Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

Národní památkový ústav
Došlo: 2021-11-05 11:01:01
čj NPU-310/91418/2021
Listů: 8 Příloh: 0
1001805862
Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111
Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
rozhodnuti nabylo právní moci: . .................
za správnost:
V Praze dne 1.10.2021
Č.j. MK 61999/2021 OPP 
Sp. zn. MK-S 7247/2021 OPP 
Vyřizuje: Mgr. Ivana Brožová
Římskokatolická farnost Újezd pod Troskami
Na Týně 181
512 63 Rovensko pod Troskami
ROZHODNUTÍ
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové péče podle 
ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a zákona č. 
500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, prohlašuje „kostel sv. 
Jana Křtitele“ za kulturní památku. Předmětná kulturní památka sestává z:
1. pozemek p. č. st. 1, k. ú. Újezd pod Troskami, obec Újezd pod Troskami, okres 
Jičín, Královéhradecký kraj, jehož součástí je kostel sv. Jana Křtitele včetně jeho 
součástí, kterými jsou zejména zvon, varhany a kazatelna;
2. mobiliář kostela:
a. hlavní oltář sv. Jana Křtitele
b. boční oltář Panny Marie
c. boční oltář sv. Filipa a sv. Jakuba
d. krucifix v sakristii kostela
e. oltář božího hrobu v podkruchtí
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, je účastníkem řízení Římskokatolická farnost Újezd pod Troskami, sídlo: 
Na Týně 181, 512 63 Rovensko pod Troskami, IČO: 64812791.
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je příloha s orientačním zákresem umístění 
kulturní památky do kopie katastrální mapy. Nedílnou součástí rozhodnutí je příloha s 
8 identifikačními fotografiemi kulturní památky.
1
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo dne 7. 6. 2021 podnět č. j. NPU-362/442582021 ze dne 1. 6. 
2021, k prohlášení výše uvedeného kostela sv. Jana Křtitele za kulturní památku. Podnět 
podal Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Josefově, a jako 
odůvodnění tohoto podání uvádí: „Novorománský kostel sv. Jana Křtitele v Újezdě pod 
Troskami je významnou architektonickou dominantou Jičínska poblíž hradu Trosky. Stavba 
pochází ze 70. let 19. století a je ojedinělá svým stavebním provedením, použitím místního 
stavebního materiálu z okolí, zvláště opracovaných pískovcových kvádříků sesazených na sraz 
bez venkovní fasády. Projekt z období novorománského slohu vzešel ze sychrovské stavební 
kanceláře Josefa Pruvota v 60. letech 19. století. Nový kostel sv. Jana Křtitele se začal stavět 
v roce 1867 na místě původního kostela, který vyhořel v roce 1866 a hrozil zřícením. Kostel 
sv. Jana Křtitele byl dostavěn v roce 1871 nákladem 19 tisíc zlatých. (Doloženo je i 
rozhodnutí Litoměřického biskupství pod č. No 55941 z 2. října 1864 k povolení stavby 
nového kostela, která byla zahájena 23. května 1867). Stavba dokládá zbožnost původních 
obyvatel obce a udivuje svým velkorysým pojetím, vnitřním členěním interiéru s realizací 
postranních empor i bohatou malířskou výzdobou, která byla realizována později, a to v roce 
1888. Vysvěcení kostela sv. Jana Křtitele bylo provedeno od papežského litoměřického 
preláta P. Josefa Achermanna dne 24. 6. 1871, před 150 lety. Celková dispozice stavby včetně 
její interiérové celoplošné výmalby je v menší obci jičínského okresu ojedinělá. Během 1. 
světové války došlo k rekvizici tří zvonů, v současné době je v sanktusové věžičce zavěšen 
pouze malý zvon, tzv. umíráček.
Na stavbu kostela byl použit pískovec z okolí Újezdu pod Troskami (lomy v Holenicích, 
Semínově Lhotě).
Mobiliár ní vybavení je autentické z doby postupného vybavení kostela sv. Jana Křtitele po 
jeho výstavbě a pochází z let po r. 1870, což dokládají datované obrazy z bočního oltáře 
Panny Marie (r. 1881, sign. A. Lhota) a hlavního oltáře z r. 1871 (autorem pravděpodobně 
Josef Vojtěch Heliích). Polemizujeme však s tradovaným a často uváděným údajem u 
časového vzniku obrazu na bočním oltáři po epištolní straně lodi kostela, s námětem apoštolů 
sv. Filipa a sv. Jakuba Menšího, který pravděpodobně není dochovaným obrazem z původního 
kostela, jeho vznik určujeme spíše kolem r. 1880 (autor A. Lhota?). Řezbářské práce na 
hlavním oltáři sv. Jana Křtitele, bočních oltářích Panny Marie a apoštolů sv. Filipa a Jakuba 
Menšího a kazatelny jsou solidní dochovanou ukázkou vybavení tohoto druhu církevních 
staveb kolem r. 1870 vyšlé z jedné uměleckořemeslné dílny včetně povrchových barevných 
úprav a zlacení.
Dřevořezba Ukřižovaného, který se v současné době nachází v sakristii kostela sv. Jana 
Křtitele je pravděpodobně jediným pozůstatkem původního mobiliárního vybavení kostela sv. 
Filipa a Jakuba (dosud plně neověřeno). Dřevořezba je kvalitním dokladem expresivní práce, 
která vznikala ve východních Čechách v období pozdního baroka. Charakterem provedení se 
řadí do okruhu umělců navazujících a seznámených s tvorbou M. B. Brauna. Autorství 
řezbářské práce není určeno, jedná se však o řezbáře působícího ve východních Čechách, 
který tvořil v intencích expresivní sochařské tvorby ovlivněné Braunovým výtvarným 
projevem.
Varhany jsou solidním nástrojem predigerovské firmy, i když jsou nevelkých rozměrů, hutně 
ozvučují celý chrámový prostor. Oltář Božího hrobu v podkruchtí kostela dokládá pronikání 
secesního slohu do církevních objektů počátkem 20. století?'
Popis objektu:
Kostel sv. Jana Křtitele se nachází západně od centra obce, v linii souběžně s místní 
komunikací ve směru k obci Troskovice. Stavba je orientována presbytářem k východní 
2
straně, obdélného půdorysu s apsidovým závěrem presbytáře a hranolovou věží nad západním 
průčelím. Objekt je vystavěný z opracovaných pískovcových bloků. Věž je dvoupatrová, 
oddělena profilovanou obvodovou pásovou římsou s obloučkovým ornamentem, v patře se 
zvonovými okny bedněnými dřevěnými okenicemi, střecha jehlancově zakončená s makovicí 
a latinským křížem ve vrcholu. Hlavní vstup do objektu je v podvěží s předloženým 
dvoustupňovým pyramidálním schodištěm, dvoukřídlé dřevěné dveře jsou zdobené kazetami 
se segmentovým nadpražím, vsazené do ústupkového portálu, v horní části s trojúhelníkovou 
stříškou ukončenou dvojitou římsou s výžlabkem, vystupující z líce stěny věže, v ploše s 
řeckým křížem. Nad vstupními dveřmi do kostela je proraženo okno 1. patra. K věži jsou 
přistavěna v nárožích lodi kvádrová tělesa bočních schodišťových vstupů na hudební kůr, v 
patře osvětlena obdélnými okénky sklenutými plným obloukem, schodiště jsou zakončena 
stanovými stříškami s oplechováním. Po obvodu stavby probíhá soklová podezdívka ze čtyř 
řad opracovaných pískovcových bloků do výšky cca 120 cm. Loď kostela je členěna mírně 
vystouplými lizénovými rámci, které přecházejí do podokapní římsy s obloučkovým 
ornamentem. Okna hlavní lodi zapuštěná, obdélná, v horní části segmentově zaklenutá plným 
obloukem, dělená do třech svislých pásů. Pod okny lodi uplatněna malá sdružená okénka v 
ose. Presbytář kostela je osvětlen čtyřmi identickými okny jako u lodi kostela. K severní 
straně presbytáře byla přistavěna sakristie se samostatným zvýšeným vstupem se čtyřmi 
stupni osazenými v plném kamenném zábradlí po stranách, orientovaným do prostoru 
hřbitova, sakristie je přístupná obdélnými dřevěnými dveřmi zakončenými segmentovým 
nadpražím a její prostor je osvětlen menším okénkem k východní straně. Do lodi kostela byly 
dříve používány od severní a jižní strany boční vstupy, v současné době je umožněn vstup do 
objektu lodi pouze hlavním vstupem v podvěží. Stavba je neomítnuta, vystavěna z 
pískovcových kvádříků s tzv. gotickou vazbou. Střecha presbytáře je o nižším hřebenu, 
okapová strana kopíruje jeho půdorys.
V zadní části střešního hřebene lodi je osazena ve směru k presbytáři šestiboká sanktusová 
oplechovaná věžička, zakončená jehlancovou stříškou s makovicí a latinským křížem. V 
sanktusníku je zavěšen novodobý zvon.
Krov střechy bedněn s pokládkou etemitových šablon šedé barvy pokládaných nakoso, v 
podvěží pásy z pozink. plechu sesazených do tzv. falců s nátěrem vínové barvy, pásy plechu 
pokrývají střechu sakristie a ukončení štítového pole hlavní lodi.
Interiér:
Vstup do kostela je umožněn předsíňkou v podvěží, sklenutou křížovou klenbou, po stranách 
jsou vpadlé niky s plným obloukem. Podkruchtí je sklenuto šesti hranolovými sloupy a dvěma 
přízedními pilíři ukončenými kvádrovými hlavicemi s plochou římsou se sedlovým přesahem. 
Podkruchtí je plochostropé, dřevěné, zdobené barevnými kazetovými obrazci.
Hudební kůr vybíhá v ose lodi do postranních empor, přístupných shromažďovacích 
vyvýšených galerií otevřených do prostoru lodi stavby s identickými podpěrami jako v 
podkruchtí. Klenba lodi kostela je vynesena v prostoru čtyřmi mohutnými pilíři o rozměru 
140 x 130 cm a zaklenuta poli křížové klenby. Presbytář lodi sklenut dvěma poli křížové 
klenby s polygonálním závěrem. Interiér kostela byl bohatě vymalován pražským malířem 
Janem Mullerem z Prahy v roce 1888 s motivy hvězdné nebeské oblohy v presbytáři a 
geometrickými i rostlinnými motivy, které přecházejí z klenby lodi do ploch pilířů a podpěr. 
Krov stavby kostela je hambalkový se stojatými stolicemi, klenba lodi je vynesena rubovými 
pasy.
Ambona se nachází u vítězného oblouku po evangelní straně, šestiúhelníkového tvaru se 
vsazenými obdélnými rámci s plným obloukem v horní části, vpadlé rámce jsou uprostřed 
děleny svislou příčlí polosloupu a rozetou. Ambona je přístupná po esovitém schodišti s deseti 
stupni z prostoru presbytáře. Noha ambony s podstavcem je osmiúhelníkového tvaru, zábradlí 
schodiště bylo zdobeno pěti vsazenými kazetami. Stříška kazatelny osmiboká, zdobená 
vykrajovaným závěsným dekorem, ve spodní podhledové straně uchycená řezba letící 
3
holubice, symbol Ducha svátého, na stříšce drobná lucerna s jehlancovou stříškou, ve vrcholu 
uchycen latinský kříž. Povrchová úprava šedomodré mramorování, zlacení.
Varhany
O stavbu varhan se ucházel varhanář Jan Vunš, který předložil 1. 10. 1868 nabídku za 1500 
zl. Jeho varhany měly mít 54 manuálových a 24 pedálových kláves a jeden zásobníkový 
měch.
Smlouva na jednomanuálové varhany s téměř stejným, ale však cele pseudorománským 
prospektem za 1 031 zl., navržené 29. 1. 1869, byla však uzavřena s Josefem Predigerem, a to 
1. 7. 1869. Jeho návrh je konzervativnější rozsahem klaviatury (49 tónů) a vzduchočerpacím 
systémem (s dvěma klínovými měchy). Skříň byla dodána včetně ozdob z lipového dřeva. 
Během opravy vyměnil v roce 1892 varhanář Josef Kobrle z Lomnice nad Popelkou původní 
kopulu za romantický salicionál 8, roku 1927 dodala firma Ženatý a Kunt mj. nové zinkové 
píšťaly do prospektu. Práce společně s menší opravou trvaly tři dny. Nástroj je solidním dílem 
predigerovské firmy. 1 když je nevelkých rozměrů, hutně ozvučuje prostorný chrám. Část 
traktury má kovové páky, zásobní měch je novější, patrně od Josefa Kobrleho, dnes napojený 
na ventilátor. Trojdílná varhanní skříň s převýšenou střední částí je zdobena pásovou řezbou, 
v nárožích hrotnicemi. Hrací stůl je samostatný, skříň je mramorována v šedomodré barvě, 
řezby a hrotnice zlaceny.
Mobiliární vybavení kostela sv. Jana Křtitele
a. Hlavní oltář sv. Jana Křtitele
Hlavní oltář sv. Jana Křtitele je umístěn v presbytáři kostela, v ose naproti hlavnímu vstupu z 
podvěží. Na dvoustupňové základně je umístěna oltářní menza o délce 310 cm a výšce 95 cm, 
která je řezbářsky zdobena na čelní straně uprostřed řeckým křížem, po stranách a na bocích 
arkádami. Retábulum, oltářní nástavec na oltářní menze je zdoben řezbami, uprostřed s 
umístěným svatostánkem o výšce 165 cm. po stranách se sloupky, na segmentové stříšce je 
kniha s ležícím beránkem. Nástavec oltáře trojúhelně zakončený, zdobený řezbami s pásky a 
terči, ve vrcholu s latinským křížem. V profilovaném ústupkovém rámu o rozměru 270 x 165 
cm, v horní části s plným obloukem, je obraz, materiálem olej na plátně, s námětem sv. Jana 
Křtitele, jehož autorem je zřejmě malíř Josef Vojtěch Heliích (1808 - 1880), ve spodní části 
uveden letopočet 18/71. Sv. Jan Křtitel, předchůdce Krista, je zobrazen jako asketický muž 
oděný do prostého oděvu a přehozeného splývavého roucha, s levou pokrčenou nohou, pravou 
ruku má ohnutou v předloktí a pozdviženou, v levé ruce drží dřevěnou hůl ukončenou křížem 
se stuhou a nápisem: ECCE AGNUS DEI (Hle, Beránek Boží). U levé nohy je namalován 
ležící beránek, v pozadí krajina, nad hlavou světce oblak s letící holubicí. Po stranách obrazu 
s námětem sv. Jana Křtitele jsou dvojice korintských sloupů se zavíjenými hlavicemi. 
Celková výška hlavního oltáře činí cca 8 m. Materiál polychromované dřevo, povrchová 
úprava s šedomodrým mramorováním, dále použito leštící běli a zlacení.
b. Boční oltář Panny Marie
Boční oltář Panny Marie se nachází u vítězného oblouku po evangelní straně lodi kostela. 
Oltářní menza o délce 217 cm a výšce 95 cm je umístěna na dřevěné jednostupňové základně, 
retábulum se svatostánkem o výšce 68 cm zdobeno zapuštěnými rámci s vrchním obloukem. 
Uprostřed je obraz s námětem Panny Marie Immaculaty o rozměru 178 x 95 cm, světice stojí 
na zemském globu a srpku měsíce a přešlapuje nohama hada. Je oděna do dlouhého 
splývajícího roucha, s rukama sepjatýma před tělem, hlavou mírně otočenou vlevo, s očima 
zavřenýma. Autorem obrazuje malíř Antonín Lhota, vznik obrazu v r. 1887 (sign. A. Lhota 
1887). Okolo obrazu po stranách dvojice sloupků s korintskými hlavicemi (obdoba oltářní 
architektury jako u oltáře hlavního se sv. Janem Křtitelem). Nástavec oltáře s terčem ve 
vrcholu, na vrchních římsách jsou bohaté řezby. Materiálem dřevo s vrchní úpravou 
polychromie. Celková výška oltáře činí cca 5,5 m.
c. Boční oltář sv. Filipa a sv. Jakuba
Boční oltář sv. Filipa a sv. Jakuba je umístěn u vítězného oblouku po epištolní straně lodi 
4
kostela. Protějškový oltář včetně oltářního obrazuje identických rozměrů a členění jako oltář 
Panny Marie Immaculaty. Místo svatostánku je na menze umístěna schránka se sochou Panny 
Marie s Ježíškem, madonou, figury jsou opatřeny novodobou nevhodnou polychromií. V 
zlaceném rámu jsou zobrazeni na obraze apoštolově, sv. Filip a sv. Jakub Menší (Mladší), 
kteří zemřeli mučednickou smrtí. Světci jsou oděni do dlouhých splývavých rouch, nad 
postavou apoštola Filipa s uchopeným křížem v pravé ruce je zobrazen letící anděl s ratolestí. 
V pozadí obrazu namalována nebeská obloha. Apoštol Jakub Menší je zobrazen se svitkem a 
kloboučnickým lukem, který se používal při výrobě plsti na klobouky. Odtud bývá apoštol 
Jakub pokládán za patrona kloboučníků a obchodníků s látkami.
d. Krucifix v sakristii kostela
Na zdi sakristie zavěšena dřevořezba ukřižovaného Krista. Materiálem je dřevo s vrchní 
úpravou polychromie a zlacení. Vlastní kříž je prostý, dřevěný o výšce 210 cm, vodorovné 
břevno o délce 85 cm, šíře břevna 10,5 cm. Korpus Ukřižovaného o výšce 95 cm, rozpažené 
ruce o šíři 70 cm. Naturalisticky pojatý korpus Krista s hlavou skloněnou k pravému rameni, 
ve tváři trpitelský výraz, oči zavřené, ústa mírně otevřená. Tmavě hnědé kadeře vlasů splývají 
na ramena, na hlavě trnová koruna se třemi paprsčitými svazky svatozáře. Trup Krista mírně 
vychýlen ze svislé osy k levé straně, výrazná bederní rouška s bohatě zřasenou draperií je 
obvázaná na bocích ozdobnou dvojitou šňůrou. Na pravé straně hrudi Krista krvavá rána po 
vpichu kopí. Nohy pokrčeny, spojeny u sebe a prokláty hraněnými hřeby. Dřevořezba 
Ukřižovaného je v uspokojivém stavu, kadeře vlasů s vousy pravděpodobně s novější, ne 
příliš vhodnou novodobou, sytou barevnou polychromií.
e. Oltář Božího hrobu v podkruchtí
Novější oltář Božího hrobu byl do kostela sv. Jana Křtitele dodatečně zhotoven a nebyl 
součástí původního mobiliámího vybavení novostavby kostela. Je ukázkou nastupujícího 
secesního slohu v počátku 20. století. Oltářní menza o délce 195 cm, v průčelí se třemi 
odnímatelnými sloupky, uvnitř s tělem ležícího mrtvého Krista, dřevěná figura s vrchní 
úpravou polychromie o délce 125 cm, během církevního roku korpus Krista zakryt závěsnou 
draperií. Na oltářní menze je uprostřed umístěn kvádrový svatostánek o výšce 75 cm a šíři 50 
cm, otevíratelná dvířka zdobena dekorativní malbou polopostavy anděla s křídly, který drží v 
rukou rozvinutou roušku s obličejem Krista s trnovou korunou na hlavě, veraikon. Dvířka 
svatostánku jsou zdobena po obvodu geometrickým zlaceným dekorem, vegetativní motiv v 
pásku je uplatněn taktéž na nárožích svatostánku. Trojstupňová architektura retabula vrcholí 
zvýšeným prostředním nástavcem s obdélnou stříškou, ve vrcholu je upevněn prostý latinský 
kříž s prověšenou rouškou přes vodorovné břevno. V patě kříže je umístěna řezba pelikána 
stojícího v hnízdě, který svou krví z rozdrásané hrudi krmí svá mláďata. V křesťanské 
symbolice je vypodobněním Ježíše Krista, který také obětoval svou krev a probudil svět k 
novému životu, je také symbolem křesťanské obětavosti a lásky k bližnímu. Po stranách 
svatostánku na kvádrových soklících se nacházejí dvě postavy stojících andělů se sepjatýma 
rukama a mohutnými křídly. Oltář Božího hrobu s vrchní úpravou polychromie je šedomodré 
barvy a bohatě zdoben drobnými geometrickými detaily řezby secesních motivů, tj. 
vegetativními pásky, listy, terči a kruhovými zavíjenými ornamenty. Postavy modlících 
dřevěných andělů s křídly mají výšku 92 cm, jsou bez vrchní polychromie a pouze v odstínu 
barvy dřeva (údajně byli původní andělé odcizeni, andělé zde umístěni jsou z pozdější doby).
Datace včetně vývojových etap:
Kostel sv. Jana Křtitele v Újezdě pod Troskami byl vystavěn v letech 1867-1871. Stavební 
plány vypracoval hraběcí stavební ředitel Josef Pruvot k datu 14. ledna 1866. Stavba byla 
zahájena 23. května 1867 zároveň s pronájmem parcely.
Současný stav věci:
5
Stavebně technický stav objektu kostela sv. Jana Křtitele odpovídá době stáří stavby, která 
byla dokončena v r. 1871, kdy byl slavnostně vysvěcen. V roce 1874 byl kostel oddělen od 
Libuně a stal se kostelem farním. Vzlínající vlhkost, která se projevuje především v interiéru 
stavby především po její severní straně lodi, je zapříčiněna zatékáním dešťové vody do 
základů objektu.
Střecha kostela je s absencí dešťových okapů a svodů. Zjištěna byla také narušená statika celé 
stavby (patrné trhliny a statické poruchy menšího rázu v klenbě lodi, snad staršího data). 
Lokální zatékání dešťové vody především u rozvolněných okenních rámců lodi kostela 
postupně ničí jeho bohatou výmalbu. Kostel byl plně dokončený v r. 1874. V r. 1897 byla 
vyměněna střecha, taktéž došlo k výměně oken a dveří. V r. 1925 byla provedena oprava 
střechy a báně kostela.
Přílohou podání Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Josefově, 
bylo i vyjádření příslušné obce s rozšířenou působností a krajského úřadu.
Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor kultury a památkové péče, ve svém 
vyjádření č. j. KUKHK-11776/KP/2021-4 ze dne 28. 4. 2021, doporučuje prohlášení 
předmětné věci za kulturní památku a uvádí: „Kostel sv. Jana Křtitele je umístěn na návrší při 
jihozápadním okraji obce v blízkosti komunikace procházející obcí a směřující k sousední vsi 
Troskovice. Kostel je novostavbou, která nahradila starší budovu nacházející se ve stejné 
poloze.
Dnešní obec Újezd pod Troskami vznikla z původně dvou samostatných vsí, z nichž každá 
měla svůj vlastní kostel. V Dolním Újezdu stál kostel sv. Filipa a sv. Jakuba a v Horním 
Újezdu pak kostel zasvěcený sv. Janu Křtiteli. V druhé polovině 19. století však obě stavby 
vyhořely. Danou situaci bylo nutno řešit, ale potřebám obce v té době již dostačoval kostel 
pouze jeden. Tento kostel měl původně vzniknout na místě dolního kostela, tj. kostela sv. 
Filipa a sv. Jakuba, s tím, že pro stavbu budou využity jeho dochované základy, avšak ty byly 
příliš malé, a proto bylo rozhodnuto provést kompletní novostavbu na místě kostela horního, 
tj. kostela sv. Jana Křtitele, s tím, že na nový kostel bylo přeneseno i zasvěcení kostela 
původního (viz HORÁK, Tomáš: Varhany a varhanáři Jičínska. Jičín 2008, s. 94.).
Jedná se o slohově čistou novorománskou stavbu vybudovanou na základě rozhodnutí 
Litoměřické biskupské konsistoře. Stavební plány nového kostela vypracoval rohanský 
stavební ředitel ze Sychrova Josef Prevot. Vysvěcení dokončené stavby kostela se uskutečnilo 
24. 6. 1871.
Trojlodní stavba kostela krytá sedlovou střechou se sanktusníkem je vystavěna na obdélném 
půdoryse s půlkruhově zakončeným presbytářem na východní straně a dominantní hranolovou 
věží s jehlancovou střechou na straně západní. Zde je rovněž situován hlavní vstup (další 
vstup do kostela je umístěn v severním průčelí v ose schodiště vedoucího do areálu kostela od 
místní komunikace), k němuž vede předsazené dvoustupňové schodiště. Vstup je umístěn v 
mírně předstupujícím trojúhelníkově zakončeném portále. Nad obloukovým otvorem, v němž 
jsou osazeny dvoukřídlé dveře, je vytesán motiv řeckého kříže, obdobný zjednodušený motiv 
kříže se opakuje i v horní části vstupních dveří nad oběma otvíravými křídly. K věži přiléhají z 
obou stran nižší kvádrové schodišťové věže zakončené stanovými stříškami. K presbytáři je 
pak na severní straně přistavěna přízemní stavba sakristie zastřešená pultovou střechou. Ke 
vstupu do sakristie vedou čtyři schodišťové stupně. Všechny výplně otvorů (dveře i okna) jsou 
dřevěné a pocházejí z doby výstavby kostela. Jsou řešeny jednotně, například všechny dveře 
jsou zdobeny motivem kříže, obdobně jako výše zmíněné hlavní vstupní dveře v západní věži 
kostela. Okenní výplně jsou zasazeny do obloukově zakončených otvorů. Stavba vystavěná z 
neomítaných pískovcových kvádrů je zdobena motivy typickými pro románský sloh, včetně 
obloučkových vlysů.
Hlavním vstupem do kostela se vchází do předsíně zaklenutou křížovou klenbou, obdobně jako 
prostor presbytáře a lodi. Klenba lodi je vynesena čtyřmi pilíři. V západní části lodi se 
6
nachází kůr, na který navazují kratší empory po obou stranách lodi. Podlaha v interiéru je 
tvořena pískovcovými deskami loženými nakoso. Stěny a stropy jsou pokryty bohatou 
výmalbou, jejímž autorem je pražský malíř Jan Muller. Výmalba byla provedena až po 
dokončení a vysvěcení kostela v roce 1888.
Na kůru jsou umístěny varhany. Jedná se o jednomanuálový nástroj z roku 1870 od 
varhanáře Josefa Prediger a, který byl romanticky upraven Josefem Kobrlem v roce 1892. 
Nástroj je umístěn v novorománsky zdobeném prospektu (s povrchovou úpravou 
mramorováním) navazujícím na jednotně řešenou výzdobu interiéru kostela. Hrací stůl je 
samostatný. Předmětné varhany se řadí k solidní standardní produkci této varhanářské firmy 
s dlouholetou tradicí - zakladatelem rodu byl Wenzel Prediger (1756 - 1816) z Albrechtic v 
Jizerských horách. Stavitel varhan z Ujezda pod Troskami, Josef Prediger, studoval na 
pražské varhanářské škole a následně sbíral zkušenosti v zahraničí. Na Jičínsku se s nástroji z 
jeho dílny setkáváme nejen v Újezdě pod Troskami, ale například také v Hořicích, Jičíně či v 
Železnici (viz HORÁK, Tomáš: Varhany a varhanáři Jičínska. Jičín 2008, s. 94, s. 124.).
Součásti jednotně řešeného interiéru kostela jsou rovněž hlavní oltář, oba oltáře boční a 
kazatelna. Vše je provedeno (obdobně jako výše zmíněné varhany) v novorománském slohu. 
Hlavní oltář je umístěn v presbytáři a je bohatě zdoben ornamentálními řezbami. Ve středu 
menzy je jetelový kříž. Segmentová stříška svatostánku vynesená dvěma trojicemi sloupků s 
korintskými hlavicemi je zakončena řezbou beránka sedícího na knize. Trojúhelníková stříška 
oltářního nástavce je rovněž vynesena dvěma trojicemi sloupů. Ve vrcholu stříšky je umístěn 
kříž. V profilovaném rámu nástavce je osazen obraz s postavou sv. Jana Křtitele, kterému je 
kostel zasvěcen. Sv. Jan Křtitel je zobrazen tradičním způsobem jako mladý muž oděný do 
prostého oděvu. Pravá ruka je zvednuta v žehnajícím gestu a levou se opírá o dřevěnou hůl s 
křížem omotanou nápisovou páskou s textem „ECCE AGNUS DEI". Napravo od postavy sv. 
Jana Křtitele vymaloval autor díla kvetoucí lilii. Po levici světce pak sedí beránek. Na pozadí 
je patrná horská krajina a nad hlavou sv. Jana Křtitele se vznáší holubice (Duch svátý). Ve 
spodní části malby je uveden letopočet 1871. Autorem obrazu by měl být (podle dostupných 
informací z farní kroniky) malíř Josef Vojtěch Heliích (1807 - 1880).
Oba boční oltáře, tj. oltář Panny Marie umístěný na evangelní straně lodi a oltář sv. Filipa a 
sv. Jakuba na epištolní straně, jsou provedeny obdobným způsobem. Výzdoba menz těchto 
oltářů však není tak bohatá jako je tomu u oltáře hlavního a oltářní nástavce obou bočních 
oltářů jsou ukončeny segmentovými stříškami. Svatostánek oltáře Panny Marie také není tak 
zdobný jako svatostánek hlavního oltáře sv. Jana Křtitele. Na oltáři sv. Filipa a sv. Jakuba 
pak svatostánek chybí a je nahrazen schránkou se sochou Panny Marie s Ježíškem. Oltáři 
Panny Marie dominuje oltářní obraz signovaný malířem Antonínem Lhotou (1812 - 1905) a 
opatřený datací 1887. Panna Marie je zobrazena jako Immaculata, tj. stojící na srpku měsíce 
a na zeměkouli obtočené hadem s jablkem v tlamě. Světice oděná ve splývavé řasené roucho 
stojí klidně se sepjatýma rukama a hlavu rámovanou svatozáří má sklopenu k levému rameni. 
Druhý boční oltář nese obraz sv. Filipa a sv. Jakuba. Oba světci jsou namalováni jako vousatí 
muži odění v splývavá roucha a s příslušnými atributy. Sv. Filip drží v rukou knihu a kříž 
(připomínka jeho smrti na kříži) a sv. Jakub drží svitek a valchářskou tyč (připomínka 
způsobu mučednické smrti tohoto světce). Nad hlavami světců je vyobrazen letící anděl s 
vavřínovou ratolestí. Tento obraz (obdobně jako obraz na hlavním oltáři) není signován.
Kazatelna se nachází při evangelní straně vítězného oblouku. Je tvaru šestiúhelníku a 
přístupná je z prostoru presbytáře po esovitě zahnutém schodišti s plným zábradlím. Vysazená 
je na noze tvořené svazkem sloupků s korintskými hlavicemi. Zábradlí kazatelny je zdobeno 
řezbami imitujícími sdružená románská okénka. Stříška kazatelny je rovněž bohatě řezbářsky 
zdobená románskými ornamenty. Završena je lucernou s křížem. Na spodní straně je motiv 
holubice, symbol Ducha svátého.
Všechny tři oltáře i kazatelna jsou povrchově upraveny šedomodrým mramorováním, 
polychromii a zlacením.
V interiéru kostela pak stojí za pozornost krucifix umístěný v sakristii. Řezbářská práce je 
7
povrchově upravena polychromií a zlacením. Emocionálně pojaté zobrazení trpícího muže 
bylo zhotoveno doposud neznámým řezbářem. Kristus má nohy probity dvěma hřeby a hlavu s 
trnovou korunou skloněnu k pravému rameni.
Dalším pozoruhodným předmětem nacházejícím se v interiéru kostela je bezpochyby oltář 
Božího hrobu situovaný v podkruchtí. Oltář je zdoben secesními ornamenty. V jeho spodní 
části je prostor, který má imitovat jeskyni. Ten obsahuje sochu ležícího Ježíše Krista. Na ní je 
umístěn kvádrový svatostánek zdobený řezbou anděla s rozepjatými křídly držícího v obou 
rukou plátno s obrazem Ježíšovy tváře. Anděl má na prsou tabulku s písmeny IHS. Figurální 
řezba je rámována páskou se zlaceným ornamentem trnových větviček. Stupňový nástavec 
oltáře je pak zakončen křížem, přes který je volně přehozena rouška. V patě kříže je zobrazen 
pelikán krmící mláďata vlastní krví - symbol Krista. Z obou stran oltářního nástavce jsou 
kvádrové podstavce, na kterých byly umístěny sochy andělů, které byly později odcizeny. V 
současnosti jsou nahrazeny novodobými řezbami vytvořenými již zesnulým místním 
duchovním. Autor oltáře doposud nebyl určen, avšak Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 
odbor kultury a památkové péče, oddělení památkové péče, doplňuje, že předmětný oltář 
zřejmě nahradil oltář starší, který (dle záznamů ve farní kronice) „zhotovil akademický 
malířp. František Majšaidr ze Železného Brodu“ v roce 1882.
Po dokončení výstavby kostela byly průběžně prováděny jeho menší opravy (např. v roce 
1904 oprava výplní otvorů nebo oprava střechy v roce 1897 a v roce 1949). V současnosti 
bylo na stavbě zjištěno její poškození zatékáním dešťové vody a nalezeny statické poruchy. 
Přes tyto skutečnosti je budova kostela pravidelně využívána k bohoslužbám i dalším akcím 
(detailní popis kostela i jeho současného stavu - viz Návrh na prohlášení věci za kulturní 
památku, vypracoval: PhDr. Viktor Blažek, datum: 19. 3. 2021, č.j. NPÚ-362/22733/2021). 
Novorománská stavba kostela je vzhledem ke svému umístění výrazně dominujícím prvkem v 
krajině. Vlastní stavba kostela má všechny rysy typické pro stavby realizované v 
novorománském slohu a vyniká jednotným řešením, včetně bohaté interiérové výmalby, která 
byla sice realizována o něco později, ale adekvátním způsobem reaguje na architekturu 
stavby a významně se podílí na její hodnotě. Mimo to z hlediska architektonických hodnot je 
nutno uvést, že takto slohově čistě řešených novorománských římskokatolických kostelů není v 
rámci regionu mnoho a žádný z nich se nenachází v tak malé obci, jakou je Újezd pod 
Troskami. Kostel má proto nesporně rovněž hodnotu historickou, neboť je významným 
svědectvím dějin daného místa (a jeho dřívějšího významu) a rovněž přesvědčivým dokladem 
religiozity jeho obyvatel.
Nedílnou součástí kostelního interiéru jsou varhany, které jsou kvalitním dokladem práce 
známé varhanářské firmy a jejich podíl na hodnotách předmětné stavby je nezpochybnitelný. 
Na těchto hodnotách se podílí nesporně také hlavní oltář, oba boční oltáře a kazatelna. 
Jednotné řezbářské provedení všech zmíněných součástí stavby je zcela v souladu s 
novorománským řešením kostela. Je dokladem vysokého standardu řemeslné práce dané 
doby. Z farní kroniky přitom vyplývá, že oltáře, byť jednotně řešené, byly do interiéru kostela 
doplňovány postupně. Respektive kronika konkrétně hovoří o bočním oltáři Panny Marie, 
který byl dle zde uvedených záznamů zhotoven „ v truhlářské a řezbářské dílně pana Kabeláče 
v Turnově“, a to v roce 1887 („Pozlacovačská práce svěřená pražskému pozlacovači Adolfu 
Waitzmanovi“). Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor kultury a památkové péče, 
oddělení památkové péče, považuje za možné, že i hlavní oltář a druhý boční oltář mohou 
pocházet z téže dílny. Obrazy na oltářích jsou pak hodnotným příkladem dobové církevní 
malby. S výjimkou oltářního obrazu Panny Marie však není doposud potvrzeno jejích 
autorství. Zhotovení obrazu Panny Marie Immaculaty akademickým sochařem Antonínem 
Lhotou je zmíněno i ve výše citované farní kronice. Dle způsobu provedení je pravděpodobné, 
že tento umělec je i autorem obrazu sv. Filipa a sv. Jakuba z druhého bočního oltáře v tomto 
kostele. Tradovaný údaj, že obraz na tomto oltáři pochází ze starší stavby, která byla 
nahrazena nynějším kostelem sv. Jana Křtitele, nepovažuje Krajský úřad Královéhradeckého 
kraje, odbor kultury a památkové péče, oddělení památkové péče, za pravděpodobné. Je však 
8
možné, že k přenosu obrazu skutečně došlo, avšak později byl tento obraz nahrazen obrazem 
novým, a to zřejmě ve stejné době, kdy byl vytvořen oltářní obraz Panny Marie. Prokazatelně 
není potvrzeno ani autorství obrazu na hlavním oltáři, který je nyní tradičně připisován výše 
zmíněnému malíři a amatérskému archeologovi Josefu Vojtěchu Hellichovi. Tyto skutečnosti 
nicméně žádným způsobem nemohou zpochybnit hodnoty těchto nedílných součástí předmětné 
stavby kostela sv. Jana Křtitele v Újezdě pod Troskami.
Předkládaný návrh je dále rozšířen o řezbu krucifixu a o secesní oltář Božího hrobu. Zde se 
jedná o věci, které nejsou součásti jednotně řešené stavby kostela a jejího interiéru, nicméně 
tento interiér vhodným způsobem doplňují a dále zhodnocují. Krucifix je nesporně starší 
pozdně barokní řezbářskou prací, která zřejmě pochází z původního kostela. Vedle toho, že se 
jedná o kvalitní dílo neznámého autora, ovlivněného pravděpodobně tvorbou umělců z okruhu 
M. B. Brauna, spočívá tak jeho hodnota i v tom, že zde prezentuje kontinuitu novorománské 
novostavby s předchozími stavbami kostelů v dané obci. V případě oltáře Božího hrobu jde 
pak o kvalitní příklad secesního díla určeného pro církevní účely. V této souvislosti Krajský 
úřad Královéhradeckého kraje, odbor kultury a památkové péče, oddělení památkové péče, 
poznamenává, že význam a hodnotu oltáře umocňuje i skutečnost, že secese se zaměřovala 
spíše na světskou tvorbu, což dokazuje i poměrně malý počet novostaveb kostelů vytvořených 
v tomto stylu. Jedná se tak nesporně o hodnotnou součást vybavení kostela, jejíž kvalita 
překračuje hranice regionu, a to přesto, že byl tento oltář v poměrně nedávné době doplněn o 
novodobé řezby andělů (viz výše).
Po zvážení výše uvedených skutečností dospěl Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor 
kultury a památkové péče, oddělení památkové péče, k závěru, že předmětný kostel sv. Jana 
Křtitele, obec Újezd pod Troskami (včetně varhan, hlavního oltáře, obou bočních oltářů a 
kazatelny, a včetně krucifixu v sakristii kostela a oltáře Božího hrobu v podkruchtí), splňuje 
požadavky kladené na věci, které jsou kulturními památkami ve smyslu příslušných ustanovení 
zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, a proto doporučuje 
prohlášení uvedené věci za kulturní památku.“
Městský úřad Jičín, oddělení památkové péče, ve svém vyjádření č. j. 
MuJc/2021/9568/PP/ZeV/3 ze dne 21. 5. 2021 také doporučuje prohlášení předmětné věcí za 
kulturní památku a uvádí: „Kostel sv. Jana Křtitele, včetně ohradní zdi a přístupového 
schodiště tvoří jeden hodnotný celek, který si zachoval téměř nezměněnou podobu (na 
přelomu 19. a 20. století došlo k výměně střešní krytiny a patrně také oken), uchráněnou 
nevhodných pozdějších modernizačních zásahů. A přestože se jedná o relativně mladé stavby, 
pocházející z konce 19. století, nijak to neubírá na jejich historických a památkových 
hodnotách. Naopak se dá říci, že je tento areál mezi obdobnými v tomto území poměrně 
ojedinělý svým relativním mládím a hlavně skutečností, že se jedná o areál zcela nově 
vystavený, tedy slohově čistý, bez předchozí nebo i pozdějších stavebních fází. I vlastní 
podoba tohoto areálu je místně dosti ojedinělá, nehledě již na kontrast vnější novorománské a 
relativně strohé podoby areálu a následného bohatého a barevného ztvárnění interiéru 
kostela, doplněného navíc i jednotně provedeným mobiliárním vybavením.
Městský úřad Jičín, oddělení památkové péče, se proto domnívá, že nejen stavba kostela sv. 
Jana Křtitele, včetně mobiliáře, ale i celý tento areál by měl požívat ochrany z hlediska zájmů 
státní památkové péče. Přestože v předešlých letech došlo ke změně vlastnictví některých 
nemovitostí v rámci areálu kostela sv. Jana Křtitele, by toto nemuselo bránit prohlášení věci 
za kulturní památku jako celku. Celý tento areál je ucelený a z pohledu památkové péče by 
bylo nežádoucí, aby došlo k poškození tohoto celku například nevhodnými úpravami. Zároveň 
by vlastníci mohli využít možností dotačních programů na případnou obnovu této části 
nemovitosti.
Prohlášení věci za kulturní památku pak nebrání ani aktuální stav řešené nemovitosti, který 
sice není úplně bezvadný, nicméně vyžaduje spíše provedení údržbových prací, nikoliv 
9
rozsáhlé zásahy, které by měly za cíl zachránit samu podstatu této stavby.''
Ministerstvo kultury dále obdrželo doklad vlastnictví předmětných movitých věcí, a to 
formou čestného prohlášení ze dne 30. 8. 2021 od Římskokatolické farnosti v Újezdu pod 
Troskami.
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění 
pozdějších předpisů, byl o zahájení řízení o prohlášení předmětné věci za kulturní památku 
dopisem č. j. MK 57036/2021 OPP ze dne 3. 9. 2021 vyrozuměn účastník řízení, a v souladu 
s ustanovením § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, 
mu bylo umožněno, aby se před vydáním rozhodnutí vyjádřil k podkladům, které Ministerstvo 
kultury v průběhu řízení shromáždilo. Tohoto svého práva účastník řízení nevyužil.
Po vyhodnocení všech výše uvedených podkladů dospělo Ministerstvo kultury 
k následujícímu závěru:
Předmětný kostel sv. Jana Křtitele, postavený vletech 1867-1871, představuje hodnotnou 
sakrální architekturu, dokládající náboženské cítění místních obyvatel v historické kontinuitě. 
Kostel byl totiž vystavěn na místě staršího kostela, který v roce 1866 vyhořel, a to na návrší 
při jihozápadním okraji obce, čímž zároveň tvoří významnou dominantu širokému okolí.
Jedná se o novorománskou stavbu, která se do současné doby dochovala v autentické podobě. 
Interiér kostela včetně jeho součástí a mobiliáře je řešen jednotně, taktéž v novorománském 
slohu, s bohatou výmalbou, a dokládá vysoký standard řemeslné práce této doby. 
Jednomanuálové varhany v novorománsky zdobeném prospektu, umístěné na kůru, dokládají 
kvalitu práce známé varhanářské dílny Josefa Predigera. Původní mobiliář dále doplňuje 
krucifix v sakristii kostela, který je zřejmě starší, pozdně barokní, a může pocházet 
z původního kostela, a oltář Božího hrobu v podkruchtí, zdobený secesními ornamenty, který 
je mladšího původu.
Pro hodnoty historické, umělecké, architektonické a urbanistické, jako doklad životního 
způsobu a prostředí společnosti a jako projev tvůrčích schopností a práce člověka, splňuje 
tento akvadukt podmínky ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, pro prohlášení věci za kulturní památku.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní 
řád, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta 
pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující 
po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 
správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se 
uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí 
ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele 
poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 
správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě 
lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 
zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, 
který rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. 
Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument 
10
dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této 
lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává 
u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, generální ředitelství
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Josefově
Městský úřad Jičín, oddělení památkové péče
Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor kultury a památkové péče
Příloha:
I. Orientační zákres umístění kulturní památky do kopie katastrální mapy
II. 8 identifikačních fotografií kulturní památky.
11
Příloha č. L: orientační zákres umístění kulturní památky do kopie katastrální mapy - 
nedílná součást výroku rozhodnutí č. j. MK 61999/2021 OPP ze dne 1.10.2021.
12
Příloha č. II: Identifikační fotografie kulturní památky - nedílná součást rozhodnutí 
č. j. MK 61999/2021 OPP ze dne 1.10.2021.
1. Kostel sv.
13

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0677977.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Újezd pod Troskami, kostel sv. Jana Křtitele. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

10307880 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Brožová Ivana; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

01.10.2021

Licence:

Typ:	úřední dílo - dílo, na které se nevztahuje ochrana podle práva autorského (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 24913790

Bližší specifikace:

Název	kostel sv. Jana Křtitele
Číslo ÚSKP	106769
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 25034043

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení za KP
Číslo	MK 61999/2021 OPP
Datum nabytí právní moci	28.10.2021
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	24913790 Načítám data z navázané aplikace... , 25034416 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 285706

Název objektu: kostel sv. Jana Křtitele

Část obce: Újezd pod Troskami

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Újezd pod Troskami

Obec: Újezd pod Troskami

ORP: Jičín

Okres: Jičín

kostel sv. Jana Křtitele (právní stav 24913790)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 17020

Název lokality: Újezd pod Troskami

Reálný typ: ves

Kat. území: Újezd pod Troskami

Obec: Újezd pod Troskami

ORP: Jičín

Okres: Jičín

Kraj: Královéhradecký kraj

kostel sv. Jana Křtitele (právní stav 24913790)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 168

Název hist. regionu: Turnov

kostel sv. Jana Křtitele (právní stav 24913790)

Ke stažení Náhled Poslat žádost