Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

kvalitní
„ V důsledku toho, že se ani základní navržené režimy pro území A, BaC nestaly součástí 
zákona ani jeho prováděcí vyhlášky’, která byla k jeho provádění souběžně vydána, je grafické 
rozčleněni památkových zón spíše informativní a využívá se k posílení argumentace 
písemností ve správních řízeních. S odstupem času a zkušeností z praxe v chráněných územích 
s užíváním těchto legislativních map je také nutno uvést, že vymezováni kategorií území A, B a 
C nebylo při přípravě konkrétních památkových zón koncepčně i odborně dostatečně 
jednotné, právě i z důvodu určité pojmové neurčitosti jejich výše citovaných základních 
režimů. “
„Na všechny nemovitosti v památkových rezervacích, památkových zónách a (pouze s dílčím 
omezením) dokonce i v ochranných pásmech se na základě platného zákona musí hledět 
stejně. Důsledné uplatňování §14 odst. 2 bylo a je kontrolováno, takže výkonné orgány státní 
památkové péče skutečně musí vést velký počet správních řízení i na plánované zásahy a 
úpravy nemovitostí, jež jsou z hlediska ochrany hodnot, pro které byla památková území 
vyhlášena, málo významné, což vede i k nespokojenosti vlastníků těchto nemovitostí a v 
zásadě k nespravedlivé kritice oboru památkové péče jako celku.
„Dosud je vlastník nechráněné nemovitosti (v MPZ) povinen podstoupit téměř shodný 
schvalovací proces jako vlastník kulturní památky, což se i z hlediska památkové péče často 
jeví jako věcně nepotřebné a neúčelné. Zároveň tak někdy dochází k plýtvání s odbornými 
kapacitami, jichž se posléze nedostává při řešení zásadních otázek spojených s obnovou, 
dokumentací a prezentací kulturních památek. "
„Diferencovaný přístup k nemovitostem, které nejsou kulturními památkami, ale nacházejí se 
v památkově chráněném území, však stále neměl potřebnou legislativní oporu. To se změnilo 
až další novelou památkového zákona (č. 307/2008 Sb.), v němž přibyl nový § 6a s názvem: 
Plány ochrany památkových rezervací a památkových zón. “
Z uvedených citací je zřejmé, že si je Orgán plně vědom nesmyslnosti a neúčelnosti 
diferenciace památkových zón bez zákonné opory. Je tedy zarážející, že v případě NOOP 
MPZB takovou diferenciaci navrhuje, a navíc tak vágním způsobem.
Podatel důrazně upozorňuje, že má jednoznačný a mimořádný zájem na tom, aby 
památková péče na území městské části Brno-střed byla uplatňována diferencovaně, a to 
výhradně v závislosti na kvalitě a významu dotčených kulturních hodnot. Tato diferenciace 
však musí být nezpochybnitelná = musí mít jednoznačnou zákonnou oporu. Tuto oporu 
poskytuje pouze § 6a památkového zákona, který umožňuje:
l)vydat opatření obecné povahy o ochraně památkové zóny nebo jejích částí („plán 
ochrany“),
2)určit, u jakých nemovitostí nebo u jakých druhů prací na nich, je vyloučena povinnost 
vyžádat si předem závazné stanovisko podle § 14 odst. 2 památkového zákona.
To jsou zákonná zmocnění a nástroje umožňující zavést skutečně diferencovanou památkovou 
ochranu v rámci jedné památkové zóny. Proto Podatel požaduje podmínit vydání (nebo 
účinnost) NOOP MPZB vydáním opatření obecné povahy „Plán ochrany Městské památkové zóny 
Brno“ podle § 6a památkového zákona, ve kterém budou pro jednotlivé části MPZB podrobně 
identifikovány nemovitosti a druhy prací na nich, které jsou od posouzení orgánem 
památkové péče osvobozeny.
46
Rozhodnutí o námitce č. III.:
Výrok: námitka podatele B. - č. III. se zamítá.
Odůvodnění:
Podle § 6 odst. 1 zákona o státní památkové péči může Ministerstvo kultury prohlásit 
opatřením obecné povahy za památkovou zónu část území, které vykazuje stanovené znaky, 
a určit podmínky její ochrany. Podle čl. 1 Úmluvy o ochraně architektonického dědictví 
Evropy, publikované pod č. 73/2000 Sb. m. s. má být architektonické dědictví topograficky 
vymezitelnou jednotkou, která je pozoruhodná svým historickým, archeologickým, 
uměleckým, vědeckým, společenským nebo technickým významem. Topograficky 
vymezitelnou jednotkou tak i v případě památkové zóny může být část území, ve kterém 
nemusí být výše uvedený význam zastoupen jednolitě a současně jako topografická jednotka 
v sobě může obsahovat i prvky, které nositelem zmíněných hodnot být nemusí či jim dokonce 
mohou odporovat. Jde o analogický stav, jaký předpokládá § 2 odst. 3 zákona o státní 
památkové péči, který stanoví, že za kulturní památku lze prohlásit soubor věcí nebo staveb, 
i když některé z nich samostatně nevykazují znaky kulturní památky podle odstavce 1 
zmíněného ustanovení.
Tato skutečnost by pak měla být respektována při stanovení podmínek podle § 6 odst. 1 a 2 
zákona o státní památkové péči. V souladu se zásadou proporcionality, obsaženou v § 2 odst. 
4 správního řádu, je třeba dbát, aby podmínky sloužily k ochraně hodnot, které jsou 
v dotčeném území zastoupeny. Je-li možné tyto hodnoty popsat diferenciovaně pro jednotlivé 
části daného území, pak tomuto diferenciovanému popisu měla odpovídat i intenzita 
podmínek pro jednotlivá území, která jsou nositeli rozdílných hodnot či jsou v těchto územích 
tyto hodnoty rozdílnou měrou zastoupeny.
Též Městský soud v Praze ve svém rozsudku č. j. 8 A 102/2017 - 50 ze dne 30. II. 2020 
k tomuto konstatuje: „Konečně pouze pro úplnost zdejší soud dodává, že postup stran 
diferenciace zón považuje za souladný s § 6 odst. 2 památkového zákona. Vnitřním 
rozčleněním památkové zóny je konkrétněji nad rámec zákonných požadavků vyjádřen význam 
chráněného území z hlediska ochrany kultury, přičemž právě porovnávání zacházení 
s nemovitostmi ve shodné části území památkové zóny (A, B, C), když je výslovně řečeno, že 
jsou odstupňovány podle památkového významu [čl. 3 písm. g) vyhlášky], může být nástrojem 
pro posouzení dodržení zásady obdobného zacházení v obdobných případech, která je 
zakotvena v § 2 odst. 4 správního řádu. “ Tento rozsudek pak po podání kasační stížnosti 
potvrdil svým rozsudkem č. j. 9 As 2/2021-40 ze dne 30. 7. 2021 Nejvyšší správní soud.
Samotný fakt rozdělení území podle hodnotových kritérií a nastavení podmínek míře těchto 
kritérií, která jsou v daných celcích zastoupena, by měl svědčit o dodržení jedné ze základních 
zásad vyjádřených ve správním řádu a spatřovat v tomto postupu nezákonnost tak s ohledem 
na požadavek proporcionality nelze a je spíše dokladem opačného stavu, který není rozporný 
s § 6 zákona o státní památkové péči ani existující judikaturou správních soudů.
Nakonec je potřeba připomenout, že ve velké části dotčeného území už navíc určitý stupeň 
památkové regulace existuje (výše uvedené ochranné pásmo pro historické jádro města Brna), 
orgány státní památkové péče se tedy v tomto území ke stavebním zásahům po dlouhá 
desetiletí standardně vyjadřují a závazná stanoviska vydávají.
47
Text námitky podatele B. - č. IV.:
IV Nadměrná obecnost a nesrozumitelnost výrokové části NOOP MPZB je v přímém 
rozporu s požadavkem předvídatelnosti správního jednání orgánů památkové péče (tj. 
požadavek právní jistoty)
Formulace předmětu a podmínek ochrany použité v závazné části NOOP MPZB trpí 
nedostatky, které jsou vzhledem k závažnosti rozsáhlých důsledků předmětného správního 
aktu zcela nepřijatelné - text závazné části neposkytuje ani elementární představu o tom, jaký 
výrok nebo podmínky lze od orgánu památkové péče v závazném stanovisku očekávat. 
Příčinou toho je:
1) absolutní obecnost výroku - text neobsahuje popis žádných konkrétních hodnot ani 
žádné podmínky, které by měly jednoznačný konkrétní cíl,
2) obecná nesrozumitelnost formulací,
3) nelogická konstrukce jednotlivých výroků případně jejich kontextů,
4) nejasnost významů nebo obsahů použitých klíčových pojmů.
Podrobněji jsou tyto vady popsány níže:
Příklad formulace použité ve výroku NOOP MPZB - CL 1, Předmět ochrany:
„Předmětem ochrany v památkové zóně Brno jsou urbanistické, architektonické, výtvarné a 
kulturněhistorické hodnoty vybraných částí území města Brna, které dokládají zejména 
urbanistický, stavebně historický’, umělecký a kulturní vývoj města Brna a vytvářejí jeho 
charakteristické urbánní prostředí. Předmětem ochrany jsou památkově hodnotné prvky 
stávající urbánní struktury, charakter zástavby, hmotové a výškové uspořádáni objektů s 
charakteristickými pohledovými vazbami, charakteristickým architektonickým tvaroslovím a 
siluetou, veřejná prostranství a volné plochy zeleně s charakteristickými prvky’ městského 
interiéru a uličního parteru, historická zeleň.
Komentář Podatele - odůvodnění podstaty nedostatků formulace:
• pro označení předmětu ochrany jsou použity pojmy kvalitativně neutrální, které 
neposkytují žádné informace o tom, jaké konkrétní hodnoty jsou považovány za natolik 
významné (kvalitní), že spadají do zájmu státní památkové péče (např.: urbanistické 
hodnoty, prvky stávající urbánní struktury, charakteristické arch, tvarosloví ...) tyto jevy 
mohou v konkrétních jednotlivých případech dosahovat kvalit mimořádně vysokých, 
průměrných, ale také kvalit neuspokojivých nebo dokonce zavrženíhodných,
• urbanistický’, stavebně historický, umělecký’ a kulturní vývoj dokládá svým způsobem a 
svou mírou každá nemovitost - z pohledu subjektů dotčených předmětným správním aktem 
se jedná o formulaci relativní nikoliv exaktní, tzn. formulaci s nulitní právní vahou (každý 
může doklad vývoje spatřovat v čemkoliv, nicméně rozhodující bude postoj orgánu státní 
památkové péče), stejně tak orgán státní památkové péče může jakoukoliv nemovitost 
prohlásit za památkově hodnotný prvek,
• věcně a logicky jsou použité pojmy nekonzistentní, např. obsah pojmu hmotové a výškové 
uspořádání objektů je podmnožinou obsahu významově nadřazeného pojmu charakter 
zástavby nebo obsah pojmu volné plochy zeleně je podmnožinou obsahu významově 
nadřazeného pojmu veřejná prostranství nebo obsahy pojmů urbanistický vývoj, stavebně 
historický vývoj a umělecký’ vývoj jsou podmnožinami obsahu významově nadřazeného 
pojmu kulturní vývoj nebo obsahy pojmů urbanistické hodnoty, architektonické hodnoty, 
48
výtvarné hodnoty’ jsou podmnožinami obsahu významově nadřazeného pojmu 
kulturněhistorické hodnoty nebo obsah pojmu uliční parter je podmnožinou obsahu 
významově nadřazeného pojmu městský interiér - přesto jsou tyto pojmy v textu použity 
souřadně (tj. oddělené čárkou nebo spojkou „a“) - to způsobuje chaotické a nesrozumitelné 
vyznění celé formulace
• z formulace vyplývá, že předmětem památkové ochrany má být „volná plocha zeleně“, a 
to i v případě, že se nejedná o „historickou zeleň" - tzn. jakákoliv nově zřízená plocha 
zeleně,
• každá volná plocha zeleně bude mít v dosahu nějaký charakteristický prvek městského 
interiéru nebo uličního parteru (např. obrubník, lampu, lavičku, odpadkový koš, patník 
apod.),
• použité pojmy nemají legislativou definovaný nebo obecně jasný (nezpochybnitelný) 
význam resp. obsah, např. není zřejmé, co je myšleno pojmem charakteristická pohledová 
vazba-, příklady některých možných významů tohoto pojmu:
- podstata vnímání principu nějaké arch, nebo urb. kompozice (např. průhled na 
dominantu);
- vzájemná pohledová interakce mezi významným pozorovacím bodem (linií) a 
předmětným statkem;
- pohledová interakce mezi dvěma hodnotnými statky (nebo i více);
- jakákoliv pohledová vazba mezi veřejným prostranstvím a předmětným statkem;
- uplatnění předmětného statku v panoramatických pohledech;
-jakákoliv pohledová vazba.
• další použité pojmy s nejasným obsahem:
-kulturněhistorická hodnota,
-stavebně historický vývoj,
-charakteristické urbánní prostředí,
-památkově hodnotný prvek,
-urbánní struktura,
-charakteristické architektonické tvarosloví,
-charakteristický prvek městského interiéru (resp. uličního parteru), 
-historická zeleň.
• uvedená formulace je natolik vágní, obecná a nesrozumitelná, že by ji bylo možno nahradit 
formulací následující: „Předmětem ochrany v památkové zóně Brno jsou nemovitosti (aniž 
by se způsob nebo rozsah možností použití OOP jakkoliv změnil),
• uvedená formulace vyžaduje zásadní stylistickou korekturu a definice řady použitých 
pojmů s nejasným obsahem; je třeba si uvědomit, že OOP MPZB se dotkne blíže 
neurčeného okruhu osob, ve kterém budou převládat památkový laici s průměrnými 
mentálními schopnostmi.
Srovnání podmínek stanovených pro části A a B:
Následující tabulky provádějí srovnání formulací podmínek pro část A s podmínkami pro část 
B a rozbor možných výkladů srovnávaných podmínek (podbarvením a tučným písmem jsou
vyznačeny identifikované rozdíly formulací):
Podmínka pro část A: Podmínka pro část B:
a) při umístění staveb, zařízení, změně a) při umístění staveb, zařízení, změně
49
dokončených staveb a terénních úpravách 
musí být zachovány, resp. obnovovány 
hodnotné objekty s jejich vnějšími 
architektonickými a výtvarnými prvky, 
urbanistická struktura a kompoziční vazby 
urbánního organismu chráněného území;
dokončených staveb a terénních úpravách 
musí být přiměřeně zachovány hodnotné 
objekt}’ s jejich vnějšími architektonickými 
a výtvarnými prvky, urbanistická struktura 
a kompoziční vazby urbánního organismu 
chráněného území;
Co pro stavebníka, zamýšlejícího provést 
stavební změnu hodnotného objektu, 
znamená podmínka, že upravovaný objekt 
musí být „zachován, resp. obnovován“? 
Nabízí se řada možností výkladu - při změně 
stavby musí být hodnotný objekt: 
• zachován a současně obnoven,
• alespoň částečně zachován, pokud bude 
současně obnoven,
• zachován, ale nemusí být obnoven, 
obnoven, pokud nezůstane zachován.
Použité formulace vyvolávají řadu otázek, 
např.:
Znamená tato podmínka, že hodnotné 
objekty v části B musí být zachovávány 
alespoň částečně, a to v přiměřeném 
rozsahu?
Vůči čemu musí být zachování hodnotných 
objektů v části B přiměřené?
Znamená rozdíl formulace této podmínky 
pro část A a pro část B, že hodnotné objekty 
v části A mohou být zachovávány 
nepřiměřeně?
Podmínka pro část A: Podmínka pro část B:
b) stavby a pozemky’ musí být využívány 
přednostně v souladu s jejich 
kulturněhistorickými hodnotami, přičemž 
budou respektovány jejich kapacitní a 
technické možnosti;
b) stavby a pozemky musí být využívány 
přednostně v souladu s jejich 
kulturněhistorickými hodnotami, přičemž 
budou přiměřeně respektovány jejich 
kapacitní a technické možnosti;
Použité formulace vyvolávají řadu otázek, 
např.:
Kým musí být kapacitní a technické možnosti 
staveb a pozemku respektovány - vlastníkem 
nebo orgánem památkové péče?
Znamená rozdíl formulace této podmínky pro 
část A a pro část B, že v části A je přípustné 
něco jako „ nepřiměřený respekt“?
Vůči čemu musí být respektování 
kapacitních a technických možností v části B 
přiměřené?
Pokud má být povinným subjektem 
respektu vlastník, mohl by respektovat 
kapacitní a technické možnosti spíše méně, 
a tak by mohl nemovitost využít 
intenzivněji (výhodněji).
Pokud má být povinným subjektem 
respektu orgán památkové péče, mohl by 
respektovat kapacitní a technické možnosti 
spíše přísněji, a proto požadovat využití 
nemovitost méně intenzivní - méně 
výhodné než v případě základního respektu 
v části A (tj. bez rozsahu tolerance 
přiměřenosti). V tomto případě podmínka 
vytváří paradoxní předpoklady k tomu, aby 
památková péče v části B mohla být 
přísnější než v části A.
50
Podmínka pro část A: Podmínka pro část B:
c) veškeré úpravy pozemků, veřejných 
prostranství a dřevin, stavební úpravy a 
udržovací práce, které se projeví ve vnějším 
vzhledu nemovitosti, musí směřovat k 
zachování, resp. posilování zmíněných 
hodnot památkové zóny a musí být 
prováděny v souladu s architektonicko- 
urbanistickými, výtvarnými a kulturními 
kvalitami památkové zóny; umístění zařízení 
musí respektovat hodnoty památkové zóny;
c) veškeré úpravy pozemků, veřejných 
prostranství a dřevin, stavební úpravy a 
udržovací práce, které se projeví ve vnějším 
vzhledu nemovitosti, musí směřovat ke 
kultivaci městského prostředí tvořeného 
lokálně specifickou urbanistickou
strukturou, zástavbou a přírodními prvky: 
umístění zařízení musí respektovat hodnoty 
památkové zóny;
Znamená rozdíl formulace této podmínky pro 
část A a pro část B, že v části A úpravy 
nemovitostí nemusí „směřovat ke kultivaci 
městského prostředí “1
Znamená rozdíl formulace této podmínky 
pro část A a pro část B, že v části B úpravy 
nemovitostí nemusí „být prováděny v 
souladu s architektonicko- urbanistickými, 
výtvarnými a kulturními kvalitami 
památkové zóny“?
Podmínka pro část A: Podmínka pro část B:
d) nová výstavba a změny dokončených 
staveb nesmi narušovat architektonické i 
výtvarné a urbanistické hodnoty okolní 
zástavby, zejména kulturních památek;
d) nová výstavba a změny dokončených 
staveb nesmí narušovat architektonické, 
výtvarné a urbanistické hodnoty okolní 
zástavby, zejména kulturních památek;
Identifikovaný rozdíl zjevně nemá žádný vliv 
na význam formulace podmínky - režim 
památkové ochrany pro část A i pro část B je 
tedy stejný.
Podmínka pro část A : Podmínka pro část B:
e) nová výstavba musí respektovat charakter 
a měřítko památkově hodnotné zástavby, 
objemové proporce staveb, urbanistickou 
skladbu a prostorové uspořádání památkové 
zóny a dotvářet celek soudobou kontextuální 
architektonickou tvorbou ve formě a míře 
odpovídající památkovému významu 
jednotlivých částí památkové zóny.
e) nová výstavba musí přiměřeně 
respektovat charakter a měřítko 
památkově hodnotné zástavby, objemové 
proporce staveb, urbanistickou skladbu a 
prostorové uspořádání památkové zóny a 
dotvářet celek soudobou kontextuální 
architektonickou tvorbou ve formě a míře 
odpovídající památkovému významu a 
specifikám jednotlivých částí památkové 
zóny.
Znamená rozdíl formulace této podmínky pro 
část A a pro část B, že v části A dotváření 
celku nemusí odpovídat specifikám 
jednotlivých částí památkové zóny?
Pokud má byl povinným subjektem 
respektu orgán památkové péče, mohl by 
respektovat sledované hodnoty spíše 
přísněji, a proto stanovovat rozsáhlejší a
51
Znamená rozdíl formulace této podmínky pro 
část A a pro část B, že v části A je přípustné 
něco jako „ nepřiměřený respekt “?
Dotváření celku musí odpovídat
památkovému významu „jednotlivých částí 
památkové zóny“ nebo památkovému 
významu příslušné „ části A “?
Rozdíly ve formulacích podmínek zjevně 
nezaručují diferencovaný režim památkové 
ochrany v částech A a B.
náročnější požadavky než v případě 
základního respektu v části A (tj. bez 
rozsahu tolerance přiměřenosti). V tomto 
případě podmínka vytváří paradoxní 
předpoklady k tomu, aby památková péče 
v části B mohla být přísnější než v části A. 
Dotváření celku musí odpovídat 
památkovému významu a specifikám 
„jednotlivých částí památkové zóny“ nebo 
památkovému významu a specifikám 
příslušné „ části B “?
Nesrozumitelnost vyplývající z použití pojmu „respektovat“:
Problém pojmu „respektovat (dále také „re.“) je v jeho mimořádně širokém významovém 
spektru. Pojem je značně frekventovaný zejména v opatřeních obecné povahy, kde v různých 
kontextech nabývá nespočet významů (např. v územních plánech): brát v úvahu, být 
přiměřený k, být v souladu s, citlivě nakládat s, ctít, částečně omezit, dodržovat, doplňovat, 
formulovat, naplňovat, navazovat, nenarušovat, nepoškozovat, nepřekračovat, 
neznehodnocovat, plnit, počítat s, ponechat, postupovat v souladu s, považovat za prioritní, 
realizovat, stabilizovat, udržet (objekt), udržet (účel), udržet (kvalitu), umožnit uplatňování, 
uplatňovat, vycházet ze, využívat, zachovat, zohledňovat... Obecný význam slova re. (z lat. 
respectus - ohlížet se na něco, od respicere - ctít, vážit si) lze vyjádřit synonymy: mít ohled, 
uznávat, dodržovat, zachovávat úctu, opatrně jednat resp. zacházet... Opakem re. je 
bezohlednost nebo pohrdání. Respekt zahrnuje jisté dobrovolné sebeomezení a toleranci 
člověka vůči jiným osobám, názorům či kulturám, ale nikoliv proto, že by byl vůči nim 
lhostejný, nýbrž proto, že si jich váží a uznává jejich cenu, i když s jejich podstatou, názory 
nebo postoji nemusí souhlasit; re. předpokládá, že člověk si nedovolí uškodit jinému člověku 
(nebo jeho dílu).
V okrajových polohách významového spektra může pojem re. nabývat obsahů až téměř 
protikladných; například:
• re. může být extrémně chápán jako posvátná bázeň až strach, hluboká úcta, pokora a 
poníženost před něčím posvátným, nedotknutelným', v tomto případě re. generuje snahu 
subjektu se předmětnému jevu vyhnout, a to za každou cenu - předmět re. zůstává nedotčen,
• v opačném extrému pojem re. může označovat nekritický obdiv až zbožňování předmětu 
respektu', to naopak vede k přehnanému, mnohdy fanatickému, vyzdvihování jeho role a 
významu, k neustálému atakování (až destrukci) předmětu re. a současně k nedůvodnému 
opomíjení ostatních významných okolností;
• slovo „respektovat tedy bývá chápáno jak ve smyslu „ctít“; tj. - mít v úctě, mít ohled, vážit 
si, nijak se nedotknout - tzn. NENAPODOBOVAT,
• tak také ve smyslu „dodržovat“; tj. - aplikovat, použít, využít - tzn. NAPODOBOVAT, 
(napodobenina je však karikaturou jejímž účelem je zesměšňovat - což je opakem smyslu 
re.).
Významová neurčitost a vágnost pojmu re. je zcela nevhodnou vlastností pro jeho použití v 
závazných dokumentech. (Zákonodárce si je toho zjevně plně vědom, protože např. v 
52
památkovém zákoně je re. použit pouze 2 x, a to v souvislosti s restaurováním; ve stavebním 
zákoně není pojem re. dokonce použit ani jednou.) Ve vyhláškách o prohlášení památkových 
zón nebo rezervací je již frekvence použití nevhodného pojmu re. výrazně vyšší. Pokud Orgán 
za pojem re. v předmětném závazném dokumentu NOOP MPZB nenajde žádný vhodnější, 
měl by text doplnit jeho srozumitelnou a jednoznačnou definicí.
Další zásadní vady a nedostatky textu NOOP MPZB:
Analogicky by srovnávání a vyložení smyslu dalších navržených podmínek (tj. také pro části 
C a D) nutně vedlo ke zjištění, že stanovené podmínky režim památkové ochrany v 
jednotlivých částech MPZB nejen nediferencují, ale také ani nespecifikují. Z výše 
provedených srovnání a výkladů vyplývá, že mezi podmínkami pro části A a B nejsou téměř 
žádné významové rozdíly, v některých případech dokonce změněná formulace podmínky 
(vložením slova „přiměřeně“) vytváří předpoklady pro přísnější režim v části B než v části A 
(což je se zamýšlenou a deklarovanou diferenciací v rozporu). Pokud se v rámci podmínek 
pro část D explicitně nepožaduje ochrana hodnot místních, ale pouze hodnot „navazujících 
částí památkové zóny", pak to neznamená, že by zde taková ochrana neexistovala - ochrana 
kulturních hodnot je vyžadována zákonem, a to pro celé území památkové zóny (bez ohledu 
na to, v jaké části předmětná hodnota leží); formulace podmínek v OOP na tom nic nemění. V 
daném případě jsou podmínky natolik obecné a nesrozumitelné, že mohou absorbovat 
jakoukoliv restrikci ze strany orgánu památkové péče. NOOP MPZB neobsahuje žádné 
konkrétní podmínky ochrany typu:
„Stavební soubor XY vymezený ulicemi Xxxx, Yyyy a Zzzz je založen na urbanistické 
kompozici spočívající v podélné i příčné osové symetrii, osových průhledech a uplatnění 
dominant umístěných na exponovaných místech stavebního souboru - na nárožích a na 
hlavních osách. Při posouzení stavebního záměru orgán sleduje ochranu symetrie (tzn. 
realizací záměru nesmí dojít k významnému narušení existující symetrie), dále sleduje 
ochranu role dominant (tzn. realizací záměru nesmí být vytvořena konkurenční nová 
dominanta ani nesmí být odstraněna stávající dominanta) a konečně orgán sleduje ochranu 
typických prvků architektonického tvarosloví budov stavebního souboru, které sjednocují 
výraz předmětného území pod národním stylem - při stavebních úpravách existujících budov 
nesmí být tyto prvky významně narušeny, pro architektonické tvarosloví novostaveb v 
chráněném komponovaném prostoru XY (např. v prolukách) se jejich použití nevyžaduje. 
(Seznam typických prvků národního stylu je uveden v odůvodnění na str. xx). Pro stavební 
záměry prováděné v části stavebního souboru XY, nezasahující do prostoru komponovaného, 
se nestanovuj í žádné zvláštní podmínky památkové ochrany.“
Pouze z obdobně konkretizovaných podmínek si může uživatel MPZB vytvořit alespoň 
základní představu o tom, do čeho může památková ochrana zasáhnout v rámci jeho záměru 
na úpravu nemovitosti. Formulace podmínek stanovených v NOOP MPZB je natolik obecná, 
že neumožňuje si předem vytvořit představu žádnou - tento správní akt tedy nezakládá vůbec 
žádnou právní jistotu občanů, kromě té, že si musí pro jakoukoliv úpravu nemovitosti (včetně 
zeleně) vyžádat závazné stanovisko orgánu památkové péče. Formulace klíčové části výroku - 
tj. podmínek ochrany - je v NOOP MPZB natolik vágní, obecná a nesrozumitelná, že by ji 
bylo možno v plném rozsahu nahradit formulací následující: „Kulturní hodnota nemovitosti v 
památkové zóně Brno nesmí být snižována (aniž by se způsob nebo rozsah možností použití 
OOP jakkoliv změnil).
53
Způsob stanovení předmětu a podmínek ochrany v NOOP MPZB má pouze dva základní cíle: 
1) vytvořit legislativní prostředí pro implementaci přísnější památkové ochrany;
2) orgánu památkové péče poskytnout neomezený prostor pro správní uvážení (resp. 
libovůli).
V budoucích správních procesech bude mít orgán státní památkové péče naprosto dominantní 
postavení, a naopak občan nebude mít žádnou oporu, na základě které by se mohl dovolávat 
svých práv. V NOOP MPZB není stanovena žádná podmínka pro způsob výkonu památkové 
péče týkající se její přiměřenosti, účelnosti, racionality, intenzity (resp. přísnosti), která by 
poskytovala jakousi základní právní jistotu, že existuje alespoň nějaká šance domoci se 
spravedlivého řízení; např.:
„Pokud se dotčená osoba domnívá, že orgán památkové péče ve svém závazném stanovisku 
stanovil podmínky pro provedení zamýšlených úprav nemovitosti nepřiměřeně vůči dotčené 
kulturní hodnotě MPZB, může si formou stížnosti na nezákonnost závazného stanoviska (dle 
§ 175 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád) u orgánu PP vyžádat podrobné odborné 
odůvodnění konkrétních okolností nebo věcných obsahových částí stanovených podmínek. 
Pokud je ve věci těchto zamýšlených úprav následně podána žádost o umístění nebo povolení 
stavby a v rámci podání je doložena výše uvedená stížnost na nezákonnost závazného 
stanoviska orgánu PP, postupuje dále stavební úřad podle poslední věty odstavce 8, § 149, 
zákona č. 500/2004 Sb., správní řád - tzn. závazné stanovisko postoupí nadřízenému orgánu 
památkové péče k přezkumnému řízení a vyčká jeho rozhodnutí.“
Právní jistota plyne zejména z legality při tvorbě i aplikaci práva. Pro naplnění principu 
právní jistoty je nezbytné, aby právní prostředí bylo dlouhodobě stabilní, jednotné, relativně 
jednoduché a předvídatelné. Opatření obecné povahy sice není právním předpisem, ale je jeho 
aplikací a ze své podstaty v konečném důsledku práva občanů omezuje - proto je významným 
determinantem principu právní jistoty. Stavebník si na základě závazného dokumentu musí 
být vědom, jaká konkrétní práva získává a jaké konkrétní povinnosti jsou na něj uvaleny. 
Právní prostředí, které bude deformováno OOP MPZB ve zveřejněné podobě, je v rozporu s 
principem právní jistoty, a to zejména z následujících důvodů:
• bude dlouhodobě nestabilní - bude platit územní plán, který nebude v souladu s 
podmínkami památkové zóny; záhy po vydání nového územního plánu se bude pořizovat 
jeho změna; pravděpodobně časem dojde také ke zrušení rozhodnutí o OP MPRB; takováto 
nestabilita může trvat řadu let (i deset);
• nebude jednotné - v dotčeném území budou po určitou dobu platit podmínky účelu využití a 
prostorového uspořádání území (nemovitostí) stanovené třemi závaznými dokumenty - 
rozhodnutí o OP MPRB, opatření obecné povahy, kterým bude prohlášena městská 
památková zóna a opatření obecné povahy, kterým bude vydán Uzemní plán Brno (resp. 
ještě před tím obecně závazná vyhláška o závazných částech územního plánu města); 
podmínky využití území stanovené těmito dokumenty budou značně rozdílné,
• bude velmi složité a nepřehledné - chaotické překrývání vrstev podmínek využití území 
(popsané v předešlé odrážce) způsobí zásadní problémy ve srozumitelnosti aplikace práva v 
dotčeném území; mimořádně obtížné bude zejména určit priority uplatňování jednotlivých 
rozporných podmínek současně platných dokumentů,
• způsob aplikace práva je nepředvídatelný - z důvodu vágnosti a obecnosti NOOP MPZB 
54
nelze budoucí uplatňování podmínek ochrany orgány a odbornou organizací statní 
památkové péče žádným způsobem předjímat.
Rozhodnutí o námitce č. IV.:
Výrok: námitka podatele B. - č. IV. se zamítá.
Odůvodnění:
V námitce relativizované pojmy, které podatel uvádí jako „pojmy nejasného obsahu“ jsou 
v oblasti památkové péče a její existující odborné a obecně dostupné metodice zabývající se 
ochranou staletého kulturního dědictví a jedinečného výtvarného umu lidských rukou a mysli 
užívané konzistentně, srozumitelně, a to celá desetiletí, v jasně definovaném kulturním a 
osvětovém smyslu a významu, vztahujícím se k charakterizování, respektování, uchovávání a 
rozvíjení konkrétní památkové hodnoty a specifického kultuměhistorického potenciálu 
konkrétního místa. Nejedná se tedy o nějaké pojmoslovné novotvary vymyšlené účelově pro 
předmětné opatření obecné povahy, ani o pojmy, s jejichž významem lze v daném kontextu 
nakládat takovým způsobem, že by mohly naopak posloužit jako karikatura jejich původního 
smyslu. Kulturní dědictví je souhrn jedinečných a neopakovatelných hodnot hmotné a 
nehmotné povahy, vzniklých historickým vývojem civilizačního procesu v podmínkách 
konkrétního prostředí. Význam v námitce relativizovaných pojmů lze v obecnosti nastínit 
následovně:
Charakteristická pohledová vazba - v rámci tradičních městských vedut se jedná o 
architektonicky, urbanisticky a esteticky působivou pohledovou interakci mezi dvěma (nebo 
více) hodnotnými objekty, průhledy na významné urbánní a krajinné kompozice či 
dominanty, či o místně charakteristické kvalitativní uplatnění nějakého konkrétního 
hodnotného objektu (či kompozice) v panoramatických, nebo dálkových směrovaných 
pohledech.
Kulturněhistorická hodnota - obecně ty kulturní a historické hodnoty, které dlouhodobě a 
konzistentně hájí státní památková péče, a které jsou předmětem staletého zájmu 
kultuměhistorického bádání a veřejného zájmu na uchovávání kvalitativních projevů a 
neopakovatelných děl lidské kultury. Lze je charakterizovat jako komplex hmotných a 
nehmotných prvků - hodnot, vzniklých postupným vývojem konkrétního osídlení, tradic 
plynoucích z charakteru místa a na místo vázaných, dějinných souvislostí, apod.
Stavebně historický vývoj - složitý a mnohovrstevnatý vývoj konkrétního objektu a území 
z pohledu uměleckohistorického, urbanistického, stavebního, technologického, materiálového 
a historického. Jednotlivé fáze dochovaného vývoje udávají základní a unikátní představu o 
historické a estetické podobě a formách objektu a širších celků od jeho počátku do dnešní 
doby.
Charakteristické urbánní prostředí - v daném místě tradiční městotvorné urbánní prostředí ve 
smyslu kulturního životního prostředí, které je po staletí vytvářené a kultivované člověkem 
skrze urbanismus, jehož cílem je smysluplně a vizuálně ladně rozvíjet dlouhověké sídelní 
útvary ve společensky funkční a esteticky hodnotné udržitelné celky. Charakteristické urbánní 
prostředí je potom takové, které je pro danou památkově hodnotnou lokalitu a její 
charakteristickou přírodní konfiguraci typické, danou oblast viditelně určuje a pro své kvality 
a jiné specifické hodnoty vytváří prostředí hodné statusu plošné památkové ochrany.
55
Urbánní struktura - je člověkem vytvořená fyzická struktura v rámci urbanizované přírody, 
anebo v rámci kultivace a kvalitativního rozvíjení starších sídelních útvarů, případně velkých 
územních celků (regionů). Urbánní struktury města lze rozlišit z hlediska jejich funkčního a 
prostorového uspořádání. Lze rozlišit například tyto struktury města: vlastní historické 
centrum, úseky městské blokové zástavby se silným městotvomým významem, úseky 
městských vilových čtvrtí se silným městotvomým významem, suburbánní oblasti 
rezidenčního charakteru, sídliště, vesnická oblast integrovaná do města.
Památkově hodnotný prvek - kvalitativní prvek, který je nositelem urbanistické, 
architektonické, umělecké, řemeslné, či kulturněhistorické hodnoty.
Charakteristické architektonické tvarosloví - jedná se o charakteristické architektonické 
tvary, formy, umělecké, uměleckořemeslné, řemeslné a konstrukční prvky a detaily 
vytvářející jedinečné památkové hodnoty konkrétní stavby, souboru, nebo lokality.
Charakteristický’ prvek městského interiéru/uličního parteru — památkově kvalitativní prvek, 
který je pro daný městský interiér/uliční parter příznačný, určující, typický, nebo jedinečný. 
Historická zelen - zeleň, která kvalitativně a esteticky působivě navazuje na prostorové 
uspořádání konkrétní architektury, může mít i určují charakter pro další zástavbu a je přímou 
součástí historického a urbanistického sídelního vývoje dotčeného místa. Jedná se například o 
historické směrované promenádní aleje, uliční stromořadí, zeleň na náměstích, zeleň při 
sochařských dílech, o památné stromy, „okružní parky“ na místě někdejšího opevnění, ale 
také o místa, kde historicky zeleň byla, dotvářela dobový obraz kultivovaného sídla, ale dnes 
se už na místě nenachází.
Podrobněji a komplexněji jsou tyto pojmy vysvětleny a specifikovány např. ve veřejně 
dostupných odborných či odbomě-popularizačních publikacích Národního památkového 
ústavu.
Z uvedených srovnání je zřejmé, že zatímco v části A jsou památkové hodnoty chráněné 
nejpřísněji (musí se v případě plánovaných stavebních zásahů dbát o jejich maximální 
zachování, nebo je v rámci stavebních zásahů ve veřejném zájmu degradované památkové 
hodnoty i obnovit, pokud v minulosti již zanikly), v části B dochází k mírnější „přiměřené“ 
ochraně, není například stanovena potřeba zaniklé památkové hodnoty obnovovat.
K uvedeným poznámkám pro jednotlivé body podmínek ochrany podatele k jednotlivým 
srovnáním lze uvést:
a) Formulace „zachován, resp. obnovován“ znamená, že hodnotný prvek bude při obnově 
objektu zachován, pokud v současnosti existuje, nebo bude pokud možno obnoven, pokud 
v minulosti částečně, či zcela zanikl, nebo byl poškozen.
b) Kapacitní a technické možnosti staveb a pozemků musí být respektovány v rámci jejich 
dalšího využívání. Tyto možnosti bude tedy respektovat jak vlastník, tak ten, kdo bude 
stavební záměr schvalovat. V části B se jedná o mírnější omezení vlastníka v možnostech 
dalšího využívání staveb a pozemků.
c) Zachování, resp. posilování hodnot památkové zóny by přirozeně mělo i zachovat či 
posilovat kultivaci městského prostředí. V části B je zase stanovená ochrana mírnější, 
zmíněné hodnoty nemusí být zcela zachovány, posilovány (obnovovány), ale nesmí 
památkově hodnotné městské prostředí narušovat, poškozovat, degradovat.
56
d) Text části A byl upraven tak, aby zněl stejně jako u části B (spojka „i“ byla změněna na 
čárku). Dále bylo na základě námitky podatelů G. a H. - č. XI. - část C) bod 7. u obou 
částí A i B vypuštěno „zejména kulturních památek“.
e) Architektonická slohová, stavebně-typologická a urbanistická intaktnost a jednota 
historické zástavby je v části B obecně komplikovanější, nebo nižší, než je tomu v případě 
architektonicky, stavebně-typologicky a urbanisticky obecně ucelenější části A. Z tohoto 
hlediska mohou být v části B za přípustné považovány například i některé zásahy a 
dostavby, jež by v případě části A nebyly z památkového hlediska vhodné a možné. Každý 
takový případ je však vždy nutno posuzovat individuálně, respektive je vždy nutno 
zohlednit specifika, kvality, nebo naopak vady konkrétního místa, případně památkový 
význam konkrétní stavby. Ani v části B by tedy pochopitelně neměla vznikat taková 
výstavba, která je v přímém rozporu se smyslem, charakterem a stěžejními hodnotami 
památkově plošně chráněného území.
Obšírný filosofický výklad slova „respektovat“ prezentovaný v této námitce, je v souvislosti 
s textem a jasně formulovaným smyslem předmětného opatření obecné povahy nedůvodný. 
Z kontextu je zcela zřejmé, že pojmem respektovat je myšleno „navazovat, nenarušovat, 
nepoškozovat, neznehodnocovat“ například tradiční urbánní strukturu dotčeného území, 
použité tvarosloví hodnotných staveb, esteticky působivé pohledové vazby apod. Dále 
upozorňujeme, že pojem respektovat se vyskytuje nejen v různých zákonech (například 
občanský zákoník, stavební zákon nebo zákon o ochraně přírody a krajiny, a mnoho dalších) 
ale také v Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod ve znění protokolů č. 3, 5 a 8 
(209/1992 Sb.), kde je například v čl. 1 uvedena povinnost respektovat lidská práva. Dále je 
tento pojem použit i v Evropské úmluvě o ochraně architektonického dědictví (73/2000 Sb. m. 
s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí), kde je tento pojem použit v čl. 11, ve kterém se 
píše o respektování architektonického a historického charakteru dědictví.
Není pravdou, že by vlastník neměl v budoucích správních procesech možnost dovolávat se 
svých práv. O dopadech na práva a povinnosti vlastníků nemovitostí na území památkové 
zóny informuje závěrečná část odůvodnění předmětného opatření obecné povahy. 
Vlastníci v případě plánovaných stavebních činností budou postupovat podle § 14 odst. 2 
památkového zákona a k těmto činnostem si budou muset vyžádat závazné stanovisko orgánu 
státní památkové péče na příslušném obecním úřadě obce s rozšířenou působností. Proti 
tomuto závaznému stanovisku se nelze samostatně odvolat. Opravné prostředky (odvolání) 
může žadatel uplatňovat až proti rozhodnutí stavebního úřadu, který ve věci rozhodne. Tyto 
opravné prostředky mohou směřovat i pouze proti závěrům nebo podmínkám závazného 
stanoviska orgánu státní památkové péče. Odvolání je postoupeno nadřízenému stavebnímu 
úřadu na krajský úřad, který závěry závazného stanoviska buďto potvrdí, nebo tyto závěry 
změní.
Dále je potřeba upozornit, že při případných soudních řízeních soudy velice přísně posuzují, 
zda byla při vydávání závazného stanoviska dodržena zásada proporcionality, tedy zda bylo 
s ohledem na dosažení sledovaného cíle do vlastnického práva zasaženo co nejšetměji. 
Nejvyšší správní soud k tomuto například uvádí v rozsudku 10 As 299/2017-41 ze dne 17. 1. 
2019: „Zájem na památkové ochraně je jen jedním zvíce zájmů veřejných a soukromých, 
57
které se střetávají, a tedy si vzájemně konkurují. Proti tomuto zájmu zpravidla stojí legitimní 
zájem vlastníka nemovitosti na jejím ekonomicky udržitelném a dlouhodobém využití. 
Památková ochrana nesmí volil jen extrémní řešení. Naopak by měla usilovat o co nejmenší 
omezení vlastnických práv dotčených vlastníků nemovitostí, která ještě vedou k dosažení cíle 
této ochrany.“ A dále například v rozsudku Nejvyššího správního soudu 2 As 322/2015 - 73 
ze dne 21. 4. 2016, je uvedeno: „Orgán památkové péče však musí při vydávání stanoviska 
sledovat dosažení přijatelného a přiměřeného kompromisu mezi veřejným zájmem na ochraně 
kulturního dědictví a soukromých zájmů vlastníků na využití svého majetku. (...) V zájmu 
památkové péče totiž není, aby přehnanými požadavky bylo fakticky zabráněno údržbě a 
využívání objektu, neboť důsledkem takového přístupu může být rezignace vlastníka na 
provádění jakékoli údržby a následně pak neřešitelný havarijní stav takového objektu.“
Z tohoto vyplývá, že vydávání závazných stanovisek neumožňuje libovůli a v případě, že má 
vlastník proti obsahu závazného stanoviska výhrady, má zákonem danou možnost se proti 
němu odvolat.
Text námitky podatele B. - č. V.:
V Nadměrná obecnost a nesrozumitelnost výrokové části NOOP MPZB je v přímém 
rozporu s Koncepcí památkové péče v České republice
V dokumentu Koncepce památkové péče v České republice na léta 2017 - 2020, schváleném 
usnesením vlády č. 13 ze dne 9. ledna 20171 se mj. uvádí „Pro smysluplnost a účelnost plošné 
památkové ochrany je velmi důležitá jasná a jednoznačná specifikace hodnot shledaných a 
chráněných na dotčeném území, stejně jako stanovení konkrétních podmínek a pravidel jejich 
ochrany. “. V odůvodnění vládního návrhu Zákona č. 307/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 
20/1987 Sb., o státní památkové péči je mj. uvedeno, že návrh: „vytváří prostor pro 
racionalizaci postupů orgánů státní památkové péče“ a „posílí předvídatelnost správních 
aktů orgánů státní památkové péče “. Oba výše uvedené dokumenty zpracovával Orgán. Z 
citovaných postojů tedy vyplývá, že Orgán spatřuje jako žádoucí trend ve státní památkové 
péči smysluplnost (racionalitu), účelnost, srozumitelnost, jednoznačnost, konkrétnost a 
předvídatelnost.
1 Novější koncepce zatím Orgánem zveřejněna nebyla.
V souvislosti s tím je třeba namítnout, že celkový obsah NOOP MPZB je v rozporu se všemi 
těmito koncepčními (Orgánem formulovanými) zásadami památkové péče:
• Rozpor s požadavkem racionality - MPZB je vymezena na rozsáhlém území, na jehož 
významné části se kulturní hodnoty vyžadující plošnou památkovou ochranu nevyskytují; 
památková péče je tedy nadměrná, a tím nesmyslně uvaluje nové povinnosti na tisíce 
dotčených osob a iracionálně zvyšuje administrativní zátěž orgánu památkové péče.
• Rozpor s požadavkem účelnosti - NOOP MPZB nestanovuje žádné konkrétní předměty 
ochrany ani žádné cílevědomé podrobné podmínky jejich ochrany; nejsou stanoveny žádné 
podmínky, které by byly účelně zaměřeny na konkrétní jedinečné či mimořádné kulturní 
hodnoty identifikované v dotčeném území; navržené podmínky nijak nezpřesňují zákonné 
požadavky.
• Rozpor s požadavkem srozumitelnosti - nesrozumitelnost textu NOOP MPZB byla 
58
odůvodněna již výše; navržená ustanovení lze vykládat mnoha způsoby a pokud se provede 
přísně logický rozbor významu jednotlivých formulací včetně jejich významových 
kontextů, generují se výklady až absurdní (zjevně Orgánem nezamýšlené).
• Rozpor s požadavkem jednoznačnosti - obsah textu NOOP MPZB je přesným opakem 
jednoznačnosti; v textu závazné části nelze za jednoznačné považovat nic.
• Rozpor s požadavkem konkrétnosti - závazná část NOOP MPZB nepopisuje žádnou 
konkrétní kulturní hodnotu, nestanovuje žádnou podmínku ochrany nějakého konkrétního 
statku nebo nějaké konkrétní dějinné hodnoty, neobsahuje ani žádný odkaz na nějakou 
konkrétní hodnotu území. V textové části odůvodnění se sice stručně zmiňují některé 
konkrétní hodnoty dotčeného území (např.: „ Totéž platí o secesi a moderně, jejíž vrchol v 
Brně představují především stavby žáků Otto Wagnera, ... “ nebo „Specifickou součást 
území tvoří urbanisticky i architektonicky jedinečný komplex brněnského Výstaviště, který 
je... ale to konkrétnost NOOP MPZB nezvyšuje, protože závazná část je zaměřena 
obecně na celé území a na všechny hodnoty MPZB a nikoliv jen na ty hodnoty, které jsou 
specifikovány v odůvodnění. Ani z popisu uvedeného v odůvodnění však nevyplývá, které 
konkrétní znaky (vlastnosti) uvedených statků jsou nositeli hodnot, které mají být díky 
MPZB státem pro Brno zachráněny.
• Rozpor s požadavkem předvídatelnosti - je dán fatální bezobsažností a nesrozumitelností 
formulací NOOP MPZB definujících předmět a podmínky ochrany - z navrženého textu 
nelze žádným způsobem dovodit, jak orgán památkové péče bude v jednotlivém 
konkrétním případě postupovat a jaký verdikt, případně jaké podmínky, lze v závazném 
stanovisku očekávat.
Rozhodnutí o námitce č. V.:
Výrok: námitka podatele B. - č. V se zamítá.
Odůvodnění:
S touto námitkou nelze souhlasit. Tvrzení, že na významné části vymezeného území se 
kulturní hodnoty vyžadující ochranu nevyskytují, je subjektivní názor podatele. Své tvrzení 
ani nijak nedokládá. Předmět ochrany je také jednoznačně stanoven. Srozumitelnost textu je 
dle názoru Ministerstva kultury i ostatních zainteresovaných spolutvůrců návrhu dostatečná. 
Návrh na vyhlášení předmětné památkové zóny byl po celou dobu připravován v úzké a 
intenzivní konzultační součinnosti s Kanceláří architekta města Brna a s vědomím 
Statutárního města Brna. Právě na základě vznesených požadavků Kanceláře architekta města 
Brna a Statutárního města Brna došlo v průběhu několikaletého společného vyjednávání 
k praktickému vymezení části A, B, C a D památkové zóny. Z výše uvedených věcných 
důvodů a vzhledem ke specifikám urbanismu širšího centra města Brna se toto vymezení 
neodvíjí od hranic jednotlivých katastrálních území, či hranic městských částí, ale od 
konkrétní skutečnosti ověřené odbornou organizací v terénu, kde se a v jaké míře dochování a 
významu vyskytují shledané památkové hodnoty navrženého celku, a kde tyto hodnoty 
v rámci kontinuální zástavby naopak absentují. Ke konkrétním, v námitce výše citovaným 
filozofickým zrelativizováním jednotlivých částí, vět a slov opatření obecné povahy, 
uvedeným v předchozí námitce č. IV, se správní orgán již vyjádřil v odůvodnění rozhodnutí o 
zamítnutí této námitky č. IV.
59
Opatření obecné povahy obecně vymezuje svou skutkovou podstatu, nemůže tedy nikdy řešit 
konkrétní případ a na obecnou část odůvodnění proto logicky nelze klást přehnané nároky. 
Opatření obecné povahy nemůže jednotlivě stanovovat či deklarovat konkrétní památkové 
hodnoty stovek a tisíců konkrétních domů či pozemků v památkové zóně a fantazijně 
předjímat veškerá budoucí správní řízení a závazná stanoviska. K podrobnému posuzování 
přítomnosti a míry přítomnosti památkových hodnot konkrétních věcí slouží například řízení 
o prohlášení věci za kulturní památku, nebo zpracovávané stavebně historické průzkumy a 
detailní tzv. krajské plány ochrany památkově plošně chráněných území, apod. Opatření 
obecné povahy nemůže ani nahrazovat budoucí rozhodnutí úřadů, která vydávají závazná 
stanoviska ve stavebních řízeních. Subjektivní právo stavby zakládá až rozhodnutí příslušného 
správního orgánu, nikoli samotné opatření obecné povahy.
Právo na individuálně zaměřené odůvodnění opatření obecné povahy vzniká pouze těm 
vlastníkům dotčených nemovitostí, kteří podali proti návrhu opatření námitky. Rozhodnutí o 
námitkách musí být řádně odůvodněno, tedy musí reagovat na konkrétní výhrady podatele 
námitek.
Dále dle § 6a památkového zákona může být krajskému úřadu svěřena pravomoc vydat tzv. 
plán ochrany, ve kterém stanoví způsob zabezpečení kulturních hodnot památkové rezervace 
a památkové zóny z hlediska státní památkové péče, a ve kterém lze určit, u jakých 
nemovitostí, nejsou-li kulturní památkou, ale jsou v památkové rezervaci nebo památkové 
zóně, nebo u jakých druhů prací na nich, včetně výsadby a kácení dřevin na veřejných 
prostranstvích (dále jen „úprava dřevin“), je vyloučena povinnost vlastníka (správce, 
uživatele) vyžádat si předem závazné stanovisko podle § 14 odst. 2.
Text námitky podatele B. - č. VI.:
VI Nadměrná obecnost a nesrozumitelnost výrokové části spolu s nekonzistentností a 
nedostatečnou podrobností odůvodnění způsobují nepřezkoumatelnost NOOP MPZB 
Nepřezkoumatelnost NOOP MPZB z důvodu v nesrozumitelnosti spočívá v tom, že 
předmětný správní akt postrádá základní zákonné náležitosti. Základní obsahové náležitosti 
prohlášení území za památkovou zónu jsou stanoveny v § 2, odst. 1, vyhl. č. 66/1988 Sb. (viz 
odůvodnění námitky JI). Z těchto náležitostí závazná část NOOP MPZB zcela postrádá 
„charakteristiku významných kulturních hodnot území“ a vzhledem k mimořádné obecnosti a 
nesrozumitelnosti textu (viz odůvodnění námitky IV) je možno konstatovat, že ve výroku 
NOOP MPZB je „popis předmětu ochrany a péče“ a „stanovení podmínek pro stavební a 
další činnosti“ zpracováno nedostatečně resp. zmatečné.
V daném případě nelze NOOP MPZB přezkoumat ani pro nemožnost zjistit v něm pravé 
důvody, pro které bylo vydáno. Důvody návrhu vymezení nové památkové zóny v 
dokumentaci předmětného správního aktu sice částečně formulovány jsou, ale obsah a rozsah 
tohoto popisu je zcela nedostatečný. Z dokumentace se dozvíme toliko, že v centrální části 
Brna existuje mnoho významných kulturních hodnot, v odůvodnění nalezneme také několik 
příkladů těchto hodnot, a dále, že se Orgán domnívá, že z hlediska památkové péče bude 
vhodné tyto hodnoty zahrnout do jedné velké památkové zóny. O jaké konkrétní kulturní 
hodnoty se jedná, v čem jejich hodnota spočívá a kde se přesně nachází nebo případně kam až 
sahá jejich vliv - to už se v dokumentaci NOOP MPZB dotčená osoba nedozví. Vzhledem k 
60
tomu, že NOOP MPZB přináší významný zásah do práv a povinností desítek tisíc lidí, je 
nutno tento správní akt považovat za mimořádně závažný. Přiměřeně této závažnosti by měly 
být zpracovány také důvody navrženého řešení - tzn. pro každý jednotlivý stavební soubor, 
každou ulici nebo jiné veřejné prostranství, které jsou do MPZB zahrnuty, mělo být 
srozumitelně a přesvědčivě odůvodněno, v čem spočívá jejich hodnota vyžadující jejich 
zahrnutí do památkové zóny. Součástí odůvodnění NOOP MPZB je však pouze stručný popis 
vybraných nejvýznamnějších hodnot jednotlivých vymezených částí MPZB nebo jejich popis 
obecný. Dále obsahuje odůvodnění poměrně obsáhlý text o historickém vývoji Brna, který 
však ve smyslu identifikace konkrétních kulturních hodnot a odůvodnění jejich zařazení do 
MPZB ničeho nepřináší. Věcná podstata předmětného správního aktu, z níž Orgán vychází, 
tedy zjevně nemá oporu v jeho odůvodnění.
Z důvodu povrchnosti identifikace kulturních hodnot dotčeného území, nelze přezkoumat ani 
to, zda pro plošnou památkovou ochranu v tak rozsáhlé ploše existuje dostatek důvodů. 
Podatel je přesvědčen, že převážná část území vymezeného pro MPZB žádné významné 
kulturní hodnoty vyžadující plošnou památkovou ochranu neobsahuje (viz grafickou přílohu 
tohoto podání, která byla v roce 2021 zpracována ve spolupráci Podatele a Kanceláře 
architekta města Brna).
Z dokumentace se také není možno dozvědět o pravých důvodech tlaku Orgánu na prohlášení 
tak rozsáhlé MPZB. NOOP MPZB je odůvodňován ochranou urbanistických, 
architektonických, výtvarných a kulturněhistorických hodnot. Pravým důvodem navrženého 
opatření je však snaha o nápravu pochybení orgánů památkové péče, kdy z důvodu jejich 
nedbalosti došlo v nedávné minulosti ke zrušení památkové ochrany řady historicky cenných 
objektů na území města Brna. Památková ochrana těchto objektů by měla být zajištěna 
opětovným zapsáním do Ústředního seznamu kulturních památek, nikoli velkorysým 
vymezením nové památkové zóny, jejíž rozsah je dán pouze potřebou zahrnout všechny 
nemovitosti, které chybou orgánů památkové péče (včetně Orgánu) o řádnou památkovou 
ochranu přišly.
Z důvodu mimořádné obecnosti a nesrozumitelnosti NOOP MPZB a z nemožnosti posoudit 
dostatečnost důvodů pro tak závažný správní akt, vyplývá skutečný charakter dokumentu - 
plošná a obecná památková péče ponechaná zcela na libovůli orgánu památkové péče. Pokud 
by zákonodárce shledal takovýto způsob památkové péče účelným, zajisté by do legislativy 
již dávno zavedl obecnou povinnost žádat v souvislosti s jakoukoliv úpravou nemovitosti o 
závazné stanovisko orgán památkové péče (např. analogicky s orgánem ochrany životního 
prostředí). Nicméně z dostupných zdrojů je zřejmé, že je tomu právě naopak - zákonodárce 
vyžaduje tuto zátěž uvalit na občany pouze ve výjimečných případech, a to v místech, která 
svojí kulturní hodnotou zvýšenou péči státu o své kulturní dědictví jednoznačně vyžadují.
Rozhodnutí o námitce č. VI.:
Výrok: námitka podatele B. - č. VI. se zamítá.
Odůvodnění:
Z textu vyhlášky č. 66/1988 Sb., nevyplývá, jak uvádí podatel, že by všechny uvedené části 
opatření obecné povahy musely být nutně ve výrokové části, pouze to, že by je mělo 
61
obsahovat. Podrobněji byl tento argument podatele rozebrán a jeho zamítnutí odůvodněno u 
námitky č. II a IV tohoto podatele.
Opatření obecné povahy nemůže stanovovat či deklarovat konkrétní památkové hodnoty 
stovek a tisíců konkrétních domů či pozemků. Právo na individuálně zaměřené odůvodnění 
opatření obecné povahy vzniká pouze těm vlastníkům dotčených nemovitostí, kteří podali 
proti návrhu opatření námitky. Rozhodnutí o námitkách musí být řádně odůvodněno, tedy 
musí reagovat na konkrétní výhrady podatele námitek.
Konkrétněji jsou chráněné památkové hodnoty popsané hned v článku 1 Předmět ochrany, ze 
kterého vyplývá, že zde byly v rámci dotčeného území shledány vysoce koncentrované 
hodnoty urbanistické, architektonické, výtvarné a kultuměhistorické. Tyto památkové 
hodnoty jsou v kontextu širšího centra města Brna zřejmé a jsou obecně dlouhodobě známé a 
reflektované v odborných článcích a publikacích, vysokoškolských výzkumech i 
popularizujících monografiích, včetně turistických průvodců a propagačních materiálů 
Statutárního města Brna. Jsou ověřitelné a čitelné v dochovaném charakteru historické 
zástavby, ve hmotovém a výškovém uspořádání objektů a jejich esteticky působivých 
pohledových vazbách, architektonickém tvarosloví a siluetě, v bohatém uměleckořemeslném 
detailu stavebního fondu, v urbanistické struktuře jednotlivých městských čtvrtí, v uspořádání 
veřejných prostranství a ploch zeleně, ve vysokém autorském podílu významných architektů a 
dobových stavitelů 19. a 20. století na tehdejší stavebně-typologicky rozmanité výstavbě 
města. Na tento text navazuje odůvodnění opatření obecné povahy, kde jsou tyto hodnoty 
specifikované blíže v části Důvody k prohlášení památkové zóny a následně velmi detailně 
v části Charakteristika předmětného území — historický vývoj a urbanistické zhodnocení. 
Specifické konkrétní kulturní hodnoty jednotlivých nemovitostí a stanovení podmínek pro 
jejich ochranu je však věcí budoucích individuálních správních aktů, z tohoto důvodu toto 
nemůže být obsahem tohoto opatření.
Proces přípravy vyhlášení předmětné památkové zóny započal už v r. 2017. V průběhu 
dalších let následně docházelo k intenzivním jednáním mezi zástupci samosprávy města Brna, 
Odborem památkové péče Magistrátu města Brna, Odborem územního plánování a rozvoje 
Magistrátu města Brna, Kanceláří architekta města Brna, zástupci Národního památkového 
ústavu a Ministerstva kultury. K jednáním byl přizván i zástupce Krajského úřadu 
Jihomoravského kraje. Na těchto společných jednáních byly důkladně projednané různé 
varianty podoby památkové zóny a postupně došlo ke kompromisnímu zmenšení jejího 
původně navrženého rozsahu. K odsouhlasení konečné podoby rozsahu a podoby předmětné 
památkové zóny všemi přítomnými osobami došlo za účasti přizvaných médií na finálním 
jednání dne 26. 8. 2020, kterého se zúčastnili zástupci Ministerstva kultury, Národního 
památkového ústavu. Kanceláře architekta města Brna, Statutárního města Brna, Krajského 
úřadu Jihomoravského kraje a Magistrátu města Brna. Tato společná dohoda byla učiněna 
v brněnském sídle Kanceláře architekta města Brna.
Ministerstvo kultury bylo v průběhu přípravy vyhlášení návrhu předmětného opatření 
následně přizváno ze strany Statutárního města Brna k novému jednání, označeného jako 3. 
kulatý stůl, uskutečněného dne 22. 2. 2021, kterého záznam je veřejně dostupný na stránce: 
https://kambmo.cz/uplvnule-akce/kulatv-stul-mestska-pamatkova-zona-iii/. Na tomto jednání 
byla předložena staronová varianta zón se značně zredukovaným rozsahem. Oba návrhy, 
(odsouhlasený na společném jednání dne 26. 8. 2020, i jeho značně redukovanou verzi 
62
prezentovanou Statutárním městem Brnem online na 3. kulatém stole), byly následně 
předložené Radě města Brna k vyjádření nového stanoviska Statutárního města Brna. Rada 
města Brna sice jednomyslně odsouhlasila podporu vyhlášení městských památkových zón 
v Brně obecně, ale pro žádnou jeho konkrétní variantu se nenašla nadpoloviční většina pro 
přijetí usnesení.
Vzhledem k tomu, že Ministerstvo kultury následně už od Statutárního města Brna neobdrželo 
žádný nový návrh památkových zón v Brně, a žádná další jednání už neprobíhala, dále 
pracovalo s verzí památkových zón, která byla po letitých jednáních odsouhlasena 26. 8. 2020 
zástupci všech zúčastněných stran, tedy Ministerstvem kultury, Národním památkovým 
ústavem, Kanceláří architekta města Brna, Statutárním městem Brnem, Krajským úřadem 
Jihomoravského kraje a Magistrátem města Brna.
Současná podoba a rozsah památkové zóny je tedy společným výsledkem dlouhodobého 
odborného zkoumání nejrůznějších možností a rozsahu regulované oblasti tak, aby zvolené 
řešení ještě vedlo k zamýšlenému cíli chránit dochované památkové hodnoty dotčené oblasti a 
zároveň nebylo pro veškeré dotčené osoby a běžný rozvoj města nadměrně zatěžující.
Dále je třeba důrazně upozornit, že tento proces vychází z dlouholetých odborných 
monitoringů v terénu a z nesporných památkových hodnot dotčených území širšího 
historického centra města Brna, respektive, že tento proces nebyl započat a jeho rozsah není 
ovlivněn tím, že ve městě Brně přestalo být v nedávné době zákonem památkově chráněno (z 
důvodu problematiky tzv. pozdních zápisů kulturních památek) velké množství objektů a 
cenných souborů, jejichž památková hodnota však nikdy nezanikla. Tato závažná skutečnost 
veřejný a odborný zájem na vyhlášení předmětné památkové zóny pouze urychlila. Je totiž 
obecně známo, že situace ochrany kulturního dědictví v památkově plošně nechráněných 
městských čtvrtích v širším centru města Brna se stala v posledních letech zcela neúnosnou. 
Moravská metropole v současnosti každým rokem ztrácí prostřednictvím demolic a přestaveb 
zvláště objektů z 19. století a meziválečného období celosvětově uznávanou architektonickou 
a urbanistickou podstatu jednotlivých městských částí. Širší centrum města Brna tak nevratně 
přichází o důležité městotvorné a po výtvarné stránce hodnotné architektonické projevy. 
Řešené kauzy tak především poukazují na aktuálně vážnou situaci v oblasti plošné a 
individuální památkové ochrany a zachování kulturního dědictví moravské metropole, kdy 
město Brno má v porovnání ke své rozloze a celorepublikovému významu zcela 
poddimenzovanou plošnou i individuální památkovou ochranu svého širšího městského 
centra, tedy architektonicky a urbanisticky zcela stěžejních historizujících, secesních a 
prvorepublikových čtvrtí z období 19. století až počátku 20. století, které určují vizuální 
charakter a kultivovanou podobu celého města. Plošně památkově chráněné je v současnosti 
pouze nepatrné území zhruba v rozloze původního hradbami sevřeného středověkého města 
(Městská památková rezervace Brno). Město Brno má z tohoto pohledu, při srovnání 
s ostatními významnými historickými městy, nejpoddimenzovanější plošnou památkovou a 
individuální ochranu ze všech ostatních památkově nepřehlédnutelných měst v České 
republice, což se samozřejmě projevuje zmíněnými každoročními nenávratnými ztrátami na 
jeho bohatém památkovém fondu i tradičně vnímané architektonické a urbanistické podobě. 
Odborná organizace státní památkové péče a Ministerstvo kultury tuto problematiku v mezích 
svých personálních možností dlouhodobě a s veškerým možným pracovním a časovým 
nasazením řeší. Objekty, které pozbyly statut kulturní památky (tzv. pozdní zápisy kulturních 
63
památek) Ministerstvo kultury skutečně postupně opět prohlašuje za kulturní památky. Tento 
proces je však vzhledem k procesní složitosti správních řízení a reálným personálním 
kapacitním možnostem ministerstva časově velmi náročný a zatím se podařilo opětovně 
prohlásit za kulturní památku méně než 10 brněnských objektů.
Je třeba se na tomto místě rovněž ohradit proti vznesené námitce a tvrzení, že je navrženou 
památkovou zónou řešena náprava „pochybení orgánů památkové péče, kdy z důvodu jejich 
nedbalosti došlo v nedávné minulosti ke zrušení památkové ochrany řady historicky cenných 
objektů na území města Brna“ (viz tzv. pozdní zápisy kulturních památek). Rozhodně se totiž 
nejedná o nedbalost orgánů památkové péče, ale o více než třicet let starou chybu tehdejších 
zákonodárců. Současný zákon o státní památkové péči z roku 1987 v § 42 odst. 1 totiž sice 
jasně vyjádřil princip ochrany těch dosavadních kulturních památek, které byly zapsány ve 
státních seznamech podle předešlého zákona č. 22/1958 Sb. (a to včetně těch objektů, kde byl 
předmět památkové ochrany specifikován na „uliční průčelí“ a včas zapsán), bohužel ale 
současně neobsahoval přechodná ustanovení pro případ, že některé zahájené procesy (včetně 
zápisů) podle rušeného zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, nebyly do 31. 12. 
1987 ukončeny a pokračovaly tak dle časových a personálních možností tehdejších 
pracovníků památkové péče i po 1. 1. 1988. Žádné ustanovení nového zákona o státní 
památkové péči tedy neobsahovalo vyjádření principu, že by po 31. 12. 1987 (konec platnosti 
předešlého zákona č. 22/1958 Sb.) bylo možné dokončit jinak řádně započaté avšak dosud 
neukončené postupy a řízení podle dosavadní právní úpravy. Tyto tzv. „pozdně zapsané 
památky“ týkající se ve značném množství zejména území města Brna a Jihomoravského 
kraje tedy nejsou dle rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 157/2019 - 27 ze dne 
13. 11. 2020 kulturními památkami. Vzhledem k nezbytnosti uchovat kontinuitu veřejného a 
odborného památkového zájmu, respektive zákonem ustanovenou památkovou ochranu v 
případě státem dříve evidovaného kulturního dědictví, které administrativně náleží k tzv. 
pozdně zapsaným kulturním památkám, započalo Ministerstvo kultury časově a personálně 
velmi náročný proces opětovného prohlašování tohoto ohroženého segmentu za kulturní 
památku a urychlení staršího zájmu na vyhlášení nových památkových zón ve městě Brně. S 
tímto zcela zákonným postupem je ostatně široká veřejnost od prvopočátku vypuknutí kauzy 
tzv. pozdních zápisů v roce 2015 obeznámena z četných a průběžně se vyskytujících zpráv, 
článků, rozhovorů a reportáží v médiích, nebo z oficiálních tiskových záznamů a prohlášení 
ministerstva a Národního památkového ústavu.
Památkově hodnotných a významných staveb je na území navržené památkové zóny mnohem 
větší množství, než bylo původních tzv. pozdně zapsaných kulturních památek. To prokazuje i 
nedávná kauza demolice památkově vysoce hodnotného reprezentativního neorenesančního 
domu Hlinky 40 v k. ú. Staré Bmo s rozsáhlou parkovou zahradou a historizujícím zděným 
skleníkem, tedy souboru z druhé poloviny 19. století, který dosud nebyl ani kulturní památkou 
ani tzv. pozdním zápisem kulturní památky. Tento objekt byl zdemolován v průběhu 
správního řízení o jeho prohlášení za kulturní památku. Dalšími nedávno odstraněnými 
cennými objekty v širším centru města Brna jsou např. monumentálně koncipovaný 
neorenesanční palác Hybešova 41 v k. ú. Staré Bmo, neorenesanční palácová stavba Lidická 
57 v k. ú. Veveří náležící v minulosti Brunno Tugendhatovi, nebo četné prvorepublikové vily 
v tzv. Masarykově čtvrti. Ostatně o nutnosti a veřejném zájmu vyhlásit památkové zóny 
v Brně pro dosud plošně nechráněné širší centrum moravské metropole svědčí již starší 
64
aktivity Národního památkového ústavu k vyhlášení zón, které kauze s tzv. pozdními zápisy 
předcházely.
Památkově chráněné území nechrání pouze architekturu. Prohlášením území za památkovou 
zónu jsou chráněny všechny hodnoty urbánní krajiny, její charakteristický vzhled 
v souvislosti s terénní konfigurací, typické znaky, kvality místní zástavby, či urbanistické 
skladby. Právě urbanistická struktura mnohdy vykazuje výrazně větší stálost a kontinuitu než 
vlastní architektura. Nutnost ochrany dochované urbanistické struktury sídel přitom není 
zdaleka tak všeobecně vnímána a přijímána jako ochrana jednotlivých objektů a souborů. 
Často nebývá v laickém prostředí vnímána a včas rozpoznána jako hodnota a cenný doklad 
historického vývoje daného sídla. I když některé, například novodobé, či radikálně stavebně 
upravené objekty na předmětném území nevykazují samy o sobě památkové hodnoty, jsou na 
tomto území součástí starší hodnotné stavební struktury tohoto sídla a stávající zástavby. 
Právě jedinečné charakteristiky místa by měly být zachovány i v budoucnu a proto byly 
v rámci ochrany širších urbanistických celků zahrnuty do památkové zóny i méně hodnotné 
objekty, nebo objekty samy o sobě památkově nehodnotné. Vyjímat tyto některé objekty 
z jinak uceleného území s nespornými památkovými kvalitami není proveditelné, koncepční, 
ani není smyslem přehledně rozvržené plošné ochrany.
Ochrana jednotlivých staveb a pozemků prostřednictvím statusu kulturní památky zpravidla 
není cestou umožňující ochranu urbanistických hodnot. Prohlášení věci za kulturní památku 
se vede individuálními správními řízeními, v rámci nichž je posuzována míra přítomnosti 
hodnot k jedné konkrétní věci dle kritérií definovaných v zákoně č. 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči. Urbanistické hodnoty jsou ale z principu kvalitami celků — širších kompozic 
staveb, ulic, zahrad a parků apod., které svými prostorovými vztahy, kvalitami, terénním 
umístěním a souhrou hmot a prostorů, vytváří dohromady jedinečnou skutečnost, v některých 
případech i významnější než je hodnota jednotlivých komponent tohoto celku. Skutečnost, že 
se v rámci těchto hodnotných urbánních celků nachází i stavby či prostory méně významné, či 
nevýznamné až rušivé, je logický fakt, který však nikterak nepopírá význam celku a státní 
památková péče se s těmito nehodnotnými prvky chráněných území běžně vypořádává 
minimalizací regulace stavebních zásahů, kdy posuzuje pouze kontextové působení 
případných změn a stavebních zásahů na sousední hodnotné objekty, respektive na památkově 
hodnotný celek.
Předmětný návrh památkové zóny zahrnuje urbanisticky a architektonicky nejkvalitnější a 
kultuměhistoricky nej významnější městské čtvrtě Brna, přiléhající na západní, severní a 
východní straně k vlastnímu historickému jádru města, které je od roku 1989 (spolu s malou 
částí historických předměstí) městskou památkovou rezervací. Z hlediska urbanismu a 
architektury jde o jedno z nejhodnotnějších urbánních území v kontextu celé střední Evropy. 
Je zhmotněním novodobého vývoje a postavení Brna jako někdejšího zemského hlavního 
města Moravy a předního průmyslového a společenského centra, a to jak v rámci Rakouska- 
Uherska. tak pozdějšího Československa.
Památková zóna má primárně uchovat hodnotné prvky historického urbanismu, celkový 
půdorys a jemu odpovídající prostorovou a hmotovou skladbu, charakter střešní krajiny a 
výšek staveb, vzájemné pohledové vazby, veřejná prostranství, historickou zeleň, dále 
charakteristické architektonické tvarosloví historické zástavby, výtvarné umělecké, 
uměleckořemeslné a řemeslné prvky exteriéru, případně specifickou siluetu historické 
65
zástavby. Území dotčené památkové zóny představuje jedinečnou a neopakovatelnou galerii 
architektury, urbanismu a umění zejména 19. a 20. století, a to od klasicismu, raných a 
pokročilých projevů historismu, eklektismu, secese a rané moderny, meziválečné moderny, 
moderního neoklasicismu, tradicionalismu, purismu až po rozmanité avantgardní tendence 
funkcionalismu.
Nakonec lze k tomuto ještě dodat, že památková zóna chrání i takové architektonicky 
hodnotné objekty, které by sice individuálně nedosahovaly na status kulturní památky, ale 
z pohledu městotvornosti a slohové rozmanitosti významně a nenahraditelně obohacují a 
doplňují souborné památkové hodnoty dotčeného území. Plošná památková ochrana formou 
městských památkových zón tak zajistí dostatečnou památkovou ochranu architektonicky, 
urbanisticky a výtvarně ceněného historického stavebního fondu města Brna a zároveň bude 
znamenat menší regulační zatížení vlastníků dotčených nemovitostí, než je tomu v případě 
individuálního prohlašování jednotlivých objektů za kulturní památku. Status městské 
památkové zóny zároveň neznamená nemožnost vzniku architektonicky citlivých přestaveb, 
architektonického a urbanistického dotváření proluk, nezastavěných stavebních pozemků, 
nebo nemožnost demolice památkově nehodnotných a rušivých objektů, respektive 
neznamená zamezení potřebné revitalizace brownfieldů a podobně.
Text námitky podatele B. - č. VIL:
VII NOOP MPZB je nepřiměřeným zásahem do vlastnických nebo jiných věcných práv 
uživatelů dotčeného území.
Z ustálené judikatury (vycházející z článku 11 Listiny základních práv a svobod) vyplývá, že 
zásahy do vlastnického práva musí mít zásadně výjimečnou povahu, musí být prováděny na 
základě zákona, z ústavně legitimních důvodů, jen v nezbytně nutné míře a nejšetrnějším ze 
způsobů, vedoucích ještě rozumně k zamýšlenému cíli, nediskriminačním způsobem a s 
vyloučením libovůle. Jak také vyplývá již z výše uvedených odůvodněních jednotlivých 
námitek, zveřejněný NOOP MPZB nezajišťuje naplnění žádného z uvedených kritérií 
přiměřenosti zásahu státu do vlastnických práv:
1) výjimečnost - zásah má být zaveden celoplošně a na neomezeně dlouhou dobu, což je 
opakem výjimečnosti,
2) soulad se zákony - podstata nesouladu NOOP MPZB s legislativou je popsán níže v textu 
odůvodnění námitky IX (pozn. Ministerstva kultury: podatel měl zřejmě na mysli námitku 
VIII),
3) legitimita důvodů - je zpochybněna absencí podrobného odborného průzkumu dotčeného 
území - chybí identifikace a podrobná specifikace významných kulturních hodnot, které 
mají být předmětem ochrany; současně není doložena legalita překryvu navrhované 
památkové zóny a OP MPRB,
4) nezbytná míra - nemovitosti s nízkou kulturní hodnotou (tzn. nenaplňující kritéria dle § 6 
Památkového zákona = nevyžadující státní památkovou péči) jsou zatíženy zjevně nikoliv 
v nezbytně nutné míře,
5) šetrnost - zveřejněný NOOP MPZB postrádá zevrubný odborný průzkum území a precizní 
66
specifikaci chráněných hodnot, exaktní a podrobné stanovení podmínek zajištění 
památkové péče; pouze to by bylo možno považovat za šetrný způsob uplatňování vlivu 
státní památkové péče, vedoucí rozumně k zamýšlenému cíli (cíl je stanoven de iure - 
ochrana významných kulturních hodnot území); celoplošnou, absolutní a bezpodmínečnou 
památkovou ochranu nelze považovat za šetrnou,
6) vyloučení diskriminace - NOOP MPZB diskriminační prostředí přímo vytváří - 
nemovitosti se stejnou úrovní kulturní hodnoty mohou být zatíženy různou intenzitou 
památkové péče; a současně nemovitosti diametrálně odlišné úrovně kulturní hodnoty 
mohou být zatíženy stejnou intenzitou památkové péče.
7) vyloučení libovůle - NOOP MPZB prostředí pro libovůli přímo vytváří - vágnost a 
obecnost navrženého dokumentu poskytuje orgánu a organizaci státní památkové péče 
neodůvodněně široký prostor pro vyjádření nepřípustnosti záměrů nebo pro uplatnění 
nepředvídatelných podmínek přípravy a provedení záměrů.
Rozhodnutí o námitce č. VIL:
Výrok: námitka podatele B. - č. VII. se zamítá.
Odůvodnění:
Ministerstvo kultury má za to, že předmětné opatření obecné povahy je v souladu s článkem 
11 Listiny základních práv a svobod.
Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, chrání 
historické, architektonické a stavební krajinné celky v podobě památkové zóny. To 
představuje institut, jehož výkon je možný pouze ve veřejném zájmu. Vlastnictví také 
představuje kromě práv i řadu povinností a jeho výkon nesmí být na úkor ostatních ani na 
úkor veřejného zájmu. Ostatně v preambuli Ústavy je mj. vysloveno odhodlání „střežit a 
rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství.“
Prohlášení památkové zóny Brno je ve veřejném zájmu, vyplývajícím ze zákona č. 20/1987 
Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, a dalšího právního předpisu, 
kterým je Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy, vydané pod číslem 73/2000 
Sb. m. s.
Předmětné opatření obecné povahy nemá žádný znak diskriminace, nerozumnosti či libovůle. 
Tento zásah má ústavně legitimní a o zákonné cíle opřený důvod, je činěn v nezbytně nutné 
míře a je činěn nejšetmějším ze způsobů vedoucích ještě k rozumně zamýšlenému cíli, je 
činěn nediskriminačním způsobem a bez libovůle. Výše uvedená tvrzení podatele nejsou 
proto pravdivá.
Do ochrany architektonického dědictví není plošně zařazena celá Česká republika. Tato 
regulace vybraných území formou památkových zón je zaváděna pouze na místech, která 
vykazují vysokou koncentraci posuzovaných památkových hodnot. Tedy v rámci území 
České republiky výjimečně. Podatel mylně aplikuje pojem výjimečnosti dle velikosti 
chráněné plochy a časovým neomezením konkrétní památkové zóny.
Předmětné opatření obecné povahy je zcela v souladu se zákony, tato námitka je konkrétně 
rozepsaná a vypořádaná pod č. VIII.
67
Posuzované území samozřejmě bylo podrobně odborně zkoumáno, jinak by nebylo 
kvalifikovaně možné stanovit jeho hranice a rozdělení do částí A, B, C a D dle přítomnosti 
posuzovaných památkových hodnot. V článku 1 Předmět ochrany je uvedeno, co se 
v posuzovaném území chrání, dále v části odůvodnění je podrobněji rozepsáno, které 
významné kulturní hodnoty se v jednotlivých částech Brna zachovaly. Podatel zde dále 
neodkazuje na žádný právní předpis, dle kterého by překryv ochranného pásma památkové 
rezervace a památkové zóny měl být nelegální. Oba tyto typy plošné ochrany 
architektonického dědictví se zaměřují na ochranu jiných památkových hodnot. Památkové 
hodnoty navrženého území širšího centra města Brna jsou též dostatečně známé z odborných i 
popularizačních publikací o městu Brnu, a jeho architektuře a urbanismu.
Památkově chráněné území nechrání pouze architekturu. Prohlášením území za památkovou 
zónu jsou chráněny všechny hodnoty urbánní krajiny, její charakteristický vzhled 
v souvislosti s terénní konfigurací, typické znaky, kvality místní zástavby, či urbanistické 
skladby. Právě urbanistická struktura mnohdy vykazuje výrazně větší stálost a kontinuitu než 
vlastní architektura. Nutnost ochrany dochované urbanistické struktury sídel přitom není 
zdaleka tak všeobecně vnímána a přijímána jako ochrana jednotlivých objektů a souborů. 
Často nebývá v laickém prostředí vnímána a včas rozpoznána jako hodnota a cenný doklad 
historického vývoje daného sídla. I když některé, například novodobé, či radikálně stavebně 
upravené objekty na předmětném území nevykazují samy o sobě památkové hodnoty, jsou na 
tomto území součástí starší hodnotné stavební struktury tohoto sídla a stávající zástavby. 
Právě jedinečné charakteristiky místa by měly být zachovány i v budoucnu a proto byly 
v rámci ochrany širších urbanistických celků zahrnuty do památkové zóny i méně hodnotné 
objekty, nebo objekty samy o sobě památkově nehodnotné. Vyjímat tyto některé objekty 
z jinak uceleného území s nespornými památkovými kvalitami není proveditelné, koncepční, 
ani není smyslem přehledně rozvržené plošné ochrany. Správní orgán zvolil nejšetrnější 
způsob, kterým lze ještě dosáhnout zamýšleného cíle. Památkový zákon nenabízí mnoho 
možností, jak dosáhnout ochrany památkových hodnot vybraného území. Mimo vyhlášení 
památkové zóny lze tuto ochranu provést vyhlášením památkové rezervace, či prohlášením 
objektů za kulturní památky. Obě tyto možnosti zatěžují vlastníka dotčených objektů více, než 
regulace formou památkové zóny. Řešená památková zóna byla navíc rozdělena do kategorií 
na základě charakteru území, urbanistického rozvrhu a památkových hodnot. Na základě 
přítomných forem kulturního dědictví byl specifikován regulativ tak, aby bylo možné 
zachovat zřejmé kulturní hodnoty a současně přes míru nezatěžovat vlastníky nemovitostí, 
nacházející se v plánované památkové zóně a to i prostřednictvím vnitřního rozdělení 
navrženého území dle míry přítomnosti památkových hodnot do části A, B. C a D. Z toho 
vyplývá i to, že toto rozdělení nebylo provedeno diskriminačním způsobem, ale dle 
komplexního vyhodnocení památkových hodnot urbanismu a přítomné architektury a 
případného vlivu rozsáhlejších stavebních zásahů.
Opatření obecné povahy nemůže řešit konkrétní případy, kdyby tak činilo, nahrazovalo by tak 
individuální právní akty. Oprávnění a povinnosti adresátů (podmínky ochrany) musí být 
stanoveny obecně.
Text námitky podatele B. - č. VIII.:
68
VIII Na základě předmětu a odůvodnění předešlých námitek existují důvodné 
pochybnosti o souladu NOOP MPZB se souvisejícími ustanoveními legislativními
CL 11 Listiny základních práv a svobod
Viz odůvodnění předešlé námitky.
§ 6 v kontextu s § 6a zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči
Památkový zákon umožňuje prohlásit za památkovou zónu část území sídelního útvaru, která 
vykazuje významné kulturní hodnoty. Tzn. část území, která významné kulturní hodnoty’ 
nevykazuje, za památkovou zónu být prohlášena nemůže. V hranicích, které jsou vymezeny v 
NOOP MPZB se nachází celá řada plošně rozsáhlých urbanisticky autonomních lokalit, které 
žádné kulturní hodnoty nevykazují. (Viz grafickou přílohu tohoto podání.) Prohlášení těchto 
lokalit v NOOP MPZB za památkovou zónu je zjevně nezákonné - Orgán se tím snaží zákon 
„obejít“.
Památkový zákon v § 6a svěřuje krajskému úřadu pravomoc stanovit podmínky památkové 
péče v památkové zóně prostřednictvím plánu ochrany, a současně zavádí legislativní nástroje 
pro diferenciaci památkové péče v rámci jedné památkové zóny. Zavést takovou diferenciaci 
při aktu prohlášení památkové zóny zákon Orgánu neumožňuje (viz § 6). Orgán tedy 
vymezením jednotlivých částí MPZB zásadním způsobem porušil princip subsidiarity, když 
zasáhl do kompetencí zákonem výslovně svěřených krajskému úřadu. Rozčlenění památkové 
zóny v NOOP MPZB na části A, B, C a D je zjevně nezákonné.
§ 2 vyhlášky č. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon o státní památkové péči
Vyhláška stanovuje, že pro prohlášení památkové zóny je určující charakteristika významných 
kulturních hodnot území, vymezení hranice památkové zóny, popis předmětu ochrany a péče, 
stanovení podmínek pro stavební a další činnosti. Závazná část NOOP MPZB vůbec 
neobsahuje charakteristiku významných kulturních hodnot území a vzhledem k obecnosti a 
nesrozumitelnosti textu nelze za dostatečné považovat ani zpracování popisu předmětu 
ochrany a péče a stanovení podmínek pro stavební a další činnosti. Výrok NOOP MPZB je v 
rozporu s vyhláškou.
§ § 2, 3, 6, 8, 25, 39 a 172 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád:
,,§2(1) Správní orgán postupuje v souladu se zákony a ostatními právními předpisy, ... “
Orgán nepostupuje v souladu s předpisy, zejména s památkovou legislativou. (Odůvodnění 
nesouladů je uvedeno výše v textu.)
„§ 2 (2) Správní orgán uplatňuje svou pravomoc pouze k těm účelům, k nimž mu byla 
zákonem nebo na základě zákona svěřena, a v rozsahu, v jakém mu byla svěřena. “
Absence podrobného průzkumu, vágnost a obecnost popisu předmětu i podmínek ochrany, 
zmatečné členění památkové zóny na části, celoplošný a nesrozumitelný způsob stanovení 
podmínek - to jsou vlastnosti NOOP MPZB, které mají za účel vytvořit orgánům i organizaci 
prostor pro uplatňování pravomocí v neomezeném rozsahu a dalece nad rámec zákonného 
účelu. Z památkové legislativy vyplývá, že státní památková péče má v památkové zóně 
chránit významné kulturní hodnoty území - pokud opatření obecné povahy, kterým se má vliv 
památkové péče konkretizovat, neobsahuje identifikaci ani podrobný popis konkrétních 
chráněných významných hodnot, je pak zásah státu do práv uživatelů území celoplošný a 
obecný, a to je v rozporu s uvedeným ustanovením správního řádu.
„§ 2 (3) Správní orgán šetří... oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v 
jednotlivém případě dotýká, a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených 
69
zákonem a v nezbytném rozsahu.
Absence podrobného průzkumu, vágnost a obecnost popisu předmětu i podmínek ochrany, 
celoplošný a nesrozumitelný způsob stanovení podmínek - to jsou vlastnosti Návrhu, které 
jednoznačně směřují k tomu, že při budoucím užívání OOP MPZB orgány a organizací státní 
památkové péče může být do oprávněných zájmů dotčených osob zasahováno v jakémkoliv 
rozsahu a současně bez omezení jakýmikoliv konkrétními podmínkami.
„§ 2 (4) Správní orgán dbá, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných 
případů nevznikaly nedůvodné rozdíly.
Navržené zmatečné členění památkové zóny na části, obecný a nesrozumitelný charakter 
stanovení podmínek, to jsou vlastnosti NOOP MPZB, které jednoznačně směřují k tomu, že 
při budoucím užívání dokumentu orgány a organizací státní památkové péče nutně musí 
vznikat nedůvodné rozdíly, protože pro statky stejného druhu a stejné kulturní hodnoty, ale 
ležící v různých částech památkové zóny, jsou stanoveny jiné podmínky památkové ochrany. 
„§ 3 Nevyplývá-li ze zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav 
věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, ..."
Vzhledem k tomu, že NOOP MPZB neobsahuje podrobný, odborný kulturněhistorický 
průzkum předmětného území, je zjevné, že „stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti,“ 
zjištěn nebyl. Právě naopak - o smysluplnosti, cílevědomosti a účelnosti navrhované 
celoplošné a všeobecné formy památkové ochrany panují zásadní a odůvodněné pochybnosti. 
Ze zveřejněného NOOP MPZB je zřejmé, že takto vágně a obecně koncipované opatření 
obecné povahy nemůže být nástrojem k zajištění efektivní a legitimní ochrany významných 
kulturních hodnot předmětného území.
,,§ 3 (4) Správní orgán umožní dotčeným osobám uplatňovat jejich práva a oprávněné 
zájmy. “ Absence podrobného průzkumu, vágnost a obecnost popisu předmětu i podmínek 
ochrany, celoplošný a nesrozumitelný způsob stanovení podmínek a současně také nekorektní 
způsob zveřejnění - to jsou vlastnosti NOOP MPZB. které neumožňují dotčeným osobám 
jejich práva ani identifikovat natož uplatňovat; totéž platí o povinnostech. Dotčeným osobám 
je tak odebrána možnost hájit své oprávněné zájmy.
„§ 6 (2) Správní orgán postupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady, a dotčené 
osoby co možná nejméně zatěžuje. ... “
Absence podrobného průzkumu, vágnost a obecnost popisu předmětu i podmínek ochrany, 
obecný a nesrozumitelný způsob stanovení podmínek - to jsou vlastnosti NOOP MPZB, které 
jednoznačně směřují k tomu, že při budoucím užívání dokumentu orgány a organizací státní 
památkové péče bude nadměrně zatěžován každý stavebník, který hodlá svůj záměr provést 
na nemovitostech vykazujících kulturní hodnoty zanedbatelné, tzn. na nemovitostech, u 
kterých není uplatňování vlivu státní památkové péče opřeno o zákonné důvody. Přesto budou 
zatěžováni jak zbytečnými náklady (vyplývajícími z nadbytečných podmínek památkové 
ochrany stanovených ex post), tak také zbytečnými administrativně správními postupy. Vše 
nasvědčuje tomu, že předložený NOOP MPZB, včetně předpokládaného postupu 
implementace zátěže do území, směřuje také ke zbytečným nákladům hrazeným z veřejného 
rozpočtu města Brna, které bude muset sanovat škody (pořizovací náklady, následné náhrady 
za omezení možnosti využití území apod.) vyvolané uvedením územního plánu do souladu se 
zájmy státní památkové péče.
,,§ 8 (1) Správní orgány dbají vzájemného souladu všech postupů, které probíhají současně a 
70
souvisejí s týmiž právy nebo povinnostmi dotčené osoby. ... “
V daném případě se jeví jako málo pravděpodobné, že by mohlo být dosaženo vzájemného 
souladu postupů orgánů památkové péče a orgánů územního plánování (městské úřady a 
zastupitelstva), a to zejména v souvislosti s pořizováním nového Územního plánu Brno.
Rozpor postupu Orgánu s §§ 25, 39 a 172 při zveřejnění je popsán v odůvodnění námitky I.
Rozhodnutí o námitce č. Vlil.:
Výrok: námitka podatele B. - č. VIII. se zamítá.
Odůvodnění:
Jak uvádí rozsudek Nejvyššího správního soudu,č.j. 10 As 299/2017-41 ze dne 17. 1.2019: 
„Posuzování míry historické, umělecké, vědecké a technické hodnoty konkrétních objektů je ze 
své podstaty vždy do jisté míry projevem subjektivního vnímání hodnotitelů; hodnotící kritéria 
jsou zde jen obtížně kvantifikovatelná. Urbanistická hodnota je tedy pojmovým spojením, 
které není v zákoně o státní památkové péči výslovně obsaženo, avšak z textu zákona — při 
posuzování jednotlivých případů - vyplývá. “ Rozhodující je však stav a vzájemná shoda 
odborného poznání. V tomto konkrétním případě byl rozsah posuzované plochy odsouhlasen 
po opakovaných několikaletých jednáních dne 26. 8. 2020, a to zástupci všech zúčastněných 
stran, tedy Ministerstvem kultury, Národním památkovým ústavem, Kanceláří architekta 
města Brna, Statutárním městem Brnem, Krajským úřadem Jihomoravského kraje a 
Magistrátem města Brna.
Dle § 6a památkového zákona může být krajskému úřadu svěřena pravomoc vydat tzv. plán 
ochrany, ve kterém stanoví způsob zabezpečení kulturních hodnot památkové rezervace a 
památkové zóny z hlediska státní památkové péče, a ve kterém lze určit, u jakých nemovitostí, 
nejsou-li kulturní památkou, ale jsou v památkové rezervaci nebo památkové zóně, nebo u 
jakých druhů prací na nich, včetně výsadby a kácení dřevin na veřejných prostranstvích (dále 
jen ..úprava dřevin“), je vyloučena povinnost vlastníka (správce, uživatele) vyžádat si předem 
závazné stanovisko podle § 14 odst. 2. Náležitosti a obsah plánu ochrany blíže specifikuje 
vyhláška č. 420/2008 Sb. Ani v této vyhlášce se přímo neuvádí možnost diferenciace zóny na 
jednotlivé části. Ze zákona tedy jasně nevyplývá, že by diferenciace památkové zóny byla 
přímo svěřena krajským úřadům prostřednictvím plánu ochrany. Naopak soudy opakovaně 
vyhodnotili, že rozčleněním památkové zóny nad rámec zákonných požadavků správní orgán 
dodržuje zásadu obdobného zacházení v obdobných případech, která je zakotvena v § 2 odst. 
4 správního řádu, (viz rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích, 
č. j. 52 A 22/2013 - 152 ze dne 5. 6. 2015, rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 8 A 
102/2017 - 50 ze dne 30. 11.2020, potvrzený rozsudkem Nejvyššího správního soudu č.j. 9 
As 2/2021-40 ze dne 30. 7. 2021.) Konkrétně například rozsudek Krajského soudu v Hradci 
Králové - pobočky v Pardubicích, č. j. 52 A 22/2013 - 152 ze dne 5. 6. 2015 uvádí: „(...) je 
podstatné, že nebyl překročen rozsah pravomoci, tedy vyhláška nezasahuje do věcí 
vyhrazených zákonu a dále, že zde byla zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný 
standard. “
Samotný fakt rozdělení území podle hodnotových kritérií a nastavení podmínek míře těchto 
kritérií, která jsou v daných celcích zastoupena, tedy jednoznačně svědčí o dodržení jedné ze 
71
základních zásad vyjádřených ve správním řádu. Spatřovat v tomto postupu nezákonnost tak 
s ohledem na požadavek proporcionality nelze a je spíše dokladem opačného stavu, který není 
rozporný s § 6 zákona o státní památkové péči ani existující judikaturou správních soudů.
Z textu § 2 vyhlášky č. 66/1988 Sb., nevyplývá, jak uvádí podatel, že by všechny uvedené 
části opatření obecné povahy musely být nutně ve výrokové části, pouze to, že by je mělo 
obsahovat. Například v rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky 
v Pardubicích, č. j. 52 A 22/2013 - 152 ze dne 5. 6. 2015 je uvedeno: „V citovaném 
ustanovení § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva kultury č. 66/1988 Sb., v tehdy platném a 
účinném znění (pozn. Ministerstva kultury: § 2 odst. 1 má od r. 1988 stejné znění) není 
stanovena povinnost, aby text vyhlášky explicitně obsahoval charakteristiku významných 
kulturních hodnot území, ani takovou povinnost nelze výkladem dovodit, jednalo by se o 
nedůvodně extenzivní výklad. Charakteristika významných kulturních hodnot území je určující 
pro prohlášení památkové zóny, tedy jde zde o stanovení sjednocujícího kritéria či vícero 
kritérií, podle kterého či podle kterých je vybíráno území, které se prohlašuje památkovou 
zónou. “
Ministerstvo kultury v tomto případě prohlašuje, jak je uvedeno přímo ve výroku, „část území 
s historickým prostředím Statutárního města Brna“. Nadto je charakteristika tohoto 
historického prostředí a jeho významné kulturní hodnoty blíže rozvedena v odůvodnění 
předmětného opatření.
Z výrokové části předmětného opatření obecné povahy jednoznačně vyplývá, co se chrání 
(předmět ochrany a vymezení hranic předmětu ochrany), a také jak se to chrání (podmínky 
ochrany). Předmětné opatření je zcela v souladu s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 66/1988 Sb., kterou 
se provádí zákon České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Tvrzená 
vágnost a obecnost popisu předmětu i podmínek ochrany, Či nesrozumitelnost stanovení 
podmínek ochrany je nedůvodná, a byla vyvrácena ve výše uvedených námitkách.
Bez podrobného průzkumu dotčeného území by nebylo možné stanovit hranice památkové 
zóny, ani její členění na části A, B, C a D. Důkladná znalost dotčeného území jednoznačně 
vyplývá i z podrobné charakteristiky předmětného území, jeho historického vývoje a 
urbanistického zhodnocení, které je uvedeno v odůvodnění předmětného opatření.
Ministerstvo kultury postupovalo při přípravě i zveřejnění návrhu předmětného opatření 
obecné povahy standardním způsobem, tedy stejně, jako u ostatních památkových zón, které 
od r. 2014 Ministerstvo kultury vyhlašuje. Tento postup je zakotven v památkovém zákoně a 
dále ve správním řádu, přičemž Ministerstvo kultury dodrželo všechny zákonem stanovené 
požadavky pro tento proces. Nikomu nebyla odebrána možnost hájit své oprávněné zájmy, 
nikdo nebyl v procesu zveřejnění zkrácen na svých právech.
Vlastník nemovitosti, která sice není kulturní památkou, ale nachází se v památkové zóně, je 
na jedné straně povinen strpět omezení jeho vlastnického práva, na straně druhé však toto 
omezení musí být podloženo testem proporcionality, neboť se zde dostávají do konkurence 
vlastnické právo a památková ochrana. To znamená, že omezení vlastnického práva bude 
v individuálně řešených případech stavebních záměrů vlastníků korigováno testem 
proporcionality. Stavebník proto nebude nadměrně zatěžován.
72
Proces přípravy vyhlášení předmětné památkové zóny započal už v r. 2017. V průběhu 
dalších let následně docházelo k jednáním mezi zástupci samosprávy města Brna, Odborem 
památkové péče Magistrátu města Brna, Odborem územního plánování a rozvoje Magistrátu 
města Brna, Kanceláří architekta města Brna, zástupci Národního památkového ústavu a 
Ministerstva kultury. K jednáním byl přizván i zástupce Krajského úřadu Jihomoravského 
kraje. Na těchto jednáních byly projednané různé varianty podoby památkové zóny a 
postupně došlo k jejímu kompromisnímu zmenšení. K odsouhlasení konečné podoby rozsahu 
a podoby předmětné památkové zóny všemi přítomnými osobami došlo na jednání dne 26. 8. 
2020, na kterém se zúčastnili zástupci Ministerstva kultury, Národního památkového ústavu, 
Kanceláře architekta města Brna, Statutárního města Brna, Krajského úřadu Jihomoravského 
kraje a Magistrátu města Brna. Stěží lze proto tvrdit, že bude docházet k nesouladu postupů 
orgánů památkové péče a orgánů územního plánování, když tyto orgány o přípravě a konečné 
podobě památkové zóny vědí už několik let a když docházelo k zapracování námitek již 
v průběhu těchto jednání (například šlo o požadavek ze strany Kanceláře architekta města 
Brna a Statutárního města Brna na rozdělení památkové zóny na části A, B, C a D, nebo o 
redukci původního rozsahu navrženého území).
Text námitky podatele B. - č. IX.:
IX Návrh Podatele na úpravu NOOP MPZB
Podatel, s odvoláním na Koncepci památkové péče v České republice na léta 2017 - 2020, 
zpracovanou Orgánem a schválenou usnesením vlády č. 13 ze dne 9. ledna 2017 a na 
související legislativní ustanovení (zejména § 6 památkového zákona a § 2 jeho prováděcí 
vyhlášky), navrhuje následující úpravy dokumentace NOOP MPZB:
Návrh úpravy plošného vymezení MPZB
Podatel trvá na tom, aby na území městské části Brno-střed byly jako MPZB vymezeny pouze 
urbanisticky autonomní lokality, které vykazují významné kulturní hodnoty. Názor Podatele 
na rozsah MPZB je zjevný z grafické přílohy tohoto podání. Tuto grafickou přílohu pořídil 
Podatel ve spolupráci s Kanceláří architekta města Brna.
Návrh formálních a obsahových úprav NOOP MPZB
Podatel dále navrhuje provedení následujících úprav:
1) dokumentaci NOOP MPZB upravit tak, aby bylo zřejmé, že postup orgánů památkové 
péče ve věci prohlášení MPZB, stanovení a budoucího uplatňování podmínek pro činnosti 
v MPZB je a bude smysluplný, účelný, srozumitelný, jednoznačný, konkrétní a 
předvídatelný,
2) zrušit členění MPZB na části za účelem diferenciace režimu památkové péče,
3) tzn. stanovit pouze jednu sadu základních konkrétních podmínek pro činnosti v MPZB,
4) podmínit (svázat) vydání (nebo účinnost) OOP MPZB vydáním plánu ochrany, který bude 
zpracován ve vysoké podrobnosti, precizně, odborně, srozumitelně a konkrétně a který 
zavede do MPZB diferencovaný režim památkové ochrany opřený o zákon.
Rozhodnutí o námitce č. IX.:
Výrok: námitka podatele B. - č. IX. se zamítá.
73
Odůvodnění:
Stávající rozsah navržené PZ Brno je výsledkem dlouhodobé koncepční tvorby odborné 
organizace státní památkové péče a následné korekce během několikaletého hledání 
nejlepšího kompromisního řešení s orgány Města Brna (včetně zástupců Statutárního města 
Brna, magistrátu i Kanceláře architekta města Brna). V případě přijetí navržených úprav by se 
plošná ochrana urbanistických a architektonických hodnot širšího jádra města Brna a Králova 
Pole smrštila na některá od sebe izolovaná epicentra ulic s cennou architektonickou 
zástavbou, ovšem v podstatě z hlediska památkových hodnot nesrozumitelně a nekoncepčně 
vybraná, z hlediska urbanismu nesmyslně dělící logické urbanistické bloky a účelově odtržená 
od urbanistických a kulturněhistorických souvislostí.
Je například vynechán blok zástavby školských zařízení, ale i vilových staveb u ulic 
Zabovřeská, Hroznová a Kamenomlýnská obsahující také velmi cennou neorenesanční vilu 
Wilhelma Leopolda Wágnera Hlinky 154 z konce 60. let 19. století, Wilsonův les (rozlehlý 
městský lesopark zřízený již roku 1882 z iniciativy brněnského starosty Christiana ďElverta a 
velkostatkáře a soudního adjunkta Ludvíka Odstrčila za přispění císaře Františka Josefa, který 
byl založen na strmých severních a západních svazích Žlutého kopce, využívaných dosud jako 
pastviny, pod názvem lesopark Kaiserwald - Císařský les, přejmenovaný později po vzniku 
Československé republiky na Wilsonův les. Lesopark navazoval na rekreační a rezidenční 
zónu v pisáreckém a jundrovském údolí řeky Svratky. Dotvářel tak na západním okraji 
tehdejší brněnské aglomerace rozsáhlé území estetizované kulturní krajiny, která se zásadním 
způsobem podílela na urbanistickém vývoji Žabovřesk, příchodu Dušana S. Jurkoviče či 
zřízení stavební kolonie Českého úřednického družstva), Kraví hora s areálem planetária, 
vodárenskými stavbami a částí přiléhající zástavby (ulice Lužická s prvorepublikovou 
zástavbou rodinných domů), areál bývalých Zeměbraneckých kasáren arcivévody Reinera u 
ulic Údolní a Úvoz (dnes Vysoké učení technické v Brně) významné historizující architektury 
od Ottokara Burgharta, úplně chybí bloky hodnotné zástavby s řadou historizujících, 
secesních a modemistických činžovních domů ulic Beyerova a Lidická, vynechány jsou 
Černá Pole a Štefánikova čtvrť a přiléhající Husovice s velice hodnotnými urbanistickými 
bloky zástavby rodinných domů se zahradami vzniklých převážně aktivitou českých i 
německých stavebních družstev v první polovině 20. století (např. ulice Trávníky, Fugnerova, 
Alešova, Krkoškova Tišnovská), pominuty jsou rovněž obytné bloky Husovic s některými 
velmi cennými secesními stavbami a stabilní historickou urbanistickou strukturou, a konečně 
zcela chybí území kolem ulice Cejl - jediná oblast historických továrních předměstí Brna se 
středověkou předměstskou historií, která byla v návrhu památkové zóny ponechána, a která 
disponuje celou řadou cenných historických budov, hodnotných architektur i urbanistických 
situací.
Že je posuzovaná dokumentace vypracovaná v dostatečné kvalitě a splňuje zákonem 
stanovené požadavky, bylo prokázáno v odůvodněních výše uvedených námitek podatele.
Smysluplnost a důležitost členění zóny na části A, B, C a D bylo už obsáhle vysvětleno výše. 
Jedná se navíc o původní, odbornou organizací zapracovaný požadavek ze strany Kanceláře 
architekta města Brna a Statutárního města Brna. Podmínění vydání opatření obecné povahy 
vydáním plánu ochrany nelze. Z textu památkového zákona (§ 6a odst. 1) vyplývá, že plán 
ochrany je možné vydat až poté, co památková zóna existuje. Není proto možné opatření 
74
obecné povahy o prohlášení památkové zóny a opatření obecné povahy o ochraně památkové 
zóny současně, nebo opatření obecné povahy o prohlášení památkové zóny podmiňovat 
existencí opatření obecné povahy o ochraně této památkové zóny.
3.)
C. IMPERA line, a. s., Hlinky 45/114, Pisárky, 603 00 Brno, IČO:07237235, podáno dne 
1. 2. 2022
D. IMPERA eqs, a. s., Hlinky 45/114, Pisárky, 603 00 Brno, IČO:26224607, podáno dne 
1. 2. 2022
E. Ing. Eva Benešová, Lísky 970/4, Komín, 624 00 Brno, datum narození: 1. 5. 1953, 
podáno dne 4. 2. 2022
F. Helena Király Benešová, Na Baště sv. Jiří 257/5 Hradčany, 160 00 Praha 6, datum 
narození: 2. 10. 1979, podáno dne 1. 2. 2022
Text námitky podatelů C., D., E. a F. - č. L:
I. Excesivně stanovené částí památkové zóny, zejména části A a části B.
Dle ČL 2 Návrhu OOP a jeho odůvodnění má být zřízením částí A a B památkové zóny nově 
vyžadováno závazné stanovisko dotčených orgánů pro územní a stavební řízení. Jak sám 
Návrh OOP uvádí, vznikne nově vlastníkům, správcům a uživatelům nemovitostí v případě 
jakéhokoliv záměru, resp. provedení jakýchkoliv prací nejenom na nemovitosti, ale i v dané 
lokalitě, povinnost žádat o toto závazné stanovisko podle § 14 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., 
o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů (dále rovněž jako „zákon o památkové 
péči“).
Účastník řízení v dané souvislosti odkazuje na základní veřejnoprávní principy správního 
práva při výkonu veřejné moci. Dle § 2 odst. 3 SŘ má správní orgán šetřit práva nabytá v 
dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém 
případě dotýká. Dále z § 4 SR obecně vyplývá, že veřejná správa je službou veřejnosti. V § 6 
SŘ pak je výslovně stanoveno, že správní orgán vyřizuje věci bez zbytečných průtahů a 
postupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a dotčené osoby co možná nejméně 
zatěžuje. Platí tedy, že orgány veřejné správy mají povinnost minimalizovat zásahy do práv 
vlastníků, resp. mají povinnost minimalizovat případné průtahy při vyřizování věci.
V současnosti trvá vyřízení nezbytných povolení v rámci stavebních řízení desítky až stovky 
dní, v nejhorších případech i roky. O této skutečnosti informovala mimo jiné i Světová banka, 
kdy v rámci sestavovaného žebříčku „Doing business“ umístila Českou republiku na tristní 
156. místo.2 Česká republika je tak již nyní, v době kdy prozatím Návrh OOP není v 
účinnosti, jedna z nejhorších zemí co se vydávání stavebních povolení a ostatních souhlasů 
týče.
2 Žebříček dostupný zde: https://www.doingbusmess.Org/en/data/exploreeconomies/czech-republic#DB dwcp
Části památkových zón jsou příliš rozsáhle a široce stanovené. Ze současného navrhovaného 
znění Návrhu OOP vyplývá, že se do památkových zón tedy dostanou veškeré nemovitosti 
nacházející se na daném území, bez zohlednění jejich skutečného urbanistického a 
75
historického přínosu. V takovém případě budou pod památkovou ochranu zcela nadbytečně a 
bezdůvodně spadat i nemovitosti, které s historickou urbanistickou zástavbou v Brně nemají 
nic společného. Dojde tedy k nedůvodnému vzniku nových povinností vlastníků takovýchto 
nemovitostí, kdy i minimální zásah či opravy vlastněných nemovitostí nebo jakékoli jiné 
záměry budou podmíněny vydáním závazného stanoviska dotčených orgánů památkové péče. 
Objektivně nelze strpění takového zásahu do vlastnického práva požadovat, neboť se v 
takovém případě jeví jako zcela nedůvodný a rovněž v rozporu s výše uvedenými zásadami 
správního práva.
Nadto nelze přehlížet ani potenciální zvýšení nápadu žádostí, jenž připadne na správní orgány 
při vyřizování žádostí o vydání závazných stanovisek. Tato skutečnost bezpochyby povede k 
dalšímu prodlužování stavebních řízení, což nepochybně není žádoucí jev v současném 
nastavení společnosti. Potřeba však v tomto případě sledovat i právě zájmy skutečných 
hodnotných prvků a nemovitostí, jenž maj...

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	zákony, vyhlášky a nařízení
Bližší specifikace:	opatření obecné povahy

Jméno souboru:

G0693711.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Brno, městská památková zóna. Opatření obecné povahy č. 3/2021 o prohlášení památkové zóny Brno a určení podmínek její ochrany (část 2/5: str. 46 až 90 z 225).

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

39438485 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Ministerstvo kultury; Vajčner Jiří;

Klíčová slova:

Památková zóna;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

30.01.2023

Licence:

Typ:	úřední dílo - dílo, na které se nevztahuje ochrana podle práva autorského (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 329188304

Bližší specifikace:

Název	Brno
Číslo ÚSKP	2501
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	PZ
Typ ochrany	památková zóna

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

lokalita nebo její část

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 6328

Název lokality: Kamenný Mlýn

Reálný typ: víska

Kat. území: Pisárky

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

Brno (právní stav 329188304)

Kód CZ: 51572

Název lokality: Nové Žabovřesky

Reálný typ: urbanizované sídlo

Kat. území: Žabovřesky

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

Brno (právní stav 329188304)

Kód CZ: 1104

Název lokality: Staré Brno

Reálný typ: městská čtvrť

Kat. území: Staré Brno

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

Brno (právní stav 329188304)

Kód CZ: 1105

Název lokality: Masarykova Čtvrť

Reálný typ: městská čtvrť

Kat. území: Stránice

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

Brno (právní stav 329188304)

Kód CZ: 56551

Název lokality: Veveří II

Reálný typ: retrodíl čtvrtě

Kat. území: Veveří

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

Brno (právní stav 329188304)

Kód CZ: 56505

Název lokality: Pisárky (B)

Reálný typ: dílec území (dominantní)

Kat. území: Pisárky

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

Brno (právní stav 329188304)

Kód CZ: 56509

Název lokality: Dolní Cejl I (B)

Reálný typ: dílec čtvrtě

Kat. území: Zábrdovice

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

Brno (právní stav 329188304)

Kód CZ: 1100

Název lokality: Ponava

Reálný typ: městská čtvrť

Kat. území: Ponava

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

Brno (právní stav 329188304)

Kód CZ: 56545

Název lokality: Vinohrádky I

Reálný typ: retrodíl hist. osady

Kat. území: Žabovřesky

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

Brno (právní stav 329188304)

Kód CZ: 56529

Název lokality: Černá Pole I

Reálný typ: retrodíl čtvrtě

Kat. území: Černá Pole

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

Brno (právní stav 329188304)

Kód CZ: 51574

Název lokality: Nové Husovice

Reálný typ: hl. městská čtvrť (neúřední)

Kat. území: Husovice

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

Brno (právní stav 329188304)

Kód CZ: 56527

Název lokality: Lužánky (B)

Reálný typ: dílec čtvrtě

Kat. území: Černá Pole

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

Brno (právní stav 329188304)

Kód CZ: 56500

Název lokality: Nový Jundrov I (J)

Reálný typ: dílec hist. osady

Kat. území: Pisárky

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

Brno (právní stav 329188304)

Kód CZ: 56503

Název lokality: Libušino Údolí I

Reálný typ: díl území (dominantní)

Kat. území: Pisárky

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

Brno (právní stav 329188304)

Kód CZ: 56499

Název lokality: Nový Jundrov I (K)

Reálný typ: dílec hist. osady

Kat. území: Pisárky

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

Brno (právní stav 329188304)

Kód CZ: 56514

Název lokality: Zábrdovice I (S)

Reálný typ: dílec čtvrtě

Kat. území: Zábrdovice

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

Brno (právní stav 329188304)

Kód CZ: 23220

Název lokality: Josefov

Reálný typ: býv. městská čtvrť

Kat. území: Zábrdovice

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

Brno (právní stav 329188304)

Kód CZ: 26607

Název lokality: Příkop

Reálný typ: býv. městská čtvrť

Kat. území: Zábrdovice

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

Brno (právní stav 329188304)

Kód CZ: 56512

Název lokality: Horní Cejl (S)

Reálný typ: dílec čtvrtě

Kat. území: Zábrdovice

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

Brno (právní stav 329188304)

Kód CZ: 56511

Název lokality: Horní Cejl (B)

Reálný typ: dílec čtvrtě

Kat. území: Zábrdovice

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

Brno (právní stav 329188304)

Kód CZ: 18592

Název lokality: Zábrdovice II

Reálný typ: díl čtvrtě

Kat. území: Husovice

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

Brno (právní stav 329188304)

Kód CZ: 56524

Název lokality: Štefánikova Čtvrť I

Reálný typ: retrodíl hist. osady

Kat. území: Černá Pole

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

Brno (právní stav 329188304)

Kód CZ: 56525

Název lokality: Štefánikova Čtvrť II (S)

Reálný typ: dílec hist. osady

Kat. území: Černá Pole

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

Brno (právní stav 329188304)

Kód CZ: 56530

Název lokality: Černá Pole II

Reálný typ: retrodíl čtvrtě

Kat. území: Černá Pole

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

Brno (právní stav 329188304)

Kód CZ: 56510

Název lokality: Dolní Cejl I (S)

Reálný typ: dílec čtvrtě

Kat. území: Zábrdovice

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

Brno (právní stav 329188304)

Kód CZ: 26606

Název lokality: Hráze

Reálný typ: býv. městská čtvrť

Kat. území: Zábrdovice

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

Brno (právní stav 329188304)

Kód CZ: 56531

Název lokality: Velká Nová Ulice I

Reálný typ: díl čtvrtě

Kat. území: Černá Pole

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

Brno (právní stav 329188304)

Kód CZ: 56528

Název lokality: Lužánky (S)

Reálný typ: dílec čtvrtě

Kat. území: Černá Pole

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

Brno (právní stav 329188304)

Kód CZ: 56550

Název lokality: Veveří I

Reálný typ: retrodíl čtvrtě

Kat. území: Veveří

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

Brno (právní stav 329188304)

Kód CZ: 56546

Název lokality: Vinohrádky II

Reálný typ: retrodíl hist. osady

Kat. území: Žabovřesky

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

Brno (právní stav 329188304)

Kód CZ: 56532

Název lokality: Velká Nová Ulice II

Reálný typ: díl čtvrtě

Kat. území: Veveří

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

Brno (právní stav 329188304)

Kód CZ: 26604

Název lokality: Červená Ulice

Reálný typ: býv. městská čtvrť převrstvená

Kat. území: Veveří

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

Brno (právní stav 329188304)

Kód CZ: 56539

Název lokality: Tábor II

Reálný typ: díl čtvrtě

Kat. území: Žabovřesky

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

Brno (právní stav 329188304)

Kód CZ: 56538

Název lokality: Tábor I

Reálný typ: díl čtvrtě

Kat. území: Ponava

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

Brno (právní stav 329188304)

Kód CZ: 56547

Název lokality: Vinohrádky III

Reálný typ: retrodíl hist. osady

Kat. území: Žabovřesky

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

Brno (právní stav 329188304)

Kód CZ: 26907

Název lokality: Malá Nová Ulice

Reálný typ: býv. městská čtvrť

Kat. území: Veveří

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

Brno (právní stav 329188304)

Kód CZ: 26591

Název lokality: Území Svaté Anny

Reálný typ: býv. městská čtvrť

Kat. území: Staré Brno

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

Brno (právní stav 329188304)

Kód CZ: 26599

Název lokality: Silniční Ulice

Reálný typ: býv. městská čtvrť

Kat. území: Staré Brno

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

Brno (právní stav 329188304)

Kód CZ: 26598

Název lokality: Jircháře

Reálný typ: býv. městská čtvrť

Kat. území: Staré Brno

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

Brno (právní stav 329188304)

Kód CZ: 26603

Název lokality: Pohřební Ulice I

Reálný typ: retrodíl čtvrtě

Kat. území: Veveří

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

Brno (právní stav 329188304)

Kód CZ: 26608

Název lokality: Pohřební Ulice II

Reálný typ: retrodíl čtvrtě

Kat. území: Veveří

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

Brno (právní stav 329188304)

Kód CZ: 56562

Název lokality: Úvoz I

Reálný typ: díl čtvrtě

Kat. území: Staré Brno

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

Brno (právní stav 329188304)

Kód CZ: 56561

Název lokality: Hlinky IV

Reálný typ: retrodíl čtvrtě

Kat. území: Pisárky

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

Brno (právní stav 329188304)

Kód CZ: 56558

Název lokality: Hlinky I

Reálný typ: díl čtvrtě

Kat. území: Staré Brno

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

Brno (právní stav 329188304)

Kód CZ: 56559

Název lokality: Hlinky II

Reálný typ: díl čtvrtě

Kat. území: Pisárky

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

Brno (právní stav 329188304)

Kód CZ: 56560

Název lokality: Hlinky III

Reálný typ: retrodíl čtvrtě

Kat. území: Staré Brno

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

Brno (právní stav 329188304)

Kód CZ: 56564

Název lokality: Úvoz III

Reálný typ: díl čtvrtě

Kat. území: Stránice

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

Brno (právní stav 329188304)

Kód CZ: 56569

Název lokality: Křídlovice I

Reálný typ: retrodíl čtvrtě

Kat. území: Staré Brno

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

Brno (právní stav 329188304)

Kód CZ: 56570

Název lokality: Křídlovice II

Reálný typ: retrodíl čtvrtě

Kat. území: Staré Brno

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

Brno (právní stav 329188304)

Kód CZ: 10947

Název lokality: Nové Sady

Reálný typ: býv. městská čtvrť

Kat. území: Staré Brno

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

Brno (právní stav 329188304)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 6

Název hist. regionu: Brno

Brno (právní stav 329188304)

Ke stažení Náhled Poslat žádost