Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8

Textový obsah:

Národní památkový ústav
Došlo: 2022-02-07 12:19:41
Cj NPU-310/11132/2022
Listů: 4 Příloh: 0
IHIIIIIIIIIIIIIIIIIIH
1001861748
Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111
Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Rozhodnutí nabylo právní moci:
za správnost: V Praze dne: 19. 4. 2021 
č.j.: MK 50914/2020 OPP 
sp. zn.: MK-S 4609/2019 OPP 
Vyřizuj e/linka: Dědková Olga Mgr./428
ROZHODNUTÍ
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové péče 
vydává toto
rozhodnutí:
Ministerstvo kultury podle § 8 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 
ve znění pozdějších předpisů,
neruší prohlášení
sýpky u domu č. p. 8, na pozemku st. pare. č. 34/1, k. ú. Lány u Dašic, obec Lány u 
Dašic, okres Pardubice, Pardubický kraj (rejstříkové číslo Ústředního seznamu 
kulturních památek ČR 24299/6-2110),
za kulturní památku.
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, je účastníkem řízení:
1
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo od žádost o zrušení prohlášení
sýpky u domu č. p. 8, na pozemku st. pare. č. 21, k. ú. Lány na Důlku, obec Pardubice, okres 
Pardubice, Pardubický kraj (rejstříkové číslo Ústředního seznamu kulturních památek ČR 
101029), za kulturní památku. Jako důvod žadatelka uvedla: „Na opravu stavby nemám 
finanční prostředky. Sýpka je ve špatném zchátralém stavu, že už by ani nešla opravit a hrozí 
zřícení stavby na sousední pozemek, kde je již prasklina a chybí kus stěny se štítem. “
Přílohou žádosti byl protokol z ústního jednání a místního šetření uskutečněného 12. 3. 
2019, který byl sepsán Magistrátem města Pardubic, odborem správních agend, úsekem 
památkové péče. V protokolu se uvádí:
„ Kulturně historický popis předmětné stavby:
Ojediněle dochovaný příklad klasicistního patrového zděného špýcharu z r. 1831, menší 
zemědělské usedlosti na Pardubicku, s fragmenty poškozené štukové výzdoby, poslední 
intaktně dochovaný v obci. Objekt byl původně součástí nevelké zemědělské usedlosti, z níž se 
zachoval v přestavěné podobě ještě štítově orientovaný obytný dům. Špýchar byl umístěn v 
zadní části dvora, na hranici zahrady. Patrová stavba na téměř čtvercovém půdorysu, zděná z 
cihel, hladce omítaná, obílená, se sedlovou střechou krytou dvojitými bobrovkami. Fasády 
člení lisenové rámy. Uprostřed přízemí vstup bez ostění, dveře oplechované, nad ním štuková 
rozeta. Okénka v patře ležatá, sýpková, s omítkovými šambránami. Římsa podbrádková.
Průběh ústního jednání
Příslušný orgán seznámil vlastníka předmětné stavby se skutečností jejího zápisu do evidence 
vedené Národním památkovým ústavem jako ohrožená památka a považuje za nezbytné 
provedení ústního jednání spojeného s místním šetřením pro kontrolu a zjištění skutečného 
stavu předmětné stavby. Příslušný orgán seznámil přítomné s cílem a účelem ústního jednání 
na místě samém. Následně proběhla rozprava a kontrola objektu. Dále vlastník podá 
vysvětlení o jejím stavu. Průběžně byla pořizována fotodokumentace stavu předmětné stavby.
Příslušný orgán ke dni 12. 3. 2019 zjistil následující stav exteriéru předmětné stavby:
Soklová část objektu: dochováno
Fasáda objektu: z 90 % nedochováno
Umělecké prvky fasády: nedochováno - kordonová římsa a korunní římsa
Výplně otvorů: okna - železné mříže, dveře dřevěné plechované zcela zkorodované 
Klempířské prvky: nedochováno
Střešní konstrukce: tašková (bobrovka) zcela dožilá
Příslušný orgán ke dni 12. 3. 2019 zjistil následující stav interiéru předmětné stavby:
Výplně otvorů:
Omítky, podlahy a stropy: omítky téměř dožilé, dřevěné podlahy 2. a 3. NP propadlé
Nosné konstrukce: stavba bez základů — smíšená - opuka do 15 cm nad terén, JV a JZ rohu 
sedá - svislá trhlina až do 3. NP. Západní fasáda v ose trhlina od dveří až po pozednici. SZ 
roh taktéž trhlina až do 3. NP, vrchní část štítu odpadla. Sever, zeď v 1. NP do výšky 1,8 m a 
šíři 2,0 m vypadla, již. zeď zasolená chybí V2 cihel
Krovová konstrukce: zcela dožilá zatékáním
Příslušný orgán hodnotil věc pouze pohledově bez žádných průzkumů či předložených 
podkladů o stavu věci.
Návrh oprav poškození: stavbu nelze zachovat tak, aby zůstala památková hodnota. Ze 
statického hlediska značně narušeno, návrh oprav by byl zcela finančně náročný a 
nedochovala by se autenticita.
2
Vyjádření účastníka vlastník požádá o zrušení památkové ochrany a
vyjmutí z ÚSKP CR. O stavbu nemá zájem a nejsou prostředky na velký zásah staticky 
narušeného objektu. “
V řízení se vyjádřil, na základě § 8 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové 
péči, ve znění pozdějších předpisů, Magistrát města Pardubic, odbor správních agend, úsek 
památkové péče. Ve svém stanovisku ze dne 3. 6. 2019, č. j. MmP 46056/2019, č. sp. 
SZ MmP 46056/2019, uvedl: „Dotčený orgán provedl dne 12. 3. 2019 místní šetření pro 
zjištění stavu ohrožené památky. Klasicistní zděná sýpka z roku 1831 o 2. NP ze dřevěné 
konstrukce, se sedlovou střechou krytou bobrovkami je více jak 20 let neudržovanou stavbou.
Exteriér:
- Severní obvodová zeď je bez omítek, do výšky cca 150 mm nad terénem je vyzděná z opuky a 
dále z cihel plných pálených. V západní rohové části je statická trhlina o velkém rozsahu, a to 
od země až do podkroví k pozednici. Ve spodní východní (otvor cca 1,0 x 1,0 m) a západní 
části (otvor cca 1,8 x 1,2 m) je zeď prolomená, v podkroví chybí část štítové stěny pod 
hřebenem. Cihelné zdivo do výšky cca 1,2 m je zavlhlé a zasolené, postupně se začíná 
rozpadat, atiková část štítu (bez zakrytí taškami) je destruovaná. Zeď obsahuje vstupní otvor a 
dva podlouhlé okenní otvory v každém NP.
- Východní obvodová zeď je v horní partii (cca 1,0 m pod korunní římsou) ještě omítnuta, 
jednoduchá vyklenutá římsa je poměrně zachována, kordonová římsa je pouze ze spodní části 
omítnuta, soklová partie je zvlhlá (cca do 1,6 m), cihelné zdivo je zasolené a částečně již 
chybí včetně vypráskané opuky, základy jsou narušeny kořenovým systémem náletového 
stromu. Částečně jsou patrné aktivní prvky fasády.
- Jižní obvodová zeď je bez omítek, patrná je vyzdívka kordonové římsy, spodní část zdi do 
výšky cca 1,6 je zvlhlá, do výšky cca 0,8 je zasolené cihelné zdivo vydrobeno včetně 
vypráskané opuky (v celé délce obvodové zdi), přibližně uprostřed zdi cihelné zdivo chybí. 
Štíty cihelné atiky nejsou zakryté taškovou krytinou a rozpadají se, část zdivá u západní 
pozednice chybí a je tak odhalena ocelová kotva ztužujícího táhla. U východního rohu je 
prasklina od terénu až po pozednici, není tak patrná jako u západního rohu, která je jako u 
severní zdi velmi značná. Ve východní části štítu je částečně zazděné okno. V ose pod 
vrcholem štítu je drobný větrací otvor.
- Západní obvodová zeď je částečně omítnuta v horní partii pod korunní římsou, kde jsou 
patrné aktivní prvky původní fasády, nízké a široké otvory jsou opatřené jednoduchou mříží, v 
ose je vstup do sýpky s dřevěnými poplechovanými dveřmi, které jsou již dožilé (kování je 
zřejmě nepůvodní). Kordonová římsa je přiznána cihelným zdivém bez omítek, částečně, tak 
jako okolo celého objektu se cihly rozpadají. V severní části 2. NP je značná trhlina ve zdivu, 
v ose se táhne trhlina od klenáku záklenku dveřního otvoru až po korunní římsu. Jedná se o 
zásadní narušení, kdy se celá obvodová zeď vyklání ven. Zeď do výšky cca 1,5 m je zvlhlá, 
cihelné zdivo zasolené a vydrolené, a to včetně spodní části z opuky. U jižního rohu narušuje 
základy kořenový systém vzrostlého stromu.
- Střecha je sedlová na krokvích s hambalky zakrytá na střešních latích dvojitě skládanou 
bobrovkou. Stav krovu není přesně znám, protože k němu nebyl řádný přístup. Podle tvarů - 
průhybů celé střešní roviny se předpokládá jeho dožilost. Střešní tašky se rozpadají, někde i 
chybí a tvoří velké otvory, chybí hřebenáče a krytí štítové atiky. Na východní střešní rovině u 
okapové části je cca 0,5 m2 tašek vyměněn.
Interiér
Objekt sýpky je jednoprostorový s částí podél západní obvodové zdi s prostorem pro žebříkové 
schodiště.
3
- 1. NP: Jsou zde dochovalé omítky, které jsou již nesoudržné s podkladem a postupně 
odpadávají. Původní okenní otvor v severní zdi je až po terén prolomen. Ve zdech jsou niky. 
Dřevěné žebříkové schodiště chybí. Stropní trámy jsou napadeny dřevokaznými škůdci, ale 
díky jejich hmotě zatím drží. Zhlaví trámů je napadené houbou a přetřené vápnem. Dřevěný 
fošnový záklop je napaden dřevokaznými škůdci. Trám nad propadlým okenním otvorem 
dosedá ve třetině na klenbu, která je prasklá a hrozí jeho zřícení.
- 2. NP: Je nepřípustné, zjištěno propadnutí téměř celého stropu kromě části s dřevěným 
žebříkovým schodištěm, omítky částečně opadané po zatékání. V severní zdi je nika, nad 
kterou je ukotven trám - klenba je prasklá a hrozí zřícení zbytku stropu a schodiště.
- Podkroví: Je téměř bez omítek, krokve s hambalkami budou zřejmě dožilé.
Totální absence údržby zapříčinila torzální stav objektu. Značné statické narušení by 
pro obnovu znamenalo provést podchycení a zpevnění základových pasů, vložení hydroizolace 
do opukové zdi, výměnu zasolených a rozpadlých cihel do výšky cca 1,5 m, vyztužení 
klenebních pásů, ztužení celého objektu ocelovými táhly, západní vykloněnou zeď 
„zatáhnout“ do svislice a spojit se zbytkem zdí, popřípadě ji realizovat znovu, přezdění a 
zpevnění štítových zdí, provedení kompletní nové dřevěné konstrukce stropů, schodiště a 
krovu včetně pokládky nové krytiny.
Při představě takovýchto zásahů by z hodnoty objektu z pohledu památkové péče 
nezbylo téměř nic. Je tedy otázkou, zda by ztráta autenticity objektu stála za památkovou 
ochranu. Protikladem je však skutečnost, že těchto staveb striktně ubývá.
Z daných podkladů vyplývá, že podstatným základem k prohlášení za nemovitou 
kulturní památku, jako technické památky, byl charakter stavby, její vývoj, konstrukční řešení 
a autenticita, která by zřejmě po obnově pominula.
Obecní úřad obce s rozšířenou působností, jako příslušný orgán státní památkové 
péče, po posouzení podkladů, dokladů a zjištění skutečného stavu věci na místě samém se 
vyjadřuje tak, že ponechává posouzení ve věci návrhu na zrušení prohlášení nemovité kulturní 
památky, stavby sýpky u rodinného domu č. p. 8 v Lánech u Dašic na pozemku označeném 
jako st. pare. č. 34/1 v kat. území Lány u Dašic, okres Pardubice, Pardubický kraj, na 
Ministerstvu kultury. “
Dle téhož ustanovení zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, se v řízení 
vyjádřil i Krajský úřad Pardubického kraje, odbor kultury, sportu a cestovního ruchu, oddělení 
kultury a památkové péče, který ve svém stanovisku ze dne 29. 5. 2019, č. j. KrÚ 42457/2019 
OKSCR OKPP, sp. zn. SpKrÚ 33766/2019 OKSCR OKPP, uvedl, že souhlasí se zrušením 
prohlášení předmětné stavby za kulturní památku po provedení velmi důkladné dokumentace 
stavby formou stavebně historického průzkumu.
Dále uvedl: „Krajský úřad Pardubického kraje, odbor kultury, sportu a cestovního 
ruchu, oddělení kultury a památkové péče velmi důkladně zvážil, jaký má zaujmout postoj k 
navrženému zrušení prohlášení předmětné sýpky za kulturní památku. Na jednu stranu je 
zřejmé, že naprostá většina konstrukcí, které tvoří památkovou hodnotu objektu, jsou 
dochované, ovšem jejich technický stav je z větší části naprosto havarijní.
Na havarijní stav předmětného objektu upozorňoval krajský úřad již od roku 2009 
příslušný orgán státní památkové péče v rámci kontrol přenesené působnosti. Minimálně od 
této doby nebyla prováděna běžná údržba střechy. Právě vlivem dlouhodobého zatékání 
srážkové vody došlo jak k poškození dřevěných částí krovu a vlivem poškození krovu k 
porušení stability zděných konstrukcí. Je zřejmé, že za technický stav, který je v rozporu s 
ustanovením § 9 odst. 1 památkového zákona, nese vinu vlastník kulturní památky, který 
dlouhodobě nepečuje o její zachování a neudržuje ji v dobrém stavu. Za toto zanedbání péče o 
kulturní památku má být postižen pokutou podle § 39 památkového zákona, proto souběžně s 
4
tímto vyjádřením odesílá krajský úřad výzvu Magistrátu města Pardubic k okamžitému 
zahájení přestupkového řízení a uložení odpovídající sankce.
Současně s touto sankcí považujeme za spravedlivé, aby v případě zrušení prohlášení 
současný vlastník kulturní památky rovněž nesl náklady na pořízení podrobné dokumentace 
formou stavebně historického průzkumu podle ustanovení § 8 odst. 3 památkového zákona. 
Právě dlouhodobá nečinnost vlastníka je důvodem pro úvahy o zrušení památkové ochrany 
této stavby a krajský úřad považuje za nutné zachování alespoň informací o této kulturní 
památce.
Podle názoru krajského úřadu sýpka u domu č. p. 8 v Lánech u Dašic sice neztratila 
památkové hodnoty dle § 2 odst. 1 památkového zákona, pro které byla prohlášena za kulturní 
památku, ale konstrukce, které jsou nositely těchto hodnot, jsou za hranicí životnosti. Protože 
stavbu není možno opravit bez ztráty většiny památkových hodnot Krajský úřad Pardubického 
kraje souhlasí se zrušením prohlášení za kulturní památku s podmínkou, že vlastník provede 
její velice podrobnou dokumentaci. “
Ministerstvo kultury dále obdrželo vyjádření Národního památkového ústavu, územního 
odborného pracoviště v Pardubicích, ze dne 30. 5. 2019, č. j. NPÚ-361/34061/2019, který se 
zrušením prohlášení předmětné stavby za kulturní památku nesouhlasil. Dále dodal: 
„ Charakteristika: Objekt byl původně součástí nevelké zemědělské usedlosti, z níž se zachoval 
v přestavěné podobě ještě štítově orientovaný obytný dům. Špýchar byl umístěn v zadní části 
dvora, na hranici zahrady. Patrová stavba na téměř čtvercovém půdorysu, zděná z cihel, 
hladce omítaná, obílená, se sedlovou střechou krytou dvojitými bobrovkami. Fasády člení 
lisenové rámy. Uprostřed přízemí vstup bez ostění, dveře oplechované, nad ním štuková rozeta. 
Okénka v patře ležatá, sýpková, s omítkovými šambránami. Římsa podbrádková. Interiér 
patrnějednoprostorový, nepřístupný.
Stav byl prověřen a popsán místním šetřením Magistrátu města Pardubic ze dne 12. 3. 
2019 a fotograficky dokumentován M. Krištofem z NPU UOP v Pardubicích.
Objekt se sice ve své hmotě zachoval, ale kvůli dlouhodobé neúdržbě ze strany majitele 
se dostal do velmi špatného technického stavu. Stavba vykazuje dlouhodobě závažné, ale dosud 
stabilizované statické poruchy: trhliny v cihelném zdivu, stavba údajně bez základu, jen na 
nízké opukové podezdívce. Podle záznamu Magistrátu MMP jsou v interiéru propadlé podlahy, 
stavbu nedostatečně kryje zcela dožilá tašková krytina, krov je narušený zatékáním. Kovové 
prvky (okenní mříže, oplechování dveří) jsou silně zkorodované. Památková hodnota stavby 
byla závažně narušena také opadáním většiny exteriérových omítek, které nesly originální 
štukovou výzdobu z r. 1831, charakteristickou pro regionální klasicistní lidovou architekturu. 
Výzdoba je silně narušená, místy zcela chybí, základní jednoduché členění je však možné 
rekonstruovat podle zachovaných fragmentů. Objekt se v současnosti nachází v izolované 
poloze na hranici pozemku a je bez využití. Z veřejného prostoru ulice téměř není vidět, nejen 
kvůli hradbě oplocení, ale také kvůli vysoké doprovodné zeleni silnice. Další špýchar na 
protější straně ulice byl zcela přestavěn a snížen o patro.
Stanovisko NPÚ ÚOP v Pardubicích (po projednání v regionální památkové komisi dne 
11. 4. 2018):
Špýchar je z pohledu pardubického regionu, respektive obce, památkově hodnotnou 
stavbou. Jedná se o jednu z prvních zděných staveb v obci, jejíž zástavba byla, jak dokládá 
mapa stabilního katastru, na poč. 19. století ještě celá dřevěná. Stavba je provedena z 
kvalitních, ručně vyráběných cihel zřejmě místní výroby. V současné době jde o ojediněle 
zachovaný příklad klasicistního patrového zděného špýcharu z r. 1831 s jednoduchou štukovou 
výzdobou, v rámci menší nechráněné zemědělské usedlosti na Pardubicku. Pro Pardubicko byly 
patrové zděné špýchary typickým regionálním prvkem lidové architektury, dodnes jich má 
5
statut kulturní památky již jen několik (Zminný, Ostřetín, Lhota u Přelouče). V době zápisu do 
státního seznamu nemovitých kulturních památek byly v obci chráněny dva klasicistní zděné 
špýchary a 1 venkovský dům se zajímavým štítovým průčelím z poč. 19. stol. Do současnosi se 
zachoval pouze posuzovaný objekt, který je oprávněně kulturní památkou.
Po celou dobu, kdy je objekt evidován jako kulturní památka, majitelé nepodnikli žádné 
kroky k jeho záchraně nebo údržbě ani nepožádali o odbornou pomoc či dotaci na opravu. Od 
r. 2013 je na základě provedeného monitoringu veden v seznamu ohrožených památek. 
Domníváme se, že nebyly dosud podniknuty veškeré možné kroky na jeho záchranu a že objekt 
lze opravit tak, aby jeho památková hodnota zůstala zachovaná. Specialista na lidovou 
architekturu NPÚ ÚOP v Pardubicích je připraven jednat s majitelem a domluvit se na 
způsobu záchrany objektu s použitím některého vhodného dotačního titulu. “
Dopisem ze dne 9. 9. 2019, č. j. MK 61395/2019 OPP, bylo účastníkovi řízení v souladu 
s ustanovením § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, 
umožněno, aby se před vydáním rozhodnutí vyjádřil k podkladům, které Ministerstvo kultury v 
průběhu řízení shromáždilo. Uvedený dopis se nedařilo účastníkovi doručit, k doručení došlo až 
22. 1. 2020. Účastník řízení možnosti seznámit se s podklady rozhodnutí nevyužil.
Ministerstvo kultury zhodnotilo všechny předložené podklady jednotlivě i ve 
vzájemných souvislostech a rozhodlo o nezrušení prohlášení sýpky u domu č. p. 8, na 
pozemku st. pare. č. 34/1, k. ú. Lány u Dašic, za kulturní památku, jak je uvedeno ve výroku 
tohoto rozhodnutí.
Podle § 8 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších 
předpisů, může Ministerstvo kultury z mimořádně závažných důvodů zrušit prohlášení věci či 
stavby za kulturní památku. Ministerstvo kultury konstatuje, že v tomto řízení mimořádně 
závažný důvod pro zrušení prohlášení předmětné stavby za kulturní památku prokázán nebyl.
Ze shromážděných podkladů vyplývá, že předmětná hospodářská stavba byla 
postavena v roce 1831 jako jedna z prvních zděných staveb v obci. Jedná se o ojediněle 
zachovaný příklad klasicistního patrového zděného špýcharu z 1. poloviny 19. století s 
jednoduchou štukovou výzdobou, který má v rámci pardubického regionu vysokou 
památkovou hodnotu.
Součástí podkladů shromážděných v řízení jsou stanoviska územně příslušných orgánů 
památkové péče, která se v názoru, zda má být předmětné stavba i nadále kulturní památkou, 
rozcházejí.
Magistrát města Pardubic zmiňuje torzální stav objektu a jeho značné statické narušení 
způsobené totální absencí údržby. Nastiňuje způsob opravy a množství nutných stavebních 
zásahů a domnívá se, že po opravě objektu by došlo ke ztrátě jeho autenticity a objekt by již 
nesplňoval podmínky pro to být kulturní památkou. Ve svém vyjádření však Magistrát města 
Pardubic nevyslovil jasné stanovisko, zda doporučuje zrušení prohlášení stavby za kulturní 
památku či nikoliv.
Oproti tomu Krajský úřad Pardubického kraje uvádí, že naprostá většina konstrukcí, 
které tvoří památkovou hodnotu objektu, jsou dochované, ovšem jejich technický stav je z větší 
části havarijní. Tuto skutečnost přičítá absenci běžné údržby střechy a vlivu dlouhodobého 
zatékání srážkové vody. Souhlasí se zrušením prohlášení stavby za kulturní památku s 
podmínkou, že vlastník provede její velice podrobnou dokumentaci.
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Pardubicích naopak se 
zrušením prohlášení sýpky za kulturní památku nesouhlasí. Uvádí, že se ve své hmotě 
zachovala a vykazuje sice závažné, ale dosud stabilizované statické poruchy. Dle jeho názoru 
objekt lze opravit tak, aby jeho památková hodnota zůstala zachovaná.
6
Ministerstvo kultury konstatuje, že ze všech shromážděných podkladů vyplývá, že se 
pi vdmštná -ótavt-A v současné době nachází ve zhoršeném stavebně-technickém stavu, který je 
evidentně důsledkem zanedbání péče o kulturní památku ze strany jejího vlastníka, ať toho 
současného či vlastníků předchozích.
Po pečlivém prostudování podkladů se Ministerstvo kultury ztotožnilo s vyjádřením 
Národního památkového ústavu, územním odborným pracovištěm v Pardubicích a dospělo k 
závěru, že další existence předmětné stavby se zachováním její autenticity a památkových 
hodnot v takovém rozsahu, aby ji bylo možné považovat za kulturní památku je dosud možná. 
Výše uváděné destrukce jejích hodnotných historických konstrukcí je možné opravit s užitím 
tradičních postupů, technologií a materiálů jak v exteriéru, tak interiéru a to při zachování 
velké části památkových hodnot těchto konstrukcí. Dřevěné konstrukce je možné vyspravit 
plombami, dožilé prvky lokálně nahradit kopiemi původních, statiku stavby lze svázáním 
zajistit. Tento způsob obnovy je v památkové praxi zcela běžný. V budoucnu jsou dobře 
obnovitelné také narušené či již nedochované jednoduché štukové motivy v duchu 
zlidovělého klasicismu. Poruchy vycházejí z dosluhující krytiny a rozvolněného krovu a 
nedostatečného odvodu dešťové vody. Ministerstvo kultury v této souvislosti také zdůrazňuje, 
že se jedná o jednoduchou hospodářskou stavbu menších rozměrů bez většího množství 
speciálních stavebně-řemeslných prvků, jejichž oprava by vyžadovala nedostupné stavební 
postupy.
Navíc prohlášení za kulturní památku není pojato jako jednostranné omezení 
vlastnického práva bez náhrady, protože zákon o státní památkové péči nabízí řadu 
fakultativních i obligatomích náhrad vázaných na zachování a údržbu kulturní památky. 
Výška a způsob náhrad jsou dány povahou věci, zejména též odvisí od výše nákladů, jimiž 
obnova či údržba kulturní památky překračuje obvyklé náklady. Finanční hledisko či 
nemožnost vlastníka investovat do opravy stavby své vlastní finanční prostředky není 
předmětem tohoto řízení a nemůže být důvodem pro zrušení prohlášení stavby za kulturní 
památku.
Ministerstvo kultury podotýká, že památková ochrana stavby není na překážku její 
rekonstrukci ani odstraňování stavebních závad. I když by stavba nebyla kulturní památkou, 
vlastník by byl povinen o ni pečovat, aby zabezpečil její dobrý stavební stav tak, aby 
nedocházelo k jejímu znehodnocení a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost a to po celou 
dobu její existence - dle ustanovení § 3 odst. 4 a § 154 odst. 1 písm. a) zákona č. 183/2006 
Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
Dále Ministerstvo kultury podotýká, že předmětem řízení podle § 8 zákona č. 20/1987 
Sb., o státní památkové péči, je především zjišťování té skutečnosti, zda předmětná věc má 
nebo nemá znaky kulturní památky podle § 2 citovaného zákona č. 20/1987 Sb. Podle § 8 
památkového zákona je možné zrušit prohlášení věci za kulturní památku pouze z mimořádně 
závažných důvodů, přičemž fakt, že se majitel domnívá, že stavba je ve zchátralém stavu, za 
mimořádně závažný důvod považovat nelze. Zároveň nelze za mimořádně závažný důvod 
považovat skutečnost, že vlastník nemá na opravu finanční prostředky.
Ministerstvo kultury považuje v řízení za prokázané, že si sýpka přes všechna výše 
uvedená závažná poškození stále v dostatečné míře uchovává význačné památkové hodnoty, 
pro které se stala kulturní památkou. Pořád má dochovanou velkou část celkové hmoty i 
spoustu původních historických a památkově cenných stavebních konstrukcí a řemeslných 
prvků. Doposud si také uchovává svůj autentický architektonický výraz. Ze shromážděných 
podkladů vyplývá, že veškeré skutečnosti, které vedly k jejímu prohlášení za kulturní 
památku, stále trvají. Vzhled a charakter této hospodářské stavby se od jejího prohlášení za 
kulturní památku výrazněji nezměnil, jen se zhoršil její stavebně-technický stav vlivem 
neúdržby.
7
Ministerstvo kultury závěrem konstatuje, že sýpka u domu č. p. 8, na pozemku st\ 
pare. č. 34/1, k. ú. Lány u Dašic, je stále nositelem významných architektonických i 
historických hodnot a vykazuje znaky kulturní památky ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 
citovaného zákona č. 20/1987 Sb. Proto Ministerstvo kultury její prohlášení za kulturní 
památku neruší. Aktuální zhoršený stavebně-technický stav předmětné stavby nesnižuje její 
památkovou hodnotu natolik zásadně, aby její prohlášení za kulturní památku mohlo být 
zrušeno. Památkové hodnoty stavby dosud přetrvávají.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. 
Lhůta pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den 
následující po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 
24 správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se 
uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve 
lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele 
poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 
1 správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě 
lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 
zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který 
rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. 
Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument 
dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této 
lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává u 
Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, generální ředitelství
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Pardubicích
Magistrát města Pardubic, úsek památkové péče
Krajský úřad Pardubického kraje, úsek památkové péče
Vlastní
8

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o nezrušení prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0679250.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Lány u Dašic, sýpka u čp. 8. Rozhodnutí o nezrušení prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

7038756 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Dědková Olga; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

19.04.2021

Licence:

Typ:	úřední dílo - dílo, na které se nevztahuje ochrana podle práva autorského (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 135357

Bližší specifikace:

Název	sýpka u čp. 8
Číslo ÚSKP	24299/6-2110
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 25291535

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o nezrušení prohlášení za KP
Číslo	MK 50914/2021 OPP
Datum nabytí právní moci	28.12.2021
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	135357 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Objekty paGIS

Kód paGIS	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 11437

Název objektu: špýchar

Část obce: Lány u Dašic

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Lány u Dašic

Obec: Lány u Dašic

ORP: Pardubice

Okres: Pardubice

sýpka u čp. 8 (právní stav 135357)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 7918

Název lokality: Lány u Dašic

Reálný typ: ves

Kat. území: Lány u Dašic

Obec: Lány u Dašic

ORP: Pardubice

Okres: Pardubice

Kraj: Pardubický kraj

sýpka u čp. 8 (právní stav 135357)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 218

Název hist. regionu: Pardubice

sýpka u čp. 8 (právní stav 135357)

Ke stažení Náhled Žádost o užití