Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8

Textový obsah:

Maltézské náměstí 471/1
118 11 Praha 1
Národní památkový ústav
Došlo: 2022-04-04 10:44:48
či NPU-310/27455/2022
Listů: 4 Příloh: 0
ll■HHIIII■l
1001893636
Telefon: 257 085 111
Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Rozhodnutí nabylo právní moci:
za správnost:
V Praze dne: 18.2.2022 
č.j.: MK 12193/2022 OPP 
sp. zn.: MK-S 4605/2021 OPP 
Vyřizuj e/linka: Dědková Olga Mgr./428
ROZHODNUTÍ
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové péče 
vydává toto
rozhodnutí:
Ministerstvo kultury podle § 8 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 
ve znění pozdějších předpisů,
neruší prohlášení
„Pavilonu - antického chrámku“, na pozemku pare. č. 1955/2, k. ú. Zamberk, 
v zámeckém areálu v Zamberku, okres Ústí nad Orlicí, Pardubický kraj (součást kulturní 
památky s rejstříkovým číslem Ústředního seznamu kulturních památek ČR 19591/6-4141),
za kulturní památku.
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, je účastníkem řízení:
1
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo od vlastníka žádost o zrušení prohlášení „Pavilonu - 
antického chrámku“, v zámeckém areálu v Žamberku, okres Ústí nad Orlicí, Pardubický kraj 
(součást kulturní památky s rejstříkovým číslem Ústředního seznamu kulturních památek ČR 
19591/6-4141), za kulturní památku.
Jako důvod žadatel uvedl: „Zámecký park byl v roce 1958 prohlášen za kulturní 
památku jako zámeckého areálu v Zamberku a je veden v Ústředním seznamu kulturních 
památek (ÚSKP) pod rejstříkovým číslem 19591/6-4141 - zámek. Jedním z objektů umístěných 
v zámeckém parku a požívajícím památkovou ochranu je tzv. Pavilon - antický chrámek, jinak 
též Gloriet (dále jen „Pavilon“).
Původně drobná empírová architektura v podobě antického chrámku sloužícího k 
příležitostnému odpočinku byl postaven v první polovině 19. století za tehdejšího majitele 
žambereckého panství svobodného pána Johna Parishe (1774 - 1858), a to v uzavřené 
oplocené přední části parku u vstupu z ulice Lukavská. Z dostupné dokumentace je zřejmé, že 
tato drobná stavba původně převážně dřevěná stavba byla v historii minimálně dvakrát 
přemístěna. Poprvé byl Pavilon rozebrán v roce 1931 a přemístěn do zadní části parku, poblíž 
tzv. malého hájku, kde byl umístěn i v době prohlášení areálu za kulturní památku.
Ke druhému přemístění Pavilonu došlo v roce 1988 z podnětu účastníků Lesy 
Lanškroun s.p. a Města Zamberk. Pro účely druhého přesunu Pavilonu na dnešní místo byla 
zpracována dokumentace (k dispozici na Stavebním úřadě v Žamberku viz Příloha 1). Z této 
dokumentace vyplývá, že z původního Pavilonu byly při přesunu na nové místo v areálu 
zámeckého parku využity pouze čtyři pískovcové sloupy, veškerá ostatní konstrukce byla 
zhotovena z moderních materiálů (viz Příloha 1 - posudek Jiřího Mergance). Ačkoliv dle 
dokumentace o přesunu měl být celý proces konzultován s památkovým ústavem (Krajským 
střediskem památkové péče a ochrany přírody a krajiny v Pardubicích), dle informací z NPÚ 
územního odborného pracoviště v Pardubicích není „přesun“ z roku 1988, resp. novostavba 
Pavilonu, vůbec evidován. Je zřejmé, že předlistopadová aktivita zainteresovaných subjektů, 
které se na přesunu Pavilonu podílely, postrádala jakékoli prvky památkového přístupu, 
přičemž došlo k nejen k poškození logického konceptu při umisťování drobné architektury v 
parcích, tak též k zániku převážné většiny původních konstrukcí.
Rovněž umístění stávající novostavby Pavilonu v zadní části volného krajinářského 
parku je zcela nevhodný. S ohledem na jeho odlehlost dochází k neustálému poškozování ze 
strany vandalů, nemluvě o problematickém hromadění často nebezpečného odpadu 
asociálními skupinami občanů. Tato skutečnost brání řádnému výkonu vlastnických práv 
majitele pozemku, na kterém je, bez jakékoli řádné evidence novostavba Pavilonu umístěna. I 
přes veškerou snahu majitele o ochranu svého majetku není možné zabránit vandalismu ve 
veřejnosti volně přístupném zámeckém parku v Žamberku a systematickou ochranu kulturního 
dědictví.
Vzhledem k výše uvedenému a skutečnosti, že novostavba Pavilonu postrádá 
památkové hodnoty uvedené v ÚSKP, a to jak v rovině konstrukce a umístění, tak v rovině 
využití, žádám o vyjmutí Pavilonu z památkové ochrany. “
V řízení se vyjádřil, na základě § 8 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové 
péči, ve znění pozdějších předpisů, Městský úřad Žamberk, odbor stavebního úřadu a 
územního plánování, úsek památkové péče, který ve svém stanovisku ze dne 24. 5. 2021, č. j. 
MUZBK. - 11256/2021, sp. zn. MUZBK - 11256/2021/02, zrušení prohlášení předmětné 
stavby za kulturní památku nedoporučil.
Jako důvod uvedl: „ Vlastník v žádosti o vyjmutí z památkového ochrany uvádí, že 
umístění stávajícího objektu Pavilonu je zcela nevhodné. S tímto názorem vlastníka orgán 
2
státní památkové péče (dále jen „orgán SPP“) nesouhlasí a považuje jeho současné umístění 
za vhodné - jedná se o pohledovou dominantu, na kterou jsou vedeny dlouhé pohledové osy 
(viz. přiložené fotografie - příloha č. 1).
Vlastník v žádosti o vyjmutí z památkového ochrany dále uvádí, že dochází k 
neustálému poškozování ze strany vandalů a hromadění často nebezpečného odpadu 
asociálními skupinami občanů. S tímto názorem vlastníka orgán SPP souhlasí jen částečně, 
protože z fotografií pořízených orgánem SPP dne 01.12.2019 a 06.05.2021 není zřejmé, že by 
v tomto meziobdobí (tj. 1,5 roku) docházelo k neustálému masivnímu poškozování, (viz. 
přiložené fotografie - příloha č. 2 a 3). Orgán SPP k tomu dodává, že dnešní technicky velmi 
vyspělá doba nabízí dostatek vyspělých technologií a zařízení pro zabezpečení a ochranu 
těchto objektů.
Orgán SPP si je vědom, že tento objekt typu - drobný otevřený vyhlídkový a 
odpočinkový pavilon patří mezi cenné příklady dobové výstavby drobných zahradních staveb s 
antickou tématikou z 19. století, kterých se do současnosti na území naší republiky zachovalo 
jen málo.
Orgán SPP si je vědom, že čtveřice sloupů v průčelí pavilonu jsou originály z první 
pol. 19. století a jedná se o hodnotný prvek v zahradním umění z tohoto období.
Orgán SPP si je vědom, že tento drobný stavební prvek je spjat s historií zámeckého 
parku v Žamberku sahající pravděpodobně do 1. pol. 19. století. I přesto, že byl dvakrát 
přemístěn v rámci areálu zámeckého parku, se stal neoddělitelnou součástí tohoto zámeckého 
parku nejen pro občany Žamberka. Orgán SPP zdůrazňuje, že pokud by došlo k vyjmutí 
pavilonu z památkové ochrany, nemá již zákonné nástroje, jak ochránit a uchovat tento 
drobný stavební prvek do budoucna.
Orgán SPP upozorňuje, že v současné době má vlastník u
našeho úřadu (MěU Žamberk, odbor SUUP, úsek památkové péče) podanou žádost o vydání 
rozhodnutí na provedení prací: „odstranění graffiti, zakonzervování stavby“ na objektu 
pavilon - antický chrámek. V písemném odborném vyjádření (zpracovaném NPU, UOP v 
Pardubicích dne 10.05.2021) se mimo jiné uvádí: „Povrch je vhodné opatřit ochranným 
nátěrem, jenž umožní jednodušší sejmutí graffiti při dalším postříkání (Akemi, Remmers, 
Bárta Aqua Praha). “ Rozhodnutí orgánu SPP bude vydáno v tomto týdnu (tj. 21. týden t.r.). “
Dle téhož ustanovení zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, se v řízení 
vyjádřil i Krajský úřad Pardubického kraje, odbor kultury, sportu a cestovního ruchu, oddělení 
kultury a památkové péče, který ve svém stanovisku ze dne 17. 5. 2021, č. j. KrÚ 39697/2021 
OKSCR OKPP, sp. zn. SpKrÚ 35710/2021 OKSCR OKPP, se zrušením prohlášení 
předmětné stavby za kulturní památku nesouhlasil.
Jako důvod uvedl: „Krajský úřad Pardubického kraje, odbor kultury, sportu a 
cestovního ruchu, oddělení kultury a památkové péče (dále jen krajský úřad) na základě 
žádosti Ministerstva kultury provedl dne 12.05.2021 prohlídku předmětného pavilonu - 
antického chrámku a jeho okolí. Při této prohlídce bylo zjištěno, že předmětný pavilon se 
nachází v zámeckém parku v Žamberku u jihovýchodního okraje pozemku pare. č. 1955/2, k. 
ú. Žamberk. Je situován na vrcholu svahu při rozhraní hlavní parkové louky a zalesněných 
pozemků. Svým umístěním při hlavní parkové komunikaci tvoří významný orientační bod v 
krajině. Podle názoru krajské úřadu tvoří významný prvek v urbanistickém členění zámeckého 
parku.
Pavilon - antický chrámek je drobnou jednoduchou stavbou vystavěnou v čistě 
klasicistním slohu s nízkou sedlovou střechou a širokým trojúhelným tympanonem neseným 
čtyřmi toskánskými sloupy v průčelí. Jedná se o kvalitní doplňkovou architekturu, která je ve 
své podobě na území Pardubického kraje jedinečná.
3
Během prohlídky byla ve vazbě na tvrzení navrhovatele posuzována i původnost 
jednotlivých konstrukcí stavby. Bylo zjištěno, že z původních konstrukcí byly zachovány nejen 
čtyři kamenné sloupy, jak uvádí navrhovatel, ale i kamenná dlažba použitá jako okapový 
chodník kolem objektu. Další části konstrukcí, které měly být druhotně použity podle zápisu z 
jednání dne 08.02.1989 (krov, cihly) nebylo možno posoudit, protože prostor krovu nebyl v 
čase prohlídky přístupný a zdivo je překryto omítkou.
Krajský úřad je přesvědčen, že se jedná o velmi hodnotný doklad urbanistického a 
architektonického vývoje zámecké parku v Zamberku. Je nesporné, že stavba má stále 
dochované památkové hodnoty. Jednak urbanistickou, která dokládá přítomnost drobných 
architektonických prvků v zámeckých parcích, dále architektonickou, která ukazuje typický 
příklad klasicistního stavebního slohu.
Podle názoru krajského úřadu „Pavilon - antický chrámek“ v zámeckém parku v 
Zamberku neztratil památkové hodnoty dle § 2 odst. 1 památkového zákona, pro které byl 
prohlášen za kulturní památku. “
Ministerstvo kultury dále obdrželo stanovisko Národního památkového ústavu, 
územního odborného pracoviště v Pardubicích, ze dne 27. 5. 2021, č. j. NPÚ-361/34377/2021, 
který zrušení prohlášení předmětné stavby za kulturní památku také nedoporučil.
Dále dodal: „Drobná empírová architektura odpočinkového charakteru v parku, v 
podobě antického chrámku, součást zámeckého parku patrně od 1. pol. 19. století. Příklad 
charakteristického vybavení krajinářských parků 19. století.
Literatura (K.Kuča, Města a městečka v Cechách na Moravě a ve Slezsku, heslo 
Žamberk, s. 710) uvádí: „ V letech 1810 - 14 dal W. A. Windischgrdtz odstranit zbytky 
opevnění, aby mohl být přeřešen a rozšířen park v anglickém krajinářském stylu. John Parish 
po r. 1815 pokračoval v úpravách zámku a zejména parku a na východním okraji nechal 
postavit empírový pavilon v podobě antického chrámku. Nynější pochází z r. 1931, kdy byl 
postaven na jiném místě“. Porovnáním leteckých snímků z r. 1946 a 1953 (kdy v nynější 
situaci žádná stavba nestála) se současností, je zřejmé, že později došlo k dalšímu přemístění. 
Evidenční list KP uvádí, že na stávající místo byl přemístěn v průběhu r. 1989 a poté prošel 
obnovou.
Stavba stojí na návrší, na okraji rozsáhlé luční plochy krajinářského parku a její 
pozadí tvoří vysoká zeleň lesa. Fotografie z r. 1976 zobrazuje pavilon shodný s jeho dnešní 
podobou, v těsném kontaktu s neudržovanou zelení na neupřesněném místě. Již v této době byl 
pavilon poškozován vandaly. Naopak fotografie z r. 2006, po přemístění do současné situace, 
ukazuje, že pavilon stál na téměř nezarostlé ploše, v dostatečném odstupu od zeleně, která jej 
nemohla zásadně ohrožovat. Přes jeho polohu odlehlejší od zástavby, je objekt narušován 
vandaly s čím dál větší intenzitou.
Současný stavební stav volně přístupného objektu byl prověřen prohlídkou objektu na 
místě dne 16. 1. 2020. Celkový stavební stav, který měl být podle majitele důvodem ke zrušení 
ochrany, rozhodně není havarijní a je opravitelný.
NPU v současné době zároveň vyřizuje na žádost výkonného orgánu památkové péče 
stanovisko k odstranění graffiti a zakonzervování stavby.
Stavba je příkladem dobového voluptuáru krajinářských (anglických) parků a přesto, 
že byla v minulosti již přemístěna, má stále v prostředí parku svoji historickou hodnotu. To že 
je dlouhodobě poškozována (záznamy o trvalém poškozování již po roce 1948), rozhodně není 
důvodem k její konečné likvidaci.
Souhrnná památková hodnota, kterou objekt neztratil, zahrnuje hodnotu 
architektonickou, historickou (v přímé vazbě na vývoj celého zámeckého areálu) a 
krajinotvornou (přes nepůvodní umístění se vhodně uplatňuje jako součást krajinného parku). 
Stavba typu antického chrámku je jako doklad zahradního umění 1.pol. 19. století na území 
4
CR zachována ojediněle.
Přemístění a způsob obnovy nevybočuje z mezí zákona o památkové péči, a proto je 
objekt oprávněně chráněn jako součást areálu kulturní památky - zámek Žamberk. Stavební 
stav objektu je poměrně dobrý, s lokálními poruchami. Narušena je římsa štítu, kde patrně 
vlivem povětrnosti došlo k odtržení části plechové krytiny a následnému zatékání. Spodní 
partie omítek jsou narušeny vzlínající či odstřikující vlhkosti. Objekt je zároveň atakován 
rozrůstající se zelení v přímém kontaktu se stavbou. Rozsah povrchového poškození odpovídá 
stavu cca 30 let po opravě. Navíc je stavba ve velkých plochách vandalsky poničena výrazně 
barevnými graffiti, která sice výrazně narušují možnost vhodného uplatnění památky, ale 
neohrožují podstatu stavby. “
Přílohou stanoviska Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště 
v Pardubicích, bylo také vyjádření specialisty na historické zahrady a parky Metodického 
centra zahradní kultury v Kroměříži, ze dne 18. 5. 2021, č. j. NPU-373/36546/2021, který 
zrušení prohlášení předmětné stavby za kulturní památku taktéž nedoporučil.
Dále uvedl: „Původní zahradní pavilón v podobě antického chrámku, v průčelí se 
čtveřicí kamenných dórských sloupů, byl v zámecké zahradě v Žamberku postaven 
pravděpodobně v první polovině 19. století. Jeho poloha je zachycena na mapě stabilního 
katastru z roku 1840. Dobové vyobrazení tohoto pavilonu není známo. Dle písemných 
pramenů (Kuča 2011) byl v roce 1931 přemístěn do lokality Velký Hájek v lesnaté části 
navazující na parkově upravenou plochu zámeckého areálu. V této pozici byl jako organická 
součást zámeckého areálu zapsán do státního seznamu nemovitých kulturních památek 
Východočeského Kraje, na základě usnesení ONV ze dne 25. 11. 1963. V roce 1989 došlo k 
opětovnému přemístění pavilonu, tentokrát zpět do krajinářsky upravené části zámeckého 
parku, a to z důvodu jeho zvýšené ochrany před poškozením. Dle zápisu měly být při transferu 
zachovány kamenné sloupy v průčelí, dlažba, krov a použitelné cihly. Byla vytvořena replika 
kopírující původní stav pavilonu před přesunem. Nebyl umístěn do pozice zachycené na 
mapách z první poloviny 19. století, ale nově vytvořil pohledovou dominantu závěru 
krajinářské kompozice, na kterou jsou vedeny dlouhé pohledové osy. Jeho nové umístění lze 
označit za kvalitní obohacení kompozice parku respektující dobové zásady tvorby objektů 
zahradního umění.
Typ antického chrámu s průčelím se sloupy, které nesou trojúhelníkový štít, patřil k 
základní architektonické výbavě krajinářských zahrad a parků zakládaných na našem území 
od 70. let 18. století. Inspirace pro jejich výstavbu byla čerpána nejen z dobových příruček a 
vzorníků, ale i in šitu při návštěvách anglických, ale v našem kontextu především německých 
krajinářských zahrad a parků.
Přesto se do dnešních dnů na území CR objektů drobné zahradní architektury tohoto 
typu zachovalo poměrně malé množství. Častěji je lze nalézt v podobě větší stavby se 
sloupovou předsíní, na níž zavazuje samostatná uzavřená místnost (např. Krásný Dvůr, 
Frýdlant, Soudce, Vranov nad Dyjí, Červený Hrádek). Typ drobného otevřeného 
vyhlídkového či odpočinkového pavilonu v tomto tvarosloví je vzácnější. Nejvíce se pavilonu v 
Zamberku vzhledově blíží dochovaná zahradní stavba v nedalekém Letohradě, případně v 
Teplicích a v Karlových Varech. Rozhodně se nejedná v památkovém fondu ČR za stavbu 
běžnou, spíše naopak.
Pavilon umístěný v zámeckém parku v Žamberku lze v kontextu České republiky 
označit za typově vzácný. Přestože se jedná o repliku, z níž ale minimálně čtveřice sloupů v 
průčelí jsou originály z první poloviny 19. století, jeho vypovídací hodnota o dění v 
zahradním umění v první polovině 19. století je vysoká.
Je úzce svázán s historií stávajícího zámeckého parku v Žamberku. Jako jeho 
neoddělitelná součást byl vnímán i v 60. letech 20. století, kdy došlo k jeho zapsání do 
5
státního seznamu nemovitých kulturních památek jako součást zámeckého parku, přestože se 
nacházel již mimo oficiálně památkově chráněné území.
Na nejstarším evidenčním listu z r. 1961 je již uvedeno, že se jedná o „empírově 
stavěný gloriet". Tedy bylo známo, že se v té době již jednalo z větší části o repliku původního 
pavilonu vytvořenou v 30. let 20. století, z níž autenticky „empírové“ byly pouze čtyři přední 
sloupy. Přesto byla zapsána do seznamu nemovitých kulturních památek. Zahradní pavilon v 
Zamberku byl vyhlášen nikoli jako materiálově původní stavba, ale jako ideově původní 
empírový pavilon.
Shodný přístup jako v 30. letech 20. století byl použit při přesunu stavby zpět do 
areálu zámeckého parku. Byla zhotovena replika stavby s většinou detailů zachycených na 
fotografii z 60. let 20. století. Jako originál zůstala opět zachována čtveřice čelních sloupů 
nesoucích tympanon.
Přesun stavby do areálu parku měl za cíl její zachovám jako typického a cenného 
příkladu dobové produkce drobných zahradních staveb s antickou tématikou z 19. století. Její 
nové umístění respektuje kompoziční zásady používané při tvorbě krajinářských parků v 19. 
století a vhodně doplňuje dochovanou kompozici zámeckého parku.
Přesunutím stavba ztratila pouze dílčí část své autenticity. Stávající stav stále naplňuje 
důvody jejího původního vyhlášení památkou. Zrušením jeho ochrany by došlo k ochuzení 
památkového fondu o typologicky poměrně vzácně dochovaný příklad drobné zahradní 
architektury.
Chátrání a neutěšený stav památky způsobený dlouhodobou absencí běžné péče by 
neměly být důvodem pro zrušení památkové ochrany. “
V řízení se dále vyjádřila Komise Ministerstva kultury pro hodnocení návrhů na 
prohlášení nemovitých věcí za kulturní památku a žádostí na zrušení prohlášení nemovitých 
věcí za kulturní památku, která dne 2. 7. 2021 zrušení prohlášení předmětné stavby za kulturní 
památku také nedoporučila a dále uvedla: „Komise jednomyslně nedoporučuje zrušení 
prohlášení dotčené drobné parkové architektury za kulturní památku. Samotná historie 
předešlého opakovaného přemísťování a znovuobnovování posuzované stavby efemerniho 
charakteru dosvědčuje dlouhodobý a nadále přetrvávající veřejný zájem na zachování tohoto 
nedílného prvku situovaného v areálu zámeckého parku. Současný stav je především 
důsledkem nevyužívání stavby, který se může v čase opětovně změnit a není důvodem pro 
zrušení prohlášení za kulturní památku. Materiálová autenticita je jen jednou z památkových 
hodnot, které se podílejí na památkové podstatě díla. Navíc u drobné architektury 
romantických krajinářských parků ji lze uplatnit jen velmi omezeně. Ani opakované 
přemístění památkové hodnoty pavilonu příliš nesnížilo, ani současné místo nevzdaluje 
památku od původního pohledového působení. ”
Dopisem ze dne 5. 11. 2021, č. j. MK 69679/2021 OPP, bylo účastníkovi řízení v 
souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších 
předpisů, umožněno, aby se před vydáním rozhodnutí vyjádřil k podkladům, které 
Ministerstvo kultury v průběhu řízení shromáždilo. Účastník řízení se s podklady seznámil a 
nevznesl k nim žádné námitky.
Ministerstvo kultury vyhodnotilo všechny předložené podklady a stanoviska, která 
shodně zrušení prohlášení „Pavilonu - antického chrámku“ v zámeckém areálu v Žamberku 
za kulturní památku nedoporučují a rozhodlo o jeho nezrušení prohlášení za kulturní památku, 
jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
6
Žádost o zrušení prohlášení předmětné stavby za kulturní památku podal vlastník z 
důvodu přesunu této stavby z původního umístění na jiné a dle jeho názoru nevhodné místo 
v parku. Vlastník se rovněž se domnívá, že v průběhu minulosti zanikla převážná většina 
původních konstrukcí stavby.
Ze shromážděných podkladů však vyplývá, že stavba i po dvojím přemístění a obnově 
stále vykazuje vysoké památkové hodnoty, pro které se stala kulturní památkou společně s 
areálem zámku v Žamberku.
V řízení bylo zároveň zjištěno, že v současné době je předmětný pavilon důležitým 
orientačním a z daleka viditelným bodem v krajině. Stavba má tedy význačnou hodnotu 
krajinotvomou. Zároveň má vysokou hodnotu historickou a to jako doklad vývoje zámeckého 
areálu a stylu krajinářských úprav zámeckého parku v 19. století. V neposlední řadě je pavilon 
dokladem architektonického vývoje staveb určených k rozhledu po krajině, ke zdobení krajiny 
i sloužících k odpočinku. Dále je ukázkou zvyků v trávení volného času a způsobu relaxace 
tehdejších obyvatel i jejich estetického cítění.
Ministerstvo kultury konstatuje, že předmětem řízení podle § 8 zákona č. 20/1987 Sb., 
o státní památkové péči, je především zjišťování té skutečnosti, zda předmětná stavba přestala 
splňovat definici podle § 2 zákona č. 20/1987 Sb. (ztratila hodnotu, historickou, uměleckou, 
vědeckou a technickou či přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem) 
nebo se díky novým hodnověrným poznatkům prokáže, že ji ani nikdy nenaplňovala. Toto se 
v řízení prokázat nepodařilo.
Podle § 8 památkového zákona je možné zrušit prohlášení věci za kulturní památku 
pouze z mimořádně závažných důvodů. Fakta, že stavba byla dvakrát přemístěna a při obnově 
byly ve větší míře nahrazeny její historické konstrukce, Ministerstvo kultury nepovažuje za 
mimořádně závažné důvody pro zrušení prohlášení za kulturní památku.
Ministerstvo kultury má v řízení za prokázané, že si stavba přes všechny výše uvedené 
skutečnosti stále v dostatečné míře uchovává význačné památkové hodnoty, pro které se stala 
kulturní památkou. Nemá sice víceméně dochovanou materiálovou autenticitu, ale doposud si 
stále uchovává svůj historický architektonický výraz. Ze shromážděných podkladů vyplývá, 
že veškeré skutečnosti, které vedly k jejímu prohlášení za kulturní památku, stále trvají.
Dále Ministerstvo kultury sděluje, že prohlášení za kulturní památku není pojato jako 
jednostranné omezení vlastnického práva bez náhrady, protože zákon o státní památkové péči 
nabízí řadu fakultativních i obligatomích náhrad vázaných na zachování a údržbu kulturní 
památky. Výška a způsob náhrad jsou dány povahou věci, zejména též odvisí od výše 
nákladů, jimiž obnova či údržba kulturní památky překračuje obvyklé náklady. Ministerstvo 
kultury odkazuje na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 4. 2020, č. j. 8 A 103/2015 
- 60, který výše uvedené potvrzuje, když uvádí: „Prohlášení dotčených staveb za kulturní 
památku je tak nutno vnímat jako zákonem (a judikaturou nejvyšších soudů - např. nález 
Ústavního soudu ze dne 23. 6. 1994, sp. zn. I. ÚS 35/94; N 36/1 SbNU 259) aprobovaný zásah 
do vlastnického práva, který má veřejná moc za úkol přiměřeně kompenzovat. Vlastníci 
kulturních památek jsou tak nuceni snést určitá omezení svých vlastnických práv v důsledku 
veřejného zájmu na zachování kulturních hodnot. Tyto zásahy pak samozřejmě nesmí ze 
strany příslušných orgánů veřejné moci přesahovat nezbytnou intenzitu k naplnění svého 
účelu. “
Ministerstvo kultury podotýká, že památková ochrana stavby není na překážku její 
rekonstrukci ani odstraňování stavebních závad. I když by stavba nebyla kulturní památkou, 
vlastník by byl povinen o ni pečovat, aby zabezpečil její dobrý stavební stav tak, aby 
nedocházelo k jejímu znehodnocení a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost a to po celou 
dobu její existence - dle ustanovení § 3 odst. 4 a § 154 odst. 1 písm. a) zákona č. 183/2006 
Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
7
Ministerstvo kultury závěrem konstatuje, že „Pavilon - antický chrámek“ v zámeckém 
areálu v Zamberku je stále nositelem významných architektonických i historických hodnot a 
vykazuje znaky kulturní památky ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 citovaného zákona č. 
20/1987 Sb. Proto Ministerstvo kultury jeho prohlášení za kulturní památku neruší.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. 
Lhůta pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den 
následující po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 
24 správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se 
uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve 
lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele 
poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 
1 správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě 
lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 
zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který 
rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. 
Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument 
dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této 
lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává u 
Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, generální ředitelství
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Pardubicích
Městský úřad Zamberk, úsek památkové péče
Krajský úřad Pardubického kraje, úsek památkové péče
Vlastní
8

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o nezrušení prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0690352.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Žamberk, zámek č. p. 1. Rozhodnutí o nezrušení prohlášení části KP - pavilon - antický chrámek.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

6944045 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Dědková Olga; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

18.02.2022

Licence:

Typ:	úřední dílo - dílo, na které se nevztahuje ochrana podle práva autorského (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 130366

Bližší specifikace:

Název	zámek
Číslo ÚSKP	19591/6-4141
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 25519640

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o nezrušení prohlášení části kulturní památky
Číslo	MK 12193/2022 OPP
Datum nabytí právní moci	12.03.2022
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	130366 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 799636

Název objektu: zámek

Část obce: Žamberk

Č. dom.: č.p. 1

Ulice: Zámecká

Č. or.:

Kat. území: Žamberk

Obec: Žamberk

ORP: Žamberk

Okres: Ústí nad Orlicí

zámek (právní stav 130366)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 19258

Název lokality: Žamberk

Reálný typ: město

Kat. území: Žamberk

Obec: Žamberk

ORP: Žamberk

Okres: Ústí nad Orlicí

Kraj: Pardubický kraj

zámek (právní stav 130366)

Kód CZ: 51659

Název lokality: Žamberk

Reálný typ: hl. městská čtvrť (neúřední)

Kat. území: Žamberk

Obec: Žamberk

ORP: Žamberk

Okres: Ústí nad Orlicí

Kraj: Pardubický kraj

zámek (právní stav 130366)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 242

Název hist. regionu: Žamberk

zámek (právní stav 130366)

Ke stažení Náhled Poslat žádost