Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

 
 
 
 
Archeologický atlas  
MPZ Hradec nad Moravicí 
 
 
 
 
 
Zpracovali: 
Marek Kiecoň 
Michaela Zezulová 
 
2021 
Na titulním listu: Hradec nad Moravicí, pohled od severozápadu na tzv. hradeckou ostrožnu. 
Vpravo areál SZ Hradec nad Moravicí, ve střední a levé části intravilán se stávající zástavbou; 
foto M. Kalábek, letecká prospekce 6. 6. 2015. 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Archeologický atlas MPZ Hradec nad Moravicí vznikl v rámci výzkumného cíle „Archeologie 
1.2 Průzkum a vyhodnocení archeologického potenciálu vybraných památkových území a 
objektů ČR“, financovaného z institucionální podpory Ministerstva kultury na dlouhodobý 
koncepční rozvoj (DKRVO). 
 
Tato práce, která vznikla tvůrčím zpracováním výsledků záchranných archeologických 
výzkumů, je chráněna autorským právem podle zákona 121/2000 Sb. Ve smyslu tohoto 
zákona jsou chráněny i jednotlivé části této práce jako např. skici, náčrty, plány apod. 
Části práce nebo práci celou lze uveřejnit pouze se svolením autorů. 
 
1 
 
Obsah 
 
 
 
1. Cíl a metoda řešené problematiky -   2 
   
2. Poloha lokality, geomorfologický a geologický popis -   4 
   
3. Hradec nad Moravicí – historie a proces archeologického poznávání -   5 
   
4. Prameny a literatura - 10 
   
5. Atlas – textová část 
 
     5. 1. Jiné terénní zásahy 
- 
 
- 
14 
 
37 
   
6. Atlas – obrazová část 
 
     6. 1. Mapové a obrazové podklady 
 
     6. 2. Archeologický atlas - plány 
 
- 
 
- 
 
- 
39 
 
39 
 
52 
   
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Složení pracovního týmu: 
 
evidence a digitalizace: Mgr. Marek Kiecoň 
evidence: Bc. Michaela Zezulová                                                                 V Opavě 18. 12. 2021 
 
2 
 
1. Cíl a metoda řešené problematiky 
 
     Cílená ochrana kulturního dědictví České republiky je samozřejmě kodifikována patřičným 
zákonným aparátem. Projevem komplexity dané problematiky je i řada mezinárodních úmluv, 
k jejichž naplňování se náš stát také hlásí (v případě archeologie pak zejména Úmluva o ochraně 
archeologického dědictví Evropy, č. 99/2000 Sb. m. s., tzv. Maltská konvence). 
     Nejdůležitějším podkladem definice nejhodnotnějších památek odrážejících historický i 
urbanistický vývoj je plošné vymezení území s vyznačením konkrétních objektů. V případě 
Hradce nad Moravicí se pro tyto potřeby potkává několik základních systémových nástrojů 
státní a veřejné správy, které identifikují1:  
 
• Zámek s areálem – národní kulturní památka rejstříkové číslo Ústředního seznamu 
kulturních památek 289 
• Slovanské hradiště, osadu lidu kultury s kanelovanou keramikou a popelnicových 
polí – kulturní památka rejst. č. ÚSKP 21274/8-1384  
• Městskou památkovou zónu Hradec nad Moravicí – rejst. č. ÚSKP 2400 
• Ochranné pásmo kulturní památky zámek a park na Hradci u Opavy – rejst. č. ÚSKP 
3325 
 
     Městská památková zóna (dále i MPZ; viz Novosad – Pavelková 2005) Hradec nad Moravicí 
se skládá z historicky dvou samostatně se rozvíjejících aglomerací. Jednou bylo město Hradec, 
původně se vyvíjející na ostrožně pod hradem jako trhová osada, které bylo teprve v roce 1481 
uděleno městské právo. Druhou částí je pak osada Podolí, která je roku 1406 zmiňována jako 
předměstí Hradce. Ta se rozvíjela podél potoka Hradečná pod ostrožnou hradu a k jejich 
sloučení došlo až počátkem roku 1702. Mezi samotným Hradcem a Podolím se nacházely          
na prudce stoupající ostrožně volné plochy s tzv. pruskými šancemi. Ty nebyly až do roku 1795 
průběžně osidlovány, spojovala je pouze komunikace – dnes Zámecká ulice. Po roce 1795 
začaly být zastavovány tyto volné části podél ulice Zámecké a na souběžné nově vzniklé ulici 
– dnes Kolonie. Pro nový urbanizovaný celek se vžil název Kozí Hradec. Městská památková 
zóna v sobě zahrnuje jak samotný Hradec, tak bývalou kolonii Kozí Hradec se Zámeckou ulicí 
a pouze malý díl Podolí, částečně se rozkládající podél potoka Hradečná.  
     Městská památková zóna prohlášená Vyhláškou č. 108/2003 ze dne 1. 4. 2003 s účinností 
od 1. 9. téhož roku má za cíl zachovat stávající charakter zástavby s možností korekcí nové 
výstavby a s cílem rehabilitace v rámci exteriérů jednotlivých objektů2.  
      
     Nejvýznamnější dominantou Hradce je bezpochyby zámecký komplex zahrnující Červený i 
Bílý zámek s Bílou věží. Areál zámku i s rozlehlým parkem byl prohlášen Nařízením vlády č. 
132/2001 Sb. ze dne 28. 3. 2001 s účinností od 1. 1. 2002 za národní kulturní památku. 
                                                          
1
 Definice celků i jejich jednotlivých částí viz Památkový katalog Národního památkového ústavu (dále i NPÚ), 
online přístup https://www.pamatkovykatalog.cz/.  
2
 Hranice památkové zóny začíná v ulici Zámecké p.p.č.983, protíná ji k východnímu rohu p.p.č. 987 a sleduje 
hranu st.p.č. 986. Pokračuje po východních stranách p.p.č. 1008, přechází p.p.č. 981/1 k severnímu rohu potoka 
Hradečná p.p.č. 1013/1. Lomí se k jihovýchodu po severní hraně p.p.č. 1012/2, stáčí se k jihu po ose ulice Opavské 
p.p.č. 2168/1 až jihovýchodnímu rohu p.p.č. 1764, kde se lomí na západ. Směřuje přes p.p.č. 1764, 1013/1                
do jihovýchodního rohu p.p.č. 1762, 1763, 1758, 1324/1, 1325, přechází kolmo chodník p.p.č. 1323 k hranici 
areálu zámku p.p.č. 1317. Obchází celý tento pozemek po jeho východní i západní straně až k řece Moravici p.p.č. 
2172/1, kterou kolmo překračuje. Pokračuje k západu po hranici p.p.č. 679/1, lomí se po ní k východu a sleduje ji 
po její severní straně až k řece Moravici p.p.č. 2172/1. Hranice tuto řeku kolmo překračuje a stáčí se nejprve kolmo 
k jihu a pak ostře k severu po západní hranici p.p.č. 1317. Pokračuje po západní hranici p.p.č. 1307, přetíná ulici 
Pivovarskou p.p.č. 984 a pokračuje na sever po její západní straně až do výchozího bodu (Novosad – Pavelková 
2005). 
3 
 
     Ve Státním archeologickém seznamu České republiky (dále i SAS) je hradecká ostrožna 
s areálem zámku uvedena jako území s archeologickými nálezy kategorie 1 (UAN I) – sídliště 
výšinné opevněné, hrad, jiná archeologická lokalita – pořadové číslo SAS 15-34-04/1, ID 
154953.  
 
     Archeologický atlas MPZ Hradec nad Moravicí byl vytvořen v rámci výzkumného cíle 
„Archeologie 1.2 Průzkum a vyhodnocení archeologického potenciálu vybraných památkových 
území a objektů ČR“, financovaného z institucionální podpory Ministerstva kultury                      
na dlouhodobý koncepční rozvoj (DKRVO). Navazuje tak na atlasy objektů ve správě NPÚ i 
atlasy měst, vytvářené postupně některými územními pracovišti Národního památkového 
ústavu, které jsou k dispozici již delší dobu a dle ohlasů jsou přijímány převážně pozitivně. 
Slouží správám hradů a zámků i investičním technikům odboru správy a prezentace kulturního 
majetku NPÚ na jednotlivých ÚPS. 
     Cílem vypracování Archeologického atlasu MPZ Hradec nad Moravicí bylo ucelené shrnutí 
známých archeologických i jiných terénních zásahů na památkově chráněném území, 
zahrnujícím nejen vlastní národní kulturní památku, ale celý prostor hradecké ostrožny osídlené 
již od pravěku a po léta badateli pokládané za jedno z center slezského regionu. Jako 
nejvhodnější se proto ukázalo využití již v minulosti definované hranice plochy památkové 
zóny, vymezující podstatné prvky antropogenního původu – krajinné i stavební. Časové 
ohraničení je prozatím omezeno horizontem let 1956 až 2020. Mapy s odborným obsahem jsou 
obecně koncipovány jako otevřená díla, která lze dále průběžně aktualizovat či doplňovat4.  
     Atlasy mají sloužit jako oborový informační zdroj, jako podklad při přípravě stavebních 
projektů i jako nástroj státní správy, jehož úkolem je v maximální možné míře uplatnit ochranu 
archeologického dědictví5 . Nesporným přínosem ale je především vlastní cílený sběr dat, 
následně vedoucí k metodicky kompaktnímu časově a prostorově vymezenému celku informací.  
     Archeologický atlas MPZ Hradec nad Moravicí je rozvržen do dvou částí. Textová část se 
skládá z vlastní prezentace terénních zásahů v podobě strukturovaného textu s podstatnými 
informacemi o jednotlivých akcích, doplněná základním přehledem historického vývoje a dějin 
bádání včetně souhrnu dostupných pramenů a literatury. Plánovou část tvoří digitalizovaná 
katastrální mapa s vyznačením konkrétních akcí evidovaných v textové části, s uvedením 
rozsahu na úrovni archeologických sond či stavebních výkopů. Základní orientace je podpořena 
odlišením pozitivních akcí s archeologickými nálezy, negativních akcí se základní dokumentací 
či obecnou znalostí terénních zásahů. Převod terénní dokumentace a zaměření výzkumů            
do digitální podoby proběhl v standardním CAD prostředí, do konečné podoby byl dopracován 
v programu ZWCAD profesionální verze 2017. Digitalizovaná mapa je archivována                    
ve formátu .dwg, textová část ve formátu .docx. Výsledná podoba atlasu je prezentována             
ve formátu .pdf a v tištěné verzi6. 
       
     Podkladem archeologického atlasu je digitalizovaná mapa katastrálního území Hradec      
nad Moravicí (646814) 7 , vzhledem k požadované přehlednosti byl upřednostněn základní 
formát se zobrazením vrstev hranice parcel a jejich parcelních čísel. Pro potřeby následné 
                                                          
3
 Online přístup viz Informační systém o archeologických datech Národního památkového ústavu 
https://isad.npu.cz/index.php; mapová aplikace https://geoportal.npu.cz/ISAD/.  
4
 K metodice viz Příkaz ministra kultury č. 21/2018 ze dne 9. 10. 2018. 
5
 Srovnej Archeologické atlasy MPR Olomouc, MPZ Litovel, MPZ Šternberk či jednotlivých objektů – Státní 
zámky Velhartice, Jánský Vrch, Velké Losiny, Náměšť nad Oslavou, Bučovice, Milotice apod.; online přístup 
https://pamatkovapece.cz/, https://iispp.npu.cz/.  
6
 Předpokládané uložení v NPÚ, ÚOP v Ostravě, a NPÚ, ÚPS v Kroměříži; online přístup ve veřejné části 
Integrovaného informačního systému památkové péče (IISPP) v Metainformačním systému Národního 
památkového ústavu (MIS). 
7
 Online přístup viz https://services.cuzk.cz/dgn. 
4 
 
prezentace je katastrální území dále členěno, v patřičném měřítku jsou zobrazeny menší části 
až do úrovně jednotlivých plánových listů8. 
     Při tvorbě archeologického atlasu bylo využito více výchozích zdrojů, základem jsou 
nálezové zprávy o archeologických výzkumech a odborné práce typu publikovaných článků a 
monografií s historickým či přímo archeologickým zaměřením. Nemalou měrou přispěly i 
archivy a informační databáze Národního památkového ústavu a Archeologického ústavu 
Akademie věd České republiky, např. na úrovni terénní dokumentace či mapových podkladů.   
     V uváděném výčtu jsou zahrnuty regulérní archeologické výzkumy několika institucí, 
disponujících vlastním zavedeným systémem evidence a označení akcí, stejně jako informace 
o stavební činnosti nebo náhodných ojedinělých nálezech. Z tohoto důvodu byl zvolen jednotný 
identifikační kód – evidenční číslo, přidělený jednotlivým zásahům, v textové části řazených 
vzestupně dle data realizace. Vlastní zobrazení v plánové části – polygony či body, je uvedeno 
s tímto příslušným identifikátorem. Příslušnost akcí jednotlivým organizacím není pro potřeby 
této práce vnímána jako signifikantní, do plánové části atlasu proto nebyla zahrnuta. 
     Z hlediska přesnosti vynesení zobrazovaných ploch je možné prezentované akce rozdělit    
do tří základních skupin, navzájem odlišených barevným spektrem na černém podkladu 
katastrální mapy: 
 
• standardní archeologické výzkumy s geodetickým zaměřením v souřadnicích v systému 
S-JTSK (případně WGS-84) – červená barva 
• archeologické výzkumy bez detailního zaměření (obecná lokalizace s popisem situace 
– plocha stavby, zkoumané sondy, dokumentované řezy) – modrá barva 
• terénní aktivity bez možnosti přesnějšího vymezení – fialová barva  
 
     Soupis akcí uvedený dále v textové části atlasu slouží jako základní informační pramen, 
který v žádném případě nemůže po odborné ani formální stránce nahradit ucelený soubor dat 
nálezových zpráv nebo publikovaných prací. Tomu odpovídá i zvolená podoba strukturovaného 
textu s podstatnými údaji, které jsou k dispozici.  
     Definovány jsou v následujících kategoriích: 
 
• evidenční číslo – klasifikátor (viz výše) 
• organizace, číslo akce – uvedení instituce, která realizovala archeologický výzkum, 
případně označení akce v rámci interní evidence 
• název akce – základní orientační pojmenování konkrétního zásahu, převážně 
vycházející z evidence jednotlivých institucí 
• vedoucí výzkumu – osoba zodpovědná za realizaci archeologického výzkumu, autor 
nálezové zprávy či publikace    
• doba výzkumu – základní časové vymezení  
• lokalizace – základní prostorové vymezení 
• popis výzkumu – krátký heslovitě formovaný text, základní informace o nálezové 
situaci 
• literatura a prameny – uvedení primárního zdroje 
 
 
                                                          
8
 Standardní způsob členění mapových celků, s využitím alfanumericky definované sítě kladu listů. Sloupce jsou 
označeny písmeny, řádky číslicemi. Dělení prvního řádu (síť 1) – A1, A2, B1, B2… Dělení druhého řádu (síť 2) 
– A1/A1, A1/A2, B1/A1, B1/A2… Vzhledem k vzájemnému překrytí jednotlivých úrovní byly při vykreslení 
plánů menšího měřítka do závěrečné tištěné verze z důvodu zachování přehlednosti vypnuty jednotlivé hladiny sítí 
a hranice MPZ.  
5 
 
2. Poloha lokality, geomorfologický a geologický popis 
 
     Hradec nad Moravicí leží ve vzdálenosti asi 8 kilometrů jižně od centra města Opavy,            
na předělu mezi výběžky Nízkého Jeseníku a Opavskou nížinou, otevírající se dále k severu   
do roviny středního Poodří. Základní teze urbanistického vývoje byly naznačeny již výše, 
nesporným faktem je mimořádně strategicky výhodná poloha hradecké ostrožny, kde se již      
od pravěku koncentrovalo jádro historického osídlení. Díky ojedinělým nálezům jej můžeme 
identifikovat již v období eneolitu, od závěru doby bronzové pak máme k dispozici údaje                    
o existenci fortifikované sídelní plochy. Podobně opevněná poloha zde existovala i ve střední 
době hradištní, od mladohradištního horizontu lze vysledovat kontinuální sídelní aktivity 
v uzavřeném areálu pokračující až dodnes. Přemyslovské hradiště ve 13. století nahrazuje 
středověký hrad, postupným stavebním vývojem transformovaný do současné podoby 
zámeckého komplexu. Úzký ostroh, po obou stranách přirozeně chráněný příkrými svahy, je  
ze západu obtékán řekou Moravicí, z východu potokem Hradečná. Táhlé návrší pokračuje dále 
k jihu, postupně stoupá až k zalesněnému vrcholu Doubrava v nadmořské výšce 496 m                
(k vývoji osídlení a topografii např. Kuča 1997, Grůza 2005).   
     Vzhledem k opakovanému výskytu místních pojmenování v dalším textu je na úvod vhodný 
krátký informativní exkurz. Centrální plato hradecké ostrožny zabírá v současnosti komplex 
zámeckých budov (v ustálené terminologii Bílý zámek, Bílá věž, Červený zámek) s rozsáhlým 
zámeckým parkem, rozkládajícím se dále jižním směrem. Severně dnešní vstupní brány, 
v místě bývalého předhradí, se nachází náměstí se stávajícím jménem Městečko (dříve 
Československé lidové armády), na severu vymezené terénním zlomem a v těchto místech 
stojícím kostelem sv. Petra a Pavla. Dále k severu, v klesajícím táhlém svahu, prochází středem 
ostrohu páteřní komunikace – ulice Zámecká, do které ve střední části ústí z východu ulice      
Na Hrobkách a ze západu ulice Kolonie (dříve Na Hradbách). Severozápadní část zájmového 
území pak vymezuje ulice Pivovarská, směřující kolem řeky Moravice k novodobému 
zámeckému hospodářskému zázemí9. 
                   
     Podle geomorfologického členění patří území města Hradec nad Moravicí do provincie 
Česká vysočina, Krkonošsko-jesenické subprovincie, oblasti Jesenická podstoustava, celku 
Nízký Jeseník, podcelku Vítkovská vrchovina, okrsku Melčská vrchovina. Georeliéf posledně 
jmenované vrchoviny má rozsáhlé plošiny holoroviny s hluboce zařezanými údolími, které jsou 
pro tuto oblast typické. Charakteristické je údolí řeky Moravice s výraznými zaklesnutými 
meandry a pravoúhlým ohybem. Od severu se území Hradce nad Moravicí dotýká rovina, 
Opavsko-moravická niva, která je tvořena téměř 2 km širokou údolní nivou s volnými meandry 
řeky Opavy. Tato rovina je součástí podcelku Poopavská nížina, celku Opavská pahorkatina, 
oblasti Slezská nížina, subprovincie Středopolská nížina a provincie Středoevropská nížina 
(Czudek 1972; Demek a kol. 2006). 
 
     Geologický profil lokality se skládá z geologického masivu a čtvrtohorního pokryvu. Báze 
vznikla v období prvohor (karbon) a je složena ze souvrství hradecko-kyjovické droby                   
s podílem břidlic, které je na povrchu značně navětralé a lokálně prostoupené navátou spraší. 
Tato skutečnost je velmi důležitá z hlediska poznání dochovaných nemovitých reliktů 
antropogenní činnosti, které jsou v převážné většině do skalního podloží zahloubeny. 
     Nadložní část geologického profilu tvoří zejména uloženiny antropogenního původu, 
vzhledem k dlouhodobé erozní činnosti a vlastním sídelním aktivitám mnohdy redeponované 
(www.geologicke-mapy.cz; Demek a kol. 2006).  
                                                          
9
 Publikované práce staršího data i nálezové zprávy datované před rokem 1989 odkazují při lokalizaci k soudobým 
pojmenováním, doplněn je současný název. V této souvislosti je nutno zmínit i změny u čísel popisných či parcel. 
6 
 
3. Hradec nad Moravicí – historie a proces archeologického 
poznávání 
 
     S přibývajícím počtem realizovaných terénních akcí se opakovaně objevují jejich více či 
méně podrobné soupisy. Pro tvorbu řady odborných textů a zejména pak souhrnných prací jako 
jsou stavebně historické průzkumy provázející rekonstrukce památkových objektů, nebo 
podklady připravené k vyhlášení kulturních památek a památkových zón jsou podobné rejstříky 
nezbytností. V případě Hradce nad Moravicí jsou aktuálně k dispozici kompletní souhrny 
dostupných informací týkajících se zámku (Bílého i Červeného), s přihlédnutím k jeho historii, 
i s kontextem celé hradecké ostrožny (Grůza 2004, 2005; Rosová – Kouřilová – Alterová – 
Maren – Deutsch 2012) a památkové zóny (Novosad – Pavelková 2005). Archeologické 
publikace charakteru souborného přehledu jsou spíše staršího data (Kouřil 1994; Kouřil – Prix 
– Wihoda 2000), mezioborové či dílčí (Kouřilová 2009), nebo připravované (k historii a 
dějinám bádání naposledy Tichá Krasnokutská – Motěšický 2019).       
     Na různých místech protáhlé hradecké ostrožny byly od 50. let 20. století prováděny větší či 
menší archeologické výzkumy, které přinesly poznatky o pravěkém osídlení a minimálně          
od poloviny 8. století o přítomnosti slovanské populace. Výzkumy dále vcelku jednoznačně 
dokládají pokračující kontinuitu slovanského osídlení až do vzniku kamenného hradu kolem 
poloviny 13. století. Terénní archeologické práce přispěly také k poznání fortifikačních struktur 
slovanského hradiště a pozdějšího přemyslovského hradu, současně přinesly zjištění, že 
souvislým a plynulým vývojem lokality, spojeným se stavební činností v celém prostoru 
ostrožny, došlo k zničení řady intaktních situací včetně nejstarších prvků její zástavby 
(opakovaně viz Grůza 2009; Kouřil 1993; 1994; Kouřil – Gryc 2014). 
     V roce 1956 provedl první zjišťovací sondáž (sondy I–III) Boris Novotný 
z Archeologického ústavu ČSAV, pobočky v Brně. Sonda č. I byla položena v místech parkové 
úpravy ve směru od jihu k severu, tj. od průčelí budovy Bílého zámku k novogotické bráně 
(Novotný 1959). Sondy II a III byly umístěny poblíž ulice Na Hrobkách, v místech rovinatého 
terénu, jehož východní okraj prudce padá k potoku Hradečná (Novotný 1959). V 70. a 80. letech 
20. století probíhaly na hradecké ostrožně různorodé výzkumy realizované opavskou 
expoziturou Archeologického ústavu v Brně, konkrétně Jiřím Pavelčíkem (Pavelčík 1971, 
1973), Jaroslavem Králem (Král 1972, 1978) anebo Vratislavem Janákem (Janák 1987, 1989). 
Rozsáhlejší terénní akce zejména v jižních partiích zájmového území pak byly uskutečněny       
v 80. a 90. letech během generální opravy Bílého zámku (Kouřil 1983; Kouřil – Janák 1991). 
Vyhodnocení většiny zásadních poznatků se dočkalo publikování, povědomí o podobě a vývoji 
fortifikace opevněného sídla v průběhu raného a vrcholného středověku pochází právě z tohoto 
období. 
     Na počátku 21. století byly Národním památkovým ústavem, územním pracovištěm                 
v Ostravě a opavským pracovištěm Archeologického ústavu Akademie věd v Brně realizovány 
v prostoru obou zámků a severně položeného Městečka další výzkumy. V letech 2003 a 2004 
to bylo při výstavbě inženýrských sítí na nádvoří Bílého zámku a mezi průčelím Bílého a branou 
Červeného zámku (Juchelka 2004). V roce 2003 probíhala celková rekonstrukce prostoru před 
tzv. Červeným zámkem, v depresích nerovného skalnatého podloží byly nalézány zbytky 
kulturních vrstev. Druhá etapa následovala hned další rok, nálezové situace v severní a 
severozápadní části Městečka měly obdobný charakter, objevit se ale podařilo i pozůstatky 
neporušeného kulturního souvrství obsahující nálezy platěnické kultury i keramický materiál 
rámcově datovaný do 10. – 12. století (Stabrava 2005). V roce 2007 byl rekonstruován povrch 
a dešťová kanalizace na nádvoří Bílého zámku (Hlas 2008), v roce 2008 proběhl dohled           
nad liniovým výkopem pro elektronické zabezpečení a vodovodní přípojku Bílé věže (Malík 
2009). Završením nejnovějších úprav náměstí před zámkem bylo opětovné vybudování kašny 
v roce 2014 (akce NPÚ, ÚOP v Ostravě, nepublikováno). V roce 2015 byla zahájena výstavba 
7 
 
nové komunikace spojující parkoviště pod ostrožnou s pozemkem umělecké školy (Juchelka 
2015). V letech 2016 a 2017 (poslední fáze až 2019) provedl Národní památkový ústav 
v Ostravě ve spolupráci s Archaiou Brno o.p.s. záchranný archeologický výzkum v prostoru 
nádvoří Červeného zámku, při němž byly odhaleny historické konstrukce tzv. Dolních koníren, 
vystavěných v době budování Červeného zámku v letech 1874 – 1895. Ve stejné době byl ještě 
uskutečněn předstihový výzkum pro nové vedení požárního vodovodu vedoucího paralelně         
s přístupovou cestou od Červeného zámku k zámku Bílému v ose sever-jih (západně                     
od komunikace; Dejmal – Grünseisen – Kiecoň 2018). Zde byly mimo jiné opět zachyceny i 
hrany příkopů, které je možné ztotožnit s příkopy objevenými již dříve (označení P2 a P3; 
Kouřil 1994). Na přelomu let 2017 a 2018 zkoumal při rekonstrukci budovy s č. p. 5                      
ve východní frontě domů v Městečku archeologické situace sídlištního charakteru Pavel Malík, 
za zmínku rozhodně stojí zachycení původní historické komunikace směřující dále k jihu          
po východním úbočí hradecké ostrožny (akce NPÚ, ÚOP v Ostravě; prozatím nepublikováno).  
     Archeologické výzkumy neprobíhaly v minulosti pouze v místě obou zámků a Městečka, 
ale byly realizovány i dále, v severním směrem klesající opyši hradeckého ostrohu, zejména   
ve střední části ulice Zámecké a v okolí ulice Na Hrobkách. V roce 1956 to byly již výše 
popsané sondy B. Novotného - sonda č. II a zejména č. III, která byla umístěna na pozemku 
sousedícím se zahradou dnešní Církevní základní školy sv. Ludmily (dříve prostor kláštera 
Kongregace milosrdných sester III. řádu sv. Františka). Zde byl objeven do skalního podloží 
zahloubený obdélníkovitý objekt o rozměrech 550 x 200 cm, interpretovaný a datovaný jako 
slovanská zemnice z 10. století (Novotný 1956, 1959; Kouřil 1994). Z nedaleké ulice                   
Na Hrobkách také pochází nález údajně slovanského kostrového hrobu bojovníka (Pavelčík 
1973). Další zahloubený objekt v tomto prostoru byl zjištěn v roce 1988, odkrytou polovinu 
slovanské zemnice doprovázely nálezy převážně datované do 8. až 9. století (Kouřil – Janák 
1991). V roce 1997 byly při výstavbě nového sportovního hřiště církevní školy prozkoumány 
situace dokládající osídlení z období pozdní fáze kultury nálevkovitých pohárů, registrovány 
byly sídlištní objekty kultury lužických popelnicových polí i situace ze středo a 
mladohradištního období. Do stejného časového horizontu náleží také plochý kostrový hrob 
pietně uloženého dítěte (Stabrava 2000). V letech 1999 a 2000 byl na jižně situované sousední 
parcele č. p. 1411 (za domem na ul. Zámecké č. p. 58) realizován plošně rozsáhlý výzkum 
Národního památkového ústavu v Ostravě (Kiecoň 2000, 2001), který přinesl poznatky                 
o pravěkém i slovanském osídlení. Výjimečným byl nález nenarušeného bohatého hrobu 
bojovníka pohřbeného v průběhu 9. století, který komplexně vyhodnotil Pavel Kouřil (Kouřil 
2004). V roce 2004 byl proveden drobný výzkum při stavbě garáže u rodinného domu č. p. 65 
v severní části Zámecké ulice (Kiecoň 2005) a opět v areálu církevní školy při výstavbě 
tělocvičny, která nahrazovala původní starou kotelnu. Na profilu základové rýhy byla 
dokumentována mladohradištní kulturní vrstva (s intruzemi středohradištními a halštatskými) 
a superpozice dvou zahloubených objektů (Stabrava 2005). V roce 2006 byly registrovány další 
archeologické situace stejného stáří, a to při budování plotu mezi parcelami č. 1414/1 a 1411 
(Stabrava 2007). V roce 2016 proběhl předstihový výzkum na nedaleké parcele č. p. 1280/1   
(v prostoru mezi ul. Zámeckou a Na Hrobkách – mezi domy č. p. 136 a 614) určené                      
pro výstavbu rodinného domu, nepotvrdil ale přítomnost archeologických terénů (akce NPÚ, 
ÚOP v Ostravě; nepublikováno). Předběžný výčet akcí můžeme uzavřít další etapou výzkumu 
v areálu církevní školy, který opětovně potvrdil osídlení ostrožny v jednotlivých, již dříve 
definovaných obdobích, zároveň ale přinesl první potvrzení přítomnosti fortifikovaného areálu 
v této poloze (Tichá Krasnokutská – Motěšický 2019). 
     Závěrem je možné zrekapitulovat, že ze strategického i komunikačního hlediska výhodná 
poloha hradeckého ostrohu, představující jeden z posledních severních výběžků Nízkého 
Jeseníku, byla osídlena již v pravěku. Známy jsou nálezy z období eneolitu, konkrétně kultury 
nálevkovitých pohárů, s kanelovanou keramikou (Pavelčík 1993) a se šňůrovou keramikou 
8 
 
(Novotný 1959). Četné jsou sídlištní doklady z doby bronzové a halštatské, doložena je 
přítomnost nositelů kultury lužických popelnicových polí. V nejstarší lužické fázi (RBD/HA1) 
bylo osídlení ještě nevýrazné, neopevněná výšinná osada mohla být osidlována přerušovaně. 
Ve slezské fázi (RHA2-HC1a), která je vrcholem lužického osídlení v českém Slezsku (a také 
v głubczyckém regionu), je již ostroh obydlen hustě. V této době je lokalita fortifikována, tedy 
opatřena hradbou s příkopy (Moravec 2005; pozice zjištěných příkopů s příslušným označením 
a předpokládaným datováním viz Kouřil 1994). Dodnes viditelný příkop (P1) situovaný jižně 
od farního kostela sv. Petra a Pavla (mezi kostelem a Městečkem) pravděpodobně vymezoval 
severní hranici opevnění akropole, měl žlábkovitý profil a byl 13 m široký a hluboký 3,5-4 m 
(Kouřil 1994). Druhý příkop (P4), dokumentovaný jižně v místech mezi Bílým zámkem a 
novogotickou bránou měl hrotitý tvar, byl široký 4 m a do skalnatého podloží byl zahlouben 
0,6-0,7 m. Dva metry za jeho jižní hranou probíhal paralelně s ním palisádový žlab s kolmými 
stěnami a oblým dnem o šířky 0,5 m a shodné hloubky (Janák 1985; Kouřil 1994). Po období 
největšího rozkvětu hradiska (RHB2-HC1a) se předpokládá jeho zničení (RHB3/C1a) a v době 
platěnické fáze dožívání osídlení jen v rámci neopevněného areálu (konec stupně RHC2 anebo 
počátek stupně RHD1; viz Moravec 2005; Juchelka 2008, 2011). Ojedinělé nálezy pak pochází 
z období laténu (Novotný 1959)10. 
     V době kolem poloviny 8. století je ostrožna osídlena Slovany. Zpočátku byla zřejmě 
využívána jen severní část, později se osídlení přesouvá směrem na jih do nejužšího místa 
ostrohu, kde vzniká fortifikované hradisko chráněné systémem šíjových příkopů11. Hradec, 
výhodně situovaný nad starou cestou z Moravy do Polska, se v 11. století stává důležitým 
knížecím hradištěm Přemyslovců. První písemná zmínka o Hradci pochází z roku 1060, v roce 
1061 jej neúspěšně obléhá polský kníže Boleslav II. Smělý. Hradec se v závěru 12. století stává 
vojenským a správním centrem vzniklé holasické (později opavské) provincie. V polovině 13. 
století, pravděpodobně po vpádu Tatarů roku 1241, je na místě zničeného hradiska vystaven 
kamenný románsko-gotický hrad, který od roku 1279 až do své smrti roku 1281 obývala vdova 
po Přemyslovi Otakaru II. královna Kunhuta. Až do roku 1318 zůstal Hradec více méně v přímé 
držbě českých králů (Václav II., Václav III., Jan Lucemburský). Teprve od roku 1318 náleží 
Hradec opavským knížatům, kdy jej postoupil Jan Lucemburský i s opavským lénem Mikuláši 
II. do dědičného držení jako samostatné knížectví podléhající českým králům. Do roku 1400 je 
Hradec sídlem Opavského vévodství, poté je ale přeneseno Přemkem do Opavy. V letech 1460-
64 skoupil od opavských Přemyslovců většinu Opavska i s Hradcem Jiří z Poděbrad, který roku 
1465 předal hrad Hradec a třetinu města Opavy v léno svým synům. Nejstarší syn Viktorin 
převzal vládu mezi lety 1472-1485, poté byl hrad a městečko postoupeno k rukám krále 
Matyáše Korvína (mezi lety 1485-1501 se pánem stává jeho syn Jan Korvín). Od roku 1501 se 
Hradec vrací českým králům, kteří jej dávají v léno. Mezi lety 1585-1610 Pruskovští z Pruskova 
původní hrad radikálně přestavují na zámek v pozdně renesančním slohu. Posledními majiteli 
se mezi lety 1778-1945 stávají Lichnovští z Voštic, kteří renesanční zámek po požáru v roce 
1796 mění do empírové podoby. Při zásadní přestavbě zámeckého areálu mizí i původní 
opevnění, naopak vzniká velký krajinářský park. V 70. letech 19. století bylo novogotickou 
výstavbou zásadně změněno původní předhradí – dnes náměstí s názvem Městečko. Na západní 
straně došlo k zbourání domů a celý prostor byl zastavěn areálem hospodářských budov 
(stájemi a kočárovnou) tzv. Červeného zámku, novou branou se vcházelo do parku a k staršímu 
zámku. Mohutná Bílá věž situovaná severně od Bílého zámku byla dokončena v roce 1891 
                                                          
10
 Uváděn je nález laténského skleněného náramku z modrého skla na vnější straně s nalévanou bílou ozdobou. 
11
 Do skály vytesané příkopy různého stáří byly objeveny zejména v jižní části ostrožny (v okolí obou zámků). 
Příkop P1 (dodnes viditelný) jižně od kostela sv. Petra a Pavla; příkopy P2 – P4 v prostoru mezi Červeným a Bílým 
zámkem; příkop P5 na nádvoří Bílého zámku; příkop P6 cca 126 m na jih od jižního křídla Bílého zámku; příkop 
P7 (dodnes viditelný, možná přírodního původu) položený na jih od Bílého zámku (Novotný 1959; Janák 1989; 
Kouřil 1993, 1994; Kouřil – Prix – Wihoda 2000; Procházka 2009; Kouřil – Gryc 2014). 
9 
 
(podrobněji např. Grůza 2004, 2005, 2009; Hosák 2004; Kouřil – Prix – Wihoda 2000; Kuča 
1997; Plaček 2001; Sammek 1994; Sonnek 2005; k podobě hradního areálu nejnověji viz Kolář 
– Cejpová – Kaniová – Prix – Rosová 2018).  
 
     Stávající podoba zámeckého komplexu je výsledkem dlouhodobého stavebního vývoje, 
který v posledních decenniích završují plánované rekonstrukce jednotlivých objektů. Rozsáhlý 
areál SZ Hradce nad Moravicí je v současnosti ve správě Národního památkového ústavu, 
prakticky ji zajišťuje Územní památková správa v Kroměříži. Statut národní kulturní památky 
mají tyto jeho součásti12:   
 
• Bílý zámek – čtyřkřídlá vícepatrová dispozice s obdélným nádvořím děleným krytou 
patrovou chodbou 
 
• Bílá věž – historizující hranolová věž s polygonální nárožní věžicí 
 
• Červený zámek – vícepatrový objekt s členitou dispozicí, vystavěný na půdorysu 
písmena L 
 
• Provozní budova – přízemní členitá stavba v jihozápadní části dvorního prostoru tzv. 
Červeného zámku 
 
• Hodinová věž – pětipodlažní věž okrouhlého půdorysu při jižní straně nádvoří tzv. 
Červeného zámku 
 
• Hradební zeď s věžovou bránou – severní a východní partie hradební zdi s trojvěžovou 
bránou, přiléhající k objektu tzv. Červeného zámku  
 
• Hradební zeď Červeného zámku – zeď vymezující prostor nádvoří tzv. Červeného 
zámku ze západní a jižní strany 
 
• Zámecký park – rozlehlý anglický zámecký park 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
                                                          
12
 Viz Památkový katalog Národního památkového ústavu, online přístup https://www.pamatkovykatalog.cz/. 
10 
 
4. Prameny a literatura 
 
Bakala, J. 1965: Počátky česko-polských vztahů a nejstarší dějiny Hradce u Opavy. ČSM-B-
14, 97–106. 
 
Czudek, T. 1972: Geomorfologické členění ČSR. Studia geographica 23. 8–43, 125–137. 
 
Demek, J. a kol. 2006: Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. Brno. 
 
Dejmal, M. – Grünseisen, J. – Kiecoň, M. 2018: Hradec nad Moravicí (okr. Opava). Zámek. 
Přehled výzkumů 59-2. 235–236. 
 
Dejmal, M. – Kiecoň, M. 2017: Hradec nad Moravicí. Předběžná zpráva o záchranném 
archeologickém výzkumu. Rukopis uložený v NPÚ, ÚOP v Ostravě, Odbor archeologie. 
 
Grůza, A. 2004: Zámek Hradec nad Moravicí. Stavebně historický průzkum. Rukopis uložený 
v archivu NPÚ, ÚOP v Ostravě. 
 
Grůza, A. 2005: Zámek Hradec nad Moravicí. Stavebně historický průzkum. Rukopis uložený 
v archivu NPÚ, ÚOP v Ostravě. 
 
Grůza, A. 2009: Hradec nad Moravicí – k současnému stavu poznání jeho nejstarší historie. In: 
Sborník Národního památkového ústavu v Ostravě. 126–141. 
 
Hlas, J. 2008: Hradec nad Moravicí (okr. Opava). Zámek. Přehled výzkumů 49. 399–400. 
 
Hosák, L. 2004: Historický místopis země Moravskoslezské. Praha. 767–768. 
 
Janák, V. 1987: Archeologický výzkum v Hradci nad Moravicí (okr. Opava). Přehled výzkumů 
1985. 60–61. 
 
Janák, V. 1989: Raně středověký opevňovací příkop v Hradci nad Moravicí (okr. Opava). 
Přehled výzkumů 1986. 67–68. 
 
Janák, V. – Kouřil, P. – Jarošová, L. 1993: Středověké souvrství v Hradci nad Moravicí (okr. 
Opava). Přehled výzkumů 1989. 99–100. 
 
Juchelka, J. 2004: Hradec nad Moravicí (okr. Opava). Zámek. Přehled výzkumů 45. 199–200. 
 
Juchelka, J. 2008: Závěr lužické kultury na Opavsku. Přehled výzkumů 49. 109–124. 
 
Juchelka, J. 2011: Lužická kultura v českém Slezsku. Rukopis doktorské disertační práce. Brno. 
 
Juchelka, J. 2015: Hradec nad Moravicí. Městečko. Kopie rukopisu NZ AÚ AV ČR v Brně, 
uložená v archivu NPÚ, ÚOP v Ostravě. 
 
Kiecoň, M. 2000: Předběžná zpráva o záchranném archeologickém výzkumu na Zámecké ulici 
č. 58 v Hradci nad Moravicí. In: Výroční zpráva 1999. Památkový ústav v Ostravě. 116–119. 
 
11 
 
Kiecoň, M. 2001: Hradec nad Moravicí (okr. Opava). Zámecká ulice 58. Přehled výzkumů 42. 
207–208. 
 
Kiecoň, M. 2005: Hradec nad Moravicí (okr. Opava). Zámecká ulice 65. Přehled výzkumů 46. 
284. 
 
Kolář, F. – Cejpová, M. – Kaniová, P. – Prix, D. – Rosová, R. 2018: Hradní kuchyně na dvorech 
opavských a ratibořských Přemyslovců. In: Korbelářová, I. – Zezula, M. (ed.): S knížaty u stolu. 
Ostrava – Ratiboř. 159–187. 
 
Korbelářová, I. – Žáček, R. 1993: Vodovod v Hradci nad Moravicí v 18. století. ČSM-B 42, 
23–31. 
 
Kouřil, P. 1983: Mittelalterliche und neuzeitige Funde in Hradec nad Moravicí (Bez. Opava). 
Přehled výzkumů 1981. 59. 
 
Kouřil, P. 1989: Záchranný výzkum v Hradci nad Moravicí (okr. Opava). Přehled výzkumů 
1986. 66. 
 
Kouřil, P. 1994: Slovanské osídlení českého Slezska. Brno - Český Těšín.  
 
Kouřil, P. 1996: Hradec nad Moravicí. Záchranný výzkum v místnosti č. 046. Rukopis NZ (č. 
j. PÚ 62/96/Op), uložený v NPÚ, ÚOP v Ostravě, Odbor archeologie. 
 
Kouřil, P. 2004: Raně středověký bojovnický hrob z Hradce nad Moravicí. Slovenská 
archeológia LII-1. 55–76. 
 
Kouřil, P. – Janák, V. 1991: Záchranné archeologické výzkumy v Hradci nad Moravicí (okr. 
Opava). Přehled výzkumů 1988. 53–54. 
 
Kouřil, P. – Prix, D. – Wihoda, M. 2000: Hrady českého Slezska. Brno – Opava. 
 
Kouřilová, D. 1981: Stavební vývoj zámku Hradce nad Moravicí. Památky a příroda 6. 1–17. 
 
Kouřilová, D. 1986: Výsledky stavebně historického a umělecko-historického významu zámku 
v Hradci nad Moravicí. SPPSK 7. 104–127. 
 
Kouřilová, D. 2009: Rekapitulace výsledků průzkumu v průběhu generální opravy zámku 
Hradec nad Moravicí 1977 – 2009. Rukopis uložený v archivu NPÚ, ÚOP v Ostravě. 
 
Král, J. 1972: Hradec nad Moravicí. Rukopis NZ AÚ ČSAV v Brně (č. j. 1543/72), uložený 
v NPÚ, ÚOP v Ostravě, Odbor archeologie. 
 
Král, J. 1978: Hradec nad Moravicí. Rukopis NZ AÚ ČSAV v Brně (č. j. 5454/78), uložený 
v NPÚ, ÚOP v Ostravě, Odbor archeologie. 
 
Kuča, K. 1997: Města, městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku. II. díl. Praha. 288–293. 
 
Malík, P. 2009: Hradec nad Moravicí (okr. Opava). Zámek. Přehled výzkumů 50. 389. 
 
12 
 
Moravec, Z. 2005: Hradisko lužických popelnicových polí v Hradci nad Moravicí (okr. Opava). 
Rukopis nepublikované diplomové práce uložené na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity 
v Brně. Ústav archeologie a muzeologie. 
 
Novosad, J. – Pavelková, H. 2005: Městská památková zóna Hradec nad Moravicí. Plán 
ochrany a zhodnocení. Rukopis uložený v archivu NPÚ, ÚOP v Ostravě. 
 
Novotný, B. 1958: Zpráva o zjišťovacím výzkumu na hradišti Hradci u Opavy. Rukopis NZ (č. 
j. 2237/58), uložený v archívu AÚ AV ČR v Brně. 
 
Novotný, B. 1959: Archeologický výzkum Hradce u Opavy. Přehled výzkumů 1956. 59–68. 
 
Novotný, B. 1959: Archeologický výzkum Hradce u Opavy. Slezský sborník 57. 447–463. 
 
Novotný, B. 1959: Archeologický výzkum Hradce u Opavy, Krajské osvětové středisko Hradec 
u Opavy. 
 
Pavelčík, J. 1970: Záchranná akce v domě č. p. 7. Rukopis NZ AÚ ČSAV v Brně, uložený 
v NPÚ, ÚOP v Ostravě, Odbor archeologie. 
 
Pavelčík, J. 1971. Slovanské objekty v Hradci u Opavy (okr. Opava). Přehled výzkumů 1970. 
54. 
 
Pavelčík, J. 1972: Hradec nad Moravicí. Rukopis NZ AÚ ČSAV v Brně (č. j. 5157), uložený 
v NPÚ, ÚOP v Ostravě, Odbor archeologie. 
 
Pavelčík, J. 1973: Pravěké nálezy z Hradce nad Moravicí (okr. Opava). Přehled výzkumů 1972. 
96–97. 
 
Pavelčík, J. 1977: Hradec nad Moravicí – sběr na osadě lidu popelnicových polí a slovanském 
hradisku. Rukopis NZ AÚ ČSAV v Brně (č. j. 5480/77), uložený v NPÚ, ÚOP v Ostravě, 
Odbor archeologie. 
 
Pavelčík, J. 1980: Slawische Funde in Hradec nad Moravicí (Bez. Opava). Přehled výzkumů 
1977. 80. 
 
Pavelčík, J. 1990: Hradec na Moravicí – záchranný výzkum. Kopie rukopisu NZ AÚ ČSAV 
v Brně (č. j. 381/90), uložená v NPÚ, ÚOP v Ostravě, Odbor archeologie. 
 
Pavelčík, J. 1992: Hradec nad Moravicí – záchranný výzkum. Rukopis NZ AÚ ČSAV v Brně 
(č. j. 5412/92), uložený v NPÚ, ÚOP v Ostravě, Odbor archeologie. 
 
Pavelčík, J. 1993: Hradec nad Moravicí. Povrchový sběr. Rukopis NZ AÚ ČSAV v Brně (č. j. 
6110/0/93), uložený v NPÚ, ÚOP v Ostravě, Odbor archeologie. 
 
Pavelčík, J. 1993: Hradec nad Moravicí. Zjišťovací výzkum na ploše jižního areálu gotického 
hradu. Rukopis NZ (č. j. 88/Arch), uložený v NPÚ, ÚOP v Ostravě, Odbor archeologie. 
 
Pavelčík, J. 1994: Hradec nad Moravicí. Záchranný výzkum na ploše středověkého hradu. 
Rukopis NZ (č. j. PÚ 1994/Op), uložený v NPÚ, ÚOP v Ostravě, Odbor archeologie. 
13 
 
Plaček, M. 2001: Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. Praha. 
 
Rosová, R. – Kouřilová, D. – Alterová, D. – Maren, P. – Deutsch, L. 2012: Stavebně historický 
průzkum tzv. Červeného zámku v Hradci nad Moravicí (text + přílohy). Rukopis uložený 
v archivu NPÚ, ÚOP v Ostravě. 
 
Sammek, B. 1994: Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A/1. Praha. 
 
Sonnek, L. 1995: Nástin dějin Hradce nad Moravicí a jejich sloučených obcí. MěÚ Hradec nad 
Moravicí. 
 
Stabrava, P. 1999: Hradec nad Moravicí (o. Opava). Církevní škola sv. Ludmily. Přehled 
výzkumů 40 (1997 – 1998). 326–327. 
 
Stabrava, P. 2004: Hradec nad Moravicí. Městečko – pěší zóna, II. etapa. Kopie rukopisu NZ 
AÚ AV ČR v Brně, uložená v archivu NPÚ, ÚOP v Ostravě. 
 
Stabrava, P. 2004: Hradec nad Moravicí. Církevní škola sv. Ludmily. Kopie rukopisu NZ AÚ 
AV ČR v Brně, uložená v archivu NPÚ, ÚOP v Ostravě. 
 
Stabrava, P. 2005: Hradec nad Moravicí (okr. Opava). Městečko a Zámecká ulice. Přehled 
výzkumů 46. 257–258, 284. 
 
Stabrava, P. 2007: Hradec nad Moravicí. Církevní škola sv. Ludmily (2006). Kopie rukopisu 
NZ AÚ AV ČR v Brně, uložená v archivu NPÚ, ÚOP v Ostravě. 
 
Tichá Krasnokutská, T. 2019: Hradec nad Moravicí (okr. Opava). Ul. Zámecká 57. Přehled 
výzkumů 60-1. 213–214. 
 
Tichá Krasnokutská, T. 2019: Hradec nad Moravicí (okr. Opava). Ul. Zámecká 57. Přehled 
výzkumů 60-2. 264–265. 
 
Tichá Krasnokutská, T. – Motěšický, J. 2019: HnM (okr. Opava). Církevní základní škola svaté 
Ludmily – přístavba. Rukopis NZ uložený v NPÚ, ÚOP v Ostravě, Odbor archeologie. 
 
Turek, A. 1952: K stavebnímu vývoji zámku Hradce. Slezský sborník 50. 141–144. 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
14 
 
5. Atlas – textová část 
 
Evidenční číslo: 
 
1 
Organizace, číslo akce:  
 
Archeologický ústav ČSAV, pobočka Brno 
Název akce:  
 
Zjišťovací výzkum 
Vedoucí výzkumu:  
 
Boris Novotný 
Doba výzkumu: 
 
1. 7. – 30. 9. 1956 
Lokalizace: 
 
Sonda SI – park před zámeckou budovou, na pravé (západní) straně 
cesty od brány k zámku (orientace sondy S-J), parcela číslo 1317/1 
Sonda SII – za budovou národního výboru (dle soudobé lokalizace, 
dnes objekt v soukromém vlastnictví při Zámecké ulici), v severní 
části ostrožny, parc. č. 1284 (?) 
Sonda SIII – za budovou bývalého kláštera (dle soudobé lokalizace, 
dnes parcela při Zámecké ulici sousedící s areálem církevní školy), 
v severní části ostrožny, parc. č. 1423/3, 1416 (?) 
 
Popis výzkumu: 
 
Zjišťovací výzkum proběhl ve třech sondách položených   
na různých místech hradecké ostrožny.  
Sonda SI (nepravidelný tvar, základní rozměry 28 x 1,5 m): kromě 
dokumentovaného souvrství časově odlišných terénních 
dorovnávek včetně novodobé dlažby zachyceny základy hranolové 
věže z lomového kamene a příkop, nad podložím pak pravěké 
sídlištní objekty KLPP. 
Sonda SII (rozměry 3 x 1 m): bez nálezu archeologických situací, 
zjištěna pouze úroveň geologického podloží, v povrchové vrstvě 
nalezeny zlomky keramiky datované do 10. století. 
Sonda SIII (nepravidelný tvar, základní rozměry 19,5 x 1,5 m): 
registrovány pravěké (eneolit) objekty s hmotnými nálezy, 
kompletně odkryta slovanská zemnice. 
 
Literatura a prameny: Novotný, B. 1958: Zpráva o zjišťovacím výzkumu na hradišti 
Hradci u Opavy. Rukopis NZ (č. j. 2237/58), uložený v archívu AÚ 
AV ČR v Brně. 
Novotný, B. 1959: Archeologický výzkum Hradce u Opavy, Přehled 
výzkumů 1956, Brno, 59–68. 
Novotný, B. 1959: Archeologický výzkum Hradce u Opavy, 
Krajské osvětové středisko Hradec u Opavy. 
Novotný, B. 1959: Archeologický výzkum Hradce u Opavy, 
Slezský sborník, ročník 57 (17), Opava, 447–463. 
 
Evidenční číslo: 
 
2 
Organizace, číslo akce:  
 
Archeologický ústav ČSAV v Brně, expozitura v Opavě 
Název akce:  Záchranný výzkum 
15 
 
 
Vedoucí výzkumu:  
 
Jiří Pavelčík 
Doba výzkumu: 
 
4. 11. 1970 
Lokalizace: 
 
Kolonie (dříve ulice Na Hradbách), přední zahrada domu 
označeného jako č. p. 7 (dle soudobého číslování) 
 
Popis výzkumu: 
 
Kontrola výkopů nově budovaného vodovodního řadu, zejména 
v úseku ulice Na Hrobkách, s negativním výsledkem. V rýze 
opravované opěrné zídky v přední zahrádce nedalekého domu 
(s uvedeným č. p. 7) byly ale zjištěny narušené objekty. Jednalo se 
o pět plytkých mísovitých jam s nálezy datovanými do 9. a 11. – 12. 
století. 
 
Literatura a prameny: Pavelčík, J. 1970: Záchranná akce v domě č. p. 7. Rukopis NZ 
uložený v NPÚ, ÚOP v Ostravě, Odbor archeologie. 
Pavelčík, J. 1971. Slovanské objekty v Hradci u Opavy (okr. 
Opava). Přehled výzkumů 1970. 54. 
 
Evidenční číslo: 
 
3 
Organizace, číslo akce:  
 
Archeologický ústav ČSAV v Brně, expozitura v Opavě 
Název akce:  
 
Sběr 
Vedoucí výzkumu:  
 
Jiří Pavelčík 
Doba výzkumu: 
 
1972 
Lokalizace: 
 
Ulice Na Hrobkách, parc. č. 1274 
Popis výzkumu: 
 
Ředitelem ZDŠ předány nálezy získané při terénních úpravách 
v prostoru ulice Na Hrobkách. Jedná se o nálezy datované   
do kultury lužických popelnicových polí, raně středověké nálezy 
z 9. – 10. století a středověkou keramiku z 15. století. 
 
Literatura a prameny: Pavelčík, J. 1972: Hradec nad Moravicí. Rukopis NZ (č. j. 5157), 
uložený v NPÚ, ÚOP v Ostravě, Odbor archeologie. 
Pavelčík, J. 1973: Pravěké nálezy z Hradce nad Moravicí (okr. 
Opava). Přehled výzkumů 1972. 96–97. 
 
Evidenční číslo: 
 
4 
Organizace, číslo akce:  
 
Archeologický ústav ČSAV v Brně, expozitura v Opavě 
Název akce:  
 
Sběr 
Vedoucí výzkumu:  
 
Jaroslav Král 
16 
 
Doba výzkumu: 
 
Březen 1972 
Lokalizace: 
 
Městečko, parkoviště před zámeckou restaurací, parc. č. 1322 
Popis výzkumu: 
 
Nález keramických střepů z 15. století na hromadě hlíny   
při úpravách prostranství před zámeckou restaurací v prostoru 
parkoviště. 
 
Literatura a prameny: Král, J. 1972: Hradec nad Moravicí. Rukopis NZ AÚ ČSAV v Brně 
(č. j. 1543/72), uložený v NPÚ, ÚOP v Ostravě, Odbor archeologie. 
 
Evidenční číslo: 
 
5 
Organizace a číslo akce:  
 
Archeologický ústav ČSAV v Brně, expozitura v Opavě 
Název akce:  
 
Sběr 
Vedoucí výzkumu:  
 
Jiří Pavelčík 
Doba výzkumu: 
 
15. 5. 1977 
Lokalizace: 
 
Ulice Na Hradbách (dle soudobé lokalizace, dnes Kolonie), č. p. 16 
(dnes dům č. p. 587), zahrada, parc. č. 1384 a 1386 
 
Popis výzkumu: 
 
Při výkopu základů pro nový rodinný dům v zahradě domu č. 16 
byly narušeny archeologické situace. Rozpoznána byla mocná 
kulturní vrstva a cca 1 m široký „žlab“. Nálezy jsou datovány   
do kultury lužických popelnicových polí, raného středověku, 
středověku a novověku. 
 
Literatura a prameny: Pavelčík, J. 1977: Hradec nad Moravicí – sběr na osadě lidu 
popelnicových polí a slovanském hradisku. Rukopis NZ AÚ ČSAV 
v Brně (č. j. 5480/77), uložený v NPÚ, ÚOP v Ostravě, Odbor 
archeologie. 
Pavelčík, J. 1980: Slawische Funde in Hradec nad Moravicí (Bez. 
Opava). Přehled výzkumů 1977. 80. 
 
Evidenční číslo: 
 
6 
Organizace a číslo akce:  
 
Archeologický ústav ČSAV v Brně, expozitura v Opavě 
Název akce:  
 
Nálezy při geologickém průzkumu pro generální opravu zámku 
Vedoucí výzkumu:  
 
Jaroslav Král 
Doba výzkumu: 
 
Říjen – listopad 1977 
Lokalizace: 
 
Při západní straně Bílého zámku, parc. č. 1317/1 
17 
 
Popis výzkumu: 
 
V rámci příprav generální opravy Bílého zámku proběhl geologický 
průzkum, v jedné sondě (IV) byla v hloubce 6 m zjištěna kulturní 
vrstva s nálezy datovanými do 13. století (pro srovnání viz např. 
https://mapy.geology.cz/vrtna_prozkoumanost/). 
 
Literatura a prameny: Král, J. 1978: Hradec nad Moravicí. Rukopis NZ AÚ ČSAV v Brně 
(č. j. 5454/78), uložený v NPÚ, ÚOP v Ostravě, Odbor archeologie. 
 
Evidenční číslo: 
 
7 
Organizace a číslo akce:  
 
Archeologický ústav ČSAV v Brně, expozitura v Opavě 
Název akce:  
 
Záchranný archeologický výzkum 
Vedoucí výzkumu:  
 
Pavel Kouřil 
Doba výzkumu: 
 
1981 
Lokalizace: 
 
Na náměstí ČSLA – u zámku (dle soudobé lokalizace, dnes 
Městečko), u domu č. p. 11, parc. č. 1322 
 
Popis výzkumu: 
 
Ve výkopu pro elektrický kabel byly zachyceny na dvou místech 
kumulace nálezů datované do 14. – 16. století. 
 
Literatura a prameny: Kouřil, P. 1983: Mittelalterliche und neuzeitige Funde in Hradec 
nad Moravicí (Bez. Opava). Přehled výzkumů 1981. 59. 
 
Evidenční číslo: 
 
8 
Organizace a číslo akce:  
 
Archeologický ústav ČSAV v Brně, expozitura v Opavě 
Název akce:  
 
Záchranný archeologický výzkum při výstavbě kanalizace 1. 
(generální oprava zámku) 
 
Vedoucí výzkumu:  
 
Vratislav Janák 
Doba výzkumu: 
 
Srpen a září 1985 
Lokalizace: 
 
Východní část areálu zámku a náměstí ČSLA před zámkem (dle 
soudobé lokalizace, dnes Městečko), parc. č. 1317/1, 1322, 983/1 
 
Popis výzkumu: 
 
Archeologický výzkum při stavbě nové kanalizace v areálu zámku 
a na náměstí před zámkem, délka výkopu byla cca 350 m, šířka 2 – 
3 m, hloubka 2 – 3 m. V trase liniové stavby zjištěny 4 příkopy 
orientované ve směru východ – západ, překryté souvrstvím 
různorodé skladby. První příkop byl zachycen před budovou 
lesního závodu (nad kostelem sv. Petra a Pavla), další tři příkopy se 
nacházely mezi bránou a průčelím Bílého zámku (30, 50 a 57 m   
od brány), čtvrtý v pořadí doprovázený i palisádovým žlábkem.   
Při jihovýchodním nároží zámku byly dále registrovány relikty 
18 
 
zdiva souvisejícího pravděpodobně se staršími stavebními fázemi 
zámku, dle datování některých situací i s původní stavbou hradu. 
 
Literatura a prameny: Janák, V. 1987: Archeologický výzkum v Hradci nad Moravicí 
(okr. Opava). Přehled výzkumů 1985. 60–61. 
 
Evidenční číslo: 
 
9 
Organizace a číslo akce:  
 
Archeologický ústav ČSAV v Brně, expozitura v Opavě 
Název akce:  
 
Záchranný archeologický výzkum při výstavbě kanalizace 2. 
(generální oprava zámku) 
 
Vedoucí výzkumu:  
 
Vratislav Janák 
Doba výzkumu: 
 
Léto 1986 
Lokalizace: Nádvoří Bílého zámku, parc. č. 1319 
 
Popis výzkumu: 
 
Archeologický výzkum při pokračující výstavbě nové kanalizace 
(„větev C“), výkop o šířce a hloubce cca 2 m. Na nádvoří zámku 
byl ve vzdálenosti 5 m od vnitřního okraje průjezdu zachycen 
příkop široký cca 7,8 m a hluboký cca 1 – 1,2 m. Výplň i povrch 
skalnatého podloží, do kterého je vyhlouben, vykazovaly stopy   
po požáru. Při pokračující sondáži registrován dále průběh podloží 
pod souvrstvím s relikty kamenného zdiva. 
 
Literatura a prameny: Janák, V. 1989: Raně středověký opevňovací příkop v Hradci nad 
Moravicí (okr. Opava). Přehled výzkumů 1986. 67–68. 
 
Evidenční číslo: 
 
10 
Organizace a číslo akce:  
 
Archeologický ústav ČSAV v Brně, expozitura v Opavě 
Název akce:  
 
Archeologický výzkum v areálu zámku (generální oprava zámku) 
Vedoucí výzkumu:  
 
Pavel Kouřil 
Doba výzkumu: 
 
Konec roku 1986 
Lokalizace: 
 
Před průčelím Bílého zámku, parc. č. 1317/1 
Popis výzkumu: 
 
Výzkum se soustředil na zkoumání reliktů zdiva starších stavebních 
fází zámku a hradu. Důležitým zjištěním je potvrzení časové 
následnosti původního souvrství s mlado až pozdněhradištními 
nálezy a kamenných struktur, které jsou součástí nejstaršího hradu, 
vzniklého pravděpodobně kolem poloviny 13. století. 
 
Literatura a prameny: Kouřil, P. 1989: Záchranný výzkum v Hradci nad Moravicí (okr. 
Opava). Přehled výzkumů 1986. 66. 
 
19 
 
Evidenční číslo: 
 
11 
Organizace a číslo akce:  
 
Archeologický ústav ČSAV v Brně, expozitura v Opavě 
Název akce:  
 
Archeologický výzkum v areálu zámku (generální oprava zámku) 
Vedoucí výzkumu:  
 
Jiří Pavelčík 
Doba výzkumu: 
 
7. – 14. 9. 1988 
Lokalizace: 
 
Mezi JV rohem Bílého zámku a Bílou věží, parc. č. 1317/1 
Popis výzkumu: 
 
Zkoumán prostor s již dříve potvrzeným výskytem zástavby ze 13. 
století. Zásadním zjištěním je potvrzení hypotézy, že původní 
východní hradba hradu je dochována ve zdivu dnešního zámku a 
v základu tvoří jeho obvodovou zeď. Dokumentovány také 
přiléhající části zdí, vytvářející čtyři vnitřní prostory budov – 
označeny jako místnosti A, B, C, D. 
 
Literatura a prameny: Pavelčík, J. 1990: Hradec na Moravicí – záchranný výzkum, 
nálezová zpráva č. j. 381/90, uložena v archívu Archeologického 
oddělení NPU ÚOP v Ostravě. 
Kouřil, P. – Janák, V. 1991: Záchranné archeologické výzkumy 
v Hradci nad Moravicí (okr. Opava). Přehled výzkumů 1988. 53–
54. 
 
Evidenční číslo: 
 
12 
Organizace a číslo akce:  
 
Archeologický ústav ČSAV v Brně, expozitura v Opavě 
Název akce:  
 
Záchranný archeologický výzkum 
Vedoucí výzkumu:  
 
Vratislav Janák, Pavel Kouřil 
Doba výzkumu: 
 
1988 
Lokalizace: 
 
Ulice Na Hrobkách, parc. č. 1423/4 
Popis výzkumu: 
 
Ve výkopech pro základy rodinného domu byla zjištěna a 
prozkoumána polovina slovanské polozemnice, zasekané   
do skalnatého podloží. Nálezový fond z výplně je datován do 8. – 
9. století, ze souvrství nad objektem provází již středověké nálezy. 
 
Literatura a prameny: Kouřil, P. – Janák, V. 1991: Záchranné archeologické výzkumy 
v Hradci nad Moravicí (okr. Opava). Přehled výzkumů 1988. 53–
54. 
 
Evidenční číslo: 
 
13 
Organizace a číslo akce:  Archeologický ústav ČSAV v Brně, expozitura v Opavě 
20 
 
 
Název akce:  
 
Archeologický výzkum v areálu zámku (generální oprava zámku) 
Vedoucí výzkumu:  
 
Vratislav Janák, Pavel Kouřil 
Doba výzkumu: 
 
1988 
Lokalizace: 
 
JZ nádvoří Bílého zámku, parc. č. 1319 
Popis výzkumu: 
 
Při hloubení pracovní jámy pro výstavbu kotelny byla zkoumána 
soustava zdí. Opětovně zachycen původní terénní reliéf v podobě 
povrchu geologického podloží. Nečetné nálezy keramiky datované 
do 14. – 15. století. 
 
Literatura a prameny: Kouřil, P. – Janák, V. 1991: Záchranné archeologické výzkumy 
v Hradci nad Moravicí (okr. Opava). Přehled výzkumů 1988. 53–
54. 
 
Evidenční číslo: 
 
14 
Organizace a číslo akce:  
 
Archeologický ústav ČSAV v Brně, expozitura v Opavě 
Název akce:  
 
Archeologický výzkum v areálu zámku (generální oprava zámku) 
Vedoucí výzkumu:  
 
Vratislav Janák, Pavel Kouřil, Lenka Jarošová 
Doba výzkumu: 
 
Červenec 1989 
Lokalizace: 
 
Západní křídlo Bílého zámku – třetí sklepní místnost, parc. č. 1319 
Popis výzkumu: 
 
Dokumentace stratigrafie. Zjištěny pozůstatky masivní zdi 
z lomového kamene a několika příček, členících stávající prostor 
místnosti. Nečetný keramický materiál je datován do 14. – 15. 
století s přesahem k přelomu 13. a 14. století. 
 
Literatura a prameny: Janák, V. – Kouřil, P. – Jarošová, L. 1993: Středověké souvrství 
v Hradci nad Moravicí (okr. Opava). Přehled výzkumů 1989. 99–
100. 
 
Evidenční číslo: 
 
15 
Organizace a číslo akce:  
 
Archeologický ústav ČSAV v Brně, expozitura v Opavě 
Název akce:  
 
Archeologický výzkum v areálu zámku (generální oprava zámku) 
Vedoucí výzkumu:  
 
Pavel Kouřil (?) 
Doba výzkumu: 
 
1990 
Lokalizace: Areál zámku – mezi jižním křídlem a příkopem P6, parc. č. 1317/1 
21 
 
 
Popis výzkumu: 
 
V prostoru jižně od jižního křídla Bílého zámku bylo v úseku 
dlouhém 79 m položeno 8 sond rozdílné velikosti, orientovaných  
ve směru východ - západ. Zachycena byla hradba při západním 
okraji ostrožny a více pozůstatků zdiva souvisejícího se stavebním 
vývojem zámku a hradu.  
V souvislosti s instalací kotelny do suterénu východního křídla 
proběhlo v prvních dvou místnostech od jihu odbourání nádvorní 
(západní) stěny a odkop terénu.   
 
Literatura a prameny: Kouřil, P. – Prix, D. – Wihoda, M. 2000: Hrady českého Slezska. 
Brno – Opava. 179. 
 
Evidenční číslo: 
 
16 
Organizace a číslo akce:  
 
Archeologický ústav ČSAV v Brně, expozitura v Opavě 
Název akce:  
 
Povrchový sběr 
Vedoucí výzkumu:  
 
Jiří Pavelčík 
Doba výzkumu: 
 
1988 – 1992 
Lokalizace: 
 
Ulice Na Hradbách č. p. 587 (dle soudobé lokalizace, dnes 
Kolonie), parc. č. 1386 
 
Popis výzkumu: 
 
Sběry na zahradě domu s č. p. 587, související s někdejší stavební 
činností při jeho budování v letech 1976 – 1977. Štípaná industrie a 
zlomek sekeromlatu datované do období eneolitu. 
 
Literatura a prameny: Pavelčík, J. 1993: Hradec nad Moravicí. Povrchový sběr. Rukopis 
NZ AÚ ČSAV v Brně (č. j. 6110/0/93), uložená v NPÚ, ÚOP 
v Ostravě, Odbor archeologie. 
 
Evidenční číslo: 
 
17 
Organizace a číslo akce:  
 
Archeologický ústav ČSAV v Brně, expozitura v Opavě 
Název akce:  
 
Záchranný výzkum na ploše středověkého hradu (generální oprava 
zámku) 
 
Vedoucí výzkumu:  
 
Jiří Pavelčík 
Doba výzkumu: 
 
24. 6. – 3. 7. 1992 
Lokalizace: 
 
Areál Bílého zámku – západní úsek jižní části areálu, parc. č. 1317/1 
 
Popis výzkumu: 
 
Archeologický výzkum se soustředil na průzkum sídelní prostory 
(místnosti) středověkého hradu, která je součástí západní zástavby 
jižního sektoru hradu. „Dokončovací“ etapa završila dokumentaci 
22 
 
průběhu dochovaných zděných struktur zkoumaných již dříve, 
v letech 1988, 1989 a 1990.  
 
Literatura a prameny: Pavelčík, J. 1992: Hradec nad Moravicí – záchranný výzkum. 
Rukopis NZ AÚ ČSAV v Brně (č. j. 5412/92), uložený v NPÚ, 
ÚOP v Ostravě, Odbor archeologie. 
 
Evidenční číslo: 
 
18 
Organizace a číslo akce:  
 
Památkový ústav v Ostravě 
Název akce:  
 
Zjišťovací výzkum na ploše jižního areálu gotického hradu 
(generální oprava zámku) 
 
Vedoucí výzkumu:  
 
Jiří Pavelčík 
Doba výzkumu: 
 
2. – 12. srpna, 6. a 7. září 1993 
Lokalizace: 
 
Areál Bílého zámku – plocha před jižní stranou budovy zámku,   
u Bílé věže, parc. č. 1317/1 
 
Popis výzkumu: 
 
Výzkum navázal na předchozí aktivity v tomto prostoru a již dříve 
dokumentované pasáže jižního křídla středověkého hradu. Jeho 
úkolem bylo zjištění průběhu východní hradby jižně (jihozápadně) 
od Bílé věže a umístění jižního uzávěru hradu. Celkem bylo 
prozkoumáno pět sond rozdílných rozměrů. 
 
Literatura a prameny: Pavelčík, J. 1993: Hradec nad Moravicí. Zjišťovací výzkum   
na ploše jižního areálu gotického hradu. Rukopis NZ (č. j. 88/Arch), 
uložený v NPÚ, ÚOP v Ostravě, Odbor archeologie. 
 
Evidenční číslo: 
 
19 
Organizace a číslo akce:  
 
Památkový ústav v Ostravě 
Název akce:  
 
Záchranný výzkum na ploše středověkého hradu (generální oprava 
zámku) 
 
Vedoucí výzkumu:  
 
Jiří Pavelčík 
Doba výzkumu: 
 
20. – 30. září 1994 
Lokalizace: 
 
Areál Bílého zámku – plocha před jižní stranou budovy zámku, 
parc. č. 1317/1 
 
Popis výzkumu: 
 
Výzkum byl naplánován do prostoru jižně od zámecké budovy, kde 
měl být zjištěn průběh jižního uzávěru hradu, který se v loňském 
roce (1993) nepodařilo vysledovat. Ve třech sondách (S1 o délce až 
56 m) byla dokumentována v podélném směru stratigrafie včetně 
23 
 
předpokládaného původního reliéfu terénu, odkryta byla i kamenná 
hradba založená do schodovitě vylámaného podloží. 
 
Literatura a prameny: Pavelčík, J. 1994: Hradec nad Moravicí. Záchranný výzkum   
na ploše středověkého hradu. Rukopis NZ (č. j. PÚ 1994/Op), 
uložený v NPÚ, ÚOP v Ostravě, Odbor archeologie. 
 
Evidenční číslo: 
 
20 
Organizace a číslo akce:  
 
Památkový ústav v Ostravě 
Název akce:  
 
Záchranný výzkum v místnosti č. 046 (generální oprava zámku) 
Vedoucí výzkumu:  
 
Pavel Kouřil 
Doba výzkumu: 
 
30. 1. – 3. 3. 1995 
Lokalizace: 
 
Bílý zámek, místnost č. 046 (k označení místností viz přílohy NZ, 
plán přízemí), parc. č. 1319 
 
Popis výzkumu: 
 
Archeologický výzkum v místnosti č. 046 v severním křídle zámku. 
Zkoumána plocha 3,15 x 2,7 m ve východní části místnosti, 
zbývající prostor nebyl v době výzkumu přístupný vzhledem 
k umístění elektrorozvodny. Dokumentován průběh v nestejné 
výškové úrovni založených zdí a zjištěné stratigrafie o mocnosti cca 
3,6 – 3,9 m nad skalnatým podložím. Nálezový fond tvořený 
převážně zlomky keramiky je datován do průběhu 11. – 14. století. 
 
Literatura a prameny: Kouřil, P. 1996: Hradec nad Moravicí. Záchranný výzkum 
v místnosti č. 046. Rukopis NZ (č. j. PÚ 62/96/Op), uložený v NPÚ, 
ÚOP v Ostravě, Odbor archeologie. 
 
Evidenční číslo: 
 
21 
Organizace a číslo akce:  
 
Památkový ústav v Ostravě 
Název akce:  
 
Záchranný archeologický výzkum 
Vedoucí výzkumu:  
 
Pavel Stabrava 
Doba výzkumu: 
 
Březen – červenec 1997 
Lokalizace: 
 
Zahrada Církevní školy sv. Ludmily, parc. č. 1414 
Popis výzkumu: 
 
Neohlášené terénní úpravy na zahradě školy, realizované 
v souvislosti s plánovanou výstavbou sportovního hřiště, narušily 
kulturní vrstvu i archeologické objekty. Po ohledání plochy stavby 
(cca 35 x 15 m) bylo zjištěno, že výkopové práce zasáhly v podstatě 
celou parcelu. Na ploše bylo posléze v místech s dochovanými 
pozůstatky původního terénu položeno a zkoumáno 6 sond. 
24 
 
Zachyceny byly zbytky dvou pecí – jedna halštatská a druhá 
středohradištní a zejména kostrový hrob dítěte řazený   
do mladohradištního období. Nálezový fond je datován do eneolitu 
– kultura nálevkovitých pohárů, doby popelnicových polí a doby 
hradištní. 
 
Literatura a prameny: Stabrava, P. 1999: Hradec nad Moravicí (o. Opava). Církevní škola 
sv. Ludmily. Přehled výzkumů 40 (1997 – 1998). 326–327. 
 
Evidenční číslo:  
 
22 
Organizace a číslo akce:  
 
NPÚ, ÚOP v Ostravě (první etapa bez čísla akce, druhá etapa 
6/2000) 
 
Název akce:  
 
Hradec nad Moravicí, Zámecká 58, plánovaná úprava zahradní 
plochy 
 
Vedoucí výzkumu:  
 
Pavel Stabrava, Hana Teryngerová, Marek Kiecoň 
Doba výzkumu: 
 
1. 7. – 30. 9. 1999, červenec – srpen 2000 
Lokalizace: 
 
Zámecká ulice, zahrada za domem s č. p. 58, par. č. 1411 
Popis výzkumu: 
 
Archeologický výzkum východních partií parcely č. 1411, v místě 
bývalého ovocného sadu a zahrady. Plocha členěna do čtvercové 
sítě o rozměrech čtverců 4 x 4 m, celkem prozkoumáno 46 čtverců 
o výměře 736 m2. V obou sezónách postupně registrována celá řada 
nálezových situací včetně hmotných nálezů, vzhledem k umístění 
lokality v poměrně výrazném svahu (převýšení až 2,3 m) jsou horní 
části dokumentované stratigrafie výsledkem dlouhodobé eroze 
případně novodobých lokálních terénních úprav. Snahu o provizor-
ní terasování potvrdil výzkum ale i v dřívějších obdobích, nejstarší 
dorovnávku - kamenný štět, můžeme zařadit již do hradištního 
období. Tyto plánovité úpravy oddělovaly svrchní nehomogenní 
zvrstvení od neporušených starších úrovní a zejména pak výplní 
zahloubených objektů. K nejzajímavějším objevům patří dva 
kostrové hroby z 9. století a o něco mladší zahloubená část stavby 
s předpokládanou sídelní funkcí obdélného tvaru (cca 4,6 x 2,4 m). 
Početný nálezový fond opět dokládá osídlení ve více horizontech, 
zařazen je do eneolitu, doby popelnicových polí, doby hradištní, 
středověku a novověku.   
 
Literatura a prameny: Kiecoň, M. 2000: Předběžná zpráva o záchranném archeologickém 
výzkumu na Zámecké ulici č. 58 v Hradci nad Moravicí. In: 
Výroční zpráva 1999. Památkový ústav v Ostravě. 116–119. 
Kiecoň, M. 2001: Hradec nad Moravicí (okr. Opava). Zámecká ulice 
58. Přehled výzkumů 42. 207–208. 
Kouřil, P. 2004: Raně středověký bojovnický hrob z Hradce nad 
Moravicí. Slovenská archeológia LII-1. 55–76. 
 
25 
 
Evidenční číslo: 
 
23 
Organizace a číslo akce:  
 
NPÚ, ÚOP v Ostravě (akce č. 12/2003) 
Název akce:  
 
Hradec nad Moravicí, Městečko, rekonstrukce 
Vedoucí výzkumu:  
 
Pavel Stabrava, Marek Kiecoň 
Doba výzkumu: 
 
16. 4. – 11. 7. 2003 
Lokalizace: 
 
Městečko – jižní část, par. č. 1322 
Popis výzkumu: 
 
Celková úprava jižní strany náměstí, mezi komplexem Červeného 
zámku (vstupní brána, zámecká restaurace) a východní linií domů, 
obnášející především  kompletní výměnu konstrukčních vrstev 
včetně předláždění a úpravu inženýrských sítí. Ve větší části plochy 
nebyly registrovány žádné archeologické situace, sledován byl 
pouze reliéf povrchu skalnatého podloží, v některých místech 
vystupující až k současnému povrchu. Lokálně byly zachyceny 
deprese s výskytem novodobých kulturních vrstev, ve sledovaných 
domovních kanalizačních přípojkách pak bylo dokumentováno i 
mocnější souvrství. Absence stratifikovaných antropogenních 
nálezů, především ze starších období, může být důsledkem 
dřívějších stavebních aktivit. Celý prostor byl po dokončení tzv. 
Červeného zámku ke konci 19. století planýrován a překryt 
valounovou dlažbou. 
 
Literatura a prameny: Nepublikováno; terénní dokumentace uložena v NPÚ, ÚOP 
v Ostravě, odbor archeologie 
Shrnutí viz Stabrava, P. 2004: Hradec nad Moravicí. Městečko – 
pěší zóna, II. etapa. Kopie rukopisu NZ AÚ AV ČR v Brně, uložená 
v archivu NPÚ, ÚOP v Ostravě. 
 
Evidenční číslo: 
 
24 
Organizace a číslo akce:  
 
NPÚ, ÚOP v Ostravě (akce č. 60/2003) 
Název akce:  
 
Hradec nad Moravicí, zámek, rozvod požární vody 
Vedoucí výzkumu:  
 
Jiří Juchelka, Marek Kiecoň 
Doba výzkumu: 
 
2. 10. – 4. 12. 2003 až březen 2004  
Lokalizace: 
 
Park před zámeckou budovou, východně cesty od brány k zámku 
(orientace sondy S-J) a dále vstupním portálem severního křídla   
do severozápadního koutu nádvoří, par. č. 1317/1, 1319 
 
Popis výzkumu: 
 
Záchranný archeologický výzkum v trase liniového výkopu nově 
budovaného rozvodu požární vody. V prostoru zámeckého parku 
opětovně registrováno souvrství novověkých terénních úprav, 
26 
 
překrývajících dva příkopy a zděný, částečně do skalního podloží 
zapuštěný suterénní prostor. V místě průchodu a na nádvoří výkop 
zasáhl pouze svrchní část dochované stratigrafie s výraznými 
recentními zásahy, na dvou místech dokumentován průběh 
obnaženého zdiva.   
 
Literatura a prameny: Juchelka, J. 2004: Hradec nad Moravicí (okr. Opava). Zámek. 
Přehled výzkumů 45. 199–200. 
 
Evidenční číslo: 
 
25 
Organizace a číslo akce:  
 
AÚ AV ČR v Brně (akce č. 2/2004) 
Název akce:  
 
Hradec nad Moravicí – Církevní škola sv. Ludmily 
Vedoucí výzkumu:  
 
Pavel Stabrava  
Doba výzkumu: 
 
17. 5. – 31. 10. 2004 
Lokalizace: 
 
Zámecká ulice, prostor původní kotelny za budovou školy, par. č. 
1414/1, 1414/2, 1415 
 
Popis výzkumu: 
 
Záchranný archeologický výzkum v místě plánované přístavby 
tělocvičny. Vzhledem k dřívější stavební činnosti zjištěny pouze 
pozůstatky původních situací, dokumentovány vrstvy a dva 
zahloubené objekty. Nálezový fond datován do horizontu KLPP a 
středo a mladohradištního období. 
 
Literatura a prameny: Stabrava, P. 2004: Hradec nad Moravicí. Církevní škola sv. 
Ludmily. Kopie rukopisu NZ AÚ AV ČR v Brně, uložená v archivu 
NPÚ, ÚOP v Ostravě. 
Stabrava, P. 2005: Hradec nad Moravicí (okr. Opava). Městečko a 
Zámecká ulice. Přehled výzkumů 46. 257–258, 284. 
 
Evidenční číslo: 
 
26 
Organizace a číslo akce:  
 
AÚ AV ČR v Brně (akce č. 3/2004) 
Název akce:  
 
Hradec nad Moravicí – Městečko 2. etapa 
Vedoucí výzkumu:  
 
Pavel Stabrava  
Doba výzkumu: 
 
31. 5. – 30. 7. 2004 
Lokalizace: 
 
Městečko – severní část, horní úsek Zámecké ulice, par. č. 1321, 
1322, 1348 
 
Popis výzkumu: 
 
Záchranný archeologický výzkum navázal na předchozí etapu,   
při plošných skrývkách byla sledována i obdobná nálezová situace, 
tedy přítomnost novodobých planýrek nad skalnatým podložím. 
27 
 
Registrovány byly i relikty původní valounové dlažby a pozůstatek 
základu v místě ohradní zdi někdejší farní zahrady. V severních 
partiích náměstí byl ale zachycen neporušený horizont sídlištní 
vrstvy datovaný nálezy do 10. až 12. století, při severovýchodním 
nároží Červeného zámku pak v terénních depresích dvě kumulace 
nálezů ve vrstvě náležející kultuře lužických popelnicových polí. 
Součástí této akce byla i revitalizace prostranství před kostelem a 
dnešní uměleckou školou, v těchto místech byla zjištěna vrstva   
nad podložím s raně novověkými nálezy.  
 
Literatura a prameny: Stabrava, P. 2004: Hradec nad Moravicí. Městečko – pěší zóna, II. 
etapa. Kopie rukopisu NZ AÚ AV ČR v Brně, uložená v archivu 
NPÚ, ÚOP v Ostravě. 
Stabrava, P. 2005: Hradec nad Moravicí (okr. Opava). Městečko a 
Zámecká ulice. Přehled výzkumů 46. 257–258, 284. 
 
Evidenční číslo: 
 
27 
Organizace a číslo akce:  
 
NPÚ, ÚOP v Ostravě (akce č. 83/2004) 
Název akce:  
 
Hradec nad Moravicí, Zámecká ulice č. 65 
Vedoucí výzkumu:  
 
Marek Kiecoň 
Doba výzkumu: 
 
8. 10. – 14. 10. 2004 
Lokalizace: 
 
Západní strana ostrožny, spodní část Zámecké ulice s vyústěním 
ulice Kolonie, par. č. 1293 
 
Popis výzkumu: 
 
Dokumentace profilu ve výkopu pro základové pasy nově budované 
garáže na parcele rodinného domu. Vzhledem k umístění na hraně 
výrazného svahu zjištěno souvrství o mocnosti až 2,2 m. Svrchní 
partie jsou pozůstatkem novodobých terénních úprav, spodní část 
lze přiřadit středo až mladohradištnímu období. Bázi stratigrafie 
tvořila vrstva s nálezy KLPP.  
 
Literatura a prameny: Kiecoň, M. 2005: Hradec nad Moravicí (okr. Opava). Zámecká ulice 
65. Přehled výzkumů 46. 284. 
 
Evidenční číslo:  
 
28 
Organizace a číslo akce:  
 
NPÚ, ÚOP v Ostravě (akce č. 95/2004) 
Název akce:  
 
Hradec nad Moravicí, ulice Na Hrobkách 155 
Vedoucí výzkumu:  
 
Marek Kiecoň 
Doba výzkumu: 
 
11. 11. 2004 
Lokalizace: Zahrada rodinného domu, par. č. 992 
28 
 
 
Popis výzkumu: 
 
Archeologický výzkum formou dohledu, kontrola výkopů (0,4 x 0,4 
m, hloubka cca 0,6 m) pro patky dřevěného přístřešku. Registrována 
vrstva charakteru recentní navážky nad skalnatým podložím. 
Nezjištěny žádné archeologické situace ani hmotné nálezy. 
 
Literatura a prameny: Nepublikováno. 
 
Evidenční číslo:  
 
29 
Organizace a číslo akce:  
 
AÚ AV ČR v Brně (akce č. 50/2006) 
Název akce:  
 
Hradec nad Moravicí – Církevní škola sv. Ludmily, výstavba 
oplocení 
 
Vedoucí výzkumu:  
 
Pavel Stabrava  
Doba výzkumu: 
 
30. 10. – 8. 11. 2006 
Lokalizace: 
 
Zámecká ulice, prostor při jižním, západním a severním okraji 
stávajícího hřiště, budovaného v roce 1997, par. č. 1414/1 
 
Popis výzkumu: 
 
Záchranný archeologický výzkum v místě s potvrzeným výskytem 
archeologických situací, zachycených již v roce 1997.   
Vzhledem k projektu a uplatněné technologii řešeny především 
jižní partie. Po odstranění stávajícího oplocení včetně základové 
zídky byl celý prostor zlomu na hranici parcel začištěn a 
zdokumentován. Registrován byl průběh povrchové novodobé 
uloženiny nad podložím, překrývající tři zahloubené objekty. Dva 
jsou datovány do mladohradištního období, jeden do středověku. 
Sledována byla i přítomnost hmotných nálezů KLPP. 
 
Literatura a prameny: Stabrava, P. 2007: Hradec nad Moravicí. Církevní škola sv. 
Ludmily (2006). Kopie rukopisu NZ AÚ AV ČR v Brně, uložená 
v archivu NPÚ, ÚOP v Ostravě. 
 
Evidenční číslo:  
 
30 
Organizace a číslo akce:  
 
NPÚ, ÚOP v Ostravě (akce č. 15/2007) 
Název akce:  
 
Hradec nad Moravicí, ulice K. H. Borovského 40, přístavba RD 
Vedoucí výzkumu:  
 
Jindřich Hlas 
Doba výzkumu: 
 
4. 5. 2007 
Lokalizace: 
 
Při soutoku potoku Hradečná a Závilišského potoku, par. č. 1009, 
1010 
 
29 
 
Popis výzkumu: 
 
Záchranný výzkum formou dohledu, při plošné skrývce (plocha cca 
20 x 15 m) a následném hloubení základových pasů (šířka 0,3, 
hloubka 0,4 m) nebyly zjištěny žádné archeologické situace nebo 
hmotné nálezy.  
 
Literatura a prameny: Nepublikováno; terénní dokumentace uložená v NPÚ, ÚOP 
v Ostravě, odbor archeologie. 
 
Evidenční číslo: 
 
31 
Organizace a číslo akce:  
 
NPÚ, ÚOP v Ostravě (akce č. 2007/46) 
Název akce:  
 
Hradec nad Moravicí, Bílý zámek, rekonstrukce nádvoří 
Vedoucí výzkumu:  
 
Michal Zezula, Jindřich Hlas 
Doba výzkumu: 
 
11. 9. - 2. 10. 2007 
Lokalizace: 
 
Nádvoří Bílého zámku, par. č. 1319 
Popis výzkumu: 
 
Záchranný výzkum při rekonstrukci nádvoří včetně předláždění a 
opravy dešťové kanalizace. V severovýchodním koutu odkryto 
souvrství na ploše o rozměrech cca 10 x 4 m, ohraničené skalním 
podložím, v těchto místech vystupujícím až k současnému povrchu, 
původním výkopem kanalizace a zdí východního křídla zámku.   
Ve zbývajícím prostoru registrována pouze přítomnost recentních 
terénních dorovnávek, k ověření situace byl využit stávající výkop 
dešťové kanalizace. V jeho dně zasekaném až 0,5 m do podloží 
zjištěn 1,5 široký a 0,4 m hluboký liniový útvar (orientace východ 
– západ), nálevkovitě se k povrchu rozšiřující na 2,8 m, překrytý 
požárovým horizontem. Při severním křídle dále zjištěn žlábek 
lemující základové zdivo. Nálezová situace byla identifikována 
jako poslední část neporušených archeologických terénů a   
po předchozí dohodě zakonzervována in situ. 
 
Literatura a prameny: Hlas, J. 2008: Hradec nad Moravicí (okr. Opava). Zámek. Přehled 
výzkumů 49. 399–400. 
 
Evidenční číslo: 
 
32 
Organizace a číslo akce:  
 
NPÚ, ÚOP v Ostravě (akce č. 84/2008) 
Název akce:  
 
Hradec nad Moravicí – zámek, vodovod + el. kabel (EZS Bílá věž) 
Vedoucí výzkumu:  
 
Pavel Malík 
Doba výzkumu: 
 
13. 10. – 15. 10. 2008 
Lokalizace: 
 
Plocha mezi jižním křídlem Bílého zámku a Bílou věží, par. č. 
1317/1 
30 
 
 
Popis výzkumu: 
 
Záchranný výzkum v trase liniového výkopu (šířka 0,6 m, hloubka 
cca 1,5 m) pro elektronické zabezpečení a vodovodní přípojku.   
Při odebírání recentních navážek bylo registrováno skalnaté 
podloží, v některých místech již 0,5 m pod povrchem. V severní 
části výkopu se podařilo odkrýt část pravděpodobně obdélné 
prostory zasekané do skalního masivu, dokumentovaná vzdálenost 
zjištěných hran objektu byla 2,8 m, průběžná hloubka bez možnosti 
zachycení dna pak cca 2,2 m. Stavební práce také obnažily korunu 
zdiva suterénu Bílé věže s dochovanou studnou. Přístup do těchto 
prostor se nachází na východní terase věže – zazděný vchod 
s novogotickým portálem chodby.     
  
Literatura a prameny: Malík, P. 2009: Hradec nad Moravicí (okr. Opava). Zámek. Přehled 
výzkumů 50. 389. 
 
Evidenční číslo: 
 
33 
Organizace a číslo akce:  
 
NPÚ, ÚOP v Ostravě (akce č. 42/2013) 
Název akce:  
 
Hradec nad Moravicí, Zámecká ul. „Zahrada všem otevřená“ 
Vedoucí výzkumu:  
 
Marek Kiecoň 
Doba výzkumu: 
 
17. 4. – 19. 4. 2013 
Lokalizace: 
 
Zámecká ulice č. p. 313, prostor za budovou základní umělecké 
školy, parcely č. 1407/1, 1407/4, 1406 
 
Popis výzkumu: 
 
Záchranný archeologický výzkum formou dohledu po oznámení 
realizace projektu "Zahrada všem otevřená". V místě dřívější 
zahrady a tenisového kurtu (původní ZŠ, nyní umělecká škola) 
provedena plošná skrývka a výkop pro základy povrchových úprav 
(terénní vlna s umělou bystřinou, amfiteátr). V době ohledání 
plochy stavby registrovány svrchní drnová vrstva, úpravy povrchu 
(valounová dlažba) a recentní uloženiny včetně zásypu 
inženýrských sítí a stávající betonové žumpy nad podložím (droba). 
Bez nálezu archeologických situací nebo hmotných nálezů.  
 
Literatura a prameny: Nepublikováno; základní terénní dokumentace uložena v NPÚ, 
ÚOP v Ostravě, odbor archeologie. 
 
Evidenční číslo:  
 
34 
Organizace a číslo akce:  
 
NPÚ, ÚOP v Ostravě (akce č. 20/2014) 
Název akce:  
 
Hradec nad Moravicí, Zámecká č. p. 166, 59 – statické zajištění 
objektu 
 
Vedoucí výzkumu:  Marek Kiecoň 
31 
 
 
Doba výzkumu: 
 
6. 2. 2014 
Lokalizace: 
 
Zámecká ulice, prostor za rodinným domem, par. č. 1407/1, 1407/4, 
1406 
 
Popis výzkumu: 
 
Záchranný archeologický výzkum formou dohledu v místě 
statického zajištění objektu. Ohledání plochy stavby po náhodném 
oznámení stavebních prací, v prostoru zahrady zaznamenány 
výrazné terénní úpravy, registrovány ale pouze povrchy recentních 
uloženin, v prostoru terénního zlomu na hranici parcel pak svrchní 
část geologického podloží. Bez nálezu archeologických situací.  
 
Literatura a prameny: Nepublikováno; základní terénní dokumentace uložena v NPÚ, 
ÚOP v Ostravě, odbor archeologie 
 
Evidenční číslo: 
 
35 
Organizace a číslo akce:  
 
NPÚ, ÚOP v Ostravě (akce č. 39/2014) 
Název akce:  
 
Hradec nad Moravicí, Městečko, kašna 
Vedoucí výzkumu:  
 
Marek Kiecoň 
Doba výzkumu: 
 
13. 5 – 20. 5. 2014 
Lokalizace: 
 
Městečko, par. č. 1322 
Popis výzkumu: 
 
Záchranný archeologický výzkum v místě stavby kašny   
s napojením inženýrských sítí. Při plošném odkryvu ve stavební 
jámě (sonda S1) registrováno souvrství včetně zděného cihlového 
základu s výskytem pozdně středověkých a novověkých hmotných 
nálezů, sledovány také recentní situace související s liniovými 
výkopy původní infrastruktury a s úpravou terénu při rekonstrukci 
náměstí v roce 2003.  
 
Literatura a prameny: Nepublikováno; terénní dokumentace uložena v NPÚ, ÚOP 
v Ostravě, odbor archeologie. 
 
Evidenční číslo:  
 
36 
Organizace a číslo akce:  
 
Archeologický ústav AV ČR, Brno, v.v.i. (akce č. 3/2015) 
Název akce:  
 
Naučná stezka k zámku Hradec nad Moravicí 
Vedoucí výzkumu:  
 
Jiří Juchelka 
Doba výzkumu: 
 
Duben 2015 
32 
 
Lokalizace: 
 
Prostor za základní uměleckou školou, východní úbočí ostrožny  
nad potokem Hradečná, parcely č. 1347, 1760 
 
Popis výzkumu: 
 
Archeologický výzkum v místě narušení původních situací   
při odstraňování pařezu v trase nově budované komunikace. 
V sondě S1 dokumentováno souvrství s výskytem hmotných nálezů 
datovaných dle jednotlivých vrstev do období kultury lužických 
popelnicových polí, středo a mladohradištního období, středověku 
a novověku.  
 
Literatura a prameny: Juchelka, J. 2015: Hradec nad Moravicí. Naučná stezka k zámku. 
Záchranný archeologický výzkum. Kopie rukopisu NZ AÚ AV ČR, 
Brno; uložená v archivu NPÚ, ÚOP v Ostravě. 
 
Evidenční číslo:  
 
37 
Organizace a číslo akce:  
 
NPÚ, ÚOP v Ostravě (akce č. 41/2015) 
Název akce:  
 
Hradec nad Moravicí  - revitalizace zámeckého parku I. etapa 
Vedoucí výzkumu:  
 
Pavel Malík 
Doba výzkumu: 
 
23. 4. – 22. 5. 2015 
Lokalizace: 
 
Areál parku, jižně a severně budovy Bílého zámku, par. č. 1317/1 
Popis výzkumu: 
 
Záchranný archeologický výzkum v místě menších výkopů (cca 1 x 
1 m) pro výsadbu stromů v zámeckém parku. Ve čtyřech jámách 
(sondy S1 – S4) byly nalezeny zlomky novověké keramiky, součásti 
železného hrazení bývalého pomníku i pozůstatky po bojích v roce 
1945 – nábojnice a stabilizační křidélka dělostřelecké miny. 
 
Literatura a prameny: Nepublikováno; terénní dokumentace uložená v NPÚ, ÚOP 
v Ostravě, odbor archeologie. 
 
Evidenční číslo:  
 
38 
Organizace a číslo akce:  
 
NPÚ, ÚOP v Ostravě (akce č. 102/2016) 
Název akce:  
 
Hradec n. Moravicí – ul. Zámecká, novostavba RD 
Vedoucí výzkumu:  
 
Tereza Tichá Krasnokutská 
Doba výzkumu: 
 
13. 10. 2016 
Lokalizace: 
 
Zámecká ulice č. p. 824, par. č. 1280/1 (1280/3, 1280/4) 
Popis výzkumu: 
 
Záchranný archeologický výzkum v místě stavby rodinného domu. 
V předstihové fázi registrována v několika sondách pouze 
přítomnost geologického podloží pod povrchovou vrstvou 
33 
 
s travním pokryvem. Nebyly zjištěny žádné archeologické nálezové 
situace ani hmotné nálezy. Obdobné nálezové okolnosti i následně 
při strojních skrývkách. 
  
Literatura a prameny: Nepublikováno; terénní dokumentace uložená v NPÚ, ÚOP 
v Ostravě, odbor archeologie. 
 
Evidenční číslo: 
 
39 
Organizace a číslo akce:  
 
NPÚ, ÚOP v Ostravě (akce č. 110/2016) 
Název akce:  
 
Hradec nad Moravicí – zámek, rekonstrukce, zjišťovací 
archeologický výzkum 
 
Vedoucí výzkumu:  
 
Marek Kiecoň (Archaia Brno) 
Doba výzkumu: 
 
25. 10. 2016 – květen 2019 
Lokalizace: 
 
Nádvoří Červeného zámku, prostor před vstupem do tzv. Dolních 
koníren a jejich interiér, východní vyhlídka před Bílým zámkem, 
1320, 1317/1 
 
Popis výzkumu: 
 
Čtyři etapy záchranného archeologického výzkumu v souvislosti 
s další fází postupné rekonstrukce zámku (realizace projektu 
statického zajištění tzv. Dolních koníren a obnovy Červeného 
zámku včetně nádvoří spojené s rekonstrukcí východní vyhlídky 
před Bílým zámkem). První etapa v roce 2016 byla zjišťovací, 
v několika sondách byla sledována celková stratigrafická situace 
v prostoru nádvoří. V druhé etapě v roce 2017 došlo především 
v součinnosti   se stavbou k odkrytí západní poloviny nádvoří – tedy 
prostoru nad klenbami tzv. Dolních koníren. Souvrství novodobých 
navážek s recentním povrchem překrývalo vlastní historické 
konstrukce, registrováno bylo několik úrovní izolací různorodého 
provedení (soustava cihlových kanálků s odvzdušňující a sanující 
funkcí, asfaltové potěry, betonové desky s odtokovými otvory a 
centrálním sběračem a suťové klenební zásypy). Vzhledem 
k superpozici jednotlivých prvků lze odlišit několik následných fází 
těchto úprav, k nejmladší došlo na základě porovnání hmotných 
nálezů nejpozději do začátku 20. let 20. století. Ve východní části 
prostranství byly zjištěny pouze novodobé dorovnávky, vzniklé   
při masivních úpravách terénu v době výstavby tzv. Červeného 
zámku. Sondážní výzkum proběhl i v prostoru rekonstruované 
východní vyhlídky před Bílým zámkem, registrovány byly ale 
kromě vlastních zděných konstrukcí jen recentní dorovnávky již 
dříve sanované stavby. V dalších sezónách (2018 – 2019) byly 
převážně dokumentovány nálezové situace zděných konstrukcí   
při pokračujících stavebních pracích v areálu Červeného zámku, 
během odebírání zásypu severních partií (do doby rekonstrukce 
nepřístupných) interiéru Dolních koníren došlo například k nálezu 
studny.       
34 
 
 
Literatura a prameny: Dejmal, M. – Grünseisen, J. – Kiecoň, M. 2018: Hradec nad 
Moravicí (okr. Opava). Zámek. Přehled výzkumů 59 2. 235–236. 
Dejmal, M. – Kiecoň, M. 2017: Hradec nad Moravicí. Předběžná 
zpráva o záchranném archeologickém výzkumu. Rukopis uložený 
v NPÚ, ÚOP v Ostravě, Odbor archeologie. 
 
Evidenční číslo:  
 
40 
Organizace a číslo akce:  
 
NPÚ, ÚOP v Ostravě 
Název akce:  
 
Hradec nad Moravicí - povrchové sběry 
 
Vedoucí výzkumu:  
 
Pavel Malík 
Doba výzkumu: 
 
21. 11. 2016 – 20. 11. 2020 
Lokalizace: 
 
Areál zámku, východní úbočí ostrožny nad potokem Hradečná, par. 
č. 1760, 1770, 1317/1 
 
Popis výzkumu: 
 
Náhodné ojedinělé nálezy v podobě povrchových sběrů v areálu 
zámeckého parku a jeho nejbližšího okolí. Vzhledem k dlouhodobé 
stavební činnosti i přirozeným erozním vlivům dochází opakovaně 
k objevování hmotných archeologických movitých památek, 
vyskytujících se přímo na současném povrchu. Tato skutečnost je 
monitorována, místa nálezů jsou zaměřena (sektory A – G) a 
předměty zařazeny do evidence. Nálezový fond je obvyklého 
spektra – převážně zlomky keramických nádob z období pravěku 
(KLPP) a raného středověku až novověku, v jednom případě 
fragment kamenné štípané industrie. 
 
Literatura a prameny: Nepublikováno; terénní dokumentace uložená v NPÚ, ÚOP 
v Ostravě, odbor archeologie 
 
Evidenční číslo: 
 
41 
Organizace a číslo akce:  
 
NPÚ, ÚOP v Ostravě (akce č. 58/2017) 
Název akce:  
 
Zajištění požární ochrany SZ v Hradci nad Moravicí 
Vedoucí výzkumu:  
 
Marek Kiecoň (Archaia Brno) 
Doba výzkumu: 
 
24. 5. 2017 – 30. 6. 2017 
Lokalizace: 
 
Park před zámeckou budovou, západně cesty od brány k zámku 
(orientace liniové sondy S-J) a dále západně požární nádrže před 
Bílým zámkem (plocha 7 x 6 m), par. č. 1317/1. 
 
Popis výzkumu: 
 
Záchranný archeologický výzkum v trase plánovaného posílení 
přívodu požární vody. Liniový výkop v podstatě kopíroval průběh 
35 
 
sondy SI B. Novotného, zkoumané v roce 1956, na několika 
místech došlo k jejich překrytí. Vzhledem k omezené hloubce dané 
projektem byly sledovány pouze svrchní části předpokládané 
celkové stratigrafie, jednalo se o souvrství terénních dorovnávek a 
parkových úprav obsahujících druhotně promíchané hmotné nálezy 
datované do více historických období. Opět se podařilo zachytit 
průběh dvou příkopů (lze ztotožnit s příkopy P2, P3; např. Kouřil – 
Prix – Wihoda 2000), v severních partiích sondy pak soustavu 
několika zdí vymezujících dvě časově následné zděné prostory   
se zásypem s raně novověkými nálezy. V místě projektovaného 
rozšíření, západně stávající požární nádrže před Bílým zámkem, 
byla vyměřena další sonda, ve které byly odkryty dvě výrazné, již 
dříve zkoumané struktury – valounová dlažba a zdivo západní části 
věže s vnitřní i vnější lící (viz Novotný 1959). Odkryv dále 
nepokračoval nad rámec zjištění a dokumentace stávajícího stavu, 
po dohodě o dalším postupu byla situace zakonzervována in situ.      
 
Literatura a prameny: Dejmal, M. – Grünseisen, J. – Kiecoň, M. 2018: Hradec nad 
Moravicí (okr. Opava). Zámek. Přehled výzkumů 59-2. 235–236. 
 
Evidenční číslo: 
 
42 
Organizace a číslo akce:  
 
NPÚ, ÚOP v Ostravě (akce č. 121/2017) 
Název akce:  
 
Hradec n. Moravicí - Základní církevní škola - přístavba 
Vedoucí výzkumu:  
 
Tereza Tichá Krasnokutská 
Doba výzkumu: 
 
13. 10. 2017 – 15. 3. 2018, 14. 1. – 21. 1. 2019  
Lokalizace: 
 
Zámecká ulice č. p. 57, par. č. 1412/1, 1415, 1416 
Popis výzkumu: 
 
Záchranný archeologický výzkum v místě nově budované přístavby 
základní školy, zahradní besídky a zpevněných ploch chodníků a 
parkoviště. Lokalita je situována ve svahu s převýšením cca 3 m, 
prostor budoucí stavební jámy zkoumaný formou čtvercové sítě 
(základní rozměr 29 x 12 m) se nacházel v horních, jižních partiích. 
Nejstarší zjištěné intaktní situace se koncentrovaly v jižní části 
zkoumané plochy, při okraji parcely 1415. Jednalo se o kulturní 
souvrství překrývající několik zahloubených sídlištních objektů 
včetně pozůstatků pece, s početným nálezovým fondem datovaným 
do období kultury lužických popelnicových polí. Ve střední a 
spodní části plochy byla sledována patrná absence pravěkých 
nálezů, následné aktivity mladších horizontů osídlení vedly k jejich 
narušení. V těchto místech byly dokumentovány pouze středověké, 
novověké a recentní terénní úpravy. Po jejich odstranění se projevil 
nesporně nejzajímavější a z hlediska poznání historie hradecké 
ostrožny nejdůležitější objev. V celé šířce plochy se vyrýsoval 
pozůstatek raně středověkého fortifikačního prvku – liniový příkop 
s orientací východ – západ. V úplnosti se podařilo odkrýt jižní 
36 
 
hranu se stěnou pozvolně klesající k širokému, mísovitému dnu. 
Severní hrana nebyla zjištěna, pozdější terénní úpravy vedly 
k jejímu narušení. Minimální (dokumentovaná) šířka příkopu byla 
4,2 m, spodní úroveň zasekaná do skalního podloží měla hloubku 
cca 1,2 m. Ve dně příkopu byly registrovány další objekty, 
v zánikových vrstvách i dvě pece. Keramický materiál získaný 
z výplní jam a souvrství je datován do 10. století. Ve vzdálenosti 
1,5 m jižním směrem byl následně objeven další liniový útvar (šířka 
0,2 – 0,8 m, hloubka 0,4 m) interpretovaný jako palisádový žlab, 
stratigraficky mladší než sídlištní jámy KLPP, které porušil.   
 
Literatura a prameny: Tichá Krasnokutská, T. 2019: Hradec nad Moravicí (okr. Opava). 
Ul. Zámecká 57. Přehled výzkumů 60-1. 213–214. 
Tichá Krasnokutská, T. 2019: Hradec nad Moravicí (okr. Opava). 
Ul. Zámecká 57. Přehled výzkumů 60-2. 264–265. 
Tichá Krasnokutská, T. – Motěšický, J. 2019: HnM (okr. Opava). 
Církevní základní škola svaté Ludmily – přístavba. Rukopis NZ 
uložený v NPÚ, ÚOP v Ostravě, Odbor archeologie. 
 
Evidenční číslo: 
 
43 
Organizace a číslo akce:  
 
NPÚ, ÚOP v Ostravě (akce č. 127/2018) 
Název akce:  
 
Hradec nad Moravicí – Stavební úpravy objektu, Městečko 5 
Vedoucí výzkumu:  
 
Pavel Malík 
Doba výzkumu: 
 
24. 10. 2017 – 2. 2. 2018 
Lokalizace: 
 
Městečko, dům č. p. 5, par. č. 1331 
Popis výzkumu: 
 
Stavební práce včetně sanace zdiva, výměny podlah a rekonstrukce 
inženýrských sítí. Regulérní archeologický výzkum v jednotlivých 
místnostech budovy, vzhledem k rozsahu zkoumané plochy členěny 
do sektorů, ve kterých proběhl plošný odkryv s využitím 
kontrolních profilů. Zjištěné nálezové situace jsou poměrně 
rozmanité, kromě několika doložených fází existence stavby 
dokumentovány vrstvy i zahloubené objekty a průběh původní 
komunikace. Pozoruhodný je nález lidských kosterních pozůstatků 
(dle antropologické analýzy nejméně šesti jedinců). Datování 
jednotlivých horizontů odpovídá pravěkému osídlení a období 
vrcholného středověku a novověku.  
  
Literatura a prameny: Nepublikováno; terénní dokumentace uložená v NPÚ, ÚOP 
v Ostravě, odbor archeologie  
 
Evidenční číslo: 
 
44 
Organizace a číslo akce:  
 
NPÚ, ÚOP v Ostravě (akce č. 27/2018) 
37 
 
Název akce:  
 
Hradec n. Moravicí, ul. Zámecká, Městečko – rekonstrukce 
vodovodních řadů 
 
Vedoucí výzkumu:  
 
Tereza Tichá Krasnokutská 
Doba výzkumu: 
 
9. 4. – 7. 8. 2018 
Lokalizace: 
 
Ulice Zámecká, Městečko, par. č. 983/1, 1322, 1348, 1349/2 
 
Popis výzkumu: 
 
Archeologický dohled s průběžnou dokumentací při rekonstrukci 
inženýrských sítí. Na několika místech zachyceno zvrstvení terénu, 
dokumentovány dva profily s dochovaným souvrstvím 
archeologických situací včetně hmotných nálezů. V převážné 
většině trasy výkopu registrovány pouze recentní uloženiny 
případně geologické podloží. 
  
Literatura a prameny:  Nepublikováno; terénní dokumentace uložená v NPÚ, ÚOP 
v Ostravě, odbor archeologie 
 
Evidenční číslo: 
 
45 
Organizace a číslo akce:  
 
Slezské zemské muzeum 
Název akce:  
 
Hradec nad Moravicí, ul. Zámecká, č. p. 166 
Vedoucí výzkumu:  
 
Jiří Juchelka, Soňa Králová (?)  
Doba výzkumu: 
 
Duben 2020 
Lokalizace: 
 
Část pozemku za rodinným domem, parcela č. 1407/1  
 
Popis výzkumu: 
 
Záchranný archeologický výzkum při budování plaveckého bazénu. 
Ve stavební jámě registrovány části čtyř mělkých jam a sedm 
kůlových jamek bez prokazatelných konstrukčních souvislostí. 
Datování odpovídá období kultury lužických popelnicových polí. 
 
Literatura a prameny: Juchelka, J. – Králová, S. 2021: Hradec nad Moravicí (okr. Opava). 
Ul. Zámecká, č. p. 166. Přehled výzkumů 62/1. 235. 
 
 
5. 1. Jiné terénní zásahy 
 
     Městská památková zóna Hradec nad Moravicí zabírá podstatnou část historicky 
relevantního území s dochovanými pozůstatky nemovitých kulturních památek i s potvrzeným 
výskytem archeologických hmotných nálezů. Dlouhodobý sídelní proces včetně stavebního 
vývoje jednotlivých objektů vede zákonitě k vzájemnému narušování mladších i starších 
struktur, občas i k jejich odstranění a k definitivnímu zániku. Průběžné sledování a 
zaznamenávání stavebních i jiných výkopových prací je proto podmínkou cílené ochrany 
stávajících archeologických či architektonických památek.  
38 
 
     Kromě výše uvedených zásahů, které jsou výčtem známých, zúřadovaných respektive 
publikovaných regulérních akcí pověřených institucí, je nutno předpokládat další stavební a 
výkopové práce různého typu. Od nejstarších, o kterých se nám zprostředkovaně dochovaly 
informace v podobě písemných pramenů13, až po novodobé spojené převážně s rekonstrukcemi 
stávající uliční sítě a městské zástavby. Odkazem k soupisu průzkumů, nálezových a 
restaurátorských zpráv i k jejich vlastním textům a k doprovodné korespondenci zúčastněných 
správních orgánů v souvislosti s generální opravou Bílého zámku je možno demonstrovat 
komplexnost dané problematiky, nastíněnou již v úvodu (Kouřilová 2009; Grůza 2004, 2005; 
archiv NPÚ, ÚOP v Ostravě). 
 
     Soupis jiných terénních zásahů v areálu zámku a jeho okolí: 
 
1974 – výkop při poruše zemního kabelu na nádvoří Bílého zámku v délce 80 m, v původní 
trase u západní fasády  
 
1981 – v dohodě o spolupráci, týkající se sledování stavebních akcí v rámci generální opravy 
zámku, jsou uvedeny tyto předpokládané aktivity a jejich lokalizace: 
 
1. Prostor hradební zdi při východní straně zámku od cesty na Kajlovec 
2. Sklepy západního křídla objektu zámku 
3. Šachta větracího zařízení u jižního a západního traktu 
4. Šachta teplovodního a klimatického zařízení ve vnitřním nádvoří zámku 
5. Vnitřní nádvoří zámku 
6. Staveniště trafostanice 
7. Staveniště čistící stanice BIOVIT (sklepy bývalého pivovaru) 
8. Náměstí Čsl. armády od budovy Lesní správy k bráně Červeného zámku 
9. Staveniště adaptace prodejny na nám. Čsl. armády 
10. Proluka mezi domy čp. 2 a 4 na nám. Čsl. armády, staveniště Obřadní síně a 
přilehlých prostor  
11. Prostor zámeckého parku při hradební zdi na západní straně od Červené brány 
k objektu zámku 
12. Prostor od jámy na hašení vápna a prostory zařízení staveniště v zámeckém parku 
na místě od Bílé věže k valu za plastikou Evy 
13. Studna v prostoru Bílé věže 
          
1984 – přípojka vody v prostoru od červené brány k buňkám OSP (zařízení staveniště) 
 
     Součástí hlavních stavebních projektů realizovaných v areálu zámku byla i řada dílčích akcí, 
u kterých je nutno konstatovat absenci relevantních informací. Mezi ně rozhodně patří 
rekonstrukce vnitřní infrastruktury (napojení dešťové kanalizace, rozvody vody, 
elektroinstalace, elektronické zabezpečení apod.), statické zajištění západní terasy Bílého 
zámku, později i stavba stávající podzemní požární nádrže.    
                                                          
13
 Viz např. český text listu Barbory Gočové, vdovy po Jiřím Cetrysovi, zástavním držiteli Hradce, datovaný 
v Kobylí u Krnova 24. 6. 1549 s popisem rozsáhlých stavebních úprav hradu (Turek 1952). 
39 
 
6. Atlas – obrazová část 
 
6. 1. Mapové a obrazové podklady 
 
Obr. 1. Památková zóna Hradec nad Moravicí (archiv NPÚ, ÚOP v Ostravě). 
 
Obr. 2. Indikační skica stabilního katastru z roku 1836 (prostor dnešních ulic Zámecké, Kolonie 
a Městečka; archiv NPÚ, ÚOP v Ostravě). 
 
Obr. 3. Indikační skica stabilního katastru z roku 1836 (prostor dnešních ulic Zámecké,             
Na Hrobkách, Kolonie a Pivovarské; archiv NPÚ, ÚOP v Ostravě). 
 
Obr. 4. Katastrální mapa z roku 1906 (prostor dnešních ulic Zámecké, Kolonie a Městečka; 
archiv NPÚ, ÚOP v Ostravě). 
 
Obr. 5. Katastrální mapa z roku 1871 (prostor dnešních ulic Zámecké, Na Hrobkách, Kolonie a 
Pivovarské; archiv NPÚ, ÚOP v Ostravě). 
 
Obr. 6. Výsek vrstevnicového plánu 1 : 5000. Celková situace ostrožny se zakreslenými 
sondami I, II a III podle B. Novotného (Tab. VIII. Obr. 16, Novotný 1958). 
 
Obr. 7. Hradec nad Moravicí, katastrální území Hradec nad Moravicí, okres Opava. Situační 
plán příkopů a jednotlivých archeologických sond podle P. Kouřila (obr. 6, Kouřil 1994). 
 
Obr. 8. Situační zakreslení zachycených částí gotického hradu na ploše za jižním křídlem; 
dokumentace k nálezové zprávě J. Pavelčíka, 1994 (obr. 10, přílohy oddíl I, Kouřilová 2009). 
 
Obr. 9. Hradec u Opavy. Půdorysné zaměření Bílého zámku s vyznačením středověkých fází 
(mřížkovaně) a archeologicky zjištěných situací (tečkovaně; Obr. 120, Kouřil – Prix – Wihoda 
2000).  
 
Obr. 10. Hradec nad Moravicí, půdorysné zaměření Bílého zámku s vyznačením středověkých 
fází (mřížkovaně) a archeologicky zjištěných situací (tečkovaně), hypotetické polohy kuchyně 
a dalších objektů podle písemných pramenů z 16. století (kresba D. Prix, úpravy a celkové 
zpracování F. Kolář, 2018; Kolář – Cejpová – Kaniová – Prix – Rosová 2018). 
 
Obr. 11. Hradecká ostrožna od severozápadu, 1. polovina 20. století (archiv NPÚ, ÚOP 
v Ostravě). 
 
Obr. 12. Městečko. V pravé části budova fary, demolovaná v 60. letech 20. století (archiv NPÚ, 
ÚOP v Ostravě). 
 
Obr. 13. Areál SZ Hradec nad Moravicí, pohled od západu na Bílý zámek s Bílou věží. Letecká 
prospekce 6. 6. 2015 (foto M. Kalábek, archiv NPÚ, ÚOP v Ostravě).  
 
Obr. 14. Centrální plató, Městečko a Červený zámek od západu. Letecká prospekce 6. 6. 2015 
(foto M. Kalábek, archiv NPÚ, ÚOP v Ostravě).  
 
Obr. 15. Výsek z Vischerovy mapy Moravy z roku 1692 s vyobrazením Hradce (zámek, 
Městečko a kostel sv. Petra a Pavla; archiv NPÚ, ÚOP v Ostravě).  
 
40 
 
 
 
Obr. 1. Památková zóna Hradec nad Moravicí 
41 
 
 
 
 
 
Obr. 2. Indikační skica stabilního katastru z roku 1836  
(prostor dnešních ulic Zámecké, Kolonie a Městečka) 
 
 
42 
 
 
 
 
Obr. 3. Indikační skica stabilního katastru z roku 1836  
(prostor dnešních ulic Zámecké, Na Hrobkách, Kolonie a Pivovarské) 
 
43 
 
 
 
Obr. 4. Katastrální mapa z roku 1906 
(prostor dnešních ulic Zámecké, Kolonie a Městečka) 
44 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Obr. 5. Katastrální mapa z roku 1871  
(prostor dnešních ulic Zámecké, Na Hrobkách, Kolonie a Pivovarské) 
 
45 
 
 
 
Obr. 6. Výsek vrstevnicového plánu 1 : 5000.  
Celková situace ostrožny se zakreslenými sondami I, II a III podle B. Novotného 
46 
 
 
 
 
 
 
Obr. 7. Hradec nad Moravicí, katastrální území Hradec nad Moravicí, okres Opava.  
Situační plán příkopů a jednotlivých archeologických sond podle P. Kouřila 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
47 
 
 
 
 
 
Obr. 8. Situační zakreslení zachycených částí gotického hradu na ploše za jižním křídlem; 
dokumentace k nálezové zprávě J. Pavelčíka (1994) 
 
 
 
 
 
48 
 
 
 
Obr. 9. Hradec u Opavy. Půdorysné zaměření Bílého zámku s vyznačením středověkých fází 
(mřížkovaně) a archeologicky zjištěných situací (tečkovaně) 
 
 
 
Obr. 10. Hradec nad Moravicí, půdorysné zaměření Bílého zámku s vyznačením středověkých 
fází (mřížkovaně) a archeologicky zjištěných situací (tečkovaně), hypotetické polohy kuchyně 
a dalších objektů podle písemných pramenů z 16. století (kresba D. Prix, úpravy a celkové 
zpracování F. Kolář, 2018) 
 
49 
 
 
 
Obr. 11. Hradecká ostrožna od severozápadu, 1. polovina 20. století 
 
 
 
 
Obr. 12. Městečko. V pravé části budova fary, demolovaná v 60. letech 20. století 
 
 
 
50 
 
 
 
Obr. 13. Areál SZ Hradec nad Moravicí, pohled od západu na Bílý zámek s Bílou věží, 
letecká prospekce 6. 6. 2015 
 
 
 
Obr. 14. Centrální plató, Městečko a Červený zámek od západu, letecká prospekce 6. 6. 2015 
 
 
51 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Obr. 15. Výsek z Vischerovy mapy Moravy z roku 1692 s vyobrazením Hradce  
(zámek, Městečko a kostel sv. Petra a Pavla) 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
52 
 
6. 2. Archeologický atlas – plány 
 
Plán 1. Katastrální území Hradec nad Moravicí (646814). Klad mapových listů (síť 1). 
 
Plán 2. Katastrální území Hradec nad Moravicí. Klad mapových listů (síť 1b a 2) – celková 
situace. 
 
Plán 3. Klad mapových listů, výřez sítě 1 – listy B3, B4. 
 
Plán 4. Klad mapových listů, výřez sítě 1 – list B3. 
  
Plán 5. Výřez sítě 2 – mapový list B3/C1. 
 
Plán 6. Výřez sítě 2 – mapový list B3/C2. 
 
Plán 7. Výřez sítě 2 – mapový list B3/B3. 
 
Plán 8. Výřez sítě 2 – mapový list B3/C3. 
 
Plán 9. Výřez sítě 2 – mapový list B3/B4. 
 
Plán 10. Výřez sítě 2 – mapový list B3/C4. 
 
Plán 11. Výřez sítě 2 – mapový list B3/B5. 
 
Plán 12. Klad mapových listů, výřez sítě 1 – list B4. 
 
Plán 13. Výřez sítě 2 – mapový list B4/A3. 
 
A1
A2
A3
A4
A5
A6
A7
B1
B2
B5
B6
B7
C1
C2
C3
C4
C5
C6
C7
D1
D2
D3
D4
D5
D6
D7
B3
B4
katastrální území Hradec nad Moravicí - 646814
N
0 1000 m
Plán č. 1Archeologický atlas MPZ Hradec nad Moravicí
B3/A1
B3/A2
B3/B1 B3/C1 B3/D1 B3/E1
B3/A3
B3/A4
B3/A5
B3/B2
B3/B3
B3/B4
B3/B5
B3/C2
B3/C3
B3/C4
B3/C5
B3/D2
B3/D3
B3/D4
B3/D5
B3/E2
B3/E3
B3/E4
B3/E5
B4/A1
B4/A2
B4/B1 B4/C1 B4/D1 B4/E1
B4/A3
B4/A4
B4/A5
B4/B2
B4/B3
B4/B4
B4/B5
B4/C2
B4/C3
B4/C4
B4/C5
B4/D2
B4/D3
B4/D4
B4/D5
B4/E2
B4/E3
B4/E4
B4/E5
A1
A2
A3
A4
A5
A6
A7
B1
B2
B5
B6
B7
C1
C2
C3
C4
C5
C6
C7
D1
D2
D3
D4
D5
D6
D7
N
0 1000 m
Plán č. 2Archeologický atlas MPZ Hradec nad Moravicí
B3/A1
B3/A2
B3/B1 B3/C1 B3/D1 B3/E1
B3/A3
B3/A4
B3/A5
B3/B2
B3/B3
B3/B4
B3/B5
B3/C2
B3/C3
B3/C4
B3/C5
B3/D2
B3/D3
B3/D4
B3/D5
B3/E2
B3/E3
B3/E4
B3/E5
B4/A1
B4/A2
B4/B1 B4/C1 B4/D1 B4/E1
B4/A3
B4/A4
B4/A5
B4/B2
B4/B3
B4/B4
B4/B5
B4/C2
B4/C3
B4/C4
B4/C5
B4/D2
B4/D3
B4/D4
B4/D5
B4/E2
B4/E3
B4/E4
B4/E5
31
45
44
43
44
42
1
1
38
27
30
12
25
21
29
22
34
5
16
2
23
4
35
8
24
20
9 15
13
14
17
15
19
18
32
11
40
40
19
40
39
40
41
1
10
39
26
26
33
40
36
40
40
3
6
28
41
37
37
7
N
0 300 m
Plán č. 3Archeologický atlas MPZ Hradec nad Moravicí
B3/A1
B3/A2
B3/B1 B3/C1 B3/D1 B3/E1
B3/A3
B3/A4
B3/A5
B3/B2
B3/B3
B3/B4
B3/B5
B3/C2
B3/C3
B3/C4
B3/C5
B3/D2
B3/D3
B3/D4
B3/D5
B3/E2
B3/E3
B3/E4
B3/E5
31
45
44
43
44
42
1
1
38
27
30
12
25
21
29
22
34
5
16
2
23
4
35
8
24
20
9 15
13
14
17
15
19
18
32
11
40
40
19
40
39
40
41
1
10
39
26
26
33
40
36
40
40
3
6
28
41
37
7
geodeticky zaměřeno
bez geodetického zaměření
nelokalizováno
S1
S2
1 2 evidenční číslo akce
N
0 300 m
Plán č. 4Archeologický atlas MPZ Hradec nad Moravicí
Identifikace:
S1
SII
44
1
38
27
30
3
28
geodeticky zaměřeno
bez geodetického zaměření
nelokalizováno
S1
S2
1 2 evidenční číslo akce
N
0 50 m
Plán č. 5Archeologický atlas MPZ Hradec nad Moravicí
Identifikace:
SIII
45
44
42
1
12
25
21
29
22
34
5
16
2
geodeticky zaměřeno
bez geodetického zaměření
nelokalizováno
S1
S2
1 2 evidenční číslo akce
N
0 50 m
Plán č. 6Archeologický atlas MPZ Hradec nad Moravicí
Identifikace:
S135
39
26
geodeticky zaměřeno
bez geodetického zaměření
nelokalizováno
S1
S2
1 2 evidenční číslo akce
N
0 50 m
Plán č. 7Archeologický atlas MPZ Hradec nad Moravicí
Identifikace:
Sektor C
Sektor B
Sektor A
S1
S1
S2
34
35
26
26
33
40
36
40
40
7
geodeticky zaměřeno
bez geodetického zaměření
nelokalizováno
S1
S2
1 2 evidenční číslo akce
N
0 50 m
Plán č. 8Archeologický atlas MPZ Hradec nad Moravicí
Identifikace:
S4
S3
Sektor D
S1
SI
31
23
4
35
8
24
20
9 15
13
14
40
39
40
41
1
10
39
6
41
37
Sektor G
geodeticky zaměřeno
bez geodetického zaměření
nelokalizováno
S1
S2
1 2 evidenční číslo akce
N
0 50 m
Plán č. 9Archeologický atlas MPZ Hradec nad Moravicí
Identifikace:
S4
S3
S1
43
23
4
35
8
39
40
37
Sektor G
geodeticky zaměřeno
bez geodetického zaměření
nelokalizováno
S1
S2
1 2 evidenční číslo akce
N
0 50 m
Plán č. 10Archeologický atlas MPZ Hradec nad Moravicí
Identifikace:
Sektor E
Sektor F
9 15
13
14
17
15
19
18
32
11
40
19
40
S3
S2
S1
geodeticky zaměřeno
bez geodetického zaměření
nelokalizováno
S1
S2
1 2 evidenční číslo akce
N
0 50 m
Plán č. 11Archeologický atlas MPZ Hradec nad Moravicí
Identifikace:
B4/A1
B4/A2
B4/B1...

Originál dokumentu:

digitální

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	mapy a plány území
Druh dokumentu:	speciální mapa, plán území
Bližší specifikace:	tématická mapa s odborným obsahem

Jméno souboru:

T0053680.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Havlenová Pavla

Popis dokumentu:

Archeologický atlas MPZ Hradec nad Moravicí 2021

Název pracoviště:

ÚOP v Ostravě

Velikost dokumentu (v bytech):

14412956 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Kiecoň Marek; Zezulová Michaela;

Klíčová slova:

Památková zóna; Území s archeologickými nálezy; Geografický informační systém;

Uživ. klíčová slova:

archeologie;

Datum vzniku:

18.12.2021

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)
Držitel:	Národní památkový ústav

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 7664126

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1673665084
Název	Hradec nad Moravicí
Číslo ÚSKP	2400
ID právního stavu	673665084 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

lokalita nebo její část

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 4753

Název lokality: Hradec nad Moravicí

Reálný typ: město

Kat. území: Hradec nad Moravicí

Obec: Hradec nad Moravicí

ORP: Opava

Okres: Opava

Kraj: Moravskoslezský kraj

Hradec nad Moravicí (prvek 7664126)

Kód CZ: 7220

Název lokality: Kozí Hradec

Reálný typ: ves

Kat. území: Hradec nad Moravicí

Obec: Hradec nad Moravicí

ORP: Opava

Okres: Opava

Kraj: Moravskoslezský kraj

Hradec nad Moravicí (prvek 7664126)

Kód CZ: 12559

Název lokality: Podolí

Reálný typ: urbanizované sídlo

Kat. území: Hradec nad Moravicí

Obec: Hradec nad Moravicí

ORP: Opava

Okres: Opava

Kraj: Moravskoslezský kraj

Hradec nad Moravicí (prvek 7664126)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 77

Název hist. regionu: Opava

Hradec nad Moravicí (prvek 7664126)

Ke stažení Náhled Poslat žádost