Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

'foí? f ltT
Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Národní památkový ústav 
Došlo: 2022-03-30 11:13:29
Cj NPU-310/26115/2022
Listů: 6 Příloh: 11
1001891169
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Římskokatolická farnost Branná 
Branná č. p. 113 
788 25 Branná
za správnost:
noci 4 8 .3 M JA
V Praze dne: 28. 2. 2022 
Č.j.MK 12746/2022 OPP 
Sp. zn. MK-S 328/2021 OPP 
Vyřizuje: Bc. Angela Šmatláková
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové 
péče p r o h l a s  u j e  podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů 
soubor „Kostel Zjevení Páně č. p. 117 v Ostružné včetně mobiliáře44, k. ú. Ostružná, obec 
Ostružná, okr. Jeseník, Olomoucký kraj, za kulturní památku.
Předmětný soubor tvoří:
1) pozemek st. pare. č. 94, jehož nedílnou součástí je kostel Zjevení Páně č. p. 117, se 
všemi jeho součástmi
vše k. ú. Ostružná, obec Ostružná, okr. Jeseník, Olomoucký kraj
1
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisuje účastníkem řízení: Římskokatolická farnost Branná, se sídlem Branná 
č. p. 113, 788 25 Branná, IČO: 48005606.
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je příloha s orientačním zákresem 
umístění kulturní památky do kopie katastrální mapy, nedílnou součástí rozhodnutí je dále 
čtyřicet devět vybraných identifikačních fotografií kulturní památky.
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo dne 10. 12. 2020 doporučující návrh Národního 
památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Olomouci, na prohlášení „Kostel 
Zjevení Páně ě. p, 117 v Ostružné včetně mobiliáře44, k. ú. Ostružná, obec Ostražná, okr. 
Jeseník, Olomoucký kraj, za kulturní památku. Odůvodnění tohoto návrhu:
„Kostel Zjevení Páně stojí v centru obce Ostružná, sousedící na severozápadě s 
Polskem (gmina Stronie Slqskie), na západě s městem Staré Město a obcí Branná, na jihu s 
obcí Jindřichov a na severovýchodě s obcemi Bělá pod Pradědem a Lipová-lázně. Od 
okresního města Jeseník je  vzdálena 11 km. Geomorfologicky patří k provincii Česká 
vysočina, subprovincii krkonossko-jesenickě (sudetské), oblasti jesenické (východosudetské), 
na rozhraní geomorfologického celku Rychlebské hory (podcelek Homolipovská hornatina) a 
geomorfologického celku Hrubý Jeseník (podcelek Kepmická hornatina). Území Ostružné 
patří do povodí Dunaje, resp. Moravy. Ostružnou i sousedním Petříkovem protéká říčka 
Branná pramenící pod horou Smrk.
Kostel stojí u silnice vedoucí z Moravy do Polska. Silnice je  bývalou státní (císařskou) 
silnicí, která kolmo protnula vesnici táhnoucí se v esovitém prohnutí od jihu k severu směrem 
k Ramzovskému sedlu. Křižovatka cest dala vzniknout novému centru vesnice, při němž byl 
postaven kostel zasvěcený Zjevení Páně.
Vesnice Ostružná byla založena roku 1561 za Václava ze Zvole na jeho kolštejnském 
panství. Původní německý název vsi byl Sparrenhau a odkazoval k rubání klád - ves měla od 
založení především dřevařský charakter. Až později z názvu Sparrnhau vzniklo Spornhau, což 
bylo později v 19. století, když vznikl český název, mylně vztaženo ke slovu Sporn = ostruha. 
Brzy po založení byla ve vsi dědičná rychta, kostel a (luteránská) fara, která ovšem za 
třicetileté války zanikla. Ostružná zůstala součástí kolštejnského panství po celou dobu, kdy se 
střídali jeho majitelé - po Zvolských to byl v letech 1570-1581 Karel starší ze Žerotína, po 
něm Bruntálští z Vrbna, v letech 1615-1621 Hanuš Petřvaldský z Petřvaldu a poté až do 20. 
století Lichtenštejnové.
V roce 1784 byla ve vsi založena římskokatolická lokální kuracie, později povýšená na 
faru, a o deset let později byl dokončen nový kostel Zjevení Páně. Farnost byla zrušena 1. 
října 2004. Škola v obci působila od 18. století.
Popis věci:
Kostel Zjevení Páně v Ostružné je venkovskou klasicistní architekturou bez přílišné 
zdobnosti. Z příjezdových komunikací je  vnímán ve hmotovém uspořádání a tvarování, má
2
bílou fasádu, je členěn pravidelně uspořádanými stavebními otvory a výraznou korunní 
fabionovou římsou, která přechází v západním průčelí kostela v římsu středovou. Fabionová 
římsa ukončuje také věž. Stavební otvory jsou pravoúhlé, obdélné, s mírnými segmentovými 
záklenky, avšak u oken zvonového patra se záklenky zvedají až do půlkruhu. V presbyteriu 
dává oknu půlkruhový záklenek až členění jeho vitrážové výplně. Nad západním oknem 
zvonového patra je  umístěn v mělké nice se záklenkem Kristův monogram, ochranu mu tvoří 
pomyslný baldachýn vytvořený tvarováním římsy a střechy věže. Doplňková okna v sakristii a 
představené předsíni jsou obdélná.
Kostel je  sakrální halovou architekturou, longitudinální stavbou s polygonálně 
tvarovaným presbyteriem. Půdorysně se rozvíjí v podélné ose ve směru JZZ - SVV. Kostel je  
přibližně orientovaný. (Dále budou strany v popise kostela brány, jako by byl orientovaný.) 
Presbyterium je  užší než loď. Ze severní strany se k presbyteriu přimyká sakristie, před 
západní průčelí je  představena předsíň. Do středu západního průčelí kostela je zapojena 
hranolová věž se stanovou střechou, její hmota vystupuje z průčelí v mělkém rizalitu. K věži se 
přimykají z obou stran patrové přístavby pro schodiště na kůr a depositoria. Tím dostává 
přední část kostela trojdílnou vnitřní dispozici. Vstupní představená předsíň pouze rozvíjí její 
střední díl. Střecha kostela je sedlová s valbou v závěru, sleduje zde polygonální půdorys 
presbyteria. Střecha pojímá ve hmotě pultové střechy přístaveb k věži, štít tak může být 
zapojen do hmoty a architektury průčelí. Střecha představené předsíně je malého sklonu, 
částečně ustupuje oknu věže. To je  dodatečně ve spodní části zazděno. Ze střechy nad 
presbyteriem vyrůstá drobná zvonička s cibulovou střechou s lucernou, vrcholí tlapatým kříž, 
na hrotnici je připevněna korouhev a makovice. Hlavní věž, vrcholí křížem, má vlastní 
makovici. Kříž je  latinský železný, s výraznou symbolikou, je  zámečnickým výrobkem. Jeho 
nosným prvkem je štíhlý sloupek, ramena kříže navlečená na sloupku jsou zakončena 
trojlistem. Do paty kříže je umístěn symbol ducha svátého, srdce kříže se svatozáří i zakončení 
ramen zdobí osmicípé hvězdy, tyto prvky jsou vystřihnuté z plechu. Symboly kříže mají světlou 
barvu, mohou být pozlaceny. Střecha kostela o sklonu cca 45° je  pokryta světle šedými 
šablonami z hliníkového plechu. Krov kostela i věže je  klasicistní. Krov věže je  přístupný 
pouze pohledu ze zvonice. Ve zvonici jsou na stolice zavěšeny tři železné zvony pořízené v 
době mezi světovými válkami. Nahradily zvony zrekvírované v 1. světové válce. Krov kostela 
je  hambalkový, se dvěma krajními ležatými stolicemi a středovou stolicí se sloupky 
vybíhajícími v plných příčných vazbách k hřebeni střechy. Každá čtvrtá vazba je  plná. 
Jednotlivé prvky krovu jsou spojeny na čepy, pásky jsou do konstrukce zapuštěné, celodřevěný 
spoj se spoji zajištěnými dřevěnými hřeby.
Do kostela se vstupuje z jihu dvěma vstupy, přes předsíň a přímo do lodě, ze západu 
přes předsíň, a ze severu jedním vstupem přes sakristii. Pro hlavní vstup do kostela je  v 
současné době využíván přednostně vstup přes předsíň. Vstupy na jižní straně jsou vyvýšeny 
nad terén, jsou před ně představeny kamenné stupně. Dveře dokládají stavebně historický 
vývoj kostela.
Hlavním komunikačním bodem kostela je předsíň. Má dva vstupy: z jihu od 
komunikace s jednokřídlými dveřmi a ze západu od fary s dvoukřídlými vraty. Z předsíně se 
vstupuje do nástupního prostoru chrámu pod věží. Chrám se tak otevírá příchozím ze západní 
strany. Při vstupu do kostela se jejich zrak upne směrem k východu do presbyteria s hlavním a 
bočním oltářem. Z presbyteria se vchází jednokřídlými dveřmi do sakristie. Na kazatelnu,
3
která je přistavena k vítěznému oblouku na evangelní straně, je řešen vstup po dřevěných 
schůdkách ze sakristie. Proti presbyteriu, na západní straně lodě kostela je postavena dřevěná 
kruchta vybavena varhanami a řadou lavic při vstupu na kůr. Kruchta má plné zábradlí 
sesazené ze svislých prken, je podepřena dvěma osmibokými štíhlými sloupy s krychlovými 
hlavicemi. Z venkovní strany je  opatřena okrovým nátěrem stejně jako kostelní lavice v lodi. 
Kůr je  přístupný z točitého schodiště s dřevěnými stupni, situovaného do schodišťové 
přístavby napravo od věže. Schodišťovou přístavbu vyvažuje na druhé straně věže patrová 
přístavba s depositorii v obou podlažích. Depositorium v přízemí vyplňuje zděná skříň, která 
mohla dříve sloužit jako trezor. Přízemní prostor v podvěží je  důležitým komunikačním 
prvkem, sem se přichází zvenčí, odtud se vchází do schodišťového prostoru, do depositoria a 
do lodi. Vstup do schodišťového prostoru je  uzavřen jednokřídlými dveřmi, vstup do 
depositoria je  volný, oddělen pouze závěsem.
Kostel má rovné omítané stropy, pouze předsíň v podvěží a depositorium nad ní jsou 
zaklenuty stlačenou valenou klenbou s pětibokými výsečemi nad otvory. Strop chrámu dosedá 
na výrazný hladce vykrojený fabion. Je zde zopakován tvar korunní římsy z exteriéru kostela. 
Výmalba chrámu kombinuje v plochách velmi světlou okrovou a bílou barvu. (Původně byly 
stěny lodě a presbyteria vyzdobeny barevně výrazným šablonovým ornamentálním dekorem, 
který bude patrně zachován pod horními vrstvami výmalby.) Dlažba předsíně je  z 
načervenalých čtvercových teracových dlaždic, v lodi a presbyteriu je  položena mramorová 
dlažba. V lodi i v podvěží jsou obdélné dlaždice kladeny příčně do řádků a na vazbu, v 
presbyteriu jsou čtvercové dlaždice kladeny po diagonále. S největší pravděpodobností bylo 
použito místního lipovského světlého a tmavého mramoru. V sakristii je  dlažba kladena 
rovněž po diagonále, je kameninová. K dosažení požadovaného jednoduchého geometrického 
dekoru využívá červených, černých a béžových dlaždic.
Kostel má dva vstupy s dvojitými dvoukřídlými dveřmi, vedoucí od jihu a severu přímo 
do lodě. Severní vstup je  z venkovní strany zazděný, vnitřní dveře jsou zachovány. V dveřním 
výklenku dnes stojí boží hrob s betlémem bez zvláštní památkové hodnoty.) Venkovní křídla 
jižních dveří jsou pobita plechovými pláty. Přímý vstup zvenku má také sakristie, a to 
dvojitými jednokřídlými dveřmi. Venkovní dveřní křídlo je novodobé, plechové, vnitřní křídlo 
zůstalo zachováno původní. Jinak se dveře celé budovy hlásí k jedné stavební etapě s 
výjimkou dveří v nástupu do schodišťového prostoru z přízemí. Ten mohl být rámovými 
kazetovými dveřmi uzavřen podle zapuštěných závěsů se zakončením ve tvaru žaludu až v 1. 
polovině 19. století. Ostatní dveře jsou shodného provedení, jsou svlakové, s vodorovnými 
svlaky. Křídla svlakových dveří jsou sesazena ze širokých prken, s výjimkou vrat na západní 
straně je  jejich vnější plášť tvořen prkny kladenými po diagonále, symetricky rozvíjejí 
kosočtverec, do jehož středu je  umístěno držadlo terčového typu s ozdobným štítkem. Držadlo 
se štítkem připomíná kvítek s okvětními lístky. Křídla dvoukřídlých dveří jsou zajištěna 
zástrčemi zapadajícími do kovových ok. Dvoukřídlá vrata ve vstupu od fary do předsíně 
nemají držadla, jejich vnější plášť složený z diagonálně kladených prken dává v celkovém 
pohledu stromečkový obrazec. Vrata mají na vnější straně klapačku s vysokou osmibokou 
patkou a hladce vykrouženým sloupkem i hlavicí, z vnitřní strany jsou zajištěna dřevěnou 
závorou zasunutou na obou stranách do kovových ok připevněných do zdi ostění. Ke 
svlakovým dveřím patří také vnitřní dveře ve vstupu ze schodiště na kůr a dveře do 
depositoria v patře. Ty jsou ale jednodušší, bez vnějšího ozdobného pláště. Svlakové dveře
4
mají krabicové zámky, dochované kované pákové kliky venkovského charakteru jsou na 
některých dveřích opatřeny úchopnými talířky. Nejvíce používané vstupní dveře mají již za 
dobu svého trvání opravované kování. Nejlépe jsou dochované dveře v sakristii nebo dveře v 
dlouhodobě uzavřených přístupech. Okenní výplně oken kostela (dále okna) pravděpodobně 
pocházejí ze stejné doby jako dveře. Okna jsou dřevěná s výjimkou vitrážových oken v 
presbyteriu a na kůru, kde okno prosvětluje prostor klenutého depositoria za varhanami od 
západu. Toto okno je  částečně zazděné. Předsíň byla před kostel představena přibližně o 10 
let později. V presbyteriu je okno s barevně přizdobenou vitráží. V jednoduchém členění lze 
hledat motiv Ukřižování i nebeské brány. V srdci pomyslného kříže je  modrý bod, cvikly 
arkády jsou žluté, ozdobeny vždy ve středu kroužkem se zelenou výplní. Ve zjednodušení a bez 
barevného přizdobení se motiv opakuje i na okně kůru. Velká okna v lodi a presbyteriu jsou 
dělená v základním rozvrhu na šest dílů, ty jsou ještě děleny na 9 tabulí. V pravém dolním dílu 
každého takového okna je umístěno otevíravé křídlo zajištěno kovaným obrtlíkem. Menší okna 
kostela jsou většinou přesklená, jsou dělena křížem, původně mohla být rovněž ještě dělena na 
menší tabulky. Některá menší okna mají dochované obrtlíky, což dokládá, že původně měla 
také menší okna otevíravá křídla. Okenní výplně oken zvonového patra jsou plechové, 
částečně prosklené, částečně s větracími lamelami, v členění je do nich vnesen symbol 
Ukřižování.
Stav zachování věci:
Kostel Zjevení Páně je  málo využívaný. Jsou do něj vkládány pouze nejnutnější 
investice na běžnou údržbu a udržení chodu kostela. Nachází se v horském prostředí s 
dobrými sněhovými podmínkami. V zimě u kostela leží velké vrstvy sněhu. Kostel trpí vlhkostí, 
jinak se nachází v poměrně dobrém stavu. Zasluhoval by celkovou odborně vedenou obnovu, 
nátěry mnoha konstrukcí jsou již dosluhující.
Klasicistní kostel ze závěru 18. století je  dochovaný téměř v autentické podobě. 
Truhlářské prvky dokládají počátky kostela. Pozdější stavební úpravy prováděné do doby 
mezi světovými válkami ve 20. století byly pouze drobné a utilitárního charakteru. Původní 
šablonová výzdoba stěn může být zachována pod horní vrstvou nátěrových vrstev.
Současné využití:
Kostel Zjevení Páně slouží svému účelu. Spravuje ho Římskokatolická farnost Branná. 
O jeho obnovu projevuje zájem také obec Ostružná.
Časové, slohové a autorské určení:
Z inventáře kostela Tří králů v Ostružné z r. 1804: „Lokální kostel v Ostružné se začal 
nově stavět v r. 1790, v r. 1794 byla stavba, která se prováděla na náklad náboženského 
fondu, dokončena. Materiál k ní dodal kníže z Lichtenšteina a farníci z Ostružné a Petříkova 
vykonali ruční a potažní roboty. 2. června 1795 byl kostel ex delegatione nejjasnějšího knížete 
a arcibiskupa olomouckého Antonína Theodora slavnostně vysvěcen rytířem Josefem von
5
Cronthalem, farářem a děkanem v Kolštejně. Kostel byl postaven z kamene, s rákosovým 
stropem a cihlami zaklenutým presbyteriem, má 9 okenm jednu hlavní bránu a dvoje boční 
dveře, dřevěný kůr, na němž je  klenutý depozitář s jedním oknem, zvonovou věž bez kopule a 
sanktusovou věžičku, kterou dal postavit v r. 1803 na vlastní náklad Franz Kosch, výměnkář z 
Ostružné. Zděná předsíň s prkenným stropem byla přistavěna dobrodinci v r. 1803. Sakristie 
je  také kamenná, s rákosovým stropem, dvěma okny, jedněmi bočními dveřmi, dřevěnou 
podlahou, je velice vlhká.
Z literatury: (Časopis šumperských krajanů - Mein Heimatbote 1951 - 2012 Hans 
Harmuth Nordmáhrisches Heimatbuch; Severomoravské ročenky; Kronika mateřské školy v 
Ostružné 1947 - 1951; Školní kronika /  Obecná škola v Ostružné /  Chronik der Schule 
Peterswald 1945 - 1975). V roce 1790 byla v Ostružné zahájena stavba nového kostela. 
Během stavby se však vyskytly i problémy s původním hospodařením náboženského fondu. Dle 
místních pramenů se také praví, že ještě nebyla hotová ani okna a na příkaz státního 
stavebního dozoru byla stavba pozastavena. Přesto byla zastřešena, čímž byly vyčerpány 
finanční prostředky, věžička zůstala nedokončená, což vedlo následně k jejímu skácení.
6
Ostružná byla až do r. 1795 přifařena do Kolštejna. R. 1794 byl v ní vystavěn kostel a 
zasvěcen sv. Třem králům. Násl. roku zřízena fara. Kazatelna kostela byla vzata ze zrušeného 
mariánského kostelíčka na Kolštejně (v Branné), obrazy na obou oltářích ze zrušeného 
kostela chrámu Matky Boží v Olomouci. Obrazy ty maloval J. A. Handke. Varhany, které 
koupila obec do kostela v r. 1802, jsou umělecko-řemeslnou prací. (Dr. Jan Březina: 
Vlastivěda moravská, II. Místopis, Sumperský okres, staroměstský okres, vizmberský okres. V 
Brně 1932.)
Odůvodněni návrhu:
Kostel Zjevení Páně v Ostružné v okr. Jeseník je  venkovským kostelem, postaveným se 
svolením císaře Josefa II. Zůstal zachován v autentickém stavu, je  vybaven mobiliářem 
svezeným ze zrušených kostelů v Olomouci a Branné. Má být důstojným Stánkem 
uchovávajícím vzácné barokní obrazy od J. K. Handkeho a křížovou cestu. Kostel je  
dominantou horské vesnice, stojí u státní silnice vedoucí z Moravy do Slezska.
Památková hodnota:
Kostel Zjevení Páně v Ostružné má kromě památkové hodnoty také hodnotu 
krajinotvornou. Ve vesnici, která si uchovala strukturu svého založení ze 16. století i 
navazující strukturu související s výstavbou státní silnice koncem 18. století, hraje významnou 
roli v hlavních pohledech. Kostel je možno přiřadit k řadě tzv. josefovských kostelů na 
Jesenicku, z nichž nejblíž jsou mu kostel v Lipové a v Horním Domašově. Z nichž kostel sv. 
Jana Křtitele v Horním Domašově je  nemovitou kulturní památkou a je vybaven rovněž 
mobiliářem ze zrušených kostelů. Kostel v Lipové byl ve 2. polovině 20. století znehodnocen 
odstraněním původního vybavení. Kostel Zjevení Páně v Ostružné je dobře zachován ve své 
původní podobě, zcela určitě si zasluhuje být zapsán do Ústředního seznamu kulturních 
památek České republiky.
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci ve výše zmíněném 
návrhu dále předložil stanovisko Regionální komise pro Ústřední seznam kulturních 
památek při NPÚ ÚOP v Olomouci ze dne 7. 12. 2020. Komise návrh na prohlášení 
doporučila v následujícím rozsahu:
1) kostel Zjevení Páně - nemovitost č.p. 117 se všemi součástmi nemovitosti,
2) pozemek pare. č. st. 94,
Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor sportu, kultury a památkové péče, jako 
příslušný správní orgán památkové péče, ve svém dopise č. j. KUOK7538/2021, ze dne 3. 1. 
2021, doporučil prohlášení předmětného souboru „Kostel Zjevení Páně ě. p. 117 v Ostružné 
včetně mobiliáře44, za kulturní památku a dále uvedl:
„ Kostel Zjevení Páně stojí v centru obce Ostružná a má kromě památkové hodnoty i
7
krajinotvornou hodnotu. Kostel je  zachován ve své původní podobě, jeho vybavení je  
mobiliářem ze zrušených kostelů.
Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor sportu, kultury a památkové péče, oddělení 
památkové péče doporučuje prohlášení souboru „Kostel Zjevení Páně č. v. 117 v Ostružné 
včetně mobiliáře", k.ú. Ostružná, obec Ostružná, okr. Jeseník, Olomoucký kraj - za kulturní 
památku. “
Městský úřad Jeseník, odbor stavebního úřadu a územního plánování, jako příslušný 
správní orgán památkové péče, ve svém dopise ze dne 3. 2. 2021, č. j.
MJ/06720/2021/OSUUP/Kaš, rovněž doporučil prohlášení předmětného souboru „Kostel 
Zjevení Páně č. p. 117 v Ostružné včetně mobiliáře", kulturní památku a to s následujícím 
odůvodněním:
Kostel Zjevení Páně v Ostružné v okr. Jeseník je venkovským kostelem z konce 18. 
století. Představuje venkovskou klasicistní architekturu bez přílišné zdobnosti, zůstal 
zachován v autentickém stavu, je  vybaven mobiliářem svezeným ze zrušených kostelů v 
Olomouci a Branné. Kostel je  dominantou obce Ostružná, stojí u státní silnice z Hanušovic do 
Jeseníka. Kostel je  možno přiřadit k řadě tzv. josefovských kostelů na Jesenicku, z nichž 
nejblíže jsou kostel v Lipové-lázních a v Horním Domašově.
Orgán státní památkové péče doporučuje kostel Zjevení Páně č.p. 117 v Ostružné 
včetně mobiliáře prohlásit kulturní památkou. “
Ministerstvo kultury návrh vyhodnotilo a zahájilo správní řízení o prohlášení souboru 
„Kostel Zjevení Páně č.p. 117 v Ostružné včetně mobiliáře", k. ú. Ostružná, obec Ostružná, 
okr. Jeseník, Olomoucký kraj, za kulturní památku. Účastník řízení byl o zahájení řízení 
vyrozuměn dopisem Ministerstva kultury ze dne 4. 11. 2021, ě. j. MK 68922/2021 OPP. 
Tímto dopisem byl rovněž v souladu s § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve 
znění pozdějších předpisů, informován o tom, že již byly shromážděny všechny podklady pro 
rozhodnutí a byl vyzván, aby se vyjádřil jak k nim, tak ke způsobu jejich zjištění, případně 
navrhl jejich doplnění. Účastník řízení této možnosti nevyužil, neboť s prohlášením za 
kulturní památku souhlasí. Dále byl účastník řízení ve výše uvedeném dopise vyzván, aby 
doložil vlastnictví předmětného movitého vybavení kostela (zpovědnice, obraz Nanebevzetí 
Panny Marie, lavic v lodi a na hudební kruchtě). Účastník řízení takto učinil dne 7. 2. 2022, 
kdy Ministerstvo kultury obdrželo jeho čestné prohlášení o vlastnictví předmětného movitého 
vybavení.
Po vyhodnocení podkladů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dospělo 
Ministerstvo kultury k závěru: soubor „Kostel Zjevení Páně ě. p. 117 v Ostružné včetně 
mobiliáře", který tvoří pozemek st. pare. č. 94 v k. ú. Ostružná, jehož nedílnou součástí je 
stavba kostela Zjevení Páně č. p. 117, se všemi jeho součástmi
vše k. ú. Ostružná, obec Ostružná, okr. Jeseník, Olomoucký
8
kraj, splňuje podmínky ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, pro prohlášení věci za kulturní památku.
V řízení bylo zjištěno, že se jedná o venkovský sakrální objekt, který se nachází 
v centru obce Ostružná. Výstavba kostela byla dokončena v roce 1794 a dnes je vybaven 
mobiliářem, který byl převážně svezen ze zrušených kostelů v Branné a Olomouci.
Ministerstvo kultury konstatuje, že kostel je řešen jako jednolodní zděná stavba, kde 
na loď obdélného půdorysu navazuje na východní straně závěr kostela v podobě polygonálně 
tvarovaného presbytáře. Presbytář je užší než samotná loď a ze severní strany k němu přiléhá 
sakristie, která zároveň slouží jako jeden ze čtyř možných vstupů do kostela. Další dva vstupy 
se nacházejí směrem na jih a poslední vstup, který je v současné době využíván jako hlavní je 
ze západu přes předsíň. Střed západního průčelí tvoří hranolová věž, jejíž hmota vystupuje 
z průčelí v mělkém rizalitu. Obě strany hranolové věže jsou opatřeny patrovými přístavby pro 
schodiště na kůr a depositoria. Omítky jsou hladké a bílé. Fasádu člení výrazná korunní 
fabionová římsa, která v západním průčelí přechází v římsu středovou. Detailnější popis 
kostela a jeho jednotlivých částí viz vyjádření Národního památkového ústavu územního 
odborného pracoviště v Olomouci.
Z památkového hlediska se jedná o hodnotný příklad klasicistní nepříliš zdobné 
architektury venkovského prostředí, která dokládá náboženské cítění tehdejších obyvatel. Je 
také svébytným projevem vývoje evropské křesťanské kultury, typickým pro středoevropský 
region. Kostel se do dnešních dní dochoval téměř v autentické podobě, pozdější dílčí zásahy 
zejména v meziválečném období jsou nepodstatného charakteru a rozsahu.
Ministerstvo kultury dále konstatuje, že kostel si dodnes prokazatelně uchoval svou 
hodnotu spočívající především v jeho hmotě, historických konstrukcích, tradičních 
materiálech a dispozici. Předmětný kostel se řadí mezi venkovské sakrální památky, které 
jsou nedílnou součástí prostředí obcí a významným dokladem jejich historického vývoje.
Ministerstvo kultury dále uvádí, že předmětný kostel vzhledem ke svému umístění při 
hlavní komunikaci v centru Ostružné, kde se významně pohledově uplatňuje, tvoří důležitou 
dominantu a dotváří celkový charakter této horské obce. Z hlediska veřejného zájmu je 
důležitou součástí identity místa a má tedy rovněž významnou estetickou i urbanistickou 
funkci.
Ministerstvo kultury rozhodlo, že společně s kostelem a se všemi jeho součástmi -
dále prohlašuje za
kulturní památku mobiliář,
Ministerstvo kultury také prohlašuje za kulturní památku rovněž pozemek st. pare. č. 
94, který je s předmětným kostelem historicky spjat a tvoří s ním jeden nedílný celek. 
Památkové hodnoty tohoto pozemku se odvíjejí od památkových hodnot kostela, který na něm 
stojí.
Výše uvedené prohlašované movité vybavení církevního charakteru je důležitou 
součástí kostela Zjevení Páně, který velmi vhodně v interiéru doplňuje a tím umocňuje 
celkovou památkovou hodnotu objektu.
9
Ministerstvo kultury dále uvádí, že stavebně technický stav kostela Zjevení Páně lze 
charakterizovat jako uspokojivý. Nicméně vzhledem k horské oblasti kde se nachází, je 
zejména v zimních měsících vystavován nadměrnému obklopení sněhovou pokrývkou. Což 
má za následek silné zavlhčení celého objektu. Tato zvýšená vlhkost se projevuje na fasádě, 
kde je místy opadaná omítka až na zdivo a samozřejmě i v interiéru stavby, kde negativně 
působí na movité vybavení (zejména obrazům nesvědčí). Je tedy nutné v co nejkratším čase 
přistoupit k řešení tohoto problému. Dále bude třeba provést restaurování jednotlivých částí 
movitého vybavení, udržovací práce a nezbytné opravy spojené s nahrazením pomalu 
dožívajících konstrukcí a materiálů. Tyto opravy by měly probíhat v souladu s principy 
památkové péče a pod dohledem odborníků státní památkové péče. Vlastník kulturní památky 
může kvůli zvýšeným nákladům spojených s opravou kostela zažádat o finanční příspěvek z 
dotačních programů Ministerstva kultury. Podrobnosti a veškeré důležité informace jsou 
zveřejněné a volně přístupné na webových stránkách Ministerstva kultury.
Ministerstvo kultury závěrem konstatuje, že zachování tohoto významného zástupce 
sakrální architektury je nesporně ve veřejném zájmu a v zájmu státní památkové péče. Z výše 
uvedených důvodů Ministerstvo kultury rozhodlo tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto 
rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. 
Lhůta pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den 
následující po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje 
§ 23 a § 24 správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, 
rozhodnutí se uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené 
rozhodnutí ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně 
provozovatele poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle 
§ 24 odst. 1 správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží 
v tomto případě lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky 
upravuje § 17 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi 
dokumentů, který rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové 
schránky. Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl 
dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním
10
dnem této lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se 
podává u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
Na vědomí:
NPÚ GŘ
NPÚ ÚOP v Olomouci
Krajský úřad Olomouckého kraje, úsek státní památkové péče 
Městský úřad Jeseník, úsek státní památkové péče
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
11
«<________ ;_1: orientační zákres souboru „Kostel Zjevení Páně č. p. 117 v Ostražné včetně mobiliáře“, nedílná součást výroku rozhodnutí
Ministerstva kultury č. j. MK 12746/2022 OPP ze dne 28. 2. 2022.
12
n n n / A n
Příloha č. 2: vybrané fotografie kulturní památky, nedílná součást rozhodnutí Ministerstva
kultury č. j. MK 12746/2022 OPP ze dne 28. 2. 2022.
13

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0690282.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Ostružná, kostel Zjevení Páně č. p. 117. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

8943806 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Ministerstvo kultury; Šmatláková Angela;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

28.02.2022

Licence:

Typ:	úřední dílo - dílo, na které se nevztahuje ochrana podle práva autorského (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 23935462

Bližší specifikace:

Název	kostel Zjevení Páně
Číslo ÚSKP	106875
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 25505487

Bližší specifikace:

Název	Prohlášení za KP - kostel vč. mobiliáře v Ostružné, okr. Jeseník
Číslo	MK 12746/2022 OPP
Datum nabytí právní moci	18.03.2022
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	23935462 Načítám data z navázané aplikace... , 23942658 Načítám data z navázané aplikace... , 23942646 Načítám data z navázané aplikace... , 23942665 Načítám data z navázané aplikace... , 23942653 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 86949

Název objektu: kostel Zjevení Páně

Část obce: Ostružná

Č. dom.: č.p. 117

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Ostružná

Obec: Ostružná

ORP: Jeseník

Okres: Jeseník

kostel Zjevení Páně (právní stav 23935462)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 11667

Název lokality: Ostružná

Reálný typ: ves

Kat. území: Ostružná

Obec: Ostružná

ORP: Jeseník

Okres: Jeseník

Kraj: Olomoucký kraj

kostel Zjevení Páně (právní stav 23935462)

Kód CZ: 55287

Název lokality: Ostružná I

Reálný typ: díl území (dominantní)

Kat. území: Ostružná

Obec: Ostružná

ORP: Jeseník

Okres: Jeseník

Kraj: Olomoucký kraj

kostel Zjevení Páně (právní stav 23935462)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 96

Název hist. regionu: Staré Město

kostel Zjevení Páně (právní stav 23935462)

Ke stažení Náhled Poslat žádost