Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

 Evidenční list nemovité kulturní památky 
1. Lokalita 
Želkovice 
2. Obec 
Želkovice 
3. Okres 
Louny 
4. Kraj 
Ústecký 
5. r. č. ÚSKP: 
43494/5-1515  
 
  
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
7. Památková ochrana: 
 
 
Prohlášeno rozhodnutím ŠKK – 
ONV Louny ze dne 14. ledna 
1964, č. j.  457 - 1/64  
6. Název (označení) památky: 
 
 
Areál kostela sv. Petra a 
sv. Pavla 
8. Umístění památky: 
 
ulice (náměstí):  na návrší 
východně od obce 
č. p.:  bez č. p. 
k. ú.:  Želkovice 
č. parc.:  st.  p. č. 14 
   p. p. č. 14 
 
 
9. Vlastník (správce, trvalý uživatel): 
 
Římskokatolická farnost Libčeves 
K Zámku 9 
Libčeves, 439 26 
10. Popis památky  Areál vymezený ve všech směrech ohradní zdí se rozkládá na návrší východně od obce. Je přesně orientován ve směru východ – západ, 
přičemž za hlavní vstupní průčelí lze považovat průčelí západní. Toto průčelí je velmi jednoduše pojednáno. Dominuje na krakorcích vysazený objekt sanktusníku 
zhruba čtvercového půdorysu ukončené jednoduchým trojúhelným štítem, který rámuje římsa, a na nějž dosedá sedlová střecha. Jeho západní a východní průčelí je 
otevřeno půlkruhem ukončenými zvukovými okny s dochovanými žaluziovými výplněmi opatřenými krycím čevenohnědým nátěrem. K okenním otvorům po 
stranách dosedají hladké šambrány. Severní a jižní průčelí sanktusníku je plně vyzděné. Západní průčelí pak v návaznosti na sanktusníkovou věžičku zachovává 
jednoosovou souměrnost. Pod věžičkou je kruhové okno s jednoduchou dřevěnou výplní členěnou ve středu dalším kruhem a na něj paprsčitě navazujícími osmi 
klínovými tabulkami. Otvor rámuje vpadlá šambrána. Pod oknem je opět v ose umístěn hlavní vchod zasazený do portálové architektury skládající se z půlkruhového 
profilovaného nadpraží dosedajícího na dva pilastry členěné pouze soklem a ukončené jednoduchou hlavicí. 
11. Časové, slohové a autorské určení: vznik rotundy je zařazen do 30. let 13. století. Přístavba obdélné lodě v pseudorománském slohu byla realizována v 50.  letech 19. 
století. Při této příležitosti byla zbourána starší jižní vstupní předsíň. 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
12. Zhodnocení kulturní památky, zdůvodnění ochrany:
  
Presbytář kostela se závěrem je jednou ze dvou rotund dochovaných na území Ústeckého kraje. Přesto, že 
kostel několikrát prošel nepříliš citlivou stavební úpravou, zůstala mimo základních obvodových konstrukcí 
a kleneb z nejstarší fáze stavby dochována i řada architektonických detailů – jedná se především o portál 
v jižní stěně rotundy, obloučkový vlys pod hlavní římsou apsidy a skulptura mužského obličeje taktéž 
v exteriéru západního průčelí rotundy (dle místní tradice je považována za hlavu Turka, který měl zdejší 
kostel postavit). Uměleckou kvalitu vykazuje bezpochyby i mnohem pozdější loď, která však udivuje na 
území severních Čech ne zcela obvyklou stylovou čistotou. Nezpochybnitelná je také hodnota kostela jako 
výrazné pohledové dominanty a důležitého krajinotvorného prvku. 
 
 
13. Stav zachování památky: 
 
Kostel je minimálně využíván, ale stejně jako ohradní zeď průběžně udržován. 
 
 
 
 
 
14. Dřívější i současný způsob využití a příp. návrhy opatření:
 
Pro bohoslužebné účely. 
20. Poznámky, záznamy změn a doplňků: 
 
 
 
 
 
 
15. Odkaz na literaturu: 
 
viz archivní rešerše, která je součástí této karty 
 
 
 
 
 
16. Odkaz na fotografickou dokumentaci: 
 
fotoarchiv NPÚ ÚOP ÚL – čn. 8398/5 (63), 138/34 (76), 
138/35, 53106 (5/75), 53108 – 9, 97313 – 16 (12/87) 
 
digifoto z dubna 2009 
 
 
17. Odkaz na měřickou a jinou dokumentaci: 
 
 
 
 
 
 
 
19. Záznam doplňkových listů:
3 doplňkové listy 
4 grafické přílohy 
katastrální mapa 
3 strany archivní rešerše 
2 obrazové přílohy archivní rešerše
18. Evidenční list zpracoval (jméno, datum, popis): 
 
Zaměření: T. Brož, J. Skopec 
Kresba: J. Skopec 
Fotodokumentace: L. Radová 
Text: L. Radová , J. Skopec  říjen 2009 
Evidenční list doplňkový – obnova identifikace -  č. 1                                        rozpis částí kulturní památky 
1. Lokalita 
Želkovice 
2. Obec 
Želkovice 
3. Okres 
Louny 
4. Název (označení) památky 
Areál kostela sv. Petra a Pavla
5. Číslo rejstříku 
43494/5-1515  
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Reidentifikace: 
 
1515  areál kostela sv. Petra a Pavla    
 1515/1  kostel sv. Petra a Pavla st. p. č. 14 ochrana s pozemkem  
 1515/2 ohradní zeď s branou p. p. č. 14 ochrana bez pozemku  
 
  
  
k. ú. Želkovice 
mapový list KMD 
 
 
Evidenční list doplňkový – doplňkový list č. 2 (pokračování popisu) 
1. Lokalita 
Želkovice 
2. Obec 
Želkovice 
3. Okres 
Louny 
4. Název (označení) památky 
Areál kostela sv. Petra a Pavla
5. Číslo rejstříku 
43494/5-1515  
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Nad středem záklenku je osazen kovový kříž. Do tohoto portálu je pak osazena dveřní výplň o něco menších rozměrů. Její půlkruhový světlík je prosklený, členění výplně 
je obdobné jako u okna nade dveřmi (půlslunečnicový motiv s půlkruhem umístěným ve středu a z něj paprskovitě vybíhajícími příčlemi). Z vnější strany jej kryje zdobená 
mříž. Dveřní výplň má dvě řezbářsky zdobená křídla, opticky dále v poměru 1/3 ku 2/3 členěná na menší kazety a dochovanou klasicistní kliku a závěsy. Obrys západního 
průčelí je zdůrazněn lizénovým rámem, který ve štítové partii přechází v mělký obloučkový vlys. Obě nároží západního průčelí jsou navíc „zpevněna“ přízedními pilíři 
ukončenými krycí deskou s robustními hranolovými hlavicemi. Pravé boční (jižní) průčelí je lizénovými rámy rozděleno na pět identických polí. Horizontálně jej člení 
sokl, hlavní římsa a pod ní procházející obloučkový vlys. Okenní otvory jsou prolomeny ve třech prostředních polích, obě krajní pole jsou ponechána jako plná. Otvory 
mají téměř půlkruhové záklenky, obíhají je vpadlé konkávně probrané šambrány a opatřeny jsou historizujícími výplněmi členěnými poutcem a klapačkou ve tvaru 
písmene „T“ na tři základní tabulky. Ty jsou ve spodní části dále děleny na vždy na deset obdélných tabulek. Světlík je rozdělen dvěma půloblouky navazujícími na poutec. 
Do zbývající plochy je vložen kruh. Na loď navazuje původní rotunda s jednou apsidou na východě, které dnes slouží jako presbytář a jeho závěr. Jižní průčelí rotundy 
má v přízemí zazděný původní typově pozdněrománský vstup. Špaleta má jednoduše okosenou vnější hranu a nad záklenkem čtyři bobule. Uvnitř je jednou odstupněná a 
vnější hranu tohoto ústupku až k vysokým patkám obíhá obloučkový vlys probraný dvěma výžlabky a jedním oblounem. Nad dveřmi jsou dvě románská okna 
s půlkruhovými záklenky a téměř přímými špaletami a totožnými výplněmi jako mají okna jižního průčelí lodě. Průčelí je jinak prakticky nečleněné, ukončené pouze 
hlavní římsou. Na ni dosedá kuželovitá střecha s lucernou. Ta má celkem šest zvukových oken otevřených do všech směrů a šestibokou jehlancovitou střechou, na jejímž 
hřebeni je osazen kříž. Další dvě okenní osy jsou v jižní a severní části apsidy. Otvory mají opět půlkruhové záklenky, přímé špalety a novodobé výplně členěné 
jednodušším způsobem než je tomu u presbytáře a lodě – jednotabulková výplň je v úrovni paty záklenku rozdělena na dvě části. Spodní má šest tabulek, horní je paprsčitě 
rozdělená na tabulky čtyři. Napravo od jihovýchodní osy z plochy vystupuje skulptura s mužským obličejem. Apsidu horizontálně člení sokl a hlavní římsa ve formě 
dvakrát vyžlabeného obloučkového vlysu.  Severní průčelí lodě má totožné členění jako průčelí jižní. Lizénovými rámy je rozděleno na pět identických polí. Horizontálně 
jej člení sokl, hlavní římsa a pod ní procházející obloučkový vlys. Okenní otvory jsou prolomeny ve třech prostředních polích, obě krajní pole jsou ponechána jako plná. 
Otvory mají téměř půlkruhové záklenky, obíhají je vpadlé konkávně probrané šambrány a opatřeny jsou historizujícími výplněmi členěnými poutcem a klapačkou ve tvaru 
písmene „T“ na tři základní tabulky. Ty jsou ve spodní části dále děleny na vždy na deset obdélných tabulek. Světlík je rozdělen dvěma půloblouky navazujícími na poutec. 
Do zbývající plochy je vložen kruh. Vnější omítky jsou hladké, opatřené jednou vrstvou bílého nátěru. V místech, která lze prozkoumat ze země, se jedná o omítky 
novodobé s větším obsahem hydraulických pojiv. Novodobý je také jejich nátěr. Místně destruované omítkové vrstvy odhalují obvodové zdivo vyzděné z opukových 
kvádrů, které u rotundy a lodě na rozdíl od lodě vykazují známky velmi pečlivého opracování. Sedlovou střechu nad lodí kryjí pálené tašky bobrovky v přírodní povrchové 
úpravě kladené na husté laťování. Totožná krytina je i na střeše presbytáře (rotundy) a jeho závěru (apsidy). Pouze jehlancovitá střecha lucerny je kryta horizontálně 
kladenými plechovými pásy s červenou povrchovou úpravou. 
 
Interiér: na hlavní vstup v západním průčelí navazuje dřevěné zádveří. Presbytář se do lodě otvírá půlkruhem ukončeným vítězným obloukem, apsida do presbytáře na 
východě vstupuje pravoúhlou pásovou římsou s okosením v úrovni vysoko posazených patek, která kopíruje tvar čelního oblouku její konchy. Tato římsa je dovnitř apsidy 
jednou odstupněná. Na ploše ústupku je proveden nápis „Svatý Petře a Pavle orodujte za nás!“ Apsida je zaklenuta konchou. V úrovni jejích patek přes celou plochu apsidu 
horizontálně obíhá římsa.  Směrem k jihovýchodu a severovýchodu se apsida otvírá dvěma půlkruhem ukončenými okenními otvory s výplněmi (viz popis exteriéru). 
Evidenční list doplňkový – doplňkový list č. 3 (pokračování popisu) 
1. Lokalita 
Želkovice 
2. Obec 
Želkovice 
3. Okres 
Louny 
4. Název (označení) památky 
Areál kostela sv. Václava 
5. Číslo rejstříku 
43494/5-1515  
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Napravo od jihovýchodní osy je ve hmotě zdi drobná čtvercová nika, další nika je pak i ve stěně napravo od severovýchodní niky – jedná se o niku původního sanktuáře. 
Jižní i severní stěna presbytáře mají v úrovni prvního patra vždy dvě okenní osy s přímými špaletami a novodobými výplněmi. V jižní stěně je pod těmito okny zazděn 
vstupní otvor, z nějž zůstala zachována původní výplň. Jednokřídlé svlakové dveře s krabicovým zámkem jsou zavěšeny na dvou pásových závěsech a rubovou stranou 
směřují do interiéru. Z líce jsou opatřeny dekorativními obdélnými rámy, středová výplň je zdobená čtyřlistem. Nad dveřmi je půlkruhový pevný světlík s jednotabulkovou 
fixní výplní členěnou vertikálními příčlemi na čtyři tabulky. Před mříží je zdobená mříž. Nad špaletou dveří je ve hmotě zdi nika ukončená lomeným obloukem.  Na 
rozmezí mezi presbytářem a závěrem je dochováno torzo hlavního skříňového historizujícího oltáře s menzou, predelou a na ní stojícím rámem oltářního obrazu. Oltářní 
nástavec má formu rozeklaného trojúhelného frontonu. K severní stojce vítězného oblouku je přisazena historizující kazatelna. Řečniště z bohatě intarzovanou poprsní 
(ornamentální motivy) vede jednoramenné schodiště. Obětní stůl je novější, dřevěný, jednoduše členěný na obdélné kazety. Presbytář je zaklenut kupolí, která je opticky 
oddělena římsou půdorysně ji obíhající v úrovni patek. Severní a jižní stěny lodě jsou symetricky prolomeny okenními půlkruhově ukončenými otvory s novodobými 
výplněmi. Podél stěn jsou rozestavěny kostelní lavice. Loď je zaklenuta valenou klenbou, jejíž horizontální linie je opět v úrovni patek zdůrazněna procházející římsou. Na 
západě do její plochy zasahuje tribuna vynesená arkádou se třemi symetrickými oblouky podpíranými třemi šestibokými sloupy. Kruchta je přístupná bedněnými 
schodištěm z jižní části podkruchtí. Poprseň kruchty je tvořená třemi dřevěnými kazetami. V jejím středu je umístěna varhanní skříň. V lodi i presbytáři (odděleném jedním 
kamenným schodišťovým stupněm) jsou dochovány různé typy cihelné dlažby. Větší úsek je z obdélných cihel položených souběžně se zdmi, v menším úseku je 
dochována diagonálně kladená čtvercová dlažba (topinky). Omítky v interiéru jsou hladké, opatřené nátěry několika barev (zdi v lodi až do úrovně okenních parapetů, zdi 
presbytáře jsou světle hnědé, ostatní plochy, klenby a niky v presbytáři bílé, římsy modré). Krov je přístupný otvorem nad kruchtou. V současné době je nepřístupný. 
 
Ohradní zeď: Obvod areálu je vymezen zdí vyzděnou ze smíšeného zdiva (s převládající opukou) a z obou stran opatřenou nahrubo hozenými omítkami bez nátěru. Obě 
nároží v severním úseku jsou zpevněna mohutnými cihelnými pilíři. Vyspádovanou korunu kryjí naplocho položené cihly. Vstup do areálu je na západě branou s kovovou 
dvoukřídlou mříží osazenou na jednoduchých hranolových pilířích. 
 
Archivní rešerše: viz příloha pod katastrální mapou 
 
 
Želkovice, okres Louny, kraj Ústecký – Areál kostela sv. Petra a Pavla        r. č. ÚSKP   43494/5-1515  
 
 
 
 
 
 
Želkovice, okres Louny, kraj Ústecký – Areál kostela sv. Petra a Pavla        r. č. ÚSKP   43494/5-1515  
 
Archivní rešerše + seznam pramenů a literatury – 1. strana 
 
Doba výstavby rotundy je odhadována kolem roku 12301. Přesně se to určit nedá, neboť nám scházejí pramenné doklady. V registru papežských desátků je 
kostel doložen v letech 1369, 1384, 1385, 1399, 1405. 2 Želkovice byly původně samostatnou farností3, později byla část přifařena k Lužici (1642-1651) a část 
k Bílině (1630-1650). Pak byla obec přifařena k Libčevsi.4  
Malý kostelík v pozdějších dobách nevyhovoval potřebám obyvatel Želkovic, a proto byla ke vchodu přistavěna předsíň.5 Pravděpodobně v 17. nebo 18. 
století. Nejstarší dochovaný inventář z roku 1822 popisuje kostel sv. Petra a Pavla jako pevnou, z kvádříkového zdiva provedenou kruhovou stavbu, s 
nezakrytou lucernou, ve které jsou umístěny dva zvony. Vchod je na polední straně, s předsíní, kde jsou lavice. V kostelíku bylo pět lavic a v předsíni tři lavice. Ve 
vybavení je dále popsán oltář svatých apoštolů Petra a Pavla, dřevěná kazatelna a stará zpovědnice v sakristii.6 
Předsíň, jejíž podobu zachytil Franz Lorenz (příloha I.)7, byla roku 1853 nahrazena stavbou kostelní lodi v novorománském stylu dle projektu inženýra 
Wetzla.8 Po vybourání předsíně se objevil portálek zdobený obloučkovým vlysem (příloha II.).9 Obrazy starožitných staveb popisují stav objektu před úpravou: 
„Předsíň, kterouž na vyobrazení ještě spatřiti lze, jest nyní docela odstraněna a tak kostel úplně v starobylé své podobě nám se objevil. Zvláštní ráz, jakým jest 
vyveden, dosvědčuje vysoké jeho stáří, ač čas, v němž byl založen, s jistotou udati nelze. Rotunda i presbyterium na východní straně jsou hladce tesanými kamennými 
dlaždicemi pokryty. Vížka ve způsobu lucerny nad rotundou se pnoucí okrášlena jest ozdobnými okny, z nichž každé pěkným sloupkem ve dví je rozděleno.“10  
Přístavbou lodi se původní kostel stal presbytářem. Výstavba nové lodi stála 2734 zlatých a oprava staré části 430 zlatých.11 Nová podoba kostela byla 
přijímána s výhradami. V Národních listech roku 1865 napsal novinář s šifrou P: „byzantinské kostely v Želkovicích a v Kostelci byly přestavěny a původní sloh 
úplně zničen.“12  
 Poslední závažnější stavební úpravou bylo zvýšení a zakrytí zvonové věže nákladem 300 zlatých v květnu 1874.13 Zvony byly totiž přístupné z boků všem 
povětrnostním vlivům a značně trpěly. Kostel měl vždy dva zvony, velký a menší. V Liber memorabilium libčeveského kostela jsou zmíněny zvony datované  
 
                                                           
1 Anežka MERHAUTOVÁ – Dušan TŘEŠTÍK, Románské umění v Čechách, Praha 1983, s. 264; Emanuel POCHE A KOLEKTIV, Umělecké památky Čech, T/Ž, svazek 4, Praha 
1982, s. 418. 
2 Václav Vladivoj TOMEK, Registra decimarum papalium čili registra desátků papežských z diecezí pražské, Praha 1873, s. 76. 
3 Bernhard CRUBER, Die Kunst des Mittelalters in Böhmen, ester Teil, Der romanische Styl, Beiläufige 1070-1230, Wien 1871, s.69. 
4 http://www.genealogienetz.de/reg//SUD/kb/liebshausen.html 
5 SOKA Louny, Farní úřad Libčeves, Kostelní inventáře, inv. č. 28. 
6 Tamtéž. 
7 Anton SCHMIDT - Franz LORENZ, Obrazy starožitných staveb v Čechách, dle přírody kreslené a do ocele leptané, Praha 1853. 
8 Emanuel POCHE A KOLEKTIV, Umělecké památky Čech, T/Ž, svazek 4, Praha 1982, s. 418. 
9 Anton SCHMIDT - Franz LORENZ, Obrazy starožitných staveb v Čechách, dle přírody kreslené a do ocele leptané, Praha 1853, s. 4. 
10 Tamtéž. 
11 SOKA Louny, Farní úřad Libčeves, Pamětní kniha, inv. č. 2. 
12Slovo o našich starožitnostech in Literární příloha národních listů, ročník 2, č. 3, 5. 2. 1865, s. 50. 
13 SOKA Louny, Farní úřad Libčeves, Pamětní kniha, inv. č. 2. 
Želkovice, okres Louny, kraj Ústecký – Areál kostela sv. Petra a Pavla        r. č. ÚSKP   43494/5-1515  
 
Archivní rešerše + seznam pramenů a literatury – 2. strana 
 
 
letopočty 1524 (velký) a 1698 (malý).14 Anonymní rukopis z roku 1815 uvádí, že velký zvon zmíněný v pamětní knize již neexistuje a popisuje jiný velký zvon  
s nápisem: „Johann Georg Külmer gohs mich in Prag Anno 1764.“ Malý zvon nesl nápis: „Leopoldus Popel Cames a Lobkowitz D. in Bilin et Liebshausen. Regis. 
Romanorum Josephi Camerarius. 1698.“15 Malý zvon byl přelit při úpravě věže roku 1874.16 
 Inventář z roku 1877 zachycuje stav kostela po přestavbě. „V kostelní lodi se nacházejí po stranách tři větší okna, v presbytáři po stranách 4 a za oltářem 
dvě menší okna. Hlavní oltář je obrácen na východ. Kostel má dva vchody. Hlavní vstup se světlíkem je na západní straně. Vedlejší vchod je nedaleko hlavního 
oltáře na jižní straně přístavby. Presbytář je zaklenut, loď má plochý strop. Sakristie není, kněz se převléká za oltářem. Tašková střecha má malý krov, protože 
krokve leží na klenbě. Nad hlavním vchodem je zvonice, do níž se vstupuje po žebříku zvenku přes střechu lodi. Stavba je v dobrém stavu.“17 Inventář z roku 1897 
popisuje kostel jako původní věžovou kapli s přístavbou lodě s chórem a zcela nepraktickou věží (mit einem ganz unpraktischen Thurm).18  
 Další vybavením, vedle hlavního oltáře s obrazem Apoštolů Petra a Pavla na plátně, byl roku 1877 boční oltář s obrazem Srdce Ježíšova a oltářík 
s krucifixem19. Dále kazatelna, v kostelních účtech doložená k roku 1816 jako nová. Vyměněna za jinou roku 1843, výroba truhlář Wenzel Werner. 20Umístěna byla 
do presbytáře. Hlavní oltář s kazatelnou byl zjara roku 1880 čištěn a opravován uměleckým truhlářem Wenzlem Hegenbartem z Bohosudova. Ozdoby na oltáři byly 
pozlaceny. Celkem to stálo 80 zlatých.21 
 Původní kostelík měl od roku 1772 malé varhany. Zakoupeny byly v Libčevsi za 50 zlatých. Opravu a přenos provedl litoměřický varhanář Johann Rusch za 
25 zlatých.22 Do přistavěné lodi byly na kůr postaveny nové varhany roku 1892 firmou z pražských Vinohrad Rejna a Černý za 823 zlatých.23 Roku 1883 bylo 
upraveno u varhan zábradlí. Zakrytí varhan provedl truhlář z Třebívlic Josef Feix roku 1900. Opravovány byly v roce 1906 a znovu roku 1931, kdy byly zřejmě 
nahrazeny píšťaly za zinkové.24 
 Z kostelních účtů vyplývá že v průběhu devatenáctého století byl kostel udržován. Provedeny byly opakovaně drobné opravy oken, zámků, zvonů, střešní 
krytiny, platilo se za blíže neurčené práce kováři, truhláři a zedníkovi. Roku 1904 byl kostel vybaven bleskosvodem.25 
 
                                                           
14 Tamtéž. 
15 SOA Litoměřice, pobočka Žitenice, VS Libčeves, Historie objektů pod patronátem, inv. č. 15. 
16 SOKA Louny, Farní úřad Libčeves, Pamětní kniha, inv. č. 2. 
17 SOKA Louny, Farní úřad Libčeves, Kostelní inventáře, inv. č. 28. 
18 Tamtéž. 
19 Tamtéž. 
20 SOA Litoměřice, pobočka Žitenice, VS Libčeves, kostelní účty 1811-1861, inv. č. 434. 
21 SOKA Louny, Farní úřad Libčeves, Pamětní kniha, inv. č. 2. 
22 Tamtéž. 
23 SOKA Louny, Farní úřad Libčeves, Kostelní inventáře, inv. č. 28. 
24 Tomáš HORÁK, Varhany a varhanáři Lounska, Žatecka a Podbořanska, Ústí nad Labem 2003, s. 132-133.  
25 SOA Litoměřice, pobočka Žitenice, VS Libčeves, kostelní účty 1884-11937, inv. č. 436. 
Želkovice, okres Louny, kraj Ústecký – Areál kostela sv. Petra a Pavla        r. č. ÚSKP   43494/5-1515  
 
Archivní rešerše + seznam pramenů a literatury – 3. strana 
 
 
 Kolem kostela je hřbitov, obklopený zdí s bránou a brankou. V rotundě však také bylo pohřbeno jedno tělo. Z rukopisu z roku 1815 se dovídáme, že roku 
1812 byl náhrobník pod kazatelnou zdvihnut a nalezena ženská mrtvola oblečená do šatů z ještě dost zřetelné černé látky.26 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
                                                           
26 SOA Litoměřice, pobočka Žitenice, VS Libčeves, Historie objektů pod patronátem, inv. č. 15. 
Želkovice, okres Louny, kraj Ústecký – Areál kostela sv. Petra a Pavla        r. č. ÚSKP   43494/5-1515  
 
Obrazová příloha archivní rešerše – 1. strana  
 
 
 
 
Příloha I. 
 
Želkovice, okres Louny, kraj Ústecký – Areál kostela sv. Petra a Pavla        r. č. ÚSKP   43494/5-1515 
Obrazová příloha archivní rešerše – 2. strana 
 
 
 
 
 
 
Příloha II., Portál a okno

Originál dokumentu:

digitální

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:

_nezařazeno

Jméno souboru:

U0007792.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Pavlíková Marta

Popis dokumentu:

Želkovice, okres Louny, kraj Ústecký, 43494/5-1515 areál kostela sv. Petra a Pavla, 5-1515/1 kostel sv. Petra a Pavla, karta + plánová dokumentace

Název pracoviště:

ÚOP v Ústí nad Labem

Velikost dokumentu (v bytech):

745893 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Brož Tomáš; Skopec Jaroslav;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

kostel;

Datum vzniku:

08.10.2009

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 2167756

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000155796
Název	kostel sv. Petra a Pavla (rotunda)
Číslo ÚSKP	43494/5-1515
ID právního stavu	155796 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 2554635

Název objektu: ohradní zeď hřbitova

Část obce: Želkovice

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Želkovice u Loun

Obec: Želkovice

ORP: Louny

Okres: Louny

Def. bod: 2554634

Název objektu: kostel sv. Petra a Pavla

Část obce: Želkovice

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Želkovice u Loun

Obec: Želkovice

ORP: Louny

Okres: Louny

	kostel sv. Petra a Pavla (rotu… (prvek 2167756)
	vloženo ručně

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 19399

Název lokality: Želkovice

Reálný typ: ves

Kat. území: Želkovice u Loun

Obec: Želkovice

ORP: Louny

Okres: Louny

Kraj: Ústecký kraj

	kostel sv. Petra a Pavla (rotu… (prvek 2167756)
	vloženo ručně

Kód CZ: 66451

Název lokality: Želkovice I

Reálný typ: díl území (dominantní)

Kat. území: Želkovice u Loun

Obec: Želkovice

ORP: Louny

Okres: Louny

Kraj: Ústecký kraj

kostel sv. Petra a Pavla (rotu… (prvek 2167756)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 160

Název hist. regionu: Bílina

	kostel sv. Petra a Pavla (rotu… (prvek 2167756)
	vloženo ručně

Ke stažení Náhled Poslat žádost