Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

NÁLEZOVÁ ZPRÁVA  č. 01 
Lokalita / Obec (část obce) 
Žebnice, o. Plasy 
Okres / Kraj 
Plzeň - sever / Plzeňský 
Objekt 
usedlost čp. 34  
čp. (č. or., č. parc.), jiná lokalizace 
čp. 34, s pozemkem st. p. č. 48/1  
[Evidenční číslo kulturní památky v 
ÚSKP] 
32495/4-1645 
[Souřadnice] 
N / E 
Zkoumaná část objektu / Prvek 
Celek/krov/okenní výplň 
"Název" akce / NZ 
operativní průzkum a dokumentace v průběhu stavební obnovy 
Zpracoval (autor, instituce) 
Karel Foud, Stanislav Plešmíd, NPÚ 
ÚOP Plzeň 
Datum vydání NZ 
15. 11. 2021 
Označení NZ (ev. č. v archivu 
zpracovatele) 
NZ OPD 01/2021 
Místo uložení originálu NZ 
Národní památkový ústav, ÚOP 
v Plzni, projektový archiv 
Zadavatel OPD (osoba, instituce) 
 
Počet stran / Počet listů příloh 
15/23 
Charakteristika výsledků / Anotace 
Nálezová zpráva provedena v průběhu stavební obnovy, v souvislosti s plněním 
úkolu Výzkum nemovitých památek v ČR, aktuální metodické otázky průzkumu a 
dokumentace. V rámci akce OPD bylo objednáno dendrochronologické 
datování, provedena dílčí měřičská dokumentace a průběžná fotodokumentace. 
Nálezová zpráva vyhotovena dle metodik: Operativní průzkumy a dokumentace 
historických staveb, NPÚ 2005; Průzkum, dokumentace a inventarizace výplní 
okenních a dveřních otvorů, NPÚ 2014. 
 
 
 
 
 
Karel Foud, Stanislav Plešmíd NZ OPD – Žebnice, o. Plasy, usedlost čp. 34, 2021 
1 
 
 
 
Žebnice  
usedlost čp. 34 
(okres Plzeň – sever)  
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Nálezová zpráva operativní dokumentace a průzkumu 
2021 
Karel Foud, Stanislav Plešmíd NZ OPD – Žebnice, o. Plasy, usedlost čp. 34, 2021 
2 
 
 
1. Úvod  
1.01 Okolnosti realizace 
 Od roku 2018 dosud probíhá stavební obnova chalupy čp. 34 (na části st. p. č. 
48/1) v k. ú. Žebnice, Žebnice část obce Plasy, okres Plzeň-sever. Jako první byla 
provedena rehabilitace roubených stěn. Následovala obnova stropů, oprava krovu a 
pokládka nového střešního pláště. V roce 2021 byla stavba vybavena novými slohově 
řešenými okny. Během stavebních prací byla prováděna průběžná fotodokumentace a 
zajištěn dendrochronologický průzkum dřevěných konstrukcí chalupy (zhotovila firma 
DendroLab Ing. Tomáš Kyncl Brno, říjen 2018). Bylo provedeno zaměření plné vazby 
krovu nad obytnou částí, jakožto příkladu původního typu střešní konstrukce, která je 
charakteristická i pro ostatní budovy usedlosti. Dokumentace plné vazby krovu doplnila 
dosavadní starší dokumentaci usedlosti (Dokumentace lidových staveb v okrese Plzeň – 
sever - Inventarizace zpracovaná SÚRPMO Praha v l. 1971 – 1983), ve které nebyla 
obsažena. Dále bylo provedeno zaměření vlysů nalezených pozůstatků starších výplní 
okenních otvorů (zřejmě ze závěru 19. století), které předcházely novodobým oknům z 
druhé pol. 20. století nacházejícím se ve stavbě před zahájením oprav. Průběžně byla 
pořizována fotodokumentace aktuálního stavu památky.  
 
1.02 Stav věci v době OPD 
 Usedlost čp. 34 v k. ú. Žebnice (Plzeň – sever) až do 90. let 20. století přežívala 
v podobě, jakou jí vtiskla stavební činnost 2. poloviny 18. století a celého 19. století. 
Spodní partie roubených stěn stodoly a stěny obytného stavení byly silně poškozené 
působením biotických činitelů (dřevokazný hmyz, dřevokazná houba) a vlhkostí. Jako 
první byla provedena oprava roubených stěn stodoly ležící v hloubce dvora. 
Následovala obnova střešního pláště stodoly. Vedle opravy stodoly probíhala oprava 
sýpky (např. výměna části roubení patra).   
            Obytné stavení bylo upravováno v období 50. - 60. let 20. století, kdy byl položen 
nový střešní plášť (eternitové šablony) a byla upravena velikost okenních otvorů včetně 
jejich počtu a polohy. Nově vložená okna nerespektovala vzhledem, velikostí, v průčelí i 
počtem, předchozí situaci. Technický stav roubených konstrukcí stavení byl v období po 
roce 2010 místy doslova kritický. Následovala jejich takřka celoplošná výměna, která na 
druhou stranu umožnila rehabilitovat počet, polohu a velikost okenních otvorů. 
Předlohou pro takovou úpravu byla dobová fotodokumentace a dochované nálezové 
situace. Výměna roubení proběhla v roce 2019. V roce 2020 byla provedena oprava 
krovu a pokládka nového střešního pláště. V roce 2021 byla vyrobena a osazena nová 
okna.  
 Celkový stavebně technický stav lze nyní charakterizovat jako velmi dobrý, 
všechny stavby usedlosti byly postupně opravovány a jsou průběžně udržovány.  
   
1.03 Podklady 
 Fotodokumentace, zaměření, dendrochronologie – nálezová zpráva, mapa 
stabilního katastru, indikační skica mapy stabilního katastru, katastrální mapa, 
Dokumentace lidových staveb v okrese Plzeň – sever - Inventarizace zpracovaná 
SÚRPMO Praha v letech 1971-1983 – Žebnice usedlost čp. 34; popis, půdorys 1:200, 
schematické řezy, 5 x foto, Jaroslav Vajdiš, SÚRPMO XII/1971, D 2119. Zajímavým 
Karel Foud, Stanislav Plešmíd NZ OPD – Žebnice, o. Plasy, usedlost čp. 34, 2021 
3 
 
zdrojem poznání také je monografie Plzeňsko, vydaná Národopisnou společností 
Českoslovanskou v Praze roku 1934. Kromě mnoha jiných staveb, zajímavých 
z hlediska konstrukčního či umělecko – historického, zmiňuje také dvůr čp. 34 v obci 
Žebnice na severním Plzeňsku.  
 
1.04 Metody dokumentace 
 Fotodokumentace; zaměření laserovým dálkoměrem, pásmem, svinovacím 
metrem, posuvným měřítkem, malým štukatérským hřebenem; dendrochronologické 
datování - Dendrochronologické datování dřevěných konstrukčních prvků domu čp. 34 
v Žebnici (okres Plzeň – sever), zpracovala fa. DendroLab Ing. Tomáš Kyncl, Brno 
2018. 
 
 
2. Popis 
2.01 Poloha zkoumané věci 
 Plzeňský kraj, okres Plzeň – sever, Žebnice (část obce o. Plasy), na pozemku st. 
p. č. 48/1 situovaném v širším centru vsi, nedaleko jižním směrem od areálu kostela sv. 
Jakuba Většího, na jižním svahu bezejmenného potoka protékajícího vsí. Usedlost 
sestává ze souboru roubených staveb seskupených po obvodu nepravidelného podélně 
protáhlého dvora. Roubené obytné stavení stojí v jihovýchodním nároží dvora, ve štítové 
orientaci k silnici procházející obcí. Naproti světnici obytného stavení je situována 
patrová sýpka se zděným přízemím (chlívek) a roubenými komorami v patře, která je 
rovněž orientována štítem k silnici. Na obytné stavení ve dvoře v podélné ose navazují 
roubené chlévy - komory. Na západní straně pak dvůr uzavírá velká roubená stodola.    
 
2.02 Souvislosti zkoumané věci 
 
Z historie vsi  
Žebnice leží 2 km severně od Plas. V písemných pramenech se poprvé objevuje 
k roku 1250 jako majetek plaského kláštera. Již tehdy zde stál kostel. Ve 14. století ve 
vsi existoval svobodný dvůr s pivovarem a krčmou patřící pánům ze Žebnice. Roku 
1421 byla lokalita zapsána králem Zikmundem Burjanu z Gutštejna. O sto let později se 
navrátila do držav plaských cisterciáků. K r. 1558 zde bylo evidováno 19 usedlostí, 
z nichž 11 v letech třicetileté války zpustlo. Při klášterním majetku ves setrvala až do 80. 
let 18. století. 
Stabilní katastr zachytil zástavbu vsi k r. 1839 soustředěnou po obvodu rozlehlé 
návsi přibližně obdélného půdorysu, kterou od jižní části lokality oddělovala místní 
vodoteč. Zatímco v sousedství návsi leželo zhruba 15 usedlostí (včetně areálu farního 
dvora, který byl situován severně od kostela), v části za potokem jich stálo přibližně 14. 
Východní polovinu návsi zčásti vyplnila skupina tří chalup, které na sklonku 30. let 19. 
století dosud stály ve spalných konstrukcích, jako tomu bylo u převážné většiny budov 
ve vsi. Zděný tehdy byl jen kostel včetně fary a dalších 6 objektů. Žebnice byla na 
tehdejší dobu velkou vsí, jejíž tvář se v následujících letech měnila jen zvolna. Většinou 
se změny týkaly náhrady dožívajících srubových stěn za konstrukce zděné. Stejnému 
osudu neunikla ani rozložitá polygonální stodola, která stála na západním okraji 
intravilánu v části přiléhající k návsi.   
Karel Foud, Stanislav Plešmíd NZ OPD – Žebnice, o. Plasy, usedlost čp. 34, 2021 
4 
 
 
 
 
Žebnice (PS) na mapě stabilního katastru (1839). Zdroj: Geoportál ČÚZK: ags.cuzk.cz/archiv/ openmap 
9374-1 Žebnice dříve Zebnitz (Zebnice), císařské povinné otisky stabilního katastru 1:2880-Čechy 
  
    Dominantou obce je kostel sv. Jakuba Většího, nově vyzdvižený v letech 1784 -1785. 
K západnímu průčelí přiléhá věž. Původní středověké presbyterium dnes slouží jako 
sakristie. Roku 1741 byla severně od kostela vystavěna barokní fara. V obci je 
dochován pozoruhodný soubor dřevěných objektů z okruhu tzv. lidového stavitelství. 
Zcela mimořádných památkových kvalit vykazuje statek č. 34, kde kromě sýpky 
s roubeným patrem a pavláčkou dosud stojí také dřevěné chlévy ležící v ose za 
obytným stavením. K sýpce přiléhá z boku drobný roubený chlívek. Usedlost uzavírá 
stodola mající také srubové stěny. Další roubená sýpka s pavláčkou se nalézá ve statku 
č. 31. V sousedním dvoře č. 30 přežívá stará chalupa, která si uchovala části dřevěných 
konstrukcí. Také ve dvoře č. 33 lze spatřit roubenou stodolu. Hodnotné je i č. 48 
prezentující zděnou stavbu nejpozději klasicistního původu. Při silnici do obce z Plas 
stojí dřevěný kříž a středověká kruhová kamenná stéla. Podobný křížový kámen je 
zazděn ve stěně stodoly proti čp. 23 a 25 přímo ve vsi. V centru návsi byl postaven 
pomník padlým ve světové válce.  
 Ještě v průběhu první poloviny 19. století ve vsi zcela převažovala spalná 
zástavba. Posledním a nejzachovalejším celkem, který dosud velmi dobře dokládá 
materiálové a konstrukční zvyklosti této dnes již převážně zaniklé historické zástavby, je 
bezesporu předmětná usedlost čp. 34. Prosté celoroubené obytné stavení v kožichu se 
zápražím a bedněným štítem, navazující roubené chlévy, patrová roubená sýpka s 
Karel Foud, Stanislav Plešmíd NZ OPD – Žebnice, o. Plasy, usedlost čp. 34, 2021 
5 
 
pavláčkou a velká roubená stodola presentují mimořádně cenný doklad o podobě 
zdejších tradičních obytných i hospodářských staveb. Charakteristickou roubenou 
zástavbu později (v druhé pol. 19. století a později) masivně nahrazovaly zděné objekty, 
které dnes v dochovaném domovním fondu jednoznačně převažují. Spalná zástavba 
zaznamenaná na území vsi v mapě stabilního katastru z r. 1839, byla patrně z větší 
části typově a konstrukčně velmi podobná objektům dochovaným v usedlosti čp. 34.   
 
 
 
Žebnice na indikační skice (1839). Zdroj: Geoportál ČÚZK ags.cuzk.cz /archiv/ openmap 9374-1 Žebnice 
– dříve Zebnitz (Zebnice), indikační skici – Čechy (Národní archiv) 
 
 V převážně zděné usedlosti čp. 31, přestavěné v 19. a první polovině 20. století 
dosud stojí patrová roubená sýpka s pavláčkou. Smýcení kmenů využitých pro stavbu 
tohoto regionálně typického hospodářského objektu bylo pomocí dendrochronologie 
datováno do let 1739-1741. Dendrochronologické datování dřevěných konstrukčních 
prvků sýpky u čp. 31 v Žebnici, okres Plzeň – sever, zpracovala fa. DendroLab Ing. 
Tomáš Kyncl, Brno 2019. Ve vedlejší rovněž přestavěné a dnes již převážně zděné 
usedlosti čp. 33 dožívá torzo roubené stodoly. I u tohoto objektu bylo objednáno 
dendrochronologické datování, které smýcení kmenů využitých pro výrobu trámů vročilo 
do let 1722-1724. Dendrochronologické datování dřevěných konstrukčních prvků stodoly 
u čp. 33 v Žebnici okres Plzeň – sever, zpracovala fa. DendroLab Ing. Tomáš Kyncl, 
Brno 2019. Vedle dokumentované usedlosti čp. 34 se jedná o poslední významné 
pozůstatky tradiční roubené zástavby v obci. Jedná se o konstrukčně a materiálově 
Karel Foud, Stanislav Plešmíd NZ OPD – Žebnice, o. Plasy, usedlost čp. 34, 2021 
6 
 
příbuzné stavby poskytující velmi dobrou představu o podobě „původní“ tradiční lidové 
architektury v obci a i v celé oblasti Plaska a Kralovicka.   
  
2.03 Charakteristika věci 
 Venkovská usedlost čp. 34 v k. ú. Žebnice sestává z regionálně tradičních 
historických roubených staveb, přičemž ze severní strany s dvorem sousedí pozemek 
zatrubněné vodoteče a dále pak pozemky novodobého rodinného domu.  
Stabilní katastr zaznamenal dvůr čp. 34 na pozemku p. č. 48 již stavebně 
dokončený. Zástavba usedlosti byla klasifikována k roku 1839 jako spalná. V čele dvora, 
při jeho východní straně, leželo obytné stavení, založené ve vztahu k navazující cestě 
ve štítové orientaci. Objekt měl obdélný půdorys, vysazený podélnou osou ve směru 
západ – východ. Nejzápadnější část stavby byla oproti východněji položené zúžena. 
Snad se jednalo o dodatečný přístavek hospodářského charakteru (chlévy, komory). 
Stavení vymezovalo jihovýchodní stranu dvora. Objekt lze ztotožnit s dosud stojícím 
stavením. Severně od stavení, při východní straně dvora, v jeho severovýchodním 
nároží, stál k r. 1839 jiný spalný objekt. Měl přibližně čtvercový půdorys a mohlo se 
jednat o sýpku. Zhruba uprostřed severní strany dvora stál k r. 1839 menší spalný objekt 
mající obdélný půdorys, založený podélnou osou ve směru západ – východ, resp. JZ-
SV. Stavbu lze ztotožnit s roubenou patrovou sýpkou, která zde stála ještě v 20. letech 
20. století. Západní stranu dvora vymezovala spalná stodola. Objekt měl širší obdélný 
půdorys založený podélnou osou ve směru sever – jih. K budově od východu přiléhal 
užší přístavek. Objekt lze ztotožnit s dosud stojící stodolou.     
            Obytné stavení pochází z období po polovině 18. století. Stromy využité ke 
zhotovení trámů pro stavbu chalupy byly dle dendrochronologického datování smýceny 
v letech 1757-1759. Ostatní hospodářské stavby typově a řemeslným zpracováním lze 
řadit do přibližně stejného období. U všech objektů se projevují dodatečné přestavby a 
úpravy. Zásahy zásadnějšího charakteru lze rámcově zařadit do průběhu 19. století, 
zejména jeho druhé poloviny (či až do přelomu 19. a 20. století) a druhé poloviny 20. 
století. Celá usedlost čp. 34 dosud sestává z roubených staveb (obytných a 
hospodářských), které jsou charakteristické pro východní oblast dnešního okresu Plzeň-
sever. Statek je klasickým reprezentantem stavební podoby zdejšího selského dvora 
z období poloviny 18. století s pozdějšími dílčími stavebními úpravami. Dvůr svojí 
stavební výbavou poutal pozornost již v období 20. – 30. let 20. století, kdy ho 
dokumentoval profesor Josef Brož, autor několika monografií o lidových stavbách na 
Plzeňsku. K žebnickému dvoru čp. 34 „U Běláčů“ v monografii Plzeňsko, vydané 
Národopisnou společností Českoslovanskou v Praze roku 1934 uvádí, že: „..bývalý 
emfyteutní chalupnický dvorec čp. 34 býval celý roubený, později podezděna stodola a 
přízemí sýpky, kam přeneseny chlévy od obytného stavení. Z bývalých chlévů zřízeny 
komora a dílna“. Brož ve stavení zdokumentoval také „vysazený krb, vpravo s otvorem 
pro zapalovadlo“, jehož kresbu publikoval ve zmíněné monografii.    
 
 
Karel Foud, Stanislav Plešmíd NZ OPD – Žebnice, o. Plasy, usedlost čp. 34, 2021 
7 
 
 
 
Půdorys dvora čp. 34 v obci Žebnice na severním Plzeňsku, jak byl prezentován v publikaci „Popis 
Kralovicka“, sešit 3 (vydáno cca ve 30. - 40. letech 20. století). Ještě dříve byl plánek dvora otištěn 
v publikaci „Plzeňsko“, kterou v roce 1934 vydala Národopisná společnost českoslovanská. Autorem díla 
byl profesor Josef Brož a několik dalších badatelů. V publikaci bylo Brožem a dalšími publikováno větší 
množství fotografií lidových staveb z prostředí venkova na Plzeňsku, pořízených v období celé první 
třetiny 20. století. Snímky mimo jiné zachycují také řadu roubených budov, stavení, sýpek, stodol a 
dalších budov, které v daném čase dosud stály v roubených konstrukcích, stejně jako tomu bylo v případě 
usedlosti čp. 34 v Žebnici.  
Z kresby půdorysu dvora plyne, že stavení bylo tradiční trojdílné dispozice komorového typu, v období po 
roce 1920 (kdy kresba vznikla) s dosud existující černou kuchyní a do ní vestavěnou chlebovou pecí. 
Pravděpodobně již v 30. až 40. letech 20. století byla černá kuchyně zrušena a adaptována na světlou 
kuchyň s rovným stropem. V průběhu přestavby střední části objektu byla zrušena jak chlebová pec, tak 
celá klenba kuchyně.  
Ve stejném čase již neexistovala roubená patrová sýpka s pavláčkou, která stávala zhruba uprostřed  
severní strany dvora. Stavbu zachycuje snímek, původně, spolu s výše uvedenou kresbou, opublikovaný 
ve sborníku „Plzeňsko“ a později i v č. 3 sborníku „Popis Kralovicka“. Jedná se o typického zástupce 
roubených patrových sýpek s pavláčkou, které se rozšířily v oblasti severního Plzeňska na Bělsku, Plasku 
a Kralovicku. Popisovaná dobová fotografie dále zachycuje roubenou stodolu stojící v hloubce dvora. 
Všechny stavby ve dvoře měly odhadem ještě v 20. letech 20. století střechy kryté slaměným doškem. 
Východní průčelí stavení bylo dvouosé, s dvojitými dvoukřídlými okny s vodorovnými příčlemi.       
 
Karel Foud, Stanislav Plešmíd NZ OPD – Žebnice, o. Plasy, usedlost čp. 34, 2021 
8 
 
 
 
Žebnice, usedlost čp. 34 na snímku zhotoveném asi ve 20. letech 20. století. Fotografie byla pořízena od 
vjezdu z ulice. Zleva stojí obytné stavení, roubená stodola, roubená patrová sýpka a roubený drobný 
hospodářský objekt, snad kurník a chlívek pro prase. Publikováno in: Popis Kralovicka, sešit 3.    
 
 
Žebnice, usedlost čp. 34. Pohled ze dvora (od Z) na stavení (vpravo) 
a sýpku s chlívky a kurníkem (vlevo). Stav asi ve 20. letech 20. století 
Zdroj: současní vlastníci usedlosti 
 
Karel Foud, Stanislav Plešmíd NZ OPD – Žebnice, o. Plasy, usedlost čp. 34, 2021 
9 
 
 
2.04 Popis věci 
 Celá usedlost čp. 34 s pozemkem st. p. č. 48/1 v k. ú. Žebnice (Plzeňský kraj, 
okres Plzeň – sever), sestávající z 1) obytného stavení s chlévy, 2) sýpky a 3) stodoly, 
je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek (dále též ÚSKP) pod r. č. 32495/4-
1645. Zápis do státního seznamu schválen usnesením ŠKK ONV Plzeň-sever z dne 28. 
12. 1963. Součástí pozemku je dále i klenutý zemní sklípek přístupný samostatně 
vstupem před štítovým průčelím obytného stavení.  
 
 1) obytné stavení s chlévy 
 Jedná se o přízemní roubené stavení se zděným blokem bývalé černé kuchyně 
kryté sedlovou střechou, vystavěné nad obdélným podélným půdorysem orientovaným 
ve směru V-Z, o rozměrech cca 5,5 x 12,7 m. Obytná část je založena ve štítové 
orientaci k cestě obcí. Ve dvoře v podélné ose navazuje přízemní roubený chlév nad 
užším obdélným půdorysem, který je v podstatě volně stojícím objektem, ale s obytným 
stavením má společný střešní plášť.  
 Obytné stavení bylo původně sroubené z hraněných ručně tesaných trámů, v 
nárožích spojených rybinovými pláty, horní nároží však byla přeplátována náročnějším 
typem spoje, tzv. na zámek - zřejmě z důvodu lepšího prostorového ztužení stavby na 
způsob věnce. Stejného konstrukčního principu, tzn. převažujících rybinových plátů a 
horní vazby na zámek bylo užito i u navazujícího chléva. Stěny chalupy pak byly 
oboustranně omítané bílenou hliněnou omítkou nataženou na kolíčkovou armaturu. 
Hliněné omítky s vysokým podílem plev byly provedeny jak v interiéru, tak i v exteriéru 
stavby. Dle lokálních pozůstatků bílení na původních trámech, které tvořily roubené 
stěny chalupy, nelze vyloučit možnost, že hliněné omítky na kolíčkovou armaturu 
představovaly až druhotnou historickou úpravu. Přesahující zhlaví konstrukčních prvků - 
stropnic, horních trámů roubených stěn a okapní vaznice byly obílené vápnem. Při 
severním podélném průčelí je zápraží kryté přesahem střechy tvořeným vysazenými 
zhlavími stropnic a okapní vaznicí. Podhled okapu pak složen z obílených povalů. 
Sedlová střecha je dnes krytá novodobými vláknocementovými šablonami, v 
předchozím stavu eternitem a původně slaměným doškem. Stavební otvory byly na 
výšku obdélné, ve štítovém průčelí dvě okenní osy a v severním podélném průčelí tři 
osy - ve středu vstup a po stranách okna. V ose štítového průčelí byl někdy v druhé pol. 
20. století dodatečně proveden podélně obdélný okenní otvor uzavřený trojdílnou 
dřevěnou výplní, a ostatní otvory byly rovněž dodatečně upravovány (zvětšovány) a 
opatřeny novodobými typovými výplněmi. Úpravy stavby v průběhu 20. století zcela 
eliminovaly historické stavební výplně otvorů a veškeré dochované prvky tohoto typu 
bylo před obnovou v letech 2018-2020 možno označit za novodobé, případně bez 
prokazatelné vypovídací hodnoty. Při poslední opravě chalupy byla provedena postupná 
úplná rekonstrukce roubených stěn a na základě dochovaných nálezových situací byly 
rehabilitovány starší formáty okenních otvorů, které nově uzavřely výplně vycházející 
z nálezů starších okenních křídel. 
Roubený chlév za chalupou obsahuje dva prostory oddělené roubenou stěnou. Dva 
vstupy v severním průčelí mají masivní tesařské ostění, do kterého jsou vsazeny mladší 
jednokřídlé prkenné dveře s prostým kováním, patrně asi někdy z první pol. 20. století 
(?) Konstrukční princip roubení je shodný s chalupou (viz výše), pouze okapní vaznice je 
zdvojená na způsob věnce a v nárožích spojená tzv. na zámek. Ve štítových stěnách 
Karel Foud, Stanislav Plešmíd NZ OPD – Žebnice, o. Plasy, usedlost čp. 34, 2021 
10 
 
roubených stěn jsou vidět čela prken, která tvoří prostý strop komor a podlahu podkroví, 
které patrně sloužilo ke skladování zrna. Stavba se jeví být vystavěna ve dvou fázích, 
západní komora je jakoby přistavěna dodatečně. Stavební charakter však poukazuje 
buď na souběžný vznik, nebo velmi malý časový odstup. Objekt byl později adaptován 
pro jiné využití. 
 Dispozice chalupy je tradiční trojdílná, komorového typu, ve střední části je zděný 
blok bývalé černé kuchyně a vstupní síň, z východu (směrem k cestě) přiléhá velká 
přední světnice a ze západu přiléhá zadní obytná komůrka (výminek). Podlahy byly 
novodobé, stropy se dochovaly původní povalové opatřené na líci hliněnou bílenou 
omítkou (jako na stěnách) a na rubu omazané hliněnou lepenicí – podlaha půdy. Prostor 
bývalé černé kuchyně se dochoval v podobě určené druhotnou úpravou jako 
plochostropá místnost s vestavěným tahovým komínem. Stěny byly provedeny z plných 
pálených cihel a opatřeny vápennými omítkami, strop pak jako prostý prkenný krytý 
vápennými omítkami na rákos. Tuto razantní přestavbu lze rámcově datovat do období 
první třetiny 20. století. Stavební otvory byly zvětšovány a výplně nahrazeny novými 
prvky, tyto úpravy se patrně děly ve dvou fázích, někdy v druhé polovině 19. století a v 
druhé polovině 20. století - viz níže. Konstrukce krovu se dochovala bezesporu 
v původní podobě. Jedná se o hambalkovou soustavu, opatřenou středovou stolicí 
podélného vázání se třemi plnými vazbami. Plná vazba obsahuje vazný trám, dosedající 
na stropní povaly v místě nad stropnicí a na krajích kampovaný přes okapní vaznici 
nesenou přesahem stropnic. Do vazného trámu je čepovaný středový svislý sloupek, 
který nese středovou podélnou vaznici, se kterou je spojen středovým čepem. Příčné 
zavětrování zajištěno jednostrannou šikmou vzpěrou spojenou rybinovým plátem se 
sloupkem a s vazným trámem. Podélné zavětrování zajišťují pásky spojené rybinovým 
plátem se sloupkem a středovou vaznicí. Hambalky jsou ve středu kampované přes 
vaznici a na krajích spojeny rybinovým plátem s krokvemi, které jsou začepované do 
zhlaví vazného trámu, a ve vrcholu spojeny na ostřih. První plná krajní vazba na 
východní straně je zároveň konstrukcí štítu, navíc je zde doplněno ztužení ve formě 
vodorovné vaznice situované cca ve středu výšky sloupku, která je spojena s krokvemi 
rybinovým plátem a přímým plátem se sloupkem. Spodní šikmé vzpěry se ve vazbách 
střídají v orientaci - v krajních vazbách směřují k severu, u středové vazby k jihu. V 
jalových vazbách jsou pouze hambalky kampované přes středovou vaznici, na koncích 
rybinovými pláty spojené s krokvemi, které jsou osedlané přes okapní vaznice, a ve 
vrcholu spojené na ostřih. Dřevo je ručně tesané, vazby značeny vyseknutými 
tesařskými značkami, tesařské spoje jsou jištěné dlouhými dřevěnými kolíky. Na 
povrchu konstrukčních prvků jsou dosud dochovány trasologické stopy po otesání 
tesařským nářadím. Trámy jsou poměrně precizně opracované a jen místy patrné stopy 
po vrubování, lokálně se dochovaly i montážní linky vyznačené rudkou. Při západní 
stěně je úzká proluka mezi chalupou a roubeným chlévem, zde je vloženo dřevěné 
schodnicové schodiště, kterým je přístupné podkroví chalupy a chléva. Vstup na 
schodiště uzavírají prosté sbíjené svlakové dveře s vnějšími kovanými pásovými závěsy 
a krabicovým zámkem. Konstrukci krovu nad komorami tvoří velmi prostá krokevní 
soustava - v podstatě jen krokve ztužené hambalky (rybinové pláty), podélné ztužení 
zajišťovala jen jedna šikmá vzpěra na severní straně, plátovaná přes krokve v úrovni 
střešní roviny a laťování střešní krytiny. Dřevo je rovněž tesané a spoje jištěny 
dřevěnými kolíky. Vstup do podkroví ze schodiště je uzavřen prostými prkennými 
sbíjenými svlakovými dveřmi, na kterých je osazena kovaná petlice a zámek s nekrytým 
Karel Foud, Stanislav Plešmíd NZ OPD – Žebnice, o. Plasy, usedlost čp. 34, 2021 
11 
 
mechanismem, kování lze typově řadit do období kolem poloviny 18. století.  
 Lze se oprávněně domnívat, že objekt zachytila k roku 1839 mapa stabilního 
katastru, neboť v jejích místech se nacházela spalná stavba, rozměry i orientací 
odpovídající dosud existující budově. Na základě dendrochronologického datování je 
možno výstavbu objektu zařadit do období těsně po polovině 18. století.  
 Patrně někdy v 30. - 50. letech 20. století byla zcela přestavěna někdejší černá 
kuchyně, kdy došlo k úplnému přezdění z plných pálených cihel, proveden rovný strop a 
vestavěn tahový komín. Později v průběhu druhé poloviny 20. století byly zvětšovány 
okenní otvory, dvě okna ve štítu nahradilo trojdílné okno, ve vstupech byly vsazeny 
typové zárubně, podlahy nahrazeny betonovou mazaninou a v síni povedena novodobá 
dlažba do cementu. Při odhalení konstrukcí při obnově bylo na roubených stěnách 
přiléhajících ke zdivu bývalé černé kuchyně patrné původní řešení, kdy při nárožích 
zdiva byly na sraz přiloženy svislé sloupky se svislou drážkou, do které byly začepované 
jednotlivé trámy jižních stěn světnice a výminku. Horní dva trámy jižní stěny však byly 
v původním stavu zřejmě zcela průběžné, tzn. ležely na koruně jižní obvodové zdi 
tehdejší černé kuchyně (patrně kamenné). Z dochovaných fragmentů trámů a volných 
spojů pak bylo možné usuzovat, že horní dva trámy roubení navazovaly i v kolmém 
směru, tzn. bylo dosaženo efektu úplného prostorového ztužení v koruně stěn, ty byly 
tesařsky  provázány jak po celém obvodu tak i v příčném směru. Tento důležitý původní 
konstrukční prvek byl dodatečně narušen mladšími úpravami zdiva černé kuchyně a 
stěn v síni. Při rekonstrukci roubení bylo obnoveno příčné ztužení u horního trámu 
roubení v úrovni příčné stěny světnice a síně, dále pak čepování do svislých sloupků při 
nárožích cihelného zdiva černé kuchyně. Nebylo zcela provedeno provázání v 
podélném směru z důvodu respektování dochovaného stavu, který již zahrnoval 
druhotnou úpravu zdiva bývalé černé kuchyně. Při dodatečném vkládání nových výplní 
do roubených stěn byly zvětšovány formáty otvorů, ve štítovém průčelí dokonce vloženo 
zcela cizorodé trojdílné okno. Při sejmutí omítek a rozebírání stěn bylo odhaleno 
druhotné zaslepení a fragmenty původního technického řešení okenních otvorů. Jednalo 
se o typické čepování jednotlivých trámů roubené stěny do svislé drážky ve svislých 
bočních stojkách, přičemž nadpražní a parapetní kus ostění byl tvořen průběžným 
trámem. Na základě odhalených situací se lze domnívat, že zvětšování okenních otvorů 
proběhlo dokonce ve dvou fázích (tedy nejen v druhé polovině 20. století), původní 
nejmenší okénka s masivními bočními stojkami (místy ještě dochovanými i po 
dodatečných úpravách otvorů) byly patrně někdy v druhé polovině 19. století (či až na 
přelomu 19. a 20. století) mírně zvětšeny a uzavřeny dvojitými dvoukřídlými okny s 
bambulkovými závěsy. Někdy v druhé polovině 20. století pak byly otvory opět zvětšeny 
a vložena typová okna dochovaná před obnovou. Při obnově byl na základě nálezových 
situací rehabilitován formát okenních otvorů a typ okenních výplní odpovídající nálezům 
okenních křídel spadajícím do fáze konce 19. až počátku 20. století. Jednalo se o dvě 
okenní křídla náležící k dvojitému dvoukřídlému šestitabulkovému oknu s bambulkovými 
závěsy. Nalezené prvky (dosud uložené v usedlosti) jsou na výšku obdélná křídla 
členěná příčlemi do tří tabulek (šestitabulková okna), nárožní spoje provedeny na rozpor 
a čep jištěný kolíčkem, spoje příčlí pak řešeny úplným čepem, závěsy zapuštěné 
s válcovými pouzdry vrcholícími kuželkou ukončenou kuličkou (tzv. bambulkové závěsy). 
Zasklení do polodrážky za pomoci tmelu orientováno na vnitřní straně (původně tedy 
směrem do špalety), na protější (vnější) straně vlysu provedena dekorativní profilace a 
vnější obvod křídla lemuje segmentové vyžlabení. Styk křídel kryla klapačka s ozdobnou 
Karel Foud, Stanislav Plešmíd NZ OPD – Žebnice, o. Plasy, usedlost čp. 34, 2021 
12 
 
profilací volných hran, která přitahovala k rámu protější křídlo. Profil klapačky je k čelu 
svislého vlysu uchycen pomocí hřebů. Uzavírání zajišťovaly prosté z kovu lité 
jednoramenné kličky s obdélnou podložkou upevněné k vnitřní straně horního a 
spodního vlysu křídla vruty s přímým zářezem. Na vnější straně horního vlysu ještě 
uchycen smýkací drátek, který patrně mohl souviset s nějakým dalším uzavíracím 
mechanismem – kličkou, který však bez souvislosti s původním rámem nedává dobrý 
smysl. Na povrchu dřeva dochovány nějaké narušené nátěry v odstínu světle okrové 
barvy, na závěsech pak stopy po obílení. 
 
 2) sýpka 
 Naproti světnici chalupy stojí patrová hospodářská stavba se zděným omítaným 
přízemím (patrně převážně z lomového kamene) a roubeným patrem vystavěná nad 
mírně obdélným půdorysem orientovaným cca ve směru V-Z, o rozměrech cca 6,2 x 7,6 
m. Střecha je sedlová, ve štítové orientaci, pokrytá novodobými vláknocementovými 
šablonami, dříve eternitem, původně slaměným doškem. Jedná se o regionálně 
charakteristický objekt obsahující v patře roubené sýpkové komory přístupné vnější 
pavláčkou. 
 Zdivo přízemí je hladce omítané, bez členění. Na jižní straně, v průčelí 
obráceném k chalupě je asymetricky umístěn vstup s tesařským ostěním a jednokřídlými 
prkennými dveřmi. Vpravo pak malé na výšku obdélné okénko. Při západním průčelí 
stoupá prosté dřevěné schodnicové schodiště, které ústí na pavláčku v patře, která má 
trámovou konstrukci usazenou na koruně zdiva přízemí, v líci zdiva jsou vidět čela 
příčných prahových trámů a podélného prahového trámu, do kterého jsou čepovány 
svislé sloupky. Poprseň tvořena vyřezávanými prkny, podlaha pavláčky pak jen korunou 
obvodového zdiva, ve které jsou vidět horní strany příčných trámů. Pavláčku kryje 
přesah okapu střechy nesený prodlouženými zhlavími stropnic, na jejichž horní straně 
jsou podélně kladeny přitesané povaly. Roubené stěny v nárožích provázány rybinovými 
pláty, omítky neprovedeny, jen spáry vyplněny mechem v líci přemazaným hliněnou 
lepenicí. Na jižní straně je sdružený vstup s masivním tesařským ostěním vedoucí do 
sýpkových komor. Dveře jsou prosté sbíjené svlakové, s vnějšími kovanými pásovými 
závěsy, uzavírání pak zajišťují pouze kované petlice. Východní závěr pavláčky je zplna 
bedněný, z východu uzavřený prostými sbíjenými svlakovými dveřmi, za kterými stoupá 
dřevěné schodnicové schodiště do podkroví. Prostor podkroví má hliněnou podlahu 
nanesenou na povalovém stropu a v dochované podobě neodpovídá potřebám 
skladování zrna, spíše mohl sloužit jako seník. Konstrukce krovu se typově a 
provedením shoduje s krovem nad chalupou. Roubené komory v patře mají prosté 
prkenné podlahy, stěny nesou stopy po bílení, stejně jako viditelné stropní povaly 
podporované masivními stropnicemi. Lze se domnívat, že celé přízemí bylo podezděno 
dodatečně. Pavlač snad byla původně vysazena před půdorys.  
 
 3) stodola 
 V závěru dvora, při jeho západní straně, stojí poměrně mohutná roubená stodola 
vystavěná nad obdélným podélným půdorysem, orientovaným cca ve směru S-J. 
Střecha je sedlová pokrytá novodobými vláknocementovými šablonami, dříve eternitem, 
původně slaměným doškem. 
 Stěny byly sroubené z ručně tesaných hraněných trámů, v nárožích spojovaných 
rybinovým plátem. Ve východním průčelí je asymetricky umístěný vjezd uzavřený 
Karel Foud, Stanislav Plešmíd NZ OPD – Žebnice, o. Plasy, usedlost čp. 34, 2021 
13 
 
dvoukřídlými točnicovými vraty svisle bedněnými prkny. Na bocích otvoru vidět čela 
nárožních rybinových plátů náležících kolmým roubeným stěnám - pernovým 
přepážkám. V protějším podélném průčelí z roubené stěny mírně předstupují čela trámů 
těchto příčných stěn. Severně od vjezdu je pak vidět nárožní vazbu, ke které je na sraz 
přiložen sloupek a navazující roubení obvodové stěny.  
 Konstrukce krovu je shodného typu jako nad obytným stavením, tzn. hambalková 
soustava opatřená středovou stojatou stolicí podélného vázání. Konstrukční spoje a 
opracování materiálu je rovněž stejné.  
 Na mapách stabilního katastru je v místě typickém pro stodolu zaznamenán 
spalný objekt, ovšem menší půdorysné stopy. S největší pravděpodobností se jednalo o 
stávající část stodoly s mlatem a pernami, všem bez severní části napojené do sloupků.  
I reambulovaná mapa (r. 1875) zachycuje výše popsaný menší půdorys. Rozšíření 
stodoly do stávající podoby lze jen rámcově zařadit do poslední čtvrtiny 19. století. 
Předpokládanou starší část lze rámcově řadit do období vzniku chalupy, tzn. do poloviny 
18. století.  
V období po roce 2000 byla zahájena pozvolná oprava stavby. Byla provedena 
výměna spodních partií roubení, které vykazovaly známky silného poškození až dožití. 
Zároveň s tím byla provedena oprava podezdívky, nedošlo však na její snížení a 
záměnu za roubení, jako tomu bylo v minulosti. Následovala oprava krovu a pokládka 
nového střešního pláště z vláknocemenových šablon.    
 
2.05 Funkční uspořádání 
 Půdorysná stopa dvora čp. 34 vychází z tradičního uspořádání selských dvorů na 
Plzeňsku, obecně ve vnitrozemí Čech. Za obytným stavením, které obvykle stojí v čele 
dvora, se nalézají chlévy. Dvůr od humen uzavírá stodola. Na protilehlé straně statku 
(přes dvůr) se nacházejí další hospodářské objekty, v našem případě patrové stavení 
obsahující v přízemí chlévy a v patře sýpkové komory přístupné pavláčkou. Dvůr 
doplňuje sklípek, který leží před průčelím chalupy. Součástí dvora bývaly ještě další 
drobné provozní doprovodné objekty a přístavky jako dřevníky, kolny, hnojiště ad.  
 
2.06 Dílčí prvky věci 
Zkoumanou věc je možno pro účely popisu rozdělit na tesařské konstrukce - 
roubené stěny a krovy, výplně stavebních otvorů, omítky interiérové a exteriérové a 
další 
 
2.07 Rozměry věci 
    
2.08 Materiály 
Roubené stěny, povalové stropy, krovy, okna, dveře, strop – dřevo, obvodové 
zdivo kámen, smíšené (kámen – cihla) nebo zděné z cihel, omítky hliněné a vápenné 
 
2.09 Doklady výrobních postupů 
 Ručně opracované - tesané trámy roubení a konstrukční prvky krovů, truhlářské 
prvky (dveře, okna), kovářské výrobky (závěsy, štítek, kliky, zámek), nárožní tesařské 
spoje a spojovací materiál, opracování smýcených kmenů s charakteristickými stopami 
po technologickém postupu způsobenými historickým tesařským náčiním, u truhlářských 
prvků pak stopy po dalším ručním opracování a povrchové úpravy. 
Karel Foud, Stanislav Plešmíd NZ OPD – Žebnice, o. Plasy, usedlost čp. 34, 2021 
14 
 
 
2.10 Výrobní značky 
 
2.11 Povrchové úpravy 
 Barevnost dveří a oken, povrchová úprava kovových prvků, barevnost vápenných 
liček fasády a interiérových omítek (vápno), nátěry tesařských konstrukcí (z větší části 
odstraněno v průběhu stavební obnovy stavení, týká se spíše sýpky a stodoly) 
 
2.11.1 Doklady změn povrchu 
    
2.11.2 Úpravy věci 
   
2.12 Stopy funkce 
 
2.13 Závady 
    
2.14 Stratigrafie 
 Interiérové omítky, fasádní omítky, výplně otvorů 
 
2.15 Nápisy, znaky 
 Typické značení tesařských konstrukcí pomocí vyseknutých značek, místy 
zachovány montážní linky vyznačené rudkou.  
 
2.16 Seznam prvků 
 
2.17 Popisy sond 
 
 
3. Interpretace nálezů 
Soubor dochovaných výplní otvorů byl zásadní měrou narušen v průběhu 20. 
století. Nedochovaly se žádné výplně, které by nesly slohové prvky, na základě kterých 
by bylo možné provést bližší rámcové datování. Několik dochovaných dveří je možno 
označit za tradiční, ovšem jsou bez zásadnější řemeslné hodnoty. Charakteristické je 
velmi strohé a účelné zpracování, bez náročněji provedených truhlářských spojů (svlaky 
jsou jen přibíjené apod.). Dveře doplňují jednoduché kovářské výrobky, jako jsou petlice 
a vnější pásové závěsy a spojovací materiál – kované hřeby. K těmto výše zmiňovaným 
prvkům náleží dveře v sýpce, dveře ve vstupu na schodiště do podkroví chalupy a 
bývalého chléva – komor a vrata stodoly. Z tohoto souboru vyniká zámek s nekrytým 
mechanismem osazený na dveřích v podkroví chléva – komor, který typově spadá do 
období poloviny 18. století. Nález křídel bývalého dvojitého šestitabulkového okna je 
charakteristickým příkladem výplně okenního otvoru z druhé poloviny 20. století či až z 
přelomu 19. a 20. století. Změna původního formátu oken a osazení těchto výplní 
zřejmě koresponduje s úpravami černé kuchyně, později v druhé polovině 20. století 
ještě došlo k převrstvení typovými výplněmi. Při celkové opravě chalupy došlo 
k rehabilitaci rozměrů okenních otvorů a jejich výplní na základě odhalených nálezových 
situací a nalezených okenních křídel.    
Karel Foud, Stanislav Plešmíd NZ OPD – Žebnice, o. Plasy, usedlost čp. 34, 2021 
15 
 
4. Potenciál 
Usedlost čp. 34 reprezentuje historický domovní fond v prostředí venkova 
v oblasti Plas, Kralovic a Kožlan. Je zastoupen jak roubenými stavbami (stavení, chlévy, 
patro sýpky, stodola), tak zděnými konstrukcemi a objekty (přízemí sýpky, sklípek). 
Stavební výbava dvora čp. 34 sehrává v obraze sídla nezastupitelnou úlohu, je 
pohledově exponovaná (přinejmenším stavení, sýpka, stodola v pozadí), spolupodílí se 
na neopakovatelném vzhledu jihozápadní části obce, má místu odpovídající tradiční 
hmotu a vysokou vypovídací hodnotu. Roubené stavení v čp. 34 patří k nejstarším 
objektům v obci. Přestože dochovaný soubor historických výplní otvorů – dveří 
nevykazuje významnější řemeslnou náročnost a je zcela bez umělecko-řemeslné 
výzdoby, jedná se o důležitou součást staveb, která by měla být i nadále zachována. 
Charakteristická je naprostá strohost, primitivní konstrukční řešení a účelnost. Výrobky 
vhodně dotváří působení lidové architektury a dokládají základní podobu nejprostších 
výrobků tohoto druhu.  
 
 
5. Doporučení pro péči 
Doporučuje se zachovat roubené stěny hospodářského objektu situovaného 
v ose obytného stavení při jeho západní straně, doplnění hladkých obílených omítek u 
obytného stavení a provádění průběžné údržby.  
 
 
6. Doporučení pro další průzkumy 
 Případně doplnit další dendrochronologické průzkumy vybraných prvků, které by 
mohly upřesnit dodatečný vývoj usedlosti – dostavba stodoly, hypotetické fáze výstavby 
chléva apod.   
 
 
7. Seznam příloh 
1. Fotodokumentace (20 str. A4) 
2. výkresová dokumentace středové plné vazby krovu nad obytným stavením, řez příčný 
a podélný 1:50 + orientační schéma krovu s vyznačením řezů (1x A4) 
3. výkresová dokumentace vlysů nalezeného historického okenního křídla, 1:1 a pohled 
na rubovou stranu s vyznačením míst řezů 1:10 (1x A4) 
4. Dendrochronologie – nálezová zpráva (1 x A4) 
 
 
 
 
 
 
 
Karel Foud, Stanislav Plešmíd NZ OPD – Žebnice, o. Plasy, usedlost čp. 34, 2021 
16 
 
 
Žebnice (PS), usedlost čp. 34 na císařském povinném otisku 
stabilního katastru 1839 (podle: Geoportál ČÚZK ags.cuzk.cz 
/archiv/ openmap 9374-1 Žebnice dříve Zebnitz (Zebnice) 
výřez 
 
 
 
Žebnice, usedlost čp. 34. Pohled z přístupové cesty od jihovýchodu. Vlevo východní průčelí  
obytného stavení, vpravo východní partie sýpky stojící při severovýchodní koutové části dvora.  
Stav odhadem ve 20. - 30. letech 20. století. Zdroj: současní majitelé dvora   
 
Karel Foud, Stanislav Plešmíd NZ OPD – Žebnice, o. Plasy, usedlost čp. 34, 2021 
17 
 
 
Žebnice, usedlost čp. 34, pohled ze silnice od JV. Vlevo obytné stavení, vpravo sýpka.  
Stav k roku 2014 (foto S. Plešmíd) 
 
 
 
Žebnice (PS), usedlost čp. 34, pohled z ulice od východu. Zleva stavení, stodola a sýpka. Stav  
k roku 2014 (foto S. Plešmíd) 
 
Karel Foud, Stanislav Plešmíd NZ OPD – Žebnice, o. Plasy, usedlost čp. 34, 2021 
18 
 
 
Žebnice (PS), usedlost čp. 34. Pohled z ulice od SV. Zleva stavení, sýpka a stodola.  
Stav k roku 2014 (foto S. Plešmíd)  
 
Žebnice (PS), usedlost čp. 34, obytné stavení, pohled od SV. Stav před zahájením obnovovacích prací. 
Východní průčelí domu (vlevo) dosud má sekundárně upravené řešení okenního otvoru (z původně dvou 
okenních os zřízeno jedno okno vyříznutím roubení s následným doplněním v bocích, a dále osazení 
jednoho velkoformátového neslohového okna. Výplně stavebních otvorů na zápražní (severní) straně jsou 
rovněž novodobé (foto S. Plešmíd 2018).  
Karel Foud, Stanislav Plešmíd NZ OPD – Žebnice, o. Plasy, usedlost čp. 34, 2021 
19 
 
 
 
Žebnice (PS), usedlost čp. 34. Obytné stavení, východní průčelí, SV nároží. Detail  
přesahu trámu přes zápraží s dobře patrnou polohou povalů z kulatiny tvořící strop a čelem okapní 
vaznice nesoucí vazný trám konstrukce krovu. 
(foto S. Plešmíd 2014) 
 
 
 
Žebnice (PS), usedlost čp. 34. Obytné stavení, JZ nároží a J strana, pohled od JZ, stav  
v průběhu výměny roubení. Zleva zadní světnice, střední díl s kuchyní a zcela vpravo  
světnice. Pohled od JZ. Stav k r. 2019 až 2020 (foto K. Foud). 
 
Karel Foud, Stanislav Plešmíd NZ OPD – Žebnice, o. Plasy, usedlost čp. 34, 2021 
20 
 
 
Žebnice (PS), usedlost čp. 34. Obytné stavení, JV nároží a J strana zadní světnice, pohled  
od JV, stav v průběhu výměny roubení. Vpravo cihelné zdivo bloku někdejší černé kuchyně, vlevo  
jižní strana zadní světnice (komory, též vejminek). Původní kamenné zdivo černé kuchyně při adaptaci 
stavby v první třetině 20. století nahradily cihly. Na čelech trámů tvořících roubenou stěnu vidět čepy, 
které byly zapuštěné do svislého sloupku a v horní části snímku neúplné příčné tesařské provázání, 
narušené zmíněným přezděním stěn černé kuchyně.    
Stav k r. 2019 až 2020 (foto K. Foud). 
 
 
 
Žebnice (PS), usedlost čp. 34. Obytné stavení, přední světnice, SV nároží, pohled z interiéru. 
Stav před obnovou roubených stěn. Vlevo je zřejmý detail vyříznutí většího okenního  
otvoru v severní stěně budovy, vpravo je zřejmá pozice původně severněji položeného okna  
ve východní stěně. Stav k 4/2018 (foto K. Foud). 
 
Karel Foud, Stanislav Plešmíd NZ OPD – Žebnice, o. Plasy, usedlost čp. 34, 2021 
21 
 
 
 
Žebnice (PS), usedlost čp. 34. Obytné stavení, přední světnice, SV nároží, pohled z interiéru. 
Stav v průběhu obnovy roubených stěn. Vlevo je zřejmý detail vyříznutí většího okenního  
otvoru v severní stěně budovy, vpravo je zřejmá pozice původně severněji položeného okna  
ve východní stěně. Stav k r. 2019 až 2020 (foto K. Foud). 
 
 
Žebnice (PS), usedlost čp. 34. Obytné stavení, přední světnice, pohled od Z východním  
směrem na západní stranu východní stěny s dobře patrnými pozicemi původních okenních  
otvorů (vlevo a vpravo od druhotně vloženého okna).  Stav v 4/2018 (foto K. Foud). 
 
 
Karel Foud, Stanislav Plešmíd NZ OPD – Žebnice, o. Plasy, usedlost čp. 34, 2021 
22 
 
 
Žebnice (PS), usedlost čp. 34. Obytné stavení, přední světnice, pohled od Z východním  
směrem. Zleva severní, východní a jižní stěna. Uprostřed (V stěna) jsou zřetelné pozice  
severní strany severněji položeného okna a J strany jižněji položeného okenního otvoru.  
Stav na přelomu let 2019 až 2020 (foto K. Foud). 
 
 
Žebnice (PS), usedlost čp. 34. Obytné stavení, stav v průběhu opravy krovu a obnovy  
střešního pláště. Pohled od jihovýchodu (foto K. Foud 7/2020) 
 
 
Karel Foud, Stanislav Plešmíd NZ OPD – Žebnice, o. Plasy, usedlost čp. 34, 2021 
23 
 
 
Žebnice (PS), usedlost čp. 34. Obytné stavení, stav v průběhu opravy krovu a obnovy  
střešního pláště. Pohled od jihozápadu na jižní stranu komor za domem (vlevo) a stavení 
s vyměněným roubením (foto K. Foud 7/2020) 
 
 
 
 
 
Žebnice (PS), usedlost čp. 34. Obytné stavení, stav v průběhu opravy krovu a obnovy  
střešního pláště. Pohled od severovýchodu z ulice. Objekt má již vyměněné roubené stěny a 
rehabilitovány velikosti a pozice okenních otvorů (foto K. Foud 7/2020) 
 
Karel Foud, Stanislav Plešmíd NZ OPD – Žebnice, o. Plasy, usedlost čp. 34, 2021 
24 
 
 
 
Žebnice (PS), usedlost čp. 34. Chlévy za obytným stavením, stav v průběhu opravy krovu a obnovy  
střešního pláště. Pohled od východu západním směrem (foto K. Foud 7/2020) 
 
 
 
Žebnice (PS), usedlost čp. 34. Obytné stavení, stav v průběhu opravy krovu a obnovy  
střešního pláště. Pohled od západu východním směrem (foto K. Foud 7/2020) 
 
 
 
 
Karel Foud, Stanislav Plešmíd NZ OPD – Žebnice, o. Plasy, usedlost čp. 34, 2021 
25 
 
 
Žebnice (PS), usedlost čp. 34. Obytné stavení, stav v průběhu opravy krovu a obnovy  
střešního pláště. Pohled od severu z pavlače protilehlé sýpky (foto K. Foud 7/2020) 
 
 
Žebnice (PS), usedlost čp. 34. Obytné stavení, stav v průběhu opravy krovu a obnovy  
střešního pláště. Pohled na odhalený povalový strop, z půdy krytý vrstvou hliněné mazaniny 
(foto K. Foud 7/2020) 
 
Karel Foud, Stanislav Plešmíd NZ OPD – Žebnice, o. Plasy, usedlost čp. 34, 2021 
26 
 
 
Žebnice (PS), usedlost čp. 34. Pohled od stodoly na chlévy (komory) za domem (vpravo). 
Stav k 6/2018 (foto K. Foud) 
 
 
Žebnice (PS), usedlost čp. 34. Chlévy (komory) za domem, pohled od jihu. Stav k 7/2020 
(foto K. Foud) 
 
 
Karel Foud, Stanislav Plešmíd NZ OPD – Žebnice, o. Plasy, usedlost čp. 34, 2021 
27 
 
 
Žebnice (PS), usedlost čp. 34. Sýpka, pohled od JV z ulice  
(foto S. Plešmíd 2014) 
 
  
Žebnice (PS), usedlost čp. 34. Sýpka, pohled ze dvora od JZ. Stav k r. 2021  
(foto S. Plešmíd) 
 
 
 
 
Karel Foud, Stanislav Plešmíd NZ OPD – Žebnice, o. Plasy, usedlost čp. 34, 2021 
28 
 
 
Žebnice (PS), usedlost čp. 34. Jižní strana sýpky ležící proti obytnému stavení  
při východní straně dvora. Stav k roku 2020 (foto K. Foud) 
 
 
Žebnice (PS), usedlost čp. 34. Sýpka, patro, komora, pohled od severu jižním směrem.  
Stav k roku 2018 (foto K. Foud) 
 
 
 
 
 
 
 
Karel Foud, Stanislav Plešmíd NZ OPD – Žebnice, o. Plasy, usedlost čp. 34, 2021 
29 
 
 
Žebnice (PS), usedlost čp. 34. Sýpka, patro, komora, pohled od jihu severním směrem.  
Stav k roku 2018 (foto K. Foud) 
 
 
 
 
 
 
Žebnice (PS), usedlost čp. 34. Stodola při západní straně dvora, pohled od V až SV, stav  
k r. 2008 před zahájením oprav objektu (foto S. Plešmíd) 
 
Karel Foud, Stanislav Plešmíd NZ OPD – Žebnice, o. Plasy, usedlost čp. 34, 2021 
30 
 
 
Žebnice (PS), usedlost čp. 34. Roubená stodola při západní straně dvora, pohled od SV.  
Stav k r. 2014, kdy již proběhla oprava roubení, avšak prozatím ne výměna střešního pláště  
(foto S. Plešmíd) 
 
Žebnice (PS), usedlost čp. 34, roubená stodola při západní straně usedlosti, pohled od JZ.  
Stav k r. 2018 (foto K. Foud)  
 
 
 
 
Karel Foud, Stanislav Plešmíd NZ OPD – Žebnice, o. Plasy, usedlost čp. 34, 2021 
31 
 
 
Žebnice (PS), usedlost čp. 34, roubená stodola při západní straně usedlosti, pohled od V ze dvora.  
Stav k r. 2018, kdy byla provedena oprava roubení a výměna střešního pláště 
(foto K. Foud)  
 
 
Žebnice (PS), usedlost čp. 34, půda, stěna mezi obytným  
stavením a chlévy, nekrytý dveřní zámek, jeden z mála dochovaných  
kovářských prvků užitých na slohových výplních stavebních otvorů 
6/2020 (foto K. Foud) 
 
 
 
 
 
 
Karel Foud, Stanislav Plešmíd NZ OPD – Žebnice, o. Plasy, usedlost čp. 34, 2021 
32 
 
 
  
 
Žebnice (PS), usedlost čp. 34, fragment staršího okna, okenní křídlo nalezené ve stavbě, typově 
odpovídající výplni z konce 19. století, či počátku 20. století, vlevo pohled na vnější stranu, vpravo na 
vnitřní stranu. (foto S. Plešmíd 2021) 
 
 
Žebnice (PS), usedlost čp. 34, fragment staršího okna, pohled na vnější stranu, det. nárožního spoje na 
rozpor a čep jištěný dřevěným kolíčkem, a horní díl zapuštěného „bambulkového“ závěsu.  
(foto S. Plešmíd 2021) 
Karel Foud, Stanislav Plešmíd NZ OPD – Žebnice, o. Plasy, usedlost čp. 34, 2021 
33 
 
 
Žebnice (PS), usedlost čp. 34, fragment staršího okna, pohled na vnitřní stranu křídla, det. pravého 
horního nárožního spoje na rozpor a čep jištěného dřevěným kolíčkem a horní lité kličky – boční pohled, 
na vnější straně křídla uchycena klapačka. (foto S. Plešmíd 2021) 
 
 
Žebnice (PS), usedlost čp. 34, fragment staršího okna, pohled na vnitřní stranu křídla, det. pravého 
horního nárožního spoje na rozpor a čep jištěného dřevěným kolíčkem a horní lité kličky – horní pohled, 
na vnější straně křídla vidět profil vlysu klapačky a smýkací drátek. (foto S. Plešmíd 2021) 
Karel Foud, Stanislav Plešmíd NZ OPD – Žebnice, o. Plasy, usedlost čp. 34, 2021 
34 
 
 
 
 
 
 
 
Žebnice (PS), usedlost čp. 34, půdorys 1:200, Dokumentace lidových staveb v okrese Plzeň – sever - 
Inventarizace SÚRPMO Praha, Jaroslav Vajdiš, SÚRPMO XII/1971, D 2119. 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Karel Foud, Stanislav Plešmíd NZ OPD – Žebnice, o. Plasy, usedlost čp. 34, 2021 
35 
 
 
 
 
 
 
 
Žebnice (PS), usedlost čp. 34, půdorys a schematické řezy 1:200, Dokumentace lidových staveb v okrese 
Plzeň – sever - Inventarizace SÚRPMO Praha, Jaroslav Vajdiš, SÚRPMO XII/1971, D 2119. 
 


 
objednal Karel Foud  kraj / okres Plzeňský / Plzeň-sever  nadmořská výška  
adresa 
 
telefon 
  obec Žebnice  zeměpisná šířka  
 ulice (orientační číslo)   zeměpisná délka  
e-mail   číslo popisné 34  zpracoval  
datum odběru 5.10.2018  objekt roubený dům  datoval Kyncl T. 
 
 
čís. způsob 
oprac. 
značka tloušťka 
cm 
délka 
cm 
WK konstrukce popis prvku poznámka  číslo vzorku dřevina počet letok. 
/běl 
datum skácení 
19     A roubení světnice demontovaný trám roubení  Y3450 borovice 119 1758/59 
20     A roubení světnice S stěna - 3. trám shora  Y3451 borovice 100 1758 l 
21     A roubení síně S stěna - 3. trám shora  Y3452 borovice 86 1758/59 
22     A roubení komory J stěna - 2. trám shora  Y3453 borovice 77 1758 l 
23     A roubení komory J stěna - 5. trám shora  Y3454 borovice 83 1757/58 
Y34zebnice-cp_34PI Y3450+51+52+53+54 borovice 119 1758 
bo-ce05 x PI 8,36; 9,09; 75,2%; 119; 0,69

Originál dokumentu:

digitální

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	průzkumy, posudky, zprávy
Druh dokumentu:	operativní průzkum a dokumentace (OPD)
Bližší specifikace:	nálezová zpráva

Jméno souboru:

P0080194.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Plešmíd Stanislav

Popis dokumentu:

Žebnice, okr. Plzeň - sever, venkovská usedlost čp. 34, obytné stavení, NZ OPD, Dokumentace obytného stavení v průběhu celkové opravy.

Název pracoviště:

ÚOP v Plzni

Velikost dokumentu (v bytech):

4999778 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Foud Karel; Plešmíd Stanislav;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá; Výzkum a vývoj; Území s archeologickými nálezy;

Uživ. klíčová slova:

stavení obytné; venkovská usedlost; chlévy; nálezová zpráva; vernakulární architektura;

Datum vzniku:

15.11.2021

Licence:

Typ:	CC BY-NC-ND 4.0 - licence Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní (https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/deed.cs)
Držitel:	Národní památkový ústav

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 18688897

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000144081_0101
Název	obytné stavení
Číslo ÚSKP	32495/4-1645
ID právního stavu	144081 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Státní archeologický seznam ČR

Druh záznamu: ÚAN

Ident. zázn.: ID SAS

Hodnota ident.: 7361

Bližší specifikace:

Název	Žebnice - historický intravilán
Kategorie	I

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres
Def. bod: 1595274	Název objektu:	Část obce: Žebnice	Č. dom.: č.p. 34	Ulice:	Č. or.:	Kat. území: Žebnice	Obec: Plasy	ORP: Kralovice	Okres: Plzeň-sever

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 74629

Název objektu: obytné stavení

Část obce: Žebnice

Č. dom.: č.p. 34

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Žebnice

Obec: Plasy

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

	obytné stavení (prvek 18688897)
	vloženo ručně

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 19345

Název lokality: Žebnice

Reálný typ: ves

Kat. území: Žebnice

Obec: Plasy

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

Kraj: Plzeňský kraj

	obytné stavení (prvek 18688897)
	vloženo ručně

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 50

Název hist. regionu: Kralovice

	obytné stavení (prvek 18688897)
	vloženo ručně

Ke stažení Náhled Poslat žádost