Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

Národní památkový ústav
Došlo: 2023-06-05 11:07:16
či NPU-310/47777/2023
Listů: 10 Příloh: 0
Ministerstvo kultury
iíi i ni'i unitu
1002134901
Maltézské náměstí 471/1
118 11 Praha 1
za správnost:
Rozhodnutí nabylo právní moci: .„.„,7..'.„.„77
Telefon: 257 085 111
Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
V Praze dne 14. 4. 2023
Č.j. MK 25501/2023 OPP
Sp. zn. MK-S 4059/2018 OPP
Vyřizuje: PhDr. Jiří Slavík
ROZHODNUTÍ
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové 
péče podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 
a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, prohlašuje 
soubor "secesní dvojvila rodiny Krondlových", ulice Krondlova 517/20 a Krondlova 518/22, 
vše k. ú. Žabovřesky, město Brno, okres Brno - město, Jihomoravský kraj, za kulturní 
památku (dříve tzv. pozdní zápis kulturní památky s rejstř. č. ÚSKP ČR: 48448/7-7764). 
Dotčený soubor se skládá z pozemku p. č. 4430, k. ú. Žabovřesky, jehož součástí je stavba 
č. p. 517 a z navazujícího pozemku zahrady p. č. 4431, k. ú. Žabovřesky, jehož součástí 
je zejména uliční oplocení, dále se předmětná kulturní památka skládá z pozemku p. č. 4428, 
k. ú. Žabovřesky, jehož součástí je stavba č. p. 518 a z navazujícího pozemku zahrady 
p. č. 4429, k. ú. Žabovřesky, jehož součástí je zejména uliční oplocení.
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, je účastníkem řízení:
1
a dále
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je příloha s orientačním zákresem 
umístění kulturní památky do kopie katastrální mapy.
Odůvodnění
V souladu s rozsudkem Nej vyššího správního soudu č. j. 5 As 157/2019 - 27 ze dne 
13. 11. 2020 a vzhledem k nezbytnosti uchovat kontinuitu odborného památkového zájmu, 
respektive zákonem ustanovenou památkovou ochranu v případě státem dříve evidovaného 
kulturního dědictví, které administrativně náleží k tzv. pozdně zapsaným kulturním 
památkám, obdrželo Ministerstvo kultury návrh odborné organizace, Národního památkového 
ústavu, na prohlášení souboru "secesní dvojvila rodiny Krondlových ", ulice Krondlova 517/20 
a Krondlova 518/22, vše k. ú. Žabovřesky, město Brno, okres Brno - město, Jihomoravský 
kraj, za kulturní památku (dříve tzv. pozdní zápis kulturní památky s rejstř. č. ÚSKP ČR: 
48448/7-7764). Dotčený soubor se skládá z pozemku p. č. 4430, k. ú. Žabovřesky, 
jehož součástí je stavba č. p. 517 a z navazujícího pozemku zahrady p. č. 4431, 
k. ú. Žabovřesky, jehož součástí je zejména uliční oplocení, dále se předmětný soubor skládá 
z pozemku p. č. 4428, k. ú. Žabovřesky, jehož součástí je stavba č. p. 518 a z navazujícího 
pozemku zahrady p. č. 4429, k. ú. Žabovřesky, jehož součástí je zejména uliční oplocení. 
V době Ministerstvem kultury zahajovaného správního řízení byla stavba č. p. 518 
(z ulice levá část secesní dvojvily č. o. 22) ve vlastnictví bytového družstva, 
které zvažovalo odstranění původního historického objektu za účelem realizace nové 
developerské bytové výstavby.
Ve výše uvedeném doporučujícím návrhu Národního památkového ústavu, 
územního odborného pracoviště v Brně, č. j. NPÚ-371/23333/2018 ze dne 21. 3. 2018 
je k posuzovanému souboru zmíněno následující:
„[...] Rodinný dvojdům se společnou vnitřní zdí byl postaven mezi léty 1912-13 
na ulici Krondlova (původně Mrštíkova). Hmota objektu se do ulice otevírá směrem 
kjihozápadní straně siluetou dvojice úžlabím oddělených sedlových střech se zvalbenými 
nástavbami štítů, pod nimiž je společné průčelí sjednoceno a akcentováno mocně konkávně 
vyloženou římsou fabionového tvaru s malířskou výzdobou s opakujícím se florálním 
motivem. Tektonické členění plochy průčelí a okenních otvorů je však dále již asymetricky 
rozčleněno do zdánlivě nesourodého hmotového uspořádání. Horní objekt č. o. 20 je 
akcentován v úrovni 1 NP na pravé straně trojbokou nástavbou arkýřového tvaru, 
zakomponovaného do představeného, siřeji pojatého zádveří vstupu do objektu s průběžnou 
stříškou. Níže položený objekt č. o. 22 je na pravé straně prolomen trojbokou hmotou arkýře 
spínajícího přízemí a patro. Kastlová okna s vnějším - vnitřním otevíráním, s dělenými 
spodními částmi okenic a nástavců větracích okének, mají subtilní profilaci a geometricky 
dokreslují celkové výtvarné pojetí průčelí. Dispoziční uspořádání vnitřních částí domu č. o. 20 
konvenuje s nejstaršími rámcovými popisy objektu z doby jeho vzniku či úředních popisů. 
Na hlavní vnitřní obytný prostor v 1NP, rozšířený na jihozápadní straně trojbokým arkýřem 
do prostoru ulice Krondlovy a na jižní straně bočním obdélným představeným hmotovým 
přístavkem (původně zimní zahrada?), je vstupy propojen s prostory kuchyně, koupelny a 
předsíně. Do ní je situován hlavní vstup do domu a současně nástup na vnitřní dřevěné 
2
schodiště, zajištující vertikální komunikační spojení s dalšími podlažími objektu. Celkový 
rozvrh domu č. o. 22 v boční i zahradní části svou dimenzí rozvrh předchozího domu č. o. 20 
hmotově přesahuje. Hlavní vstup je orientován do boční části na severozápadní straně, 
na podestu přiloženého jednoramenného schodiště. Zahradní část, jejíž okenní otvory a terasa 
jsou dokonce zčásti orientovány do bezprostředních prostor vedlejšího objektu, vytváří 
dojem původně zamýšleného intimně koncipovaného propojení obou budov a pozemků.
Stavba dvojvily byla realizována na parcelách označených původně v situačním 
plánu Úřednického stavebního družstva v Brně jako pozemky č. V. a VI. Tyto plochy 
pozemků byly posléze označeny v zápisu pozemkové knihy jako stavební pozemek č. 750, 
jehož majiteli byli společně Antonín Krondl a Olga Krondlová a stavební pozemek č. 751, 
nacházející se ve společném vlastnictví Vladimíra Krondla a Mileny Krondlové. V další 
dobové stavební dokumentaci je pak pozemek dnešního objektu na ulici Krondlova č. o. 20 
veden pod p. č. 1894/3 v k. ú. Žabovřesky. Pozemky ke stavbě byly stavebníky získány 
od zmíněného Úřednického stavebního družstva v Brně v květnu roku 1912. Dvojdomek měl 
být podle smlouvy postaven do tří let podle plánů dodaných předem výboru družstva 
ke schválení. Pro členy družstva, kterými se měli stát výhradně státní nebo zemští úředníci 
české národnosti, byl totiž vydán zvláštní stavební edukační manuál s obecnou proklamací 
na účelnost a jednoduchost celého díla včetně dispozice i výzdoby fasád. Dokument bývá 
interpretován jako vymezení se vůči starším brněnským německým vilovým koloniím 
historizujících a eklektických forem na opačné straně vznikající úřednické čtvrti, 
tzv. Beamtenheim, ale i v dalších oblastech okolí Brna jako byly Pisárky, část Jundrova, 
ulice Hlinky, či v Černých Polích.
Podle dochované smlouvy mezi manžely Vladimírem a Milenou Krondlovými a 
stavitelem Ludvíkem Němečkem ze Zabovřesk, měl být postaven rodinný dům na pozemku 
p. č. 1894/3 (č. o. 20) dle připojených (dnes však ztracených) plánů, jimiž se měla realizace 
bez odchylky řídit. Dům měl obsahovat v suterénu jednu sklepní místnost, prádelnu a kotelnu. 
Soklové zdi měly být z lomového kamene kladeného na maltu. V přízemí se měl nacházet 
1 pokoj, předsíň, kuchyň, malá komora, koupelna a komora pro služku. Zdivo mělo být 
cihelné, podlahy tvořil xylolit; stěny koupelny a kuchyně měly být obloženy z modrých 
šamotových dlaždic, schodiště do patra pak s obrubou z černých šamotových dlaždic. Záchod 
měl být splachovací a v koupelně měla být umístěna vana s kohoutkem na studenou a teplou 
vodu. Okna z modřínového dřeva měla mít svrchní úpravu bílým porcelánovým lakem. Schody 
do patra byly z dubového dřeva, dveře z borového dřeva měly být natřené shodně jako okna. 
Dveře hlavní a do zahrady měly být dvoukřídlé; hlavní byly opatřeny ve spodní části 
mosazným plechem, do zahrady byly prosklené. Veranda zděná s velkými okny zasklenými 
obdélníkovými tabulkami. Polozasklené měly být dveře z předsíně do kuchyně (čiré) 
a z předsíně do pokoje (mléčné). První patro mělo být rozděleno na dva pokoje. Fasáda 
s kamenným soklem měla být do výše oken opatřena hladkou vápennou omítkou, jež měla být 
rovněž pod střechou a po stranách domu. V přízemním pokoji měly být kamna. 
Cena za realizovanou stavbu byla stanovena na 10 000 korun.
Podle dochovaného zákresu vodovodní přípojky z roku 1924 mělo být připojení 
vedeno z ulice Krondlova místem dnešního hlavního vstupu do objektu č. o. 20. Nejpozději 
v tomto období tak mohlo dojít k nahrazení mramorových dlaždic v místech plasticky 
komponovaného zádveří. Původnost dnešního umístění hlavního vstupu do této části domu je 
ovšem diskutabilní, a to nejen z důvodu krátkého vnějšího schodiště, upraveného 
podle použitého stavebního materiálu v poslední třetině 20. století. Podle smlouvy o stavbě 
sestavitelem Němečkem totiž mělo dojít k jediné změně oproti vypracované plánové 
3
dokumentaci, a to přesunu hlavního vstupu do objektu dle na plánu naznačeného označení. 
Současné zádveří v průčelí domu tak mohlo spíše tvořit na plánu původně jakousi mělkou 
lodžii. Řešení hlavního vstupu do objektu přímým vložením do průčelí by bylo v období 
před I. světovou válkou spíše výjimečným, zvláště s ohledem na blízkost přístupové 
komunikace a plastickou mělkost vnějšího zádveří. Další dochované doklady ukazují rovněž 
na stavební opravy po skončení 2. světové války. Objekt č. o. 20 dále prošel v nedávné době 
důkladnou stavební rehabilitací, respektující do velké míry původní vzhled domu včetně 
linkrustové omítky a obnovy květinového ornamentu.
Prostor severozápadního úpatí Kraví hory (něm. Kuhberge) se počal proměňovat 
zásluhou zalesňovacích snah od 70. let 19. století, kdy zde nad Kamenným Mlýnem a obcí 
Žabovřesky vznikal tzv. Císařský les (Kaiserwald, později od 1918 Wilsonův les). 
V příměstské brněnské obci Žabovřesky, zachovávající si ve svém jádru venkovský ráz, 
se od roku 1906 nacházela vlastní vila architekta Dušana Jurkoviče, zbudovaná v intencích 
snah o propojení domácí lidové kultury a aktuálních trendů britské moderny a 
doznívajících principů středoevropské secese. Ukázková stavba pokusu o větší kolonii 
rodinných domů, umístěných mimo městskou aglomeraci a s výrazným vztahem k přírodnímu 
rámci zdejšího okolí, byla na vymezených pozemcích následována spíše pozvolna. Od roku 
1911 se však ve vidlicové výseči katastrálního území obce Žabovřesky, podél ulice Janova 
Zmola (dnes ul. Zeleného), a později ulic Tichého (původně Merhautova), Krondlova 
(původně Mrštíkova) a Foustkova (původně Bezručova), začala rozvíjet výstavba rodinných 
domů tzv. České úřednické čtvrti. Zdejší domky měly dle záměrů v roce 1908 založeného 
družstva být „jednoduché, aby se nezdály ničím, než skutečně jsou ", Vznik kolonie byl chápán 
jako protiváha rozvoje novorenesančních a secesních vil tzv. Německé úřednické čtvrti 
(Beamtenheim), které do roku 1909 vytvořily pozoruhodnou konzistentní zástavbu kolem ulic 
Všetičkovy, Jiřikovského, Záchovy a přilehlé části ulice Tvrdého na jihovýchodní straně 
Žlutého kopce v návaznosti na ulice Údolní a Úvoz. V obou případech se ale jednalo 
o kolonie rodinných domů a vil, inspirovaných volně anglickým typem zahradních měst, 
jejíž obyvatelé se hlásili k propagaci zdravého životního stylu a pobytu v přírodě 
a jejichž preference v bydlení se ztotožňovaly s rozmáhající se střední společenskou vrstvou 
počátku 20. století.
Ve věci určení dosud neznámého tvůrce předmětné originální vilové architektury 
přichází v době před I. světovou válkou do úvahy pouze několik architektů navrhujících 
v rámci města Brna a jeho okolí stavby pro české a slovanské prostředí. Většina z nich se 
přitom ještě v této době snažila tvořit pro obě strany již národnostně výrazně vyhraněné 
společnosti. Patrně prvním, který zde tvořil již od 90. let 19. století, byl Antonín Tebich, 
jehož tvorba se však ve své stylové poloze pohybovala ještě v rámci historizujících forem. 
Dalšími pak byli Vladimír Fišer, Dušan Jurkovič, Antonín Blažek, Valentin Hrdlička a kolem 
roku 1910 také Bohumír Čermák. Podle doporučení Úřednického družstva, se měli 
stavebníci zástavby rodinných domů v České úřednické čtvrti obracet na architekty 
Valentina Hrdličku a (Gustava?) Papeže a dále stavitele Němečka a Hrdinu ze Žabovřesk. 
Jako možný autor plánů zmiňovaných ve smlouvě se stavitelem Němečkem, by přitom mohl 
být také architekt Vladimír Fischer (1870-1947), úzce napojený na společenství kolem 
Cyrillo-Methodějské záložny. Syn stavitele z Holešova vystudoval architekturu na c. k. České 
vysoké škole technické v Praze a poté praktikoval u stavitele Novotného v Praze a dále 
v ateliérech Emila von Forstera a Fellner & Helmer ve Vídni. Od roku 1901 pracoval 
na Prezidiu Moravského místodržitelství v Brně. Jeho bohatá projekční činnost je typická 
velkou šíří záběru i určitou slohovou nevyhraněností v používání jednotlivých stavebních a 
zejména stylových forem, v rámci nichž přechází od historizujících stylů přes neoklasicismus 
4
až po mnohdy překvapivě modernistická řešení. Mezi lety 1910-1914 je jeho tvorba v Brně 
typická členitým, často až bizarním vzhledem a propojováním různých stavebních forem. 
Jako nepřímé spojení s jeho projektem Cyrillo-Methodějské záložny by mohlo být rovněž 
využití xylolitu (formy marmolea) na úpravu podlah.
Dvojvila na ulici Krondlova 20-22 je ojedinělým dokladem originálního propojení 
architektonických idejí, spojujících v závěru období historizujících slohů a secese principy 
moderny, britské kompozice rodinného domu a prvky slovansky orientovaného lidového 
stavitelství. Jedná se o ojediněle dochovaný originální stavební komplex dvojvily, 
jejíž architektonickou a památkovou hodnotu by jakákoli zásadní stavební proměna zásadně 
poškodila [v době správním orgánem zahajovaného řízení byla stavba č. p. 518 (z ulice levá 
část secesní dvojvily č. o. 22) ve vlastnictví bytového družstva, které zvažovalo odstranění 
původního historického objektu za účelem realizace nové developerské bytové výstavby - 
pozn. Ministerstva kultury].
Vzhledem k výše uvedenému podává Národní památkový ústav, územní odborné 
pracoviště v Brně návrh na prohlášení výše uvedené dvojvily se zahradami za kulturní 
památku. ”
Krajský úřad Jihomoravského kraje, úsek státní památkové péče, ve svém 
vyjádření č. j. JMK 54154/2018 ze dne 21. 5. 2018 prohlášení předmětného souboru secesní 
dvojvily Krondlova 517/20 a Krondlova 518/22 v Brně - Žabovřeskách za kulturní památku 
rovněž doporučil:
„[...] Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor kultury a památkové péče, obdržel 
vaši žádost o vyjádření k návrhu na prohlášení souboru „secesní dvojvila Krondlova 517/20 
a Krondlova 517/22", s pozemky p. č. 4428, p. č. 4429, p. č. 4430 a p. č. 4431, vše 
v k. ú. Zabovřesky, město Brno, okres Brno - město, Jihomoravský kraj, za kulturní památku.
Originální stavba moderny secesního výrazu s odkazy na britskou architekturu byla 
pro své mimořádné hodnoty zapsána do Ústředního seznamu kulturních památek (pouze 
průčelí). Protože se jedná o tzv. pozdní zápis, tedy formální nedostatky v zápisu za kulturní 
památku a nedošlo k žádným podstatným změnám či významné ztrátě kulturně historických 
hodnot objektu, Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor kultury a památkové péče, 
doporučuje doprohlášení výše uvedeného souboru dvojvily za kulturní památku.
Dovolujeme si upozornit na skutečnost, že po obdržení vaší žádosti o vyjádření byli 
Krajským úřadem Jihomoravského kraje, odborem kultury a památkové péče, osloveni oba 
vlastníci objektu s žádostí o jeho zpřístupnění. Na výzvu o spolupráci ani jeden z vlastníků 
nereagoval, proto nebylo možno posoudit míru zachovalosti interiérů dvojvily [dne 8. 11. 
2021 proběhlo dodatečné ohledání exteriéru a interiéru dvojvily za účasti Ministerstva 
kultury, Národního památkového ústavu a úseku státní památkové péče Krajského úřadu 
Jihomoravského kraje - pozn. Ministerstva kultury], “
Magistrát města Brna, úsek státní památkové péče, jako příslušný správní orgán 
památkové péče, ve svém dopise č. j. MMB/0155833/2018/K/mk ze dne 16. 5. 2018 shledal 
pro opětovné prohlášení souboru "secesní dvojvila Krondlova 517/20 a Krondlova 518/22", 
5
vše k. ú. Žabovřesky, město Brno, okres Brno - město, Jihomoravský kraj, za kulturní 
památku přetrvávající zákonný důvod:
„[...] Průčelí předmětného dvojdomu Krondlova 20/22 v Brně Žabovřeskách, 
postaveného v letech 1912^1913, je vedeno v Ústředním seznamu kulturních památek ČR 
pod r. č. 48448/7-7764, současně se dvojdům nachází na území ochranného pásma Městské 
památkové rezervace Brno ustanoveném rozhodnutím Odboru kultury NVmB 
č. j. kult/402/90/sev. ze dne 6. 4. 1990.
V návrhu na prohlášení celého souboru za kulturní památku, vypracovaném NPÚ 
ÚOP v Brně pod č. j. NPÚ-371/23333/2018 dne 21. 3. 2018 je kromě popisu objektu uvedeno, 
že dvojvila je ojedinělým dokladem originálního propojení architektonických idejí, 
spojujících období historizujících slohů a secese s principy moderny, britské kompozice 
rodinného domu a prvky slovansky orientovaného lidového stavitelství. Jedná se o ojediněle 
dochovaný originální stavební komplex dvojvily, jejíž architektonickou a památkovou hodnotu 
by jakákoli zásadní stavební proměna zásadně poškodila [v době správním orgánem 
zahajovaného řízení byla stavba č. p. 518 (z ulice levá část secesní dvojvily č. o. 22) 
ve vlastnictví bytového družstva, které zvažovalo odstranění původního historického objektu 
za účelem realizace nové developerské bytové výstavby - pozn. Ministerstva kultury].
Před vydáním stanoviska požádal dne 16. 4. 2018 Odbor kultury a památkové péče 
KÚ JMK za součinnosti s Odborem památkové péče MMB vlastníky předmětných nemovitostí 
o umožnění prohlídky na místě. Vzhledem k tomu, že na žádost Odboru kultury a památkové 
péče KÚ JMK nebylo nijak reagováno a do dnešního dne nebylo posouzení na místě 
umožněno, nelze se k návrhu blíže vyjádřit [dne 8. 11. 2021 proběhlo dodatečné ohledání 
exteriéru a interiéru dvojvily za účasti Ministerstva kultury, Národního památkového ústavu a 
úseku státní památkové péče Krajského úřadu Jihomoravského kraje, přičemž zástupce úseku 
státní památkové péče Magistrátu města Brna se tehdy na místo nedostavil - 
pozn. Ministerstva kultury]. Lze však konstatovat, že stavebně historické hodnoty, 
pro které byla průčelí dvojdomu zapsána do Ústředního seznamu kulturních památek ČR 
(byť se jedná o tzv. pozdní zápis), jsou zřejmé. “
Dne 8. 11. 2021 Ministerstvo kultury uskutečnilo, na základě usnesení č. j. MK 
63014/2021 OPP ze dne 5. 10. 2021, ohledání souboru secesní dvojvily Krondlova 517/20 
a Krondlova 518/22 v Brně - Žabovřeskách na místě, při kterém byla za účasti vlastníka, 
Ministerstva kultury, Národního památkového ústavu a úseku státní památkové péče 
Krajského úřadu Jihomoravského kraje pořízena aktuální fotodokumentace exteriéru a 
interiéru dotčené nemovitosti. Aktuální vlastníci v průběhu ministerstvem vedeného 
správního řízení vykoupili stavbu č. p. 518 (z ulice levá část secesní dvojvily č. o. 22) 
oddevelopera do svého vlastnictví a tím odvrátili hrozící devastaci domu. Přítomnými 
zástupci památkové péče bylo shledáno, že u obou objektů probíhá postupná obnova všech 
dekorativních prvků respektující stylový charakter dvojvily.
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 
ve znění pozdějších předpisů, byli o zahájení řízení písemně vyrozuměni vlastníci souboru 
navrženého na prohlášení za kulturní památku, a v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona 
č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, jim bylo umožněno, 
aby se před vydáním rozhodnutí vyjádřili k podkladům, které Ministerstvo kultury v průběhu 
řízení shromáždilo. Vlastníci této možnosti nevyužili, neboť s prohlášením souboru "secesní 
6
dvojvila * rodiny Krondlových", ulice Krondlova 517/20 a Krondlova 518/22, 
vše k. ú. Žabovřesky, město Brno, okres Brno - město, Jihomoravský kraj, za kulturní 
památku souhlasí.
Po vyhodnocení všech výše uvedených podkladů dospělo Ministerstvo kultury 
k následujícímu závěru:
Posuzovaná secesní dvojvila Krondlova 517/20 a Krondlova 518/22 v Brně - 
Zabovřeskách byla vystavěna přibližně vletech 1912-1913 jako součást nově vznikající 
středostavovské vilové zástavby tzv. České úřednické čtvrti, jež byla krátce před vypuknutím 
první světové války rozvržena na způsob zahradního města pod vedením architekta Valentina 
Hrdličky a situována na jihovýchodě Žabovřesk do klidného předměstského prostředí 
v těsném sousedství oblíbeného výletního Císařského lesa (lesopark Kaiserwald, později 
a dnes opět Wilsonův les) jako symbolická protiváha a zároveň urbanistické pokračování 
nedaleké Německé úřednické čtvrti. Členy družstva zřízeného za účelem výstavby rodinných 
domů „na zelené louce“ se tehdy mohli stát výhradně státní nebo zemští úředníci české 
národnosti. Stavebníky výše jmenované dvojvily byli dle archivních dokumentů v případě 
stavby č. p. 22 brněnský středoškolský profesor, klasický filolog a spolutvůrce české 
stenografické soustavy Antonín Krondl (1851-1937) s chotí Olgou Krondlovou 
roz. Jiřikovskou a v případě stavby č. p. 20 jejich syn Prof. Vladimír Krondl (1878-1948) 
s chotí Milenou Krondlovou roz. Sovadinovou. Vzhledem k tomu, že je původní plánová 
dokumentace v současnosti nezvěstná, lze se jen domnívat, zda-li je v dochovaných 
doprovodných stavebních listinách uváděný žabovřeský stavitel Ludvík Němeček zároveň 
autorem působivé architektury, nebo byl v případě realizace posuzované dvojvily pouze 
stavitelem prováděcím. Některé formální a stylové podobnosti jako kombinovaná struktura 
různých povrchů průčelí, harmonizovaná asymetrická hmotová kompozice, bobrovková 
krytina, přítomnost dekorativní stylizované secesní výmalby průčelí, dobově typický rastr 
členění okenních výplní osazených v líci zdivá a další užité zmalebňující prvky jsou v tomto 
případě velmi blízké některým realizacím v Brně působícího všestranného architekta 
Vladimíra Fischera (1870-1947). V této souvislosti je však zároveň třeba mít na paměti, že je 
tato kultivovaná estetizující poloha kolem roku 1910 obecně hojně rozšířena a oblíbena, 
vycházejíc z důkladné obeznámenosti předních tuzemských architektů a stavitelů s díly 
secesních a raně modemistických reformních architektů tvořících v duchu ušlechtilých 
humanistických idejí anglického obrodného hnutí Arts & Crafts a znovuobjevování 
tvaroslovného bohatství a prostorové praktičnosti tradičního vemakulámího stavitelství. 
Vzory a inspirace byla hledána zejména v tehdejší kvalitní, početné a poměrně dobře 
dostupné anglické, německé a rakouské časopisecké a knižní produkci, prezentující teoretické 
zásady a myšlenky propagátora zakládání zahradních měst Angličana Ebenezera Howarda, 
nebo německých architektů tradicionalisty Paula Schultze-Naumburga a secesionisty a raného 
modernisty Hermanna Muthesia. Ostatně nedílnou součástí smluv uzavíraných mezi 
Úřednickým stavebním družstvem v Brně a konkrétním stavebníkem býval vždy projekt 
s odsouhlasenou závaznou podobou budoucího domu včetně náčrtku plotu a sdělení o tom, 
jak bude upravena zahrádka před vilou, aby úpravy byly „vzájmu estetickém, hygienickém 
nebo v zájmu jednotné celkové úpravy nově zakládané úřednické čtvrti
Přestože se prozatím nepodařilo dohledat původní plánovou dokumentaci, 
ani autorství objektu, předmětná secesní dvojvila představuje památkově vysoce hodnotnou 
ukázku nej starší a nej působivější stavební vrstvy zdejší úřednické kolonie obklopené 
vzrostlými okrasnými a užitkovými zahradami. V současnosti jsou památkové hodnoty 
jmenované vilové čtvrti jako celku i jednotlivých objektů vyznačujících se jemným řemeslně 
7
propracovaným a estetizovaným detailem vážně ohroženy necitlivými modernizacemi, 
spekulativními přestavbami, nástavbami a demolicemi, realizovanými navíc donedávna 
neregulovaně a nahodile v důsledku absence plošné památkové ochrany území a v důsledku 
existence kauzy tzv. pozdních zápisů kulturních památek. Aktuální vlastníci v průběhu 
ministerstvem vedeného správního řízení vykoupili stavbu č. p. 518 (z ulice levá část secesní 
dvojvily č. o. 22) od developera do svého vlastnictví a tím odvrátili hrozící devastaci domu.
Pro své hodnoty architektonické, urbanistické, uměleckořemeslné, řemeslné, 
kultuměhistorické a jako projev tvůrčích schopností a práce člověka posuzovaný soubor 
"secesní dvojvila rodiny Krondlových", ulice Krondlova 517/20 a Krondlova 518/22, 
vše k. ú. Žabovřesky, město Brno, okres Brno - město, Jihomoravský kraj (dříve tzv. pozdní 
zápis kulturní památky s rejstř. č. ÚSKP ČR: 48448/7-7764), splňuje podmínky ustanovení 
§2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, věznění pozdějších 
předpisů, pro prohlášení souboru za kulturní památku.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. 
Lhůta pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den 
následující po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a 
§ 24 správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, 
rozhodnutí se uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát 
uložené rozhodnutí ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně 
provozovatele poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 
odst. 1 správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto 
případě lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje 
§17 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, 
který rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. 
Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument 
dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této 
lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury Rozklad se podává 
u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Stejnopis rozhodnutí
Národní památkový ústav, generální ředitelství
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně
Magistrát města Brna, úsek státní památkové péče
Krajský úřad Jihomoravského kraje, úsek státní památkové péče
Příloha
Orientační zákres umístění kulturní památky do kopie katastrální mapy - nedílná součást výroku rozhodnutí.
Dvacet sedm identifikačních fotografií kulturní památky.
8
Orientační zákres umístění kulturní památky do kopie katastrální mapy - nedílná součást
výroku rozhodnutí č. j. MK 25501/2023 OPP ze dne 14. 4. 2023.
9
Dvacet sedm identifikačních fotografií kulturní památky - nedílná součást rozhodnutí
č. j. MK 25501/2023 OPP ze dne 14. 4. 2023, obr. 1-3.
10
Dvacet sedm identifikačních fotografií kulturní památky - nedílná součást rozhodnutí
č. j. MK 25501/2023 OPP ze dne 14. 4. 2023, obr. 4-7.
11
Dvacet sedm identifikačních fotografií kulturní památky - nedílná součást rozhodnutí
č. j. MK 25501/2023 OPP ze dne 14. 4. 2023, obr. 8-11.
12
Dvacet sedm identifikačních fotografií kulturní památky - nedílná součást rozhodnutí
č. j. MK 25501/2023 OPP ze dne 14. 4. 2023, obr. 12-13.
13
Dvacet sedm identifikačních fotografií kulturní památky - nedílná součást rozhodnutí
č. j. MK 25501/2023 OPP ze dne 14. 4. 2023, obr. 14-16.
14
Dvacet sedm identifikačních fotografií kulturní památky - nedílná součást rozhodnutí
č. j. MK 25501/2023 OPP ze dne 14. 4. 2023, obr. 17-18.
15
Dvacet sedm identifikačních fotografií kulturní památky - nedílná součást rozhodnutí
č. j. MK 25501/2023 OPP ze dne 14. 4. 2023, obr. 22-23.
18
Dvacet sedm identifikačních fotografií kulturní památky - nedílná součást rozhodnutí
č. j. MK 25501/2023 OPP ze dne 14. 4. 2023, obr. 24-25.
19

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0699993.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Mervová Jana

Popis dokumentu:

Brno - Žabovřesky, dvojvila rodiny Krondlových č. p. 517 a č. p. 518. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

13182326 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Ministerstvo kultury; Slavík Jiří;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

14.04.2023

Licence:

Typ:	úřední dílo - dílo, na které se nevztahuje ochrana podle práva autorského (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 19576474

Bližší specifikace:

Název	dvojvila rodiny Krondlových
Číslo ÚSKP	107041
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 27134808

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení za KP
Číslo	MK 25501/2023 OPP
Datum nabytí právní moci	30.05.2023
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	19576474 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 87852

Název objektu: rodinný dům - část dvojdomu - průčelí

Část obce: Žabovřesky

Č. dom.: č.p. 517

Ulice:

Č. or.: 20

Kat. území: Žabovřesky

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

dvojvila rodiny Krondlových (právní stav 19576474)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 51572

Název lokality: Nové Žabovřesky

Reálný typ: urbanizované sídlo

Kat. území: Žabovřesky

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

dvojvila rodiny Krondlových (právní stav 19576474)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 6

Název hist. regionu: Brno

dvojvila rodiny Krondlových (právní stav 19576474)

Ke stažení Náhled Poslat žádost