Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6

Textový obsah:

M K C R X 0 0 J 7 V 6 X
Mgr. Martin Baxa
ministr kultury
V Praze dne 25. listopadu 2022 
Č.j.: MK 68385/2022 OLP
Rozhodnutí
Podle ustanovení § 152 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále též 
„správní řád“ nebo „SŘ“), jsem na základě rozkladu ze dne 3. 6. 2021, který podala 
(dále též „účastnice“, „žadatelka“ nebo „podatelka rozkladu“), právně zastoupena
PELIKÁN KROFTA KOHOUTEK advokátní kancelář s.r.o., 
se sídlem Tyršův dům, Újezd 450/40, 118 01 Praha 1 - Malá Strana, přezkoumal rozkladem 
napadené rozhodnutí Ministerstva kultury č.j. MK 72019/2020 OPP, sp. zn. MK-S 8951/2017 
OPP ze dne 17. 5. 2021, kterým rozhodlo dle § 8 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové 
péči, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon č. 20/1987 Sb.“), a správního řádu, že se 
neruší prohlášení za kulturní památku domu č. p. 314 (býv. hotel Černý kůň), Kollárova 6, na 
pozemku pare. č. 1255, k.ú. Kutná Hora, obec Kutná Hora, okres Kutná Hora, Středočeský 
kraj, rejstř. č. Ústředního seznamu kulturních památek ČR 46250/2-3241 (dále též „dům čp. 
314“ nebo „objekt“). Ve smyslu § 27 odst. 1 písm. a) správního řádu je účastnicí řízení 
podatelka rozkladu.
Podle § 152 odst. 5 a § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu jsem po projednání věci 
rozkladovou komisí, ustavenou podle § 152 odst. 3 správního řádu, rozhodl
takto:
Rozkladem napadené rozhodnutí se zrušuje 
a věc se vrací Ministerstvu kultury k novému projednání.
Odůvodnění:
Rozkladem se jeho podatelka domáhá zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci 
Ministerstvu kultury k dalšímu řízení.
Ze správního spisu byly zjištěny následující podstatné skutečnosti:
Ohledně podrobné rekapitulace průběhu prvoinstanční fáze řízení a popisu obsahu 
Ministerstvem kultury shromážděných podkladů odkazuji na odůvodnění rozkladem 
napadeného rozhodnutí Ministerstva kultury č.j. MK 72019/2020 OPP ze dne 17. 5. 2021 a 
1
dále na odůvodnění rozhodnutí tehdejšího ministra kultury č.j. MK 51881/2019 OLP ze dne 
17. 7. 2019, kterým bylo zrušeno předchozí prvoinstanční rozhodnutí Ministerstva kultury č.j. 
MK 23697/2018 OPP ze dne 14. 3. 2019 a věc byla vrácena k novému projednání 
Ministerstvu kultury.
Rozkladem napadeným rozhodnutím Ministerstva kultury č.j. MK 72019/2020 OPP ze 
dne 17. 5. 2021 bylo rozhodnuto, že se neruší prohlášení za kulturní památku předmětného 
objektu, a to zejména z následujících důvodů, cit.:
„V řízení bylo zjištěno, že předmětná stavba má dlouhý a složitý stavební vývoj, 
přičemž její jádro je dokonce středověkého původu (vrcholně gotické a pozdně gotické) z 2. 
poloviny 14. století a je tedy velmi cenné. Nejhodnotnější a nejstarší části domu se nachází v 
trojtraktovém interiéru (rozsáhlé sklepy, značně vysoké přízemí a první patro). Do 
současnosti zůstaly zachovány historicky hodnotné části stavby, jako např. rozlehlé valené 
sklenuté sklepy s šesti pozdně gotickými portálky a mimořádně vysoká zazděná hrotitá loubí 
o výšce 6 m, obvodové středověké zdi a stěna dělící levý trakt až do výšky 1. patra, klenby 
sklepa s portálky a klenby v zadní části domu. Uvedené středověké části představují vysoce 
hodnotný celek. Ministerstvo kultury upozorňuje, že kulturní památkou nemůžou být pouze 
středověké sklepy, protože nemůže být památkově chráněna část věci či stavby, ale pouze věc 
či stavba celá. Vysokou památkovou hodnotu mají rovněž doklady mladších stavebních etap v 
interiéru. Příkladem konstrukcí a prvků z barokního období je např. portál v prostoru za 
hlavním vstupem, pozůstatky iluzivní malby fasády na stěně světlíku za dnešním schodištěm 
do druhého patra. Pozdně klasicistní jsou stropní trámy nad přízemím a prvním patrem z let 
1833-1834, hodnotné litinové schodiště do mezipatra a zřejmě i placková klenba v přízemí v 
blízkosti schodiště. V roce 1919 prošla stavba významnou stavební úpravou. Tou získala 
uliční fasádu s prvky modemy a secese, kterou si uchovala až do současnosti. Tato velmi 
kvalitní stavební úprava byla dílem známého kutnohorského architekta Jaromíra Dajbycha, 
jedné z nejvýznamnějších kutnohorských prvorepublikových osobností a autora řady 
význačných městských budov v Kutné Hoře. V interiéru se z období modemy dochovalo 
torzo mozaiky podlahy v průjezdu či dlažba na podestě do 2. patra domu. Skutečnost, že 
dosud nedošlo k nezvratné ztrátě památkových hodnot stavby v takovém rozsahu, aby mohlo 
být zrušeno její prohlášení za kulturní památku, dokládá mimo jiné výše uvedený výčet 
památkově cenných stavebních konstrukcí a prvků.
Dle názoru Ministerstva kultury je předmětná stavba i přes svůj současný špatný stav 
zapříčiněný dlouhodobou absencí péče o kulturní památku ze strany vlastníků, kvalitním 
dokladem architektury Kutné Hory se středověkým jádrem a fasádou s prvky modemy a 
secese. Patří k historickým stavebním dominantám Kutné Hory s význačnou urbanistickou 
hodnotou. Svojí dominantní velikosti a velmi cenným uličním průčelím se významně 
pohledově uplatňuje v nejpodstatnější části historického jádra Městské památkové rezervace, 
zapsané na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Stavba je i nadále 
dokladem kulturní identity místa, historie města Kutná Hora a jeho tradice a významnou 
dominantou vykazující estetické a historické hodnoty a dokládající urbanistické řešení části 
města a kontinuitu charakteru prostředí. Ministerstvo kultury rovněž shledalo, že dům č. p. 
314 si doposud zachoval svůj architektonický výraz i podstatnou část celkové hmoty, a to 
včetně stále patrného původního dispozičního řešení a některých autentických památkově 
cenných stavebních konstrukcí, prvků a detailů a historických hodnot, pro které se stal 
kulturní památkou. Ministerstvo kultury konstatuje, že předmětná stavba je stále nositelem 
významných architektonických, urbanistických a historických hodnot a vykazuje znaky 
kulturní památky ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb. Proto Ministerstvo 
kultury její prohlášení za kulturní památku neruší. Aktuální zhoršený stavebně-technický stav 
2
předmětné stavby nemůže být důvodem pro zrušení prohlášení za kulturní památku, neboť 
památkové hodnoty stavby dosud přetrvávají.“
Výše citované rozhodnutí napadla žadatelka rozkladem ze dne 3. 6. 2021, kterým se 
domáhá zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci Ministerstvu kultury k dalšímu řízení. 
V rozkladu je mj. uvedeno následující:
„Již nahlédnutím do spisu nadepsané věci dne 9. 7. 2020 účastnice zjistila, že do spisu 
vedeného Ministerstvem kultury byl od vydání (předchozího) rozhodnutí o rozkladu doplněn 
pouze jediný podklad, a to sdělení Národního památkového ústavu, č.j. NPU- 
321/16180/2020, ze dne 18. 3. 2020. Z obsahu uvedeného sdělení přitom bylo zjevné, že je 
sepsáno na základě listinných podkladů tzv. od stolu, zcela bez reflexe aktuálního stavu 
předmětného objektu. Sdělením nadto Národní památkový ústav zcela evidentně hrubě 
vybočil své pravomoci, když se vyjadřoval k argumentaci účastnice uplatněné v dřívějším 
rozkladovém řízení. O to více za situace, kdy rozkladu účastnice bylo prostřednictvím 
(předchozího) rozhodnutí o rozkladu ze strany ministra kultury vyhověno, a tedy připomínky 
účastnice vůči zrušenému rozhodnutí byly shledány oprávněnými. Na neuspokojivý stav 
absence aktuálního zjištění stavu objektu účastnice rozhodující orgán proto neprodleně 
upozornila prostřednictvím vyjádření k podkladům ze dne 7. 8. 2020. Tedy v době, kdy bylo 
zcela v pravomoci rozhodujícího orgánu dokazování ještě doplnit, respektive přesněji zajistit 
alespoň nějaké aktuální důkazní prostředky ohledně skutečného stavu objektu. Jak vyplývá z 
odůvodnění napadeného rozhodnutí, rozhodujícím orgánem však přes uvedené žádné další 
důkazní prostředky zajištěny nebyly a nebyly ani zjištěny žádné nové skutečnosti než ty, na 
jejichž základě správní orgán vydal již zrušené rozhodnutí.
Postup Ministerstva kultury je v přímém rozporu s ustanovením § 152 odst. 5 SŘ ve 
spojení s ustanovením § 90 odst. 1 SŘ, když rozhodující orgán je při vydání nového 
rozhodnutí vázán právním názorem vedoucího příslušného ústředního správního úřadu (tj. 
ministra kultury), vysloveným v odůvodnění rozhodnutí o rozkladu. Z odůvodnění 
napadeného rozhodnutí je zjevné, že postoj Ministerstva kultury k rozhodování nadepsané 
věci zůstal, přes výslovné výhrady a závazné instrukce v rozhodnutí o rozkladu, neměnný, 
respektive se ještě více odchyluje od požadavků příslušných zákonů, když vychází téměř 
výhradně z podkladů zrušeného rozhodnutí, které vlivem plynutí času ještě více zestárly a 
staly se zcela neaktuálními.
Rozhodující orgán v odůvodnění rozhodnutí zcela otevřeně uvedl, že poslední (a 
jediné) ohledání objektu proběhlo v roce 2017, aniž by se pozastavil nad skutečností, že své 
rozhodnutí činí v roce 2021. V této souvislosti je nutno poznamenat, že ve spisovém materiálu 
nadepsaného řízení taktéž nebyly založeny aktuální znalecké posudky, které by zohledňovaly 
současný stav objektu v době rozhodování o tomto.
(...) Dále je třeba uvést, že stav objektu se v nedávné době natolik zhoršil, že na tomto 
bylo nutné přikročit k realizaci nutných zabezpečovacích prací objektu a v poměrně 
významném rozsahu k jeho částečné demolici. Pro vyloučení pochybností je nutné doplnit, že 
k uvedenému účastnice přistoupila na základě rozhodnutí Městského úřadu Kutná Hora, 
stavebního úřadu, č.j. MKH/113387/2019, ze dne 13. 11. 2019, jež nabylo právní moci dne 
17. 12. 2019, přičemž splnění povinností z tohoto rozhodnutí Městský úřad Kutná Hora na 
účastnici vynucoval dokonce exekuční cestou (cestou Exekutorského úřadu v Kutné Hoře, 
Mgr. Veroniky Jakubovské, soudní exekutorky, sp.zn. 192 EX 277/20. Účastnice všechny své 
povinnosti vyplývající z rozhodnutí Městského úřadu Kutná Hora, stavebního úřadu, č.j. 
MKH/113387/2019, ze dne 13. 11. 2019 v průběhu roku 2020 splnila. Toto potvrzuje mj. 
usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 11. 2020, čj. 54 Co 305/2020-73, kterým byla 
3
exekuce zastavena, neboť byly nutné zabezpečovací práce (částečná demolice) provedena. 
Tyto skutečnosti však rozhodující orgán při svém rozhodování vůbec nereflektoval. S 
ohledem na veškeré výše uvedené nelze než uzavřít, že rozhodující orgán vydal své 
rozhodnutí zcela bez znalosti aktuálního stavu objektu.
(...) V rámci posuzování památkových hodnot dochovaných prvků interiérů objektu 
přitom bylo nezbytné podrobně zkoumat a vyhodnotit, zda jejich nutná rekonstrukce bude 
vyžadovat doplnění či nahrazení novodobými replikami či kopiemi v takovém rozsahu, že ve 
výsledku již nebudou vykazovat dostatečné památkové hodnoty ve smyslu § 2 odst. 1 písm. a) 
zákona o památkové péči. Vzhledem k havarijnímu a neustále se zhoršujícímu stavu objektu 
bylo (a stále je) posouzení uvedených skutečností zásadní, neboť nedostatek památkové 
hodnoty je důvodem pro zrušení prohlášení objektu za kulturní památku postupem dle § 8 
zákona o památkové péči. Rozhodující orgán však ve vztahu k tomuto pouze zcela 
nekonkrétně, bez jakéhokoliv zdůvodnění svého názoru, opakovaně proklamuje, že 
památkové hodnoty stavby jsou i nadále významné a cenné (například str. 27 rozhodnutí).
(...) Objekt, jež je předmětem řízení, byl opakovaně a necitlivě přestavován ve 20. 
století, kdy došlo k rozsáhlým demolicím dvou traktů budovy během socialistické epochy a 
následně pak (za doby vlastnictví předchozího vlastníka objektu) k dalším rozsáhlým 
destrukcím. V současné době je tedy zachován již pouze fragment historické hodnoty objektu. 
Je proto namístě ustoupit z památkové ochrany objektu, případně alespoň zúžit předmět 
ochrany na skutečně hodnotné a zachované konstrukce, jejichž úspěšné zachování je možné 
taktéž do budoucna, tedy zejména sklepy.“
V souladu s § 152 správního řádu bylo přezkoumáno rozkladem napadené rozhodnutí, 
jakož i řízení, které rozhodnutí předcházelo, a to zejména s přihlédnutím k námitkám 
v rozkladu uvedeným.
Shledal jsem, že obsah rozkladu (včetně jeho příloh - viz např. usnesení Městského 
soudu v Praze č.j. 54 Co 305/2020-73 ze dne 12. 11. 2020) a dále rovněž informace 
z veřejně dostupných zdrojů (viz např. web Českého muzea stříbra, příspěvkové organizace 
Středočeského kraje https://www.cms-kh.cz/kutnohorske-stripky-lekarske, včetně fotografie) 
a též z letecké mapy na Google z roku 2022 (zobrazující provizorní zakrytí přízemního 
podlaží) zjevně svědčí o tom, že stavebně-technický stav předmětného domu č.p. 314 se 
v průběhu roku 2019 a v první polovině roku 2020 zhoršil natolik, že dne 20. 8. 2020 došlo ke 
zřícení rozsáhlé části objektu a následující sanační práce vedly k tomu, že se z původní hmoty 
objektu dochovaly pouze sklepy a první přízemní podlaží. Došlo tak mj. ke zničení 
ozdobného štítu objektu s ikonickým domovním znamením v podobě vzpínajícího se koně, 
který symbolizuje historický název objektu „U černého koně“, zanikla rovněž čelní stěna 
objektu s hodnotnou secesní fasádou a v přízemí byla odstraněna bohatě zdobená secesní 
markýza nad vchodem.
Konstatuji, že shora uvedený zánik podstatných částí objektu Ministerstvo kultury 
nevzalo při vydávání rozkladem napadeného rozhodnutí v úvahu, ačkoliv k tomuto zániku 
došlo několik měsíců před vydáním napadeného rozhodnutí. Ministerstva kultury ve 
spolupráci s Národním památkovým vycházelo ohledně stavebně-technického stavu objektu 
především z posudku Ing. Jana Vinaře, který byl vyhotoven v průběhu listopadu 2017, tj. tři 
roky před zánikem podstatných částí objektu.
Mám tak za to, že vzhledem k významné změně skutkových okolností, které spočívají 
v zániku podstatných částí objektu, je nezbytné rozkladem napadené rozhodnutí zrušit a vrátit 
věc Ministerstvu kultury k novému projednání, kde je v rámci nového posouzení 
4
památkových hodnot dochovaných částí objektu nutno podrobně zkoumat a vyhodnotit, zda 
nutná rekonstrukce objektu bude či nebude vyžadovat doplnění či nahrazení novodobými 
replikami či kopiemi v takovém rozsahu, že ve výsledku již objekt nebude vykazovat 
dostatečné památkové hodnoty ve smyslu § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., což by 
bylo důvodem pro zrušení prohlášení objektu za kulturní památku postupem dle § 8 zákona č. 
20/1987 Sb.
V tomto směru proto hodnotící závěry Ministerstva kultury vychází z nedostatečně 
zjištěného skutkového stavu, když nereflektují zánik podstatných částí objektu, ke kterému 
došlo ještě před vydáním rozkladem napadeného rozhodnutí. Dospěl jsem proto k závěru, že 
rozkladem napadené rozhodnutí je v tomto směru nepřezkoumatelné ve smyslu § 68 odst. 3 
správního řádu.
Konstatuji, že výše popsané podrobné zkoumání významu dopadů shora popsaného 
zániku podstatných částí objektu, které mají zásadní význam pro výsledek řízení o zrušení 
prohlášení objektu za kulturní památku, nelze dodatečně učinit až v rámci řízení o rozkladu, 
neboť by toto posouzení účastnice již nemohla napadnout řádným opravným prostředkem a 
byla by tak porušena zásada dvouinstančnosti správního řízení.
Na základě výše uvedeného mi proto nezbylo než rozkladem napadené rozhodnutí 
zrušit a věc vrátit Ministerstvu kultury k novému projednání a k vydání nového rozhodnutí, ve 
kterém budou řádně vyhodnoceny shora popsané skutečnosti spočívají zejména v předmětném 
zániku podstatných částí objektu ve vztahu k aplikaci ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 
20/1987 Sb. Zároveň vzhledem k významné změně rozsahu objektu, ke které došlo v průběhu 
roku 2020, bude nutné, aby Ministerstvo kultury před vydáním nového rozhodnutí provedlo 
ohledání objektu v rámci místního šetření, neboť poslední ohledání objektu bylo provedeno 
v roce 2017. Ministerstvo kultury v této souvislosti zajistí, aby skutečnosti zjištěné při 
aktuálním ohledání byly následně vyhodnoceny ze strany Národního památkového ústavu 
nebo v rámci odborného posudku. Účastnici řízení pak bude před vydáním nového rozhodnutí 
umožněno vyjádřit se ke skutečnostem zjištěným v rámci ohledání a rovněž k následnému 
odbornému vyhodnocení těchto skutečností Národním památkovým ústavem nebo 
prostřednictvím odborného posudku.
K projednání podaného rozkladu byla svolána ustavená rozkladová komise, která věc 
komplexně posoudila a na základě výše uvedeného mně navrhla rozhodnout tak, jak je 
uvedeno ve výroku.
Poučení:
Toto rozhodnutí je podle § 91 odst. 1 a § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní 
řád, v platném znění, konečné a nelze se proti němu dále odvolat.
Mgr. Martin Baxa, v. r. 
ministr kultury 
otisk úředního razítka
Za správnost vyhotovení:
JUDr. Petr Strupek, v. r.
5
Na vědomí obdrží: Ministerstvo kultury, OPP/O, zde
Národní památkový ústav, generální ředitelství, Valdštejnské nám. 3, 118 01 Praha 1
Národní památkový ústav, ú.o.p. středních Čech v Praze, Sabinova 373/5, 130 11 Praha 3
Krajský úřad Středočeského kraje, úsek památkové péče, Zborovská 81/11, 150 21 Praha 5
Městský úřad Kutná Hora, úsek památkové péče, Havlíčkovo nám. 552, 284 01 Kutná Hora
6

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí/usnesení podle správního řádu

Jméno souboru:

G0692919.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Mervová Jana

Popis dokumentu:

Kutná Hora - Kutná Hora-Vnitřní Město, hotel Černý kůň č. p. 314. Rozhodnutí o rozkladem napadeném rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 72019/2020 OPP ze dne 17.5.2021

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

4245761 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Baxa Martin; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

25.11.2022

Licence:

Typ:	úřední dílo - dílo, na které se nevztahuje ochrana podle práva autorského (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 158744

Bližší specifikace:

Název	hotel Černý kůň
Číslo ÚSKP	46250/2-3241
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 26550060

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o rozkladem napadeném rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 72019/2020 OPP ze dne 17.5.2021
Číslo	MK 68385/2022 OLP
Datum nabytí právní moci
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	158744 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 109023

Název objektu: hotel Černý kůň

Část obce: Kutná Hora-Vnitřní Město

Č. dom.: č.p. 314

Ulice: Kollárova

Č. or.: 6

Kat. území: Kutná Hora

Obec: Kutná Hora

ORP: Kutná Hora

Okres: Kutná Hora

hotel Černý kůň (právní stav 158744)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 7773

Název lokality: Kutná Hora

Reálný typ: město

Kat. území: Kutná Hora

Obec: Kutná Hora

ORP: Kutná Hora

Okres: Kutná Hora

Kraj: Středočeský kraj

hotel Černý kůň (právní stav 158744)

Kód CZ: 7776

Název lokality: Kutná Hora

Reálný typ: hl. městská čtvrť

Kat. území: Kutná Hora

Obec: Kutná Hora

ORP: Kutná Hora

Okres: Kutná Hora

Kraj: Středočeský kraj

hotel Černý kůň (právní stav 158744)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 215

Název hist. regionu: Kutná Hora

hotel Černý kůň (právní stav 158744)

Ke stažení Náhled Poslat žádost