Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

'10^03-7'
Národní památkový ústav
Došlo: 2023-10-02 11:58:36
čj NPU-310/84368/2023
Listů: 9 Příloh: 0
Ministerstvo kultury llllllllllllllllllllllll
1002200656
Maltézské náměstí 471/1
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111
Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelna(a)mkcr.cz
Rozhodnutí nabylo právní moci. ••••••••
za správnost:................
V Praze dne 19. 7.2023
Č. j. MK 42863/2023 OPP
Sp. zn. MK-S 2308/2019 OPP
Vyřizuje: PhDr. Dana Vrabelová, Ph.D.
ROZHODNUTÍ
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové péče 
prohlašuje podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové 
péči, a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů soubor „Usedlost 
č. p. 266 v Lindavě“, za kulturní památku. Předmětný soubor se skládá z:
a) pozemku st. p. č. 2/2, jehož součástí je stavba č. p. 266 (bývalá rychta s krčmou) 
b) pozemku p. p. č 4/2 jehož součástí je torzo hospodářské budovy (bez č.p./ev.č.) 
se vstupním portálem
c) pozemku p. p. č. 6
d) pozemku p. p. č. 7
vše v k. ú. Lindava, obec Cvikov, část obce Lindava, okres Česká Lípa, Liberecký kraj.
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších 
předpisů, je účastníkem řízení:
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je zákres umístění kulturní památky do kopie 
katastrální mapy. Nedílnou součástí tohoto rozhodnutí je devět identifikačních fotografií kulturní 
památky.
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo podnět Národního památkového ústavu, územního odborného 
pracoviště v Liberci, k prohlášení usedlosti č. p. 266 včetně pozemků st. p. č. 2/2, p. p. č. 4/2, 
p. p. č. 6 a p. p. č 7, vše v k. ú. Lindava, obec Cvikov-Lindava, okres Česká Lípa, Liberecký kraj, 
za kulturní památku, a to s níže citovaným popisem a odůvodněním:
„...Popis:
Dotčená usedlost se nachází ve střední části vesnice Lindava, náleží k severní polovině její 
zástavby. Je umístěna na pravém západním břehu potoka Svitávky v mírném odstupu od potoční 
nivy, tj. v poloze typické pro velké selské usedlosti. Západní břeh potoka zde kopíruje trasa hlavní 
silnice, procházející vesnicí ve směru na Cvikov. Usedlost leží na západní straně silnice přímo 
pod návrším s areálem kostela sv. Petra a Pavla. Zástavba kolem lichoběžníkového dvora byla 
umístěna při silnici, do současnosti se z ní zachoval ale pouze mohutný obytný dům a 
severozápadně od něj, do svahu kostelního návrší zapuštěné torzo hospodářské budovy. Před 
domem se nachází předzahrádka (dnes p. p. č. 7).
Ze severovýchodní strany na dům navazuje pruh zahrady (případně sad. p. p. č. 8), ukončený 
ohradní zdí hřbitova. Po dalších hospodářských stavbách v západním koutě dvora a na jeho 
jihozápadním obvodu (dnes p. p. č. 2459), nejsou patrné žádné pozůstatky. Na zápraží podél 
jihozápadního průčelí domu navazuje betonová obruba bývalého hnojiště před chlévem. 
Usedlost je ze strany od silnice přístupná vjezdem s trojicí zděných omítaných hranolových 
pilířů, dvoukřídlými dřevěnými vraty (dolní část plná s vodorovně kladeného bednění, horní část 
plaňková) a plaňkovými vrátky. Vlevo na bránu navazuje oplocení s dřevěnými plotovými poli a 
vpravo podél předzahrádky (p. p. č. 7) ohradní zeď z pískovcových kvádrů s korunou z 
pískovcových desek.
Obytný dům je převážně roubený, zděná omítaná je pouze část přízemí (síň, blok kolem bývalé 
černé kuchyně a topenišť a komorochlévní díl). Patrový objekt má jádro obdélného půdorysu. 
Na severovýchodní straně je rozšířen o přízemní zděnou omítanou přístavbu s pultovou střechou 
krytou pásovou černou lepenkou. Střecha jádra domu je sedlová, krytá plastovou břidlicí 
(Naturaflex, pokládka na koso). Komínové těleso, vystupující pod hřebenem střechy na 
severovýchodní straně, jez režných pálených cihel a opatřené betonovou korunou s plechovou 
stříškou. Dvě třetiny podélného dvorního jihozápadního průčelí lemuje v patře dřevěná pavlač, 
nad kterou má střecha upravený nepatrně nižší sklon a větší přesah.
Celní jihovýchodní štítové průčelí je v celém rozsahu roubené (světnicový díl). Roubení má 
nárožní spoje v přízemí na zámek a v patře na rybinu a je posazené na obetonovanou podezdívku. 
Trámy mají černohnědý nátěr, vymazávka je z tradiční hliněné směsi, nebo z vápenné 
nastavované malty s bílým nátěrem. Přízemí lemují tři pole elipticky tvarované podstávky, která 
vynáší mírně předsazené patro. Podstávka má velmi zdobně profilované sloupky, ližinu, 
trámkové pásky a troj úhelné výplně z širokých prken do drážky. Pásky i ližina jsou vybrány do 
oblouků a na čelní hraně zdobené mělkými zářezy. Spoje mezi jednotlivými prvky jsou čepované, 
zajištěné dřevěnými kolíky. Přízemní trojice oken má masivní parapety' s profilací a výrazně 
zdobené dřevěné obložky (volutové hlavice s rostlinným dekorem, profilace po obvodu). Okenní 
výplně jsou dřevěné jednoduché dvoukřídlé s dělením do kříže a bambulkovými závěsy. Trojice 
oken v patře je obdobná, liší se bílým nátěrem výplní, závěsy s tmy a oky a bohatou profilací 
masivních parapetů a tvarem obložek - ploché prkno s uchy a kapkami, profilovaný překlep 
s nástavcem a trojúhelník pod parapety. Uprostřed stěny patra je patrné zhlaví příček středové 
chodby. Štít je obložený zdobně kladenými černými, šedými a bílými břidlicovými šablonami. 
Hlavní plocha má kosočtvercové vzory, trojúhelník na vrcholu má víceboké šablony 
s kosočtvercovými vzory, obvod štítu obíhá lemovka s bílých šablon, postavených na špičku a 
velké obdélné šablony. Přesah střechy kryjí v podhledu i na čele rovněž břidlicové šablony. 
Spodní okraj štítu tvoří okapnice, krytá břidlicovými šablonami a podpíraná subtilními 
dřevěnými konzolkami.
Dvorníjihozápadní průčelíje v přízemí vpravo v rozsahu světnice roubené s třemi poli podstávky 
a třemi okny. Vzhled roubení, podstávky a oken je totožný se štítovým průčelím. Na ližinu 
podstávky  jsou posazena zhlaví stropních trámů. Patra je v tomto úseku rovněž roubené, má čtyři 
okna a mezi druhým a třetím oknem zhlaví interiérové příčky (rozdělení obytného dílu na dvě 
místnosti). Zbylá partie přízemí je zděná omítaná, s bílým nátěrem základní plochy a okrovým 
nátěrem pískovcových ostění. Na roubenou světnici navazuje síň s dvojicí obdélných oken, mezi 
nimiž je pravoúhlý vstup. Vstupní dveře jsou dvoukřídlé kazetové s horní prosklenou částí (nátěr 
dveří je lazurní hnědý). Okenní výplně jsou dvoukřídlé hnědé, otvory jsou doplněny kovanými 
provlékanými mřížemi. Dále doleva jsou umístěna čtyři okna chlévního typu (obdélná na šířku, 
jednokřídlé výplně, kované provlékané mříže). Třetí okno zleva je zleva zazděné a je zde umístěna 
přípojková skříň. Do chléva vede vstup mezi prvním a druhým oknem zleva, opatřený 
dvoukřídlými novodobými svlakovými dveřmi. Patro v rozsahu horní síně a komorového dílu 
lemuje pavlač s profilovanými sloupky (obdobné jako u podstávky) a svisle kladeným bedněním. 
Pavlač vynášejí trámy v úrovni stropu nad přízemím. Roubená stěna patra obsahuje zprava v 
rozsahu horní síně okno (hnědé dvoukřídlé s dělením do kříže a masivním profilovaným 
parapetem), vstup se svlakovými dveřmi z úzkých prken a okno (bílé dvoukřídlé okno dělené do 
kříže s jednoduchou obložkou a masivním profilovaným parapetem). Následuje první komora s 
oknem (bílé dvoukřídlé okno dělené do kříže s jednoduchou obložkou a masivním profilovaným 
parapetem) a vstupem (dvoukřídlé kazetové bílé dveře). Do druhé komory je prolomena dvojice 
oken s dvoukřídlými bílými výplněmi dělenými do kříže a jednoduchými parapety a obložkami. 
Rozdělení interiéru je patrné podle zhlaví příček.
Zadní severozápadní štítové průčelí domu jev přízemí omítané bez oken či vstupů. Patro je 
roubené. Uprostřed jsou čitelná zhlaví příček středové chodby. Mezi nimi je umístěno okno s 
bohatě profilovaným parapetem, rámem umístěným do drážky v roubení a jednokřídlou bílou 
novodobou výplní. Štít je obložen šedým eternitem, kladeným na koso s lemy po obvodu. Spodní 
okraj štítu tvoří okapnice, podpíraná subtilními dřevěnými konzolkami.
Severovýchodní podélné průčelí je v přízemí roubené pouze na levém okraji (světnice). Okno je 
totožné s jihovýchodním štítovým průčelím. Roubení je ukončeno svislým sloupkem a dále 
navazuje omítaná stěna (ke stěně přiléhala dříve přístavba kolem chlebové pece se vstupem do 
světnice). Zhruba uprostřed průčelí zakrývá přízemní omítaná přístavba - dnes garáž s 
dvoukřídlými dřevěnými vraty. Pravá část přízemí má v omítané bílé fasádě režná pískovcová 
ostění tří chlévních oken s kovanými provlékanými mřížemi a dvoukřídlými bílými výplněmi.
Patro jev celém rozsahu roubené, rozdělení interiéru je patrné podle zhlaví příček. Zleva jsou 
zde umístěny následující otvory - okno do prvního pokoje (vzhled totožný s jihovýchodním 
štítovým průčelím), dvě malá hnědá jednokřídlá okna do druhého pokoje, okno (malé hnědé 
jednokřídlé okno) a zrušený vstup do horní síně (trámková zárubeň, novodobá svlaková výplň) 
a tři okna do komorového dílu s dvoukřídlými bílými výplněmi dělenými do kříže, jednoduchými 
parapety a obložkami (třetí okno zprava se liší profilovaným parapetem).
Interiér má v přízemí tradiční trojdílné dělení se světnicí v pravém jihovýchodním dílu 
a chlévem v levém severozápadním dílu. Síň v přízemí je zaklenutá plackovými klenbami se 
segmentovými pasy. Podlaha je tvořená novodobou keramickou dlažbou. Stěny jsou omítané 
s bílým nátěrem. Do síně je na severozápadní části vloženo zděné schodiště do patra. Přilehlá 
část má dvě široká pole klenby. Ze zadní severovýchodní části síně je vydělena prostora 
někdejší černé kuchyně, dnes využívané jako koupelna, ke které přiléhá těleso tahového komína. 
Místnost je zaklenutá vysokou valenou klenbou. Novodobými dveřmi je z koupelny přístupná 
přístavba, druhotně upravená na garáž. Zde jsou patrné otisky zaniklé klenby a tělesa chlebové 
pece. V síni na schodiště podél stěny do chléva navazují dvě užší pole kleneb. V zadní stěně je 
pravoúhlý vstup do spížní komory se svlakovými dveřmi. Komora má valenou pískovcovou 
klenbu bez omítky.
Mimořádně rozlehlá světnice má trámový strop s horním překládaným záklopem z velmi 
širokých prken/desek. Strop podpírá masivní průvlak, podepřený uprostřed dřevěným sloupem 
s bohatou profilací - šestiboká patka, válcový dřík, profilovaná hlavice, hranolová část s 
náběžnými štítky. Stropní trámy zdobí profilace s náběžnými štítky. Podlaha je převážně 
prkenná. Podél příčky do síně, kde byla a jsou umístěna otopná zařízeni, je použita novodobá 
keramická dlažba. Vstup ze síně má profilovanou obložku a dvoukřídlou kazetovou výplň. Stěny 
jsou z poloviny roubené, z poloviny omítané. Chlév je přístupný ze zápraží a rovněž vstupem ze 
síně, který má segmentový záklenek a svlakovou výplň. Místnost je rozdělená uprostřed 
hranolovými pilíři z pískovcových kvádrů. Původně byla zaklenutá šesti poli valené klenby s 
troj úhelnými výsečemi a půlkruhovými pasy. Zachována je pouze trojice polí při síni. Zbylá 
část má novodobý plochý strop s heraklitovým podhledem. Dlažba je cihelná, stěny a pilíře 
nabílené vápnem.
Dispozice patra zhruba odpovídá základnímu rozvrženi přízemí, je však rozdělená na pět dílů 
a tři trakty. V druhém traktu celým patrem prochází v podélném směru roubená středová 
chodba, osvětlená okny ve štítových průčelích. Jihovýchodní část chodby (při obytných 
místnostech) má betonovou čtvercovou dlažbu v kombinaci černých, červených a bílých odstínů. 
Horní síň má trámový strop se sololitovým podhledem a dvojicí průvlaků v rozsahu středové 
chodby (trámy mají profilaci s náběžnými štítky). Podlaha je mimo středovou část betonová. 
Místností procházejí dva omítané komíny, které se následně spojují v podkroví. Na jihozápadní 
straně je vstup na pavlač s trámkovou zárubní a svlakovými dveřmi s prosklenou horní částí, 
pásovými závěsy a zdobeným nekapotovaným zámkem. Na protější severovýchodní straně je 
vstup s novodobými dveřmi, vedoucí původně do přístavby, nebo případné pavlače nad ní. 
Jihovýchodní část patra odpovídající svým rozsahem světnici v přízemí je rozdělená na dva 
díly, přístupné vždy ze středové chodby svlakovými dveřmi s pásovými závěsy a krabicovými 
zámky. Stropy jsou trámové se sololitovým podhledem, anebo omítané s šablonovou výmalbou. 
Podlahy jsou prkenné. V severozápadní části patra nad chlévem jsou umístěny dva díly s 
komorami. Část roubených dělících příček je zde vyřezána, část je nahrazena cihelnými stěnami 
a je zde umístěno schodiště do podkroví. Místnosti mají trámové stropy (i zde s profilací a 
náběžnými štítky) s horním prkenným záklopem. Podlahy jsou prkenné, stěny roubené, vyjma 
omítaných stěn s šablonovou výmalbou u severozápadní komory.
Krov z tesaných trámů je hambalkový s ležatou stolicí. V podélném směru je doplněn průvlak 
podpírající rozpěry stolice. Sloupy plných vazeb jsou zavětrovány v podélném směru vzpěrami 
(do středních vaznic) a v příčném směru pásky mezi sloupky a rozpěrami. Veškeré spoje jsou 
čepované zajištěné dřevěnými kolíky. Krytina je položena na prkenném bednění. Půda má 
podlahu z prken a krajinek.
4
Torzo hospodářského objektu severozápadně domu je zděné z pískovcových kvádrů. Zachována 
je dvojice pískovcových portálů, levý má pásku po obvodu. Zadní část objektu má torzo valené 
klenby z pískovcových kvádrů.
datace včetně vývojových etap:
Dotčená usedlost je nedílnou součástí středověké lokace Lindavy, která je charakteristickým 
příkladem dlouhé údolní vsi s lineární lánovou plužinou. Lánová plužina je umístěna na 
mírných návrších nad nivou potoka Svitávky a tvoří ji, lineárně (paralelně) vedené dlouhé pásy 
pozemků, v jejichž čele stojí dvory selských usedlostí tvořících nejstarších jádro vsi. Lindava 
byla založena nejpozději v průběhu 1. poloviny 14. století, poprvé je doložena k roku 1391 jako 
součást panství Milštejn, ale patrně již v 1. polovině 15. století byla přikoupena kpanství Sloup. 
Usedlost č. p. 266 je součástí nejstaršího jádra a náležela mezi největší lindavské statky. Její 
dominantní postavení je patrné z polohy přímo pod areálem kostela sv. Petra a Pavla a také 
rozsahu pozemkového zázemí - zdejší lán měl oproti ostatním ve vsi výrazně větší šířku. 
Usedlost fungovala také jako rychta a krčma. Nej starší zprávou o ní je zřejmě údaj o koupi 
dřívějšího šlechtického statku rychtářem Hansem Bóhmem od sloupské vrchnosti v roce 1603. 
Podle nej staršího číslování domů v obci měla číslo popisné 2, které bylo na počátku 19. století 
změněno na současné č. p. 266.
K výstavbě dochovaného převážně roubeného domu došlo s ohledem na konstrukční řešení 
(spoje na zámek u přízemního roubení, krov s ležatou stolicí, využívající čepované spoje), tvar 
podstávky a další detaily, nejspíše na přelomu 18. a 19. století. Zděná síň a hospodářská část 
přízemí (spížní komora a valené klenutý chlév s pilíři a trojúhelnými výsečemi) byly zřejmě 
součástí původní výstavby domu. Mimořádně rozhlehlá a výstavná světnice zároveň sloužila 
jako krčma, což vysvětluje dispozici patra, které má oproti běžným regionálním zvyklostem od 
počátku obytný charakter v partii nad světnicí (ve vazbě na předpokládaný průběh dymníku od 
černé kuchyně v přízemí). Vpřístavbě, nahrazené dnes zčásti garáží a dílnou pokračovala černá 
kuchyně. V této části byla umístěna dvojice chlebových pecí a ve světnicí další otopná zařízení 
(kachlový sporák). Zadní chlebovou pec doplňovala v přístavbě roubená místnost světničky.
Dům je z této stavební etapy zachován ve velmi intaktní podobě a obsahuje velmi malé množství 
mladších úprav - běžné výměny střešní krytiny, části oken a dveří, úpravy a doplnění omítek s 
šablonovou výmalbou. Mezi nejvýraznější úpravy exteriéru náleží břidlicový obklad čelního 
štítu, patrně z konce 19. století a eternitový obklad zadního štítu z průběhu 20. století.
Mapy stabilního katastru z roku 1843 zachytily obytný dům C. p. 266 na obdélném půdorysu s 
původním rozsahem přístavby při severovýchodním průčelí. V prostoru dochovaného torza 
hospodářského objektu severozápadně od domu pod hřbitovní zdí je na mapách vyobrazena 
čtvercová stavba rozšířená o přístavbu na jihovýchodní straně, což odpovídá i půdorysu 
dnešních základů. Nejspíše se jednalo sýpku, chlévy, nebo případně výměnek.
Zaniklá stodola je mapami zachycena nepochybně naproti domu na jihozápadní straně dvora 
v podobě rozměrné obdélné stavby. Severně od ní stála menší obdélná budova (kolna, chlévy?). 
Uvnitř dvora je zobrazena studna s vahadlem a vedle ní drobný objekt (může se jednat např. o 
mlíčnici apod.). Všechny stavby byly evidovány jako spalné, tj. požárně nebezpečné, tudíž lze 
předpokládat, že u nich převažovali dřevěné (roubené, případně rámové či hrázděné) 
konstrukce. Hospodářské objekty zanikly v průběhu 2. poloviny 20. století. Na dobových 
fotografdch jsou zachyceny pouze v omezeném rozsahu jejich štíty a sedlové střechy.
5
současný stav věci:
Usedlost je celkově udržována v dobrém stavu. Obytný dům prochází průběžnými údržbovými 
pracemi a opravami.
zdůvodnění návrhu:
Usedlost č. p. 266je velmi hodnotným celkem, který výrazně pohledově uplatňuje v panoramatu 
střední části vesnice Lindava, díky dominantní poloze pod areálem kostela sv. Petra a Pavla. 
Usedlost je součástí středověké parcelace vsi s typickou lineární lánovou plužinou. Jediným 
nedostatkem je bohužel zánik většiny hospodářských staveb areálu, z nichž stojí pouze torzo 
objektu pod hřbitovní zdí. Zásadní památkové hodnoty ale představuje mimořádně významný a 
zcela autenticky zachovaný hlavní obytný dům usedlosti, který byl zároveň rychtou a krčmou. 
Jedná se mohutnou patrovou převážně roubenou stavbu s velmi rozlehlým světnicovým dílem, 
který sloužil zároveň pro zmíněný provoz krčmy. Z tohoto důvodu se obytné prostory přesunuly 
do patra s regionálně ojedinělou dispozicí, jejíž komunikační schéma tvoří středová roubená 
chodba, protínající celou podélnou osu podlaží. Obytné prostory byly umístěny nad přízemní 
světnicí. Zděné části představuje v přízemí klenutá síň, mající spíše podobu reprezentativní 
haly, navazující černá kuchyně se složitým systémem otopných zařízení a chlebových pecí, dále 
klenutá spížní komora a rozlehlý chlév sklenutý hodnotnou valenou klenbou na dva střední 
pilíře.
Jedná se o jeden z nej hodnotnějších domů regionu Novoborská a podhůří Lužických hor. Rada 
autenticky dochovaných konstrukcí a detailů výmluvně reprezentují zdejší mimořádně vyspělé 
tesařské řemeslo, spjaté zejména s rozvojem sklářského a textilního průmyslu. I přes rozsáhlý 
regionální fond vesnické architektury, lze vyspělé a zdobné provedení podstávky, okenních 
parapetů a obložek, profilací stropních trámů a sloupu ve světnici, nebo prvků krovu u 
předmětného domu zařadit mezi nejvýstavnější příklady z celých severních Čech. Z dalších 
velmi hodnotných prvků lze uvést - zdobný břidlicový obklad čelního štítu, klenuté prostory 
přízemí - zejména chlév a síň. Dispozice interiéru je kompletně zachována, vyjma části 
přístavby u černé kuchyně. Stav zachování nosných konstrukcí obvodových stěn, příček a stropů 
je velmi autentický. Všechny prostory mají zachovány klenby a trámové stropy, s výjimkou části 
klenby chléva a lokálních doplňků stropů o sololitové podhledy. Dochovala se i řada dalších 
prvků - výplně vstupních a okenních otvorů (např. okenní otvory s profilovanými parapety a 
obložkami a některými výplněmi, cenné svlakové dveře s krabicovým nekapotovaným zámkem 
v patře u vstupu na pavlač, další svlakové a kazetové dveře - hlavní vstup do síně, vstup do 
světnice, vstupy v horní síni a středové chodbě), dlažba v horní síni a středové chodbě, nebo 
žlaby ve chlévě.
V širším regionu severních Cech jsou takto zachované monumentální stavby rychty s krčmou 
zachovány pouze v Bohatících č. e. 1 (rejstříkové číslo ÚSKP 23038/5-2851), Zahrádkách u 
České Lípy č. p. 32 (rejstříkové číslo ÚSKP 105133) a Kravařích - Vísce č. p. 3 (rejstříkové 
číslo ÚSKP 17606/5-3063). Ve všech případech se ale jedná o objekty s odlišným a poměrně 
běžným dispozičním řešením. Příklady z Bohatíc a Zahrádek pocházejí ze starších stavebních 
horizontů ze 17. století. Časově bližšíje vísecká rychta z roku 1797, která ale doznala výrazných 
úprav a znehodnocení při celkové rekonstrukci v osmdesátých letech 20. století.
6
návrh rozsahu památkové ochrany:
st. p. č. 2/2 (zastavěnáplocha a nádvoří) - objekt k bydlení - dům č. p. 266 
(rychta s krčmou)
- p. p. č. 7 (trvalý travní porost) - předzahrádka
- p. p. č. 6 (zahrada)
- p. p. č. 4/2 (trvalý travní porost) - zahrada/sad“.
Ministerstvo tento podnět vyhodnotilo a v uvedené věci zahájilo správní řízení.
Krajský úřad Libereckého kraje, odbor kultury a památkové péče, ve svém vyjádření č. j. 
KULK 25436/2019, ze dne 29. 3. 2019, vyslovil s prohlášením uvedené věci za kulturní 
památku souhlas, a to s následujícím odůvodněním:
„... Venkovská usedlost se nachází na úpatí kostelního návrší na západním břehu řeky Svitávky. 
Dle map císařských otisků stabilního katastru šlo o velkou usedlost, jejíž centrum tvořil 
čtvercový dvůr. Severovýchodní hranici dvora tvořila spalná budova na výrazně obdélném 
půdorysu se štítem orientovaným ke komunikaci, jihovýchodní hranici dvora uzavíral spalný 
objekt na výrazném obdélném půdorysu, opět štítovou stranou orientovaný ke komunikaci. 
Severní nároží dvora uzavíral drobnější spalný objekt na půdorysu písmene „L“, podél nějž 
vedla komunikace přímo ke kostelu. Západní nároží uzavíral opět drobnější spalný objekt na 
obdélném půdorysu se sadem, podél nějž vedla komunikace k lánům, loukám a lesům, které k 
usedlosti náležely. V centru dvora byla umístěna vahadlová studna. Na výjimečné postavení 
této usedlosti v rámci obce ukazuje nejen její poloha v blízkosti kostela a velikost, ale zároveň 
velikost lánů, luk a lesů, které k ní náležely a které dvojnásobně překračovaly šířku ostatních 
lánů a zejména samostatný přístup do kostela.
Do současné doby se dochoval pouze roubený objekt obytného stavení tvořící severovýchodní 
hranici původního dvora, torzo sklepa spalného objektu pravděpodobně špýcharu na půdorysu 
písmene „L“ v severním nároží, a možné torzo obruby studny v centrální části původního dvora.
Dům je patrový, roubený, zastřešený sedlovou střechou. Zadní hospodářská část je v přízemí 
zděná a omítaná. Přední obytná část je v přízemí zesílená podstávkou, na níž plynule navazuje 
patro. Podstávka je tvořena mohutnými profilovanými trámy, v horní části zavětrovanými. 
Nosný trám patra je nad okenními otvory přízemí vyřezán tak, že podstávka působí jako arkáda 
s plně valenými oblouky. Dům má trojdílnou dispozici s velkou čtvercovou síní v přední části, 
kde byla umístěna krčma. Štítové průčelí je trojosé, tvořené výhradně okenními otvory. Okna 
jsou dřevěná, špaletová, osazená v líci fasády s křídly funkčně dovnitř a ven otvíravými. S 
výjimkou okna v patře v levé ose jsou všechna dvoukřídlá, v horní třetině dělená příčkou. V 
okně patra v levé ose se dochovalo starší členění křídel na šest okenních tabulek. Okna v přízemí 
jsou lemována pravoúhlou dřevěnou špaletou s rostlinnými motivy. Na výrazně předstupující 
parapet nasedají kandované sloupy na výrazných patkách, v horní části přecházející v hlavici 
s vegetabilním motivem doplněnou o kládí s římsami a okapničkou, na níž ve stěně nasedá 
vlnovitá atika. Okna patra opět mají výrazně předstupující parapet, pod nímž je osazena římsa 
v podobě trojúhelníku osazeného špičkou dolů. Na parapet nasedá profdovaná dřevěná 
šambrána v horní části zakončená ušima s kapkami. Horní část oken je zakončena dřevěnou 
římsou, na níž nasedá atika v podobě trojúhelníkového barokně projmutého štítu. Ve štítu jsou 
v líci osazena tři dvoukřídlá dřevěná okna s křídly členěnými v polovině příčkou. Vlastní štít je 
břidlicový, po okrajích lemovaný páskou z šedých pětiúhelníků, na níž navazuje páska z bílých 
čtverců kladených na koso. Vlastní plocha štítu je rozdělena na dvě části, horní trojúhelníkovou 
7
a spodní lichoběžníkovou. Obě části jsou skládány ze šestiúhelníkové štípané břidlice, v horní 
části vyskládané do motivu květin, ve spodní do motivu kosočtverce.
Dvorní průčelí je výrazně rozděleno na část obytnou a hospodářskou. Obytná část je členěna 
totožně jako štítové průčelí, je roubená, patro je vynášeno podstávkou, okenní otvory jsou 
obdobně zdobeny jako u hlavního průčelí. Hospodářská část je v přízemí zděná a omítaná, v 
patře roubená. Opatřená je dřevěnou pavlačí s profilovanými sloupky a svisle bedněným 
zábradlím. Okna v patře jsou lemována jednoduchou dřevěnou šambránou nebo jsou druhotně 
proražena bez šambrány. V přízemí jsou umístěna tři okna chlévového typu a dvě výškově 
orientovaná okna do síně opatřená provlékanou mříží. Vstupní dveře jsou dvoukřídlé, rámové, 
v horní části prosklené a opatřené mříží. Dveře do chléva jsou svlakové. Okenní a dveřní otvory 
přízemí jsou opatřené jednoduchou šambránou, která je probarvená v omítce. Zadní štít je 
tvořen eternitovými šablonami, ve stěně patra uprostřed je osazeno komorové okénko. 
Severovýchodní strana objektu v minulosti pravděpodobně také měla pavlač, jak naznačují 
uřezané přesahy stropních trámů a dodatečně zazděné otvory po dalších trámech. Dochoval se 
i dveřní otvor s dveřní výplní. Okna v patře s výjimkou okna nejblíže ke komunikaci jsou bez 
špalet, zdobená pouze obdélnou dřevěnou lištou parapetu. K této části objektu je v současnosti 
přistavěna garáž. Před štítovým průčelím domu se dochovalo torzo původního oplocení z 
pískovcových kvádrů, dvě brány s cihlovými pilířky opatřenými cementovou omítkou a jedna 
branka. Oboje vrata i branka jsou novodobé z dřevěných planěk, zbytek oplocení tvoří plaňkový 
plot.
Obec Lindava byla založena v 1. polovině 14. stol. Poprvé je doložena roku 1391 jako součást 
panství Milštejn. Již v 1. polovině 15. stol, byla přikoupena k panství Sloup. Obec je založena v 
údolní nivě řeky Svitávky a Bobřího potoka. Šlo o významnou a bohatou zemědělskou oblast.
V roce 1756 zde hrabě Josef Jan Maxmilián Kinský ze Sloupu v Čechách nechal postavit jednu 
ze svých zrcadláren, která svými výrobky zásobovala velkou část celé Evropy. V roce 1849 
založil podnikatel Johann Grohmann v Lindavě novou barvírnu příze a bělírnu. Dokázal se 
prosadit na trzích svými novými barvami příze. V druhé polovině 19. stol, patřila Lindava k 
významným zemědělským, textilním a sklářským obcím. Její význam jen utvrzuje zřízením 
železniční trati ze Svoru do Cviková v roce 1886. V roce 1905 byla tato trať prodloužena až do 
Jablonného v Podještědí. Právě z druhé poloviny 18. a z přelomu 18. a 19. stol, pochází většina 
venkovských usedlostí v Lindavě. Vesměs jde o patrové domy s roubenou obytnou částí a patrem 
a zděným přízemím hospodářské části. Zastřešenyjsou převážně sedlovými střechami. Štíty jsou 
bedněné s motivem klasu nebo břidlicové. Dřevěné okenní špalety jsou zdobené motivy často 
přejatými z baroka a doplněnými lidovou tvořivostí. Přesto je objekt bývalé rychty a krčmy v 
mnoha směrech jedinečný a to i přes tu skutečnost, že hospodářské zázemí objektu zaniklo v 
průběhu 2. pol. 20. stol, a z původního hospodářského dvora se tak zachovala pouze obytná 
budova. Tato jedinečnost rozhodně spočívá v míře dochovanosti exteriérových i interiérových 
konstrukcí a prvků z doby výstavby i regionální specifikace daná využitím objektu - patro je 
řešeno jako hostinské pokoje, které jsou zpřístupněny středovou roubenou chodbou osvětlenou 
okny ve štítu. K dalším významným dochovaným konstrukcím patří otopný systém s černou 
kuchyní a dvěma chlebovými pecemi, mimořádně rozlehlá světnice s trámovým stropem 
zpevněným průvlakem se středovým sloupem, nebo umělecké zpracování detailů (okenní 
špalety, svlakové dveře s krabicovými zámky, atd.), které patří nejen k nejvýstavnějším v obci, 
ale také v celém regionu.
Usedlost je v dobrém stavu. Podezdívka je opatřena tvrdou, pravděpodobně cementovou 
omítkou, dožilá prkna a mírné poškození  je zřetelné u obháněk obou štítů.
Vzhledem k výše uvedenému Krajský úřad Libereckého kraje, odbor kultury, památkové péče a 
cestovního ruchu v souladu s ustanovením § 3 odst. 1 památkového zákona vydává souhlasné 
8
vyjádření k prohlášení bývalé rychty s krčmou č. p. 266 v Lindavě včetně pozemků st. p. č. 2/2 
a p. p. č. 4/2, 6 a 7 vše v k. ú. Lindava, obec Lindava, okres Česká Lípa, Liberecký kraj za 
kulturní památku.
Městský úřad Nový Bor, úsek státní památkové péče, jako poslušný správní orgán 
památkové péče, ve svém dopise ze dne 18. 3. 2019, č.j MUNO 13151/2019 prohlášení 
uvedené věci za kulturní památku rovněž doporučil, a to s následujícím odůvodněním:
„ ...Městský úřad Nový Bor, stavební úřad a úřad územního plánování, jako místně a věcně 
příslušný orgán státní památkové péče ve smyslu § 29 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona o státní památkové péči), 
obdržel dne 11.3.2019, žádost o vyjádření k podnětu prohlášení Usedlosti č. p. 266 na pozemku 
p. č. 4/2, 6, 7, a st. p. č. 2/2 v katastrálním území Lindava Městský úřad Nový Bor, stavební 
úřad a úřad územního plánování, pracoviště památkové péče vydává v souladu s § 3 odst. 1 
zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění toto vyjádření: „Podporujeme“ 
návrh na Usedlost č. p. 266 na pozemku p. č. 4/2, 6, 7, a st. p. č. 2/2 v katastrálním území 
Lindava za kulturní památku.
Usedlost je charakteristickým příkladem místní architektury a nachází se přímo pod areálem 
kostela sv. Petra a Pavla. Dům pravděpodobně pochází z 16. století. Představuje významný a 
zcela autenticky zachovaný obytný dům, který byl rychtou a krčmou. Objekt je převážně 
roubený, obdélníkového půdorysu. Vnitřní prostory jsou ukázkou vesnické architektury s 
výstavními prostory a řadou hodnotných prvků. Jedná se o Zachovalou monumentální stavbu, 
která si zaslouží naši ochranu a péči.
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění 
pozdějších předpisů, byl o podání návrhu písemně vyrozuměn vlastník věcí navržených na 
prohlášení za kulturní památku, a v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, ve znění pozdějších předpisů, mu bylo umožněno, aby se před vydáním rozhodnutí 
vyjádřil k podkladům, které Ministerstvo kultury v průběhu řízení shromáždilo.
Vlastník výše uvedené možnosti nevyužil.
Po vyhodnocení podkladů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dospělo Ministerstvo 
kultury k závěru, že soubor „Usedlost č. p. 266 v Lindavě“, k. ú. Lindava, obec Cvikov, 
část obce Lindava, okres Česká Lípa, Liberecký kraj, splňuje podmínky ustanovení § 2 
odst. 1 písm. a) zákona 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, 
pro prohlášení věci za kulturní památku.
Dle názoru Ministerstva kultury představuje bývalá krčma s rychtou v Lindavě z památkového 
hlediska zcela jedinečný a téměř autenticky dochovaný objekt, který je nositelem významných 
památkových hodnot, a to i přes skutečnost, že hospodářské zázemí předmětné usedlosti zaniklo 
v průběhu 2. pol. 20. stol., a z původního hospodářského dvora se zachovala pouze roubená 
obytná budova č. p. 266, torzo hospodářského objektu (pravděpodobně špýcharu) a možné torzo 
obruby studny v centrální části původního dvora.
Dle map císařských otisků stabilního katastru se jednalo o velkou usedlost, jejíž centrum tvořil 
čtvercový dvůr. Usedlost zaujímala zcela výjimečné postavení v rámci obce, a to jak svojí 
polohou v těsném sousedství s kostelem sv. Petra a Pavla, tak svojí velikostí a rozlehlostí lánů, 
luk a lesů, které k ní náležely. Předmětná usedlost, která sloužila také jako krčma s rychtou, 
spoluvytvářela již středověké jádro obce Lindava, jejíž je nedílnou součástí, a v které se navíc 
výrazně pohledově uplatňuje.
9
Z památkového hlediska tak představuje usedlost č. p. 266 v Lindavě kompaktní celek velké 
historické hodnoty, dotvářející charakter a urbanistickou strukturu obce.
Proto Ministerstvo kultury prohlašuje za kulturní památku také přilehlé pozemky, které byly 
historickou součástí původní usedlosti, a na kterých se nacházejí pozůstatky hospodářského 
zázemí usedlosti, tak jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Z památkového hlediska je však zvláště významný obytný převážně roubený podstávkový dům 
s pavlačí, pravděpodobně z přelomu 18. a 19. století, který se dochoval s vysokou mírou 
autenticity, a to jak exteriérových, tak i interiérových konstrukcí a prvků reprezentujících zdejší 
mimořádně vyspělé tesařské řemeslo, spjaté zejména s rozvojem sklářského a textilního 
průmyslu.
Předmětný dům si zcela zachoval svoji ojedinělou regionální dispozici danou využitím objektu, 
kdy jsou v patře domu umístěny hostinské pokoje, zpřístupněné středovou roubenou chodbou 
osvětlenou okny ve štítu a protínající celou podélnou osu podlaží.
Obytné prostory jsou umístěny nad velkou přízemní roubenou světnicí s trámovým stropem 
zpevněným průvlakem se středovým sloupem, která sloužila pro provoz krčmy. Zděné části domu 
představuje v přízemí klenutá „reprezentativní“ síň, navazující černá kuchyně se složitým 
systémem otopných zařízení a chlebových pecí, dále klenutá spížní komora a rozlehlý chlév 
sklenutý hodnotnou valenou klenbou na dva střední pilíře.
Dispozice interiéru domu je intaktně zachována (mimo části přístavby u černé kuchyně) včetně 
nosných konstrukcí obvodových stěn, příček a stropů. Všechny prostory mají zachovány klenby 
a trámové stropy, s výjimkou části klenby chléva a lokálních doplňků stropů o sololitové 
podhledy.
Dům si zachoval i celou řadu památkově velmi cenných drobných architektonických prvků 
a umělecky zpracovaných detailů, které lze označit za nej výstavnější nejen v obci, ale i v celém 
regionu severních Čech. Jedná se zejména o zdobné provedení podstávky, okenních parapetů 
a obložek, profilací stropních trámů a sloupu ve světnici, prvků krovu, zdobný břidlicový 
obklad čelního štítu, klenuté prostory chléva a síně v přízemí.
Z památkového hlediska jsou dále zvláště cenné např. svlakové dveře s krabicovým 
nekapotovaným zámkem v patře u vstupu na pavlač, další svlakové a kazetové dveře u hlavního 
vstup do síně, vstupy do světnice, horní síně a středové chodby, dlažba v horní síni a středové 
chodbě, a žlaby ve chlévě.
Z výše uvedených důvodů představuje „ Usedlost č. p. 266 v Lindavě“ z památkového hlediska 
velmi hodnotný soubor, jehož architektonická, historická i urbanistická hodnota je nesporná. 
Dům č.p. 266 si dochoval svůj autentický architektonický výraz, spoluvytváří charakter dané 
lokality a krajinného rázuje dokladem tvůrčích schopností a práce člověka a nedílnou součástí 
historie obce Lindava.
Závěrem Ministerstvo kultury uvádí, že si velmi cení iniciativy vlastníka o prohlášení 
předmětné věci za kulturní památku, a jeho snahy o zachování a případnou obnovu historické 
tradiční usedlosti v souladu se zásadami památkové péče.
10
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, 
ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta pro podání 
rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující po dni, kdy 
bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 správního řádu, který 
stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se uloží v provozovně 
provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve lhůtě 10 dnů ode 
dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele poštovních služeb 
připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 správního řádu za doručené 
posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě lhůta pro podání rozkladu). 
Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 zákona č. 300/2008 Sb., o 
elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který rovněž stanoví přednostní 
doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. Nepřihlásí-li se adresát do své datové 
schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se 
tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí 
rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Na vědomí:
Národní památkový ústav, územní odb. pracoviště v Liberci
Stejnopis rozhodnutí po nabytí právní moci:
Národní památkový ústav, ústřední pracoviště
Národní památkový ústav, územní odb. pracoviště v Liberci
Magistrát města Liberec, úsek státní památkové péče
Krajský úřad Libereckého kraje, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu
11
Zákres umístění kulturní památky soubor „ Usedlost č. p. 266 v Lindavě“, k. ú. Lindava, obec 
Cvikov, část obce Lindava, okres Česká Lípa, Liberecký kraj, nedílná součást výroku 
rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 42863/2023 OPP, ze dne 20. 7. 2023.
Identifikační fotografie kulturní památky soubor „ Usedlost č. p. 266 v Lindavě", k. ú. Lindava, 
obec Cvikov, část obce Lindava, okres Česká Lípa, Liberecký, kraj nedílná součást rozhodnutí 
Ministerstva kultury č. j. MK 42863/2023 OPP, ze dne 20. 7. 2023. Foto 1- celkový pohled na 
usedlost č, p. 266 od jihozápadu
12

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0703799.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Mervová Jana

Popis dokumentu:

Cvikov - Lindava, usedlost č. p. 266. Rozhodnutí o prohlášení za KP. Vybrané informace jsou znepřístupněny z důvodu ochrany kulturních statků a osobních údajů.“

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

9953068 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Ministerstvo kultury; Vrabelová Dana;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

19.07.2023

Licence:

Typ:	úřední dílo - dílo, na které se nevztahuje ochrana podle práva autorského (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 25728054

Bližší specifikace:

Název	usedlost
Číslo ÚSKP	107077
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 29564510

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení za KP
Číslo	MK 42863/2023 OPP
Datum nabytí právní moci	28.08.2023
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	25728054 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 123579

Název objektu:

Část obce: Lindava

Č. dom.: č.p. 266

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Lindava

Obec: Cvikov

ORP: Nový Bor

Okres: Česká Lípa

usedlost (právní stav 25728054)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 8426

Název lokality: Lindava

Reálný typ: ves

Kat. území: Lindava

Obec: Cvikov

ORP: Nový Bor

Okres: Česká Lípa

Kraj: Liberecký kraj

usedlost (právní stav 25728054)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 14

Název hist. regionu: Cvikov

usedlost (právní stav 25728054)

Ke stažení Náhled Poslat žádost