Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9

Textový obsah:

Národní památkový ústav
Došlo: 2022-08-22 13:34:35
čj NPU-310/69086/2022
Listů: 5 Příloh: 0
1001971991
Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111
Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Rozhodnutí nabylo právní moci: 8 miz
za správnost:
V Praze dne 20. 7. 2022
Č.j. MK 44056/2022 OPP 
Sp. zn. MK-S 6986/2022 OPP 
Vyřizuje: Mgr. Ivana Brožová
ROZHODNUTÍ
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové péče podle 
ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a zákona č. 
500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, prohlašuje „vilu č. p. 
366 v Hostinném“, za kulturní památku. Památka sestává z pozemku p. č. st. 430, k. ú. 
Hostinné, obec Hostinné, okres Trutnov, Královéhradecký kraj, jehož součástí je vila č. p. 
366, bez samostatně stojících novodobých garáží.
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, jsou účastníky řízení
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je příloha s orientačním zákresem umístění 
kulturní památky do kopie katastrální mapy. Nedílnou součástí rozhodnutí je příloha se 
dvěma identifikačními fotografiemi kulturní památky.
1
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo dne 6. 6. 2022 podnět k prohlášení rodinné vily č. p. 366, k. ú. 
Hostinné. Podnět podal Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Josefově. 
Ten v tomto podnětu č. j. NPU-362/44684/2022 ze dne 30. 5. 2022 uvádí následující 
památkové hodnoty objektu: „ Objekt je zcela autenticky dochován z doby výstavby, a to z 20. 
let minulého století a představuje dokonale řešený objekt s reprezentačními interiéry 
vybavenými vzdušnými prostory s bohatou štukovou výzdobou i dochovaným původním 
nábytkem a doplňujícím mobiliárním vybavením. Vnější plášť budovy nedoznal od doby své 
výstavby žádných stavebních změn a rovněž dispozice objektu je původní, a to bez jakýchkoliv 
pozdějších zásahů, např. zachování veškerých uměleckořemeslných prvků v objektu. 
Truhlářské prvky jsou osazeny původním kováním u oken a dveří, většinou opatřeny původním 
nátěrem a fládrováním. Patrné je i množství zdobných štukatérských, truhlářských a 
kovářských prvků. Dochovány jsou rovněž kamenické, klempířské a truhlářské prvky, dále 
původní povrchové úpravy omítek, dlažby a parketové podlahy. Autenticitu objektu navíc 
zvýrazňuje původní nábytek z doby výstavby objektu a množství doplňujícího mobiliárního 
vybavení.
Na území Královéhradeckého kraje je vila pro továrníka Otto Pfefferkorna v Hostinném 
jedinou stavbou od významného německého architekta a teoretika stavitelství, Hermanna 
Muthesia, který podle našich dostupných poznatků projektoval na území severovýchodních 
Cech pouze Neuburgovu vilu v Litoměřicích roku 1927, jeho autorství je taktéž připisováno u 
objektu barevny v továrním areálu pro Alselma Heinzela v Jetřichově (obě zmíněné stavby 
nejsou kulturními památkami). Funkcionalistická vila v Hostinném čp. 366 dokládá 
Muthesiovu myšlenku, že vzhled domu je určován účelností. Rodinná vila je postavena na 
založeném půdorysu, který je horizontálně rozvětvený, často se střední halou a 
reprezentativním vstupem bez zbytečných historizujících prvků. Objekt je umocněn střízlivým, 
ale pocitově příjemným exteriérem.
Stavitele Muthesia zvláště zaujímal skromný měšťanský charakter anglických domů, kdy 
německé střední vrstvy postrádaly vlastní kulturní identitu a buržoazní kultura byla pouze 
napodobeninou kultury aristokracie. Obdivoval smysl pro praktičnost, nezávislost a 
sebevědomí, skromný styl britského lidového stavitelství a tyto poznatky přenášel do své 
architektonické tvorby. Jeho stavby vznikaly z praktické potřeby, okna domů byla tam, kde 
jich bylo zapotřebí, a ne tam kde vyhovovala požadavkům architektonické vyváženosti. 
Jediným cílem bylo při stavbě domu jeho pohodlí.
Hermann Muthesius vstoupil především do povědomí veřejnosti pro podporu idejí anglického 
hnutí Umění a řemesla (Arts and Crafts) a později nastupujícího německého modernismu, 
který se rozvíjel v letech 1880-1900. Mimo svou vlastní architektonickou tvorbu věnoval 
mnoho času teoretickým statím a knihám, za svůj život vydal přes 500 článků a teoretických 
spisů, ve kterých předkládal své nápady a postřehy. Po návratu do Německa v r. 1904 a 
etabloval se jako architekt v soukromé praxi, přičemž si zachoval roli oficiálního poradce 
pruské vlády se zaměřením na reformu vzdělávání v oblasti umění a designu, kde chtěl 
dosáhnout toho, aby byl kladen větší důraz na školení v dílnách. Během následujících dvou 
desetiletí navrhl řadu domů po celém Německu. “
Popis, současný stav a datace objektu dle podnětu Národního památkového ústavu, územního 
odborného pracoviště v Josefově, č. j. NPU-362/44684/2022 ze dne 30. 5. 2022:
Popis objektu:
Rodinná vila č. p. 366 v Hostinném byla vystavěna nedaleko komunikace, severně od centra 
města v ulici Hostivínské, ve směru na obec Rudník v prostorné zahradě pro Otto 
Pfefferkorna, který se narodil roku 1886 v Hostinném a byl továrníkem a spolumajitelem 
2
velkého textilního závodu - strojní tkalcovny v Dolní Kalné. Plány byly vypracovány 
německým stavitelem, teoretikem stavitelství a diplomatem Hermanem Muthesiem (1861- 
1927) v roce 1923. Patrový objekt je vystavěn téměř na čtvercovém půdorysu, reprezentativně 
pohledově uplatněný v ose jih-sever a krytý krovem valbové střechy s položenou plechovou 
krytinou. Na hlavní budovu navazuje menší obytný trakt přístavby k severozápadní straně do 
parku. Objekt dotváří výrazný válcový balkón ve tvaru oblého, cylindrického rizalitu (ve 
směru do parku), který umožňuje ve svém přízemí hlavní vstup do objektu od jižní strany, 
střecha balkónu s výhledem do zahrady je přístupná z 1. NP. Balkón je zvýrazněn zvýšenou 
oblou terasou vystavěnou z nepravidelných kamenných kvádrů s cementovou spárovou výplní 
a její poměrně rozměrná plocha je sesazena z betonových desek na sraz. Ze zahrady je k 
terase přistavěno betonové přímé schodiště v počtu 6 stupňů. Po obvodu rodinné vily probíhá 
hrubě opracovaný kvádrový sokl vyskládaný na způsob haklíkového zdivá. Jižní strana 
objektu (do parku) je dělena do tří svislých polí, ve středové části je uplatněn zmíněný balkón 
s velkými obdélnými dřevěnými okenními rámci se širokými příčlemi, uprostřed jsou vstupní 
dvoukřídlé dveře s nadsvětlíkem. Okna balkónového tělesa jsou oddělena hladkými sloupy s 
hlavicemi, které vynášejí přesahující dvojitou římsu s oplechováným zastřešením, kovové 
zábradlí kopíruje jeho segmentový půdorys. Po stranách obdélných dveří v 1. NP jsou 
uplatněna dvě menší okénka. Postranní osy jižní strany objektu mají čtvercová přízemní 
zapuštěná okna v hloubce zdivá stavby, členěna do tří polí a oddělena širokými vodorovnými 
a svislými příčlemi. Nad balkónem je v krovu valbové střechy uplatněn průběžný půdní vikýř. 
Vstup do objektu je možný taktéž ze severní strany od přístupové cesty ze zahrady, 
pískovcový dveřní portál je zakončený plným obloukem výrazně vystupujícím z líce fasády a 
je vynesený na postranních krakorcích, ostění dveří je široké, konkávní, spojené přístupovým 
zvýšeným stupněm před vchodovými dveřmi. Vstupní dveře jsou dřevěné, kazetové, v 
nadpraží zaklenuty segmentovým obloukem. V soklové podezdívce domu jsou okna suterénu. 
V severozápadním nároží jsou dveře do suterénu objektu pro obslužný personál, umožňují 
taktéž přístup do sklepa, prádelny, zázemí a dílny pro zahradníka. Střecha přístavby k severní 
straně je kryta krovem mansardové střechy. Objekt je celý podsklepen, stropy jsou 
plochostropé, stropní překlady omítnuty a vsazeny do traverz.
Interiér: Reprezentativní vstup do rodinné vily je umožněn od jižní strany, z přístupové 
zvýšené terasy. Půlkruhová prostora je prosvětlena velkými okny, rámce jsou dřevěné s 
válcovými dřevěnými kličkami, okna jsou ošetřena bílým nátěrem. Z přístupové místnosti je 
umožněn vstup do prostorných místností po pravé a levé straně. Dřevěné leštěné dobové 
parkety podlahy jsou vyskládané do čtverců, hladké stěny obytných místností jsou zdobeny 
štukovými barevnými rámci včetně štukové výzdoby stropů, stropní ovál a geometrické 
obrazce dotvářejí honosnost a vzdušnost místností. Minimum dobového nábytku v 
místnostech dodává prostorům maximální přehlednost a řád. Vstupní dveře do dalších 
místností jsou dřevěné, s jednoduchými prolisy, opatřené světlým nátěrem. Pozoruhodně 
architektonicky řešena je taktéž chodba s pokládkou šachovnicové dlažby a dřevěným 
dvoukřídlým schodištěm s dřevěným zábradlím a tordovanými příčlemi vedoucí do 1. NP. 
Místnosti v patře jsou převážně plochostropé s nevýraznými fabiony a byly projektovány pro 
oddych majitelů, popř. ubytování hostů.
Severně od objektu rodinné vily jsou na stav. pare. č. 430, 1942 umístěny stavby novodobých 
garáží bez památkové hodnoty a nejsou předmětem navrhované věci na prohlášení za kulturní 
památku.
Současný stav:
Po r. 1950 byl objekt využíván jako ubytovna pro obyvatele města a v r. 1990 byl navrácen 
původním majitelům. Stavba je velmi citlivě průběžně udržována.
Datace:
Rodinná vila v Hostinném byla vystavěna v r. 1923 pro továrníka a spolumajitele velkého 
3
textilního závodu Otto Pfefferkoma. Plány byly vypracovány německým stavitelem, 
teoretikem stavitelství a diplomatem Hermanem Muthesiem (1861-1927) v roce 1923.
K tomuto podnětu bylo přiloženo i vyjádření příslušné obce s rozšířenou působností a 
krajského úřadu.
Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor kultury a památkové péče, ve svém 
vyjádření č. j. KUKHK-14468/KP/2022-4 ze dne 25. 5. 2022 doporučuje prohlášení 
předmětné věci za kulturní památku a uvádí: „Předmětný dům se nachází v části města 
severně od historického jádra při cestě ve směru na Arnultovice a Rudník v údolí říčky Čistá. 
Vznik zástavby daného území úzce souvisí s rozvojem průmyslové výroby ve městě v druhé 
polovině 19. století. Předmětná vila se řadí k dalším honosným obytným stavbám, které si již 
od této doby nechali v okrajových částech města stavět majitelé místních prosperujících 
podniků - především papíren a textilek.
Stavebníkem předmětné vily byl továrník Otto Pfefferkorn (1886 - 1943), majitel strojní 
tkalcovny v Dolní Kalné č. p. 203. Nedaleko ke stavbě zvoleného místa již stála vila č. p. 414, 
kterou si nechal vystavět podle projektu architekta Maxe Kuhna v roce 1914 jiný významný 
místní textilní podnikatel Oesterreicher. Vila Otty Pfefferkoma byla dokončena v roce 1923. 
Je umístěna v části pozemku vzdálenější od komunikace tak, aby svým obyvatelům 
poskytovala dostatek soukromí, a svým reprezentativním jižním průčelím s půlkruhovým 
centrálním rizalitem se obrací směrem k historickému jádru města, které lze přehlédnout z 
balkonu přístupného z 2. NP. Stavba má téměř čtvercový půdorys. Při severozápadní straně z 
ní vystupuje menší křídlo. Budova je podsklepená a zastřešená valbovou střechou (křídlo při 
severozápadní straně pak střechou mansardovou), na níž je v současnosti položena plechová 
krytina. Střešní plášť je v každé rovině prolomen jedním drobným valbově zastřešeným 
vikýřkem o třech okenních osách. Fasády budovy jsou hladké s pravidelným rastrem oken. 
Sokl je z hrubě opracovaných kamenných kvádrů. Stejným způsobem je vyzděna zídka 
vymezující obloukovou plochu terasy navazující na hlavní jižní průčelí s rizalitem a balkonem. 
Architekt zde vhodným způsobem reagoval na mírně svažitý terén pozemku. Vstup do domu je 
situován v severním průčelí. Dvoukřídlé dveře jsou umístěny v předsazeném mohutném 
obloukově zakončeném pískovcovém portálu. Hlavní vstup do interiéru je však z terasy 
prosklenými dvoukřídlými dveřmi umístěnými v rizalitu. Jednotlivé prosklené plochy rizalitu 
(dveře a okna) jsou vymezeny dorskými sloupy nesoucími balkon v patře rizalitu. Podlaha 
rizalitu je (obdobně jako další komunikační prostory v domě) opatřena betonovými 
dlaždicemi. Stěny mají dřevěné obložení. Toto obložení se v menší míře objevuje i v jiných 
prostorách v interiéru budovy a doplňuje štukovou výzdobu stěn a stropů reprezentativních 
místností v přízemí (jídelna a především hudební salon). Z těchto místností je přístupná 
chodba s dvoukřídlým schodištěm opatřeným dřevěným zábradlím a vedoucím do patra. Z 
chodby v přízemí se dále vstupuje do kuchyně, šatny a pracovny. V patře byly projektovány 
dva dětské pokoje, ložnice rodičů, hostinský pokoj, koupelna a šatna. V křídle při 
severozápadní straně budovy byla plánována komora (viz MUTHESIUS, Hermann: Das 
verkleinerte Landhaus. In: Schweizerische Bauzeitung 81/82 (1923), s. 194 - 198.).
Lze konstatovat, že předmětná stavba vykazuje velkou míru dochování originálních prvků a 
konstrukcí (detailní popis viz Návrh na prohlášení věci za kulturní památku, zpracovatel: 
PhDr. Viktor Blažek, datum zpracování: 4/2022).
Dle zjištění Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, odbor kultury, památkové péče a 
cestovního ruchu, oddělení památkové péče, mají současní majitelé vily zájem na zachování 
jejích architektonických, historických a památkových hodnot.
Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu, 
oddělení památkové péče, konstatuje, že výše zmíněné zachování domu téměř v intaktní 
4
podobě, včetně části mobiliáře, až do současnosti patří nesporně k významným hodnotám 
předmětného objektu.
Výrazná architektonická hodnota stavby je dána skutečností, že jejím autorem je významný 
německý architekt Hermann Muthesius (1861 - 1927). Rodák ze Saska studoval nejprve dějiny 
umění a filozofii a poté architekturu v Berlíně. Získal řadu zkušeností v zahraničí, mimo jiné i 
v Japonsku, a zajímal se velmi intenzivně o soudobé architektonické trendy. Ovlivnila ho 
především anglická architektura (hnutí Arts and Crafts) a podporoval ideje nastupujícího 
německého modernismu a hnutí Bauhaus. Je autorem celé řady teoretických prací, včetně 
zásadního spisu Stillarchitektur und Baukunst, ve kterém konstatoval překonání 
historizujících slohů a nutnost zabývat se funkcí navrhovaných staveb. Ve své vlastní 
architektonické tvorbě se velmi často věnoval projektování rodinných domů a vil. Na našem 
území prokazatelně projektoval vedle předmětné vily v Hostinném ještě vilu majitele koželužny 
v Litoměřicích Friedricha Neuburga. Tato vila není kulturní památkou. V případě 
Pfefferkornovy vily se Muthesius musel vypořádat mimo jiné s požadavkem vybudovat v 
suterénu byt vrátného. Tento požadavek zdárně vyřešil umístěním domu na svažitém pozemku. 
I suterén tak mohl být přirozeně osvětlen okny. Součástí architektonického návrhu byla i 
úprava celého pozemku v podobě okrasné zahrady osově navázané na hlavní jižní průčelí. 
Vila je tak kvalitním příkladem individuální obytné stavby z dílny uvedeného německého 
architekta.
Z hlediska historického spočívá hodnota stavby v její spojitosti s rozvojem průmyslu v daném 
regionu a s osudy obyvatel s tímto rozvojem svázaných. Rovněž tak je stavba významná z 
hlediska historie židovské komunity v daném místě. Jak již bylo uvedeno výše, stavebníkem byl 
průmyslník Otto Pfefferkorn. Ten vedle předmětné vily vlastnil rovněž vilu u své textilky v 
Dolní Kalné. Otto Pfefferkorn patřil k poměrně malé židovské komunitě ve městě, stejně jako 
někteří další místní podnikatelé a průmyslníci. V Hostinném nebyla synagoga a existoval zde 
do roku 1930 pouze židovský spolek, který patřil pod židovskou náboženskou obec v Trutnově. 
Židovský hřbitov byl založen v roce 1884. V průběhu Křištálové noci byl však zničen a v roce 
1942 oficiálně zrušen. Majitelé továren byli zbaveni majetku. Některým Židům z Hostinného 
se podařilo emigrovat do ciziny, některým se podařilo odejít do Protektorátu, ale i tam je 
později dostihl osud všech Židů na území ovládaném přímo či nepřímo Německou říší. Rodina 
Otty Pfefferkorna také opustila Hostinné a odešla do tovární vily v Dolní Kalné. Továrna však 
byla „arizována“ v listopadu roku 1939 a Pfefferkornovi se přestěhovali nejprve do obce 
Čistá u Horek a v roce 1941 do Bukoviny. V lednu 1943 byli povoláni do transportu, který 
přes Terezín směřoval do Osvětimi, kde všichni zahynuli v plynové komoře. Jedinou přeživší 
byla dcera Otty Pfefferkorna Hana, které se podařilo ilegálně vycestovat do Palestiny. Zde 
vstoupila do vojenských jednotek v rámci britské armády a zúčastnila se bojů v severní Africe. 
Po válce se Hana Pfefferkornová vrátila do Československa, ale nikoliv do Hostinného. Žila v 
Praze, kde také převážnou část svého života až do své smrti v roce 2013 pracovala jako 
laborantka (viz např. ANDĚL, Tomáš: Hostinné. Hostinné 2018, s. 393 - 395.).
Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu, 
oddělení památkové péče, tak konstatuje, že vedle téměř intaktního dochování stavby, k jejím 
hodnotám patří rovněž vazba na významnou regionální osobnost a na osobnost známého 
německého architekta. Rovněž je třeba zmínit, že vila je kvalitním příkladem dobových trendů 
v bydlení a také dokladem promyšleného přizpůsobení stavby zvolenému pozemku. “
Městský úřad Vrchlabí, odbor životního prostředí, ve svém vyjádření č. j. 
MUVR/18915/2022 ze dne 19. 5. 2022 také doporučuje prohlášení předmětné věci za 
kulturní památku a uvádí: „Městský úřad Vrchlabí, odbor životního prostředí, provedl dne 3. 
5. 2022 prohlídku předmětné nemovitosti a jejího okolí. Objekt je skvěle zasazen do volného 
prostoru v levé části při výjezdové silnici směrem na Rudník. Je v dostatečné vzdálenosti od 
5
silnice, takže pohledově působí velmi okázale a sebejistě. Jedná se o tovární vilu 
obdélníkového půdorysu opatřenou bílou fasádou s červenou střechou a dominantním 
půlkruhovým balkónem v patře, pod kterým je půlkruhový prostor plně prosklený vysokými 
štíhlými okny členěnými do čtverců.
Vila se jeví v dobrém technickém stavu, jistě zásluhou údržby prováděné vlastníky objektu. V 
návrhu na prohlášení je velmi poctivě popsána předmětná vila i s jejími památkovými 
hodnotami, o které se opírá odůvodnění návrhu na památkovou ochranu.
Městský úřad Vrchlabí, odbor životního prostředí, jako věcně a místně příslušný 
prvoinstanční orgán státní památkové péče, s návrhem na prohlášení za kulturní památku 
souhlasí z výše uvedených důvodů, dále i proto, že sami vlastníci o tuto ochranu požádali a 
mají v úmyslu respektovat metodiku památkové péče při její další údržbě. Prohlášením 
rodinné vily bude seznam památkově chráněných objektů obohacen o velmi zdařilou 
dochovanou stavbu z 20. let minulého století. “
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění 
pozdějších předpisů, byli o zahájení řízení o prohlášení předmětné věci za kulturní památku 
dopisem č. j. MK 16023/2021 OPP ze dne 5. 3. 2021 vyrozuměni vlastníci této věci, a 
v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších 
předpisů, jim bylo umožněno, aby se před vydáním rozhodnutí vyjádřili k podkladům, které 
Ministerstvo kultury v průběhu řízení shromáždilo. Vlastníci této možnosti nevyužili.
Po vyhodnocení všech výše uvedených podkladů dospělo Ministerstvo kultury 
k následujícímu závěru:
Předmětná vila č. p. 366 v Hostinném, byla vystavěna v roce 1923 pro továrníka Otto 
Pfefferkoma, který patřil ke zdejší malé židovské komunitě. Výstavba proběhla dle návrhu 
významného německého architekta a teoretika stavitelství, Hermanna Muthesia.
Vila obdélníkového půdorysu opatřená bílou fasádou s červenou střechou a dominantním 
půlkruhovým balkónem v patře se dochovala v mimořádně autentickém stavu z doby 
výstavby a je tak významným dokladem individuální výstavby rodinného domu 
s reprezentačními interiéry. Dochovala se zde bohatá štuková výzdoba, autentické truhlářské, 
kovářské, kamenické i klempířské prvky. Původní jsou i povrchové úpravy omítek, dlažby a 
parketové podlahy. Nezměněná je také dispozice interiérů. Dům má proto vysokou výpovědní 
hodnotu o dobovém stavitelství.
Vzhledem k jeho pravidelné údržbě se dochoval v dobrém technickém stavu.
Pro hodnoty architektonické, uměleckořemeslné a historické a jako projev tvůrčích schopností 
a práce člověka, splňuje podmínky ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona 20/1987 Sb., o 
státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, pro prohlášení věci za kulturní památku.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní 
řád, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta 
pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující 
po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 
správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se 
uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí 
ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele 
poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1
6
správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě 
lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 
zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, 
který rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. 
Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument 
dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této 
lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává 
u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, generální ředitelství
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Josefově
Městský úřad Vrchlabí, odbor životního prostředí
Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor kultury a památkové péče
Příloha:
I. Orientační zákres umístění kulturní památky do kopie katastrální mapy
II. Dvě identifikační fotografie kulturní památky.
7
Příloha č. L: Orientační zákres umístění kulturní památky do kopie katastrální mapy - 
nedílná součást výroku rozhodnutí č. j. MK 44056/2022 OPP ze dne 20. 7. 2022.
8
Příloha č. II: Dvě identifikační fotografie kulturní památky - nedílná součást rozhodnutí 
č. j. MK 44056/2022 OPP ze dne 20. 7. 2022.
1. exteriér
9

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0692785.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Mervová Jana

Popis dokumentu:

Hostinné, vila č. p. 366. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

6542805 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Brožová Ivana; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

20.07.2022

Licence:

Typ:	úřední dílo - dílo, na které se nevztahuje ochrana podle práva autorského (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 26160531

Bližší specifikace:

Název	vila
Číslo ÚSKP	106944
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 26160519

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení za KP
Číslo	MK 44056/2022 OPP
Datum nabytí právní moci	09.08.2022
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	26160531 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Objekty paGIS

Kód paGIS

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kód paGIS: 1971072

Název objektu:

Část obce: Hostinné

Č. dom.: č.p. 366

Ulice: Hostivínská

Č. or.:

Kat. území: Hostinné

Obec: Hostinné

ORP: Vrchlabí

Okres: Trutnov

vila (právní stav 26160531)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 4646

Název lokality: Hostinné

Reálný typ: město

Kat. území: Hostinné

Obec: Hostinné

ORP: Vrchlabí

Okres: Trutnov

Kraj: Královéhradecký kraj

vila (právní stav 26160531)

Kód CZ: 26555

Název lokality: Předměstí

Reálný typ: býv. městská čtvrť

Kat. území: Hostinné

Obec: Hostinné

ORP: Vrchlabí

Okres: Trutnov

Kraj: Královéhradecký kraj

vila (právní stav 26160531)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 28

Název hist. regionu: Hostinné

vila (právní stav 26160531)

Ke stažení Náhled Žádost o užití