Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

J U 1^
Ministerstvo kultury
Národní památkový ústav
Došlo: 2022-07-22 09:34:29
čj NPU-310/61080/2022
Listů: 6 Příloh: 0
■■
1001957515
Maltézské náměstí 471/1
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111
Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelna(ajmkcr.cz
Rozhodnutí nabylo právní moci: 
za správnost: ..
V Praze dne 17. 6. 2022
Č.j. MK 37575/2022 OPP 
Sp. zn. MK-S 4109/2022 OPP 
Vyřizuje: Mgr. Ivana Brožová
Královéhradecký kraj 
Pivovarské náměstí 1245/2 
500 03 Hradec Králové
ROZHODNUTÍ
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové péče podle 
ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a zákona č. 
500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, prohlašuje soubor 
„zahrada kapucínského kláštera“ za kulturní památku. Kulturní památka sestává z:
1. pozemek p. č. 140/1 (bez novodobých utilitárních staveb staveb), včetně ohradní zdi 
s branami, která je jeho součástí,
2. pozemek p. č. 140/2 (bez stavby bývalé ubytovny),
3. pozemek p. č. 140/3 (bez stavby bývalé ubytovny),
4. pozemek p. č. 140/5 (bez stavby spojovací chodby),
5. pozemek p. č. 141, jehož součástí je nárožní věžička bez čp/če,
6. zahradnický domek bez čp/če na p. č. 139,
vše k. ú. Opočno pod Orlickými horami, obec Opočno, okres Rychnov nad Kněžnou, 
Královéhradecký kraj.
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, je účastníkem řízení Královéhradecký kraj, IČO: 70889546, sídlo: 
Pivovarské náměstí 1245/2, 500 03 Hradec Králové.
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je příloha s orientačním zákresem umístění 
kulturní památky do kopie katastrální mapy. Nedílnou součástí rozhodnutí je příloha se 
třemi identifikačními fotografiemi kulturní památky.
1
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo dne 2. 5. 2022 podnět od vlastníka věci, k prohlášení výše 
uvedeného souboru zahrady kapucínského kláštera za kulturní památku. Součástí podání bylo 
i vyjádření Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Josefově, 
příslušné obce s rozšířenou působností i krajského úřadu.
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Josefově (dále jen NPÚ) ve svém 
vyjádření č.j. NPU-362/32410/2022 ze dne 21.4. 2022 doporučuje prohlášení předmětné věci 
za kulturní památku a uvádí následující památkové hodnoty: „ Klášterní zahrada s ohradní zdí 
je podle názoru Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Josefově 
nedílnou součástí areálu kláštera, která je dobře sledovatelná např. na dochované vedutě 
města z roku 1811, dále ve stávajícím rozsahu je uváděna na všech známých historických 
mapových podkladech, včetně mapy stabilního katastru města (viz https://ags. cuzk cz). Jak 
rovněž vyplývá zvýše uvedeného bylo vytvoření rozsáhlé zahrady jako nedílné součásti 
klášterního komplexu dáno již stavebními předpisy řádu. Plochy zahrad kapucínských řádů 
byly většinou v nedávné době zastavěny anebo znehodnoceny. U opočenského kapucínského 
kláštera zůstala zahrada ve své podstatě zachována i po odchodu kapucínů, a to díky Ústavu 
sociální péče, kdy o zahradu v rámci terapie pečovaly chovanky ústavu, což dokládají i 
dobové fotografie. V této době byl také k ohradní zdi přistavěn objekt skleníku se zázemím. 
Můžeme předpokládat, že ohradní zeď, která vymezuje poměrně rozsáhlý pozemek zahrady 
(1,2 ha) byla postupně stavěna koncem 17. a poč. 18. století.
Novodobé objekty, které byly vystavěny v areálu zahrady a dále objekty přistavené k ohradní 
zdi (např. skleník se zázemím, přístřešek) jsou pouze utilitárními objekty bez architektonické 
či historické hodnoty, a proto by neměly^ býk^idovány jako součást areálu dané kulturní 
památky.
Výše uvedené součásti areálu bývalého kapucínského kláštera v Opočně navrhované na 
prohlášení za kulturní památky nesporně dotvářejí tento areál a podílejí se na jeho 
hodnotách. Kompozice a utváření klášterních zahrad bylo nedílnou součástí církevních 
areálů. Původní vymezení rozsahu dané kulturní památky bez plochy bývalé zahrady, včetně 
její ohradní zdi bylo neúplné a bude napravena chyba při zápisu do státního seznamu 
kulturních památek Východočeského kraje v r. 1963. “
Popis, datace a současný stav věci dle NPÚ (č.j. NPU-362/32410/2022 ze dne 21.4. 2022): 
Popis:
Areál bývalého kapucínského kláštera s kostelem Narození Páně a kaplí P. Marie Bolestné se 
rozkládá při jihovýchodní straně Kupkova náměstí. Klášter byl vystavěn na místě panských 
sadů a stal se prvním podnětem k rozšíření zástavby Opočna severním směrem. K tomuto 
rozhodnutí přistoupil tehdejší majitel panství Ludvík, hrabě Colloredo z Wallsee v rámci 
snahy o rekatolizaci v roce 1673. V 18. století byl pak daný prostor přiléhající ze 
severozápadní strany k městskému opevnění proměněn v nové náměstí nesoucí nejprve jméno 
Velké náměstí a později Kupkovo.
Svému účelu sloužil klášterní komplex ještě ve dvacátém století. V letech 1944-1946 byl 
klášter využíván jako místo teologických a filosofických studií pro kapucíny, kteří se 
připravovali na kněžskou dráhu. Po odstěhování studentů do Olomouce pronajali kapucíni 
klášter sirotčinci, který vedly řádové sestry. V letech 1950-1951 zde školské sestry de Notre 
Dáme pečovaly o přestárlé členy z nejrůznějších mužských řeholních řádů a poté byl do 
areálu kláštera přestěhován Ústav sociální péče z Hradce Králové založený v roce 1928 jako 
Svatojánský ústav pro hluchoněmé a slabomyslné ženy. V roce 2007 se klientky ústavu 
2
přestěhovaly do Domova Dědina a od té doby je areál kláštera bez využití. Kostel s kaplí a 
křížovou chodbou je ve vlastnictví Římskokatolické církve - děkanství Opočno.
Klášter byl zapsán do státního seznamu nemovitých památek Východočeského kraje pod 
pořadovým číslem rejstříku 2354 (záznam o zápisu ONV Rychnov nad Kněžnou z 25. 7. 
1963) a ve smyslu ustanovení § 42 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve 
znění pozdějších předpisů, je tak kulturní památkou podle výše uvedeného zákona. V 
Ústředním seznamu kulturních památek České republiky je evidován pod číslem rejstříku 
32171/6-2354. Dle aktuálního výpisu z aplikace Památkový katalog je daná kulturní památka 
tvořena následujícími částmi:
• kaple Panny Marie s křížovou chodbou na pozemku pare. č. 136, k. ú. Opočno pod 
Orlickými horami;
• bývalý klášterní kostel Narození Páně na pozemku pare. ě. 137, k. ú. Opočno pod 
Orlickými horami;
• bývalý kapucínský klášter ě. p. 132, Kupkovo náměstí, na pozemku pare. č. 139, k. ú. 
Opočno pod Orlickými horami;
• studna s nástavbou na pozemku pare. č. 138, k. ú. Opočno pod Orlickými horami;
• ohradní zeď se vstupní branou na pozemku pare. ě. 139, k. ú. Opočno pod Orlickými 
horami;
• pozemek pare. ě. 136, k. ú. Opočno pod Orlickými horami;
• pozemek pare. č. 137, k. ú. Opočno pod Orlickými horami;
• pozemek pare. č. 138, k. ú. Opočno pod Orlickými horami;
• část pozemku s částí staveb - pozemek pare. č. 139, k. ú. Opočno pod Orlickými horami;
• pozemek pare. č. 140/6, k. ú. Opočno pod Orlickými horami.
Mezi kulturní památky nepatří stavba trafostanice (stav. pare. ě. 140/4), spojovací chodba 
(stav. pare. č. 140/5), dva objekty bývalých Ubytoven (stav. pare. č. 140/3, 140/2), vše v k. ú. 
Opočno pod Orlickými horami. Jedná se o novodobé objekty zcela bez památkové hodnoty. 
Stavby spojovacího krčku a ubytoven byly ke klášteru připojeny v souvislosti spotřebou 
rozšířit kapacitu Ústavu sociálních služeb až v letech 1983-1985. Součástí kulturní památky v 
současné době není ani prostor bývalé klášterní zahrady rozkládající se na pozemku pare. č. 
140/1, ohradní zeď této zahrady svěží v jihovýchodním nároží (stav. pare. č. 141), domek 
zahradníka (stav. pare. č. 139, část) na východní straně od stavby kláštera, vše v k. ú Opočno 
pod Orlickými horami.
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Josefově ve spolupráci s Krajským 
úřadem Královéhradeckého kraje, odborem kultury, památkové péče a cestovního ruchu, 
oddělení památkové péče, provedl koncem března tohoto roku obhlídku areálu bývalé 
klášterní zahrady, včetně ohradní zdi a dalších staveb, které se zde nacházejí.
Prostor kláštera je přístupný z prostoru Kupkova náměstí. Vstup v ohradní zdi je uzavřen 
dvoukřídlými dřevěnými vraty. Přístupová plocha vstupuje zalita asfaltem a asfaltový povrch 
má rovněž osově probíhající komunikace protínající zahradu ve směru od severozápadu k 
jihovýchodu. Komunikace spojuje vstup z Kupkova náměstí s dalším vstupem do zahrady z 
ulice Na Stráni. Tento vstup je uzavřen obdobně jako vstup z Kupkova náměstí. Na ploše 
zahrady se nacházejí výše zmíněné novostavby (dvě přízemní ubytovny vystavěné na 
obdélném půdoryse, spojovací krček a trafostanice). Zbývající plocha zahrady je zatravněná 
se staršími ovocnými stromy.
Datace:
Výstavba opočenského klášterního areálu probíhala v letech 1676-1677 a vedle řádového 
architekta P. Bruna z Českých Budějovic se na ní podílel také stavitel italského původu 
Bemardo Minelli, který realizoval i některé další stavby pro Colloredy. Zvolené místo pro 
klášter i jeho výsledná podoba jsou zcela v souladu s pravidly stanovenými kapucíny pro 
3
stavbu nových klášterů jejich řádu. Soubor staveb byl vystavěn na tehdejším okraji sídla, aby 
mniši měli zajištěn potřebný klid pro rozjímání. Zastavěná plocha tvořená kostelem a obytnou 
částí zaujímala pouze malou část poměrně rozsáhlého pozemku ve tvaru pravidelného 
obdélníku. Zbývající plochu pozemku obehnaného vysokou zdí představovala již od počátku 
zahrada. Klášter byl i v následujících letech podporován majiteli panství, klášterní budovy 
byly poměrně rychle obnoveny po požáru, který je zasáhl v roce 1733. V letech 1761-1763 
byl pak klášter rozšířen o kapli Panny Marie Bolestné s křížovou cestou. Můžeme 
předpokládat, že ohradní zeď, která vymezuje poměrně rozsáhlý pozemek zahrady (1,2 ha) 
byla postupně stavěna koncem 17. a poč. 18. století. Domek zahradníka s mansardovou 
střechou byl vystavěn jako obslužný objekt areálu kláštera později, snad počátkem 18. století.
Současny stav:
Prostor zahrady sice již nemá zachovánu původní koncepci z období baroka a z doby 
působení řádu, nicméně jeho rozsah i účel zůstal zachován i v současnosti. Ohradní obvodová 
zeď bývalé klášterní zahrady je dochována z doby postupné výstavby areálu, i když v 
pozdějších obdobích docházelo k jejím lokálním opravám v rámci na její poškození vlivem 
stáří. Součástí ohradní zdi byla pravděpodobně i věžička v JV nároží ohradní zdi, která je v 
některých zdrojích označena jako vyhlídková, nemá však v patrech žádné okenní otvory. Její 
skutečný účel je prozatím bez spolehlivého určení. Nároží ohradních zdí zahrad věžičkami či 
jinými prvky bylo v dané době poměrně obvyklé.
Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor kultury a památkové péče, ve svém 
vyjádření č. j. KUKHK-14864/KP/2022-3 ze dne 27. 4. 2022 doporučuje prohlášení 
předmětného souboru za kulturní památku a uvádí: „Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 
odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu, oddělení památkové péče, provedl dne 28. 
3. 2022 obhlídku předmětného prostoru bývalé klášterní zahrady, včetně ohradní zdi a dalších 
staveb, které se zde nacházejí. V rámci obhlídky byla pořízena aktuální fotodokumentace.
Areál kláštera je přístupný z prostoru Kupkova náměstí. Vstup v ohradní zdi je uzavřen 
dvoukřídlými dřevěnými vraty svlakové konstrukce. Plocha u vstupu je zalita asfaltem a 
asfaltový povrch má rovněž komunikace protínající zahradu ve směru od severozápadu k 
jihovýchodu. Komunikace spojuje vstup z Kupkova náměstí s dalším vstupem do zahrady z 
ulice Na Stráni. Tento vstup je uzavřen obdobně jako vstup z Kupkova náměstí. Na ploše 
zahrady se nacházejí výše zmíněné novostavby (dvě přízemní ubytovny vystavěné na obdélném 
půdoryse, spojovací krček a trafostanice). Zbývající plocha zahrady je zatravněná a jsou zde 
ovocné stromy.
Ohradní zeď vymezující klášterní zahradu navazuje na severozápadní a jihozápadní straně na 
části ohradní zdi, které jsou již nyní součástí dané kulturní památky. Usek oddělující zahradu 
od prostoru Kupkova náměstí a ulice Dobrušská je vyzděn z opuky s lokálními cihelnými 
vysprávkami, je omítnut a koruna zdi je kryta prejzy. Navazující úsek vedoucí jihozápadním 
směrem podél ulice Na Stráni je rovněž vyzděn z opuky. Z větší části je však bez omítky, či se 
zbytky omítky. Koruna zdivá je kryta opukovými deskami. Ke zdi přiléhá v tomto úseku stavba 
skleníku se zázemím (objekt zázemí má střechu z vlnitého eternitu). Na tento úsek ohradní zdi 
také navazuje na severní straně skladovací areál. Některé stavby tohoto areálu se nacházejí v 
těsné blízkosti zdi. V důsledku toho v jedné části v danému úseku absentuje koruna zdivá z 
opuky. Došlo zde také k přerušení opukové zdi a nahrazení této části cihelným zdivém, v němž 
byl vytvořen vstupní otvor propojující zahradu se sousedním areálem. Otvor je nyní zazděný. 
Část opukové ohradní zdi, která byla v minulosti snížena (v důsledku havárie?) je nahrazena 
cihelnou nadezdívkou tak, aby navazovala na sousední vyšší části. Cihelná nadezdívka má 
korunu z betonových desek. Dále pak pokračuje opět opuková zeď s korunou z opukových 
desek, a to až k nárožní věžičce. V úseku zdi v blízkosti věžičky je segmentově zakončený otvor 
z prostoru zahrady zahrazený plechovou deskou. Z ulice Na Stráni je tento otvor vymezen 
4
pískovcovým ostěním s rovným nadpražím, v němž jsou osazeny dvoukřídlé dřevěné dveře. Od 
nárožní věžičky pokračuje ohradní zeď zahrady dále jihozápadním směrem opět podél ulice 
Na Stráni. Tento úsek je opět vyzděn z opuky s cihelnými vysprávkami (část úseku je vyzděna 
pouze z cihel) a je z větší části opatřen omítkou. Koruna zdivá je kryta betonovými deskami 
nebo cihlami. V blízkosti vrat je ke zdi přistavěn provizorní otevřený přístřešek. V závěru 
tohoto úseku je část ohradní zdi rozpadlá. Poslední úsek zdi vedoucí severozápadním směrem 
ke kostelu Narození Páně a procházející tudíž za domy tvořícími severní frontu ulice 
Podkostelí je proveden převážně z opukového zdivá s cihelnými vysprávkami a je omítnut. 
Koruna zdivá je z betonových desek. Nárožní věžička je vystavěna na čtvercovém půdoryse a 
je krytá stanovou střechou s krytinou z pálených tašek bobrovek. Zdivo věžičky je opukové se 
zbytky omítky. Vstup s rovným nadpražím není osazen dveřmi. Interiér je volný a otevřený do 
krovu. Ve zdivu jsou patrné kapsy po trámech pater a schodiště.
Stávající vlastník klášterní budovy, včetně nyní řešené zahrady a ohradní zdi s branami a 
nárožní věžičkou, má zájem na smysluplném využití celého areálu a podniká první kroky k 
uskutečnění tohoto záměru. Rozšíření památkové ochrany na areál bývalého kapucínského 
kláštera jako celek by jeho snahám zcela jistě pomohlo.
Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu, 
oddělení památkové péče, na základě provedené obhlídky a vlastních zjištění konstatuje, že 
výše uvedené součásti areálu bývalého kapucínského kláštera v Opočně nesporně dotvářejí 
tento areál a podílejí se na jeho hodnotách. Jak vyplývá z výše uvedeného zahrady hrály vždy 
významnou roli v životě kapucínské řehole a dle pravidel stanovených pro výstavbu klášterů 
byly nedílnou součástí jejich areálů. Původní vymezení rozsahu dané kulturní památky bez 
plochy bývalé zahrady, včetně její ohradní zdi, vnímá proto Krajský úřad Královéhradeckého 
kraje, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu, oddělení památkové péče, jako 
chybu, kterou je třeba nyní napravit.
Prostor zahrady sice již nemá zachovánu původní koncepci z období baroka a z doby 
působení řádu, nicméně jeho rozsah i účel zůstal zachován i v současnosti. Co se týká ohradní 
zdi bývalé klášterní zahrady, má Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor kultury, 
památkové péče a cestovního ruchu, oddělení památkové péče, za to, že je dochována z doby 
výstavby areálu s tím, že v pozdějších obdobích docházelo k jejím lokálním opravám v 
návaznosti na její poškození vlivem stáří. Nedílnou součástí ohradní zdi byla zjevně i výše 
zmíněná věžička, která je v některých zdrojích označena jako vyhlídková. Vzhledem k tomu, že 
věžička nemá v patrech žádné okenní otvory, lze o tomto účelu dané stavby oprávněně 
pochybovat. Nicméně její skutečný účel prozatím nelze spolehlivě určit. Její existence však dle 
názoru Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, odbor kultury, památkové péče a 
cestovního ruchu, oddělení památkové péče, potvrzuje skutečnost, že se jedná o původní 
ohradní zeď areálu kláštera, neboť zdůraznění nároží ohradních zdí zahrad věžičkami či 
jinými prvky bylo v dané době poměrně obvyklé.
Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu, 
oddělení památkové péče, se zabýval rovněž bývalým zahradnickým domkem, který se nachází 
na pozemku pare. č. 139, k. ú. Opočno pod Orlickými horami. Zde na základě provedené 
obhlídky dospěl k závěru, že předmětná stavba má zachovanou hmotu, včetně tvaru střechy 
(mansarda), na které je v současnosti položena šindelová krytina, avšak její interiér prošel 
pozdějšími modernizačními úpravami. Přesto má Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 
odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu, oddělení památkové péče, za to, že se 
jedná o stavbu, která je nedílnou součástí areálu po větší část jeho trvání (ve stejné poloze a 
půdorysu je mimo jiné fixována na císařském povinném otisku mapy stabilního katastru obce 
Opočno) a svým účelem souvisí s funkcí daného prostoru zahrady a rovněž se podílí na jeho 
architektonických a památkových hodnotách. V zájmu památkové péče je tak nesporně 
zachování dané stavby s tím, že nevhodné pozdější zásahy budou postupně eliminovány.
5
V případě rovněž výše zmíněných novodobých objektů nacházejících se v ploše zahrady a 
rovněž objektů přistavených k ohradní zdi (skleník se zázemím, přístřešek), je však Krajský 
úřad Královéhradeckého kraje, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu, oddělení 
památkové péče, toho názoru, že tyto stavby jsou utilitárními objekty bez architektonické či 
historické hodnoty a z tohoto důvodu by, na rozdíl od výše uvedených objektů, neměly být 
evidovány jako součást areálu dané kulturní památky. Avšak pozemky, na kterých se tyto 
objekty nacházejí je třeba nesporně vnímat jako nedílnou součást bývalé klášterní zahrady. "
Městský úřad Dobruška, odbor rozvoje města, ve svém vyjádření č. j. MUD 667/2022 
OM/PS ze dne 20. 4. 2022 také doporučuje prohlášení tohoto souboru za kulturní památku: 
„Areál bývalého kapucínského kláštera s kostelem Narození Páně a kaplí Panny Marie 
Bolestné se rozkládá při jihovýchodní straně Kupkova náměstí. Klášter byl zapsán do státního 
seznamu nemovitých památek Východočeského kraje pod pořadovým číslem rejstříku 2354 
(záznam o zápisu ONV Rychnov nad Kněžnou z 25. 7. 1963) a ve smyslu ustanovení § 42 odst. 
1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisuje tak kulturní 
památkou podle výše uvedeného zákona. V Ústředním seznamu kulturních památek České 
republiky je evidován pod číslem rejstříku 32171/6-2354.
Součástí kulturní památky se ale nestaly některé objekty a pozemky nacházející se v areálu 
kláštera. Předmětem řízení je prohlášení věcí za kulturní památku, které jsou svým pojetím, 
umístěním a kulturně-historickou vazbou na hlavní hmotu konventu s rajským dvorem a 
klášterního kostela, které jsou kulturní památkou, nedílnou součástí tohoto rozlehlého areálu 
a určují jeho charakter v pohledových částech, dálkových průhledech i vůči okolní zástavbě. 
(...) 5 konstatováním a odůvodněním předloženého návrhu NPÚ, UOP v Josefově se zástupce 
památkové péče MÚ Dobruška plně ztotožňuje a proti návrhu na prohlášení věcí za kulturní 
památku podle výše uvedeného předmětu ochrany nemá připomínky. “
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 památkového zákona, byl o zahájení řízení o prohlášení 
předmětného souboru za kulturní památku dopisem ě. j. MK 32089/2022 OPP ze dne 25. 5. 
2022 vyrozuměn jeho vlastník, a v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona ě. 500/2004 
Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, mu bylo umožněno, aby se před vydáním 
rozhodnutí vyjádřil k podkladům, které Ministerstvo kultury v průběhu řízení shromáždilo. 
Vlastník této možnosti nevyužil.
Po vyhodnocení všech výše uvedených podkladů dospělo Ministerstvo kultury 
k následujícímu závěru:
Předmětné součásti souboru „zahrada kapucínského kláštera“ historicky náleží k areálu 
bývalého kapucínského kláštera s kostelem Narození Páně a kaplí Panny Marie Bolestné. 
Tento bývalý klášter včetně jmenovaného kostela a kaple je už v Ústředním seznamu 
kulturních památek evidovaný pod r. č. 32171/6-2354.
Areál bývalého kláštera je vymezen ohradní zdí, jejíž součástí je i nárožní věžička. Tato 
ohradní zeď byla postupně stavěna v průběhu konce 17. století a počátkem 18. století. Za ní se 
nachází rozsáhlý pozemek bývalé zahrady, která měla v minulosti barokní kompozici a 
sloužila pro potřeby kláštera. Dále se zde nachází domek zahradníka, vystavěn zřejmě 
počátkem 18. století. Domek byl sice v minulosti především v interiéru stavebně upravován, 
zachoval se však ve hmotě včetně tvaru mansardové střechy.
Předmětné objekty jednoznačně historicky náleží k areálu bývalého kapucínského kláštera, 
kontextuálně ho dotváří a výrazně se tak podílejí na jeho památkových hodnotách. Dle 
pravidel stanovených pro výstavbu klášterů byly nedílnou součástí klášterního areálu. 
Posuzované součásti také nesporně tvořily významnou součást života zdejších kapucínů a 
dokládají tak jejich zvyklosti. Prohlášením za kulturní památku doposud neevidovaných částí 
bývalého kapucínského kláštera tak dojde ke scelení památkové ochrany původního 
6
historicky vždy jednotného areálu.
Předmětem tohoto řízení nebyly novodobé utilitární stavby, ubytovny a spojovací chodba, 
nacházející se na pozemcích této bývalé zahrady. Předmětem řízení nebyl ani pozemek p. č. 
140/4 včetně trafostanice bez čp/če, která má jiného vlastníka.
Pro své hodnoty historické, urbanistické a jako projev tvůrčích schopností a práce člověka, 
posuzovaný soubor naplňuje podmínky stanovené v § 2 odst. 1 písm. a) zákona 20/1987 Sb., 
o státní památkové péči, věznění pozdějších předpisů, pro prohlášení věci za kulturní 
památku.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní 
řád, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta 
pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující 
po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 
správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se 
uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí 
ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele 
poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 
správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě 
lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 
zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, 
který' rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. 
Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument 
dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této 
lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává 
u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, generální ředitelství
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Josefově
Městský úřad Dobruška, odbor rozvoje města
Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor kultury a památkové péče
Příloha:
I. Orientační zákres umístění kulturní památky do kopie katastrální mapy
II. Tři identifikační fotografie kulturní památky
7
Příloha č. L: Orientační zákres umístění kulturní památky do kopie katastrální mapy -
nedílná součást výroku rozhodnutí č. j. MK 37575/2022 OPP ze dne 17. 6. 2022.
8
Příloha č. II: Tři identifikační fotografie kulturní památky - nedílná součást rozhodnutí 
č. j. MK 37575/2022 OPP ze dne 17. 6. 2022.
1. nárožní věžička
9
2. zahradnický domek
10
3. zahrada s oplocením
11

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0692853.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Mervová Jana

Popis dokumentu:

Opočno, kapucínský klášter s kostelem Narození Páně č. p. 132. Rozhodnutí o rozšíření rozsahu kulturní památky.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

9620672 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Brožová Ivana; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

17.06.2022

Licence:

Typ:	úřední dílo - dílo, na které se nevztahuje ochrana podle práva autorského (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 143727

Bližší specifikace:

Název	kapucínský klášter s kostelem Narození Páně
Číslo ÚSKP	32171/6-2354
Kód fáze ochrany	R
Fáze ochrany	památkově chráněno, rozsah revidován
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 26053860

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o rozšíření rozsahu kulturní památky
Číslo	MK 37575/2022 OPP
Datum nabytí právní moci	08.07.2022
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	143727 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 76039

Název objektu: kapucínský klášter

Část obce: Opočno

Č. dom.: č.p. 132

Ulice: Kupkovo náměstí

Č. or.:

Kat. území: Opočno pod Orlickými horami

Obec: Opočno

ORP: Dobruška

Okres: Rychnov nad Kněžnou

kapucínský klášter s kostelem … (právní stav 143727)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 11508

Název lokality: Opočno

Reálný typ: město

Kat. území: Opočno pod Orlickými horami

Obec: Opočno

ORP: Dobruška

Okres: Rychnov nad Kněžnou

Kraj: Královéhradecký kraj

kapucínský klášter s kostelem … (právní stav 143727)

Kód CZ: 51276

Název lokality: Nové Město

Reálný typ: městská čtvrť (neúřední)

Kat. území: Opočno pod Orlickými horami

Obec: Opočno

ORP: Dobruška

Okres: Rychnov nad Kněžnou

Kraj: Královéhradecký kraj

kapucínský klášter s kostelem … (právní stav 143727)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 229

Název hist. regionu: Opočno

kapucínský klášter s kostelem … (právní stav 143727)

Ke stažení Náhled Poslat žádost