Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

Oprava domovních průčelí
Praha 1 – Staré Město
Stříbrná čp. 212, ppč. 173
Ing. arch. Matouš Semerád
NPÚ ú.o.p. v hl. m. Praze
Praha
2013
OPERATIVNÍ PRŮZKUM A DOKUMENTACE
č. OPD2013/02
NÁLEZOVÁ ZPRÁVA OPD č. OPD2013/02
Lokalita / Obec (část obce)
Praha 1 – Staré Město
Okres / Kraj
 Hlavní město Praha
Objekt
Obytný dům
čp. (č. or., č. parc.), jiná lokalizace
čp. 212
[Evidenční číslo kulturní památky v ÚSKP]
38181/1-108
[Souřadnice]
N50°5'4.65" E14°24'54.39"
Zkoumaná část objektu / Prvek
Domovní průčelí
"Název" akce / NZ
Oprava domovních průčelí
Zpracoval (autor, instituce)
Matouš Semerád, NPÚ ÚOP HMP
Jakub Hlavatý
Datum akce / Datum vydání NZ
V-IX. 2013/27.11.2013
Označení NZ
OPD2013/02
Místo uložení originálu NZ
NPÚ ÚOP HMP
Zadavatel OPD
A-JAKAVE s.r.o., DKRVO
Počet stran / Počet listů příloh
22/10
Praha 1 – Staré Město, Stříbrná ul., obytný dům čp. 212, OPD2013/02            Zpracoval: Ing. arch. Matouš Semerád s. 3/31
Charakteristika výsledků / Anotace
Od května do září roku 2013 probíhala generální rekonstrukce obvodového pláště a
ohradních zdí domu čp. 212. Jedná se o patrový dům, podélné dispozice rozšířené k
západu do půdorysu písmene L. Stojí samostatně v západní části bývalého
rožmberského dvora. Má historizující fasády z druhé poloviny 19. století.
V předstihu před zahájením vlastích stavebních prací byli osloveni pracovníci NPÚ
ÚOP HMP s žádostí o zpracování operativní dokumentace a odborný dohled nad
průběhem celé akce. Díky tomu se podařilo eliminovat plošné zásahy do historických
omítek na minimum, a zároveň bylo možné operativně řešit, korigovat postup prací.
Stavebně historickým průzkumem roku 1959 bylo vyhodnoceno, že přízemí domu je
gotické. Provedený operativní průzkum překvapivě rozpoznal, že nejenom přízemí ale
i celé patro a přízemí krátkého západního křídla objektu je tvořeno gotickým
obvodovým zdivem a že tedy celý tento dům je v základní hmotě dosud středověký.
Z původních historických konstrukcí se podařilo identifikovat cihelné jižní průčelí
prvního patra čelní strany domu, bohatě profilované ostění gotického okna na severní
zadní straně domu a jednu prevetovou niku v západním průčelí domu.
Na základě těchto indicií, můžeme konstatovat, že dům byl postaven kolem či spíše
před polovinou 14. století v souladu s obsahem prvních písemných zpráv z roku 1352.
Praha 1 – Staré Město, Stříbrná ul., obytný dům čp. 212, OPD2013/02            Zpracoval: Ing. arch. Matouš Semerád s. 4/31
OBSAH
1. Úvod / s. 5
2. Dějiny objektu / s. 8
3. Interpretace poznatků / s. 10
4. Památkové hodnocení / s. 19
5. Seznam příloh / s. 21
6. Přílohy / s. 22
Praha 1 – Staré Město, Stříbrná ul., obytný dům čp. 212, OPD2013/02            Zpracoval: Ing. arch. Matouš Semerád s. 5/31
1. Úvod
1.1. Lokalizace výzkumu
Dvůr, kdysi anenský a ještě dříve rožmberský vymezují ulice Náprstkova, Stříbrná,
opodál ulička Zlatá, která se vine kolem kostela sv. Anny a mezi barokními křídly
kláštera a nakonec od východu zastavěná soutka mezi domy čp. 213 a čp. 214 (Příloha č.
1: Situace průzkumu ve výřezu mapy Starého Města). Na jižní a západní straně je ohrazen
vysokou zdí, na jihozápadním nároží prolomenou vstupní branou s barokní1 štukovou
výzdobou, jíž datuje trám použitého nadpraží stromu, který byl skácen na přelomu let
1751/522.
Zkoumaný objekt se nachází uvnitř ohrazeného dvora blíže jihovýchodnímu nároží
domovního bloku. Tvoří jej jednopatrové podélné jednotraktové křídlo severojižní
orientace, rozšířené v rovině jižního průčelí krátkým křídlem k západu. Původní strukturu
zástavby s výjimkou čp. 212 neznáme. Pozdější čísla popisná 213 a 946 jsou postavena
až na konci 17. a počátku 18. století.
1.2. Podnět k provedení výzkumu
Operativní průzkum domovních průčelí byl vyvolán generální opravou omítek
domu, ohradních zdí a hospodářských přístaveb. K provedení tohoto průzkumu bylo
přistoupeno na základě objednávky provádějící firmy A-JAKAVE s.r.o.
1 Vzájemný vztah mezi zdivem a vloženým napražím bude nutné podrobit dodatečnému průzkumu, tak aby
se ověřilo, zda je s bránou současný či nikoliv.
2 Kyncl T., (předběžný výsledek dendrochronologického výzkumu), Brno, 2013 (Příloha č. 10)
Praha 1 – Staré Město, Stříbrná ul., obytný dům čp. 212, OPD2013/02            Zpracoval: Ing. arch. Matouš Semerád s. 6/31
1.3. Metoda a postup výzkumu
Operativní průzkum a dokumentace odhalovaných situací byly zahájeny v měsíci
květnu a pokračovaly po celou dobu generální opravy omítek až do jejího ukončení v září
2013. Součástí průzkumu byla konzultační činnost mezi zadavatelem průzkumu a
zpracovatelem, při níž byl řešen rozsah a hloubka prováděných prací.
V rámci terénní dokumentace byla provedena kompletní fotogrammetrie všech
průčelí  domu  a  uličních  stran  ohradních  zdí  (Příloha  č.  2:  Schéma  místností  a
fotogrammetrických pohledů, čárkovaně). Nálezové situace byly zaznamenávány formou
skic a terénních popisů. V plánové dokumentaci jsou uvedena čísla jednotlivých
nálezových situací ve tvaru (1 - v kroužku číslo nálezové situace), které odkazují k popisu
v jednotlivých kapitolách nálezové zprávy, zde uvedeny ve tvaru (1 – číslo nálezové
situace, P1 – číslo odpovídající přílohy). S ohledem na nepřesnosti dostupných zaměření
– katastrální mapy, tak i zaměření, které provedl kolektiv autorů Státního ústavu pro
dokumentaci památkových měst a objektů roku 1959 v měřítku 1:200 – bylo pro správné
vyhodnocení nálezových situací vyhotoveno nové půdorysné zaměření domu, které je
součástí této zprávy (Příloha č. 2).
V několika případech byla zvažována možnost analytické prezentace odhalených
konstrukcí, která se ale nakonec omezila pouze na prezentaci gotického nároží domu s
navazující částí cihelného průčelí. V dalších případech odkryvu - barokní omítky
s malovanou rustikou a gotického okna v severním průčelí, bylo rozhodnuto, že tyto
nálezy budou separovány vrstvou gázy a vápenného pačoku a zakryty novou vrstvou
omítky. V případě gotického okna a rovněž dříve učiněného nálezu prevetové niky bylo
přistoupeno k náznakové rekonstrukci – vyrytím obrysů do nové omítkové vrstvy.
Opravou omítek byla završena dva roky trvající citlivá rekonstrukce objektu,
započatá opravou střešních konstrukcí, výměnou novodobých oken3 a úpravou jedné
prostory v přízemí využívané jako garáž.
3  oken z 2. poloviny 20. století
Praha 1 – Staré Město, Stříbrná ul., obytný dům čp. 212, OPD2013/02            Zpracoval: Ing. arch. Matouš Semerád s. 7/31
1.4. Složení výzkumného týmu
Operativní průzkum a dokumentaci provedl archeologický odbor NPÚ ú. o. p. v hl. m.
Praze.
Vedoucí výzkumu a autor NZ: Ing. arch. Matouš Semerád (NPÚ v hl. m. Praze)
Geodetické práce, fotogrammetrie: Jakub Hlavatý
Fotodokumentace terénních situací: Ing. arch. Matouš Semerád (NPÚ v hl. m. Praze).
Literatura:
Líbal D. - Ječný H. – Pavlík - Rulc O.: čp. 212/I, Stavebně historický průzkum a
dokumentace se směrnicemi pro asanaci, Státní ústav pro rekonstrukci měst a objektů
v Praze, 1959, strojopis s plány a vyhodnocením.
Líbal D. - Stach E. - Vajdiš J. - Vilímková M.: čp. 213/I, Stavebně historický průzkum a
dokumentace se směrnicemi pro asanaci, Státní ústav pro rekonstrukci měst a objektů
v Praze, 1962, strojopis s plány a vyhodnocením.
Líbal D. -  Stach E. -  Vajdiš J.  -  Vilímková M. -  Rulc O.:  čp.  948/I, Stavebně historický
průzkum a dokumentace se směrnicemi pro asanaci, Státní ústav pro rekonstrukci měst a
objektů v Praze, 1962, strojopis s plány a vyhodnocením.
Vlček P. a kol.: Umělecké památky Prahy, Staré Město, Josefov, Praha 1996.
Kyncl T.: (předběžný výsledek dendrochronologického výzkumu, jemuž bylo podrobeno
břevno vstupní brány na jihozápadním nároží domovního bloku čp. 212), Brno 2013.
Semerád M.: Operativní průzkum a dokumentace č. OPD2012/01, NPÚ, ÚOP v hlavním
městě Praze, Praha 2013.
Dobrý J.: Zpráva o dendrochronologickém datování pozedního trámu krovu
z rekonstrukce garáže v ulici Stříbrná čp. 212, Praha 1 – Staré Město, Praha 2012.
Tomek V.: Dějepis města Prahy, Praha 1855.
Schaller J.: Beschreibung der Hauptstadt Prag, Praha, 1794-1797.
Praha 1 – Staré Město, Stříbrná ul., obytný dům čp. 212, OPD2013/02            Zpracoval: Ing. arch. Matouš Semerád s. 8/31
2. Dějiny objektu
2.1. Shrnutí dosavadních poznatků
První standardní stavebně historický průzkum domu čp. 212 byl proveden roku
1959 kolektivem autorů Státního ústavu pro stavebně historický průzkum vedeným Dr.
D. Líbalem. Tento průzkum správně rozpoznal středověký původ objektu. Konstatuje
ovšem, že pouze přízemí hlavního křídla domu je středověké, z čehož dále vyvozuje, že
se jedná o křídlo hospodářské. Patro domu a přízemí západního křídla pokládá za
novověké, hypoteticky barokní.
Poslední stavebně historický průzkum spojený s výzkumem archeologickým se
uskutečnil v první polovině roku 2012, již v rámci prováděné rekonstrukce započaté
stavebními úpravami garáže. Ten v zásadě potvrdil středověké stáří obvodového zdiva a
dále pak rozpoznal, že valená klenba garáže, která pokračuje do sousední prostory za
dodatečně vloženou příčku, je vestavěna druhotně. Nejzajímavější nález zde ovšem
představoval objev gotické výlevky - cihelného kanálu, který prochází poprsní zdí
zazděného okna v severozápadním koutu místnosti, jenž vyúsťuje u západního křídla na
dvůr.
2.1. Historie známá z písemných pramenů 4
První písemná zpráva z roku 1353 se vztahuje k městišti situovaném v sousedství
kláštera dominikánek sv. Anny zvané rožmberský dvorec. Rožmberkové jej vlastnili
minimálně od výše uvedeného data po celou druhou polovinu 14. století a převážnou část
4 Líbal  D.  -  Ječný  H.  -  Pavlík  -  Rulc  O.:  čp.  212/I, Stavebně historický průzkum a dokumentace se
směrnicemi pro asanaci,  Státní  ústav  pro  rekonstrukci  měst  a  objektů v  Praze,  1959,  strojopis  s  plány  a
vyhodnocením.
Líbal D. - Stach E. - Vajdiš J.  -  Vilímková M.: čp. 213/I, Stavebně historický průzkum a dokumentace se
směrnicemi pro asanaci,  Státní  ústav  pro  rekonstrukci  měst  a  objektů v  Praze,  1962,  strojopis  s  plány  a
vyhodnocením.
Líbal  D.  -  Stach  E.  -  Vajdiš  J.  -  Vilímková  M.  -  Rulc  O.:  čp.  948/I, Stavebně historický průzkum a
dokumentace se směrnicemi pro asanaci, Státní ústav pro rekonstrukci měst a objektů v Praze, 1962,
strojopis s plány a vyhodnocením.
Praha 1 – Staré Město, Stříbrná ul., obytný dům čp. 212, OPD2013/02            Zpracoval: Ing. arch. Matouš Semerád s. 9/31
století následujícího. Po roce 1476, patrně zápisem do desek zemských, mění majitele.
Roku 1479 se nazývá domem pana Chlumeckého, tj. domem pana Děpolty z Lobkovic
seděním na Chlumci. Od roku 1499 do roku 1524 jej vlastnil pan Špetle, jinak také pan
Jindřich z Prudic. Více se Tomkův Dějepis města Prahy o bývalém rožmberském dvorci
nezmiňuje. Kdy a za jakých okolností se spolu se sousedním domem čp. 213 dostal do
vlastnictví anenského kláštera, nevíme. Je ale známo, že ještě před jeho zrušením roku
1781 byl klášter nucen odprodat část svých světských statků věřitelům, v našem případě
čp. 213 a ostatní stavení pak roku 1784 panu Jiřímu Tichému, obchodníku s vínem.
Čp. 212 se poprvé objevuje u Schallera v Beschreibung der Hauptstadt Prag,
označeno mezi nově postavenými jako dům deskový, svobodný se zahrádkou. Zmínka o
novém postavení se patrně vztahuje ke v té době realizované klasicistní přestavbě, jíž
datují použité vazné trámy podrobené dendrochronologické analýze5. Roku 1814 uvádí
rolka jako majitele správce konkursní podstaty Leopolda Tichého, syna po Jiřím Tichém.
Uvedené datum 1814 rovněž koresponduje s dendrodatací vazného trámu, což jenom
potvrzuje, že následovala rozsáhlá úprava domu spojená s výměnou krovu a zřejmě i
úpravou dispozic.
Již ale roku 1818 jej z konkursní podstaty koupila Anna Stielová za 10 501 zl.,
tj. devítinásobek ceny 1350 zl. z roku 1798.
Ne náhodou je v Tomkově místopisu uvedeno čp. 212 společně s čp. 948, myšleno
parcelně. O stavební a vlastnické provázanosti obou parcel, svědčí zbytek jižní odvodové
zdi domu, který stával na parcele čp. 948, z části zachovaný pod severní štítovou zdí
stávajícího čp. 212. První z nich koupil klášter roku 1692 za 2300 zl. a bylo povoleno za
ekvivalent 1000 zl., jako náhradu obecnímu, jej včlenit do klášterního areálu. Druhý dům
byl koupen za 1200 zl. a rovněž byl včleněn do klášterního areálu, ovšem bez
ekvivalentu, neboť prý patřil ke klášterní jurisdikci, už zaručenou smlouvou z roku 1313.
Poslední stavební úpravy realizované podle projektu stavitele Františka Sikyty roku
1883 nezasahují do dispozičního schématu domu. Dostavují patro nad západním křídlem
a realizují drobné úpravy v interiéru stávajících konstrukcí. O deset let dříve roku 1873
5 Dobrý J.: Zpráva o dendrochronologickém datování pozedního trámu krovu z rekonstrukce garáže v ulici
Stříbrná čp. 212, Praha 1 – Staré Město, Praha 2012.
Praha 1 – Staré Město, Stříbrná ul., obytný dům čp. 212, OPD2013/02            Zpracoval: Ing. arch. Matouš Semerád s. 10/31
byla podle projektu Antonína Švimbirského postavena na zadním dvorku konírna.
 Z výše uvedeného přehledu dějin je zřejmé, že po celé dlouhé období od 16. do první
poloviny 18. století nedocházelo prakticky k žádným změnám vlastnické struktury a
rovněž i stavebním proměnám domu. K těm dochází až po zrušení kláštera na konci 18.
století, kdy se změnil vlastník objektu.
3. Interpretace poznatků
První polovina 14. stol.? - Fáze gotika I
Ve vzdálenosti 95 cm od severovýchodního nároží byla ve struktuře lomového
zdiva odhalena styčná spára (1,P7) dvou konstrukcí jihovýchodního nároží stavby, která
stála na sousední stavební parcele čp. 948 a přistavěným čp. 212. To prochází starou
parcelní hranicí, která měla vliv na výsledný průběh k ní přistavovaných staveb
projevující se mírně šikmým průběhem vůči severojižně orientovaným podélným zdem.
Přistavěné čp. 212 využilo přízemí jižní obvodové zdi čp. 948, nikoliv však patra, které
bylo s největší pravděpodobností hrázděné či roubené. Stopy tohoto dřevěného patra se
zde projevují vodorovným povrchem hlazené koruny přízemního zdiva (2,P6), který
v důsledku o 10 cm k jihovýchodnímu nároží ustupujícího líce nazděného patra zůstal
odhalen. Příčiny odklonu líce patra od přízemí, byť jen mírného, neznáme.
V celé ploše severního líce této starší zdi (3,P6) je zachována hlazená omítka,
která končí ostrou hranou (4,P6), jakoby dotaženou k podhledové konstrukci. Na povrchu
východního líce jejího nároží byly rovněž zachyceny obdobné zbytky jednovrstvých
hlazených omítek. O středověké povrchové úpravě čp. 212 ale víme, že nebylo omítané,
jeho líce byly režné se zdící maltou roztíranou k nepravidelnostem povrchu zdících
kamenů.  Jedná  se  tedy  o  dvě různé  stavby.  Pouze  z  rozboru  zdiva  neumíme  tuto  starší
stavbu datovat, je ale významná z hlediska poznání vývoje zástavby na parcele.
V případě jakýchkoliv terénních zásahů severně od čp. 212 zde musíme počítat s
nálezem  staršího  křídla  rožmberského  dvorce,  které  zde  patrně sahalo  až  na  hranici
dnešní Zlaté uličky.
Praha 1 – Staré Město, Stříbrná ul., obytný dům čp. 212, OPD2013/02      Zpracoval: Ing. arch. Matouš Semerád s. 11/31
První polovina 14. stol. - Fáze gotika II
V první polovině 14. století6 se těžiště zástavby přesouvá či spíše rozšiřuje více
k jihu. Již víme, že mu předchází objekt stojící na parcele čp. 948, který byl patrový. Do
jaké míry a zda došlo ke spojení, či toto spojení souviselo se založení rožmberského
dvorce, nevíme.
 Dům čp. 212 byl postaven jako 19,4 m dlouhá a 7,6 m široká patrová budova,
rozšířená krátkým křídlem k západu. Jeho hlavní štítové průčelí vyzděné ze spárovaných
cihel se obracelo k jihu.
Celý objekt, s výjimkou patra jižního průčelí, byl vyzděn z lomové opuky. V této
podobě je zachován k přezděným korunám obvodových zdí. Největší pozornost, co se
týče provedení zdiva, byla věnována právě tomuto pohledově exponovanému jižnímu
průčelí. Jihovýchodní nároží je zde na rozdíl od všech ostatních armováno z opukových
kvádrů pečlivě tesaných zubatým dlátem. Výjimku představuje spodní kvádr přilehající k
terénu, který je vyroben z železitého pískovce.
Nad armovaným nárožím pokračuje cihelné spárované zdivo (33,P7) jižního
průčelí. K východnímu líci je převázáno zcela minimálně do 50 cm. O pečlivosti
věnované provedení jižního průčelí svědčí použití červeného nátěru. Tím bylo, a to ještě
před dokončením, natřeno nahrubo vyspárované cihelné průčelí. Vlastní spárování
jemnou bílou vápennou maltou bylo dokončeno po provedení tohoto nátěru. Později byl
tento nátěr obnoven. Nevíme, v jakém časovém odstupu, je ale nanejvýš pravděpodobné,
že se tak stalo ještě ve středověku. V tuto chvíli byly ovšem z pochopitelných důvodů
natřeny i bílé neckovitě seříznuté spáry. Tímto nátěrem byly natřeny i armovací kvádry a
zřejmě i celé jižní průčelí, tj. včetně kamenného přízemí. Nevíme, zda se ovšem jedná o
zbytky prvního nebo až druhého nátěru.
Přestože vidina nových objevů byla lákavá, bylo od plošného odkryvu jižního
průčelí upuštěno. Podařilo se tak určit pouze jediný prokazatelně gotický okenní otvor či
spíše panelování gotického průčelí (5,P8), které přibližně odpovídá tloušťce podélné zdi.
6  první písemná zpráva je z roku 1353
Praha 1 – Staré Město, Stříbrná ul., obytný dům čp. 212, OPD2013/02            Zpracoval: Ing. arch. Matouš Semerád s. 12/31
Dokumentovaný úsek špalety byl tvořen do líce obráceným profilem půlkruhově
vyžlabené cihly a kolmou špaletou, za níž případné další profilace zachyceny nebyly.
Ze západního křídla se zachovalo pouze přízemí, zaklenuté mírně vzdutou
valenou klenbou. Na Langweilově modelu Prahy je kryto pultovou střechou protaženou
z hlavního křídla objektu. Nepochybně i ono bylo patrové. Vyplývá to ze způsobu, jakým
jsou upraveny spáry cihelného průčelí, které zabíhají do styčné spáry mezi oběma křídly.
Nejsou totiž opatřeny pohledovou úpravou rakvičkových spár tak, jako je tomu na
jihovýchodním nároží. Patro západního křídla bylo nejspíše vybaveno dřevěnou roubenou
světnicí s kratší dobou životnosti než zděná část, ale ani variantu čistě zděného patra
nemůžeme vyloučit.
Krátce se zastavíme u výrazného vyboulení (6,P2,P4) zdi přízemí tohoto křídla na
severní straně. Z půdorysného zaměření (Příloha č. 2) vyplynulo, že vzniklo dodatečným
průlomem ohradní zdi, vstupu ze Stříbrné uličky, který atakoval v hmotě skryté gotické
nároží západního křídla. Toto je umocněno pozdějšími přezdívkami a zejména pak čistě
ortogonálním půdorysem nástavby patra, která nerespektovala původní stav.
Průzkum východního průčelí, daný zejména minimalizací plošných odkryvů
omítek, nepřinesl, s výjimkou nálezu líce gotického stavebního otvoru (7,P7) v parapetní
zdi třetího okna od jihu a nároží staršího objektu na severu, žádná nová zjištění ke gotické
stavební podobě objektu.
O to překvapující byl odkryv zazděného okna (8,P6) v severním průčelí, náležející
této stavební etapě, navíc uchovaném v mimořádně autentickém stavu. Okenní otvor
prosvětloval místnost v patře na severozápadním nároží domu. Sestává z opukového
ostění profilovaného zešikmením, na nějž v odskočení navazuje jedno vyžlabení
ukončené světlostí okenního otvoru. Toto ostění je vloženo do vyzdívky (9, P6), odlišné
použitím jemnější malty a úlomky gotických cihel.
Proměřením (s výjimkou jedné zjišťovací sondy nebyla zazdívka více
vybourávána) světlá šířka okenního otvoru vychází cca. na 100 cm, výška měřitelná
pouze po výšce stojek, byť velice pravděpodobně odpovídá původní světlosti, je 160 cm.
Napraží se nezachovalo - zaniká s přezděním koruny domu. V odstupu 10 cm od
zalomení profilace lemovaly kamenné ostění na něj přetažené zbytky paspartového rámce
(10,P6) širokého 26 cm, na němž se lokálně dochoval okrový nátěr.
Později byla pasparta včetně opukového ostění přetřena vápenným pačokem,
následovalo zarovnání profilace zkoseným výmazem a nakonec i samotné zazdění okna.
Praha 1 – Staré Město, Stříbrná ul., obytný dům čp. 212, OPD2013/02      Zpracoval: Ing. arch. Matouš Semerád s. 13/31
První nahrubo hlazené omítky (11,P6) líce zachycené i na jihovýchodní nároží, kde do
ztracena kryjí spárované cihly s cílem pohledově je zachovat, respektují paspartu, k níž
jsou doházeny. Řada vápenných, na severním průčelí zšedlých, nátěrů ovšem jejich
povrchovou strukturu smyla do jednolité relativně hladké plochy. K této omítce byl
nakonec na severozápadním nároží přiložen barokní opěrný pilíř (12,P6) malovaný bílou
rustikou na šedém pozadí, jejíž zbytek byl zachycen na západní straně opěrného pilíře
(13,P5).
Průzkum západního průčelí osvětlil mnohé o vnitřním vybavení domu a
skladebnosti obvodového pláště. Zjistil, že je zesílena do patra zeslabující patrně
klasicistní plentou (14,P5), jež navázala na sklon daný barokním opěrným pilířem na
severozápadním nároží. Zpod ní byla v meziokenním poli patra zachycena zazdívka
prevetové7 niky (15,P5) široké 100 cm, zaklenuté cihelným segmentem. Její špalety jsou
opatřeny tenkovrstvou hlazenou omítkou, která je mírně v řádu do 10 cm přetažená do
líce průčelí.
Další stavební otvor, respektive jeho jižní špaletu (16,P5), která prokazatelně
náleží ke gotické fázi výstavby domu, nacházíme bezprostředně za lodžií z druhé
poloviny 19. století. Šířku otvoru, je-li zachována, neznáme. Torzálnost špalety, dílem
kryté omítkami, neumožnila bližší interpretaci. Jako lákavá se nabízí varianta dveřního
otvoru na pavlač, realizovaná ovšem v pozdějším období. Svědčí pro ni vápenným líčkem
natíraný povrch (17,P5) lomového zdiva limitovaný vodorovnou překážkou, například
pultové stříšky táhnoucí se od západního křídla k v té době již zazděné8 prevetové nice.
Poslední a také nejvýznačnější nález západního průčelí nacházíme
v jihovýchodním koutu dvora – špaletu gotického okenního otvoru (18,P4) provázanou se
severní obvodovou zdí západního křídla. To dokazuje, že západní křídlo domu je
současné s hlavní budovou. Dosud se předpokládalo, že západní křídlo je až barokního
původu. Původnost a funkci otvoru podtrhuje v poprsní zdi prolomený kanál (19,P5)
z gotických cihel – výlevka z kuchyně - zaklenutý půlkruhovou klenbou, který byl
objeven již během oprav místnosti 0.01 roku 2012. Přítomnost těchto výlevek
procházejících parapetem okenních otvorů indikuje existenci kuchyně. V našem případě
7
 prevetové nice odpovídá šířka, výška niky i posazení záklenku níže než nadpraží okenního otvoru
8  zazdívka niky byla rovněž olíčena vápenným nátěrem
Praha 1 – Staré Město, Stříbrná ul., obytný dům čp. 212, OPD2013/02            Zpracoval: Ing. arch. Matouš Semerád s. 14/31
by se jednalo o kuchyni, která se nacházela v zadní části prostoru za štítovým průčelím a
jistě zaujímala i minimálně celý prostor odděleného prostoru č.0.05.
Gotický původ západního křídla dotvrdil nález východní cihelné špalety (20,P4)
okna prolomeného v ose severního průčelí západního křídla. Z tohoto otvoru byl později
vybouráním poprsní zdi vytvořen vstup.
hlavní komunikace
Při délce domu 19,4 m předpokládáme jeden a více vstupů bočních, které se nám
ovšem i přes značnou část odhaleného zdiva nepodařilo dohledat. Střední úsek
odhalených líců východního průčelí byl do značné míry porušen obezdívkami dodatečně
prolamovaných otvorů, a tak jednoznačně identifikovatelné úseky středověkého zdiva
byly zachyceny pouze v blízkosti obou nároží. Nicméně předpokládáme, že stávající
boční vstup umístěný v trase, která nejlépe vyhovuje komunikačním vazbám včetně
přístupu do patra je stabilně na svém místě.
Hlavní vstup byl ale bezpochyby prolomen v ose jižního průčelí. Ten ovšem
zaniká rozšířením na vjezd do garáže někdy v první polovině 20. století či dokonce na
konci století 19.
dispozice
Dispoziční řešení tak, jak bylo navrženo v době výstavby, neznáme. Úvahy o
uspořádání vnitřní dispozice jsou odvozeny z poznatků získaných průzkumem pláště
domu. Stávající konstrukce dělící podélný jednotrakt v příčném směru jsou výsledkem až
mnohem pozdějších klasicistních úprav.
Z průběhu jednovrstvých hlazených omítek zacházejících za dodatečně vloženou
klenbu (21,P2) v místnosti 0.01 víme, že přízemí bylo od počátku plochostropé. Stávající
dodatečně vložená valená klenba procházející celou přední polovinu domu je nejdříve až
renesanční - omítky dochované v horní polovině klenby a jejím vrcholu byly kletované.
Ovšem spolehlivě ji datovat neumíme.
Pokud jde o vlastní uspořádání prostor, předpokládáme zde vstupní síň umístěnou
na štítové straně domu (místnost 0.01) s vloženou černou kuchyní (22,P2).
Otázkou zůstává propojení (23,P2) vstupní síně a krátkého západního křídla do Stříbrné
ulice, o němž víme, že jeho zadní, to jest severní, strana je stavebně provázána s
Praha 1 – Staré Město, Stříbrná ul., obytný dům čp. 212, OPD2013/02      Zpracoval: Ing. arch. Matouš Semerád s. 15/31
podélným křídlem hlavní budovy. Propojení obou křídel nelze z prostoru garáže č. 0.01
kvůli dodatečně vložené klenbě a novodobých omítek, patrně i v kombinaci s plentou na
východní straně místnosti č. 0.02, určit, je ale nanejvýš pravděpodobné.
Stávající mírně do oblouku zahrocená klenba místnosti 0.02 prolomená výsečemi
reaguje na dva stavební otvory od jihu. Západní sloužil ke vstupu do barokního přístavku
č. 0.03 vestavěného do severozápadního kouta dvora vedle vstupní brány. Druhý, byť
dnes sloužící jako okenní, byl v minulosti rovněž využíván jako dveřní. Oba otvory si
jsou podobné, který z nich je starší či jsou-li současné, případně zda vznikl některý z nich
úpravou gotického stavebního otvoru, nevíme. Je však jisté, že ve stávající podobě zde
existují se zaklenutím místnosti, které pokládáme za dodatečné. Dodatečnost klenby
prozrazují svislé praskliny na bočních stranách výsečí odpovídající tloušťce štítového
průčelí hlavního křídla.
Vstup ze dvora (24,P2) vznikl prolomením poprsní zdi gotického okna, které zde
jako okenní existovalo ještě hluboko do 18. či dokonce počátku 19. století9. Nad tímto
bývalým oknem se v klenbě rozevírá široce ke koutům roztažená výseč. Západní stěnu, k
níž z vnější strany přilehá ohradní zeď anenského dvora tvořící západní stranu Stříbrné
uličky, prolamuje k vrcholu klenby vysoká okenní nika zaklenutá segmentem do špalet
kolmých k vnitřnímu líci zdi. Na vnější straně ústila dodatečně prolomeným okenním
otvorem v ohradní, snad již pozdně gotické zdi, i když ani vrcholně barokní původ
s ohledem na dendrodataci nadpraží hlavní brány nemůžeme vyloučit10.
stavební úrovně
Úroveň terénu v době výstavby, potažmo fungování domu ve středověku
neznáme. Poloha parapetů gotických oken ale naznačuje, že úroveň terénu v okolí domu
se od současného stavu liší jen mírně, odhadem od 30 do 60 cm navýšení. Blízkost
povrchu terénu naznačuje i provedení armovaného jihovýchodního nároží domu, jehož
spodní armovací kvádr je vyroben ze železitého pískovce, zatímco výše položené jsou
vyrobeny tradičně z tesané opuky.
9  doloženo otiskem parapetu v omítkách špalety
10  Kyncl T., (předběžný výsledek dendrochronologického výzkumu: 1751/52), Brno, 2013
Praha 1 – Staré Město, Stříbrná ul., obytný dům čp. 212, OPD2013/02      Zpracoval: Ing. arch. Matouš Semerád s. 16/31
Relikt gotické zástavby, ohradní zdi
ohradní zdi
V neposlední řadě se podařilo prozkoumat ohradní zdi lemující blok od jihu a
západu. Ty byly v rámci proběhnuvší rekonstrukce zbaveny mnohokráte obnovovaných
omítek. V zásadě jsou tvořeny třemi navzájem rozdílnými celky.
Nejstarší z nich, relikt gotického nároží (25,P3), se nachází 151 cm od
jihozápadního nároží brány, kde je součástí jižní ohradní zdi. Jedná se o velice krátký 160
cm dlouhý úsek, jehož východní průběh byl zničen novodobým průrazem (26,P3) ohradní
zdi při dopravě11 technologických zařízení kotelny do čp. 948. Následující za průlomem
třetí úsek ohradní zdi, který pokračuje na nároží čp. 213, je charakterem provedeného
zdiva zcela odlišný.
Zpod tohoto nároží vybíhá k západu do vzdálenosti 92 cm dlouhý pískovcový
kvádr. Západní strana nároží obrácená do styčné spáry je omítnuta. 118 cm od tohoto
nároží se zachovala západní špaleta patrně okenního otvoru. Nadmíru torzálně dochovaný
líc této zdi je postaven z lomové opuky a v hojné míře i cihel 27,5x?x8 a ?x12,3x7,8 cm.
Použitý gotický formát cihel je zde na rozdíl od ostatních úseků ohradních zdí použit
zjevně jako primární stavební materiál.
K tomuto nároží přilehá zdivo stávající vstupní brány12 (27,P3) opatřené bohatou
barokní13 štukovou výzdobou. Vlastní konstrukce brány je postavena samostatně,
oddělena od pokračující ohradní zdi směrem severním technologickou spárou (28,P9).
Pokračující líc ohradní zdi se v místech styčné spáry mírně lomí k západu tak, aby přikryl
jihozápadní nároží západního křídla domu, zároveň však, pokud bychom promítli průběh
líce této ohradní zdi až do líce ohradní zdi v Náprstkově ulici, dostáváme se na
středověké nároží nejstaršího úseku ohradních zdí. Průběh ohradní zdi tak vychází
z historické stopy, pouze v přední části na nároží došlo k zalomení čela brány do pravého
úhlu s průběhem Náprstkovy ulice.
1  dle ústního sdělení p. Choděry
12  v úseku severně od brány je v hmotě ohradní zdi použito několik článků gotického portálu
13  není vyloučeno, že barokní štuková výzdoba brány nenáleží k prvotní povrchové úpravě líce. Tuto
skutečnost naznačuje nesouběžnost líce zdiva a štukové výzdoby, která se na jihozápadním nároží zesiluje
na 9,5 proti 4 cm na straně severní.
Praha 1 – Staré Město, Stříbrná ul., obytný dům čp. 212, OPD2013/02            Zpracoval: Ing. arch. Matouš Semerád s. 17/31
Nejmladší úsek zde dokumentované ohradní zdi se táhne podél Náprstkovy ulice a
je  zavázán  do  líce  Dientzenhoferova  křídla  čp.  213.  Je  vystavěna  z  lomové  opuky,  od
počátku nižší než ohradní zeď ve Stříbrné ulici, krytá pultovou stříškou z cihel na plocho,
dnes skrytou pod střešní prejzovou krytinou. Je prolomena půlkulatou vstupní branou,
vyzděnou z nízkých cihel kolem 5 cm.
Renesanční úpravy
S renesanční etapou je s největší pravděpodobností spojena vestavba mírně vzduté
valené klenby do místnosti č. 0.02 západního křídla, prolomení vysoké okenní niky
západní stěnou a zřejmě i úprava stavebních otvorů jižního průčelí, které zde již jistě
v nějaké podobě existovaly od gotiky.
Průčelí byla patrně až v renesanci či dokonce již v pozdní gotice opatřena
nevýraznou vrstvou nehlazené omítky (29,P7), později, zejména v barokním období,
hojně opatřovanou nátěry. Tato omítka dosud respektovala provedení gotických detailů –
cihelné severní průčelí a pasparty severního okna, které přiznává.
Barokní úpravy
K baroku přináleží podepření severozápadního nároží domu opěrným pilířem
s velice zajímavou úpravou povrchu hlazené omítky. Ta byla řešena iluzivním
kvádrováním - bíle malovanými spárami na šedočerném podkladním nátěru. Rovněž
k baroku náleží vrstva hlazených omítek (30,P5), které byly porůznu zachyceny zejména
na západním průčelí. Tyto omítky byly prostě bíleny.
Praha 1 – Staré Město, Stříbrná ul., obytný dům čp. 212, OPD2013/02            Zpracoval: Ing. arch. Matouš Semerád s. 18/31
Dle posledních výsledků dendrochronologické analýzy nadpraží14 vstupní brány
rovněž nemůžeme vyloučit, že západní ohradní zeď je až barokního původu, tj.
z poloviny 18. století.
Klasicistní úpravy
V klasicismu, po prodeji domu panu Jiřímu Tichému, bylo provedeno statické
zajištění západního (31,P5) a jižního (32,P8) průčelí přizdívkou eskarpové plenty. Na
západním průčelí navázala na šikmost barokního nárožního pilíře, který s ní splynul. Od
jihu vzpírala střední část, původně prolomenou užším průchodem než je tomu dnes. Dále
jsou upraveny vnitřní dispozice a je vztyčen nový krov, který datují použité vazné trámy
vyrobené ze stromů pokácených na přelomu let 1813/1415.
Předpokládáme, že nejpozději v souvislosti s odprodejem domu na konci 18.
století je postavena severní ohradní zeď mezi čp. 212 a čp. 948.
Rovněž jako až klasicistní se jeví přístavby podél jižní ohraní zdi dekorované sérií
pilastrů. Ty, byť dnes upravené, jsou zachyceny již na Langweilově modelu Prahy.
Klasicistní z přelomu 18. - 19. století je patrně i přízemní přístavek
v severozápadním koutu dvora vedle vstupní brány.
Období neoslohů druhé poloviny 19. století
Stávající podoba domu pochází z roku 1883. Byla realizována podle staršího,
v detailech upraveného projektu stavitele Františka Sikyty z roku 1877. Nad západním
křídlem, do té doby krytým pultovou střechou, je dostavěno patro a průčelí jsou
14 viz pozn. 10
15 Dobrý J.: Zpráva o dendrochronologickém datování pozedního trámu krovu z rekonstrukce garáže
v ulici Stříbrná čp. 212, Praha 1 – Staré Město, Praha 2012.
Praha 1 – Staré Město, Stříbrná ul., obytný dům čp. 212, OPD2013/02            Zpracoval: Ing. arch. Matouš Semerád s. 19/31
sjednocena historizující fasádou. Při té příležitosti je jižní z dvojice vstupů na východním
průčelí zrušen. Rozvržení oken naposledy upravovaných v klasicismu zůstává v zásadě
zachováno.
O 10 let dříve roku 1873 je v zadním dvoře postavena podle projektu Antonína
Švimbirského konírna.
20. století
Ještě v první polovině 20. století zde stojí přední přístavba k jižní ohradní zdi,
krytá prejzovou střechou, zachycená již na Langweilově modelu (Staré Město dokončeno
roku 1831). Zbořena počátkem 60. let 20. století16.
4. Památkové hodnocení
Generální rekonstrukce exteriérových omítek domu čp. 212 otevřela prostor
hlubšímu poznání místa, které je v nejstarších písemných pramenech spojováno s rodem
Rožmberků, kteří zde měli mít svůj dvorec. Tato skutečnost je odborné veřejnosti
poměrně dobře známa. Rovněž nebylo vážnějších pochyb o tom, že zkoumaný dům čp.
212 je středověký, jak již vyhodnotil stavebně historický průzkum v 50. letech 20. století.
Nicméně nikdo mu nepřisuzoval takové kvality, jaké byly rozpoznány právě provedeným
průzkumem.
Ukázalo se, že dům čp. 212 rozhodně nikdy nebyl přízemní budovou
hospodářského charakteru, jak předpokládal starší SHP, ale naopak výstavný vrcholně
gotický dům, dochovaný v obou podlažích. Plnil nejvyšší standard bydlení své domy.
V přízemí byl vybaven černou kuchyní, jejíž umístění naznačuje objev gotické výlevky
s oknem, patně výdejním. V patře na západní straně byl umístěn prevet. O kvalitě
prosvětlení obytných místností svědčí mimořádně dochované okno lemované paspartou
v severním štítovém průčelí. Hodnotu domu, jeho výtvarné kvality násobí provedení
16 dle ústního sdělení, rešerše archivních pramenů p. Choděry
Praha 1 – Staré Město, Stříbrná ul., obytný dům čp. 212, OPD2013/02            Zpracoval: Ing. arch. Matouš Semerád s. 20/31
jižního štítového průčelí, které bylo v patře vyzděno z cihel spárovaných jasně bílou
jemnou vápennou maltou.
Dle prvních písemných zpráv z roku 1353 a výtvarného řešení spárovaných cihel
spolu s provedením okna v severním průčelí, můžeme dobu výstavby domu klást do první
poloviny 14. století.
Srovnatelné objekty daného období, které stojí solitérně v prakticky nezastavěném
prostoru na území historického jádra Prahy takřka, nenacházíme. Není to snad proto, že
by  ve  své  době nebyly  běžnou  součástí  urbanizovaného  prostoru,  ale  se  stále  se
zahušťující zástavbou se nezachovaly.
V případě, že budou rekonstruovány vnitřní prostory domu, je nanejvýš žádoucí,
s ohledem na rozpoznané kvality domu, pokračovat v hloubkovém stavebně historickém
průzkumu.
Dále je nutné upozornit, v případě zemních zásahů, na starší zaniklé křídlo
rožmberského dvorce, které stávalo severně v pokračování stávajícího křídla, dnes na
parcele čp. 948.
Praha 1 – Staré Město, Stříbrná ul., obytný dům čp. 212, OPD2013/02            Zpracoval: Ing. arch. Matouš Semerád s. 21/31
5. Seznam příloh
1. Situace domu ve výřezu katastrální mapy Starého Města
2. Schéma místností a fotogrammetrických pohledů (čárkovaně)
3. Jižní ohradní zeď (Náprstkova ulice)
4. Severní dvorní průčelí západního křídla
5. Západní dvorní průčelí hlavní budovy
6. Severní štítové průčelí
7. Východní podélné průčelí
8. Jižní průčelí domu
9. Západní ohradní zeď (Stříbrná ulice)
10. Dendrochronologický výzkum dřevěného nadpraží
Praha 1 – Staré Město, Stříbrná ul., obytný dům čp. 212, OPD2013/02            Zpracoval: Ing. arch. Matouš Semerád s. 22/31
6. Přílohy
Praha 1 – Staré Město, Stříbrná ul., obytný dům čp. 212, OPD2013/02            Zpracoval: Ing. arch. Matouš Semerád s. 23/31
Příloha NZ OPD č. 1
Lokalita / Obec (část obce)
Praha 1 – Staré Město
Okres / Kraj
Hlavní město Praha
Objekt
Obytný dům
čp. (č. or., č. parc.), jiná lokalizace
čp. 212/I, Stříbrná ulice
Zkoumaná část objektu / Prvek
Domovní průčelí
Zpracoval (autor, instituce)
Ing. arch. Matouš Semerád, NPÚ ÚOP HMP
č. orig. v archivu zprac.
OPD2013/02
Popis přílohy:
Situace domu ve výřezu katastrální mapy Starého Města
Použitý podklad (autor, datace)
výřez z katastrální mapy (2013), zpracoval Jakub Hlavatý
Metoda dokumentace / ° přesnosti Datum akce / Datum zpracování listu
V-IX. 2013/27.11.2013






Praha 1 – Staré Město, Stříbrná ul., obytný dům čp. 212, OPD2013/02            Zpracoval: Ing. arch. Matouš Semerád s. 31/31
Příloha NZ OPD č. 10
Lokalita / Obec (část obce)
Praha 1 – Staré Město
Okres / Kraj
Hlavní město Praha
Objekt
Obytný dům
čp. (č. or., č. parc.), jiná lokalizace
čp. 212/I, Stříbrná ulice
Zkoumaná část objektu / Prvek
Barokní brány na rohu ulic Stříbrná a Náprstkova
Zpracoval (autor, instituce)
Ing. arch. Matouš Semerád, NPÚ ÚOP HMP
č. orig. v archivu zprac.
OPD2013/02
Popis přílohy:
Dendrochronologický výzkum dřevěného nadpraží
Použitý podklad (autor, datace)
dendrochronologický výzkum, Ing. Tomáš Kyncl, r. 2013, foto Jakub Hlavatý, r. 2013
Metoda dokumentace / ° přesnosti Datum akce / Datum zpracování listu
5.9.2013/27.11.2013

Originál dokumentu:

digitální

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	průzkumy, posudky, zprávy
Druh dokumentu:	operativní průzkum a dokumentace (OPD)
Bližší specifikace:	nálezová zpráva

Jméno souboru:

A0032230.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Nový Vratislav

Popis dokumentu:

Praha 1, Staré Město,čp. 212, Stříbrná 2, Trnkův dům, operativní průzkum a dokumentace

Název pracoviště:

ÚOP v Praze

Velikost dokumentu (v bytech):

3470312 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Semerád Matouš;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

operativní průzkum a dokumentace; nálezová zpráva;

Datum vzniku:

20.07.2023

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 3037543

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000150151_0003
Název	Trnkův dům
Číslo ÚSKP	38181/1-108
ID právního stavu	150151 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 616820

Název objektu:

Část obce: Staré Město

Č. dom.: č.p. 212

Ulice: Stříbrná

Č. or.: 2

Kat. území: Staré Město

Obec: Praha

ORP: Praha

Okres: Praha

	Trnkův dům (prvek 3037543)
	vloženo ručně

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 15155

Název lokality: Staré Město

Reálný typ: býv. město (před r. 1850)

Kat. území: Staré Město

Obec: Praha

ORP: Praha

Okres: Praha

Kraj: Hlavní město Praha

	Trnkův dům (prvek 3037543)
	vloženo ručně

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 371

Název hist. regionu: Praha

	Trnkův dům (prvek 3037543)
	vloženo ručně

Ke stažení Náhled Poslat žádost