Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

106
Národní památkový ústav
Došlo: 2021-11-30 09:34:43
čj NPU-310/98473/2021
Listů: 13 Příloh: 0
Ministerstvo kultury
lili U lil II!l!llllll|||| |||||
1001819734
Maltézské náměstí 471/1
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111
Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
ta správnost:
Rozhodnutí nabylo právní moci:
Statutární město Brno 
Dominikánské náměstí 196/1
V Praze dne 2.11. 2021
Č.j. MK 67848/2021 OPP
Sp. zn. MK-S 6308/2021 OPP
Vyřizuje: PhDr. Jiří Slavík
602 00 Brno
ROZHODNUTÍ
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové 
péče podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 
a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, prohlašuje 
soubor "neobarokní nájemní dvojdům Hlinky č. p. 115/46a a Hlinky č. p. 117/46 s parkovou 
zahradou", vše k. ú. Staré Brno, město Brno, ulice Hlinky, okres Bmo-město, Jihomoravský 
kraj, za kulturní památku (dříve tzv. pozdní zápis kulturní památky s rejstř. č. ÚSKP ČR: 
48322/7-7637). Dotčený soubor se skládá z pozemku p. č. 651, k. ú. Staré Brno, 
jehož součástí je stavba č. p. 115 a dále dvůr zakončený zahradním schodištěm, 
architektonizovanou tarasní zdí a kovovým oplocením, dále z pozemku p. č. 652/1, k. ú. Staré 
Brno, jehož součástí je stavba č. p. 117 s dvorní historizující přístavbou a dále dvůr 
zakončený architektonizovanou tarasní zdí se vstupem do sklepení a kovovým oplocením, 
dále z pozemku p. č. 652/2 (bez stavby novodobé garáže), k. ú. Staré Brno, dále z pozemku 
parkově upravené zahrady p. č. 653, k. ú. Staré Brno a z pozemku parkově upravené zahrady 
p. č. 654, k. ú. Staré Brno, jehož součástí je též památný strom (kód č. 106299 - červenolistý 
buk lesní).
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, je účastníkem řízení: Statutární město Brno, IČ: 44992785, se sídlem 
Dominikánské náměstí 196/1, 602 00 Brno.
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je příloha s orientačním zákresem 
umístění kulturní památky do kopie katastrální mapy.
1
Odůvodnění
V souladu s rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 157/2019 - 27 ze dne 
13. 11. 2020 a vzhledem k nezbytnosti uchovat kontinuitu odborného památkového zájmu, 
respektive zákonem ustanovenou památkovou ochranu v případě státem dříve evidovaného 
kulturního dědictví, které administrativně náleží k tzv. pozdně zapsaným kulturním 
památkám, obdrželo Ministerstvo kultury návrh odborné organizace, Národního památkového 
ústavu, na prohlášení souboru "neobarokní nájemní dvojdům Hlinky č. p. 115/46a a Hlinky 
č. p. 117/46 s parkovou zahradou", vše k. ú. Staré Brno, město Brno, ulice Hlinky, okres 
Bmo-město, Jihomoravský kraj, za kulturní památku (dříve tzv. pozdní zápis kulturní 
památky s rejstř. č. ÚSKP ČR: 48322/7-7637). Dotčený soubor se skládá z pozemku p. č. 651, 
k. ú. Staré Brno, jehož součástí je stavba č. p. 115 a dále dvůr zakončený zahradním 
schodištěm, architektonizovanou tarasní zdí a kovovým oplocením, dále z pozemku 
p. č. 652/1, k. ú. Staré Brno, jehož součástí je stavba č. p. 117 s dvorní historizující přístavbou 
a dále dvůr zakončený architektonizovanou tarasní zdí se vstupem do sklepení a kovovým 
oplocením, dále z pozemku p. č. 652/2 (bez stavby novodobé garáže), k. ú. Staré Brno, 
dále z pozemku parkově upravené zahrady p. č. 653, k. ú. Staré Brno a z pozemku parkově 
upravené zahrady p. č. 654, k. ú. Staré Brno, jehož součástí je též památný strom 
(kód č. 106299 - červenolistý buk lesní).
Ve výše uvedeném doporučujícím návrhu Národního památkového ústavu, 
územního odborného pracoviště v Brně, č. j. NPÚ-371/35576/2021 ze dne 4. 5. 2021 
je k posuzované věci zmíněno následující:
„[...] Obracíme se na Vás s návrhem na prohlášení výše uvedených staveb a pozemků 
za kulturní památku. Z hlediska památkové evidence byly předmětné domy zapsány 
do Státního seznamu nemovitých kulturních památek pod rejstříkovým číslem ÚSKP 48322/7- 
7637 (průčelí) na základě usnesení Okresní kulturní a školské komise NVBrno ze dne 14. 12. 
1987 v době platnosti zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách. Nájemní domy požívají 
až do současnosti statusu kulturní památky zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek 
CR. Vzhledem k aktuální právně dosud neurčené situaci výše uvedeného památkového statusu 
vzhledem k aplikaci rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 157/2019 - 27 ze dne 
13. 11. 2020, znamenajícího mimo jiné, že již pro takto zapsané kulturní památky neplatí 
princip presumpce správnosti údajů uvedených ve veřejném rejstříku, podáváme návrh 
na prohlášení této hodnotné historizující architektury s dochovanými mimořádnými 
modernistickými prvky v interiéru za kulturní památku.
Oba domy spolu vytvářejí v urbanistických souvislostech (uliční fronta) a 
sjednocenou architektonickou formou (novobarokní s manýristickými/secesními detaily) 
dům palácového typu; sdílejí společné zázemí ve dvoře a v rozlehlé zahradě, 
ve které se nachází památný strom (kód 106299 na pozemku p. č. 654). Oba domy jsou 
v katastru nemovitostí vedeny samostatně (115/46a na pozemku p. č. 651; č. p. 117/46 
na pozemku p. č. 652/1). Památkově chráněna byla uliční průčelí obou domů. V rámci 
Ústředního seznamu kulturních památek byly fasády obou domů vedeny společně pod jedním 
rejstříkovým číslem 48322/7-7637. Objekty slouží primárně k bydlení; v 2. NP se nachází 
v adaptovaných bytech obou domů mateřská škola. Oba domy si z doby svého vzniku 
zachovaly v exteriéru velmi dobře zachovaný historizující charakter, v interiéru obou domů 
společné prostory a v bytových jednotkách se zachovalo i vybavení (především byt „manželů 
Herdanových “).
2
Domy 115/46a a 117/46 tvoří historicky, ale i majetkoprávně po celou dobu své 
existence „dvojdům“ s nájemními byty. Původní dům i s okolními pozemky (bývalé cihelny) 
získali od různých vlastníků v roce 1894 manželé Wenzl a Paulině Jedličkovi, 
kteří zde postavili stávající třípodlažní dvojdům s částečně valbovou střechou.
Dům 117/46 vznikl na místě staršího objektu, který byl situován ve stávající stopě. 
Je pravděpodobné, že přístavek z režného zdivá ve dvoře má stavební jádro této původní 
stavby z poloviny 19. století. Původní stavba byla pravděpodobně přízemní až dvoupodlažní, 
se sedlovou střechou s okapovou orientací do ulice, jak bylo v této části u zachované 
historické zástavby do konce 19. století obvyklé a je stále v uliční frontě patrné u navazujícího 
domu 112/44 (z členění fasády a ukončení štítové zdi je zřejmé, že novobarokní stavba měla 
v uliční frontě pokračovat i na úkor této drobné stavby).
Druhá část dvojdomu 115/46a vznikla současně s první částí (nebo možná o krátký čas 
dříve) v místech proluky sloužící k vjezdu do cihelny, která měla své provozy v dnešní 
zahradě. Součástí výstavby byly i úpravy ve dvorní části. Je možné, že tyto úpravy následovaly 
s krátkým časovým odstupem, ale nesou obdobné prvky, jako domy. Oba domy byly ve dvoře 
doplněny o manýristické (secesizující) úpravy (opěrná zídka s nikami pro nedochované sochy 
a přístavba/úprava zadního traktu domu 117/46), které se rovněž zachovaly v původních 
formách do dnešní doby.
Oba domy lze na základě stylových podobností, užitého tvarosloví a dekorativních 
prvků (sochy, maskarony, zábradlí, atp.) připsat významnému brněnskému staviteli Franzi 
Pawlu (František Pavlů). Dům by! podle vročení na zdobné pamětní desce ve štítě dokončen 
v roce 1898. Ve stejnou dobu projektoval a stavěl Franz Pawlů bytové domy v severní části 
dnešní ulice Jiráskova, na které záhy navázal monumentální výstavbou na Konečného 
náměstí. Domy na levé straně v Jiráskově ulici (především 239/39 a 241/41) sdílejí podobnou 
architektonickou koncepci, jako oba dva domy na Hlinkách. V obou případech tvoří 
navazující domy v uliční frontě formu evokující dům palácového typu, které jednotí shodná 
výška a průběh říms, shodný rytmus okenních os, užití mělkých rizalitů a náznaky objemu 
arkýřů tvořících ve skutečnosti balkony. Na objektech v ulici Hlinky užitím herm 
(secesizujících ženských a manýristických mužských), bohatě plasticky dekorovaných 
meziokenních polí s groteskami a štítů s florálními motivy (s tváří Apollóna) předjímá 
výzdobou dům Tivoli na Konečného náměstí. Naopak osazením sochy Vulkána a sochy 
Merkura do nik v přepásaném režném zdivu opakuje starší výzdobu staveb na ulici Jiráskova, 
a to 238/38 (z roku 1888, personifikace sochařství) a 242/42 (1894, dochovaný totožný 
Vulkán s Vulkánem na Hlinkách). Na stavbách od Franze Pawlů se sporadicky vyskytují 
kartuše s jeho iniciálami, anebo znak znázorňující kružítko a olovnici. Na domech 
na Hlinkách není patrný ani jeden tento symbol. Dvůr je v dnešní době vydlážděn venkovní 
maloformátovou betonovou dlažbou.
Vnitřní části společných prostor jsou zachovány v dobrém stavu (chodby, sklepy) 
včetně zdobných prvků zábradlí, výplní otvorů nebo povrchové úpravy schodišť. Podkroví 
obou objektů byla v letech 2016-2019 adaptována na bytové jednotky. U objektu 117/46 byla 
směrem do zahrady provedením vestavby dodatečně vložena do sedlové střechy střecha 
plochá; sousední část si zachovala původní střešní tvar.
V domě 115/46a se v bytě označeném č. 5 částečně dochoval historizující interiér 
z přelomu 19. a 20. století ve svém půdorysném řešení, v detailech vnitřních a vnějších 
výplní otvorů (dveře se zárubněmi, skleněné výplně dveří a okna na podestu, venkovní 
3
výplně) a v některých površích - např. podlahy v obývacích místnostech. Jeho součástí 
je i studentská kopie Picassova díla od Viktora Weinereky (datace 27. 11. 1948).
V domě 117/46 se v 2. NP, v prostorách využívaných mateřskou školou, částečně 
zachoval byt z počátku 20. století v dispozičním řešení, v řešení povrchů, výplní otvorů a 
hodnotných architektonických detailů - falešný krb, štuková výzdoba stropu atp. Tento byt 
patřil od roku 1924 až do války majitelům obou domů Evženu (Eugen) Teltscherovi a jeho 
Ženě Else, roz. Feiner. Ve stejném domě 117/46 se ve 3. NP v bytě označeném č. 5 zachoval 
byt upravený na počátku 30. let 20. století, tzv. byt „manželů Herdanových“.
Dům 115/46a s pětiosou uliční fasádou s podvojně sdruženými okny a s mělkými 
rizality v krajních osách. V páté ose pásově bosovaného přízemí je prolomen vstup 
s půlkruhovým záklenkem. profilovaným ostěním a kartuší s palmovými listy v supraportě. 
Okna přízemí jsou dvokřídlá se světlíkem se segmentovým záklenkem, ve špaletách, 
s profilovanými šambránami s klenákem a s tvarovanými parapetními výplněmi. Okna 
prvního patra odděleného kordonovou římsou jsou obdélná trojdílná se dvěma křídly a 
nadsvětlíkem (s rovným či půlkruhovým překladem - rizality), na průběžné podokenní římse, 
s vykrajovanými parapetními výplněmi, profilovanými šambránami s klenákem zvedajícími 
se k volutové nadokenní římse s vázou uprostřed. Mezi okny dvě ozdobné niky s mužskými 
plastikami (Merkur a Vulkán). V krajních osách mohutné balkony na konzolách, 
s ornamentálním ohrazením a s půlkruhově zaklenutými balkónovými dveřmi a oknem 
rámovaným dekorativně ztvárněnými pilastry. Nad nimi vystupují subtilněji pojaté balkony 
druhého patra ohrazené dekorativním zábradlím a s trojdílnou okenní soustavou 
(včetně balkónových dveří) s plastickými šambránami, kartuší v suprafenestrách, 
vegetabilním dekorem a roztrženou volutovou nadokenní římsou. Balkon je rámován 
hermami. Rizality jsou zakončeny konkávně-konvexními štíty se štukovou výzdobou, nad nimiž 
ještě z atiky vyrůstají volutové štíty. Okna druhého patra jsou obdélná trojdílná, dvoukřídlá, 
na průběžné parapetní římse, s plastickými šambránami, tvarovanými parapetními výplněmi, 
motivem kartuše ve společných suprafenestrách a nadokenními římsami proloženými 
obloukem. Okno balkonu s balkónovými dveřmi je šestidílné ukončené segmentovým 
obloukem, navazující na tři pole dřevěné kazetové výplně v dolní části. Půdní polopatro 
je prolomeno kruhovými větracími otvory. Konzolová korunní římsa se zuhořezem 
a vejcovcem nese atiku a valbovou střechu.
Průjezd do dvora je bohatě štukově zdobený, rámovaný pilastry nesoucími segmentové 
klenební oblouky, do kterých je opřeno pět polí plackových kleneb - z průjezdu se vstupuje 
vlevo na centrální schodiště. Centrálně je v průjezdu po obou stranách umístěno slepé okno 
s plastickými šambránami, obdélnou kartuší suprafenestry a trojúhelníkovou nadokenní 
římsou. V interiéru je dochované schodiště se zábradlím tvořeným litinovými poli/sloupky. 
Některé výplně interiérových dveří (vstupní dveře do bytů i interiérové dveře v bytech) a 
některých oken do schodiště jsou původní (leptané skleněné tabulky v ocelovém rámu). 
Výplně okenních otvorů ve dvorní i uliční fasádě jsou nahrazeny replikami. Půda je upravena 
pro bydlení - půdní vestavba se čtveřicí zdvojených střešních oken do ulice a čtyřmi plus 
dvěma sdruženými střešními okny do dvora.
Dvorní fasáda je jednotná a shodná u obou domů - jednoduchá, hladká s výrazně 
vystupujícími rizality obou schodišť, ke kterým se přimykají jednoduché balkony s kovářsky 
zpracovaným zábradlím (tyče čtvercového průřezu s bambulkami uprostřed). Okna jsou 
opatřena jednoduše profilovanými šambránami, překlady jsou rovné, pouze průjezd 
je překlenut vysokým půlkruhovým obloukem. V úrovni parteru jsou dodatečně zřízená 
4
plechová garážová vrata. Vstupy do dvora jsou prolomeny v parteru schodišťových rizalitů 
a průjezdem z ulice. Na domě 117/46 se projevuje do dvora půdní vestavba dvojicí vikýřů, 
symetricky umístěných po straně centrálního schodišťového rizalitů.
Opěrná stěna dvora vůči masivu Žlutého kopce odděluje dlážděný dvůr (betonová 
zámková dlažba) od zahrady volné krajinářské kompozice, využívané dnes mateřskou školou. 
Opěrná zeď ukončená jednoduchým kovářsky zpracovaným plotem je členěná na 9 polí 
za pomoci 10 omítaných pilastrů, ukončených obloukovou stříškou nesenou plasticky ve štuku 
ztvárněným ženským obličejem. Zídka je obložena barevným obkladem cihlově červené, šedé 
a okrové barvy, tvořícím ornamentální vzory. Horizontálně je zídka členěna dvěma 
kordonovými římsami z pálených cihel, založena je na cihelném soklu a ukončena plasticky 
ztvárněnou římsou, opět z režných cihel. Centrální pole je bez obkladů, omítané, navazující tři 
pole z každé strany jsou osazeny centrálně umístěnou nikou s půlkruhovým záklenkem 
a (štukovou?) římsou - původně snad s osazenými plastikami. Omítka pilastrů je strávená, 
loupe se, na obkladech jsou patrné masivní výkvěty soli.
Dům 117/46 je opatřen symetricky řešenou devítiosou fasádou s podvojně sdruženými 
půlkruhově zaklenutými okny s profilovanými šambránami s klenáky ve střední ose průčelí, 
která je v mělkém rizalitů. V ose bosovaného přízemí půlkruhově zaklenutý portál rámovaný 
hermovkami atlantů, nesoucími balkon prvního patra. Ten je sloupy spojen s balkonem 
druhého patra, jehož sloupy zase nesou zvlněný štít se štukovým dekorem s letopočtem 
“1898”, který zakončuje rizalit. Okna přízemí jsou dvoukřídlá na průběžné podokenní římse a 
s půlkruhovým záklenkem. Okna prvního patra odděleného kordonovou římsou jsou obdélná 
dvoukřídlá ve špaletách, na průběžné podokenní římse, s balustrádou v parapetních výplních, 
s plastickými šambránami, geometrickým dekorem v suprafenestrách a (mimo balkony) 
s trojúhelníkovými nadokenními římsami. Obdobně pojatá jsou i okna druhého patra, 
ovšem se zdvojeným klenákem v suprafenestrách a s obloukovými nadokenními římsami 
na konzolkách. V? 2—3 a 7—8 okenní ose obou pater se nachází balkony na konzolách 
se subtilním ornamentálním kovaným zábradlím. Fasáda obou pater je obložena béžovým 
keramickým obkladem. Půdní polopatro je prolomeno malými kruhovými větracími otvory. 
Konzolová korunní římsa se zubořezem a vejcovcem nese sedlovou střechu.
Dům je přístupný chodbou s plochým zastropením vyplněným poli jednoduchých 
štukových zrcadel. Pod stropem je vedena masivní profilovaná římsa, nesená přízedními 
pilastry. Hlavní vstupní dveře a vrata do průjezdu obou domů jsou původní. Výplně 
okenních otvorů v uličnífasádě jsou především repasovány se zachováním původních rámů 
a ve dvorní části nahrazeny kompletními replikami původních. V interiéru je dochované 
schodiště s původní povrchovou úpravou, zábradlím s dřevěným madlem a litinovými 
dekorativními poli. Téměř všechny dveře v interiéru (vstupní dveře do bytů, ale i dveře 
v bytech) a některá okna z bytů do schodišťového prostoru jsou původní (leptané skleněné 
tabulky v ocelovém rámu). Půda byla adaptována k bydlení — půdní vestavba se čtveřicí 
trojdílných oken do ulice a dvěma vikýři do dvora.
Historie bytu manželů Herdanových:
Rodina Teltscherových odkoupila oba domy na Hlinkách i s pozemky v roce 1924 
odEugena a Marie Škardových (domy měli ve vlastnictví od roku 1916). Byt byl 
nejpravděpodobněji navržen vletech 1932 až 1933, a to pro novomanžele Herdanovi, tedy 
Johannu Teltscher (dcera majitelů domů) a jejího manžela Richarda Herdana. Rodina 
Herdanů patřila k zavedeným brněnským středostavovským rodinám; Teltscherové patřili 
5
naopak k významné mikulovské rodině obchodníků s vínem. Novomanželé Herdanovi byt 
užívali až do srpna 1938, kdy se přestěhovali za prací do jižní Ameriky a následně 
do Jihoafrické republiky. Tím se vyhnuli perzekucím obyvatelstva židovského původu 
na konci 30. let a zachránili si život před genocidou.
V domě na Hlinkách rovněž žil bratr Evžena Teltschera. Je možné, že Richard 
Teltscher se svoji ženou Viktorií Teltscher obývali uvolněný byt č. 5 po své neteři Johanně 
Herdánové a jejím manželovi. Na začátku války, v únoru 1940, manželé Teltscherovi 
dořešili vývozní povolení uměleckých děl do Itálie (dokument povolení se sto položkami 
je uložen na NPU, ÚOP v Brně), které byty umístěny v bytě na Hlinkách 46. 
Evžen Teltscher s manželkou Elsou byli odvlečeni do koncentračních táborů. 
Zprvu do sběrného tábora v Terezíně a následně do ghetta v obci Piaski, nedaleko Lublinu, 
kde pravděpodobně oba zahynuli (poslední zmínka je z dubna 1942 při transportu z Terezína).
UŽ v říjnu 1940 byl majetek Teltscherových arizován („Treuhander“ Hans Pawlik); 
oba domy nabyl kupní smlouvou v červnu 1942 Eckehard Hickel. Po válce se oba domy 
i s vybavením dostaly do rukou národní správy a později do majetku města.
V letech 1957-2007 byl byt užíván s ohledem na maximální možné využití a 
zachování původního vybavení z doby moderní úpravy bytu v 30. letech - včetně volně 
stojících nezabudovaných částí vybavení. Po této etapě by! byt v letech 2007-2016 částečně 
znehodnocen novodobými zásahy (přestavba koupelny a kuchyně, strukturovaná malba 
všech místností) a ztrátou některých volně stojících prvků původního vybavení bytu. 
Zachovaly se především vestavěné části nábytku. Od roku 2016 je byt neobydlený, 
udržovaný, temperovaný.
Autorství úprav interiéru bytu je nejednoznačné. Může se jednat o široký okruh 
brněnských architektů zaměřených na navrhování nábytku a zařízení interiérů. Nasnadě jsou 
např. Jan Vaněk, Ivan Kadlčík, Ernst Wiesner, nebo Emerich Horvat (taktéž znám 
pod jménem Imre Horvath). Emerich Horvat je dle současného poznání možným autorem 
doloženým na základě vzpomínek potomků manželů Herdanových. K jeho autorství přispívá 
dlouhodobé působení v Brně. Po složení státní zkoušky na německé technice v roce 1922 
praktikoval v ateliéru Jindřicha Kumpošta. Samostatně realizoval nájemní domy s byty 
pro vyšší společenské vrstvy (Úvoz 514/11; Hoblíková 553/11); svou brněnskou interiérovou 
tvorbu publikoval v časopisu Fórum (pod Imre Horvath). Úpravy bytu lze připsat i okruhu 
autorů důvěrně obeznámených s principy Loosovy tvorby a s užším vztahem k Brnu. 
Lze uvažovat o osobě Heinricha Kulky, Karla Lhoty, ale především Norberta Kreiegera, 
který měl na přelomu 20. a 30. let 20. století v Brně rodinné vazby. V Norbertu Kriegerovi 
lze ztotožnit nápadně podobné principy úprav bytu užitých u některých jeho realizací v Plzni 
(obzvlášť jemu a H. Kulkovi připisovaný plzeňský byt Wernerových na nám. Republiky).
Popis bytu manželů Herdanových:
Byt je přístupný z podesty 3. NP. Byt se nachází vlevo a je veden pod označením č. 5. 
Komunikační ústředí bytu tvoří vstupní hala přepažená lehkou dřevěnou příčkou na chodbu a 
předsíň. Z chodby vedou dva vstupy do místností v severní (levé) části bytu s okny otočenými 
do zahrady. Vstupuje se nejprve do kuchyně. Ta je rozšířena o spíž a o vstup na menší balkon. 
Kuchyň je renovována v současném nehodnotném provedení. Druhý vstup umístěný v šikmé 
stěně zpřístupňuje samostatný pokoj s nejasným účelem (kancelář, pracovna, dětský pokoj 
nebo i jídelna). Zachovala se zde hodnotná vestavěná sektorová skříň z tmavě mořeného 
6
dřeva. Z chodby je zpřístupněna oddělená toaleta a samostatná koupelna. Koupelna 
je renovována v současném nehodnotném provedení. Z navazující předsíně (pravděpodobně 
suplovala i šatnu) se vstupuje do samostatného pokoje „pro služku“. Ten je prázdný; 
osvětluje jej luxferová stěna z podesty (původně vitrajové okno, jako se nachází v bytě č. 5 
v sousedním domě H5/46a). V předsíni se dochovaly vestavěné šatní skříně a částečně 
dochovaný sedací kout bez vestavěné pohovky - světle zařízená část interiéru sloužila 
jako přechodová zóna do reprezentativní části bytu.
Těžiště bytu tvoří triáda pokojů s přístupem na balkony otočených jižními okny 
do ulice — tvoří je samostatná ložnice a dvoupokoj salonního typu - jídelna propojená 
volným průchodem s obývací místností. Interiér dvoupokoje byl podřízen přísné osové 
symetrií Proti vstupu byl v jídelně umístěn bufet (nedochován); v obývacím pokoji nechyběly 
rohové pohovky (nedochovány); zachovala se vestavěná stěna dělící pokoj na dvě části a tři 
skříňky (původně součásti rohových sestav) rozestavěné u falešného krbu. Krb je proveden 
z travertinu a opatřen chromovanou mřížkou s iniciály HR. Rušivé elementy (skryté dveře 
do ložnice) byly zabudovány do dřevěného obkladu. Tato část interiéru je z tmavě mořeného 
dřeva doplněná o prvky z chromované oceli (mřížka krbu, výkladce, lustry). Naopak světlými 
vestavěnými skříněmi je vybavena ložnice. V ložnici se nacházela nika (svědectví uživatelů 
z let 1957-2007), do níž byla částečně zapuštěna manželská postel s nočními stolky’ (řešení se 
nezachovalo). Ložnice má přímý přístup do koupelny a následně na chodbu. Původní 
historizující vstupní dveře byly doplněny o dvě vnější křídla bezpečnostních dveří 
v současném provedení. V interiéru bytu se zachovala křídla dveří se zárubněmi z původní 
historizující podoby bytu z konce 19. století. Část těchto dveří byla upravena na počátku 
30. let v duchu moderního interiéru.
Okna a dveře do exteriéru jsou částečně zachována, historizujících tvarů s původními 
prvky kování (s provedenými repasemi poškozených částí), část jsou repliky. Při nedávné 
renovaci byla okna doplněna o termoizolační dvojsklo (v severní části nová vnější křídla, 
v jižní části původní vnitřní křídla) a vyměněna kování některých křídel. Podlahy v obytných 
místnostech se zachovaly především vlysové (v chodbě a předsíni zakryté kobercem); 
v kuchyni lze pod nepůvodní dřevotřískou s laminátovou nášlapnou vrstvou předpokládat 
původní keramickou dlažbu; ve spíži je dlažba kamenná; v pokoji „pro služku“ fošnová 
zakrytá několik vrstvami PVC; v koupelně a na toaletě keramická současná dlažba. Stropy bez 
dekorativních prvků v rozích s fabionem jsou tvořeny podhledem s podhozem na rákosové 
rohoži. Pod stávající strukturovanou výmalbou je patrná výmalba „válečkem“; nejstarší 
odhalenou vrstvou je papírová tapeta ve většině obytných místností. Za původní vybavení 
lze považovat veškeré radiátory; stávající plynový kotel nahradil původní růžová kachlová 
kamna (měla být složena ve sklepě, kde je ale nelze dohledat), kompletním původním prvkem 
je umělý krb. Osvětlení je převážně nepůvodní, ale v obývací části se stále nacházejí upravené 
původní lustry; vypínače a zásuvky jsou nepůvodní z různého období 2. pol. 20. a počátku 
21. století.
Současný stav:
Budova si zachovala vnitřní členění bytů bez zásahu, což je s ohledem na v minulosti 
běžnou praxi „rozdělování“ velkometrážních bytů unikum. Stavba v exteriéru i interiéru 
prodělala úpravy pouze v detailech, které lze sloučit s pojmem „ běžná údržba“. V zásadě lze 
konstatovat, že objekt i s přilehlým zázemím (dvůr a zahrada) je zachován v intaktním stavu. 
V polovině 20. století (mezi léty 1940-1950) byly sneseny sochy ze štítů na objektu 115/46a 
(jejich další osud není známý). Jediným rozsáhlým stavebním zásahem v rámci obou objektů 
7
byly půdní vestavby, bez zásadnějšího vlivu na siluetu stavby, tvar střechy a vnitřní dispoziční 
a komunikační řešení.
Domy slouží především k obytným účelům. V 2. NP se v prostorách dvou bytů nachází 
mateřská škola. Ta ke svým účelům využívá i přilehlou zahradu. Architektura dvojdomu 
s navazujícím dvorem a zahradou vykazuje vysoké zachování původních vztahů 
mezi jednotlivými částmi obou domů a jejich zázemí; vykazuje rovněž vysoký stupeň 
zachování konstrukcí a prvků z doby výstavby. V případě pozdějších úprav a adaptací jsou 
vysoce cenné dochované interiéry z meziválečného období. Mezi hlavni kulturně-historické 
hodnoty objektu řadíme bezesporu vnější výraz objektu reprezentovaný samotnou hmotou 
stavby a ztvárněním fasád; hodnotné je zachování původních výplní otvorů v exteriéru 
(v případě obměny byla zachována původní koncepce včetně detailů). Ve dvoře zaujme 
opěrná zeď a navazující zahrada. V interiéru pak vykazují vysokou hodnotu plastické 
štukové dekory ve společných prostorách (průjezd, zádveří), obě schodiště i se zábradlím, 
původní výplně interiérových otvorů dveří a oken.
V interiéru patří k nejhodnotnějším částem byt „Herdanových“. Nachází se zde 
významně zachované vybavení původním nábytkem. Jde především o prvky, které jsou pevně 
spojeny se svislými konstrukcemi; zbývající nezabudované prvky vybavení interiéru 
se nedochovaly (např. postele, stoly, židle, křesla, lavice atp.). Zásadní ztrátou (z pohledu 
uživatelů pochopitelnou a často v podobných případech provedenou) je kompletní obměna 
kuchyně a koupelny. Citelnou ztrátou, s ohledem na celkové zachování otopné soustavy, jsou 
kachlová kamna z doby historismu.
Přesto je byt hodnotnou a výjimečně dochovanou ukázkou meziválečné bytové 
tvorby. Vzhledem k výše uvedenému doporučuje Národní památkový ústav, územní odborné 
pracoviště v Brně návrh na prohlášení výše uvedených historizujících činžovních domů 
za kulturní památky. [...]”
Magistrát města Brna, úsek státní památkové péče, jako příslušný správní orgán 
památkové péče, ve svém dopise č. j. MMB/0525120/2021/s ze dne 8. 10. 2021 u dotčeného 
souboru "neobarokní nájemní dvojdům Hlinky č. p. 115/46a a Hlinky č. p. 117/46 s parkovou 
zahradou", vše k. ú. Staré Brno, město Brno, ulice Hlinky, okres Bmo-město, Jihomoravský 
kraj, rovněž shledal přítomnost památkových hodnot, přičemž k posuzovanému souboru 
konstatoval následující:
„[...] Bytový historizující dvojdům Hlinky 46 a Hlinky 46a s bohatě dekorativními 
prvky uličního průčelí se nachází na území ochranného pásma Městské památkové rezervace 
Brno ustanoveném rozhodnutím odboru kultury NVmB dne 6. 4. 1990
pod č. j. KULT/402/90/Sev. Oba třípodlažní domy spolu vytvářejí v urbanistických 
souvislostech a architektonickou formou dům palácového typu, jsou součástí souvislé uliční 
zástavby. Sdílejí společné zázemí ve dvoře a v rozhlehlé zahradě s památným stromem.
Objekty slouží primárně k bydlení, ve 2. NP se nachází v adaptovaných bytech obou 
domů mateřská škola. Bytové domy byly dříve společně evidovány v Ústředním seznamu 
kulturních památek ČR („ ÚKSP ČR“) pod rejstř. č. 48322/7-7637, přičemž předmět ochrany 
tvořila „průčelí domu “. Průčelí domu byla kulturní památkou od 3. 5. 1958 do 31. 12. 1987.
8
Ve věci obnovy výplní otvorů dvojdomu OPP MMB vydal dne 9. 9. 2016 závazné 
stanovisko sp. zn. OPP/MMB/0292348/2016, č. j. MMB/0292348/2016/K/zs. K provedení 
půdní vestavby v bytových domech s vybudováním nových bytových jednotek vydal OPP MMB 
závazná stanoviska: č. j. MMB/0298976/2013, sp. zn. OPP/MMB/0298976/Š/zs dne 19. 9. 
2013 a č. j. MMB/0317221/2013, sp. zn. OPP/MMB/0317221/2013/Š/zs dne 8. 10. 2013.
Po obdržení žádosti byla dne 25. 6. 2021 provedena kontrolní prohlídka bytových 
domů Hlinky 46, Hlinky 46a za účelem zjištění aktuálního stavu za účasti OPP MMB, Odboru 
kultury a památkové péče Krajského úřadu Jihomoravského kraje a zástupce vlastníka 
objektů. V rámci místního šetření byla zástupcem vlastníka umožněna prohlídka společných 
prostor v objektech, neobsazeného bytu č. 5 v objektu Hlinky 46 - byt „manželů 
Herdanových“ a rovněž dvora a přilehlého pozemku s parkovou zahradou (využívanou 
dnes mateřskou školou).
Dům 117/46 je přístupný chodbou s plochým zastropením vyplněným poli 
jednoduchých štukových zrcadel. Hlavní vstupní dveře a vrata do průjezdu jsou původní, 
výplně okenních otvorů v uliční fasádě jsou repasovány a ve dvorní fasádě nahrazeny 
replikami oken původních. V interiéru je dochované schodiště s litinovým zábradlím. 
Téměř všechny dveře v interiéru (vstupní dveře do bytů, dveře v bytech) a některá okna z bytů 
do schodišťového prostoru jsou původní (leptané skleněné tabulky v ocelovém rámu). 
Půda byla adaptována k bydlení - půdní vestavba se čtveřicí trojdílných oken do ulice 
a dvěma vikýři do dvora.
V interiéru patří k nejhodnotnějším částem byt „Herdanových“, přístupný z podesty 
3. NP. Nachází se zde zachované vybavení původním nábytkem. Kompletně však byla v bytě 
modernizována kuchyně a koupelna, rovněž byla odstraněna původní kachlová kamna. 
Přesto je byt hodnotnou a výjimečnou dochovanou ukázkou meziválečné bytové tvorby.
Hlavní vstupní dveře a vrata do průjezdu domu č. 115/46a jsou původní, průjezd 
do dvora je bohatě štukově zdobený, rámovaný pilastry nesoucími segmentové klenební 
oblouky, do kterých je opřeno pět polí plackových kleneb. V interiéru se dochovalo schodiště 
s litinovým zábradlím. Některé výplně interiérových dveří (vstupní dveře do bytů i interiérové 
dveře v bytech) a některých oken do schodiště jsou původní (leptané skleněné tabulky 
v ocelovém rámu). Výplně okenních otvorů ve dvorní i uliční fasádě jsou nahrazeny replikami. 
Půda je upravena pro bydlení - půdní vestavba se čtveřicí zdvojených střešních oken do ulice 
a se sdruženými střešními okny do dvora.
Bytové domy jsou udržované, při prohlídce nebyly zjištěny žádné závažné technické 
vady a statické poruchy. Předmětný dvojdům i s přilehlým zázemím (dvůr a zahrada) 
je zachován téměř v intaktním stavu. Jediným rozsáhlým stavebním zásahem v rámci obou 
objektů byly půdní vestavby, bez zásadnějšího vlivu na siluetu stavby, tvar střechy a vnitřní 
dispoziční a komunikační řešení. “
Krajský úřad Jihomoravského kraje, úsek státní památkové péče, ve svém 
vyjádření ě. j. JMK 101163/2021 ze dne 13. 7. 2021 prohlášení předmětného souboru 
"neobarokní nájemní dvojdům Hlinky č. p. 115/46a a Hlinky č. p. 117/46 s parkovou 
zahradou" za kulturní památku rovněž doporučil:
„[...] Historizující nájemní dvojdům byl v době účinnosti současného zákona 
č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, zapsán do Ústředního seznamu 
9
kulturních památek pod rejstříkovým číslem 48322/7-763 7. Dne 13. 11. 2020 byl přijat 
Nejvyšším správním soudem první konečný rozsudek č. j. 5 As 157/2019 -27, který se týká 
tzv. „pozdě zapsaných památek“ tj. kulturních památek, které byly do státních seznamů 
zapsány podle pravidel stanovených v zákoně č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, 
až po 1. 1. 1988, tedy po nabyti účinnosti zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. 
Zákon o státní památkové péči v § 42 odst. 1 vyjádřil princip ochrany těch dosavadních 
kulturních památek, které byly zapsány ve státních seznamech podle zákona č. 22/1958 Sb., 
aniž by ale současně obsahoval přechodná ustanovení pro případ, že zahájené procesy 
(včetně zápisů) podle rušeného zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, 
nebyly do 31. 12. 1987 ukončeny. Žádné ustanovení zákona o státní památkové péči tedy 
neobsahovalo vyjádření principu, že by po 31. 12. 1987 bylo možné dokončit neukončené 
postupy a řízení podle dosavadní právní úpravy. Tzv. „pozdě zapsané památky“ tedy nejsou 
dle výše uvedeného rozsudku kulturními památkami. K pozbytí ochrany výše uvedeného 
objektu dle zákona o státní památkové péči tedy nevedly žádné věcné důvody, 
nýbrž formální nedostatky v zápisu za kulturní památku.
Na základě žádosti byl objekt vlastníkem zpřístupněn, včetně neobývaných jednotek 
v obou traktech. Po provedeném místním šetření sdělujeme následující: II. NP je 
přizpůsobeno pro potřeby mateřské školky, která využívá i parkově upravenou zahradu, 
v ostatních podlažích jsou bytové jednotky. Budovy se do současnosti dochovaly 
téměř v intaktním stavu. Jediným výraznějším stavebním zásahem je provedení půdních 
vestaveb u obou domů, které se však zvenčí pohledově nijak neuplatňují. Ve vnitřních 
společných prostorách se doposud dochovala spousta původních konstrukcí a prvků - 
plastická štuková výzdoba v průjezdech, schodiště s litinovým zábradlím, okna s leptanými 
tabulkami v ocelovém rámu na chodbách, původní okenní a dveřní výplně, které se dochovaly 
ve velké míře i v jednotlivých bytech. Také vnitřní členění bytů zůstalo bez závažnějších změn 
dispozičního řešení. Velmi hodnotné a výjimečné je dochované vybavení bytu č. 5, 
kde se nachází původní vestavěný nábytek, včetně imitace krbu.
Nájemní dvojdům s hodnotným a výrazně dekorovaným průčelím, zahradou, 
architektonicky výraznou tarasní zdí a velkou mírou dochovaných původních konstrukcí 
a prvků, představuje významnou architektonickou stavbu, z tohoto důvodu Krajský úřad 
Jihomoravského kraje, odbor kultury a památkové péče, doporučuje jeho opětovné 
prohlášení, ve výše uvedeném rozsahu, za kulturní památku. “
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 
ve znění pozdějších předpisů, byl o zahájení řízení písemně vyrozuměn vlastník souboru 
navrženého na prohlášení za kulturní památku, a v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona 
č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, mu bylo umožněno, 
aby se před vydáním rozhodnutí vyjádřil k podkladům, které Ministerstvo kultury v průběhu 
řízení shromáždilo. Vlastník, Statutární město Brno, této možnosti nevyužil.
Po vyhodnocení všech výše uvedených podkladů dospělo Ministerstvo kultury 
k následujícímu závěru:
Soubor neobarokního činžovního dvojdomu Hlinky č. p. 115/46a ač. p. 117/46 
s tvaroslovně výpravnou monumentální uliční fasádou palácového charakteru, s dochovanou 
vnitřní dispozicí a přítomností reprezentativně koncipovaných prostorných bytů, 
se společným vnitřním domovním dvorem s bohatě architektonizovanou tarasní zdí 
a dekorativním kovovým oplocením a dále s bezprostředně navazující rozlehlou parkovou 
10
zahradou přecházející v minulosti, v rámci široké a dlouhé stoupající pozemkové trati, 
v samozásobitelskou užitkovou zahradu se zelinářkou, skleníkem a ovocným sadem, 
představuje i v současné redukované podobě památkově významnou součást urbanisticky, 
environmentálně a kultuměhistoricky cenného fenoménu, typického právě pro někdejší 
starobměnskou rezidenční Pisáreckou třídu (dnes ulice Hlinky) situovanou při úpatí Žlutého 
kopce a lemovanou od druhé poloviny 19. století, na způsob severoitalských renesančních a 
barokních villeggiatur či westendů moderních průmyslových měst, výstavnými nájemními 
palácovými domy, samostatně stojícími předměstskými vilami a sezónními letovisky tehdejší 
brněnské honorace s jejich parkově upravenými okrasnými zahradami a sady.
Přestože se autorství předmětného činžovního dvojdomu manželů Pauliny a Wenzla 
Jedličkových z 90. let 19. století doposud nepodařilo archivně dohledat, na základě stylových 
podobností s jinými brněnskými realizacemi, užitého tvarosloví a dekorativních prvků 
lze uvažovat o významném místním staviteli Franzi Pawlu (1854-1922), nositeli rytířského 
řádu sv. Řehoře. Obdobně jako exteriér dotčeného dvojdomu (bohatá historizující štuková 
výzdoba uličního průčelí, dřevěná členěná vrata, dveřní a okenní výplně, kovaná zábradlí 
balkonů tumbovitého tvaru osazená na křivkovém půdorysu, jednodušší kovaná 
zábradlí balkonů ve dvoře, apod.) a exteriér neméně hodnotné pozdněhistorizující dvorní 
přístavby s navazující tarasní zdí, schodištěm do parkové zahrady a vstupem do sklepení 
je dochován ve vysoce autentickém stavu s velkým množstvím kvalitních řemeslných a 
uměleckořemeslných prvků a detailů také interiér posuzované stavby - dvojdomu 
(základní vnitřní dispozice, dekorativní historizující štukové úpravy stěn a stropů, kamenné 
schodnice, vzájemně odlišná původní dekorativní litinová zábradlí obou domovních schodišť 
opatřená dřevěným madlem, chodbová okna s leptanými dekorativními skly v ocelovém 
rámu, dvoukřídlé rámové vstupní dveře do jednotlivých bytů s typickým kazetováním, 
profilovanými obložkami zárubní a dekorativní supraportou, původní interiérové dveřní a 
okenní výplně, krbová ostění, vestavěný nábytek, parketové podlahy, segmentové klenební 
soustavy, dřevěný krov, apod.).
V rámci interiéru posuzovaného neobarokního činžovního dvojdomu je dále třeba 
upozornit na dodnes z větší části dochovaný reprezentativní byt patřící v minulosti 
uměnímilovné židovské rodině Herdanových, jenž představuje zcela mimořádnou ukázku 
kvalitní meziválečné modemistické bytové tvorby. Prostorově, designově a materiálově 
exkluzivně řešený byt v duchu puristicky pojatého moderního dekorativismu s autorským 
volně stojícím (ztraceno) a vestavěným nábytkem a navazujícími uměleckořemeslnými 
doplňky navrhl s největší pravděpodobností mezi lety 1932 až 1933 pro Johannu Herdanovou 
roz. Teltscher (dceru tehdejších majitelů dvojdomu) a jejího chotě Richarda Herdana 
v současnosti neprávem pozapomenutý architekt maďarského původu Imre Horvath (Emerich 
Horvat). Byt Herdanových je tak dalším cenným obohacením barvité avšak doposud značně 
torzální a nevratně mizející mozaiky hodnotných prvorepublikových interiérových realizací 
spojených se jmény známých i méně známých architektů a bytových návrhářů jako byli 
např. Adolf Loos, Ernst Wiesner, Karel Lhota, Heinrich Kulka, Jindřich Kumpošt, Jan Vaněk, 
Jindřich Halabala, Norbert Krieger, Ivan Kadlčík, nebo právě zmíněný Imre Horvath. 
Po druhé světové válce se oba domy i s vybavením dostaly do rukou národní správy a později 
do majetku Města Brna.
Ministerstvo kultury závěrem podotýká, že prohlášení za kulturní památku není pojato 
jako jednostranné omezení vlastnického práva bez náhrady, protože zákon o státní památkové 
péči nabízí řadu kompenzací, vázaných na zachování a údržbu kulturní památky (možnost 
bezplatných odborných konzultací, např. čerpání dotací na odborné repasování autentických 
11
dveřních a okenních výplní, na restaurování a obnovu cenného vestavěného bytového 
vybavení, na obnovu štukatérských a dalších uměleckořemeslných prvků a původních 
hodnotných detailů, na průzkum a restaurování případné šablonové výmalby stěn a stropů, 
původních tapet, apod.). Výše a způsob náhrad jsou dány povahou věci, zejména též odvisí 
od výše nákladů, jimiž obnova či údržba kulturní památky překračuje obvyklé náklady. 
Zamýšlené práce přitom musejí směřovat k záchraně a rehabilitaci kulturní památky 
nebo záchraně těch jejích částí, které tvoří podstatu kulturní památky.
Pro své hodnoty architektonické, urbanistické, arboristické, umělecké, 
uměleckořemeslné, řemeslné, kultuměhistorické a jako projev tvůrčích schopností a práce 
člověka posuzovaný soubor "neobarokní nájemní dvojdům Hlinky č. p. 115/46a a Hlinky 
č. p. 117/46 s parkovou zahradou", vše k. ú. Staré Brno, město Brno, ulice Hlinky, okres 
Bmo-město, Jihomoravský kraj (dříve tzv. pozdní zápis kulturní památky s rejstř. č. ÚSKP 
ČR: 48322/7-7637), splňuje podmínky ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona 20/1987 Sb., 
o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, pro prohlášení souboru za kulturní 
památku.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. 
Lhůta pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den 
následující po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a 
§ 24 správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, 
rozhodnutí se uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát 
uložené rozhodnutí ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně 
provozovatele poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 
odst. 1 správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto 
případě lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje 
§ 17 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, 
který rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. 
Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument 
dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této 
lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává 
u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, generální ředitelství
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně
Magistrát města Brna, úsek státní památkové péče
Krajský úřad Jihomoravského kraje, úsek státní památkové péče
Příloha:
Orientační zákres umístění kulturní památky do kopie katastrální mapy - nedílná součást výroku rozhodnutí. 
Dvacet čtyři identifikačních fotografií kulturní památky.
12
Orientační zákres umístění kulturní památky do kopie katastrální mapy - nedílná součást
výroku rozhodnutí č. j. MK 67848/2021 OPP ze dne 2.11. 2021.
13
Dvacet čtyři identifikačních fotografií kulturní památky - nedílná součást rozhodnutí
č. j. MK 67848/2021 OPP ze dne 2. 11. 2021, obr. 1-2.
14
Dvacet čtyři identifikačních fotografií kulturní památky - nedílná součást rozhodnutí
č. j. MK 67848/2021 OPP ze dne 2. 11. 2021, obr. 3.
15
Dvacet čtyři identifikačních fotografií kulturní památky - nedílná součást rozhodnutí
č. j. MK 67848/2021 OPP ze dne 2. 11. 2021, obr. 4-5.
16
Dvacet čtyři identifikačních fotografií kulturní památky - nedílná součást rozhodnutí
č. j. MK 67848/2021 OPP ze dne 2.11. 2021, obr. 6-7.
17
Dvacet čtyři identifikačních fotografií kulturní památky - nedílná součást rozhodnutí
č. j. MK 67848/2021 OPP ze dne 2. 11. 2021, obr. 8.
18
Dvacet čtyři identifikačních fotografií kulturní památky - nedílná součást rozhodnutí
č. j. MK 67848/2021 OPP ze dne 2.11. 2021, obr. 9.
19

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0677978.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Brno - Staré Brno, nájemní dvojdům č. p. 115 a 117. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

15788759 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Ministerstvo kultury; Slavík Jiří;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

02.11.2021

Licence:

Typ:	úřední dílo - dílo, na které se nevztahuje ochrana podle práva autorského (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 24379283

Bližší specifikace:

Název	nájemní dvojdům
Číslo ÚSKP	106771
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 25049562

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení za KP
Číslo	MK 67848/2021 OPP
Datum nabytí právní moci	24.11.2021
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	24379283 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 1388060

Název objektu:

Část obce: Staré Brno

Č. dom.: č.p. 115

Ulice: Hlinky

Č. or.: 46a

Kat. území: Staré Brno

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

nájemní dvojdům (právní stav 24379283)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 1080

Název lokality: Brno

Reálný typ: město statutární

Kat. území: Město Brno

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

nájemní dvojdům (právní stav 24379283)

Kód CZ: 56558

Název lokality: Hlinky I

Reálný typ: díl čtvrtě

Kat. území: Staré Brno

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

nájemní dvojdům (právní stav 24379283)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 6

Název hist. regionu: Brno

nájemní dvojdům (právní stav 24379283)

Ke stažení Náhled Poslat žádost