Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9

Textový obsah:

Národní památkový ústav
Došlo: 2023-08-21 10:26:27
čj NPU-310/71603/2023
Listu: 5 Příloh: 0
Mlllll■l■■l
Maltézské náměstí 471/1
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111
Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelnafemkcr.cz
Rozhodnutí nabylo právní moci: 2
za správnost:
V Praze dne 26.6.2023 
Č.j. MK 39234/2023 OPP 
Sp. zn. MK-S 8839/2013 OPP 
Za správnost: Mgr. Ivana Brožová/435
ROZHODNUTÍ
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové péče podle 
ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a zákona č. 500/2004 
Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, n e r uší prohlášení domu č. p. 75, na 
p. č. st. 522, k. ú. Bynov, obec Děčín, okr. Děčín, Ústecký kraj, evidovaný v Ústředním 
seznamu kulturních památek pod r. č. 44091/5-5410, za kulturní památku.
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších 
předpisů, je účastníkem řízení
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo dne 17. 2. 2009 žádost vlastníka o zrušení prohlášení domu č. p. 
75 na p. č. st. 522, k. ú. Bynov, za kulturní památku. V tomto podání vlastník uvádí: 
„ V dostupných podkladech, které mohu doložit, není zmínka, že se jedná o kulturní památku. 
Skutečnost, že se jedná o kulturní památku nevyplývá ani ze znaleckého posudku, popisu 
nemovitosti, výpisu z listu vlastnictví.
1
Bývalý hospodář, tj. Bytový podnik města Děčína v objektu hospodařil tak jak to zrovna 
vyhovovalo situaci. Využití nemovitosti prošlo mnohými úpravami pro potřeby restaurace, 
školky, družiny, atd., a to v letech minulých i v letech devadesátých. Zásahy bouracího 
charakteru a různých přístaveb jsou patrny zvláště z venkovního pohledu dvorního traktu.
Vzhledem k tomu, že jsem nemovitost v takřka dezolátním stavu jsem se rozhodl v roce 2005 
vyměnit původní okna v 2NP a 3NP.
Upozorňuji na skutečnost, že jsem toto konzultoval se stavebním úřadem s tím, že se nezmění 
vzhled domu, a že se jedná pouze o výměnu starých oken za nová plastová, neboť stávající 
ohrožují kolemjdoucí.
Nemovitost byla zařazena jako kulturní památka teprve před 18 lety, a to na základě 
podpisové/protestní/ akce obyvatel Bynova z důvodu, že nechtěli aby na stávajícím místě po 
demolici vznikl moderní hotelový komplex. Tuto skutečnost jsem se dozvěděl až letošním roce. 
Upozorňuji, že venkovní vzhled a fasáda zůstane stejná, barevné odstíny budou konzultovány s 
odborem kultury Magistrátu města Děčína. “
Vlastník byl následně vyzván k doplnění svého podání usnesením č. j. 2543/2009 ze dne 24. 4. 
2009. To učinil dopisem ze dne 28. 2. 2011, kde uvedl: „Budovaje umístěna na okraji novodobé 
zástavby sídliště Bynov, v blízkosti hlavního komunikačního tahu Děčín - Teplice. Stavba 
vznikla počátkem 20. století a nese prvky secese. Sloužila jako hostinec s bytem hostinského. 
Zrcadlově k ní byl postaven dům na druhém rohu „náměstí“, který však památkově chráněný 
není. Mezi domy byl vestavěn spojovací krček v době, kdy budova sloužila jako mateřská škola 
a jesle.
Budovu č.p. 75 Bynov jsem zakoupil v roce 1997 bez jediného upozornění, že se jedná o 
nemovitou kulturní památku, tato skutečnost není v operátu Katastrálního úřadu pro Ústecký 
kraj, KP Děčín zanesena dodnes.
V průběhu let bylo provedeno několik zásahů do dispozice domu, v roce 2005 jsem vyměnil 
stávající dožilá okna za okna plastová. V současné době má být provedena výměna těchto oken 
za okna zvukově izolačníjako ochrana obyvatel před nepříznivými účinky hluku, kterou provádí 
Ředitelství silnic a dálnic.
Současná podoba domu je jediným prvkem připomínajícím dobu výstavby, uvnitř byla budova, 
jak jsem již uvedl, několikrát přestavěna, a to zejména předchozími vlastníky, zejména Bytovým 
podnikem s.p. “
Následně byl Ministerstvem kultury vlastník opět vyzván k doplnění svého podání o další 
podklady, které by dokládaly, že provedené stavební zásahy narušily autenticitu objektu. 
Vlastník své podání doplnil dopisem ze dne 5. 8. 2013, kde ale zásadní nové skutečnosti 
nedoložil. Konkrétně uvádí: „Dům byl postaven na počátku 20. století, okolo roku 1905. Je to 
dvoupodlažní budova, tvořící protějšek budovy č.p. 76. V šedesátých letech 20. století byla v 
budově č.p. 76 a části budovy č.p. 75 zřízena mateřská škola s tím, že mezi budovy byl vystavěn 
spojovací krček, který obě budovy propojil. Mateřská škola byla v budově č.p. 75 pouze v I.N.P. 
pro tento způsob užívání bylo nutno přízemí domu přizpůsobit a byly tak učiněny dispoziční 
změny. Ve 1I.N.P. byly bytové jednotky, u kterých došlo k dělení, takže bylo nutno provést též 
změny dispozice.
Na konci 8O.tých let byla navržena v místě obou domů, resp. celého bloku, výstavba domu 
hotelového typu. Domy by musely být zbourány. Na základě toho byl podán návrh Ministerstvu 
kultury UR na prohlášení domu č.p. 75 za kulturní památku. Stejně hodnotný dům č.p. 76 (který 
je stavěn jako protějškový) navržen nebyl.
Dům byl prohlášen jako důležitý prvek k uzavření prostoru „náměstí“, který však ani v době 
prohlášení za náměstí nesloužil, ani sloužit nemohl, neboť ho protíná hlavní tah - výpadovka 
na Teplice. V dolní části je vystavěna budova typové mateřské školy a zastávka MHD, v severní 
2
části je fronta již zmíněných domů a tři komunikace vedoucí k nákupnímu středisku, domu s 
pečovatelskou službou a do sídliště. Je zde též zastávka MHD.
Vzhledem k tomu, jak jsem již shora uvedl, že protějškový dům navržen, ani prohlášen nebyl, 
jeví se celé prohlášení za kulturní památku jako účelové, a to z důvodu zamezení odstranění 
domu pro novou výstavbu.
Jak jsem již v předchozím uvedl, v domě byly provedeny změny dispozic pro mateřskou školu a 
na počátku 90. tých let na restauraci v I.N.P. Ve II.N.P. pakpři dělení prostoru na více bytových 
jednotek. Ve vnitřní dispozici má dům zachováno pouze schodiště tak, jak bylo realizováno v 
době stavby domu. Původně obsahoval v I.N.P. obchod se zázemím a kavárna se zázemím. Ve 
II.N.P. byl byt a spolková místnosti. Doklady o přestavbách jsou uchovány v archivu stavebního 
úřadu magistrátu města Děčín.
Nemám zájem dům demolovat, naopak mám zájem na jeho zachování ve hmotě i vzhledu, jaký 
má. Nejsem však přesvědčen o tom, že dům byl prohlášen pro jeho kvality či historickou 
hodnotu, a to z výše uvedených důvodu, ale ryze účelově.
V době, kdy jsem dům dražil od Města Děčín, mi nebylo sděleno, že dům je kulturní památkou 
(tato skutečnost nebyla uvedena ani v dražební vyhlášce) a do dnešního dne o tom není ani 
záznam v katastru nemovitostí, což dokládám info výpisem. O tom, že je dům kulturní památka, 
jsem se dozvěděl až při jednání se zástupci stavebního úřadu. “
Ministerstvo kultury usnesením č. j. MK 39886/2013 OPP ze dne 29. 8. 2013 řízení zastavilo. 
Účastník řízení ale proti tomuto usnesení podal rozklad a ministr kultury rozhodnutím č. j. MK 
439/2014 OLP ze dne 14. 1. 2014 napadené usnesení zrušil a věc vrátil Ministerstvu kultury 
k novému projednání s tím, že si má v řízení pořídit vlastní podklady pro posouzení aktuálního 
stavu a památkových hodnot objektu.
Ministerstvo kultury k námitkám vlastníka uvádí, že předmětný dům je jako kulturní památka 
evidovaný v Ústředním seznamu kulturních památek na základě rozhodnutí Ministerstva 
kultury č. j. 7.569/90-PP ze dne 21. 6. 1991. To, že současného vlastníka nikdo předem 
neinformoval o této skutečnosti, ani to, že věc nebyla jako kulturní památka označená na 
listinách týkajících se tohoto objektu, nemůže být důvodem pro zrušení prohlášení za kulturní 
památku. Posuzování těchto nedostatků není předmětem tohoto řízení. Předmětem řízení je 
naopak hodnocení, zda existuje mimořádně závažný důvod pro zrušení prohlášení věci za 
kulturní památku. Tímto mimořádně závažným důvodem by měly být skutečnosti, které 
vyvracejí, že by věc stále ještě měla vlastnosti kulturní památky, jak jsou vymezeny v § 2 
zákona číslo 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Obvykle bývá 
tímto důvodem zánik památky, nebo zánik té části památky, která byla nositelem památkových 
hodnot.
Dále Ministerstvo kultury konstatuje, že předmětem řízení je posuzování památkových hodnot 
domu č. p. 75 a ne domu 76. Obsahem řízení není a nemůže být posuzování kvalit a hodnot 
dalších podobných objektů, které nejsou předmětem řízení a jejichž vlastníci tedy nejsou 
účastníky řízení a nemají možnost se k takovému posuzování vyjadřovat. Předmětem řízení 
není ani posuzování důvodů, proč byl v minulosti podán podnět k prohlášení věci za kulturní 
památku. Podstatný je pouze výsledek správního řízení, kterým bylo zjištění, že k prohlášení 
objektu je dán zákonný důvod (viz také rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. j. 6 A 
106/2002-81).
Ministerstvo kultury si dopisem č. j. MK 17927/2023 OPP ze dne 17. 3. 2023 vyžádalo 
posouzení aktuálního stavu a památkových hodnot objektu od Národního památkového 
ústavu, územního odborného pracoviště v Ústí nad Labem. Ten ve svém dopise č. j. NPÚ- 
351/24080/2023 ze dne 26. 4. 2023 nesouhlasí se zrušením prohlášení předmětného domu za 
3
kulturní památku a uvádí: „Dům čp. 75 je dvoupodlažní zděnou nárožní stavbou s nárožním 
zavěšeným převýšeným rizalitem s bání, který je situován nad vstupem do provozovny v parteru 
objektu. Rizalit je ve druhém podlaží plošně dekorován štukovým rostlinným motivem. Objekt 
má členitý, přibližně obdélný půdorys, orientovaný ve směru severovýchod - jihozápad. Objekt 
je členěn předsazeným soklem, profilovanou mezipatrovou i korunní římsou. Fasády jsou 
opatřeny hladkou štukovou omítkou přirozeně okrové barvy, ze které je téměř zcela smyt 
původní vápenný sytě okrově červený nátěr. Kratší pohledové jihozápadní průčelí je 
architektonicky koncipováno obdobně, jako delší průčelí jihovýchodní, tj. druhé pohledově 
přístupné průčelí. V přízemí těchto průčelí je řada segmentově zakončených okenních otvorů s 
trojdílnými dřevěnými výplněmi o rozdílné úrovni poutců. Otvory jsou rámovány plochými 
pásovými šambránami se stylizovanýma horníma i dolníma ušima a se středovým klenákem, po 
stranách zdobených vegetabilním motivem ve štuku. Parapetní římsy jsou přímé, v parapetních 
polích je štuková vegetabilní výzdoba, v úrovni poutců je ve fasádě veden horizontální 
vegetabilní štukový pás. Okna v horní podlaží jsou užší, na výšku obdélná, opět s pásovou 
šambránou s ušima. Výplně oken jsou plastové, bílé, jednokřídlé, členěné do tvaru písmene T. 
V nadpraží oken je trojstranné sklenuté vpadlé pole. Parapetní římsy jsou přímé, v nadpraží i 
v parapetním poli jsou zdobné štukové motivy. Nad druhou osou od nárožíje na obou průčelích 
vikýř, resp. štít. Vikýř na JZ je kruhový, s kulatým okénkem, opět s reliéfní výzdobou, místo 
klenáku je reliéf lidské tváře, ty se objevují i pod korunní římsou jako konzole nesoucí vikář. 
Štít na JV je segmentový, s postranními pilíři, opět s centrálním klenákem s lidskou tváří. Motiv 
pilířů přechází přes fasádu v podobě lizén až k pod úroveň vegetabilního pásu v přízemí. Na 
lizénách je pod mezipatrovou římsou opět dvojice lidských tváří. Střechy objektu jsou valbové, 
z velké části kryté plechovou panelovou krytinou matné červené barvy. Střechu doplňují 
ahistoricky umístěné nadokapní žlaby.
Díky skutečnosti, že stavba byla (prokazatelně do roku 2009) ušetřena novodobých úprav své 
celkové hmoty a zejména pak fasádního pláště, který je obzvláště určující pro její estetický’ 
charakter, si v celku stále zachovává svůj původní modernistický ráz. Podstatou památkové 
hodnoty objektu je tedy stavebně architektonické řešení domu, které je v daném případě nutno 
vnímat v celistvosti architektonického díla, coby „gesamtkunstwerku“, se všemi prvky 
dochované výbavy, které nezastupitelně spoluvytváří stavebně historickou a architektonickou 
hodnotu domu. Tyto aspekty tvoří jeden ze základních pilířů památkových hodnot stavby, které 
lze spatřovat zejména v hodnotách hmotného pramene s vysokou výpovědní hodnotou o 
dobovém stavitelství, konstrukčních řešeních, použití a zpracování stavebního materiálu, ale i 
ve výpovědní hodnotě o samotném historickém vývoji stavby jako takové.
Dne 5. 4. 2023 se konalo telefonicky domluvené místní šetření mezi vlastníkem
a zástupci státní památkové péče z Národního památkového ústavu územního 
odborného pracoviště v Ústí nad Labem. Během tohoto šetření vlastník ústně uvedl, že již zájem 
na zrušení památkové ochrany nemá, aniž by toto své stanovisko nějak písemně verifikoval. 
Vlastník rovněž neumožnil zástupcům státní památkové péče vstup do všech prostor domu, 
umožnil jen přístup na dvůr a do přízemní chodby.
Během místního šetření bylo již pouhou obhlídkou zjištěno, že na domě byly prováděny 
ahistoricky pojaté práce bez vědomí Národního památkového ústavu, konkrétně se jednalo o 
přístavbu garáže, úpravy v patře a osazení střešního okna. Tyto úpravy negativně postihly 
autenticitu domu jako takového a poškodily jeho památkové hodnoty koncentrované ve výše 
uvedeném téměř intaktním dochování. Úpravy byly prováděny na nepohledové dvorní straně, 
tudíž vnější výraz nej důležitější uliční části nepoškodily a zároveň se jedná o vratné zásahy. 
Národní památkový ústav územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem konstatuje, že i přes 
provedené úpravy je objekt stále výrazným tvůrcem skomírajícího centra Bynova a nositelem v 
místě jedinečných secesních hodnot. Spolu s areálem zámku a několika historizujícími objekty 
je výraznou dominantou, která kultivuje prostředí této městské části. Ponechání památkové 
4
ochrany a důsledná revitalizace podle pravidel státní památkové péče jsou z našeho pohledu 
více než žádoucí. “
Ministerstvo kultury si dále dopisem č. j. MK 28716/2023 OPP ze dne 28. 4. 2023 vyžádalo 
vyjádření k této žádosti od příslušné obce s rozšířenou působností a krajského úřadu.
Magistrát města Děčín, odbor stavební úřad - oddělení územního rozhodování, 
památkové péče a speciálního stavebního úřadu, jako příslušný správní orgán památkové 
péče, ve svém dopise č. j. MDC/59100/2023 ze dne 23. 5. 2023, vyjádřil se zrušením prohlášení 
předmětné věci za kulturní památku souhlas, a to s následujícím odůvodněním: „ V uvedené 
věci sdělujeme:
- budova uzavírá prostor „náměstí“, tvořený ulicemi, Lesní cesta, Rudolfova, U Zámečku, 
Teplická
- v minulosti byla samostatným objektem, avšak v sedmdesátých letech XX. století byla 
dostavěným krčkem spojena s budovou č.p. 74 a obě sloužily jako mateřská škola. Po dostavbě 
sídliště byla v přízemí domu čistírna, následně pak restaurace. Po roce 1989 se dostala do 
soukromých rukou. Jak je zřejmé z fotodokumentace, prošla mnohými interiérovými úpravami. 
Z původních interiérů nebylo nic zachováno. Dlažba v chodbě je v domech ze stejného období 
běžná. Soukromým vlastníkem byla vyměněna okna za plastová, bez souhlasu orgánu státní 
památkové péče. Fasáda je stále původní, bez zásadních oprav.
- v době výstavby domu byl Bynov samostatnou obcí a budova je stopou secese v tomto 
prostředí. Na fasádě jsou dekorativní prvky z terakoty a omítky, nejsou zde užity mozaiky, 
barevné kachle či jiné zdobné prvky. Fasáda je degradována a další setrvání bez údržby jí bude 
osudnou.
- V době, kdy byl dům stavěn, tedy okolo roku 1905, byla v místě jiná situace než dnes, původní 
zástavba byla téměř celá demolována a nahradilo ji moderní sídliště. Stejně tak byl odstraněn 
rybník před budovou zámku a na pozemku byla vystavěna mateřská škola. V současné době by 
měl prostor „ náměstí “ projít revitalizací, která by měla zobytnit/zlidštit i toto místo.
- z dokladů, zachovaných ve spisovně památkové péče vyplývá, že prohlášení bylo účelové, 
mělo zabránit demolici budovy.
- je otázkou, nakolik budova v době prohlášení splňovala či splňuje podmínky § 2 zákona o 
státní památkové péči. Jsme přesvědčeni, že šlo o prohlášení ryze účelové a budova podmínky 
§ 2 nesplňuje.
- ve značném rozporu je i přístup vlastníka, který deklaruje, že již nemá zájem o zrušení 
prohlášení věci za kulturní památku, ale žádost zpět nevezme. Je otázkou, zda při změně 
vlastníka dojde i ke změně přístupu k údržbě budovy. Je nepravděpodobné, že by současný 
vlastník do domu investoval. Pozitivně lze hodnotit to, že na domě, resp. pozemku, jehož 
součástí je dům, nevážnou žádné závazky.
Po posouzení všech podkladů souhlasíme se zrušením prohlášení domu za kulturní památku, i 
přes jeho nesporné hodnoty místního významu (hmota, vzhled, umístění vzhledem k místu, kde 
se nachází). “
Ministerstvo kultury s tímto stanoviskem nesouhlasí. Předně je potřeba v tomto řízení 
posuzovat, zda v současnosti je objekt nositelem památkových hodnot, nebo zda tyto hodnoty 
už zcela zanikly a nelze je obnovit. Památkové hodnoty dotčeného objektu byly jasně popsané 
v rozhodnutí Ministerstva kultury o jeho prohlášení za kulturní památku, a jedná se o hodnoty 
urbanistické a architektonické řešení exteriéru. Argument, že návrh na prohlášení za kulturní 
památku byl účelový, aby se předešlo odstranění budovy, je irelevantní. Podstatný je pouze 
výsledek správního řízení, kterým bylo zjištění, že k prohlášení objektu je dán zákonný důvod 
(viz také rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. j. 6 A 106/2002-81).
5
V tomto řízení nelze rozhodovat na základě hypotetických úvah, zda vlastník v budoucnu bude 
či nebude investovat do zachování objektu a zda bude či nebude fasáda domu obnovena. 
Rozhodující okolnosti v řízení o zrušení prohlášení věci za kulturní památku, jsou právě 
skutečnosti dokládající či vyvracející přítomnost památkových hodnot objektu.
Dále vzhledem k tomu, že objekt nebyl za kulturní památku prohlášen pro památkové hodnoty 
nacházející se v jeho interiéru, nepovažuje Ministerstvo kultury informace o tom, že z 
„interiérů nebylo nic zachováno “ za zásadní pro posuzování jeho současných památkových 
hodnot.
Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor kultury a památkové péče, ve svém vyjádření 
č.j. KUUK/0728572023 ze dne 15. 5. 2023, zrušení prohlášení uvedené věci za kulturní 
památku nedoporučil. Jako odůvodnění uvádí: „ V návrhu je uvedeno, že:
-současný vlastník v žádosti o zrušení prohlášení domu kulturní památkou ze dne 16. 2. 2009 
uvádí, že koupil dům, který byl v havarijním stavu, v roce 1997. Dům prošel v minulých letech 
mnohými stavebními úpravami pro potřeby restaurace, školky, družiny, atd. Zásahy bouracího 
charakteru a různých přístaveb z minulých a devadesátých let jsou patrny zvláště z venkovního 
pohledu ve dvorním traktu. Vzhledem k uvedenému havarijnímu stavu se vlastník v roce 2005 
rozhodl vyměnit v 2.NP a 3.NP původní dřevěná okna, která ohrožovala kolemjdoucí, za nová 
okna plastová. Věc konzultoval se stavebním úřadem s tím, že se jedná pouze o výměnu starých 
oken, která nezmění vzhled domu. Vzhledem k tomu, že by vlastník rád pokračoval v opravách 
domu, které nezmění venkovní vzhled a fasádu domu, žádá o zrušení prohlášení domu kulturní 
památkou.
Ve sdělení ze dne 5.8.2013 adresovaném MK ČR, které toto sdělení obdrželo dne 12.8.2013 na 
základě výzvy k doplnění podkladů k návrhu na zrušení předmětného domu kulturní památkou 
vlastník opět konstatuje, že v domě byly provedeny změny dispozic pro mateřskou školu a v 
devadesátých letech v l.NP pro restauraci. Ve 2.NP bylo provedeno rozdělení prostoru na více 
bytových jednotek. Vlastník nemá zájem dům demolovat, naopak má zájem dům v jeho vzhledu 
i hmotě zachovat. Není však přesvědčen, že dům byl prohlášen kulturní památkou pro jeho 
kvality, či historickou hodnotu, ale ryze účelově. V době kdy dražil předmětný dům od Města 
Děčín, mu nebylo sděleno, že dům je kulturní památkou a tato skutečnost nebyla uvedena ani v 
dražební vyhlášce a ani v katastru nemovitostí.
V písemném vyjádření Národního památkového ústavu, územní odborné pracoviště v Ústí 
nad Labem (dále jen „NPÚ“) je uvedeno, že „ Díky tomu, že stavba byla prokazatelně do roku 
2009 ušetřena novodobých úprav, zejména fasádního pláště, který je určující pro její estetický 
charakter, si dům v celku stále zachovává svůj modernistický ráz. Památkovou podstatou 
památkové hodnoty objektu je tedy stavebně architektonické řešení domu, které je v daném 
případě nutno vnímat v celistvosti architektonického díla, coby „gesamtkunstwerku“, se všemi 
prvky dochované výbavy, které nezastupitelně spoluvytváří stavebně historickou a 
architektonickou hodnotu domu. Tyto aspekty tvoří jeden ze základních pilířů památkových 
hodnot stavby, které lze spatřovat zejména v hodnotách hmotného pramene s vysokou výpovědní 
hodnotou o dobrém stavitelství, konstrukčních řešeních, použití a zpracování stavebního 
materiálu, ale i ve výpovědní hodnotě o samotném historickém vývoji stavby jako takové“.
NPÚ dále uvádí, že na telefonicky domluveném místním šetření dne 5.4.2023 jim bylo 
vlastníkem sděleno, že již nemá zájem na zrušení památkové ochrany domu a zástupcům NPÚ 
neumožnil vstup do všech prostor domu, pouze do chodby v přízemí a na dvůr.
Během místního šetření bylo NPÚ zjištěno, že na domě byly prováděny ahistoricky pojaté práce 
bez vědomí NPÚ (přístavba garáže, úpravy v patře, osazení střešního okna). Tyto úpravy dle 
NPÚ postihly autenticitu domu jako takového a poškodily jeho památkové hodnoty. Úpravy 
byly provedeny ve dvorním traktu na nepohledové straně. Nepoškodily uliční část a dle NPÚ 
jsou tyto úpravy vratné.
6
Závěrem NPÚ konstatuje, že ponechání památkové ochrany a důsledné revitalizace podle 
pravidel státní památkové péče je z pohledu NPÚ více než žádoucí.
Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor kultury a památkové péče po prostudování předložených 
písemností konstatuje, že předložený materiál neskýtá dostatečný přehled informací o prove
dených stavebních zásazích v objektu. Z důvodu absence těchto podkladů nelze věcně a od
povědně posoudit hloubku zásahů do historických konstrukcí a samotné památkové podstaty 
této kulturní památky. Proto Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor kultury a památkové péče 
nedoporučuje zrušení prohlášení domu Lesní cesta čp. 75, p.č.st. 522 v k.ú. By nov, 
405 02 Děčín IX- Bynov, rejstř č. ÚSKP ČR 44091/5-5410), okres Děčín, Ústecký kraj, dle 
ust. § 8 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, 
kulturní památkou. Doporučujeme provést místní ohledání. “
Ministerstvo kultury k tomuto dodává, že ohledání věci na místě, které bylo provedeno 
Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm v Ústí nad Labem, považuje 
v tomto případě za dostatečné pro objektivní posouzení současného stavu a památkových 
hodnot objektu. Ze shromážděných podkladů jednoznačně vyplývá, že případná nižší míra 
zachovalosti interiéru objektu, kterou se nepodařilo v řízení jednoznačně doložit, by nesnížila 
potřebu ochrany domu jako kulturní památky, protože zbylé prokázané hodnoty dosahují 
významné úrovně a dům tak splňuje požadavky kladené na kulturní památku.
Ministerstvo kultury dopisem č. j. MK 33673/2023 OPP ze dne 25. 5. 2023 v souladu s 
ustanovením § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, 
umožnilo účastníkovi řízení, aby se před vydáním rozhodnutí vyjádřil k uvedeným podkladům 
i ke způsobu jejich zjištění, případně aby navrhl jejich doplnění. Vlastník této možnosti 
nevyužil.
Ministerstvo kultury zhodnotilo všechny předložené důkazy jednotlivě i ve vzájemných 
souvislostech a dospělo k následujícímu závěru:
Posuzovaný dům č. p. 75 je nárožním objektem, zajímavým především pro architektonické 
zpracování exteriéru. Ten je detailně popsaný ve výše citovaném vyjádření Národního 
památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Ústí nad Labem, č. j. NPÚ- 
351/24080/2023 ze dne 26. 4. 2023.
Ministerstvo kultury může zrušit prohlášení věci za kulturní památku podle § 8 odst. 1 zákona 
číslo 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, pouze z mimořádně 
závažného důvodu. Tímto mimořádně závažným důvodem by měly být skutečnosti, které 
vyvracejí, že by věc stále ještě měla vlastnosti kulturní památky, jak jsou vymezeny v § 2 
zákona číslo 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
Z obsahu rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. 7.569/90-PP ze dne 21. 6. 1991, kterým byl 
předmětný dům čp. 75 prohlášen za kulturní památku vyplývá, že dům byl za kulturní památku 
prohlášen pro hodnoty urbanistické a architektonické řešení exteriéru. Konkrétně je zde 
uvedeno: „ Dům čp. 75 je dvoupodlažní budova se zdůrazněným nárožím s arkýřem a věžičkou. 
Tvoří urbanisticky významnou součást závěru náměstí Pionýrů, která spolu s renesančním 
zámkem opticky uzavírá prostor původní zástavby náměstí a odděluje jej od panelového sídliště. 
Jde o budovu koncipovanou jako obytný a obchodní objekt, zbudovanou stavitelem E. Tillem 
kolem r. 1905. Členění fasád, náročné využití secesního dekoru a především architektonické 
řešení stavby ji řadí mezi kvalitní součásti předměstské zástavby levobřežní části města 
z přelomu 19. a 20 století a charakteristické doklady jejího rozvoje. “
Z výše citovaných vyjádření vyplývá, že tyto shledané památkové hodnoty objektu i nadále 
přetrvávají. Jak uvádí Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem, 
„i přes provedené úpravy je objekt stále výrazným tvůrcem skomírajícího centra Bynova a 
7
nositelem v místě jedinečných secesních hodnot. Spolu s areálem zámku a několika 
historizujícími objekty je výraznou dominantou, která kultivuje prostředí této městské části. “ 
Z těchto důvodů Ministerstvo kultury neshledalo, že by byl v průběhu řízení prokázán 
mimořádně závažný důvod pro zrušení prohlášení dotčeného domu za kulturní památku. I když 
v minulosti již na objektu proběhly degradující stavební zásahy, z hlediska památkové péče 
nelze tyto skutečnosti považovat za natolik zásadní, že by se jednalo i o pozbytí památkových 
hodnot. Tyto novodobé stavební zásahy nepředstavují zásadní rozsáhlé změny oproti stavu, kdy 
byly památkové hodnoty objektu jednoznačně shledané a dům byl prohlášen za kulturní 
památku. Jedná se například o přístavbu garáže nebo osazení střešního okna, které ale proběhly 
na nepohledové dvorní straně domu. Dále se jedná o výměnu původních oken za plastová. Ve 
všech případech se jedná o zásahy, které by bylo v budoucnu možné rehabilitovat.
Naopak, výše uvedené památkové hodnoty, které byly shledané v řízení o prohlášení za kulturní 
památku, nadále prokazatelně přetrvávají a dům stále představuje kvalitní příklad rozvoje 
předměstské zástavby s hodnotným architektonickým zpracováním exteriéru z přelomu 19. a 
20. století, se zachovaným členěním fasád a štukovou výzdobou.
Závěrem Ministerstvo kultury připomíná, že památková ochrana objektu není pojata jako 
jednostranné omezení vlastnického práva bez náhrady, protože zákon o státní památkové péči 
nabízí řadu fakultativních i obligatomích náhrad, vázaných na zachování a údržbu kulturní 
památky. Výše a způsob náhrad jsou dány povahou věci, zejména též odvisí od výše nákladů, 
jimiž obnova či údržba kulturní památky překračuje obvyklé náklady. Ministerstvo kultury 
poskytuje finanční příspěvky z programu Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím 
obcí s rozšířenou působností na zachování a obnovu nemovitých kulturních památek. Dále 
poskytuje z Havarijního programu příspěvky na odstranění havarijního stavu kulturních 
památek, zejména na jejich statické a celkové stavební zajištění, restaurátorské práce a na 
opravy krovů a střech (včetně komínů, římsy a klempířských a zámečnických prvků).
Z výše uvedených důvodů je předmětný dům stále nositelem vlastností kulturní památky, jak 
jsou vymezeny v § 2 zákona číslo 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších 
předpisů. V řízení nebyl prokázán mimořádně závažný důvod, jak stanovuje § 8 odst. 1 zákona 
číslo 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, proto Ministerstvo 
kultury rozhodlo tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí, tedy nezrušit jeho prohlášení 
za kulturní památku.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, 
ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta pro podání 
rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující po dni, kdy 
bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 správního řádu, který 
stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se uloží v provozovně 
provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve lhůtě 10 dnů ode 
dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele poštovních služeb 
připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 správního řádu za doručené 
posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě lhůta pro podání rozkladu). 
Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 zákona č. 300/2008 Sb., o 
elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který rovněž stanoví přednostní 
doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. Nepřihlásí-li se adresát do své datové 
schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se 
8
tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí 
rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, generální ředitelství \
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem
Magistrát města Děčín, odbor stavební úřad - oddělení územního rozhodování, památkové péče a speciálního 
stavebního úřadu
Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor kultury a památkové péče
9

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o nezrušení prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0701043.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Mervová Jana

Popis dokumentu:

Děčín - Děčín IX-Bynov, měšťanský dům č. p. 75. Rozhodnutí o nezrušení prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

7873659 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Brožová Ivana; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

26.06.2023

Licence:

Typ:	úřední dílo - dílo, na které se nevztahuje ochrana podle práva autorského (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 156434

Bližší specifikace:

Název	měšťanský dům
Číslo ÚSKP	44091/5-5410
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 29102295

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o nezrušení prohlášení za KP
Číslo	MK 39234/2023 OPP
Datum nabytí právní moci	26.07.2023
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	156434 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 129415

Název objektu:

Část obce: Děčín IX-Bynov

Č. dom.: č.p. 75

Ulice: Lesní cesta

Č. or.:

Kat. území: Bynov

Obec: Děčín

ORP: Děčín

Okres: Děčín

měšťanský dům (právní stav 156434)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 1549

Název lokality: Bynov

Reálný typ: urbanizované sídlo

Kat. území: Bynov

Obec: Děčín

ORP: Děčín

Okres: Děčín

Kraj: Ústecký kraj

měšťanský dům (právní stav 156434)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 18

Název hist. regionu: Děčín

měšťanský dům (právní stav 156434)

Ke stažení Náhled Poslat žádost