařízení pece. Byly rozebrány 
i některé části střešních konstrukcí, čímž došlo k zatékání a již zmiňovanému zřícení kolen. Po 
nájezdech vandalů, kteří vypáčili každý zámek, rozbili všechny dveře a vytloukli skleněné 
výplně oken, je technický stav objektu velmi špatný. Z počátku se vše hlásilo policii, ale po 
marném a neúspěšném pátrání policie jsme i na toto rezignovaly.
3
Jsme si vědomy toho, že ponechání objektu bez oprav a v původním stavu vedlo 
nakonec k tomu, že se stal jedním z posledních příkladů mezi jinými, u nás dochovanými 
historickými cihelnami.
Navzdory tomu nesouhlasíme, aby areál bývalé strojní cihelny v Boubíně byl 
prohlášen za kulturní památku, a to zejména z těchto důvodů:
Obnova objektu si vyžádá vysoké finanční náklady, které nebudeme schopny vynaložit, 
ani kdybychom obdržely dotaci Ministerstva kultury na obnovu památek. Dotace totiž 
vyžadují vlastní finanční účast, kterou nedisponujeme.
I kdybychom objekt opravily, nejsme schopny zajistit jeho trvalou ostrahu. Jak jsme se 
již zmínily, cihelna stojí mimo obec, nikdo v ní ani v jejím blízké okolí nebydlí, a proto 
doslova láká zloděje a vandaly. Neumíme si představit, že bychom objekt opravily, znovu 
doplnily všechna dveře, okna, okapy atd. a nechaly ho nadále bez zabezpečení. Zajištění 
ostrahy takového objektu představuje doživotní finanční úvazek, kterým rovněž 
nedisponujeme.
Nejsme schopny zajistit vhodné funkční využiti památky. Cihelna není domem, aby se 
v něm dalo bydlet, není ani mlýnem nebo hamrem, jejichž stroje se můžou naprázdno spustit 
pro obdivovatele technických památek. Bývalá cihelna je pouze bývalou cihelnou. Pro její 
další existenci by se musela využívat jiným způsobem, který s jejím původním účelem 
nesouvisí. O povaze takového využití však v tuto chvíli nemáme ponětí. Uzavřené prostory 
jsou příliš malé, aby v nich mohla být zřízena např. restaurace nebo sklad, jako se děje 
u jiných technických památek, které už neslouží svému účelu. Naopak nechat památku jen tak, 
bez funkční náplně, byť odlišné od té původní, postrádá pro nás smysl. Nedisponujeme 
žádným plánem účelného využití takto problematického objektu a nejsme poroto schopny 
zajistit trvání takové památky.
Žádáme Vás proto, abyste naše argumenty pečlivě zvážili. Jsme majitelkami areálu od 
roku 2015 a náš věk, zdravotní stav ani finanční možnosti neumožňují jakoukoliv investici do 
zdevastovaného areálu. “
Ministerstvo kultury nepopírá, že ke zhoršení technického stavu objektů areálu cihelny 
došlo už před rokem 1992, než byl areál navrácen jeho původnímu majiteli, nicméně 
Ministerstvo kultury k tomu uvádí, že původní vlastník věci při jejím převzetí do vlastnictví 
v roce 1992 věděl, nebo měl vědět, v jakém stavu se tato věc nachází. Dále uvádíme, že 
prohlášení za kulturní památku není pojato jako jednostranné omezení vlastnického práva bez 
náhrady, protože zákon o státní památkové péči nabízí řadu fakultativních i obligatomích 
náhrad, vázaných na zachování a údržbu kulturní památky. Výše a způsob náhrad jsou dány 
povahou věci, zejména též odvisí od výše nákladů, jimiž obnova či údržba kulturní památky 
překračuje obvyklé náklady. Informace o možnosti čerpání finančních příspěvků z dotačních 
programů Ministerstva kultury jsou veřejně přístupné na internetových stránkách Ministerstva 
kultury. Zároveň mohly vlastnice využít bezplatných poradenských služeb Národního 
památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Plzni, kde by jim odborníci 
památkové péče poskytli rozšířený přehled o jejich možnostech a čerpání výhod plynoucích 
z prohlášení věci za kulturní památku. Ministerstvo kultury dále konstatuje, že ke zhoršení 
technického stavu objektů areálu došlo během let zanedbávání údržby i po roce 1992. Přičemž 
povinnost udržovat stavbu má vlastník danou i stavebním zákonem. Podle § 154 odst. 1 písm. 
a) stavebního zákona č. 183/2006 Sb. je vlastník povinen udržovat stavbu po celou dobu její 
existence. Podle § 3 odst. 4, téhož zákona, se údržbou stavby rozumějí práce, jimiž se 
zabezpečuje její dobrý stavební stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby 
a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost. Tak se však nestalo.
V pravomoci Ministerstva kultury není a nemůže být hodnocení objektu vzhledem k 
jeho využitelnosti pro účely vlastníka. Ministerstvo kultury v tomto řízení posuzuje hodnoty 
4
podle §2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, 
a především zjišťuje skutečnost, zda předmětná věc má nebo nemá znaky kulturní památky. 
Ministerstvo kultury nemůže zasahovat tímto způsobem do vlastnických práv vlastníků, kteří 
mohou se svým majetkem nakládat svobodně. Vzhledem ktomu, že v tuto chvíli probíhá 
převod vlastnictví na nového vlastníka objektu který hodlá areál
využívat pro zemědělské účely, je z tohoto faktu jasně patrné, že nalézt pro tento areál takové 
využití, které by nepoškozovalo jeho památkové hodnoty, je možné. Zároveň je Ministerstvo 
kultury toho názoru, že špatný technický stav objektu není ani mimořádným důvodem zrušení 
prohlášení kulturní památky a tudíž nemůže být ani důvodem neprohlášení mimořádně 
cenného industriálního areálu z první pol. 20. stol.
Ministerstvo kultury naopak oceňuje snahu nového vlastníka zajistit obnovu areálu 
a pomoci jej zachovat v rámci kulturního dědictví České republiky, neboť ačkoliv se 
v interiéru nezachovalo kompletní původní technické vybavení, samotná architektura 
jednotlivých objektů a jednotlivá technologická zařízení (šnekový lis, komorová pec) jsou 
velice významným dokladem vývoje industriálního stavitelství 20. stol, životního způsobu 
a prostředí venkovské společnosti se zaměřením na tehdejší průmyslové dobývání surovin.
Na základě žádosti ze dne 7. 5. 2021 bylo umožněno, aby
se před vydáním rozhodnutí seznámil s podklady řízení a případně se vyjádřil k nim i ke 
způsobu jejich zjištění dle § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů. Tohoto svého práva však zástupce
na základě plné moci ze dne 6. 5. 2021, nevyužil.
Dne 13. 5. 2021 bylo umožněno zástupci
na základě plné moci ze dne 12. 5. 2021, umožněno, aby se před vydáním rozhodnutí 
seznámil s podklady řízení a případně se vyjádřil k nim i ke způsobu jejich zjištění dle § 36 
odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Dne 31.5. 2021 
obdrželo Ministerstvo kultury žádost o prodloužení lhůty k vydání rozhodnutí a vyjádření 
Popis dle tohoto vyjádření: „ Na základě plné moci ze dne 12. 5.
2021 Vás žádám o prodloužení lhůty k vydání rozhodnutí ve věci prohlášení „Areálu bývalé 
strojní cihelny v Boubíně“ za kulturní památku do doby než bude proveden převod v KN na 
moje jméno. Současně tímto žádám o vyjmutí ze souboru staveb „Areálu cihelny“
kolny na poz. pare. č. st. 30
části kolny na poz. pare. č. st. 68 navazující na strojovnu v rozsahu 2 spadlých 
pilířů
Dále žádám o doporučující stanovisko k likvidaci náletových dřevin v areálu 
cihelny.
Jsme menší rodinné hospodářství a areál hodláme využívat kzeměď. účelům 
a Vaše kladné stanovisko nám umožní účelné užívání, přístup a manipulaci mezi 
kolnami, současně se snažší údržbou celého areálu s respektem k historické 
i vizuální hodnotě areálu cihelny.
Ministerstvo kultury si velice váží snahy účastníka řízení o budoucí obnovu souboru, 
který je mimořádným dokladem industriálního areálu cihelny z první pol. 20. stol. Podobných 
příkladů se v rámci území České republiky zachovalo naprosté minimum, neboť většina 
podobných areálů podlehla nevhodným druhotným stavením zásahům, či úplně zanikla poté, 
co přestala být využívána ke svým původním účelům. Jedná se tak o mimořádně památkově 
hodnotný soubor, který je třeba nyní i v budoucnu chránit. Ministerstvo kultury k tomu dále 
podotýká, že využití tohoto areálu k zemědělským účelům není v rozporu s prohlášením 
nemovitých věcí za kulturní památku. Je tomu právě naopak, neboť využívání areálu a jeho 
5
budoucí obnova pomůže zachovat tento unikátní soubor v rámci kulturního dědictví České 
republiky i budoucím generacím.
Ministerstvo kultury může dle § 2 odst. 1 písm. a) prohlásit za kulturní památku pouze 
nemovité a movité věci, popřípadě jejich soubory, nikoliv však jejich části. Ministerstvo 
kultury proto nemůže vyhovět žádosti vlastníka a vyjmout ze souboru staveb pouze část kolny 
na poz. pare. č. 68 navazující na strojovnu v rozsahu 2 spadlých pilířů. Případné odstranění 
silně narušené části objektu je možné odstranit na základě závazného stanoviska příslušné 
obce s rozšířenou působností. Ačkoliv Ministerstvu kultury nepřísluší rozhodovat o takovéto 
případné úpravě objektu kolny, je toho názoru, že v rozsahu, který zmiňuje vlastník ve svém 
vyjádření (dva rozpadlé pilíře), došlo k destrukci, která významně poškodila památkové 
hodnoty této části kolny a v současné době tato část již nevykazuje významné památkové 
hodnoty, pro které by nemohlo být vydáno závazné stanovisko pro odstranění části kolny 
v uvedeném rozsahu. Dále je Ministerstvo kultury toho názoru, že náletové dřeviny 
představují spíše narušující pohledový prvek v rámci areálu a nejsou jeho původní součástí. 
Nepředstavují tak žádné památkové hodnoty, pro které by měly být chráněny jako součást 
úpravy areálu.
Ministerstvo kultury dále konstatuje, že současný stav objektů není možné brát jako 
konečný a neměnný. Je tomu právě naopak. Správné využití a obnova kulturní památky, 
zajišťuje takovémuto hodnotnému areálu důstojné podmínky pro jeho další zachování a život. 
Náhrada dožilých stavebních prvků je součástí tradičních stavebních postupů. Ostatně obnova 
kulturních památek by měla být standardním postupem při péči o naše kulturní dědictví. 
Veškerá rozhodnutí závazných stanovisek příslušných pracovníků památkové péče obce 
s rozšířenou působností musí být přiměřená. Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu 9 As 
129/2020 b. [24] „Vedle zájmu na památkové ochraně danné nemovitosti zde stojí také zcela 
legitimní zájem vlastníka nemovitosti na jejím ekonomicky udržitelném a dlouhodobě 
životaschopném využití (...). Památková ochrana tedy nesmí volit extrémní řešení 
nezohledňující v potřebné míře i jiné konkurující zájmy, práva či hodnoty, a musí usilovat 
o co nejmenší omezení vlastnických práv dotčených vlastníků nemovitostí, která ještě vedou 
k dosažení cíle této ochrany.“ Obnova areálu je v jeho současném stavu velice naléhavá. 
Vlastník k tomuto účelu může požádat o poskytnutí finančního příspěvku v rámci dotačních 
programů Ministerstva kultury a bezplatných konzultací Národního památkového ústavu, 
územního odborného pracoviště v Plzni. (Více o dotačních programech Ministerstva kultury 
viz závěrečné odůvodnění Ministerstva kultury).
Po vyhodnocení podkladů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dospělo Ministerstvo 
kultury k závěru, že soubor „Areál bývalé strojní cihelny v Boubíně“,, který se skládá z poz. 
pare. č. st. 30 včetně kolny bez č. p., poz. pare. č. st. 32 včetně kolny bez č. p., poz. pare. č. st. 
33 včetně stavby pece bez č. p., poz. pare. č. st. 68 včetně stavby lisovny s kolnou bez č. p., 
poz. pare. č. st. 31/1, 31/2 (bez staveb), poz. pare. č. 196/1, 196/2, 196/5, 196/9, 373, vše 
k. ú. Boubín, okr. Klatovy, Plzeňský kraj, splňuje podmínky ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) 
zákona 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, pro prohlášení 
věci za kulturní památku, neboť se jedná o památkově velice hodnotný areál, který je 
významným dokladem historického vývoje industriálního stavitelství, životního způsobu 
a prostředí tehdejší společnosti. Jeho význam je umocněn také tím, že podobných areálů 
cihelen v naší kulturní krajině neustále ubývá, neboť naprostá většina těchto drobných 
industriálních areálů zanikla v důsledku ukončení jejich činnosti a byla buď cíleně bourána 
nebo byla v ponechána svému osudu a jejich postupná degradace vedla až k úplnému zániku 
jejich památkových hodnot. V každém případě je ministerstvo kultury toho názoru, že ačkoliv 
se areál dochoval ve špatném technickém stavu, jeho obnova je možná. Nový vlastník soubor 
6
cihelny hodlá využívat pro zemědělské účely, přičemž tato nová fukce areálu nijak neohrožuje 
jeho památkové hodnoty, ale naopak mu umožňuje budoucí zachování a případnou velice 
naléhanou obnovu. Ministerstvo kultury odbor památkové péče pro tyto účely pravidelně 
vyhlašuje program Podpora obnovy kulturních památek, ve kterém vlastník může podávat 
žádosti prostřednictvím obecního úřadu příslušné obce s rozšířenou působností. Dále může 
vlastník zažádat o příspěvek v rámci Havarijního programu, který je přímo určený na 
záchranu kulturních památek v havarijním stavu, zejména na jejich statické a celkové stavební 
zajištění, vč. restaurátorských prací a na opravy krovů a střech (včetně opravy nebo provedení 
klempířských a zámečnických prací, komínů a hlavní římsy budovy). O dalších programech 
Ministerstva kultury případě i možnosti čerpání finančních příspěvků z jiných dotačních 
programů vypisovaných např. Ministerstvem pro místní rozvoj se může vlastník bezplatně 
informovat u odborníků státní památkové péče, kteří mu mohou poskytnout svou pomoc i při 
hledání dalších možností, neboť se opírají o své dlouhodobé praktické zkušenosti s obnovou 
kulturních památek. Veškeré informace o možnosti čerpání dotačních titulů Ministerstva 
kultury jsou zároveň zveřejněné a volně dostupné na webových stránkách Ministerstva 
kultury.
Ministerstvo kultury konstatuje, že předmětný areál se skládá z několika budov 
a pozemků areálu. Dominantou areálu a celého nejbližšího okolí je především samotná pec, 
která se nachází na poz. pare. č. st. 33, k. ú. Boubín. Objekt je vystavěn na obdélném 
půdorysu a je omítaný. Stavba se skládá z cihlářské pece s polopatrem a je opatřena sedlovou 
střechou. K ní je připojen komín z režného zdivá. V podílné ose se pak nachází segmentově 
sklenuté obslužné otvory. Samotný vstup je opatřen trámovým překladem. V polopatře je 
prolomen vždy jeden otvor v podélných osách. Zdivo je tvořeno převážně lomovým 
kamenem, který je místy dozdíván cihlami. Polopatro i západní přístavek je cihlový. Štíty jsou 
opatřeny bedněním a ze štítu vystupují vaznice krovu se stojatou stolicí. Samotný komín měří 
cca 16 m a stojí na nízké patce s kónickým dříkem. Hlavice je opatřena pásovou římsou. 
Na poz. pare. č. st. 32, k. ú. Boubín se nachází pilířová kolna. Pilíře jsou z pálených cihel 
původně zřejmě opatřených omítkou. Deset pilířů nese střešní konstrukci vaznicového krovu 
se stojatou stolicí. Štíty jsou opět bedněné. Dále se v rámci areálu nachází lisovna s kolnou na 
poz. pare. č. st. 68. V jihovýchodní části se nachází strojovna, jejíž obvodové stěny jsou plné 
v druhé části, kde se nachází kolna, je konstrukce střechy opět nesena pilíři. Více k této části 
viz vyjádření Ministerstva kultury k dopisu Ve strojovně se
nachází trámový strop, šnekový lis a původní schodnicové schodiště vedoucí do podkroví. 
V podkroví se také nachází masivní vikýř, který dříve sloužil pro nakládání surovin. 
Detailnější popis všech objektů viz vyjádření Národního památkového ústavu, územního 
odborného pracoviště v Plzni. Z původního prohlašovaného celku byla vyčleněna pouze kolna 
bez č. p. na pozemku pare. č. st. 30, k. ú. Boubín, neboť po posouzení veřejného zájmu na 
prohlášení kolny bez č. p. na poz. pare. č. 30, k. ú. Boubín a zájmu vlastníka na užívání tohoto 
celého areálu, jeho obnově, a užití k zemědělským účelům, dospělo Ministerstvo kultury 
k závěru, že památkové hodnoty kolny v tomto případě nepřesahují zájmy vlastníka, neboť 
její památkové hodnoty spočívají pouze v tom, že je součástí původního areálu. Kolna sama 
o sobě však nepředstavuje významný doklad historického vývoje, životního způsobu 
a prostředí tehdejší společnosti. Z uvedených důvodů rozhodlo Ministerstvo kultury tak, jak je 
uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
Ministerstvo kultury je dále toho názoru, že areál cihelny v obci Boubín je jedním 
z mála dochovaných dokladů cihlářství z první poloviny 20. stol, v rámci našeho území. Jeho 
význam tedy není pouze lokálního charakteru. Jedná se o maximálně autentický výrobní areál. 
Potřeba chránit jej je i vzhledem kjeho zamýšlené obnově více než naléhavá. Kromě 
výrobních a skladovacích objektů se v rámci areálu dochoval i prostor pozemků - hliniště, kde 
byla surovina dobývána. Jedná se tak o nedílnou součást areálu. Ačkoliv se z výrobních 
7
technologií nezachovalo vše, stále se zde nachází např. šnekový lis a komorová pec 
s komínem. Právě komorové pece byly v rámci modernizace výrobních postupů často 
nahrazovány novějšími modely a i proto je zachování areálu v jeho skladbě objektů s touto 
částí jeho vybavení natolik unikátní. Vzhledem k výše uvedenému rozhodlo Ministerstvo 
kultury tak, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. 
Lhůta pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den 
následující po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 
a § 24 správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, 
rozhodnutí se uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené 
rozhodnutí ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně 
provozovatele poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 
odst. 1 správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto 
případě lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje 
§ 17 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, 
který rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. 
Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument 
dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této 
lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává 
u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Rozdělovník:
Na vědomí:
NPÚ, GŘ
NPÚ, ÚOP v Plzni
Městský úřad Horažďovice, úsek státní památkové péče
Krajský úřad Plzeňského kraje, úsek státní památkové péče
8
Příloha č. 1) Zákres umístění kulturní památky soubor „Areál bývalé strojní cihelny 
vBoubíně“, nedílná součást výroku rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 43357/2021 
OPP ze dne 23.6. 2021.
Stavby: kolna bez č. p. na poz. pare, 
č. st. 32, stavba pece na poz. pare. č. 
st. 33, stavba lisovny s kolnou na 
poz. pare. č. st. 68,
1:1 000 vše k. ú. Boubín, okr. Klatovy, 
Plzeňský kraj.
0 10 20 30 40 50 m
9
Příloha č. 2) Vybrané fotografie kulturní památky soubor „Areál bývalé strojní cihelny v 
Boubíně“, nedílná součást rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 43357/2021 OPP ze dne
23.6. 2021.
10

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0625724.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Horažďovice - Boubín, bývalá strojní cihelna. Rozhodnutí o prohlášení a neprohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

9866540 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Junková Eliška; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

23.06.2021

Licence:

Typ:	úřední dílo - dílo, na které se nevztahuje ochrana podle práva autorského (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 23944443

Bližší specifikace:

Název	bývalá strojní cihelna
Číslo ÚSKP	106724
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 24582606

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení a neprohlášení za KP
Číslo	MK 43357/2021 OPP
Datum nabytí právní moci	20.07.2021
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	23944443 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 300803

Název objektu: cihelna

Část obce: Boubín

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Boubín

Obec: Horažďovice

ORP: Horažďovice

Okres: Klatovy

bývalá strojní cihelna (právní stav 23944443)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 929

Název lokality: Boubín

Reálný typ: ves

Kat. území: Boubín

Obec: Horažďovice

ORP: Horažďovice

Okres: Klatovy

Kraj: Plzeňský kraj

bývalá strojní cihelna (právní stav 23944443)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 258

Název hist. regionu: Horažďovice

bývalá strojní cihelna (právní stav 23944443)

Ke stažení Náhled Poslat žádost