Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

Národní památkový ústav
Došlo: 2022-03-08 09:23:55
čj NPU-310/19342/2022
Listů: 7 Příloh: 0
Ministerstvo kultury
IIIIIIIIIIIIIIIIIIIW
1001878115
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111
Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelnafemkcr.cz
Rozhodnutí
za správnost:
nabylo právní moci:
V Praze dne 28.1. 2022 
č.j. MK 73369/2021 OPP 
sp. zn. MK-S 5658/2020 OPP 
Vyřizuje/linka: Dědková Olga Mgr./428
Obec Kosova Hora
Kosova Hora 45
262 91 Kosova Hora
ROZHODNUTÍ
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové 
péče prohlašuje podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., 
o státní památkové péči, a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších 
předpisů, zámeckou zahradu v obci Kosova Hora, okr. Příbram, Středočeský kraj, z a 
kulturní památku.
Zámecká zahrada se skládá z:
1. pozemek pare. č. 51/2, 52/1, 52/4, 53/1, 53/2, 1478, vše v k. ú. Kosova Hora
2. pozemek st. pare. č. 295 (bez staveb) a 297/1 (bez staveb), vše v k. ú. Kosova Hora
1
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, je účastníkem řízení:
Obec Kosova Hora, Kosova Hora 45, 262 
91 Kosova Hora, IČO: 00242471;
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je Příloha č. 1 s orientačním zákresem 
umístění kulturní památky (zámecká zahrada v obci Kosova Hora, okr. Příbram, Středočeský 
kraj) do kopie katastrální mapy.
Nedílnou součástí rozhodnutí je 8 identifikačních fotografií kulturní památky (Příloha 
č. 2).
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo od podnět k prohlášení zámecké
zahrady (pozemek pare. č. 51/2, 52/1, 52/4, 53/1, 53/2, 1478, pozemek st. pare. č. 295 (bez 
staveb) a 297/1 (bez staveb), vše v k. ú. Kosova Hora) v obci Kosova Hora, okr. Příbram, 
Středočeský kraj, za kulturní památku.
Z dopisu vyplývá mj. následující odůvodnění podnětu: „Na následující fotografiích, 
resp. plánech jsou vidět zahrady v okolí zámku, pravděpodobně z 18. století. Tyto plány 
ukazují, jak vypadalo okolí vedle zámku a za zámkem. To bylo jeho součástí. Zámecký areál 
tvořily v bezprostřední blízkosti dvě okrasné zahrady, severní a východní. Zámecký areál 
(sádky) pak pokračoval i za potokem Mastník.
Obě fotografie jasně dokazují, že se na pozemcích 52/1, 52/4, 1478, 297/1, 52/2, 295, 
51/2 a 53/1 v minulosti nacházeli hlavní zámecké zahrady, které dotvářeli vzhled zámku a byly 
s ním tedy úzce spojeny. V období baroka byly obzvláště komplexní. Ta severní měla spíše 
organický tvar, ta východní přísně geometrický. Navíc sloužili jako spojení s kostelem: vchod 
skrz zeď kostela se do dnešního dne dochoval.
Je tedy dokázáno, že pozemky, ke kterým se vztahuje tento podmět, v minulosti tvořily 
zámecké zahrady, resp. jejich jádro. Z tohoto pohledu si zaslouží památkovou ochranu a v 
budoucnu i obnovu. Bez těchto pozemků nemůže dojít k celkové rehabilitaci zámeckého 
areálu.
Jak již bylo zmíněno, byly v 60. a částečně v 80. letech 20. století postaveny v areálu 
zámku kino, hospoda, hasičská zbrojnice. Pozemky pod kinem jsou již dnes památkově 
chráněny.
Pozemky 52/1, 52/4, 1478, 52/2, 51/2 a 53/1 jsou nezastavěné. Pozemek č. 297/1 se 
nachází pod hospodou, pozemek č. 295 pod hasičskou zbrojnicí, vše z 60. let. Pozemek 295 
(pod hasičárnou) patří obci Kosova Hora, pozemek 297/1 (pod hospodou) patři Heřmánkoví 
Jaroslavovi a Heřmánkové Jaroslavě. Tyto dva pozemky nebyly po revoluci navráceny 
původním majitelům zámku.
Zahrady tak mohou být již nyní obnoveny v severní části a v části před hasičskou 
zbrojnicí a je tedy možné i přes existenci budov z 60. let významně zvýšit zahradně- 
architektonickou kvalitu zámeckého areálu.
Aby se neopakovala situace ze 60. let 20. století, kdy byly bez povolení památkové péče 
postaveny ohyzdné budovy v zámeckých zahradách, je bezpodmínečně nutné zařadit do 
památkové ochrany všechny zmíněné pozemky včetně těch pod hospodou a hasičskou 
zbrojnicí. Hrozí totiž reálné nebezpečí, že dojde ke zvětšení těchto budov nebo zřízení 
komunikací vedoucí skrz historické zahrady zámku. Obnova zahrad pak již nikdy nebude 
možná.
2
Je potřeba dodat, že byl v 60. letech chráněn bez dalšího upřesnění celý zámecký 
areál. Teprve v 80. letech byl rozsah ochrany upřesněn. Fakt, že za památku byla prohlášena 
pouze část areálu, tedy vůbec urbanisticko-historické souvislosti nerespektoval!
S ohledem na výše uvedené jsem názoru, že zbývající části zámeckého areálu si 
zaslouží být součástí kulturní památky zámku Kosova Hora tak, aby v budoucnu nedošlo k 
výstavbě dalších objektů v zámecké zahradě a zámek s jeho okolím tak mohl být jako jeden 
celek chráněn. To, že již nyní není celý areál památkově chráněn, souvisí spíše s existencí 
komunistického režimu a jeho tehdejších „zájmů“, nežli s architektonickoJiistorickými 
souvislostmi pojícími se k Zámku v Kosově Hoře. “
K podnětu se vyjádřil Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních 
Čech v Praze, který ve svém vyjádření ze dne 26. 8. 2021, č. j. NPÚ-321/41562/2020, 
doporučil prohlásit za kulturní památku všechny pozemky uvedené ve výroku tohoto 
rozhodnutí.
Jako důvod uvedl: „Historické dokumenty a dostupné mapy a plány z 1. poloviny 19. 
století vypovídají o původní pravidelné trojkřídlé zámecké dispozici. Dlouhé východní křídlo 
obrácené do náměstí svírala v pravém úhlu dvě kratší na jižní a severní straně. K 
severozápadnímu nároží se pak přimykalo hospodářské zázemí na obdélném půdoryse, 
uzavírající tak pomyslně pravoúhlé nádvoří. Na zámek navazovala zahrada, o jejíž podobě 
máme informace z několika plánů dochovaných ve Státním oblastním archivu z období 
počátku 19. století a z map stabilního katastru z roku 1840. Z těchto podkladů je zřejmé, že 
nejpozději od počátku 19. století k zámku náležela zahrada, která se rozsahem přesně shoduje 
s navrhovanými pozemky (pozemkové parcely 51/2, 52/1, 52/4, 53/1, 53/2, 1478 a stavební 
parcely 295 a 297/1). Jedná se o nevelké území rozdělené na dvě plochy. Jedna obdélná 
plocha zeleně se rozkládala před severním zámeckým průčelím (dnešní pozemkové parcely 
52/1, 52/4,1478 a stavební parcela 297/1) a druhá, srpkovitého tvaru, byla na západě 
vymezena západní hospodářskou budovou, dále potokem Mastníkem a areálem kostela sv. 
Bartoloměje (pozemkové parcely 53/1, 53/2, 51/2 a stavební parcela 295). Jižně a 
jihozápadně od potoku Mastníku se potom táhly poměrně rozsáhlé hospodářské a užitkové 
zahrady a polnosti, náležející k hospodářskému dvoru Mladotu, které ovšem nejsou 
předmětem tohoto návrhu. O existenci zahrad kolem zámku, jejich rozsahu a podobě před 
rokem 1900 nemáme pramenné informace. Je však nanejvýš pravděpodobné, že se jejich 
rozloha od archivně zaznamenaného stavu nikterak nelišila. Soudit tak můžeme mimo jiné z 
několika prvků determinujících zámek a jeho nejbližší okolí - náměstí, cesty, plochy s kostelem 
sv. Bartoloměje a potoku Mastníku sousedícími se zámkem a jeho zahradami z východu, 
severu, západu i jihu. Vzhledem k těmto pevným hranicím lze považovat rozsah zámeckých 
zahrad za víceméně neměnný od doby ustálení plochy kostela s hřbitovem a ukotvení hranic 
náměstí a severovýchodní cesty z náměstí do Příbrami, které s umístěním a rozsahem obou 
památek souvisely. Předpokládáme tedy, že rozsah zámeckých zahrad se ustálil nejpozději na 
přelomu 16. a 17. století. Od této doby mohlo docházet pouze ke drobným změnám, jako bylo 
např. zkrácení zahrady v řádu jednotek metrů na severní straně, k němuž došlo v roce 1933 z 
důvodu rozšíření silnice. Zámek se zahradami a přilehlým kostelem tvořil přirozenou součást 
historického jádra města, a to od raného novověku. Oproti rozsahu zámeckého areálu je však 
vlastní úprava zahrad známa pouze částečně. Již výše zmíněné mapy a plány dochované ve 
fondu Velkostatku Červený Hrádek u Sedlčan, jenž patřil Mladotům ze Solopysk, obsahují 
několik map z období kolem roku 1820, které park a zahradu zachycují. Všechny tyto plány 
byly zřejmě pořízeny v době, kdy Mladotové panství koupili a vypovídají o záměrech majitelů 
na obnovu a využití svých statků. Prvním dokumentem je situační plán zámku se zahradou, 
který zachytil celé území; tedy zámek se severní a východní zahradou. Severní partie je 
zobrazena jako anglický park a západní vidíme v podobě poměrně rozsáhlé francouzské 
3
zahrady s pravidelnými geometrickými útvary trávníků lemovaných stromy. Tento plán je 
zřejmě do jisté míry idealizovaný (může se jednat o navrhované, ale nerealizované plány 
využití), neboť zachycuje zámek bez jižního křídla, které stojí dodnes a západní zahradní 
partie je rozsáhlejší. Druhým je plán parku po jez na potoku Mastníku, který vypovídá hlavně 
o záměrech rozšíření plochy zeleně o rozsáhlou parkovou plochu a zřejmě také ovocnářskou 
zahradu jižně od potoka Mastníku. Třetí plán zachytil severní plochu anglické zámecké 
zahrady se skleníkem. Soudě z map stabilního katastru byl tento skleník také realizován, ale 
zanikl při zmenšení plochy zahrady v roce 1933. Čtvrtý plán je detailnější kresbou téhož (dnes 
bohužel velmi špatně čitelný) a pátý je návrhem na ovocnářskou zahradu, uskutečněnou 
zřejmě v jižní partii zahrad pod potokem Mastníkem, v blízkosti hospodářského dvora. Stejně 
jako uvedené plány, tak i mapy stabilního katastru z roku 1840 shodně vypovídají o podobě 
severní plochy zahrady - tedy anglického parku. Oproti tomu západní plocha na svou 
parkovou úpravu zřejmě teprve čekala. Bez ohledu na vzhled plochy však je jisté, že zámek se 
severní i východní zahradou byl uceleným komplexem. Urbanisticky i historicky k němu také 
přirozeně patřil kostel sv. Bartoloměje. Oba areály od sebe sice oddělovala dodnes 
dochovaná ohradní zeď, ovšem byly navzájem funkčně propojeny. Svědčí o tom vstup v 
ohradní zdi kostela na parcele 297/1. Mladotové do svého majetku v Kosově Hoře zřejmě 
investovali a měli s ním i velké plány, které však byly ukončeny na počátku 20. století. 
Poslední investicí byla zámecká zeď, projektovaná Janem Kotěrou. V roce 1939 Mladotové 
důsledkem špatného hospodaření jednoho z členů rodu, Olivera, o Kosovu Horu přišli. Areál 
však nebyl rozdělen a v průběhu 2. světové války i za dalšího majitele Antonína Janoty tvořil 
stále jeden celek, a to i přes to, že jeho podoba utrpěla nejprve v roce 1933 při výše zmíněném 
rozšíření silnice (kdy musela být v této partii demolována také ohradní zeď od Josefa Kotěry) 
a následně v roce 1946 při demolici severního zámeckého křídla a západního hospodářského 
zázemí._ ___
K vážnému narušení rozsahu areálu došlo až po zestátnění majetku, konkrétně po roce 
1960. Celý areál značně utrpěl pohledově nevhodnými stavbami kina (st. p. 296/1 - součást 
KP), požární zbrojnice (st. p. 295) a restaurace (st. p. 264), které vznikly v rozmezí let 1961 - 
1964. K tomu dodáváme, že výstavba restaurace byla prováděna i přes záporné stanovisko 
Střediska státní památkové péče. Realizací těchto staveb došlo k narušení celistvosti areálu a 
jeho přirozeného propojení s kostelem sv. Bartoloměje. Tento komplex památek je však pro 
urbanistickou strukturu města zásadní a v zájmu památkové péče je jeho obnovení, a to 
hlavně s ohledem na celkovou míru dochování historického jádra města Kosova Hora. 
Zahradní plochy mohou výrazně ovlivnit celkové pohledové vnímání zámku a kostela. 
Současný stav zeleně není rušivý, i když není zachována původní zahradní architektonická 
dispozice. V severní části zámecké zahrady byly v období po roce 1900 vysázeny douglasky, 
které vymezují areál směrem k obci a doplňují je vzrostlé listnaté stromy a keře. Reliéf 
zahrady vykazuje terénní pozůstatky struktury čestní sítě. Část východní zahrady se majitelé 
snaží upravit do podoby malé francouzské zahrady (geometrické zatravněné útvary lemují 
čerstvě vysazené stromy) a část při potoku Mastníku zůstává zatravněná.
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech, považuje návrh 
rozšíření rozsahu kulturní památky zámku v Kosově Hoře za opodstatněný. Šlechtické sídlo 
tvoří dominantu města a úzce pohledově i historicky souvisí s přilehlým sakrálním areálem, s 
nímž koresponduje mimo jiné svou renesanční úpravou. Celý komplex je velmi dobře 
přehledný z náměstí s barokní kašnou. Rozšíření těchto ploch o zahradní parcely výrazně 
přispěje k vnímání celého areálu. V památkovém zájmu je obnovení vazeb mezi jednotlivými 
památkami, které koresponduje také se zájmy majitele. Domníváme se, že v tomto smyslu není 
podstatná míra autenticity zahradních úprav, ale míra dochování rozsahu těchto ploch a 
snaha o celkovou rehabilitaci areálu. V souladu s těmito záměry je také vyjádření zdejšího 
úřadu z 18.11.1991 (č. j. 3906/91) a z 21. 6. 2019 (č.j. NPU-321/49792/2019). Pro 
4
památkovou rehabilitaci celého areálu je také důležité, aby stavební úpravy budov nejen 
vlastního zámku, ale také staveb v jeho nejbližším okolí (míněna hasičská zbrojnice na st. p. 
295 a restaurace na st. p. 264), probíhaly v souladu se zájmy památkové péče a nikoli bez 
vyjádření příslušných orgánů.
Na základě výše uvedené skutečnosti doporučujeme rozšíření rozsahu kulturní 
památky zámku v Kosově Hoře (25344/2-2449) o zámeckou zahradu - pozemkové parcely 
51/2, 52/1, 52/4, 53/1, 53/2, 1478 a stavební parcely 295 (bez staveb), 297/1 (bez staveb), tedy 
pozemků zahrad historicky náležejících k zámku. “
K podnětu se dále vyjádřil, na základě § 3 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní 
památkové péěi, ve znění pozdějších předpisů, Městský úřad Sedlčany, Odbor školství a 
památkové péče, který ve svém vyjádření ze dne 10. 12. 2020, č. j. ŠKPP/24465/2020, sp. zn. 
45262//2020/MUSED, k prohlášení předmětných pozemků za kulturní památku neměl 
námitek. V dopise dále uvedl: „ Vyjádření k podnětu zpracované
zástupcem Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště středních Čech v 
Praze ze dne 26. 8. 2020, je dostatečným způsobem odůvodněným podkladem k rozšíření 
rozsahu kulturní památky zámku v Kosově Hoře. “
V souladu s ustanovením § 3 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 
ve znění pozdějších předpisů, se dále vyjádřil Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor 
kultury a památkové péče, který ve svém vyjádření ze dne 5. 1. 2021, č. j. 
172596/2020/KUSK, sp. zn. SZ 172596/2020/KUSK, doporučil z předloženého návrhu k 
rozšíření památkové ochrany kulturní památky zámku Kosova Hora pouze pozemky pare. č. 
52/1, 52/4 a 1478, vše v k. ú. Kosova Hora. Jako důvod uvedl: „Navrhované pozemky se 
nachází v sousedství zámku Kosova Hora, v centru obce Kosova Hora. V Památkovém 
katalogu NPU je uveden popis zámku: Původně renesanční zámek přestavěný r. 1838 s 
novodobě rekonstruovanými sgrafity. Úpravy ve 20. st. vedly k redukci původní čtyřkřídlé 
zámecké dispozice do současné podoby o dvou křídlech. Dále se uvádí ne evidenčním listu KP 
z roku 1969: Renesanční zámek, prý původně vyšší, 4 křídlý se severní věží a krytou chodbou 
do kostela, v dnešní podobě značně ochuzený, bez původního zařízení. Od pánů z Landštejna 
ve středověku se zde vystřídalo mnoho držitelů. Od 50. let 20. stol, sloužil zámek obecnímu 
úřadu. Zámek byl po roce 1960 zestátněn. V 60. letech 20. stol, byly v okolí budovy zámku 
postaveny novostavby hasičské zbrojnice na stp. 295 (včetně přístupové komunikace), 
restaurace s venkovní terasou na poz. pč. 297/1 a kina na stp. 296/1. V tomto období byla 
rovněž ubourána zámecká zeď a zámecká konírna byla upravena na klubovnu ČSM. Po roce 
1989 byl areál navrácen původním majitelům. Vlastník zámku plánuje obnovu a znovuoživení 
zámku a využití okolních pozemků pro zahrady. Rovněž probíhají jednání vlastníka s vedením 
obce o přemístění hasičské zbrojnice.
V sousedství navrhovaných pozemků se dále nachází kulturní památka kostel sv. 
Bartoloměje - kostel se středověkým jádrem, v renesanci a baroku rozšířen a upraven. Na 
kostel navazuje kulturní památka pozdně barokní fara.
Historie jádra obce a stavební vývoj zámku, včetně bývalých zahrad jsou dále 
podrobně popsány v předloženém návrhu NPÚ - ÚOPSČ. V předloženém návrhu se uvádí, že 
v severní části bývalých zahrad byly po roce 1900 vysázeny douglasky. Z porovnání leteckých 
měřičských snímků, které dokumentují stav bývalých zahrad před přeparcelováním a 
zahájením výstavby novodobých objektů, viz. příloha, je však zřejmé, že tato část byla ještě v 
cca 50. letech bez vzrostlé zeleně. Jehličnany jsou tak s velkou pravděpodobností novodobé 
výsadby, stejně tak je dle těchto snímků novodobá vzrostlá zeleň podél potoka Mastník na poz. 
p. č. 53/1.
5
Zájem vlastníka o rehabilitaci zámku a bývalých zámeckých zahrad je bezpochyby 
příkladným přístupem k ochraně kulturního dědictví. Ve vztahu k navrhovaným pozemkům 
však konstatujeme, že z hlediska autenticity, míry dochování vykazují minimum památkových 
hodnot. Bývalé sady a zahrady v okolí zámku, zdokumentované v historických mapách, zcela 
zanikly. Nedochovala se rovněž zelen, která by byla významnou z hlediska památkové péče. 
Přeparcelováním území v 60.-70. letech 20. stol., viz. obr. příloha, zde zanikla i historická 
parcelace dokládající územní vývoj zámku i obce. Území je rovněž znehodnocené výše 
jmenovanými novodobými utilitárními objekty z 60. let 20. stol. Za pozůstatek zahrad lze svým 
současným charakterem pokládat území pozemků p. č. 52/4, 52/1, 1478 území severně od 
zámku, které nejsou znehodnoceny novodobou zástavbou. Tato ucelená plocha navazuje 
bezprostředně na areál kulturní památky zámku a je zde možné realizovat bezprostřední 
propojení se zámkem. Z této plochy je zámek také pohledově nejvíce exponovaný. Pozůstatek 
historické parcelace představuje pouze pozemek pare. č. 51/2, jižně od kostela, viz. originální 
mapa stabilního katastru, který však v současném kontextu nenavazuje bezprostředně na 
zámek. Pokud by bývala plocha bývalých zahrad zůstala kompletně nezastavěná, s 
dochovanou historickou parcelací, byla by její památková hodnota nesporná a její obnova by 
byla jistě obohacením nejenom v rámci kulturní památky zámku, ale i v rámci historického 
jádra obce Kosova Hora.
Obdobná situace, kdy zanikly bývalé zahrady, sady, bažantnice atp. byly přeměněny 
pozdějšími zásahy ať stavebního charakteru, zánikem zahradních úprav, památkově významné 
zeleně, nebo přeparcelováním je u řady jiných zámeckých, resp. panských sídel, obdobně i u 
mnoha hospodářských dvorů, nebo vilových objektů. V obdobných případech v minulosti 
Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor kultury a památkové péče nedoporučil u takovýchto 
území památkovou ochranu. Z hlediska legislativy památkové péče není případné prohlášení 
takovýchto pozemků přímým nástrojem k regulaci činnosti v okolí kulturních památek. 
Prvotním nástrojem k ochraně okolí kulturních památek je územní plánování a stanovení 
podmínek přípustného, nepřípustného a podmíněně přípustného využití a prostorového 
uspořádání v jednotlivých plochách, dalšími nástroji mohou být regulační plán pro vymezené 
území, nebo podmínka zpracování územní studie pro vymezené území. Kulturní památky jsou 
v rámci legislativy stavebního zákona - oblasti územního plánování limity využití území z 
oblasti památkové péče. Stanovení takovýchto požadavků na ochranu kulturních památek, 
včetně zásahů v jejich okolí, v rámci pořizování územního plánu nebo jeho změny je zde v 
kompetenci MÚ Sedlčany, orgánu památkové péče. Poz. v platném územním plánu z roku 
2019 jsou předmětné pozemky spolu s areálem KP zámku zařazeny do ploch občanského 
vybavení s možností zástavby. Jak uvádí institut Veřejného ochránce práv ve Sborníku 
stanovisek veřejného ochránce práv k památkové péči č. 8 z roku 2012: ...Ze zákona o státní 
památkové péči vyplývá také povinnost chránit samotné prostředí kulturní památky a její 
společenské uplatnění. Prostředím kulturní památky může být okolní zástavba, krajina 
obklopující památku, přilehlý park nebo třeba jen lipová alej vedoucí k zámku či jiné 
památkově chráněné stavbě... Povinnost dbát na ochranu kulturních hodnot, tj. v tomto 
případě u realizace případných stavebních zásahů v okolí zdejších kulturních památek, mají 
rovněž autorizované osoby ve smyslu zákona č. 360/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů § 8 
odst. 9. Realizace zásahů v okolí kulturních památek by měly splňovat požadavky na kvalitu 
architektonického řešení v souladu se zájmy památkové péče, viz. také Politika architektury a 
stavební kultury České republiky, schválená usnesením vlády č. 22 ze dne 14. ledna 2015. 
Kultivace tohoto území zde může být realizována bez ohledu na statut kulturní památky, a to i 
současnými výrazovými prostředky architektury a zahradních úprav. Kvalitním příkladem 
skloubení památkového objektu se současnou architekturou, resp. zahradními úpravami jsou 
např. zámek Kamenice, zámek Dolní Břežany (oceněny v soutěži Stavba roku Středočeského 
kraje), nebo jihočeské zámky Mitrowicz, Písečné. “
6
Ministerstvo kultury podnět vyhodnotilo a zahájilo správní řízení o prohlášení 
pozemků uvedených ve výroku tohoto rozhodnutí za kulturní památku. Účastníci řízení, 
uvedení ve výroku tohoto rozhodnutí, byli o zahájení řízení vyrozuměni podle § 3 odst. 2 
zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, dopisem 
Ministerstva kultury ze dne 12. 1. 2021, č. j. MK 2025/2021 OPP, a byli informováni o svých 
právech a povinnostech v řízení.
Tímto dopisem byli rovněž v souladu s § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní 
řád, informováni o tom, že již byly shromážděny všechny podklady pro rozhodnutí a byli 
vyzváni, aby se vyjádřili jak k nim, tak ke způsobu jejich zjištění, případně navrhli jejich 
doplnění v zákonem stanovené lhůtě.
Zástupce účastníka řízení Obec Kosova Hora se osobně na Ministerstvu kultury 
seznámil se shromážděnými podklady dne 21. 1. 2021. Ostatní účastníci řízení této možnosti 
nevyužili.
Ke shromážděným podkladům účastník řízení Obec Kosova Hora zaslal Ministerstvu 
kultury písemné vyjádření, ve kterém uvedl: „Obec Kosova Hora se plně ztotožňuje s 
vyjádřením Odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu Středočeského kraje a to jak s 
doporučením zahrnout do prohlášení za kulturní památku pouze pozemky pare. č. 52/1, 52/4 a 
1478, k. ú. Kosova Hora, tak s odůvodněním tohoto doporučení, obsaženým v tomto 
vyjádření.
Obec Kosova Hora, jako majitel pozemku st. pare. č. 295, k. ú. Kosova Hora a stavby 
hasičské zbrojnice na tomto pozemku nesouhlasí se zahrnutím tohoto pozemku do prohlášení 
za kulturní památku a zároveň upozorňuje a trvá na věcném břemenu přístupové cesty k této 
hasičské zbrojnici přes pozemky pare. č. 53/1 a 53/2, k. ú. Kosova Hora, které nesmí být 
případným zahrnutím těchto pozemků do prohlášení za kulturní památku dotčeno.
Obec Kosova Hora doporučuje uskutečnění místního šetření za účasti i zástupců 
Odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu Středočeského kraje a Odboru školství a 
památkové péče Městského úřadu Sedlčany pro zjištění aktuálního stavu zámeckého areálu a 
zámecké zahrady a opodstatněnosti podnětu k prohlášení za kulturní památku. “
Vzhledem ke skutečnosti, že v podkladech shromážděných v řízení byly shledány 
rozpory, a dále s ohledem na požadavek účastníka řízení Obec Kosova Hora uskutečnit místní 
šetření, se Ministerstvo kultury rozhodlo prověřit celkové památkové hodnoty areálu vlastním 
ohledáním na místě dne 12. 10. 2021. Odbornými pracovníky Ministerstva kultury, 
Městského úřadu Sedlčany a Národního památkového ústavu byl společně s účastníky řízení 
prohlédnut celý areál.
Účastníci řízení byli v souladu s § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, 
informováni v dopise ze dne 22. 10. 2021, č. j. MK 66129/2021 OPP, o tom, že již byly 
shromážděny všechny podklady pro rozhodnutí a byli vyzváni, aby se vyjádřili jak k nim, tak 
ke způsobu jejich zjištění, případně navrhli jejich doplnění v zákonem stanovené lhůtě. 
Účastníci řízení této možnosti nevyužili.
Ministerstvo kultury vyhodnotilo všechny shromážděné podklady jednotlivě i ve 
vzájemných souvislostech a rozhodlo o prohlášení zámecké zahrady v obci Kosova Hora za 
kulturní památku a to v takovém rozsahu, který je uveden ve výroku tohoto rozhodnutí.
V řízení bylo zjištěno, že všechny pozemky souvisí se stavbou zámku č. p. 1 v obci 
Kosova Hora, která je společně s pozemky tvořícími zámecké nádvoří a část zámecké zahrady
7
(pozemky nejblíže k zámku) již kulturní památkou vedenou v ÚSKP pod rejstříkovým číslem 
25344/2-2449. Jedná se tedy o rozšíření památkové ochrany této kulturní památky o další 
pozemky zahrady historicky náležející k zámku.
Z podkladů shromážděných v řízení vyplývá, že nejpozději od počátku 19. století k 
zámku náležela zahrada, která svým rozsahem víceméně odpovídá pozemkům prohlášeným 
za kulturní památku tímto rozhodnutím. Jedná se o nevelké území rozdělené na dvě plochy. 
První (obdélná) plocha se rozkládá severně od zámecké budovy. Druhá plocha 
(trojúhelníkového tvaru) se nachází východně od zámku (na západě byla kdysi vymezena 
dnes již neexistující hospodářskou budovou, na jihovýchodě potokem Mastníkem a na severu 
areálem kostela sv. Bartoloměje).
Ministerstvo kultury má v řízení za prokázané, že zámek se severní i východní 
zahradou tvořil ucelený komplex, ke kterému urbanisticky i historicky také přirozeně náležel 
kostel sv. Bartoloměje. Oba areály od sebe sice oddělovala dodnes dochovaná ohradní zeď, 
ovšem byly navzájem funkčně propojeny.
Zároveň je však nutno konstatovat, že v průběhu 2. poloviny 20. století došlo k 
narušení celistvosti zámeckého areálu, který pohledově utrpěl nevhodnými stavbami požární 
zbrojnice a restaurace. Nicméně tyto novodobé stavební zásahy nenarušily památkové 
hodnoty celého areálu natolik závažně, aby pozemky původní zahrady nemohly být 
prohlášeny za kulturní památku. Stavby zbrojnice a restaurace se kulturní památkou nestávají, 
za kulturní památku jsou prohlášeny pouze pozemky pod nimi. Zároveň prohlášení těchto 
pozemků za kulturní památku nemá vliv na existenci případných věcných břemen přístupu ke 
stavbám.
Dále bylo v řízení zjištěno, že na rozdíl od původního rozsahu zahrady se do 
současnosti zcela nedochovala autentická zahradní architektonická dispozice, úpravy a zeleň. 
Ministerstvo kultury se však ztotožňuje s názorem Národního památkového ústavu, územního 
odborného pracoviště středních Čech v Praze, že v tomto případě není rozhodující míra 
autenticity zahradních úprav, ale míra dochování rozsahu zahradních ploch a snaha o 
celkovou rehabilitaci areálu.
Ministerstvo kultury závěrem konstatuje, že bez ohledu na současný vzhled všech 
předmětných pozemků jejich památková hodnota spočívá v přímém vztahu se zámkem 
v Kosově Hoře, se kterým pozemky tvoří nedílný historicky i prostorově související celek. 
Jejich památkové hodnoty se současně odvíjejí od památkových hodnot zámku. Pozemky 
mají také významnou hodnotu pohledovou, neboť se nachází ve středu obce a přiléhají 
k jejímu náměstí, ze kterého jsou tyto zelené plochy dobře viditelné.
Ministerstvo kultury dospělo k závěru, že pozemky původní zámecké zahrady v obci 
Kosova Hora mají velmi vysokou historickou i urbanistickou hodnotu a splňují podmínky pro 
prohlášení věci za kulturní památku ve smyslu ustanovení § 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. 
Lhůta pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den 
následující po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 
24 správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se 
uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve 
lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele 
poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 
správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě 
8
lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 
zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který 
rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. 
Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument 
dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této 
lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává u 
Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, generální ředitelství
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze
Městský úřad Sedlčany, úsek památkové péče
Krajský úřad Středočeského kraje, úsek památkové péče
Vlastní
9
Příloha č. 1: orientační zákres umístění kulturní památky (zámecká zahrada v obci Kosova 
Hora, okr. Příbram, Středočeský kraj); nedílná součást výroku rozhodnutí č. j. 
MK 73369/2021 OPP , ze dne 28. 1. 2022
10
Příloha č. 2; 8 identifikačních fotografií kulturní památky (zámecká zahrada v obci Kosova 
Hora, okr. Příbram, Středočeský kraj); nedílná součást rozhodnutí č. j. MK 
73369/2021 OPP , ze dne 28. 1.2022
Pohled na severní zahradu z parcely st. p. 297/1.
Pohled na severní zahradu z parcely 52/4, pohled na východní křídlo zámku.
Pohled na severní zahradu zámku z parcely 52/1 (v pozadí stavba restaurace na 
parcele 297/1, odstíněná stromy).
11
Pohled ze zámku směrem k západní zahradě, která je nevhodně předělena 
stavbou hasičámy na st. p. 295.
Pohled na západní řást zahrady se zahradnímu úpravami současného majitele 
(snaha o geometrické rozčlenění podle původních plánů).
Pohled na část zahrady s ohradní zdi vymezující zámeckou plochu a areál 
kostela sv. Bartoloměje (vpravo stavba hasičámy na st. p. 295).
12
Pohled z nejzápadnějšího kouta zahrady na zatravněnou část s potokem 
Mastníkem vlevo.
Pohled k nejzápadnějšímu koutu zahrady a ohradní zdí kostela sv. Bartoloměje.
13

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0679384.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Kosova Hora, zámek čp. 1. Rozhodnutí o rozšíření rozsahu KP - zámecká zahrada.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

10526144 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Dědková Olga; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

28.01.2022

Licence:

Typ:	úřední dílo - dílo, na které se nevztahuje ochrana podle práva autorského (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 136450

Bližší specifikace:

Název	zámek
Číslo ÚSKP	25344/2-2449
Kód fáze ochrany	R
Fáze ochrany	památkově chráněno, rozsah revidován
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 25449963

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o rozšíření rozsahu kulturní památky
Číslo	MK 73369/2021 OPP
Datum nabytí právní moci	24.02.2022
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	136450 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Objekty paGIS

Kód paGIS	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 22952

Název objektu: zámek

Část obce: Kosova Hora

Č. dom.: č.p. 1

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Kosova Hora

Obec: Kosova Hora

ORP: Sedlčany

Okres: Příbram

zámek (právní stav 136450)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 7064

Název lokality: Kosova Hora

Reálný typ: býv. městys

Kat. území: Kosova Hora

Obec: Kosova Hora

ORP: Sedlčany

Okres: Příbram

Kraj: Středočeský kraj

zámek (právní stav 136450)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 373

Název hist. regionu: Sedlčany

zámek (právní stav 136450)

Ke stažení Náhled Žádost o užití