Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Národní památkový ústav
Došlo 2022-01-07 11:12:28
čj NPU-310/1987/2022
Listů: 1 Příloh: 0
OHOLÍM IIII 
1001543670
Telefon: 257 085 111
Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelnafemkcr.cz
V Praze dne: 15. 12. 2021
Č.j.MK 77267/2021 OPP
Sp. zn. MK-S 11059/2021 OPP
Vyřizuje: Bc. Angela Šmatláková
ROZHODNUTÍ
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové péče 
prohlašuje podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, 
„Areál bývalého hospodářského dvora hradu/tvrze Opálka č. p. 1“, na pozemku pare. č. 
st. 5 a pod pozemkem pare. č. 48, vše k. ú. Opálka, obec Strážov, okr. Klatovy, Plzeňský kraj, 
za kulturní památku (doprohlášení objektů stávajícího souboru kulturní památky s rejstř. č. 
ÚSKP ČR 20916/4-3201)
Předmětný areál dotčené kulturní památky se skládá z:
1) lihovar bez č. p.,
2) chlévy bez č. p.,
3) kravín bez č. p.,
4) mléčnice bez č. p.,
5) kovárna bez č. p.,
6) pivovarské sklepy se seníkem bez č. p.,
7) obytná budova s hospodářským traktem bez č. p.,
8) kolna na slámu bez č. p.,
vše na pozemku pare. č. st. 5, k. ú. Opálka, obec Strážov, okr. Klatovy, Plzeňský kraj
9) skalní sklep,
pod pozemkem pare. č. 48, k. ú. Opálka, obec Strážov, okr. Klatovy, Plzeňský kraj
1
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, je účastníkem řízení:
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je příloha s orientačním zákresem 
umístění kulturní památky do kopie katastrální mapy, nedílnou součástí rozhodnutí je dále 
sedmdesát dva vybraných identifikačních fotografií kulturní památky.
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo dne 15. 9. 2021 doporučující návrh Národního 
památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Plzni, na prohlášení „Areálu 
bývalého hospodářského dvora hradu/tvrze Opálka č. p. 1“, na pozemku pare. č. st. 5 a 
pod pozemkem pare. č. 48, vše k. ú. Opálka, obec Strážov, okr. Klatovy, Plzeňský kraj, za 
kulturní památku. Odůvodnění tohoto návrhu:
„Areál bývalého panského sídla se nachází na vyvýšeném místě, západním směrem od 
města Strážov, při severním okraji vsi Opálka. Na nejvyšším místě ostrožny stojí bývalý 
hrad/tvrz, níže na terase se nacházejí hospodářské budovy. Hospodářský dvůr, který nemá 
pravidelně sevřený půdorys, tvoří několik samostatně nebo v řadě stojících budov a je možné 
ho rozdělit do dvou částí - východní část nepravidelného půdorysu (předhradí) stojící na 
jihovýchodním předpolí hradu/tvrze a pravidelně obdélně uspořádanou část situovanou na 
západní straně. Východní fronta dvora uzavírající jihovýchodní terasu pod hradem/tvrzí, 
sestává z trojice na sebe navazujících budov, vystavěných nad podélným půdorysem 
orientovaným cca ve směru S-J. Tyto objekty jsou vystavěny v linii vnější hradební zdi. Jedná 
se o bývalý lihovar (1), ke kterému ze severu přiléhají chlévy (2) a z jihu kravín (3). Před 
chlévy se dochoval relikt středověké hranolové hradební věže, pod níž byl v nedávné době 
odkryt skalní sklep (9). Na jihovýchodní terase se ještě nachází volně stojící drobnější objekt 
mléčnice (4), situovaný nedaleko západním směrem od kravína. Kovárna (5) je volně stojícím 
objektem, situovaná poblíž jihozápadního nároží hradu/tvrze, v prostoru mezi západní a 
východní částí. Severní frontu západní části dvora spoluutváří obytné stavení s navazujícím 
hospodářským traktem (7) nad obdélným podélným půdorysem orientovaným cca ve směru V- 
Z. Při severovýchodním nároží obytného stavení pak stojí mohutný objekt seníku nad 
pivovarskými sklepy (6). Ve středu západní strany dvora samostatně stojí kolna na slámu (8). 
Jižní stranu západní části dvora uzavírala mohutná zděná stodola, která dnes stojí pouze v 
torzech obvodového zdivá - pro tento stav není předmětem návrhu a prohlášení. Ve středu 
dvora pak ještě stávala vozová kolna, ta se však vůbec nedochovala.
1) Lihovar
Bývalý lihovar se nachází ve středu východní fronty dvora, která uzavírá a vymezuje 
východní a jihovýchodní stranu terasy na předpolí hradu/tvrze. Vzhledem k situování v prudce 
se svažujícím terénu jsou stavby vysazené na vysokých podezdívkách tak, aby přízemní objektů 
bylo přístupné z úrovně dvora. V dochované podobě střední patrový objekt lihovaru 
převyšuje, ze severu a jihu navazující přízemní hospodářské objekty, které nejpozději od 19. 
2
stol, sloužily k ustájení dobytka. Chlévy jsou ve stávající podobě přízemní a nepodsklepené, 
není ovsem vzhledem ke konfiguraci terénu a návaznosti okolní zástavbu vyloučeno, že mohly 
být v omezené míře využívané i v rozsahu suterénu.
Bývalý lihovar je jednopatrová podsklepená stavba nad obdélným půdorysem, 
členěná v přízemí příčkami na trojdílný dvoutrakt. Okapové průčelí má pět okenních os. 
Objekt zastřešuje sedlová střecha s vaznicovým krovem opatřeným úspornou ležatou stolicí 
(Ránkova kce), pokrytá eternitovými šablonami. Hřeben střechy je od výstavby provětrávaný 
odsazenou stříškou vynesenou na přesazích krokví. Krov je sestavený z ručně tesaných trámů, 
s převážně čepovými spoji jištěnými dřevěnými kolíky. Zdivo složeno z lomového kamene, 
špalety, záklenky stavebních otvorů, koruna zdivá a štíty jsou z cihel. Dispozičně trojdílný 
sklep je sklenutý valenými klenbami vyzděnými z lomového kamene s menším podílem cihel. 
Podlaha je zpevněná přesně sesazenými kamennými plotnami. Zdivo bylo omítané hliněnou 
mazaninou a vápennými omítkami. Přízemí stavby zpřístupňovalo schodiště, které se 
dochovalo již pouze v reliktech. V jednom ze sklepů je dochovaný relikt pivovarského 
náduvníku. Přízemí je sklenuto plackovými a valenými klenbami s výsečemi, jedna místnost je 
plochostropá. Stavební otvory uzavírají segmentové záklenky. Pochozí povrchy podlah jsou 
cihelné a keramické. Ve zdivu místy dochovány technologické otvory a relikty výrobního 
zařízení (dochovaný lihovarský kotel se nachází mimo samotný objekt v místě zříceného 
přístavku a je součástí stavby) a topeniště. Patro bylo v poslední úpravě přístupné již 
neexistujícím žebříkovým schodištěm, v současnosti je dispozičně členěno cihelnými příčkami 
na čtyři místnosti bez dochovaného stropu, s volným průhledem do krovu. Památkově 
hodnotné stavební výplně nebo jiné truhlářské prvky nejsou dochované. Fasádní omítky jsou 
výrazně poškozené a zbyly z nich pouhé relikty, na jižním štítovém průčelí se dochovaly 
poslední zbytky sgrafitové výzdoby.
2) Chlévy
Chlévy vystavěné nad obdélným podélným půdorysem navazují na lihovar ze severu v 
podélné ose. Jedná se o přízemní stavbu, která má příčkou vydělenou pouze jednu nevelkou 
prostoru (přípravna píce).
Objekt je zastřešený sedlovou střechou pokrytou pálenými keramickými taškami a s 
krovem hambalkové soustavy se stojatými stolicemi. Krov je sestavený z ručně tesaných 
trámů, které jsou spojené čepovanými a plátovanými spoji a jištěné dřevěnými kolíky. Stolice 
je zavětrovaná průběžnou vzpěrou, v podélném směru šikmými pásky. Západní okapová 
strana střechy je prolomená dvěma sedlovými, zásobními vikýři. Zdivo provedeno z lomového 
kamene, záklenky a špalety stavebních otvorů jsou cihelné. Prostor je sklenutý cihelnými, 
segmentovými klenbami do traverz. Objekt má dva vstupy vymezené kamenným ostěním, z 
jednoduše, pravidelně opracovaného kamene bez profilace. Okenní, šířkově orientované 
otvory jsou ukončené segmentovými záklenky. Podlahy jsou opatřené betonovou mazaninou a 
spádované do středního, odvodňovacího kanálku. Podél stěn se dochovaly zděné krmné žlaby. 
Vnitřní jednovrstvé omítky jsou bílené. Fasádní omítky nemají architektonické členění a jsou v 
poslední úpravě dochované v podobě bílené, jednovrstvé, rovnané omítky.
3) Kravín
Kravín vystavěný nad obdélným podélným půdorysem z jihu přiléhá k bývalému 
lihovaru a navazuje v podélné ose tupoúhlý zalomením. Jedná se o přízemní stavbu, která má 
příčkou vydělenou pouze jednu nevelkou prostoru (přípravna píce).
3
Objekt je zastřešený sedlovou střechou pokrytou eternitovými šablonami a s krovem 
hambalkové soustavy se stojatými stolicemi. Krov je sestavený z ručně tesaných trámů, které 
jsou pojené čepovanými a plátovanými spoji, jištěnými dřevěnými kolíky. Zdivo provedeno z 
lomového kamene, záklenky a špalety stavebních otvorů jsou cihelné. Prostor je sklenutý 
cihelnými, segmentovými klenbami do traverz. Jeden vstupní otvor je vymezen kamenným 
ostěním, z jednoduše, pravidelně opracovaného kamene bez profilací. Okenní otvory jsou z 
části ukončené segmentovými záklenky a zčásti ukončené přímými překlady, výplně novodobé. 
Podlahy jsou opatřené betonovou mazaninou a spádované do středního, odvodňovacího 
kanálku. Podél stěn dochovány zděné krmné žlaby. Vnitřní jednovrstvé omítky jsou bílené. 
Fasádní omítky nemají architektonické členění a jsou v poslední úpravě dochované v podobě 
bílené, jednovrstvé, rovnané omítky.
4) Mléčnice
Mléčnice je volně stojící nevelký přízemní objekt vystavěný nad obdélným půdorysem. 
Dispozice členěna na menší předsíň a větší dále nedělený prostor. V rozsahu předsíně je zdivo 
cihelné, obvodové zdivo zadní větší části je složeno z lomového kamene. Zadní prostor 
ukončuje cihelná valená klenba téměř půlkruhového profilu s vrcholem v podélné ose stavby a 
s patou v úrovni podlahy. Šířkově orientovaný vstup ukončuje cihelný segmentový záklenek, 
otvor není opatřený výplní. Vnitřní obdélný vstup s přímým překladem rovněž není opatřený 
výplní a nachází se vněm fragment (překlad) bíleného tesařského ostění. Okenními otvory 
objekt prosvětlen nebyl. Střecha je valbová, krytá eternitovými šablonami, pod nimiž jsou 
dochované šindele. Krov se středovou stojatou stolicí s hřebenovou vaznicí, pásky a 
vstřícnými šikmými vzpěrami je sestavený z ručně tesaných trámů, které jsou spojované 
tradičními rybinovými pláty a čepy jištěnými dřevěnými kolíky. Podlahy, ani stopy zařízení 
nejsou v současnosti patrné. Vnitřní jednovrstvé omítky jsou bílené. Fasádní omítky nemají 
architektonické členění a jsou v poslední úpravě dochované v podobě bílené, hrubě 
špricované jednovrstvé omítky.
5) Kovárna
Bývalá kovárna je volně stojící přízemní objekt vystavěný nad obdélným půdorysem. 
Původně dispozičně nedělená stavba byla dodatečně předělená příčkami na tři samostatné 
prostory.
Interiér je sklenut čtyřmi poli valených kleneb svedených do mezilehlých klenebních 
pasů. V jedné z krajních místností se dochovalo klenbou vymezené místo pro kovářskou výheň, 
ta byla donedávna odkouřená cihelným komínem ukončeným z cihel zděnou komínovou 
hlavicí. Interiér je v současnosti přístupný třemi dvoukřídlými vraty a jedněmi dveřmi 
umístěnými v řadě západního okapového průčelí, které je na způsob zápraží kryté přesahem 
střechy. Ve střední ose jižního štítového průčelí se nachází jeden malý okenní otvor, výplň se 
nedochovala. Objekt je vyzděný ze smíšeného zdivá, štíty, klenby, klenební pasy a záklenky 
otvorů jsou zděné z cihel. Sedlová střecha (nově opravená) je krytá eternitovými šablonami, 
konstrukci tvoří úsporná ležatá stolice (jako na lihovaru). Vnitřní jednovrstvé omítky jsou 
bílené, fasádní omítky nemají architektonické členění a jsou rovněž hladké a obílené.
6) Pivovarské sklepy se seníkem
Pivovarské sklepy se seníkem jsou samostatně stojící objekt situovaný při 
severovýchodním nároží obytného domu v severní frontě západní části dvora. Jedná se o 
rozlehlou přízemní, podsklepenou stavbu obdélného půdorysu o velikosti 18 x 28 m 
4
vystavěnou na terénním zlomu. Přízemí je prostorově nedělené, pouze k jižnímu štítovému 
průčelí je přisazen menší obdélný prostor.
Sklepy jsou přístupné z blízkého obytného objektu volně sestupující, valené klenutou 
chodbou. Půdorysná rozloha sklepních prostor v celkové rozloze odpovídá nadzemní části 
stavby a jsou dispozičně řešeny jako podélný trojtrakt. V této půdorysné skladbě byly boční 
trakty využívány k uskladnění vyrobeného piva a prostřední trakt sloužil jako lednice. 
Prostory jsou sklenuty cihelnými valenými klenbami s patou klenby ve výšce 2,4 m a s 
vrcholem ve výšce 4,5 m. Obvodové zdivo složeno z lomového kamene. Omítané a bílené 
obvodové stěny všech tří prostor prolamují mělké niky s cihelnými záklenky, na které dále 
navazují větrací šachty vyústěné v nadzemní části sklepů. Podlahy s odvodňovacími kanály 
jsou zpevněné cihlami nebo kamennými plotnami. Prostory byly vzájemné propojené dveřními 
otvory, které jsou vymezené žulovým ostěním bez profilace, výplně se nedochovaly. Nadzemní 
část objektu má podobu hrázděné, hospodářské stavby se sedlovou střechou spočívající na 
nízkých bočních zdech. V podezdívce hospodářské stavby se uplatňují podélně obdélné 
výdechové otvory větracích šachet sklepních prostor, vymezené kamenným ostěním. K jižnímu 
štítovému průčelí přilehá hrázděný přístavek se sedlovou střechou, krytou z části vlnitým 
eternitem a z části keramickými drážkovkami. Výplňové zdivo hrázděné konstrukce je cihelné 
a omítané. Hladká omítka byla dotažená k dřevěným prvkům hrázděné konstrukce a v původní 
úpravě pokrytá iluzivním kvádrováním imitujícím režné cihlové zdivo. Interiér nadzemní části 
objektu je přístupný na východní straně vstupním otvorem řešeným na způsob většího 
sedlového vikýře. Konstrukci střechy tvoří krov vaznicové soustavy se šikmými stolicemi 
zavětrovanými šikmými pásky a kleštinami. Trámy jsou tesané, spoje čepované a jištěné 
kramlemi nebo železnými svorníky. Střecha je krytá eternitovými šablonami. Zčásti 
dochovaná prkenná podlaha vysazena mírně nad úroveň terénu na vazných trámech krovu. 
Bezprostřední okolí stavby zpevňuje okapový chodník z valounové dlažby.
7) Obytná budova s hospodářským traktem
Severní stranu západní části dvora vymezuje fronta čtyř na sebe navazujících objektů, 
nad podélným obdélným půdorysem, se společným průběhem dvorního okapového průčelí. V 
r. 1905 byly stavby funkčně využívány jako (a) obytná budova nájemce, (b) skladiště, (c) 
konírna, (d.) skladiště nářadí. Na hospodářsky využívané objekty b-d, které jsou přízemní, 
nepodsklepené a dispozičně jednoduše řešené navazuje na východním konci zástavby obytný 
dům (a), který je patrový a dispozičně dělený do několika místností. Původně tyto objekty 
tvořily pivovarskou sestavu a později byly adaptovány.
Obytná budova (a) je zděná patrová stavba obdélného půdorysu, podsklepená v části 
zastavěného půdorysu polozahloubenými suterénními prostorami. Zdivo přízemí je z 
lomového kamene, patro, štíty, klenby, špalety a záklenky stavebních otvorů vyzděny z cihel. 
Okapové průčelí má sedm okenních os, štítové průčelí je čtyřosé. Architektonicky tradičně 
řešená průčelí členěná lisénovými rámy, plochými kordonovými římsami a plochými okenními 
šambránami. Půdorysná dispozice postrádá typické trojdílné členění, naproti tomu je 
akcentovaná obytná funkce a tomu je podřízeno prostorové rozvržení stavby. Přízemí nemá 
jednotnou úroveň podlahy ani symetrickou řešenou dispozici. Ze vstupní předsíňky je dále 
přístupné točité schodiště do obytného patra nebo navazující prostory v přízemí. Přízemní 
místnosti sklenuty valenými klenbami s výsečemi nebo plackovými klenbami do pasů, patro je 
plochostropé a hladce omítané na rákos. Z patra je přístupná pavlač se sociálním zařízením 
5
umístěná na severní straně objektu, která je vynesená na dřevěných konzolách. Pavlač má 
dřevěnou tesařskou nosnou konstrukci s bedněnou poprsnicí a s prkennou podlahou, horní 
úroveň prosvětluje pás oken. Objekt je zastřešen sedlovou střechou s krovem hambalkové 
soustavy se stojatými stolicemi zavětrovanými šikmou vzpěrou a v podélném směru pásky. 
Krov je sestavený z ručně tesaných trámů, spojených čepovanými a plátovanými spoji 
jištěnými dřevěnými kolíky. Střešní plášť tvoří eternitové šablony položené na dřevěný šindel. 
V objektu je dochovaný soubor výplní stavebních otvorů (včetně kování) z konce 19. a z 
počátku 20. stol. Výplně dveří mají rámovou konstrukci s kazetovými výplněmi, lišty a fasety 
konstrukce rámu jsou římsově profilované. Tesařské zárubně opatřeny hladkými či 
profilovanými truhlářskými obložkami. Okenní výplně jsou dvojité, špaletové ven a dovnitř 
otvíravé, uzavíratelné pomocí espaňolety, zaznamenány byly výplně dvou základních typů z 
konce 19. stol, a z počátku 20. stol.
Skladiště (b) ze západní strany v podélné ose navazuje na obytnou budovu (a). Jedná 
se o nepodsklepenou přízemní stavbu nad obdélným půdorysem a se sedlovou střechou. Z 
dispozičně neděleného prostoru je na východní straně vstup do klesající valené sklenuté 
chodby, která vede do ležáckých sklepů. Obvodové zdivo provedeno z lomového kamene a z 
cihelného zdivá (špalety a záklenky stavebních otvorů). Okapové průčelí má v současnosti tři 
nepravidelně rozmístěné osy s krajním hlavním vstupem velikosti dvoukřídlých vrat. Fasádní 
omítky jsou hrubě špicované, jednovrstvé architektonicky nečleněné, ale dochovalo se bohaté 
souvrství fasádních omítek a nátěrů. Objekt není dispozičně členěný a není zastropený - 
otevřený volný průhled do krovu. Podlaha je zpevněná kamenným štětem. Sedlová střecha je 
na obou stranách vybavená průběžnými odvětrávacími vikýři se sklopnými okenicemi. 
Konstrukce krovu je dvouúrovňové kombinované hambalkové a vaznicové soustavy s věšadly 
se středovou vaznicí pod hambalky v dolní úrovni. V příčném směru je krov zavětrovaný 
průběžnými vzpěrami a v podélném směru šikmými pásky. Mezilehlé vazby mají namísto 
vazných trámů kráčatové výměny čepované do krátčatového trámu. Dolní úroveň krovu 
vynáší stojaté stolice, horní úroveň krovu je pak vynesená vaznicemi šikmých stolic. Krov je 
sestavený z ručně tesaných trámů spojených čepy jištěnými dřevěnými kolíky a svorníky. Na 
vazném trámu západní plné vazby krovu je dochovaná datace do r. 1875. Střešní krytinu tvoří 
eternitové šablony a pod nimi dochovaný šindel. Zhlaví vazných trámů vynáší krátký přesah 
střechy, zhlaví na nádvorní straně mají zdobně sražené hrany a seříznuté náběhy.
Konírna (c) navazuje ze západu v podélné ose na skladiště (b) a je od něj oddělena 
štítovou zdí. I tento objekt je přízemní, nepodsklepený a dispozičně nečleněný. Přízemí je 
sklenuté dvěma paralelními trakty o čtyřech polích valených kleneb s výsečemi svedenými do 
středních a přízedních pilířů. Po typicky barokním způsobu nabývají tyto klenby velkorysých 
rozponů a formálně evokující klenby křížové. Stavba je vyzděná lomového kamene a z 
cihelného zdivá (špalety a záklenky stavebních otvorů, klenby, podlahy). Přízemí v 
současnosti člení stání pro chov vepřů - betonové sloupky se zaústěnými kovovými trubkami. 
V interiéru se dochovaly zbytky původního vybavení a zařízení (výdřeva vpustí) pro sypání 
zrna z prostoru půdy do přízemí. Podlaha je dlážděná. Okapové průčelí má čtyři osy, z nichž 
jsou dvě určeny pro otvory dveří. Obdélné okenní otvory ukončují segmentové záklenky. 
Pravidelné obdélné otvory dvoukřídlých dveří opatřeny kamenným ostěním bez profilace, 
dochované dveřní výplně jsou svlakové konstrukce. Fasádní omítky hrubě špicované, 
jednovrstvé architektonicky nečleněné s dochovaným bohatým souvrstvím fasádních omítek a 
6
nátěrů. Objekt je zastřešený sedlovou střechou vybavenou pultovými vikýři. Konstrukce krovu 
je hambalkové se stojatými stolicemi. Hambalky posílené středovou vaznicí zároveň slouží za 
podlahové trámy druhého půdního patra. Průběžnou středovou vaznici pak vynáší sloupky 
spočívajícími na podélném průvlaku. Sloupky mají zdobně okosené hrany s odsazenými 
náběhy. V příčném i v podélném směru je krov zavětrovaný šikmými pásky. Konstrukce je 
sestavena z ručně tesaných trámů spojených čepy a pláty jištěnými dřevěnými kolíky. Střešní 
krytinu tvoří eternitové šablony a pod nimi dochovaný šindel. Přesahující zhlaví vazných 
trámů vynáší krátký přesah střechy a na dvorní straně průčelí mají zdobně sražené hrany a 
seříznuté náběhy. Úroveň podlahy nad hambalky je přístupná žebříkovými schody. Mimo 
schodiště byla obsluha půdy zajištěna pomocí sedlového, tzv. zásobního vikýře. Způsob 
konstrukčního provedení krovu, jeho podlah a opatření prkennými bočnicemi svědčí o tom, že 
krov byl využíván ke skladování zrna.
Zástavbu severní fronty dvora na západní straně uzavírá skladiště nářadí (d). Jedná 
se o přízemní nepodsklepený objekt, oddělený od objektu č. 3 protipožárním štítem a 
dispozičně členěný příčkou na dvě prostory. Prostor přímo navazující na konírnu (c) je valené 
sklenutý a druhá prostora je plochostropá s prkenným podhledem. Valené sklenutá místnost je 
v současnosti přístupná vstupy z exteriéru i z interiéru (vnitřní vstupy jsou vyjma jednoho 
vstupu dodatečně zazděné, původně byl prostor průchozí). Prostor osvětlují nízké okenní 
otvory s přímými překlady. Dochovaly se zde zbytky otopného zařízení, na které patrně 
navazuje topný kanál a odkouření komínovým tělesem, dále pak zděná (nebo kamenná) nádrž 
s výpustí. Navazující plochostropá místnost má kamennou dlažbu a patrné otisky a stopy 
odstraněného zařízení nebo zaniklých stavebních prvků. Dva stropní průvlaky vynáší dvě 
dvojice tesaných sloupů se zdobně okosenými hranami s odsazenými náběhy. Prkenný 
podhled je lištovaný. U západní stěny dochované klenební příložky indikují, že i tato prostora 
byla původně sklenuta. Stavba je vyzděna z lomového kamene a z cihel (špalety a záklenky 
stavebních otvorů, klenba, štít). Okapové průčelí má čtyři osy. Fasádní omítky jsou hrubě 
špicované, jednovrstvé architektonicky nečleněné, dochovalo se bohaté souvrství fasádních 
omítek a nátěrů. Objekt je zastřešený sedlovou střechou vybavenou pultovými vikýři. 
Konstrukce krovu a krytina je shodná se střechou konírny, na kterou přímo navazuje.
8) Kolna na slámu
Ve středové ose západní strany dvora volně stojí zděný objekt s polovalbovou 
střechou pokrytou eternitovými šablonami, zapojený do východní ohradní zdi. V r. byl objekt 
1905 užíván jako kolna na slámu.
Stavba původně měla pilířovou konstrukci ze smíšeného (s převahou lomového 
kamene) omítaného zdivá, ta byla později částečně doplněna dozdívkami a zadní plnou zeď. 
Dozdívky jsou vesměs novodobé, jinak pole mezi pilíři bedněny svisle kladenými 
překrývajícími se prkny. Na východní straně, směrem do dvora, před bedněnou část výrazně 
přetažen pult střechy, nesený stojatou stolicí s pásky. Zbytek průčelí (cca jižní třetina) uzavřen 
cihelnou zazdívkou, do které byla vložena dvoukřídlá prkenná vrata a opatřen hrubější 
omítkou. Na západní straně, v jižní třetině průčelí, nově proraženy cca čtvercové okenní 
otvory, vlevo od nich ještě jedno menší na výšku obdélné okno. Fasáda je hladká, nečleněná. 
Pološtíty jsou svisle bedněné překrývajícími se prkny, s větracími otvory a vystupujícími čely 
vaznic tesařské konstrukce. Stropy prosté trámové, krov hambalkový, opatřený stojatou stolicí 
podélného vázání.
7
9) Skalní sklep
Pod torzem hranolové hradební věže na východním předhradí byl v nedávné době 
odkryt skalní sklep, který byl zaznamenaný v situaci z r. 1905.
Jedná se o dva sklepní prostory přístupné schodišťovou šíjí. Schody mají zděné či 
kamenné stupně, schodiště je pozvolna klesající s nízkou výškou a dostatečnou délkou 
schodišťového stupně pro pohodlnou a bezpečnou chůzi s břemenem. Prostory jsou vytesané 
do skalního podloží, stěny ponechané bez úpravy se stopami po nástrojích, nebo dozdívané 
lomovým kamenem či cihlou. Klenby jsou valené, půlkruhového profilu s patou v úrovni 
podlahy a opět zděné z cihel nebo lomového kamene (zde dochované otisky po bednění). Dále 
se zde vyskytují cihelné klenební pasy vynášející nestabilní části.
Slohové a časové určení: Opálka vznikla patrně koncem 14. stol, jako tvrz a poplužní 
dvůr Buška z Opálky. V následujících obdobích přecházel majetek mezi šlechtickými rody, 
doloženy jsou zde rytíři z Dražíc po polovině 15. stol., později Škorňové z Malonic. První 
výslovná písemná zmínka o sídle pochází až z r. 1544 a hned je zmiňován i poplužní dvůr. 
Koncem 16. stol, získali statek s tvrzí Stenberkové, po nich Lobkovicové, Kolovratové a dále 
členové dalších rodů. V r. 1575 patřila Opálka s poplužním dvorem Zdeňku ze Štenberka, k 
tomuto roku a opět v r. 1577 jsou ke statku opáleckému v pramenech uváděny mimo jiné 
následující části: pivovar, spilka, sladovna, hvozd s pánví, zahrady, štěpnice, chmelnice, mlýn 
náchlební se čtyřmi koly, stoupy, pila, olejna, vápenka s lomem aj. J. Schaller uvádí v r. 1789 
při Opálce v té době již prázdnou oboru. J. G. Sommer v r. 1839 při Opálce jmenuje 
vrchnostenský zámek, pivovar, poplužní dvůr, hostinec, výrobnu klihu, dva mlýny („ Panský 
mlýn" a „Mlýn v oboře"). Opálecký statek si uchoval samostatnost až do r. 1760, kdy byl 
připojen k panství Bystřice nad Uhlavou, v rámci něhož byl veden až do pozemkové reformy v 
I. 1923-1924. Počínaje 19. stol, byl statek a jeho jednotlivé části majiteli propachtovány mezi 
drobné držitele a tak tomu bylo až do 20. I. 20. stol., pol. 20. stol, pak došlo k zestátnění. Od 
konce 80. I. je areál v podstatě bez využití.
Vznik budov na předhradí lze zařadit do pozdně gotické - renesanční stavební fáze a 
navazuje na vnější opevňovacích linii, před vlastním jádrem hradu/tvrze. Dvůr západně od 
tvrze/hradu byl vystavěn patrně v období pozdního baroka (hypoteticky i o něco dříve) a 
následně stavebně upravován v průběhu 19. stol. Jeho stavební vývoj byl završen výstavbou 
kolny na slámu v západním čele dvora, přestavbou východního závěru severní fronty a 
novostavbou nad pivovarskými sklepy.
Bývalý lihovar (1) je v jádru nejpozději renesanční, stávající podoba je však 
výsledkem barokních a klasicistních úprav, s pozdějšími zásahy na přelomu 19. a 20. stol. 
Tento objekt je dochovaný v rozsahu obvodových zdí, dispoziční členění bylo v minulosti 
několikrát pozměněno. Na lihovar navazující přízemní hospodářské stavby jsou v základech 
patrně rovněž renesanční objekty. Chlévy (2) přiléhající ze severu byly v průběhu 19. stol, do 
základů pobořeny a poté v rozsahu přízemí nově vystavěny a později ještě dotčeny mladšími 
úpravami. Z jihu navazující kravín (3) byl od výstavby postupně upravován do dnešní podoby, 
ovlivněné zejména celkovou přestavbou ve druhé pol. 19. stol, a v první pol. 20. stol. Mléčnice 
(4) je zaznamenána již na katastrálních mapách z poč. 19. stol. Objekt je v jádru nejpozději 
barokní, upraven klasicistně v první pol. 19. stol, rozšířením o předsíň. Kovárna (5) pochází 
někdy z období kol. pol. 19. stol., na mapě stabilního katastru ještě není zachycena, ale 
katastrální mapa z r. 1878 jí již zaznamenává. Objekt nad pivovarskými sklepy (6) je 
8
novostavba z 80. nebo v 90.I. 19. stol. Hospodářské budovy (7) v severní frontě západní části 
hospodářského dvora jsou ve stavebním jádru barokního původu, starší než barokní 
konstrukce nebyly zaznamenány. Doložit je možné pouze jednotlivé starší druhotně užité 
stavební prvky. Původně tato část hospodářského dvora s největší pravděpodobností 
obsahovala objekty související se sladováním a vařením piva - sladovna, sladovnický hvozd a 
varna, dále je možné uvažovat i o ratejně v místě stávající obytné budovy. Hypoteticky 
(archivní průzkum, který by se věnoval těmto stavbám v rámci sledovaného dvora, nebyl 
doposud realizován) je možné předpokládat, že k výstavbě nových objektů určených k 
zpracování sladu a vaření piva došlo někdy 18. stol, (či snad i o něco dříve???). Realizací 
nových sladovnických a pivovarských prostor mohly být nahrazeny v té době již nevyhovující 
objekty původního panského pivovaru, jehož těžiště původně leželo v prstenci staveb 
dochovaných východně od panského sídla - na předhradí. Po ukončení činnosti pivovaru na 
Opálce na konci 19. stol, byly stavby adaptované k chovu dobytka, ke skladování a případně k 
obytným účelům. Obytná budova (a) obsahuje v přízemí barokní valené klenby, v 19. stol, byl 
objekt rozšířen a celkově přizpůsoben k obytným účelům, poslední stavební úprava provedena 
na poč. 20. stol. Skladiště (b) navazující na obytnou budovu (a) je dochováno v podobě z 
konce 19. stol, a na základě znalosti situace je možné jej označit za pozůstatek varny 
pivovaru, který by v Opálce soudně zrušen v roce 1895 (nebo 1896). Konírna (c) je víceméně 
dochována v barokní podobě, zejména interiér s klenbami, krov je neprůkazný, hypoteticky již 
pozdně barokní, ale nejpozději z první pol. 19. stol., další pozdější úpravy se výrazněji 
neprojevují na celkové podobě. Skladiště nářadí (d.) je v jádru dochováno v barokní podobě, 
krov stejný jako nad konírnou, pozdější úpravy byly realizovány v části objektu v průběhu 19. 
stol. V severozápadním nároží jsou druhotně zazděny kamenné kvádry, jedná se o typově 
středověká kamenná ostění okenních otvorů. Kolna na slámu (8) byla vystavěna patrně někdy 
v období kol. pol. 19. stol., jejíž původní stavební podoba - pilířová stodůlka, byla částečně 
narušena novodobými úpravami provedenými zřejmě v průběhu a zejména ve druhé pol. 20. 
stol. Sklepy (9) pod torzem hranolové věže lez jen hypoteticky zařadit do pozdně barokní až 
renesanční fáze a s mladšími úpravami.
Současný stav: Všechny stavební objekty jsou celkově zanedbané, dlouhodobě 
neudržované a místně poškozené novodobými stavebními zásahy. Vyžadují kompletní opravu 
se zásahy na úrovni dílčích rekonstrukcí (zejména střechy, stavební výplně, omítky), ale 
fyzické zachování objektů není dosud bezprostředně ohroženo (hlavní stavební konstrukce 
jsou funkční). Stále je ještě možné zachovat historický charakter staveb, jejich konstrukční a 
materiálovou podstatu.
Zástavba východní fronty dvora je celkově ve špatném, nikoliv však kritickém 
stavebně- technickém stavu. Hlavní nosné konstrukce při běžné prohlídce nevykazují 
nebezpečné statické poruchy. Celkově se projevují důsledky dlouhodobě zanedbané údržby a 
vandalismu z důvodu absence zajištění proti vstupu nepovolaných osob. Střešní plášť je 
lokálně nefunkční, fasádní omítky jsou znehodnoceny vlivem povětrnosti a zanedbané údržby. 
Historické stavební výplně byly při posledních stavebních úpravách odstraněné a nahrazené 
novodobými. Původně nečleněné patro lihovaru bylo v nedávné minulosti předěleno příčkami. 
Objekty v severní frontě západní části dvora jsou ve srovnatelném stavebně technickém stavu. 
Všechny se nacházejí celkově ve špatném, nikoliv však v kritickém stavebně-technickém stavu. 
Kromě jednoho propadlého klenebního pole v objektu konírny (c) nevykazují hlavní nosné 
9
konstrukce při běžné prohlídce nebezpečné statické poruchy. Celkově se projevují důsledky 
dlouhodobě zanedbané údržby. Střešní plášť je lokálně nefunkční a tím v rozsahu jednotlivých 
prvků více či méně bioticky poškozeny i tesařské konstrukce. Plošně jsou poškozené fasádní 
omítky, které jsou znehodnoceny vlivem povětrnosti, historických stavebních úprav a 
zanedbané údržby. Historické stavební výplně byly při posledních stavebních úpravách z části 
odstraněné a nahrazené novodobými. V poslední době bylo (kromě zahájení opravy střechy 
samotné tvrze a opravy kaple) provedeno vyčištění a kultivace bezprostředního okolí staveb, 
dále pak dílčí zajišťovací práce na budovách a opravena střecha kovárny.
Zdůvodnění památkové ochrany: Areál bývalého poplužního dvora tvrze Opálka je 
výjimečný dochovanou celistvostí souboru hospodářských staveb s návazností na vlastní 
panské sídlo a okolní kulturní krajinu, v níž jsou dodnes patrné relikty zemědělského, 
rybničního a lesního hospodářství v podobě sadů, komunikací, rybniční soustavy s vodními 
cestami a mlýny. Objekty ve vlastní režii určené ke zpracování primárních surovin a chovu 
zvířat byly nedílnou a tradiční součástí zázemí vrchnostenských sídel od počátku jejich 
zakládání až po jejich zánik na počátku 20. stol. Poplužní dvůr a pivovar se sladovnou zde byl 
přímo zmiňován již v pol. 16. stol. Budovy předmětného dvora dokládají přirozený stavební a 
funkční vývoj v období cca od pol. 16. stol, až do počátku 20. stol. Ve stavební podstatě se 
jedná o tradiční autenticky dochované historické výrobní a hospodářské objekty v podobě, v 
jaké jsou doložené podobné stavby i v jiných hospodářských vrchnostenských celcích, tzn. 
doklad tradičních historických výrobních a zemědělských objektů. Nejstarší stavby byly 
identifikovány ve východní části areálu, která je zřejmě renesančního založení, budovy v 
západní části dvora pak barokního původu. Všechny objekty byly později stavebně 
upravovány a adaptovány, uchovaly si však tradiční charakter. Kromě přímé vazby dvora na 
zdejší panské sídlo vykazují památkové hodnoty i jednotlivé stavby, které stále obsahují 
některé původní konstrukce a celou řadu dalších hodnotných historických stavebních 
konstrukcí a prvků.
Lihovar (1) je v jádru nej později renesanční stavba dochovaná v úpravě z doby 
přelomu 19. a 20. stol. Jedná se o cenný příklad výrobního objektu s historicky kumulovanou 
a proměnlivou funkcí využití. Původně byl objekt vázaný na pivovarskou výrobu, ale později 
adaptován na lihovar. Ve stavbě je dodnes možné rozpoznat stopy a relikty zařízení tradičního 
pivovarského, sladovnického a lihovarnického provozu. Budova obsahuje renesanční, zdivo (s 
fragmentem sgrafitové výzdoby omítky), renesanční a barokní klenby ad. Navazující chlévy 
(2) a kravín (3) jsou dokladem tradičních historických hospodářských staveb sloužících k 
ustájení dobytka a dochované jsou včetně specifických konstrukcí a detailů. Stavby mají však 
patrně složitější stavební vývoj, který radikálně pozměnil jejich původní vzhled. Je možné 
předpokládat, že jádro obou staveb souvisí s neranější zástavbou hospodářského dvora a 
pochází nejpozději z průběhu 16. stol. Zároveň se jedná o důležitý urbanistický prvek 
vymezující východní stranu terasy pod vlastním vrcholem ostrožny, související zřejmě s 
pozdně gotickou stavební etapou. Zástavba se nachází v linii vnější fortifikace předhradí. 
Mléčnice (4) je nejpozději barokní stavba dochovaná v klasicistní architektonické úpravě 
zdoby přelomu 18. a 19. stol, obsahující hodnotné historické konstrukce (krov, zdivo, klenba). 
Jedná se o příklad výrobního objektu vázaného na tradiční zpracování mléčných výrobků. 
Objekty chladného hospodářství bývaly nedílnou tradiční součástí hospodářských dvorů. 
Kovárna (5) pochází někdy z období kol. pol. 19. stol, jedná se o nedílnou součást zázemí 
10
hospodářského dvora a je tradičním příkladem provozního objektu vázaného na kovářské a 
podkovářské řemeslo se zbytky zařízení. Později zřejmě druhotně využíván jako rátej na. 
Objekt ležáckých sklepů se seníkem (6) je architektonicky kvalitní stavba realizovaná ve 
vysoké řemeslné úrovni. Celek (sklepy i nadzemní konstrukce) představuje mimořádně dobře 
dochovanou historickou stavbu, která se dochovala v původní autentické podobě. Kulturně a 
architektonicky se jedná o typický příklad novostavby z konce 19. stol., kde se uplatňují vlivy 
tradičního lidového stavitelství v kombinaci s historizujícími prvky a s propracovanými 
inženýrskými konstrukcemi. Konstrukce krovu s brázděnými štíty dokládá vysokou úroveň 
tehdejší tesařské produkce. Stavba přímo souvisí s provozem zdejšího pivovaru a dokládá 
podobu zástavby dvora ve vazbě na obměnu a rozšíření výroby kapacity, ke které došlo v 
průběhu 19. stol. Obytný dům s hospodářským traktem (7) v severním křídle západní části 
dvora je s největší pravděpodobností barokního původu, hypoteticky někdy ze 17. - 18. stol. 
Objekty původně sloužily ke sladování a vaření piva. Po zrušení pivovaru na konci 19. stol, 
byly stavby adaptovány pro jiné hospodářské využití. V dnešní podobě je tato část areálu 
hospodářského dvora příkladem dochovaných výrobních objektů s historicky kumulovanou a 
proměnlivou funkcí využití. V objektech se dochovaly hodnotné stavební konstrukce (zejména 
pozdně barokní klenby a pozdně barokní - klasicistní - pozdně klasicistní tesařské konstrukce, 
dále pozoruhodný datovaný krov s věšadlem ve skladišti ad.) a prvky (např. některé podlahy, 
souvrství omítek, některé výplně otvorů, soubor historických výplní otvorů v obytné budově, 
ad.). I přes dodatečnou změnu využití je stále možné rozpoznat stopy a relikty zařízení 
tradičního pivovarského a sladovnického provozu. Kolna na slámu (8) i přes novodobé 
úpravy stále obsahuje původní zdivo a původní tesařské konstrukce, dále se dochovalo 
bednění a strop. Sklepy (9) pod torzem hranolové věže je možno i přes velmi nízký stupeň 
poznání zhodnotit jako velmi pozoruhodnou součást areálu. Kromě vložených historických 
konstrukcí (kleneb a pasů) jsou dochovány stopy po vytesání do skály. “
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Plzni ve výše zmíněném 
návrhu dále předložil stanovisko Regionální komise pro Ústřední seznam kulturních 
památek při NPÚ ÚOP v Plzni ze dne 6. listopadu 2017. Komise návrh na prohlášení 
doporučila s následujícím odůvodněním:
„Návrh z podnětu NPÚ ÚOP v Plzni. V současnosti památkově chráněna tvrz s kaplí, 
opevněním a pozemky, na nichž stojí nechráněné budovy hospodářského dvora. Tvrz původem 
gotická z konce 15. století, navrhované hospodářské budovy zčásti již renesančního původu, 
jinak konstrukce převážně barokní, upravované na přelomu 19. a 20. století. Ve východní 
části areálu bývalý původně renesanční lihovar, již bez původních technologií, s navazujícími 
mladšími stájemi. Hospodářský dvůr na západní straně areálu barokního založení, tvoří ho 
bývalý pivovar upravený do současné podoby na přelomu 19. a 20. století (již bez původního 
technologického zařízení), dále obytné stavení, chlévy se sýpkou a pivovarské sklepy s lednicí 
(prostor nad nimi sloužil jako seník). Stodoly na jižní straně dvora zachované jen v 
obvodovém zdivu. Jižně od budovy tvrze samostatně stojící kovárna a mléčnice, obě 
barokního původu. Celý areál je bez dlouhodobé údržby (v nej horším stavebně- technickém 
stavu je budova vlastní tvrze), stávající vlastník nekomunikuje s úřady a areál nabízí již 
několik let k prodeji. Areál původní gotické tvrze s kompletně zachovaným hospodářským 
11
zázemím, dokládající postupný vývoj panského sídla. Komise návrh doporučuje. “
Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu, 
jako příslušný správní orgán památkové péče, ve svém dopise č. j. PK.-K.PP/3422/21, ze dne 6. 
10. 2021, souhlasil s prohlášením předmětného „Areálu bývalého hospodářského dvora 
hradu/tvrze Opálka č. p. 1“, za kulturní památku a dále uvedl:
„Předmětem návrhu je doprohlášení vybraných budov a sklepů někdejšího předhradí 
a poplužního dvora situovaných na pozemcích p. č. st. 5 a p. č. 48 v k. ú. Opálka k přilehlému 
areálu hradu č. p. 1 vedenému v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod 
rej. č. 20916/4-3201. Dotčené pozemky již jsou kulturní památkou. Zmíněné panské sídlo 
představuje příklad středověkého hradu ze 14. století, upraveného renesančně po polovině 16. 
století. Z původního gotického hradu se dochovala hranolová věž, zachované jsou rovněž 
příkopy a vály. Hospodářské zázemí sídla tvoří několik samostatně či v řadě stojících budov 
včetně sklepů, které se v současnosti, z důvodu dlouhodobé absence základní údržby, 
nacházejí v neuspokojivém stavebně technickém stavu. Podrobný popis jednotlivých objektů je 
obsažen v návrhu na jejich prohlášení za kulturní památku zpracovaném Národním 
památkovým ústavem. Dle zjištění NPÚ je z hlediska historického vývoje možné konstatovat, 
že vznik budov v prostoru východního předhradí lze zařadit do pozdně gotické - renesanční 
stavební fáze, zatímco západně položený hospodářský dvůr byl vystavěn patrně v období 
pozdního baroka a následně pak byl ještě upravován v průběhu 19. století.
Významné kulturně historické hodnoty řešených budov a sklepů spočívají v jejich stáří, 
základní hmotě, celkovém vnějším vzhledu dotvářejícím prostředí bývalého hospodářského 
dvora opáleckého hradu a intaktním dochování části stavebních konstrukcí referujících o 
složitém stavebně historickém vývoji celého areálu. I přes současný technický stav budov, jež 
vyžadují provedení dílčích rekonstrukčních úprav, lze předmětné objekty považovat za 
významný doklad historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti z období od 
počátku 16. století do konce 19. století pro jejich hodnoty historické a technické.
Vzhledem k výše uvedenému se domníváme, že budovy a sklepy bývalého 
hospodářského dvora hradu č. p. 1 v obci Strážov, v části obce Opálka, v okrese Klatovy, v 
zásadě splňují hodnotová kritéria kulturní památky dle § 2 odst. 1 památkového zákona, a z 
toho důvodu souhlasíme s jejich prohlášením za kulturní památku. “
Městský úřad Klatovy, odbor školství, kultury a cestovního ruchu, jako příslušný 
správní orgán památkové péče, ve svém dopise ze dne 8. 10. 2021, č. j. OSKCR/1088/2021, 
vyjádřil souhlas s prohlášením předmětného „Areálu bývalého hospodářského dvora 
hradu/tvrze Opálka č. p. 1“, za kulturní památku s následujícím odůvodněním:
„Areál tvrze č. p. I v Opálce je nemovitou kulturní památkou ve smyslu zákona č. 
20/1987 Sb. o památkové péči, která zaujímá dominantní místo v obci, nachází se v její SV 
části. Samotná tvrz pochází z konce 14. století, později však byla zasažena několika 
stavebními úpravami. Z původní gotické tvrze se dochovala hranolová věž a vznikl nový 
objekt na severní straně, byl zasypán jižní příkop a na jeho místě vystavěn nový renesanční 
palác. Budova tvrze je umístěna v SV části areálu a na mírně vyvýšeném pahorku. Nyní areál 
12
tvrze (nemovitá kulturní památka) sestává z objektu tvrze, kaple sv. Anny a zbytky opevnění. 
Ostatní objekty v areálu jsou součástí, avšak nejsou prohlášeny za památky. Tvrz Opálka a 
přilehlý areál s bývalým poplužním dvorem, lihovarem a pivovarem tvoří unikátní celek. 
Vznik budov na předhradí lze zařadit do pozdně gotické - renesanční stavební fáze. Dvůr 
západně od tvrze/hradu byl vystavěn patrně v období pozdního baroka a následně stavebně 
upravován v průběhu 19. stol. Jeho stavební vývoj byl završen výstavbou kolny na slámu v 
západním čele dvora, přestavbou východního závěru severní fronty a novostavbou nad 
pivovarskými sklepy.
Soubor budov (lihovar, chlévy, kravín, mléčnice, kovárna, pivovarské sklepy se 
seníkem, obytná budova s hospodářským traktem, kolna na slámu, skalní sklep) umístěný na 
pozemcích st. p. č. 5 a pod p. p. č. 48 k. ú. Opálka se nachází v areálu bývalého panského 
sídla situovaném při severním okraji vsi Opálka, nedaleko od města Strážov. Na nejvyšším 
bodě je umístěn bývalý hrad/tvrz, níže na terase se nacházejí hospodářské budovy. 
Hospodářský dvůr nepravidelného půdorysu je tvořen několika samostatně nebo v řadě 
stojících budov. Východní část dvora (předhradí) sestává z trojice na sebe navazujících budov 
- bývalý lihovar (1), chlévy (2) a objekt kravína (3). Před chlévy se dochoval relikt středověké 
hranolové hradební věže, pod níž byl v nedávné době odkryt skalní sklep (9). Na jihovýchodní 
terase se nachází samostatná drobná stavba - mléčnice (4). V prostoru mezi západní a 
východní částí se dochoval volně stojící objekt bývalé kovárny. Severní frontu západní části 
dvora spoluutváří obytné stavení s navazujícím hospodářským traktem (7). Při 
severovýchodním nároží obytného stavení stojí mohutný objekt seníku nad pivovarskými 
sklepy (6). Ve středu západní části dvora samostatně stojí kolna na slámu (8). Jižní stranu 
západní části dvora uzavírala mohutná zděná stodola, která se dochovala pouze v torzech 
obvodového zdivá, proto není předmětem návrhu na prohlášení.
Bývalý lihovar je jednopatrová podsklepená stavba obdélného půdorysu, členěná v 
přízemí příčkami na trojdílný dvoutrakt, zastřešena sedlovou konstrukcí s vaznicovým krovem 
opatřeným úspornou ležatou stolicí krytou eternitovými šablonami. Krov je sestavený z ručně 
tesaných trámů, s převážně čepovými spoji jištěnými dřevěnými kolíky. Zdivo je z lomového 
kamene, špalety, záklenky stavebních otvorů, koruna zdivá a štíty jsou z cihel. Zdivo bylo 
omítané hliněnou mazaninou a vápennými omítkami. Přízemí stavby zpřístupňovalo schodiště, 
které se dochovalo již pouze v relikt ech. V jednom ze sklepů je dochovaný relikt pivovarského 
náduvníku. Přízemí je sklenuto plackovými a valenými klenbami s výsečemi, jedna místnost je 
plochostropá. Stavební otvory uzavírají segmentové záklenky. Ve zdivu místy dochovány 
technologické otvory a relikty výrobního zařízení (dochovaný lihovarský kotel se nachází 
mimo samotný objekt v místě zříceného přístavku a je součástí stavby) a topeniště. Fasádní 
omítky jsou výrazně poškozené. Na jižním štítovém průčelí se dochovaly poslední zbytky 
sgrafitové výzdoby.
Chlévy jsou přízemní stavba zastřešená sedlovou konstrukcí krytou pálenými 
keramickými taškami a s krovem hambalkové soustavy se stojatými stolicemi. Krov je 
sestavený z ručně tesaných trámů, které jsou spojené čepovanými a plátovanými spoji a 
jištěné dřevěnými kolíky. Stolice je zavětrovaná průběžnou vzpěrou, v podélném směru 
šikmými pásky. Západní okapová strana střechy je prolomená dvěma sedlovými, zásobními 
vikýři. Zdivo provedeno z lomového kamene, záklenky a špalety stavebních otvorů jsou 
cihelné. Prostor je sklenutý cihelnými, segmentovými klenbami do traverz. Podlahy jsou z 
13
betonové mazaniny a vyspárované do odvodňovacího kanálku. Podél stěn se dochovaly zděné 
krmné žlaby. Vnitřní jednovrstvé omítky jsou bílené. Fasádní omítky hladké jsou bez 
architektonického členění. Kravín je přízemní stavba obdélného půdorysu, který je sedlovou 
konstrukcí krytou eternitovými šablonami a s krovem hambalkové soustavy se stojatými 
stolicemi. Krov je sestavený zručně tesaných trámů, které jsou pojené čepovanými a 
plátovanými spoji, jištěnými dřevěnými kolíky. Zdivo je provedeno z lomového kamene, 
záklenky a špalety stavebních otvorů jsou cihelné. Prostor je sklenutý cihelnými, 
segmentovými klenbami do traverz. Okenní výplně jsou novodobé. Podlahy z betonové 
mazaniny vyspádované odvodňovacího kanálku. Podél stěn dochovány zděné krmné žlaby. 
Vnitřní omítky jsou bílené. Fasádní omítky jsou hladké bez architektonického členění.
Mléčnice je menší přízemní objekt obdélného půdorysu, který je dispozičně rozdělen 
na menší předsíň a další větší prostor. V předsíni je zdivo cihelné, zadní část je z lomového 
kamene a je ukončena cihelnou valenou klenbou. Střecha je valbová, krytá eternitovými 
šablonami, pod nimiž jsou dochované šindele. Krov je sestavený z ručně tesaných trámů, které 
jsou spojované tradičními rybinovými pláty a čepy jištěnými dřevěnými kolíky. Vnitřní 
jednovrstvé omítky jsou bílené. Fasádní omítky jsou bez architektonického členění.
Kovárna je volně stojící přízemní objekt vystavěný nad obdélném půdorysu, dispozičně 
příčkami předělený prostor na tři části. Interiér je sklenut čtyřmi poli valených kleneb 
svedených do mezilehlých klenebních pasů. Objekt je přístupný třemi dvoukřídlými vraty a 
jedněmi dveřmi umístěnými v řadě západního okapového průčelí. Obvodové stěny jsou 
provedeny ze smíšeného zdivá, štíty, klenby, klenební pasy a záklenky otvorů jsou cihelné. 
Sedlová střecha (nově opravená) je krytá eternitovými šablonami, konstrukci tvoří úsporná 
ležatá stolice. Vnitřní omítky jsou bílené, fasádní omítky jsou hladké bez architektonického 
členění.
Pivovarské sklepy se seníkem jsou přízemní, podsklepená stavba obdélného půdorysu 
vystavěnou na terénním zlomu. Přízemí je prostorově nedělené, pouze k jižnímu štítovému 
průčelí je přisazen menší obdélný prostor. Sklepy jsou přístupné z blízkého obytného objektu. 
Prostory jsou sklenuty cihelnými valenými klenbami s patou klenby. Obvodové zdivo je 
provedeno z lomového kamene. Konstrukci střechy tvoří krov vaznicové soustavy se šikmými 
stolicemi zavětrovanými šikmými pásky a kleštinami. Trámy jsou tesané, spoje čepované a 
jištěné kramlemi nebo železnými svorníky. Střecha je krytá eternitovými šablonami.
Obytná budova s hospodářským traktem je zděná patrová stavba obdélného půdorysu, 
podsklepená v části zastavěného půdorysu polozahloubenými suterénními prostorami. Zdivo 
přízemí je z lomového kamene, patro, štíty, klenby, špalety a záklenky stavebních otvorů 
vyzděny z cihel. Okapové průčelí má sedm okenních os, štítové průčelí je čtyřosé. 
Architektonicky tradičně řešená průčelí členěná lisénovými rámy, plochými kordonovými 
římsami a plochými okenními šambránami. Objekt je zastřešen sedlovou střechou s krovem 
hambalkové soustavy se stojatými stolicemi zavětrovanými šikmou vzpěrou a v podélném 
směru pásky. Krov je sestavený z ručně tesaných trámů, spojených čepovanými a plátovanými 
spoji jištěnými dřevěnými kolíky. Střešní plášť tvoří eternitové šablony položené na dřevěný 
šindel. V objektu je dochovaný soubor výplní stavebních otvorů (včetně kování) z konce 19. a 
z počátku 20. stol. Výplně dveří mají rámovou konstrukci s kazetovými výplněmi. Okenní 
výplně jsou dvojité, špaletové ven a dovnitř otvíravé, uzavíratelné pomocí espaňolety (pochází 
z konce 19. stol, a z počátku 20. stol.). Hospodářský trakt tvoří objekt skladiště, konírny a 
14
skladiště nářadí.
Kolna na slámu je zděný objekt s polovalbovou střechou pokrytou eternitovými 
šablonami, zapojený do východní obřadní zdi. Stavba měla původně pilířovou konstrukci ze 
smíšeného (s převahou lomového kamene) omítaného zdivá, která byla časem doplněna 
dozdívkami a o zadní plnou zeď. Pole mezi pilíři bedněny svisle kladenými překrývajícími se 
prkny. Fasáda je hladká, nečleněna.
Skalní sklep zaznamenaný v situaci z r. 1905 se skládá ze dvou sklepních prostor 
přístupných schodišťovou šíjí. Schody mají zděné či kamenné stupně. Prostory jsou vytesané 
do skály, stěny jsou buď částečně bez úpravy nebo dozdívané lomovým kamenem či cihlou. 
Klenby jsou valené, půlkruhového profdu s patou v úrovni podlahy a zděné z cihel nebo 
lomového kamene.
Veškeré výše uvedené stavební objekty jsou zanedbané, dlouhodobě neudržované a 
poškozené novodobými stavebními zásahy. V současné době některé z nich vyžadují opravu - 
zejména střechy, stavební výplně, omítky. Žádnému z objektů nehrozí zánik - hlavní 
konstrukce jsou Zachovalé.
OSKCR MěÚ Klatovy na základě znalosti místa, prohlídky dotčených objektů, 
prostudování návrhu, zejména zhodnocení dochovaných původních konstrukcí a významu 
objektů z hlediska historických souvislostí souhlasí s návrhem NPÚ Plzeň. “
Ministerstvo kultury návrh vyhodnotilo a zahájilo správní uzení o prohlášení „Areálu 
bývalého hospodářského dvora hradu/tvrze Opálka č. p. 1“, na pozemku pare. č. st. 5 a pod 
pozemkem pare. č. 48, vše k. ú. Opálka, obec Strážov, okr. Klatovy, Plzeňský kraj, za kulturní 
památku. Účastnice řízení byla o zahájení řízení vyrozuměna dopisem Ministerstva kultury ze 
dne 2. 11. 2021, č. j. MK 68109/2021. Tímto dopisem byla rovněž v souladu s § 36 odst. 3 
zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, informována o tom, že již 
byly shromážděny všechny podklady pro rozhodnutí a byla vyzvána, aby se vyjádřila jak 
knim, tak ke způsobu jejich zjištění, případně navrhla jejich doplnění. Dne 15. 11. 2021 
obdrželo Ministerstvo kultury dopis, ve kterém se účastnice řízení vzdala práva k vyjádření se 
k podkladům a seznámení se, se spisem.
Po vyhodnocení podkladů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dospělo 
Ministerstvo kultury k závěru: „Areál bývalého hospodářského dvora hradu/tvrze Opálka č. 
p. 1“, na pozemku pare. č. st. 5 a pod pozemkem pare. č. 48, který se skládá z lihovaru bez č. 
p., chléva bez č. p., kravína bez č. p., mléčnice bez č. p., kovárny bez č. p., pivovarských 
sklepů se seníkem bez č. p., obytné budovy s hospodářským traktem bez č. p., kolny na slámu 
bez č. p. a skalního sklepu, vše k. ú. Opálka, obec Strážov, okr. Klatovy, Plzeňský kraj, 
splňuje podmínky ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona 20/1987 Sb., o státní památkové 
péči, ve znění pozdějších předpisů, pro prohlášení věci za kulturní památku.
Předmětné hospodářské objekty jsou nedílnou součástí památkově velice hodnotného 
areálu, jemuž dominuje stavba tvrze, která dle dostupných pramenů vznikla už někdy na konci 
14. století jako gotický hrad. Tuto historickou podobu a časový vznik nám dnes potvrzuje 
pozůstatek gotické hranolové věže, která se částečně dochovala ve východní části areálu před 
chlévy, společně s fragmenty hradeb a příkopů. Původní objekt hradu byl však v druhé 
polovině 16. století výrazně renesančně přestavěn.
15
Dosavadní památkovou ochranu zahrnující stavbu hradu/tvrze, kapli sv. Anny a 
fragmentů hradeb a příkopů, společně s pozemky pare. č. st. 5 a pare č. 46, 47/2, 48, 49, 66/1, 
306 (USKP ČR rej. č.20916/4-3201) je nutné kvůli celistvé vypovídající hodnotě rozšířit o 
předmětné hospodářské zázemí bývalého panského sídla. To se skládá z těchto objektů - 
lihovar, chlév, kravín, mléčnice, kovárna, pivovarské sklepy se seníkem, obytná budova 
s hospodářským traktem, kolna na slámu a skalní sklep.
Ministerstvo kultury konstatuje, že předmětný areál bývalého poplužního dvora, který 
je v písemných pramenech poprvé připomínán v roce 1544 se rozkládá při severním okraji vsi 
Opálka. Hospodářský dvůr se zachoval v nepravidelném půdorysu a lze ho rozdělit do dvou 
částí a zároveň i do dvou hlavních stavebních etap - východní část (předhradí), kde se 
nacházejí nejstarší objekty, jejichž dobu vzniku můžeme časově zařadit do pozdně gotické až 
renesanční stavební fáze a naopak západní část hospodářského zázemí, která vznikla 
pravděpodobně až někdy v pozdním baroku.
Ministerstvo kultury dále uvádí, že jak již bylo v úvodu poznamenáno panské sídlo 
v Opálce, vzniklo někdy na konci 14. století, je tak velmi pravděpodobné, že hospodářské 
objekty, které si prokazatelně prošly složitým stavebním vývojem a pocházejí převážně 
z nejstarší stavební renesanční etapy (lihovar, chlévy a kravín) mohou obsahovat také i dílčí 
stavební části mnohem starší datace. Naopak jako nejmladší objekt v areálu byla 
identifikována kolna na slámu v západní části dvoru z 19. století. Detailněji k popisu a historii 
objektů viz vyjádření Národního památkového ústavu, ústředního odborného pracoviště v 
Plzni.
Ministerstvo kultury dále konstatuje, že stavebně technický stav jednotlivých objektů 
nacházející se zejména ve východní frontě dvora není ideální. Tento stav zapříčinilo 
dlouhodobé nevyužití objektů, zanedbání základní údržby a vandalismus. Všechny objekty 
potřebují naléhavě projít kompletní opravou (zejména výměnou střešních plášťů, omítek a 
stavebních vyplní). Avšak i přes skutečnost, že stav některých objektů je špatný, nikoliv však 
kritický lze říci, že hlavní stavební konstrukce jsou stále funkční a je možné je opravit jak v 
exteriéru, tak interiéru a to při zachování podstatné většiny památkových hodnot těchto 
konstrukcí, jak vyplývá z vyjádření Národního památkového ústavu, ústředního odborného 
pracoviště v Plzni. Dožilé prvky je možné lokálně nahradit kopiemi původních. 
Z památkového hlediska je tedy celková obnova hospodářského dvora stále uskutečnitelná.
Ministerstvo kultury dále uvádí, že u všech objektů hospodářského zázemí došlo 
zejména v průběhu 19. století k nej různějším stavebním úpravám a přestavbám. Tyto zásahy 
však lze považovat za přirozený stavební a fúnkční vývoj objektů od doby jejich vzniku až do 
počátku 20. století.
Dále je možné uvést, že předmětné objekty, které byly svojí hlavní funkčností 
zaměřeny na primární zpracování surovin a chov dobytka dokládají proměnu šlechtického 
způsobu života a obživy, kde majitelé aktivně podnikali a podíleli se na inovativních 
výrobních postupech. Jedná se tedy o významný tradiční doklad historických výrobních a 
zemědělských objektů, které jsou na našem území doloženy u obdobných vrchnostenských 
sídel.
Z památkového hlediska se dále jedná o mimořádně dochovaný soubor hospodářských 
budov, které si i přes pozdější stavební zásahy zachovaly stavební autenticitu a tradiční 
16
podobu. Zároveň je také celý areál s hospodářským dvorem dominantním urbanistickým 
prvkem obce Opálka.
Kromě nesporné hodnoty urbanistické v rámci celku hospodářského dvora s přímou 
vazbou na zdejší panské sídlo vykazují jednotlivé stavby i cenné historické konstrukce a také 
řemeslné a architektonické prvky.
Ministerstvo kultury závěrem uvádí, že prohlášení hospodářského zázemí hradu/tvrze 
Opálka za kulturní památku zajišťuje ochranu celkového historického kontextu této sídelní 
struktury, která disponuje nespornými historickými a památkovými hodnotami. Z výše 
uvedených důvodů Ministerstvo kultury rozhodlo tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto 
rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. 
Lhůta pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den 
následující po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje 
§ 23 a § 24 správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, 
rozhodnutí se uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené 
rozhodnutí ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně 
provozovatele poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle 
§ 24 odst. 1 správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží 
v tomto případě lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky 
upravuje § 17 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi 
dokumentů, který rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové 
schránky. Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl 
dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním 
dnem této lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se 
podává u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Na vědomí:
NPÚ GŘ
NPÚ ÚOP v Plzni
Krajský úřad Plzeňského kraje, úsek státní památkové péče
Městský úřad Klatovy, úsek státní památkové péče
17
Příloha č. 1: orientační zákres „Areálu bývalého hospodářského dvora hradu/tvrze Opálka č. 
p. 1“, nedílná součást výroku rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 77267/2021 OPP ze 
dne 15. 12. 2021.
Prohlašovaná kulturní památka ,Areál bývalého hospodářského dvora hradu/tvrze 
Opálka č. p. 1“: lihovar bez Č. p., chlévy bez č. p., kravín bez č. p., mléčnice bez č. p., 
kovárna bez č. p., pivovarské sklepy se seníkem bez č. p., obytná budova s hospodářským 
traktem bez č. p., kolna na slámu bez č. p.. vše na pozemku pare. č. st. 5 a skalní sklep 
pod pozemkem pare. č. 48
Rozsah stávající kulturní památky vedené v ÚSKP ČR pod rejst. č. 20916/4-3201 
prohlášené Ministerstvem kultury 26. 3. 1964, která zahrnuje stavbu hraduhrze č. p. 1, káply sv. 
Anny, fragmenty hradeb a příkopů, společně s pozemkv pare. č. st. 5, pare. č. 46,47/2,48 49 
66 1 a 306
100 m
vše k. ú. Opálka, obec Strážov, okr. Klatovy, Plzeňský kraj
18
Příloha č. 2: vybrané fotografie kulturní památky, nedílná součást rozhodnutí Ministerstva 
kultury č.j. MK 77267/2021 OPP ze dne 15. 12. 2021.
Plzeňský kraj
1) Lihovar bez č. p. na pozemku pare. č. st. 5, k. ú. Opálka, obec Strážov, okr. Klatovy,
19
Plzeňský kraj
2) Chlévy bez č. p. na pozemku pare. č. st. 5, k. ú. Opálka, obec Strážov, okr. Klatovy,
21
3) Kravín bez č. p. na pozemku pare. č. st. 5, k. ú. Opálka, obec Strážov, okr. Klatovy, 
Plzeňský kraj
22
4) Mléčnice bez č. p. na pozemku pare. č. st. 5, k. ú. Opálka, obec Strážov, okr. Klatovy, 
Plzeňský kraj
23
5) Kovárna bez č. p. na pozemku pare. č. st. 5, k. ú. Opálka, obec Strážov, okr. Klatovy, 
Plzeňský kraj
24
6) Pivovarské sklepy se seníkem bez č. p. na pozemku pare. č. st. 5, k. ú. Opálka, obec 
Strážov, okr. Klatovy, Plzeňský kraj
25

T) Obytná budova s hospodářským traktem bez č. p. na pozemku pare. č. st. 5, k. ú. 
Opálka, obec Strážov, okr. Klatovy, Plzeňský kraj
27
28
Na obytnou budovu ze západu navazující skladiště
29
Konírna navazující ze západu v podélné ose na skladiště
30
Skladiště nářadí navazující na konírnu
32
8) Kolna na slámu bez č. p. na pozemku pare. č. st. 5, k. ú. Opálka, obec Strážov, okr. 
Klatovy, Plzeňský kraj
33

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0678866.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Strážov - Opálka, hrad č. p. 1. Rozhodnutí o rozšíření rozsahu kulturní památky.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

27407115 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Ministerstvo kultury; Šmatláková Angela;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

15.12.2021

Licence:

Typ:	úřední dílo - dílo, na které se nevztahuje ochrana podle práva autorského (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 131767

Bližší specifikace:

Název	hrad
Číslo ÚSKP	20916/4-3201
Kód fáze ochrany	R
Fáze ochrany	památkově chráněno, rozsah revidován
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 25128119

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o rozšíření rozsahu kulturní památky
Číslo	MK 77267/2021 OPP
Datum nabytí právní moci	04.01.2022
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	131767 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 1585694

Název objektu: tvrz

Část obce: Opálka

Č. dom.: č.p. 1

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Opálka

Obec: Strážov

ORP: Klatovy

Okres: Klatovy

hrad (právní stav 131767)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 58378

Název lokality: Horní Opálka

Reálný typ: ves

Kat. území: Opálka

Obec: Strážov

ORP: Klatovy

Okres: Klatovy

Kraj: Plzeňský kraj

hrad (právní stav 131767)

Kód CZ: 64361

Název lokality: Horní Opálka (P1)

Reálný typ: retrodílec území (dominantní)

Kat. území: Opálka

Obec: Strážov

ORP: Klatovy

Okres: Klatovy

Kraj: Plzeňský kraj

hrad (právní stav 131767)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 257

Název hist. regionu: Klatovy

hrad (právní stav 131767)

Ke stažení Náhled Poslat žádost