Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

401^ MO Národní památkový ústav
Došlo: 2023-05-02 12:51:14
čj NPU-310/37271/2023
Listů: 8 Příloh: 0
Ministerstvo kultury
MHHIIHIII
1UUzl1 obru
Maltézské náměstí 471/1
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111
Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Statutární město Brno
Dominikánské náměstí 196/1 
602 00 Brno - střed
Rozhodnutí nabylo právní moci:
V Praze dne 17.2. 2023
Č.j. MK 7087/2023 OPP
Sp. zn. MK-S 1013/2023 OPP
Vyřizuje: Mgr. Eliška Junková
ROZHODNUTÍ
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové péče 
podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a zákona 
č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, prohlašuje budovu 
„Dům umění města Brna", k. ú. Město Brno, město Brno, okres Bmo-město, Jihomoravský 
kraj, za kulturní památku (dříve pozdně zapsaná kulturní památka s rejstř. č. ÚSKP ČR: 
48071/7-7385). Dotčená kulturní památka se skládá z pozemku pare. č. 93, jehož nedílnou 
součástí je stavba č. p. 652, vše k. ú. Město Brno, město Brno, okr. Brno-město, 
Jihomoravský kraj.
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, je účastníkem řízení: Statutární město Brno, Dominikánské náměstí 196/1, 
602 00 Brno - střed, IČO: 44992785.
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je příloha s orientačním zákresem umístění 
kulturní památky do kopie katastrální mapy, nedílnou součástí rozhodnutí je dále dvanáct 
identifikačních fotografií kulturní památky.
1
Odůvodnění
V souladu s rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 157/2019 - 27 ze dne 13. 
11. 2020 a vzhledem k nezbytnosti uchovat kontinuitu veřejného a odborného památkového 
zájmu, respektive zákonem ustanovenou památkovou ochranu v případě státem dříve 
evidovaného kulturního dědictví, které administrativně náleží k tzv. pozdně zapsaným 
kulturním památkám, obdrželo Ministerstvo kultury návrh odborné organizace, Národního 
památkového ústavu, na prohlášení budovy „Dům umění města Brna”, k. ú. Město Brno, město 
Brno, okres Brno-město, Jihomoravský kraj, za kulturní památku (dříve pozdně zapsaná 
kulturní památka s rejstř. č. USKP ČR: 48071/7-7385). Dotčená kulturní památka se skládá 
z pozemku pare. č. 93, jehož nedílnou součástí je stavba „Dům umění města Brna“ č. p. 652, 
vše k. ú. Město Brno, město Brno, okr. Brno-město, Jihomoravský kraj.
Ve výše uvedeném doporučujícím návrhu Národního památkového ústavu, 
územního odborného pracoviště v Brně, č. j. NPÚ-371/94125/2021 ze dne 15. 11. 2021 
je k posuzované věci zmíněno následující:
„ ... Obracíme se na Vás s návrhem na prohlášení výše uvedené budovy a příslušejícího 
pozemku za kulturní památku. Z hlediska památkové evidence byl předmětný objekt zapsán do 
Státního seznamu nemovitých kulturních památek Jihomoravského kraje pod pořadovým 
rejstříkovým číslem ÚSKP ČR: 48071/7-7385 dne 3. 3. 1988, tedy již v době platnosti 
současného zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Proto se jej týká rozhodnutí 
Ministerstva kultury ČR ze dne 8. 6. 2021, evidované Národním památkovým ústavem pod č. j. 
NPU-310/47091/2021: Na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 157/2019- 
27 ze dne 13. 11. 2020, kde je judikováno, že památka zapsaná dle zákona č. 22/1958 Sb., 
o kulturních památkách, do Státního seznamu kulturních památek po 31. 12. 1987 za účinnosti 
zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, kterým byl zákon č. 22/1958 Sb. zrušen, není 
kulturní památkou. Kulturními památkami byly všechny věci, které naplňovaly znaky uvedené 
v § 2 odst. 1 zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, byť nebyly zapsány ve Státních 
seznamech kulturních památek, tyto památky tedy byly kulturními památkami v době účinnosti 
zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, tzn. od 3. 5. 1958 do 31. 12. 1987 včetně. “ 
Za této situace je nezbytné uchovat kontinuitu památkového zájmu o tento historicky, 
architektonicky i urbanisticky cenný objekt a podat návrh na prohlášení za kulturní památku.
Dům umění (původně Kaiser Franz-Josefs-Jubiláums Kůnstlerhaus) byl postaven v roce 
1911 dle projektu vídeňského architekta Heinricha Carla Rieda jako výsledek několikaletého 
úsilí Moravského uměleckého spolku (Máhrischer Kunstverein) o zřízení trvalých výstavních 
prostor a spolkového zázemí (kanceláře, přednáškový sál, ateliér, fotokomora). Architektura 
domu umělců se vyznačovala moderním řešením výstavních prostor, které byly osvětlovány 
skrze prosklené střechy a vcelku konzervativně řešeným exteriérem s bohatým štukovým 
dekorem a secesní sochařskou výzdobou (socha bájného Wielanda z germánské mytologie), 
jejímž autorem byl Carl Wolek.
V roce 1945 byl dům umění silně poškozen bombardováním. V letech 1946-1947 
vypracoval projekt obnovy architekt Bohuslav Fuchs, který zbavil fasády dekorativních 
architektonických a sochařských prvků, původní vstupní část na půlkruhovém půdorysu 
s portikem nahradil monumentální vstupní halou hranolového tvaru a provedl dílčí úpravy 
interiéru. Nad vstupní portikus umístil pískovcový blok určený k vytvoření reliéfu, na jehož 
realizaci byla vypsána soutěž, nicméně na samotnou realizaci díla nikdy nedošlo. V roce 1948 
byla v blízkosti domu instalována busta maršála Malinovského, kterou vytvořil Vincenc 
Makovský. Po roce 1968 Dům umění převzal záštitu nad divadlem Husa na provázku (později 
Na provázku) a stal se jeho sídlem. Budova tak sloužila jako důležité centrum nejen pro 
2
prezentaci výtvarného umění, ale i alternativní divadelní kultury. V roce 1969 proběhla 
generální oprava objektu. Další sochařské dílo dotvořilo bezprostřední okolí domu v roce 1988 
a to fontána od Zdeňka Makovského s figurou sedící ženy, původně určená pro kašnu v Mělníku. 
Fontána u Domu mění zůstala torzem, neboť nebyla nikdy spuštěna. Poslední celková obnova, 
respektující funkcionalistický charakter budovy, proběhla v letech 2007 až 2008 dle projektu 
ateliéru Architekti Hrůša & spol. Během této obnovy došlo k odstranění pískovcového bloku 
nad vstupem a v zadní části budovy vznikl ochoz obepínající výstavní sál v přízemí (Galerie 
Jaroslava Krále).
Dům umění města Brna tvoří volně stojící patrová centrální budova postavená na 
půdorysu řeckého kříže. Její centrální část, boční křídla i zadní trakt jsou zastřešeny 
prosklenými sedlovými střechami, vstupní hala má rovné zastřešení s vyzdviženým světlíkem. 
Průčelí vstupní haly je hladké, po stranách projmuté a ohraničené hladkými subtilními sloupy. 
Do budovy se vstupuje širokým obdélným portálem z červeného kamene, v němž jsou zapuštěny 
vstupní dveře. V portálu je osazena pamětní deska upomínající na významného ředitele Domu 
umění Adolfa Kroupu (1910-1981). Fasády domu jsou hladké, členěné čtyřdílnými obdélnými 
okny s dřevěnými výplněmi, v případě vstupní haly a výstavního sálu nad ní jsou na bočních 
stranách použity velkoplošné kovové okenní rámy. Před budovou se nachází velkoryse pojatý 
vstupní předprostor s širokým schodištěm a fontánou se sochařskou dekorací.
V interiéru se v přízemí nachází centrální hala se čtyřmi sloupy, z níž se vstupuje 
do výstavního sálu v západním křídle (Galerie Jaroslava Krále). Po stranách vedou z haly 
tříramenná schodiště obložená travertinem do výstavních prostor v patře. V bočních křídlech 
(severním a jižním) se v přízemí nachází zázemí Domu umění - kanceláře a přednáškový sál. 
V suterénu je situována restaurace. Výstavní sály v patře, propojené širokými průchody bez 
výplní, jsou s výjimkou sálu nad vstupem (Procházkova síň) prosvětlené pouze skrze prosklené 
střechy a stropy.
Památkové hodnoty objektu lze charakterizovat v několika rovinách; v prvé řadě jde 
o objekt s výraznou historickou hodnotou, který vznikl jako výstavní síň uměleckého spolku 
Máhrischer Kunstverein. Dům umění je hmotnou připomínkou spolkového života brněnské 
německé společnosti počátku 20. století a představuje jeden ze základních prvků kulturní 
infrastruktury tvořící moderní město. Dále se jedná o realizaci významných architektů, 
v původní podobě šlo o secesní budovu vídeňského autora Heinricha Carla Rieda, který patřil 
mezi žáky výrazné osobnosti vídeňského pozdního historismu a secese Friedricha Ohmanna. 
Po druhé světové válce se na podobě domu výrazně podepsal Bohuslav Fuchs, který v rámci 
poválečné rekonstrukce budově vtiskl funkcionalistickou podobu, přičemž Riedovo moderní 
vnitřní řešení budovy v podstatě zůstalo zachováno. Zcela zásadní je také urbanistický význam 
budovy, jelikož je situována na velmi exponovaném místě a spoluutváří reprezentativní 
charakter Malinovského náměstí. Zároveň jde o jednu z posledních realizací na brněnské 
okružní třídě, kde moderní stavba Domu umění doplňuje neorenesanční Mahenovo divadlo.
Vzhledem k výše uvedenému doporučuje Národní památkový ústav, územní odborné 
pracoviště v Brně návrh na prohlášení výše uvedené secesní a později moderní architektury 
za kulturní památku. ...”
Ministerstvo kultury zmíněný podnět odborné organizace vyhodnotilo, shledalo 
jej důvodným a v uvedené věci zahájilo správní řízení se Sp. Zn. MK-S 1013/2023 OPP 
o opětovném prohlášení tzv. pozdně zapsané kulturní památky ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 
písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, 
oba ve znění pozdějších předpisů, za kulturní památku. Ministerstvo kultury konstatuje, že 
statut kulturní památky „Domu umění města Brna“ byl přiznán až opožděným zápisem objektu 
do Státních seznamů nemovitých kulturních památek jako solitérní jednopatrový dům 
s nástupním širokým schodištěm a předsunutým zádvěřím s prosklenými bočními stěnami 
3
v kovové konstrukci, dále s prosklenými sedlovými střechami hlavní budovy i obou bočních 
křídel, s tvrdou omítkou, v přízemí se čtvercovými okny nad vysokým soklem a kamennou 
římsou. K zápisu kulturní památky do Státního seznamu nemovitých kulturních památek tehdy 
došlo dne 3. 3. 1988 na základě předchozího řádného rozhodnutí Odboru kultury Národního 
výboru města Brna ze dne 14. 12. 1987.
Ministerstvo kultury v tomto správním řízení posuzuje především tu skutečnost, zda si 
objekt zachoval své památkové hodnoty, pro které již v minulosti byl uznán kulturní památkou, 
neboť ta skutečnost, že „Dům umění města Brna“ je součástí celé řady případů tzv. pozdních 
zápisů (detailněji viz závěrečné odůvodnění tohoto rozhodnutí), nemůže žádným způsobem 
ovlivnit případně zpochybnit architektonické, umělecko-řemeslné, urbanistické a historické 
hodnoty, které byly již dříve tomuto objektu přiznané. Ministerstvo kultury zároveň dospělo 
k názoru, že si „Dům umění města Brna“ v k. ú. Brno zachoval významné památkové hodnoty, 
pro které byl tento konkrétní objekt již v minulosti vybrán k zápisu do Státních seznamů 
nemovitých kulturních památek (detailněji viz závěrečné odůvodnění tohoto rozhodnutí).
Krajský úřad Jihomoravského kraje, úsek státní památkové péče, jako příslušný 
správní orgán památkové péče, ve svém dopise č. j. JMK 15685/2023, ze dne 30. 1. 2023 
vyjádřil s opětovným prohlášením předmětné věci za kulturní památku souhlas, a to 
s následujícím odůvodněním:
„... Dům umění města Brna byl v době účinnosti současného zákona č. 20/1987 Sb., 
o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zapsán do Ústředního seznamu 
kulturních památek pod rejstříkovým číslem 48071/7-7385. Dne 13.11.2020 byl přijat 
Nejvyšším správním soudem první konečný rozsudek č. j. 5 As 157/2019-27, který se týká tzv. 
„pozdě zapsaných památek“ tj. kulturních památek, které byly do státních seznamů zapsány 
podle pravidel stanovených v zákoně č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, až po 1.1.1988, 
tedy po nabytí účinnosti zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Zákon o státní 
památkové péči v § 42 odst. 1 vyjádřil princip ochrany těch dosavadních kulturních památek, 
které byly zapsány ve státních seznamech podle zákona č. 22/1958 Sb., aniž by ale současně 
obsahoval přechodná ustanovení pro případ, že zahájené procesy (včetně zápisů) podle 
rušeného zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, nebyly do 31.12.1987 ukončeny. 
Žádné ustanovení zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, tedy neobsahovalo vyjádření 
principu, že by po 31.12.1987 bylo možné dokončit neukončené postupy a řízení podle 
dosavadní právní úpravy. K pozbytí památkové ochrany výše uvedeného Domu umění města 
Brna dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, tedy nevedly žádné věcné důvody, 
nýbrž formální nedostatky v zápisu za kulturní památku.
Funkcionalistická stavba Domu umění města Brna je výraznou, samostatně stojící 
stavbou připomínající tvar kříže, jež vznikla po druhé světové válce přestavbou starší secesní 
budovy. Jedná se o dvoupatrovou budovu, která je zastřešena prosklenou sedlovou střechou. 
Fasáda domu je bílé barvy bez zdobných prvků a reliéfů. Dům umění města Brna se dochoval 
ve vysoké míře autenticity a je nedílným prvkem utvářející prostředí městské památkové 
rezervace Brno.
Kulturně historické hodnoty Domu umění města Brna v podobě původní hmoty, 
tvarosloví a prostředí stavby, představují prvky hodnotné architektury konce 40. let 20. století, 
do kterých nebyly provedeny výraznější zásahy, které by jej narušily. Pro tyto hodnoty již jednou 
byl Dům umění města Brna do seznamu kulturních památek zapsán, a proto z těchto shora 
uvedených důvodů Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor kultury a památkové péče, 
doporučuje prohlášení výše uvedeného domu umění za kulturní památku... “
4
Magistrát města Brna, úsek státní památkové péče, jako příslušný správní orgán 
památkové péče, ve svém dopise ze dne 16. 1. 2023, č. j. MMB/0034566/2023/ vyjádřil 
s opětovným prohlášením předmětné věci za kulturní památku souhlas, a to s následujícím 
odůvodněním:
„ Objekt „Dům umění města Brna“, Malinovského náměstí 2, na pozemku p. č. 93, 
k. ú.- Město Brno, je situován na území Městské památkové rezervace Brno, rejstř. č. 1049, 
ustanovené nařízením vlády ČSR č. 54/1989 Sb. ze dne 19.4.1989. Objekt byl veden podle 
zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, v Ústředním 
seznamu kulturních památek ČR, aktuálně Národní památkový ústav, územní odborné 
pracoviště (NPÚ ÚOP) v Brně uvádí: „stav ochrany — již nechráněno
Dům umění je významnou funkcionalistickou architekturou od Bohuslava Fuchse z let 
1946 až 1947, která je výsledkem přestavby starší secesní budovy od rakouského architekta 
Heinricha Carla Rieda. Návrh na přestavbu vznikl poté, co byl původní objekt v roce 1945 
poškozen bombardováním. V roce 1948 byla v blízkosti domu instalována busta maršála 
Malinovského, kterou vytvořil sochař Vincenc Makovský.
Jedná se o samostatně stojící patrovou budovu na půdorysu řeckého kříže, se 
zastřešením převážně prosklenými sedlovými střechami (centrální část, boční křídla, zadní 
trakt), vstupní hala je zastřešena plochou střechou s vyvýšeným světlíkem. Vstup do budovy je 
zdůrazněn širokým obdélným portálem z červeného kamene, v němž jsou zapuštěny vstupní 
dveře, průčelí je hladké, po stranách ohraničené subtilními sloupy. Fasády jsou rovněž hladké, 
prolomené okenními otvory s čtyřdílnými dřevěnými výplněmi, v zadním průčelí orientovaném 
do parku a zejména na bočních stranách u vstupní haly a výstavního sálu v patře se nachází 
velkoplošné otvory s kovovými rámy.
Budova příznivě urbanisticky dotváří prostor Malinovského náměstí, přední se nachází 
velkorysý nástupní předprostor s širokým schodištěm a fontánou, za ním se rozprostírá park 
Koliště. V suterénu objektu, se vstupem z boku z ulice Divadelní, je situována restaurace.
Od data 13.11.2020, kdy Nejvyšší správní soud vydal rozsudek, ve kterém se uvádí, 
že památka zapsaná dle zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, do Státního seznamu 
kulturních památek po 31.12.1987 za účinnosti zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 
není kulturní památkou, vydal OPP MMB ve věci úprav předmětného objektu: Sdělení dne 
1.12.2021 k investičnímu záměru „Dostavba stávajícího ochozu Domu umění města Brna “. 
Předmětem IZ byla stavební úprava spočívající v dozdění prostoru pod stávajícím ochozem, 
směřujícího do parku Koliště a v budově navazujícího na galerii Jaroslava Krále v přízemí 
Domu umění města Brna. Vlastní stavební úprava se předpokládala na pozemku p. č. 92/1, k. ú. 
Město Brno (na půdorysné ploše cca 45 m2). Konkrétně dle plánovaného záměru mělo dojít 
kpodezdění ochozu Domu umění stěnou z keramických tvárnic na vhodné základové konstrukci 
(betonové pasy), k novému řešení odvodnění plochy ochozu a dále k posouzení nutnosti tepelně 
izolační vrstvy ve skladbě střechy a případné související úpravě. Předložený IZ reagoval na 
požadavek řešení problémů s vlhkostí vzlínající do interiéru výstavních sálů, a rovněž na 
požadavek zamezení využívání stávající plochy lidmi bez domova a drogově závislými. Nově 
vniklý prostor pod ochozem Dům umění měl být využíván jako sklad a depozitář.
OPP MMB si vyžádal k předloženému IZ písemné vyjádření Národního památkového 
ústavu, územního odborného pracoviště v Brně, a v souladu s jeho vyhodnocením navrhovaný 
záměr akceptoval, za předpokladu respektování těchto podmínek:
1. Další stupně projektové dokumentace budou v průběhu zpracování konzultovány na 
NPÚ ÚOP v Brně a projednávány s orgány státní památkové péče, včetně detailů řešení. 
Průběžné projednávání projektové dokumentace je nezbytné z důvodů minimalizace případných 
negativních vlivů na materiálovou kontinuitu a autenticitu vzhledu objektu i na kulturně- 
historické hodnoty MPR Brno.
5
2. Každý stupeň dokumentace bude předmětem závazného stanoviska OPP MMB. 
Požadavek na předložení každého stupně projektové dokumentace k vydání závazného 
stanoviska OPP MMB vychází ze zákona o státní památkové péči.
OPP MMB konstatoval, že za předpokladu dodržení výše uvedených podmínek 
doporučuje přípravu akce „ Dostavba stávajícího ochozu Domu umění města Brna, příspěvková 
organizace “ a nemá další připomínky.
Dále OPP MMB upozorňuje, že proběhla krajinářsko-architektonická jednofázová 
otevřená projektová soutěž o návrh „Předprostor Domu umění a park Kaliště I“, pořádaná 
Kanceláří architekta města Brna. Z této soutěže vzešel vítězný návrh od architektonického 
ateliéru M2AU, který uvádí: „Návrh vychází z historické, prostorové a kompoziční podstaty 
významných městských parků zeleného pásu brněnské okružní třídy. Dům umění chápe jako 
jedinečnou kulturní veřejnou stavbu, která je součástí parku i kamenného Malinovského 
náměstí. Návrh je racionálním a ekonomicky přiměřeným pokračováním již založených 
kompozičních vztahů a principů v lokalitě. Pěší vazby navazují na okružní promenádu parku 
Koliště II. a ve svém středu dávají vyniknout současným dominantám i novým prvkům v podobě 
hudebního pavilonu a mobilního schodiště. Ambicí návrhu je vytvořit kvalitní a bezpečné 
veřejné prostranství naplňující požadavky událostí Domu umění i každodenního života. “ 
Architektonické řešení popisuje textová část vítězného soutěžního návrhu takto: „ Úprava 
předprostoru Domu umění vytváří důstojný nástup do kulturní instituce a upozorňuje na něj 
návštěvníky už při vstupu na Malinovského náměstí z centra města. Všechny sochařská díla, 
které se v současnosti v parku nacházejí zde i nadále zůstávají. Úprková socha Pútnici je 
přesunuta před vstup do Domu umění. V centrální části parku jsou umístěny další dvě sochy. 
Jednou z nich je „žena se snopem “ od sochaře Vincence Makovského umístěná v centrální části 
parku a druhá socha „česající se dívka“ od Sylvy Lacinové - Jílkové je přesunuta před 
Zemanovu kavárnu. Dvě amfory zůstávají na svém místě na vstupu do parku z ulice 
Dvořákovy. “Součástí návrhu je vybudováni mobilního výsuvného schodiště u zadního průčelí 
Domu umění orientovaného směrem do parku (u „ zadního balkonu “), které má být možné využít 
i jako malou tribunu. Pomocí tohoto schodiště návrh plánuje vytvořit „ chybějící spojnici mezi 
parkem, Domem umění a jeho reprezentativním předprostorem. Zároveň respektuje hmotu 
domu a pouze decentně jí doplňuje s respektem k materiálovému a barevnému řešení. Schodiště 
umožňuje různé formy propojení a funkcí, kterými prostor za domem umění oživuje. Zároveň 
však zachovává možnost propojení v případě nutnosti zrušit. “ Návrh dále do parku za Domem 
umění mimo jiné umisťuje lehkou konstrukci hudebního pavilonu, jež má být „historickým 
odkazem k původně plánovanému umístění Domu umění z roku 1895 a na pavilon, který se 
původně v Okružním parku na Kolišti nacházel. Leží na ose parku a svou lehkostí 
a nenápadností doplňuje výrazný Dům umění a Zemanovu kavárnu. Lehká ocelová konstrukce 
využívá přirozený spád terénu a umožňuje multifunkční využití. Objekt osvětluje střed parku 
a je zde umístěn i zemní rozvaděč.
OPP MMB má za to, že případná realizace výše popsaných připravovaných záměrů 
týkajících se úprav Domu umění města Brna a jeho okolí, by neovlivnila negativně kulturně- 
historické, architektonické, ani urbanistické hodnoty, pro které byl objekt evidován v ÚSKP
Ministerstvo kultury souhlasí s vyjádřením Magistrátu města Brna, neboť dospělo ke 
stejnému závěru. Výše popsané úpravy týkající se samotného objektu i jeho přilehlého okolí 
včetně způsobu jejich provedení, nepoškozují a neubírají na významu památkových hodnot 
„Domu umění města Brna“.
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 
ve znění pozdějších předpisů, byl o zahájení řízení písemně vyrozuměn vlastník věci navržené 
na prohlášení za kulturní památku, a v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004
6
Sb., správní řád, věznění pozdějších předpisů, mu bylo umožněno, aby se před vydáním 
rozhodnutí vyjádřil k podkladům, které Ministerstvo kultury v průběhu řízení shromáždilo. 
Vlastník, Statutární město Brno, Dominikánské náměstí 196/1, 602 00 Brno - střed, této 
možnosti nevyužil.
Ministerstvo kultury konstatuje, že dne 1. 1. 1988, s účinností nynějšího platného 
zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů sice de iure 
zanikly původní Státní seznamy kulturních památek, staly se však ve smyslu přechodného 
ustanovení § 42 současného zákona o státní památkové péči řádnou součástí nově vzniklého 
jednotného Ústředního seznamu kulturních památek. Současný zákon o státní památkové péči 
v § 42 odst. 1 sice jasně vyjádřil princip ochrany těch dosavadních kulturních památek, které 
byly zapsány ve státních seznamech podle předešlého zákona č. 22/1958 Sb., bohužel ale 
současně neobsahoval přechodná ustanovení pro případ, že některé zahájené procesy (včetně 
zápisů) podle rušeného zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, nebyly do 31. 12. 1987 
ukončeny a pokračovaly tak dle časových a personálních možností tehdejších pracovníků 
památkové péče i po 1. 1. 1988. Žádné ustanovení nového zákona o státní památkové péči tedy 
neobsahovalo vyjádření principu, že by po 31. 12. 1987 (konec platnosti předešlého zákona 
č. 22/1958 Sb.) bylo možné dokončit řádně započaté, avšak dosud neukončené postupy a řízení, 
podle dosavadní právní úpravy. Tzv. „pozdně zapsané památky" týkající se ve značném 
množství zejména území města Brna a Jihomoravského kraje tedy nejsou dle rozsudku 
Nejvyššího správního soudu č.j. 5 As 157/2019 - 27 ze dne 13. 11.2020 kulturními památkami. 
Vzhledem k nezbytnosti uchovat kontinuitu veřejného a odborného památkového zájmu, 
respektive zákonem ustanovenou památkovou ochranu v případě státem dříve evidovaného 
kulturního dědictví, které administrativně náleží k tzv. pozdně zapsaným kulturním památkám, 
započalo Ministerstvo kultury proces opětovného prohlašování tohoto ohroženého segmentu za 
kulturní památku. S tímto zákonným postupem je široká veřejnost minimálně od roku 2015 
průběžně seznamována z četných mediálních výstupů nebo z oficiálních tiskových záznamů 
a prohlášení Národního památkového ústavu a Ministerstva kultury. Ačkoliv byl „Dům umění 
města Brna“ k zápisu do Státního seznamu nemovitých kulturních památek vybrán na základě 
předchozího rozhodnutí Odboru kultury Národního výboru města Brna už dne 14. 12. 1987, 
k samotnému zápisu došlo až dne 3.3. 1988, i v tomto případě se tudíž jedná o tzv. pozdní zápis 
kulturní památky. Ministerstvo kultury dospělo k názoru, že skutečnost, že „Dům umění města 
Brna“ je součástí celé řady zde popisovaných případů tzv. pozdních zápisů, nijak neovlivňuje 
či nezpochybňuje jeho již dříve přiznané památkové hodnoty, pro které byl tento konkrétní 
objekt již v minulosti vybrán k zápisu do Státních seznamů nemovitých kulturních památek.
Ministerstvo kultury konstatuje, že současná podoba domu č. p. 652 na Malinovském 
náměstí v Brně je až druhou fází jeho architektonického a umělecko-řemeslného výrazu. 
Původně secesní objekt byl vystavěn již v roce 1911 a jeho autorem nebyl nikdo jiný 
než Heinrich Carl Ried, významný vídeňský architekt. Jednalo se o velice bohatě tvaroslovně 
řešenou galerijní budovu, která kromě výstavních prostor, osvícených přirozeným světlem 
proudícím skrz prosklené střechy, poskytovala také zázemí pro kancelář, ateliér, fotokomoru 
a sál pro posluchače. Fasáda domu byla zdobená bohatou štukovou výzdobou. Vstupní část 
měla půlkruhový charakter. Vstup samotný byl doplněn portikem. Vlivem nepříznivých 
válečných událostí došlo k poškození objektu, které odstartovalo počátek druhé výrazově zcela 
odlišné fáze existence budovy. Jejím autorem je Bohuslav Fuchs a vznikala mezi lety 1946- 
1947 a byla o poznání výrazně méně dekorativní. Fasáda byla ve funkcionalistickém duchu 
oklepána a zcela zbavena původní bohaté štukové výzdoby. Stejný osud měla také odlehčené 
působící půlkruhová vstupní prostora s portikem odkazující na antický architektonický odkaz. 
Ta byla nahrazena hranolovou vstupní halou se strohým a monumentálně působícím vstupem.
7
Ten byl opatřen portálem vyvedeným ve výrazném červeném kameni. Nad vstupem byl 
umístěn pískovcový blok, do kterého měl být původně podle návrhu vytesán reliéf. Na jeho 
realizaci však nedošlo a pískovcový blok byl následně při obnově objektu, která probíhala 
v prvním desetiletí dvacátého prvního století, odstraněn. Vstup také doplňuje pamětní deska 
ředitele Domu umění Adolfa Kroupy.
Ministerstvo kultury je toho názoru, že „Dům umění města Brna“ je ve své současné 
podobě velice významnou funkcionalistickou budovou z díla architekta Bohuslava Fuchse, 
přičemž jeho přestavba také částečně respektuje starší vnitřní členění budovy a zachovává 
velice funkčně i stylově nápadité řešení prosklených sedlových střech vídeňského architekta 
Heinricha Carla Rieda. Ty dodávají výstavnímu prostoru přirozené a autentické světlo. V roce 
1948 zde byla také instalována busta maršála Malinovského. Busta je dílem významného 
českého sochaře Vincence Makovského. Samotná budova je vystavěna na křížovém půdorysu 
a je zastřešena oněmi charakteristickými skleněnými sedlovými střechami (s výjimkou 
vstupního prostoru). Fasády objektu včetně průčelí jsou po provedené úpravě Bohuslava Fuchse 
zcela hladké. Okna jsou členěna do čtyř dílů a jsou opatřena dřevěnými výplněmi. Některé 
z nich (vstupní a výstavní prostor) jsou zasazeny v kovovém rámu. K budově vybíhá široké 
schodiště s fontánou a plastikami. Výstavní prostor západního křídla je přístupný z centrální 
haly, která je opatřena čtyřmi sloupy. V přízemí se v jižním a protilehlém severním křídle 
nachází kancelář a sál určený pro přednášky a konference. Výstavní prostory osvětlené pouze 
střešními okny se nacházejí v patře (mimo výstavní sál nad přestavěným vstupem). 
K výstavním prostorům vedou z centrální haly dvě schodiště, jejichž hlavním dekorativním 
prvkem je obložení z travertinu. Restaurace se pak nachází v suterénu budovy.
Ministerstvo kultury je toho názoru, že z památkového a historického hlediska je 
vizualita dotčeného domu zcela nezastupitelná, neboť se objekt spolupodílí na architektonické 
a urbanistické kompaktnosti Malinovského náměstí, celé městské čtvrti a města Brna 
samotného v užším i širším kontextu. Rozmanitost a bohatství architektonických stylů 
a vzájemně se doplňujícího tvarosloví, potkávajícího se v bezprostřední blízkosti v rámci 
historické zástavby města Brna, je velice oceňována nejen širokou laickou veřejností (včetně 
místních), ale i celou řadou našich předních odborníků. Takovýto celkový odkaz historického 
a architektonického vývoje místa pomáhá dotvářet právě i neodmyslitelná součást 
Malinovského náměstí tedy „Dům umění města Brna“. Ministerstvo kultury je toho názoru, 
že ačkoliv je objekt i sám o sobě vysoce památkově hodnotný pro své architektonické, 
umělecké, řemeslné, historické a kulturní hodnoty, není možné na tuto stavbu pohlížet, pouze 
jako na samostatný objekt uměle vytržený ze svého nejbližšího okolí, neboť další památkové 
hodnoty představuje stavba jako součást urbanistického a architektonického celku města 
a čtvrti. Ostatně i tyto skutečnosti se mimo jiné také staly důvodem, proč byla posuzovaná 
stavba, spolu s dalšími památkově hodnotnými objekty v okolí, již v roce 1987 ve smyslu 
tehdejšího zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, řádně vybrána prostřednictvím 
rozhodnutí tehdejšího orgánu památkové péče k zapsání do Státních seznamů nemovitých 
kulturních památek.
Ministerstvo kultury je také toho názoru, že památkové hodnoty objektu nelze spatřovat 
pouze v jeho urbanistickém začlenění a architektonických kvalitách. Objekt je nositelem také 
významné historické a umělecké hodnoty, neboť se v minulosti stal svědkem uměleckých 
počinů a historických událostí. Původní secesní výstavní síň německého uměleckého spolku 
Mahřicher Kunstverein z počátku 20. století se po bombardování za druhé světové války 
proměnila ve významnou funkcionalistickou stavbu našeho předního architekta. Kromě 
významného místa podílejícího se na vývoji a prezentaci výtvarného umění se stala i například 
v roce 1968 také sídlem divadla Husa na provázku, a tudíž i místem pro prezentaci divadelního 
a hereckého umění.
8
Ministerstvo kultury je také toho názoru, že skutečnost, že k samotnému zápisu do 
Státního seznamu nemovitých kulturních památek došlo až dne 3. 3. 1988, nemůže nijak 
rozporovat ani ovlivňovat již jednou přiznané památkové hodnoty tohoto domu. Zároveň 
považuje Ministerstvo kultury za důležité, že ani obnova objektu, která probíhala mezi lety 
2007 - 2008, ani současné úpravy popisované ve vyjádření památkového odboru Magistrátu 
města Brna, tyto významné památkové hodnoty nenarušují, neboť byly a jsou prováděny citlivě 
a pod dohledem státní památkové péče.
Dále je nutné zmínit, že v současné době je bohužel obecným trendem nerespektovat 
existující kvalitně architektonicky, umělecky i řemeslně vystavěnou zástavbu města Brna 
a velice často dochází k jejímu narušování, poškozování či celkovému ničení, přičemž konání 
a prospěch některých vlastníků objektů bývá velice často v rozporu se zachováním kulturního 
a architektonického dědictví města Brna. K takovémuto počínání v případě „Domu umění 
města Brna“ nedocházelo, a ani v současnosti nedochází, nicméně Ministerstvo kultury je toho 
názoru, že i z výše uvedeného důvodu by měl být objekt prohlášen za kulturní památku, neboť 
pod odborným dohledem příslušných orgánů státní památkové péče by i v budoucnosti 
případné obnovy budovy probíhaly citlivě a s veškerým respektem k budově samotné a jejímu 
významu. To mimo jiné vyplývá i z rozsudku Nejvyššího správního soudu 2 As 120/2011: 
„...Veřejný zájem představovaný zde zájmem na ochraně dokladů historického vývoje, 
životního způsobu a prostředí společnosti (projevy tvůrčích schopností a práce člověka, 
vykazující historické a umělecké kvality), musí v případě jeho prokázání převážit nad 
individuálním zájmem vlastníka... “ Ministerstvo kultury konstatuje, že obecně veřejný zájem 
představovaný zde zájmem na ochraně dokladů historického vývoje, životního způsobu a prostředí 
společnosti zároveň není v rozporu se zájmy vlastníka. V případě možné rekonstrukce či drobných 
stavebních zásahů do objektu nejsou dle nálezu ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 35/94 z 23. 6. 1994 
(A001) omezení vlastníka, plynoucí ze statutu kulturní památky, jednostranná. Omezení vlastníka 
kulturní památky v zákoně č. 20/1987 Sb„ o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, 
jsou kompenzována celou řadou ustanovení, která za ně poskytují náhrady.
Ze všech výše uvedených důvodů dospělo Ministerstvo kultury k rozhodnutí 
o opětovném prohlášení pozemku pare. č. 93, jehož nedílnou součástí je stavba č. p. 652, „Dům 
umění města Brna“, vše k. ú. Město Brno, město Brno, okr. Bmo-město, Jihomoravský kraj, za 
kulturní památku, neboť se jedná o významný doklad historického a architektonického vývoje 
města, životního způsobu doby od první poloviny 20. stol, až do současnosti. Významný je 
především pro své architektonické, historické, urbanistické, umělecké a umělecko-řemeslné 
hodnoty.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb„ 
správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. 
Lhůta pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den 
následující po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 
a § 24 správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, 
rozhodnutí se uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát 
uložené rozhodnutí ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně 
provozovatele poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 
odst. 1 správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto 
případě lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 
zákona č. 300/2008 Sb„ o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, 
který rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky.
9
Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument 
dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty. 
O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává 
u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Na vědomí:
Národní památkový ústav, generální ředitelství
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně
Magistrát města Brna, úsek státní památkové péče
Krajský úřad Jihomoravského kraje, úsek státní památkové péče
Příloha:
č. 1) Orientační zákres umístění kulturní památky do kopie katastrální mapy - nedílná součást výroku 
rozhodnutí.
č. 2) Dvanáct identifikačních fotografií kulturní památky - součást odůvodnění rozhodnutí.
10
Příloha č. 1: Orientační zákres umístění kulturní památky do kopie katastrální mapy- 
nedílná součást výroku rozhodnutí č. j. MK 7087/2023 OPP ze dne 17. 2. 2023.
11
Příloha č. 2: Dvanáct identifikačních fotografií kulturní památky - nedílná součást rozhodnutí 
č. j. MK 7087/2023 OPP ze dne 17. 2. 2023.
Obr. 1) Hlavní průčelí (pohled z Malinovského náměstí)
Obr. 2) Průčelí (pohled z parku Koliště)
12

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0695361.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Mervová Jana

Popis dokumentu:

Brno - Brno-město, Dům umění města Brna č. p. 652. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

10745015 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Junková Eliška; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

17.02.2023

Licence:

Typ:	úřední dílo - dílo, na které se nevztahuje ochrana podle práva autorského (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 25030176

Bližší specifikace:

Název	Dům umění města Brna
Číslo ÚSKP	107030
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 27007368

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení za KP
Číslo	MK 7087/2023 OPP
Datum nabytí právní moci	10.03.2023
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	25030176 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 1386774

Název objektu:

Část obce: Brno-město

Č. dom.: č.p. 652

Ulice: Malinovského náměstí

Č. or.: 2

Kat. území: Město Brno

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Dům umění města Brna (právní stav 25030176)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 1080

Název lokality: Brno

Reálný typ: město statutární

Kat. území: Město Brno

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

Dům umění města Brna (právní stav 25030176)

Kód CZ: 56556

Název lokality: Brno-město I

Reálný typ: díl čtvrtě

Kat. území: Město Brno

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

Dům umění města Brna (právní stav 25030176)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 6

Název hist. regionu: Brno

Dům umění města Brna (právní stav 25030176)

Ke stažení Náhled Poslat žádost