Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8

Textový obsah:

Národní památkový ústav
Došlo: 2021-08-26 09:10:31
čj NPU-310/70216/2021
Listů: 4 Příloh: 0
Ministerstvo kultury
HimiiiM
1UU1foo991
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111
Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Rozhodnutí nabylo právní moci:
za správnost:
V Praze dne 26.7.2021
Č. j. MK 49902/2021 OPP 
Sp. zn. MK-S 1183/2021 OPP 
Vyřizuje: Mgr. Ivana Brožová
Správa a údržba silnic Ústeckého kraje, příspěvková organizace. Ruská 260/13, Pozorka, 
41703 Dubí
Povodí Ohře, státní podnik, Bezručova 4219, 43003 Chomutov
Město Česká Kamenice, Náměstí Míru 219, 40721 Česká Kamenice
ROZHODNUTÍ
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové péče podle 
ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a zákona č. 
500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, prohlašuje stavbu 
„akvadukt přes řeku Kamenici“ za kulturní památku. Předmětná kulturní památka 
sestává z akvaduktu, který se nachází na:
1. pozemku p. č. 2440;
2. pozemku p. č. 2446/2;
3. pozemku p. č. 2446/5;
4. pozemku p. č. 2637/1;
vše k. ú. Česká Kamenice, obec Česká Kamenice, okres Děčín, Ústecký kraj;
5. pozemku p. č. 346/1;
6. pozemku p. č. 349;
vše k. ú. Horní Kamenice, obec Česká Kamenice, okres Děčín, Ústecký kraj
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, je účastníkem řízení Město Česká Kamenice, sídlo: Náměstí Míru 219, 
40721 Česká Kamenice, IČO: 00261220.
48. j. .2014
1
Účastníci řízení dle § 27 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších 
předpisů, jsou: Povodí Ohře, státní podnik, sídlo: Bezručova 4219, 43003 Chomutov, IČO: 
70889988 a Správa a údržba silnic Ústeckého kraje, příspěvková organizace, sídlo: Ruská 
260/13, Pozorka, 41703 Dubí, IČO: 00080837.
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je příloha s orientačním zákresem umístění 
kulturní památky do kopie katastrální mapy. Nedílnou součástí rozhodnutí je příloha 
s identifikační fotografií kulturní památky.
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo dne 11. 12. 2020 podnět č. j. ORIŽP-12754/20-PŠaf-763/2020 
ze dne 9. 12. 2020, k prohlášení výše uvedeného akvaduktu přes řeku Kamenici za kulturní 
památku. Podnět podal vlastník objektu, Město Česká Kamenice a jako odůvodnění tohoto 
podání je uvedeno: „Výše uvedený objekt je v havarijním stavu, prohlášení za kulturní 
památku by usnadnilo a rozšířilo možnosti žádat na jeho opravu o dotaci. Objekt je ve 
vlastnictví města Česká Kamenice.“ K tomuto podnětu byl přiložen i záznam z Hlavní 
prohlídky mostu ze dne 10. 10. 2019, kde je stav předmětného objektu hodnocen jako 
havarijní, nicméně jsou zde vyjmenované práce, které je potřeba provést v rámci odstranění 
zjištěných vad. Není vyhodnoceno, že by byla nutná jeho demolice, naopak se doporučuje 
rekonstrukce či zajištění objektu.
Ministerstvo kultury si následně dopisem č.j. MK 4401/2021 ze dne 20.1.2020 vyžádalo 
odborné posouzení tohoto podnětu od Národního památkového ústavu, územního 
odborného pracoviště v Ústí nad Labem. Ten v zaslaném stanovisku č. j. NPÚ-351/k 
5473/2021/PP/OEDIS ze dne 14. 4. 2021 souhlasí s návrhem na prohlášení předmětné věci za 
kulturní památku a uvádí následující památkové hodnoty: „Akvadukt v Horní Kamenici je 
jedním z mála dochovaných, a přitom v minulosti hojně využívaných, zařízení na využití vodní 
energie v průmyslu. V Ústeckém kraji se kromě této stavby dochoval akvadukt s náhonem v 
Dolní Chřibské, který však byl postaven až o dvacet let později v polovině 90. let 19. století. 
Byť se z celého vodního díla dochoval pouze akvadukt s částí náhonu, stále se jedná o 
ojedinělou technickou památku, která by měla být zachována pro další generace.
Vzhledem k tomu, že základním cílem památkové ochrany stavebního fondu je kromě podpory 
kontinuity charakteru prostředí, struktury zástavby také rozvíjení kulturní identity místa, jeho 
historie a tradice, domníváme se, že tato stavba splňuje podmínky pro zapsání do Ústředního 
seznamu kulturních památek.“
Popis objektu: Akvadukt tvoří jednoobloukový most přes řeku Kamenici vyzděný z lomového 
kamene. Nároží půlkruhového oblouku je armováno pískovcovými kvádry. Na obou stranách 
jsou k tělesu mostu přiloženy široké opěráky, které jsou rovněž vyzděny zlomového kamene. 
Vrchní stranu opěráků kryjí kamenné desky. Mostovka je lemována nízkou kamennou zídkou. 
Na mostovce jsou napříč položeny betonové kvádry, na kterých bylo položeno dřevěné koryto 
náhonu. (...) Jak celé zařízení vypadalo, popisuje vodní kniha z roku 1886:
„Odvod vody nastává uprostřed 6 m dlouhého a 4 m širokého kamenného jezu (Steinwehre), 
na němž je postaven korunní práh (Kronenschwelle). Vtokové stavidlo (Einlaufschůtze) má 2 
otvory 0,88 m světlé šířky. Stavidlové desky (Schůtzenbretter) jsou 0,75 m vysoké. Šířka vrchní 
stoky (hořejší náhon, Obergrahen) činí 2,5 m. V profilu 178 je zabudováno stavidlo hořejšího 
náhonu (Obergrabenschůtze) o šíři 1,8 m a vlevo od něj je jalové stavidlo (Wildfluderschůtze) 
2
široké 1,14 m s výškou stavidlových desek 0,56 m, na něž navazuje 5,4 m dlouhý žlab jalové 
stoky (Wildfludergerinne) jež přechází v jalovou stoku (Wildfludergraben). Od profilu 178 k 
profilu 257je náhon po obou stranách zděný a 1,8 m široký.
V profilu 196,6 až 217 prochází náhon skrz železniční násep pomocí klenutého propustku o 
světlé výšce 1,05 m a šířce 2 m. Od profilu 257 po 350je náhon tvořen 1,58 m širokým a 0,35 
m vysokým dřevěným žlabem, jež pokračuje na hráz, která přechází v profilu 282,3-289,9 
půlkruhový kamenný most přes řeku Kamenici. Od profilu 350 po 380 jsou břehy náhonu 
bedněny fošnami a k profilu 540, k začátku dílenského žlabu (Werkgerinne), prkny. Šíře 
náhonu zde činí 1,70 m.
V profilu 497 se rozvětvuje jalová stoka, ta je ale nyní uzavřena zahrazením. K tomu 
náležející stavidlo je 1,20 široké a 0,37 m vysoké. V profilu 529 a 531 odvětvuje dřevěné 
potrubí do továrny.
Dílenský žlab (Werkgerinne) dosahuje v profilu 540-612,2 šířku 1,60 m, výšku 0,42 m a 
pokračuje přes hráz (Damm). Dílenské stavidlo (Werkschůtze) je 1,55 m široké. Za ním je 
přepadový žlab (Aufschlagssgerinne) 1,1 m dlouhý. Před dílenským stavidlem je v levém 
okraji žlabu 1,02 m široký, 0,33 m vysoký výřez, na nějž se napojuje 5,9 m dlouhý, 64 cm 
široký jalový žlab (Freifludergerinne), což ústí do 24 cm široké jalové hadice (potrubí?, 
Freifluderschlauch). Vodní kolo (Wasserrad) má průměr 9,05 m a světlou šíři 1,68 m. Odpad 
(Untergraben) začíná vést v 23 m dlouhém půlkruhovém kanále, pak 7 m v otevřeném“ 
Další zápis ve vodní knize je z roku 1913, kdy Firma A. Meinl s Erben osadila v továrně 
turbínu o průměru 9,40 m.
Datace včetně vývojových etap:
Vodní náhon nechal vybudovat na počátku 70. let 19. století Christian Kreibich pro svou 
továrnu čp. 167 (dnes čp. 68) v Horní Kamenici. Firmu zabývající se výrobou umělé vlny 
(recyklace vlněných hadrů, z nichž se vyráběl nový vlnový vlas) si Kreibich nechal 
registrovat u krajského soudu v České lípě roku 1867. Stavba továrny na pozemcích původně 
patřící k usedlosti čp. 101 započala krátce poté. Christian Kreibich zemřel roku 1906 v 67 
letech a továrna přešla na jeho ženu Marii Kreibichovou. Vdova tovární areál prodala v roce 
1911 českokamenickému velkoprůmyslníkovi a majiteli přádelen Franzi Karschovi, který 
hodlal tovární stavby přebudovat na dělnické byty pro dělníky jeho továrny stojící rovněž v 
Horní Kamenici. Za tím účelem byl v roce 1912 snesen (snížen) 35 metrů vysoký tovární 
komín. Od záměru v témže roce ustoupil a prodal bývalou Kreibichovu továrnu vídeňské 
firmě A. Meinl's Erben (A. Meinla dědicové), která již v Cechách provozovala přádelnu 
bavlny ve Velkém Březně a v Horní Kamenici hodlala vybudovat tkalcovnu záclonového 
textilu. V majetku této firmy zůstala kamenická továrna až do vypuknutí druhé světové války. 
Firma Meinfs Erben celé zařízení využívající vodní pohon modernizovala a nechala v roce 
1912 na vodní dílo osadit turbínu produkující elektrický proud. Návrh a realizaci provedla 
podmokelská inženýrská kancelář firmu L. Bili & Co.
Současny stav věci:
Z původní stavby se dochoval pouze akvadukt přes řeku Kamenici a kamenná část 
navazujícího koryta proti proudu. Samotný akvadukt má částečně vymleté zdivo na obou 
stranách mostního oblouku, především na pravé straně (po proudu řeky) straně. Zdivo kolem 
mostovky je rozrušené náletovými dřevinami, totéž platí pro korunu zdivá na opěrných 
pilířích. Dochovaná část koryta je rovněž narušena náletovými dřevinami.
Ministerstvo kultury si následně vyžádalo dopisem č. j. MK 27438/2021 OPP ze dne 22. 4. 
2021 vyjádření příslušné obce s rozšířenou působností a krajského úřadu.
3
Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor kultury a památkové péče, ve svém vyjádření č. j. 
KUUK/057684/2021 ze dne 5. 5. 2021 nedoporučuje prohlášení předmětné věci za kulturní 
památku a uvádí: „KU UK OPP nedoporučuje akvadukt k prohlášení za kulturní památku 
zejména z toho důvodu, že jednotlivé části objektu nejsou v dobrém stavebně-technickém 
stavu, objekt vykazuje známky dlouhodobé neúdržby. Vzhledem k tomu, že se jedná pouze o 
torza původního akvaduktu, tak jeho kulturně-historická hodnota téměř zanikla. Objekt je též 
intenzivně pokryt vegetací, narušen náletovými dřevinami a splývá s okolní lesní krajinou.“
Ministerstvo kultury nesouhlasí s názorem Krajského úřadu Ústeckého kraje, odboru kultury 
a památkové péče. V řízení nebylo doloženo, že by byl stavebně-technický stav objektu 
natolik nevyhovující, že by byl způsobilý snížit jeho památkovou hodnotu, tedy že by už 
přicházela v úvahu pouze jeho demolice. Správní orgán dále shledal památkové hodnoty 
předmětné věci jako dostatečné pro naplnění kritérií pro prohlášení věci za kulturní památku, 
stanovené v § 2 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších 
předpisů. Akvadukt dokládá industrializaci Českokamenicka a využívání vodního pohonu pro 
technická zařízení vznikajících továren. Je tedy dokladem životního způsobu a prostředí 
společnosti ve 2. pol. 19. století, a je projevem tvůrčích schopností a práce člověka.
Magistrát města Děčín, odbor stavební úřad - oddělení územního rozhodování, 
památkové péče a speciálního stavebního úřadu, ve svém vyjádření č. j. MDC/43450/2020 
ze dne 30. 10. 2021 také nedoporučuje prohlášení předmětné věcí za kulturní památku a 
uvádí: „Objekty jsou torza v havarijním stavu. Postupem doby ztratily svůj účel i návaznost na 
okolí a není perspektiva, že by mohlo dojít ke smysluplné obnově akvaduktu a náhonu 
(průchod tělesem dráhy, otevření náhonu v areálu Správy a údržby silnic Ústeckého kraje 
nebo v areálu Hasičského záchranného sboru) a jeho zpřístupnění široké veřejnosti. Vlastník 
ve svém vyjádření o budoucím využití nezmiňuje. Stav věci ukazuje na to, že se o ni vlastník 
dlouhodobě nestará tak, jak mu ukládá stavební zákon.
Z vyjádření vlastníka je zřejmé, že jednou z hlavních pohnutek pro návrh na prohlášení je 
stránka finanční, tedy čerpání finančních prostředků z programů Ministerstva kultury. I na 
„nepamátku“ lze čerpat finanční prostředky z různých dotačních titulů, např. MAS, Ústecký 
kraj apod.“
Ministerstvo kultury nesouhlasí s názorem Magistrátu města Děčín, odbor stavební úřad - 
oddělení územního rozhodování, památkové péče a speciálního stavebního úřadu. V řízení 
nebylo doloženo, že by byl stavebně-technický stav objektu natolik nevyhovující, že by byl 
způsobilý snížit jeho památkovou hodnotu, tedy že by už přicházela v úvahu pouze jeho 
demolice. Správní orgán se při posuzování dané věci neřídí důvody vlastníka pro podání 
podnětu, ale tím, zda existují památkové hodnoty jmenované v § 2 odst. 1 zákona č. 20/1987 
Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění 
pozdějších předpisů, byli o zahájení řízení o prohlášení předmětné věci za kulturní památku 
dopisem č. j. MK 43175/2021 OPP ze dne 22. 6. 2021 vyrozuměni účastníci řízení, a 
v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších 
předpisů, jim bylo umožněno, aby se před vydáním rozhodnutí vyjádřili k podkladům, které 
Ministerstvo kultury v průběhu řízení shromáždilo.
Tohoto svého práva využilo Povodí Ohře, státní podnik a v dopise č. j. POH/31007/2021-2 ze 
dne 8. 7. 2021 uvedlo: „Povodí Ohře, státní podnik nemá námitek kprohlášení akvaduktu 
přes vodní tok Kamenice (IDVT10100111) v ř. km 24, 684 za kulturní památku.“
Dále Ministerstvo kultury obdrželo vyjádření Tomáše Bartoně, vedoucího odboru rozvoje, 
investic a životního prostředí Městského úřadu Česká Kamenice, který uvádí: „Dle 
4
přiložených stanovisek jednotlivých orgánů a organizací je zjevné, že s prohlášením za 
kulturní památku nesouhlasí. Za město mohu konstatovat, že náš zájem prohlásit tento 
akvadukt za kulturní památku stále trvá, a že je v našem zájmu jej postupně opravit.
Komplex akvaduktu je rozsáhlý, a jak nám někteří vytknuli, tak skutečně prohlášením za 
kulturní památku lze dosáhnout rozsáhlejší rekonstrukce, než by mohlo být provedeno u 
nepamátky (už jen z hlediska dostupnosti dotací).
Osobně kvituji, že nové vedení má tento zájem. Prohlášením za kulturní památku zajistíme, že 
v případě výměny politické reprezentace zajistíme povinnost vlastníka udržovat tento komplex. 
V současné době připravujeme návrh na stabilizaci opěrných zdí bez ohledu na to, zda objekt 
bude prohlášen na památku či nikoliv.
S vlastníky dotčených pozemků budeme plánovat osobní schůzku na možnosti vyčištění 
pozemků od náletových dřevin, a i případné zpřístupnění turistickému ruchu.“
Po vyhodnocení všech výše uvedených podkladů dospělo Ministerstvo kultury 
k následujícímu závěru:
Předmětný akvadukt představuje hodnotnou technickou památku, dokládající industrializaci 
Českokamenicka, kde po roce 1850 postupně docházelo k přechodu od řemeslné výroby 
k tovární produkci. Právě vodní pohon pro technická zařízení, zpočátku především přádelen a 
tkalcoven, byl nezbytným faktorem pro existenci továrny, a to vzhledem k tomu, že zavádění 
parních strojů bylo možné až po výstavbě železnice, která se potom využívala k dopravě uhlí. 
Vodní náhon, jehož byl předmětný akvadukt součástí, si nechal na počátku 70. let 19. století 
vybudovat Christian Kreibich pro svou továrnu v Horní Kamenici, zabývající se recyklací 
vlněných odpadů a výrobou nového vlnového vlasu. Kromě akvaduktu se však zbytek 
vodního náhonu dochoval v torzálním stavu a nebyl předmětem tohoto řízení.
Akvadukt sestává z jednoobloukového mostu, na kterého vrchole je na klenáku vytesán 
letopočet 1872. Je vyzděný z lomového kamene.
V současnosti je samotný akvadukt v horším stavebně-technickém stavu, tento stav však ještě 
není natolik nevyhovující, že by nepřicházela v úvahu jeho zdařilá obnova se zachováním 
dostatečné míry autenticity. Dle žadatelem přiloženého protokolu z Hlavní prohlídky mostu 
ze dne 10. 10. 2019, je potřeba v rámci zajištění objektu zejména očistit zdivo od vrostlé 
vegetace, řádně podezdít a provést hloubkovou tlakovou injektáž uvolněného zdivá opěr a 
části křídel ve spodní části, celou konstrukci přespárovat a dozdít horní část kamenných 
parapetů. Žádná z těchto prací by neměla mít za následek zásah do základní charakteristiky 
objektu a jeho autenticity. Z tohoto důvodu nepovažuje Ministerstvo kultury současný 
stavebně-technický stav za rozhodný pro posuzování památkových hodnot objektu.
Pro hodnoty technické, historické, jako doklad životního způsobu a prostředí společnosti a 
jako projev tvůrčích schopností a práce člověka, splňuje tento akvadukt podmínky ustanovení 
§ 2 odst. 1 písm. a) zákona 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších 
předpisů, pro prohlášení věci za kulturní památku.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní 
řád, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta 
pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující 
po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 
správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se 
uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí 
ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele
5
poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 
správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě 
lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 
zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, 
který rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. 
Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument 
dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této 
lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává 
u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, generální ředitelství
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem
Magistrát města Děčín, odbor stavební úřad - oddělení územního rozhodování, památkové-péče a speciálního 
stavebního úřadu
Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor kultury a památkové péče
Příloha:
I. Orientační zákres umístění kulturní památky do kopie katastrální mapy
II. Identifikační fotografie kulturní památky.
6
Příloha č. I.: orientační zákres umístění kulturní památky do kopie katastrální mapy -
nedílná součást výroku rozhodnutí č. j. MK 49902/2021 OPP ze dne 26.7.2021.
7
Příloha č. II: Identifikační fotografie kulturní památky - nedílná součást rozhodnutí 
č. j. MK 49902/2021 OPP ze dne 26.7.2021.
8

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0626174.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Česká Kamenice, akvadukt přes řeku Kamenici. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

5679612 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Brožová Ivana; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

26.07.2021

Licence:

Typ:	úřední dílo - dílo, na které se nevztahuje ochrana podle práva autorského (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 24243166

Bližší specifikace:

Název	akvadukt přes řeku Kamenici
Číslo ÚSKP	106734
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 24618457

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení za KP
Číslo	MK 49902/2021 OPP
Datum nabytí právní moci	18.08.2021
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	24243166 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Objekty paGIS

Kód paGIS	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 330635

Název objektu: akvadukt

Část obce: Česká Kamenice

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Česká Kamenice

Obec: Česká Kamenice

ORP: Děčín

Okres: Děčín

akvadukt přes řeku Kamenici (právní stav 24243166)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 4268

Název lokality: Horní Kamenice

Reálný typ: ves

Kat. území: Horní Kamenice

Obec: Česká Kamenice

ORP: Děčín

Okres: Děčín

Kraj: Ústecký kraj

akvadukt přes řeku Kamenici (právní stav 24243166)

Kód CZ: 48641

Název lokality: Horní Kamenice I

Reálný typ: díl hist. osady

Kat. území: Horní Kamenice

Obec: Česká Kamenice

ORP: Děčín

Okres: Děčín

Kraj: Ústecký kraj

akvadukt přes řeku Kamenici (právní stav 24243166)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 122

Název hist. regionu: Česká Kamenice

akvadukt přes řeku Kamenici (právní stav 24243166)

Ke stažení Náhled Žádost o užití