Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8

Textový obsah:

Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Národní památkový ústav
Došlo: 2022-08-22 13:41:59
čj NPU-310/69089/2022
Listů: 4 Příloh: 0
1001972001
Telefon: 257 085 111
Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Rozhodnutí nabylo právní moci: ..L."
za správnost:
V Praze dne 4. 7. 2022 
Č.j. MK 41278/2022 OPP 
Sp. zn. MK-S 13337/2021 OPP 
Za správnost: Mgr. Ivana Brožová/435
Město Hronov 
nám. Čs. armády 5 
549 31 Hronov
ROZHODNUTÍ
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové péěe podle 
ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a zákona č. 500/2004 
Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, neruší prohlášení pozemku p. č. 249/6 
včetně domu č. p. 1028, k. ú. Hronov, obec Hronov, okres Náchod, Královéhradecký kraj 
evidovaný v USKP pod r. č. 49638/6-6036, za kulturní památku.
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, je účastníkem řízení: Město Hronov, IČO: 00272680, sídlo: nám. Čs. 
armády 5, 549 31 Hronov.
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo dne 11. 11. 2021 žádost vlastníka o zrušení prohlášení domu č. 
p. 1028, k. ú. Hronov za kulturní památku. Jako odůvodnění účastník řízení uvádí: „Původní 
pozemek pare. č. 249 pod budovou č.p. 49 byl geometrickým plánem rozdělen na dva 
pozemky, pod části historickou a pod části nově přistavěnou:
- 1. památkově chráněnou bývalou vodní tvrzí č.p. 49 na pozemku pare. č. 249/5
- 2. nověji přistavěnou budovou technických služeb, která slouží jako zázemí 
technických služeb města Hronova, č.p. 1028 na pozemku pare. č. 249/6
Pro rozdělení budov nebylo potřeba žádných stavebních úprav.
Důvodem rozdělení původní budovy je skutečný stav budov a jejich rozdílné využití. Novější 
1
přístavba nemá nic společného s historickou vodní tvrzí, jedná se o samostatné budovy.
Město Hronov si od zrušení prohlášení budovy č.p. 1028 kulturní památkou slibuje jednodušší 
řízení ohledně oprav a užívání budovy technických služeb a možnost adresnějšího využití 
případných dotací na historickou budovu č.p. 49. “
Ministerstvo kultury si dopisem č. j. MK 9833/2022 OPP ze dne 7. 2. 2022 vyžádalo 
vyjádření k této žádosti od Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště 
v Josefově a příslušné obce s rozšířenou působností a krajského úřadu.
Od Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Josefově, 
obdrželo Ministerstvo kultury dne 17. 5. 2022 k dotčené žádosti následující nesouhlasné 
vyjádření: „ Venkovská usedlost se skládá z přízemního obytného domu a rozsáhlé patrové 
přístavby. Obytný dům čp. 49 má pravděpodobně renesanční jádro, dřevěné konstrukce patra 
jsou barokní. Většina přízemí byla přezděna v 19. století, kdy také vznikla rozsáhlá přístavba 
stájí, dnes čp. 1028. Obě stavby byly konstrukčně i dispozičně propojené (SYROVÝ, Jiří - 
SYROVÁ, Zuzana - HLADKÝ, Ladislav: Hronov, dům čp. 49. Stavebněhistorický průzkum. 
Praha 1998). Recentně byly zazděny průchody mezi stavbami a stavby mají odlišné funkce 
(přístavba čp. 1028 slouží jako zázemí technických služeb, čp. 49 zatím nemá určené využití, 
uvažuje se o administrativě nebo zpřístupnění veřejnosti např. formou infocentra). Zájmem 
vlastníka je, aby památková ochrana přístavby čp. 1028 neomezovala její využití jako zázemí 
technických služeb.
NPÚ ÚOP v Josefově se zrušením prohlášení pozemku 249/6 včetně stavby č. p. 1028 
nesouhlasí. Odůvodnění:
Mezi oběma stavbami přetrvávají věcné vazby z hlediska ovlivňování prostředí a konstrukční 
provázanosti, které i nadále vyžadují posuzování zásahů na stavbě č. p. 1028 a pozemku 
249/6 z hlediska památkové péče. Prostředí čp. 49 bylo zohledňováno již poslední přestavbou 
v 90. letech, která proběhla ještě před prohlášením budovy za kulturní památku. Přístavba čp. 
1028 si zachovává část historických hodnot spojených s vývojem čp. 49.
Budova č. p. 1028 a její úprava se výrazně projevuje v pohledech na čp. 49 z nádvoří od 
jihozápadu, které jsou spolu s jihovýchodním pohledem dominantní z hlediska vnímání stavby. 
Budovy sdílejí společné konstrukce - východní zeď 1. patra čp. 1028je vystavěna na západní 
zdi domu čp. 49 a hmoty objektů se v tomto místě prolínají (nejsou odděleny atikou nebo jinou 
konstrukcí běžně oddělující sousedící stavby). Oba objekty jsou propojeny také odvodněním 
střech - mezi strmou střechu čp. 49 a málo sklonitou až plochou střechu čp. 1028 je vložen 
krátká přechodová pultová stříška opřená o střechu čp. 1028 zabraňující vzniku „úžlabnich 
poruch na konstrukci střechy čp. 49. Téměř % střechy čp. 49 je odvodněna tímto způsobem a 
voda odchází do svodů čp. 1028.
Zásahy do budovy čp. 1028 by bylo i po zrušení ochrany posuzovat ve smyslu zákona čp. 
20/1987 o státní památkové péči nutné i nadále posuzovat z hlediska zásahů, které ovlivní 
prostředí KP a které ovlivní konstrukční podstatu a fungování stavby čp. 49.
Dne 24. 2. 2022 bylo na místě svoláno jednání spojené s místním šetřením. Byla pořízena 
podrobnější dokumentace stavby čp. 1028 a zjištěn stav hodnot budovy, který nebyl 
předmětem dříve zpracovaného SHP obytného domu čp. 49. Jádro stavby pochází z 19. století 
- v patře na severní fasádě se zachovala kamenná plaketa dokladující výstavbu v dnešním 
rozsahu Robertem Židem v roce 1883. Budova byla vystavěna jako stáje v místě dřevěné 
stavby. Měla typickou nízkou vaznicovou střechu s prostorem patra otevřeným do krovu. 
Oproti návrhu byla realizována poněkud odlišně hlavně v exteriéru - místo nízkých 
„sýpkových" oken byla provedena větší okna se segmentovými záklenky (Nákres k stavbě 
hospodářského stavení panu Robertu Židovi čís. ... v Hronově; červen / červenec 1883; 
Vil. Pohl, mistr stavitelský, ASU Hronov). Přístavba je konstrukčně spojitá s přestavbou části 
2
čp. 49. Přímo v kontaktním koutě společně s ní vznikl vstupní portál (iniciála RZ v kartuši 
nadpraží) a segmentové okno nad ním. Ve stejné fázi byly provedeny i další rozsáhlé úpravy v 
dispozici čp. 49 (zastropení kuchyně a komínové těleso, asi rozsáhlé přezdění přízemí objektu 
- není zachyceno historickou plánovou dokumentací). Později byly prostory v přízemí stájí 
podle návrhu z roku 1924 adaptovány na byty (Nákres na přestavbu č. pop. 49 pro akciovou 
spol. s ruč. omezeným, přádel. bavlny v Hronově; listopad 1924; podnikatelství staveb a 
techn. kancelář arch. Jan Eckert, opráv. mistr zednický v Hronově nad Met., ASU Hronov). 
Jako poměrně kvalitní architektura z 19. století vhodně doplňující prostředí starého obytného 
stavení se stavba zachovala až do roku 1992. V roce 1992 byla budova podměrně utilitárně 
přestavěna, jižní fasáda však byla upravena historizujícím způsobem, který překvapivě 
ohleduplně respektoval návaznost na tehdy ještě neprohlášenou památkově hodnotnou budovu 
čp. 49. V tomto stavu se budova zachovala dodnes.
Budova je patrová, s nižším horním patrem. Plochá střecha s atikou je recentní, na jižní 
straně však byl zachován přesah střechy s přesahy krokví charakteristickými pro řadu 
industriálních a hospodářských staveb konce 19. století. Patro budovy je v interiéru mimo 
obvodové zdivo zcela přestavěné, v přízemi se zachovaly v téměř celém rozsahu mimo nově 
vestavěné schodiště původní segmentové klenby do traverz. Severní a západní fasáda byly 
upraveny zcela utilitárně s tvrdými omítkami a recentními okny, včetně přeformátování 
některých původních otvorů. Z detailů 19. století se zachoval sokl a zmíněná kamenná plaketa 
z roku 1883. Jižní fasáda však byla upravena sice radikálně, ale historizujícím způsobem, 
který reprodukoval prvky přestavby z roku 1924. Formáty oken v patře byly změněny se 
segmentových na obdélné, okna dostala ploché prvorepublikové šambrány. Výplně náznakově 
reprodukují okna s dělením do kříže s typicky dvoubarevným řešením rámů, s bílými rámy 
křídel a tmavě červeným obvodovým rámem (členění je provedeno lištami z vnější plochy 
zasklení, jinak je konstrukce oken stejná, jako na severní fasádě). Dveře a vrata byla 
zpracována jako poměrně kvalitní historizující prvky včetně kování a profdací, jejichž původ 
prozradí pouze subtilní detaily truhlářského provedení a materiál kování.
V interiéru přestavba mimo vložené novodobé schodiště zachovala konstrukce stropů přízemí. 
Budova si tedy i po recentní přestavbě zachovala své základní kvality ve vztahu k hlavnímu 
obytnému stavění - historické stavební jádro související s vývojem čp. 49 s částí původních 
detailů (kamenná plaketa, řešení soklu, obvodové zdivo přízemí a patra, klenby přízemí) a 
utváření příznivého prostředí (historizující fasáda ve stylu 20. let 20. století).
Návrh na zrušení prohlášení za kulturní památku byl projednán Regionální komisí pro 
posuzování návrhů na prohlášení a zrušení prohlášení věci za nemovitou a movitou kulturní 
památku NPU ÚOP v Josefově dne 28. března 2022. Komise s návrhem nesouhlasí. “
Městský úřad Náchod, odbor výstavby a územního plánování, ve svém dopise č. j. 
MUNAC 21483/2022 ze dne 9. 3. 2022, také nesouhlasí se zrušením prohlášení předmětné 
věci za kulturní památku a uvádí: „Předmětem žádosti je hospodářská stavba přiléhající ze 
západní části k hlavní nemovitostí, kterou je rozsáhlá roubená stavba umístěná při pravém 
břehu řeky Metuje. Celý areál je vystavěn na dispozici písmene U a byl dříve součástí 
místního svobodného dvora. Areál je tvořen venkovským roubeným patrovým domem s čp. 49 
na st.p.č. 249/5, ohradní zdí na st.p.č. 249/6 a hospodářskou přístavbou s čp. 1028 na st.p.č. 
249/6. V současné době areál slouží jako zázemí technických služeb a sběrný dvůr. V 
minulosti byla přístavba (dnes s čp. 1028 na st.p.č. 249/6) součástí nemovitosti s čp. 49 na 
st.p.č. 1249. Závazným stanoviskem ze dne 23. 7. 2021 vydaným pod čj. j. MUNAC 
58395/2021 však došlo k rozdělení na dvě samostatné nemovitosti s vlastním číslem 
popisným. Zděná patrová přístavba je obdélného půdorysu s plochou střechou a osmi 
okenními osami. Okenní otvory jsou rámovány novodobými šambránami. Okna historizující 
dvoukřídlá dovnitř otevíravá. Fasáda hladká bílá. Přízemí klenuté, první patro plochostropé.
3
Poslední rozsáhlejší úpravy na nemovitosti proběhly dle informací orgánu památkové péče 
před cca 20 lety.
Samotná budova s čp. 1028 na st.p.č. 249/6 nemá dle orgánu památkové péče architektonické 
a kulturně historické kvality, aby sama o sobě dosáhla na status nemovité kulturní památky. 
Přesto však Městský úřad Náchod, odbor výstavby a územního plánování, nedoporučuje zrušit 
předmětné nemovitosti status kulturní památky, a to především z důvodu ochrany sousední 
nemovitosti s čp. 49. Tato stavba je totiž významnou kulturní památkou, která je jednou z 
nejstarších roubených staveb v regionu (J. Skabrada, Z. Syrová-Anýžová eds. Nejstarší 
venkovské domy ve východních Čechách, Univerzita Pardubice 2018) a s nemovitostí čp. 
1028 sdílí společnou nosnou zeď. Jakékoli větší stavební zásahy na čp. 1028 by mohli ovlivnit 
statiku sousedního památkově velmi významného domu s čp. 49. Stavba s čp. 1028, včetně 
pozemku na němž je umístěna, se dále také uplatňuje v blízkém okolí čp. 49, které je dle 
orgánu památkové péče nezbytné chránit také. Pokud by budova s čp. 1028 pozbyla statutu 
kulturní památky a zároveň se změnily majetkové poměry u předmětných nemovitostí, ztratila 
by památkové péče všechny jí dané zákonné nástroje, jak prostředí kulturní památky chránit. 
Orgán památkové péče doporučuje předmětné nemovitosti status kulturní památky ponechat, 
ale pohlížet na ni jako na méně významnou, byť zákonem chráněnou, část nemovité kulturní 
památky. “
Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor kultury, památkové péče a cestovního 
ruchu, ve svém vyjádření č. j. KUKHK-6239/KP/2022-5 ze dne 28. 2. 2022, zrušení 
prohlášení předmětné věci za kulturní památku také nedoporučil: „Krajský úřad 
Královéhradeckého kraje, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu, oddělení 
památkové péče, vycházel při posuzování dané věci z vlastního zjištění aktuálního stavu dané 
kulturní památky na místě samém a dále z dostupných podkladů a odborné literatury.
Předmětný dům č. p. 1028, včetně pozemku pare. č. 249/6, k. ú. Hronov, je součástí kulturní 
památky „venkovský dům tzv. tvrz“, evidované v Ústředním seznamu kulturních památek pod 
rejstříkovým číslem 49638/6-6036. Předmětný areál bývalé tvrzi v Hronově byl kulturní 
památkou prohlášen rozhodnutím Ministerstva kultury ČR sp. zn. 13249/95 ze dne 15. 4. 
1998.
V době prohlášení sestával areál pouze z domu č. p. 49, ulice Dvorská, obec Hronov, na 
pozemku pare. č. 249, k. ú. Hronov. Pozemek zahrnoval celý prostor bývalého dvora tvrze a 
později zemědělské usedlosti. Součástí domu bylo i bývalé hospodářské křídlo navazující na 
jeho severozápadní část. V nedávné době však došlo k rozdělení pozemku pare. č. 249, k. ú. 
Hronov, s tím, že vznikly dva pozemky, a to pozemek pare. č. 249/5, k. ú. Hronov, na němž 
stojí vlastní dům č. p. 49, a pozemek pare. č. 249/6, k. ú. Hronov, zahrnující zbývající plochu 
dvora, včetně bývalého hospodářského křídla, které získalo vlastní číslo popisné 1028, a 
včetně ohradní zdi usedlosti.
Areál bývalé zemědělské usedlosti č. p. 49, včetně domu č. p. 1028, je situován západně od 
centrálního náměstí Čs. armády při řece Metuji. Ve stejné poloze je tento areál zaznamenán 
také v mapě stabilního katastru obce Hronov z roku 1840. Kromě obytné budovy č. p. 49 jsou 
v této době zbývající stavby ve dvoře, včetně hospodářského křídla obytné budovy, provedeny 
ze spalného materiálu. Historie zástavby daného místa je však daleko starší, neboť zde již v 
polovině 13. století stála vodní tvrz. Na konci 15. století již tvrz není v historických pramenech 
zmiňována a na jejím místě se nachází svobodný dvůr. Poměrně dlouhé období jeho vývoje 
(1679 - 1882) je spojeno s rodem Jirásků, z jehož vedlejší linie pocházel také Alois Jirásek, 
který život v daném svobodném dvoře popsal ve svém románu „U nás“. Po roce 1882 
přechází dvůr do vlastnictví Roberta Žida, který provedl v letech 1883 - 1899 jeho zásadní 
úpravy.
V této době dochází také k náhradě zadního dřevěného hospodářského křídla zděnou 
4
novostavbou se zvýšeným do nízkého krovu otevřeným podstřeším. Sekárna a komora v 
přízemí hospodářského křídla byla přímo propojena se zadní částí domu. Úpravy byly 
provedeny podle plánu V. Pohla. Ve 20. letech 20. století přešel dvůr do vlastnictví Hronovské 
přádelny bavlny, spol. s r. o., která plánovala jeho celkovou přestavbu za účelem vytvoření 
služebních bytů a kanceláří. Odstraněn měl být i historický obytný dům. Díky intenzivnímu 
odporu části hronovské veřejnosti a zástupců památkové péče však ke kompletní likvidaci 
dvora nedošlo. Nicméně obytný dům byl v roce 1924 upraven tak, aby zde mohly být byty, a 
přestavbou prošlo také zadní hospodářské křídlo. Ve vlastnictví textilní továrny, jejíž název a 
majitelé se měnili, zůstal dvůr i nadále, a to až do 90. let 20. století, kdy ho od posledního 
vlastníka bývalé společnosti Cottex, a. s., koupilo město Hronov. V roce 1992 prošel areál 
dvora přestavbou, která zasáhla především předmětné hospodářské křídlo, ale také další 
stavby v areálu dvora s výjimkou obytného stavení. V této době dochází k zazdění vstupů ze 
síně obytného domu do prostoru dvorního křídla a rovněž k zazdění průchodu do horní síně z 
polopatra dvorního křídla. Byla vyřezána část krovu a zazděno propojení obou budov v 
podstřešním prostoru. Tvar a sklon střechy dvorního křídla byl změněn. Byly také vyměněny 
výplně otvorů, v severním a západním průčelí došlo k jejich přeřešení (zvětšení). V roce 1998, 
jak je uvedeno výše, byl areál dvora prohlášen za kulturní památku, a to jako celek, a to 
včetně nyní řešeného hospodářského křídla (viz SYROVÝ, Jiří - SYROVÁ, Zuzana - HLADKÝ, 
Ladislav: Stavebně historický průzkum - dům čp. 49, Hronov (okres Náchod), datum: říjen 
1998, s. 6 - 7.).
Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor kultury a památkové péče, oddělení památkové 
péče, provedl obhlídku předmětného hospodářského křídla a celého areálu usedlosti (s 
výjimkou domu č. p. 49), tedy těch částí dané kulturní památky, které jsou uvedeny v podnětu 
ke zrušení prohlášení za kulturní památku. Prohlídka se uskutečnila dne 24. 2. 2022, a to za 
účasti zástupců vlastníka, tj. města Hronov, zástupce Městského úřadu Náchod a zástupce 
Národního památkového ústavu, územní odborné pracoviště v Josefově.
Obytné stavení je v současnosti bez využití. Areál bývalého svobodného dvora je využíván 
jako sběrný dvůr Technických služeb města Hronova. Na jeho ploše se nachází několik 
novodobých drobnějších objektů obslužného charakteru, a to v místech, kde se v minulosti 
nacházely hospodářské stavby vystavěné ze spalného materiálu a kde se nachází v současnosti 
nepřístupný sklepní prostor - pozůstatek bývalé tvrze. Od ulice Dvorská je areál oddělen 
ohradní zdí, která je rovněž předmětem ochrany. Jedná se o z cihel vyzděnou zeď tvořenou 
zděnými pilíři a zděnými poli. Koruna zdi je z pískovcových kvádrů. Zeď je omítaná. Omítka 
je místy poškozená. Část ohradní zdi s brankou přiléhající k obytnému stavení je ne příliš 
vhodným způsobem opravena a opatřena novou omítkou s okrovým nátěrem. V ohradní zdi se 
nachází vjezd do dvora uzavřený novodobými dvoukřídlými kovovými vraty. Hospodářské 
křídlo navazuje na obytné stavení a uzavírá dvůr na severní straně. Jeho propojení s hlavním 
obytným stavením je v současnosti zrušeno a stavba má nyní i samostatné číslo popisné. 
Jedná se o stavbu na obdélném půdoryse o dvou nadzemních podlažích zastřešenou rovnou 
pultovou střechou. Stavba je opatřena novodobou omítkou s nátěrem v bílé barvě. Jižní 
průčelí obrácené do prostoru dvora je desetiosé a v 1. NP se nacházejí tři vstupy. Jedná se o 
dvoje dvoukřídlé dveře s proskleným nadsvětlíkem a jedna rovněž dvoukřídlá vrata. Výplně 
okenních a dveřních otvorů jsou vyrobeny ze dřeva. Dveře i vrata jsou provedeny se snahou 
kopírovat starší řešení z poslední stavební úpravy ve 20. letech 20. století. Obdobně je snaha 
zachovat původní vzhled patrná i u převážné části výplní okenních otvorů osazených v tomto 
průčelí. Ty jsou sice jednokřídlé, ale mají optické členění do kříže. Okenní otvory v západním 
a severním průčelí jsou zvětšené a osazené jednokřídlými nečleněnými výplněmi. V severním 
průčelí je umístěna původní tabulka informující o přestavbě z poslední čtvrtiny 19. století. Je 
zde uvedeno jméno Robert Žid a letopočet 1883. Přízemí a patro jsou v interiéru propojeny 
novodobým schodištěm. Schodišťové stupně jsou opatřeny novodobou dlažbou. Stejná dlažba 
5
je v zádveří, na podestě i v komunikačním prostoru v patře. Podlahy v ostatních prostorech v 
přízemí a v patře jsou betonové. Přízemí je zaklenuto segmentovou klenbou do traverz, patro 
je plochostropé. Prostory hospodářského křídla jsou využity jako dílny a kanceláře 
Technických služeb města. Stavebně technický stav této části areálu je uspokojivý.
Na základě shromážděných podkladů a vlastního zjištění na místě samém Krajský úřad 
Královéhradeckého kraje, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu, oddělení 
památkové péče, konstatuje, že situace a stav řešeného areálu, včetně předmětného 
hospodářského křídla, je stejná jako v době, kdy byl prohlášen kulturní památkou. Přestože 
došlo k oddělení části pozemku a vytvoření samostatného čísla popisného z uvedeného křídla, 
jedná se stále o ucelený prostor bývalé tvrze a bývalého svobodného dvora. Dle názoru 
Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, odbor kultury, památkové péče a cestovního 
ruchu, oddělení památkové péče, nelze tak jeho část bezdůvodně z tohoto celku vyjímat, neboť 
by došlo k narušení historické kontinuity daného prostoru. Skutečnost, že předmětné 
hospodářské křídlo nemá dochováno tolik historických konstrukcí jako hlavní obytná budova 
a vzájemné propojení obou budov je v současnosti zrušeno, by v tomto případě neměla být 
důvodem pro sejmutí památkové ochrany z této části areálu. Zde Krajský úřad 
Královéhradeckého kraje, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu, oddělení 
památkové péče, upozorňuje na to, že stejná situace zde byla již v době prohlášení daného 
areálu za kulturní památku. Vytržení jedné části se tak jeví jako nelogické, zvláště v případě, 
kdy dané hospodářské křídlo je stále těsně napojeno na hlavní obytnou budovu a prověření 
každé jeho úpravy ve vztahu k této budově se tak jeví jako naprosto nezbytné. Krajský úřad 
Královéhradeckého kraje, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu, oddělení 
památkové péče, v žádném případě nezpochybňuje menší památkové hodnoty hospodářského 
křídla, nicméně má za to, že možnost posouzení jeho úprav v případě, že by se jednalo pouze o 
prostředí kulturní památky, by nemusela být pro zachování hodnot hlavní obytné budovy 
dostatečná, právě s ohledem na výše uvedené těsné sepjetí hospodářského křídla s touto 
stavbou.
Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu, 
oddělení památkové péče, tak má za to, že stávající rozsah areálu dané kulturní památky by 
měl zůstat nadále zachován s tím, že při posuzování potenciálních úprav hospodářského 
křídla by měly orgány státní památkové péče zohlednit jeho stávající hodnoty a zaměřit se 
spíše na to, jakým způsobem tyto úpravy mohou ovlivnit hodnoty obytné stavby č. p. 49. 
Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu, 
oddělení památkové péče, proto dospěl k závěru, že areál zemědělské usedlosti, obec Hronov, 
jako celek stále splňuje požadavky kladené na věci, které jsou kulturními památkami ve 
smyslu příslušných ustanovení zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění 
pozdějších předpisů, a proto nedoporučuje zrušení prohlášení části uvedené věci za kulturní 
památku. Odkazuje zde také na výše citovaný stavebně historický průzkum, kde je mimo jiné 
uvedeno, že „ dvůr je jednou z posledních budov ve městě, jež dokládají původní zástavbu “ 
(viz SYROVÝ, Jiří - SYROVÁ, Zuzana - HLADKÝ, Ladislav: Stavebně historický průzkum - 
dům čp. 49, Hronov (okres Náchod), datum: říjen 1998, s. 7.), přičemž je chápán dvůr jako 
celek, nikoliv jen izolovaná obytná stavba č. p. 49. Navíc, pokud by došlo k zrušení prohlášení 
celého stávajícího pozemku pare. č. 249/6, došlo by rovněž ke zrušení ochrany výše zmíněné 
ohradní zdi dvora a sklepních prostor, které jsou posledním pozůstatkem bývalé hronovské 
tvrze.“
Ministerstvo kultury dále vycházelo ze Stavebně historického průzkumu Hronov (okres 
Náchod), dům čp. 49, Syrový + Syrová, říjen 1998, který je volně dostupný zde: 
https://sovamm.cz/PDFs/SySy/Hronov/SHP.PDF.
6
V souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, bylo účastníkovi řízení umožněno, aby se před vydáním rozhodnutí 
vyjádřil k podkladům, které Ministerstvo kultury v průběhu řízení shromáždilo. O tomto byl 
účastník řízení informován dopisem č. j MK 30767/2022 OPP ze dne 18. 5. 2022. Vlastník 
této možnosti nevyužil.
Po vyhodnocení všech výše uvedených podkladů jednotlivě i ve vzájemných 
souvislostech dospělo Ministerstvo kultury k následujícímu závěru:
Posuzovaný objekt je součástí bývalého svobodného dvora v Hronově, stojícího na místě 
původní gotické vodní tvrze, z historických pramenů doložené už ve 13. století. Hospodářský 
svobodný dvůr byl vždy považován za objekt úzce související s dějinami obce. 
Nejvýznamnějším pozůstatkem tohoto svobodného dvora zůstává dům čp. 49, kterého 
nejstarší dochovaná část je dle výše uvedeného stavebně historického průzkumu datovatelná 
do konce 16. století, nebo počátku 17. století. Jedná se o mimořádně hodnotnou stavbu lidové 
architektury, dokládající charakter původní zástavby města Hronov.
Předmětný dům čp. 1028 (v současnosti označován jako budova technických služeb) se teprve 
v nedávné době stal samostatnou věcí rozdělením domu čp. 49, se kterým předtím tvořil jeden 
celek. Oba objekty však stále sdílejí některé společné konstrukce. Například východní zeď 
prvního patra čp. 1028 je vystavěna na západní zdi domu čp. 49 a dochází zde tak k prolínání 
hmot těchto objektů. K propojení dochází také v řešení odvodnění střech. V minulosti byly 
objekty propojené dnes již zazděnými vstupy v přízemí, patře i krovu.
Předmětná část bývalého svobodného dvora, v minulosti tvořící jeho zadní hospodářské 
křídlo, byla několikrát přestavována. Původně zde byla dřevěná stavba, v 19. století 
přestavěna na zděné stáje (tuto výstavbu dokládá kamenná plaketa v severním průčelí, kde je 
uvedeno jméno Robert Žid a rok 1883). Stavba byla patrová, prostor patra byl otevřený do 
nízkého krovu. Podle návrhu z r. 1924 bylo přízemí této hospodářské stavby následně 
přestavěno na byty. Tak se stavba zachovala až do roku 1992, kdy byla opět přestavěna. 
V současnosti má plochou střechu, patro je (mimo obvodové zdi) zcela přestavěno, má nově 
vestavěné schodiště. Severní a západní fasáda má novodobé omítky a okna (včetně 
přeformátování některých původních otvorů). Jižní fasáda byla upravena historizujícím 
způsobem s reprodukcí prvků z předchozí úpravy. Došlo také k zazdění otvorů propojujících 
oba objekty (čp. 49 a čp. 1028). V interiérech se však mimo novodobé schodiště zachovaly 
původní segmentové klenby do traverz.
V tomto případě, dle vyjmenovaných stavebních úprav objektu, je zřejmé, že jeho 
architektonické památkové hodnoty se do současnosti dochovaly ve značně redukovaném 
stavu. Původní zůstalo obvodové zdivo a klenuté stropy v přízemí. Jeho původní charakter byl 
značně narušen. Dům však nadále, i po úředním rozdělení, tvoří s objektem čp. 49 historicky a 
částečně i stavebně provázaný soubor. Některé jeho případné stavební úpravy by tak mohly 
negativně ovlivnit i dům čp. 49. Jejich vzájemná vazba je tedy přetrvávající, i když se 
v současnosti jedná o dva samostatné objekty.
Nelze také vyloučit, že v budoucnu nastane situace, kdy bude zájem obnovit interiér domu čp. 
49 do stavu doporučeného ve výše uvedeném stavebně historickém průzkumu, a tedy obnovit 
i původní propojení obou objektů vstupními otvory před jejich zazděním v r. 1992. Konkrétně 
je zde uvedeno: „ Co se týče nevhodných zásahů vzniklých v průběhu prováděné rekonstrukce 
zadního hospodářského křídla, je zapotřebí především zvážit ... možnost úprav dispozičních a 
konstrukčních návazností obou staveb — zazděné propojení v přízemí a patře i krovu, zcela 
nevhodné napojení nové střechy zadního křídla. “
Dále je potřeba zdůraznit, že objekt má především stále historicko-dokumentační hodnotu - 
stále dokládá původní historickou koncepci svobodného dvora, a proto by neměla být 
umožněna jeho případná budoucí demolice.
7
Co se týče budoucích správních řízení ve věci stavebních úprav předmětné hospodářské části, 
nyní budovy technických služeb, správní orgán nepovažuje to, že objekt zůstane kulturní 
památkou, za neadekvátně zatěžující. Vzhledem kjeho minimálním architektonickým 
hodnotám, by případné stavební záměry měly být z pohledu státní památkové péče 
posuzovány a regulovány především v návaznosti na mimořádně hodnotný dům čp. 49, tedy 
tak, aby tyto stavební činnosti hodnoty domu čp. 49 negativně neovlivňovaly a nenarušovaly 
jejich vzájemné propojení (stavební a pohledové). Neměly by však bránit stavebním úpravám 
pro jeho další smysluplné využívání.
Ministerstvo kultury se dále domnívá, že možnost žádat a užívat příspěvky na obnovu přímo 
objektu čp. 49 a ne na jeho předmětnou hospodářskou přístavbu č. p. 1028, by mělo 
dostatečně usnadňovat nedávné úřední rozdělení těchto staveb na dvě samostatná čp.
Z výše uvedených důvodů Ministerstvo kultury neshledalo mimořádně závažný důvod, který 
by umožňoval zrušení prohlášení kulturní památky dle § 8 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o 
státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Z tohoto důvodu rozhodlo tak, jak je 
uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí, tedy nezrušit prohlášení předmětné věci za kulturní 
památku.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní 
řád, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta 
pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující 
po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 
správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se 
uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí 
ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele 
poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 
správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě 
lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 
zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, 
který rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. 
Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument 
dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této 
lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává 
u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek
v odboru památkové péče Ministerstva
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, generální ředitelství
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Josefově
Městský úřad Náchod, odbor výstavby a územního plánování
Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor kultury a památkové péče, oddělení památkové péče
8

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o nezrušení prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0692870.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Mervová Jana

Popis dokumentu:

Hronov, venkovský dům tzv. tvrz. Rozhodnutí o nezrušení prohlášení části kulturní památky.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

7592315 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Brožová Ivana; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

04.07.2022

Licence:

Typ:	úřední dílo - dílo, na které se nevztahuje ochrana podle práva autorského (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 162785

Bližší specifikace:

Název	venkovský dům tzv. tvrz
Číslo ÚSKP	49638/6-6036
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 26168768

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o nezrušení prohlášení části kulturní památky
Číslo	MK 41278/2022 OPP
Datum nabytí právní moci	26.07.2022
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	162785 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 1951432

Název objektu:

Část obce: Hronov

Č. dom.: č.p. 49

Ulice: Dvorská

Č. or.:

Kat. území: Hronov

Obec: Hronov

ORP: Náchod

Okres: Náchod

venkovský dům tzv. tvrz (právní stav 162785)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 4905

Název lokality: Hronov

Reálný typ: město

Kat. území: Hronov

Obec: Hronov

ORP: Náchod

Okres: Náchod

Kraj: Královéhradecký kraj

venkovský dům tzv. tvrz (právní stav 162785)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 225

Název hist. regionu: Hronov

venkovský dům tzv. tvrz (právní stav 162785)

Ke stažení Náhled Poslat žádost