Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

107 ten
Národní památkový ústav
Došlo: 2023-11-10 14:27:58 
čj NPU-310/98595/2023
Listů: 6 Příloh: 0
Ministerstvo kultury
■■
1002227170
Maltézské náměstí 471/1
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111
Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
V9. fú. ^0^3
Rozhodnutí nabylo právní moci:
za správnost:
V Praze dne 2.10.2023
Č.j.MK 56522/2023 OPP 
Sp. zn. MK-S 6607/2023 OPP 
Vyřizuje: Mgr. Ivana Brožová
Správa železnic, státní organizace 
Dlážděná 1003/7
Nové Město
11000 Praha 1
České dráhy, a.s.
nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12
Nové Město
11000 Praha 1
ROZHODNUTÍ
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové péče podle 
ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a zákona ě. 
500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, prohlašuje soubor „železniční 
stanice Trnovany“ za kulturní památku. Kulturní památka sestává z:
1. pozemek p. č. st. 58, k. ú. Bezděkov u Žatce, obec Zatec, část obce Trnovany, okres 
Louny, Ústecký kraj, jehož součástí je výpravní budova č. p. 47;
2. pozemek p. č. st. 93, k. ú. Trnovany u Žatce, obec Zatec, část obce Trnovany, okres 
Louny, Ústecký kraj, jehož součástí je překladiště bez čp/če.
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona ě. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších 
předpisů, jsou účastníky řízení Správa železnic, státní organizace, sídlo: Dlážděná 1003/7, Nové 
Město 110 00 Praha 1, IČO: 70994234 a České dráhy, a.s., sídlo: nábřeží Ludvíka Svobody 
1222/12, Nové Město, 11000 Praha 1, IČO: 70994226.
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je příloha s orientačním zákresem umístění 
kulturní památky do kopie katastrální mapy. Nedílnou součástí rozhodnutí je příloha se 
dvěma identifikačními fotografiemi kulturní památky.
1
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo dne 30. 5. 2023 podnět č.j. NPÚ-351/45011/2023/PP/OEDIS ze 
dne 26. 5. 2023 od Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Ústí 
nad Labem, k prohlášení souboru „železniční stanice Tmovany“ v Žatci, okres Louny, za 
kulturní památku. Jako odůvodnění podání je zde uvedeno: „Areál nádraží v Trnovanech u 
Zátce je ukázkou historizující architektury specifického stavebního typu. Architektura 
nádražních budov byla v období budování železnice zejména po polovině 19. století 
bezprecedentním stavebním úkolem. Projektanti byli stavěni před nejasný úkol, v jakém stylu 
budovy projektovat. Jednotlivé drážní společnosti zaměstnávaly projektující inženýry, kteří 
drážním budovám vtiskli jednotící ráz. Takový je příklad i Buštěhradské dráhy a jejího 
reprezentanta - nádraží v Trnovanech u Žatce.
Areál trnovanského nádraží vznikl v souvislosti s přepravou chmele do hlavního zemského 
města a odtud dál do světa. Výpravní budova v Trnovanech stojí poněkud ve stínu hlavního 
žateckého nádraží navrženého stejným autorem. Přesto se jedná o jedinečně Zachovalý stavební 
soubor v rámci železniční tratě Chomutov - Lužná u Rakovníka. Absence údržby a nevyužívání 
areálu paradoxně zabránilo nevratným parazitním adaptacím. Areál výpravní budovy a 
překladiště patří k nejlépe zachovaným železničním komplexům takového rozsahu v rámci této 
části tratě Buštěhradské dráhy. “
Popis a datace předmětných objektů dle Národního památkového ústavu, územního odborného 
pracoviště v Ústí nad Labem, č.j. NPÚ-351/45011/2023/PP/OEDIS ze dne 26. 5. 2023: 
Popis:
Výpravní budova čp, 47
Výpravní budova stojí na obdélném půdorysu a modulárně se skládá ze tří částí. Akcentovaná 
střední část (vystupující jako na západě mělký, na východě hlubší rizalit) je převýšená se 
sedlovou střechou, orientovaná je štítem k obslužné komunikaci a železniční trati. Dvě 
přiléhající postranní části jsou oproti centrální nižší se sedlovou střechou orientovanou okapní 
stranou k železniční trati a obslužné komunikaci. Celý objekt je patrový, v postranních částech 
patra přecházejí v obývatelné podkroví. Střešní krytinu tvoří falcovaný plech vybledlé červené 
barvy.
Západní průčelí (směrem k trati) je v přízemí i v patře desetiosé v rytmu 3-1-2-1-3. Nahoře ve 
štítu uprostřed je jedno sdružené na šířku obdélné okno. Přízemní otvory jsou na výšku obdélné 
s půlkruhovým záklenkem. Patro je prolomeno obdélnými okny s přímým nadpražím.
V postranních křídlech jsou v patře na šířku obdélné otvory s dvoukřídlou dvojitou výplní, což 
je v kontrastu s řešením oken v centrálním rizalitu, kde jsou v patře otvory na výšku obdélné s 
dvojitými čtyřkřídlými výplněmi. Druhá, třetí a sedmá osa zprava jsou vstupní s novodobou 
kovovou výplní. Severní část domu slouží k obytným účelům a v nedávné době zde byla v 
přízemí vyměněna okna za nová obdobného členění, ale v plastových profilech. Na celém 
objektu se jedná celkem o šest nových okenních výplní. Fasáda je novodobá, tvořená šedým 
břízolitem. Západní průčelí je rámováno pilastry, zdůrazněn je mírně předsunutý sokl. Centrální 
rizalit je zdoben průběžnou kordonovou římsou, kam ústí čtyři přízemní pilastry, z nich vzhůru 
vybíhá plochá lizéna, jež v horní části kopíruje diagonální tvar střešního štítu. Toto svislé dělení 
rytmizuje fasádu v poměru 1-2-1. Přízemní okna jsou umístěna ve vpadlých nikách. Okna v 
patře v centrálním rizalitu mají mělkou profilovanou šambránu s přímou nadokenní římsou a 
profilovaným římsovým frontonem.
Severní průčelí je v přízemí dvouosé, v patře jednoosé. Otvory jsou slepé. Ze soklu vybíhají 
pilastry zakončené hlavicí, z níž pokračují dvě profilované arkády. V ose průčelí na úrovni 
patrových oken je slepé na výšku obdélné okno s jednoduchou profilovanou šambránou a 
nadpražní a parapetní římsou.
2
Východní průčelí je obdobně jako západní desítiosé ve dvou nadzemních podlažích. Centrální 
rizalit na této straně vystupuje výrazněji do popředí a tvoří masivnější hmotu prosvětlenou po 
jižní a severní straně jednou okenní osou. Nižší postranní části (severní i jižní) jsou na východní 
straně řešeny obdobně jako na západní směrem do kolejiště. V přízemí je trojice okenních os s 
půlkruhovým záklenkem a v patře jsou otvory na šířku obdélné s přímým záklenkem.
V soklové části jsou navíc tři osově umístěná obdélná úzká okna provětrávající sklepní prostory. 
Akcentovaný rizalit je v obou podlažích tříosý, v podkrovní části je nad prostřední osou jedno 
obdélné okno (v současnosti zabedněné). Vstup je v přízemí v centrální ose obdélným otvorem 
s půlkruhovým záklenkem. K vstupním dveřím vede zděné třístupňové schodiště. Okna po 
stranách vstupu jsou obdélná s přímým záklenkem. Jedná se pravděpodobně o pozdější úpravu. 
V omítce je zřetelná nika po původním rozvržení oken, která měla v přízemí záklenek 
půlkruhový. Okna v patře jsou na výšku obdélná s přímou nadokenní římsou a profilovanou 
mělkou šambránou. Okno ve štítu je rámováno parapetní a nadpražní římsou. Celé průčelí 
předstupujícího rizalitu je rámováno pilastry v přízemí a lizénovým rámem v patře.
Jižní štítové průčelí se téměř shoduje se severním, s tím rozdílem, že pravoúhlé okno nad 
arkádami není slepé, ale vyplněné jednokřídlým oknem o třech skleněných tabulích v 
dřevěných profilech.
Dispozice interiéru je modulárně rozdělena podle funkce, ke které byl daný prostor navržen. 
Jižní část sloužila v přízemí jako čekárna pro cestující a zázemí dopravní kanceláře. Stěny jsou 
omítané, strop je plochý. Interiér je přístupný novodobými kovovými dveřmi. Centrální část 
sloužila v přízemí ve své západní části jako dopravní kancelář, částečně je tak využívána 
dodnes. Prostory jsou plochostropé s klenutými pasy. Dodnes se dochovaly původní 
profilované zárubně a dveřní křídlo oddělující jednotlivé místnosti. Severní část slouží jako byt 
a v době obhlídky nebyla zpřístupněna. Z východní strany je vstup veden přes centrální část 
stavby do klenutého vestibulu, odkud vede schodiště do patra. V patře je přístup do dvou 
nevyužívaných bytových jednotek, které z centrální části pokračují do jižního nebo severního 
křídla, kde se mění v zobytněné podkroví. Interiér je novodobě upraven, a obložen 
dřevotřískovým obkladem. Částečně se dochovaly pravděpodobně původní dřevěné podlahy s 
temně červenou povrchovou úpravou. Na chodbě je částečně dochovaná na koso kladená 
kamenná dlažba.
Krov je v centrální části jednoduchý hambalkový. Vodorovné vaznice podpírají hranolové 
zděné bíle omítané pilíře, částečně komínová tělesa a rámové konstrukce z kulatin. Krov je 
prosvětlován výše zmíněnými na šířku obdélnými otvory. Podlaha je z kamenné kvádrové 
dlažby.
Překladiště
Překladiště je přízemní stavbou na obdélném půdorysu se sedlovou střechou s hřebenem 
rovnoběžným s kolejištěm a obslužnou komunikací. Objekt je umístěn jižně od výpravní 
budovy. Střešní krytinu tvoří falcovaný plech. Dům je omítaný s okrovým strukturovaným 
nátěrem. Architektonické články jsou bílé.
Západní strana (směrem ke kolejišti) je pětiosá. První, třetí a pátou osu tvoří profilované okenní 
otvory na výšku obdélného tvaru se segmentovým záklenkem. Zbylé osy obsahují segmentově 
zaklenuté široké vstupní otvory sloužící pro překládku zboží z vlaků. Otvory mají štukem 
zdobené segmentové vylehčovací oblouky se zdůrazněným hlavním klenákem. V okenních 
výplních je nouzová výplň, v jednom případě neotvíravé okno v kovových profilech dělené na 
obdélné skleněné tabulky. Výplně vrat jsou nepůvodní, tvořeny jsou přibitými prkny. Všechny 
osy jsou rámovány lizénovým pásem. V lizénách jsou zhruba v polovině výšky otvorů umístěny 
profilované konzole. (Mohly sloužit k ukotvení vzpěr pro přesah střechy. Nelze určit, zda byla 
tato varianta realizována.)
Východní průčelí (směrem k obslužné komunikaci) je pětiosé, první, třetí a pátá osa jsou 
zaslepené vstupní otvory. Druhá a čtvrtá jsou otevřené a sloužily k překládce zboží ze silnice.
3
Na úrovni podlahy překladiště stála na zděných pilířích a dřevěných konzolách dřevěná rampa 
s prkennou podlahou. Špalety vstupů jsou obloženy ěástečně dochovaným dřevěným obkladem. 
Střešní rovina na této straně je přetažená a vytváří tak kryté zápraží. Přesah střechy je podepřen 
řadou vzpěr, kotvených na profilovaných konzolách na svislých lizénách.
Severní štítová strana je dvouosá se zabedněnými okenními otvory se segmentovým 
záklenkem. Výše nad oběma otvory v ose průčelí je zaslepené kruhové okno. Průčelí obíhá 
lizénový rámec.
Jižní štítová strana je dvouosá se dvěma vstupními otvory. Jeden je zamčený a vede do místnosti 
prosvětlováné jedním oknem ze strany kolejiště. Druhý otvor je bez výplně a slouží pro přístup 
do interiéru.
Střecha je sedlová, krov je hambalkový s ležatou stolicí. Vazné trámy procházejí skrz vnější 
stěny a podpírají přesah na východní straně překladiště. V úrovni hambalků prochází vaznice, 
na níž jsou položeny prkny pobité krokve. Krytinou je falcovaný plech.
Interiéru dominuje jeden rozlehlý skladovací prostor. Podlaha je dřevěná, stěny jsou bíle 
omítané. V jihozápadním koutu je jedna místnost přístupná z jižního štítového průčelí. Strop v 
překladišti není realizován, z interiéru je možný průhled do krovu.
Datace včetně vývojových etap:
Rozvoj železniční sítě na našem území je úzce spjatý s průmyslovou revolucí a nejinak je tomu 
i v případě nádraží v Tmovanech u Žatce. Postaveno bylo v rámci rozšiřování Buštěhradské 
dráhy, která vznikla původně v souvislosti s těžbou uhlí na Kladensku. Trať byla v Kralupech 
nad Vltavou napojena na státní dráhu Praha-Podmokly.
Rozšiřování těžby uhlí v Krušných horách a prudký rozvoj chmelařského průmyslu na Žatecku 
a Lounsku zvyšovaly dopravní nároky průmyslníků a přispěly k dalšímu rozšiřování železniční 
sítě. Směrem na Chomutov byla trať budována pravděpodobně v letech 1863-1871 (v 
některých zdrojích se interval mírně liší). V roce 1923 byla trať zestátněna. Zastávka v 
Tmovanech se v současnosti k osobní přepravě nevyužívá.
Projekt nádraží projektoval Josef Chvála (1826-1872), hlavní inženýr pozemních staveb 
Buštěhradské dráhy. Studoval na pražské polytechnice, kde absolvoval roku 1847. V letech 
1848-1849 studoval na vídeňské akademii. Protloukal se pražskými stavebními kancelářemi a 
roku 1855 byl zaměstnán prvním inženýrem Buštěhradské železnice Josefem Kessem jako jeho 
asistent. Josef Kess v roce 1861 povýšil na pozici generálního ředitele a Chvála se stal hlavním 
inženýrem. Vytvořil typizované projekty pro jednotlivá nádraží, realizací většiny z nich se ale 
již nedožil, zemřel předčasně v 46 letech. Mezi jeho nej významnější projekty náleží: nádraží 
Zatec (1872), nádraží Praha-Dejvice (1872), nádraží Kladno (1855), nádraží Lužná u 
Rakovníka (1871) a nádraží Trnovany u Žatce.
Současný stav věci:
Výpravní budova je v relativně dobrém stavu. Nosné konstrukce vyžadují pravidelnou údržbu. 
V interiéru se až na výjimky nedochovaly v podstatě žádné historicky hodnotné prvky, (původní 
výplně otvorů, dřevěné zárubně, podlahy atp.)
Překladiště není v tuto chvíli bezprostředně ohroženo nenadálým zřícením. Přesto dlouhodobá 
absence údržby a práce vandalů vedou k postupnému chátrání objektu.
Způsob užívaní věci:
Výpravní budova je částečně využívána k drážním účelům a částečně pronajímána jako byt. 
Horní podlaží je prázdné a bez využití. Překladiště se v současné době nevyužívá.
Přílohou podání byl i zápis z 10. jednání Komise pro ochranu památkového fondu v oblasti 
železniční dopravy ze dne 1.6. 2021, kde byl projednán i návrh na prohlášení výpravní budovy 
č. p. 47, k. ú. Bezděkov u Žatce, kde je v závěru tohoto zápisu uvedeno: „ Vzhledem k významu 
i stupni dochování výpravní budovy doporučuje komise zpracovat návrh na prohlášení za 
4
kulturní památku (...). “
Ministerstvo kultury si následně dopisem ě. j. MK 35169/2023 OPP ze dne 1.6. 2023 vyžádalo 
vyjádření příslušného krajského úřadu a obce s rozšířenou působností.
Městský úřad Zatec, stavební a vyvlastňovací úřad, životní prostředí, ve svém vyjádření č. 
j. MÚZA 28177/2023 ze dne 14. 6. 2023 doporučuje prohlášení předmětného souboru za 
kulturní památku: „ Celý areál je zajímavou ukázkou historizující architektury nádražních 
budov a řadí se mezi nejlépe Zachovalé železniční komplexy, a to především v rámci železniční 
tratě Chomutov - Lužná u Rakovníka. Důvodem prohlášení areálu je také probíhající nominace 
„Zatec a krajina žateckého chmele“ k zapsání na „Seznam světového dědictví UNESCO“. 
Výpravní budova i překladiště se v současné době nachází v relativně dobrém stavu a jsou 
momentálně bez využití.
Z výše uvedených důvodů proto doporučujeme soubor „železniční stanice Trnovany“, 
sestávající z pozemku p. č. st. 58, k. ú. Bezděkov u Zátce, obec Zatec, část obce Trnovany, okres 
Louny, Ústecký kraj, jehož součástí je výpravní budova č. p. 47 a pozemku p. č. st. 93, k. ú. 
Trnovany u Zátce, obec Zatec, část obce Trnovany, okres Louny, Ústecký kraj, jehož součástí 
je překladiště bez čp/če k prohlášení za kulturní památku. “
Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor kultury a památkové péče, ve svém vyjádření č. j. 
KUUK/086215/2023 ze dne 20. 6. 2023 nedoporučuje posuzovaný soubor prohlásit za kulturní 
památku. V tomto vyjádření konkrétně uvádí: „ Výpravní budova čp. 47 a překladiště pochází 
z druhé poloviny 19. století a vznikla v rámci rozšiřování Buštěhradské dráhy (spojující Prahu, 
Kladensko a Podkrušnohoří). Výpravní budova je v dobrém stavu, zřejmá je však absence 
pravidelné údržby. Překladiště není v dobrém stavu a dlouhodobě chátrá. Nádraží je pro drážní 
dopravu nevyužívané, částečně je využívané k bydlení. Soubor „železniční stanice Trnovany“ 
se nachází v krajinné památkové zóně Zatecká chmelařská krajina. Vzhledem k tomu, že NPÚ 
v části zdůvodnění návrhu neuvádí žádné konkrétní hodnoty kromě stavby samotné a v 
návrhu je dále uvedeno, že uvnitř budov se až na výjimky nedochovaly „v podstatě žádné 
historicky hodnotné prvky“, má KÚ ÚK OPP za to, že je ochrana památkových hodnot 
souboru dostatečně zajištěna tím, že se nachází v krajinné památkové zóně. Dle § 14 odst. 2 
zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, je vlastník 
(správce, uživatel) nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové zóně, povinen 
k zamýšlené stavbě, prodejnímu Stánku, konstrukci a zařízení pro slavnostní výzdobu a osvětlení 
budov, jejichž umístění nepřesáhne 30 po sobě jdoucích dnů, změně stavby, terénním úpravám, 
umístění nebo odstranění zařízení, odstranění stavby, úpravě dřevin nebo udržovacím pracím 
na této nemovitosti si předem vyžádat závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou 
působností. “
Ministerstvo kultury nesouhlasí s názorem Krajského úřadu Ústeckého kraje, odboru kultury 
a památkové péče, že současná ochrana prostřednictvím krajinné památkové zóny je pro 
objekty dostatečná.
Stavby jsou natolik významnou součástí celého regionálního příběhu chmelařské krajiny, že 
jednoznačně splňují podmínky stanovené v § 2 odst. 1 písm. a) památkového zákona pro 
prohlášení věci za kulturní památku, a to jako významný doklad historického vývoje, životního 
způsobu a prostředí společnosti. V tomto případě posuzované stavby dokládají jednu z etap 
historického vývoje regionální tradice, trvající zde více než 700 let, tedy dobu, kdy od poloviny 
19. století obchod se žateckým chmelem akceleroval do světových dimenzí a bylo potřeba 
zlepšit dopravní dostupnost oblasti. Soubor dále dokládá historický význam Tmo van jakožto 
dopravního uzlu pro přepravu sezónních pracovníků a obchodníků s chmelem, paliva pro 
sušárny chmele i samotného chmele. Soubor je z těchto důvodů nedílnou součástí památky 
5
světového dědictví Žatec a krajina žateckého chmele. Do budoucna se počítá s využitím této 
železniční zastávky pro podporu turismu v regionu. Zachování souboru v autentickém stavuje 
proto pro další prezentaci tohoto kulturního statku ve své nynější celistvosti důležité.
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění 
pozdějších předpisů, byli o zahájení řízení o prohlášení předmětné věci za kulturní památku 
dopisem č. j. MK 38924/2023 OPP ze dne 22. 6. 2023 vyrozuměni vlastníci této věci, a 
v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších 
předpisů, jim bylo umožněno, aby se před vydáním rozhodnutí vyjádřili k podkladům, které 
Ministerstvo kultury v průběhu řízení shromáždilo.
Účastníci řízení této možnosti využili. Ministerstvo kultury dne 4. 7. 2023 obdrželo vyjádření 
č.j. 1468/2023 Českých drah, a. s., ve kterém je uvedeno: „RSM Praha, jako správce majetku 
CD, a. s., NESOUHLASÍ s vyhlášením výše uvedeného objektu za kulturní nemovitou 
památku. “
Ministerstvo kultury k tomuto vyjádření uvádí, že v případě, že je dostatečně prokázána 
existence památkové hodnoty konkrétního objektu (tedy vykazuje-li vskutku znaky kulturní 
památky, definované zákonem), musí veřejný zájem na jeho ochraně převážit nad soukromým 
zájmem jeho vlastníka, a to i za situace, kdy vlastník s prohlášením věci za kulturní památku 
nesouhlasí (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu 2 As 120/2011 ze dne 31. 10. 2013, kde 
je uvedeno: „Fakt, že veřejný zájem, představovaný zde zájmem na ochraně dokladů 
historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti (projevy tvůrčích schopností a 
práce člověka, vykazující historické a umělecké kvality), musí v případějeho prokázání převážit 
nad individuálním zájmem vlastníka věci vykazující tyto hodnoty, plyne ostatně jak 
z rozhodovací činnosti zdejšího soudu (viz například rozsudek ze dne 12. 5. 2004, č. j. 5 A 
48/2002 - 40), tak i rozhodování Ústavního soudu (viz například nález ze dne 23. 6. 1994, sp. 
zn. I US 35/94, dostupný na http://nalus.usoud.cz). “)
Dále dne 19. 7. 2023 se na úřad Ministerstva kultury dostavil zástupce Správy železnic, státní 
organizace. O tomto byl sepsán protokol. Následně dne 31.8. 2023 obdrželo Ministerstvo 
kultury i jeho písemné vyjádření, ve kterém uvádí: „ Objekt výpravní budovy Trnovany u Žatce 
je typizovanou budovou 3. třídy Buštěhradské dráhy a podle našeho názoru není na rozdíl od 
jiných dosud existujících typových budov nikterak unikátní. Domníváme se, že autor projektu 
Josef Chvála vytvořil v rámci železničních staveb rozhodně zajímavější a historicky i 
architektonicky cennější díla než právě výpravní budovu v Trnovanech - jmenujme např. 
výpravní budovu v žst. Praha-Dejvice nebo výpravní budovu v žst. Žatec, o jejichž hodnotách 
vypovídá i to, že obě budovy jsou již nějakou dobu nemovitými kulturními památkami. “
Ministerstvo kultury k tomuto poznamenává, že primárním důvodem pro prohlášení 
posuzovaných objektů za kulturní památku v tomto případě nebyla jejich autenticita či 
jedinečnost, ale především jejich dokumentačně historické hodnoty jako významná součást 
celého příběhu žateckého chmele. Podrobněji jsou tyto hodnoty rozepsané níže.
„ V závěru návrhu je uvedeno, že v případě areálu výpravní budovy a překladiště patří soubor 
k nejlépe zachovaným komplexům takového rozsahu v rámci této části tratě Buštěhradské 
dráhy. Pro dokreslení situace sdělujeme, že předmětné dva objekty zde stojící jsou již jen 
pouhým torzem původní stanice - v průběhu existence bylo postupně z důvodu nepotřebnosti 
odstraněno množství drážních objektů - Stavědlo 1 a Stavědlo 2, strážní domek č. 48, staniční 
skladiště zboží a surovin v km 98,142 s nakládkovou a vykládkovou rampou a prostorem pro 
6
otáčení vozidel na severní straně stanice a další doplňkové objekty dráhy, a také byla provedena 
redukce kolejiště. “
Ministerstvo kultury i zde poznamenává, že hlavním důvodem pro prohlášení posuzovaných 
objektů za kulturní památku v tomto případě nebylo to, že by dokládaly autenticky dochovaný 
soubor železniční stanice jako celku. Železniční stanice především představuje cennou součást 
regionální historie, protože předmětné objekty měly přímý a zásadní vliv na vývoj chmelařství 
a ekonomiku regionu a představují významný doklad historického a urbanistického vývoje a 
vzestupu města Žatec a okolitých vesnic v průběhu 19. století.
„ Budova překladiště ve vlastnictví Českých drah je zchátralá, což dokazují i fotografie, ale ani 
výpravní budova není v tak dobrém stavebně technickém stavu, jak je v podkladech rozhodnutí 
uváděno - objekt je narušen vzlínající vlhkostí, některé výplně otvorů jsou na hranici životnosti. 
Samozřejmě se jedná o stav, který by bylo možné napravit rekonstrukcí objektu, ale vzhledem k 
tomu, že z hlediska železniční dopravy je budova do budoucna zcela nepotřebná, není možné a 
ani vůči nadřízenému orgánu obhajitelné vkládat do této budovy finanční prostředky, které jsou 
potřebné jinde - tam, kde osobní doprava probíhá a kde se odbavují cestující. “
K tomuto Ministerstvo kultury uvádí, že stav posuzovaného objektu je v řízení o prohlášení za 
kulturní památku podstatný pouze vtom případě, že významným způsobem snižuje 
památkovou hodnotu posuzované věci. V tomto případě se o takovýto havarijní stav nejedná. 
Objekty bude v budoucnu možné sanovat.
„Kvěci doplňujeme, že osobní doprava v zastávce Trnovany neprobíhá — byla ukončena v roce 
2007 z důvodu nerentabilnosti. Kromě toho v minulosti byl podle sdělení správce objekt zasažen 
nevhodnými stavebně dispozičními úpravami, čímž došlo k nevratnému narušení původního 
rázu. A protože i v samotném návrhu je uvedeno, že uvnitř budovy se až na výjimky žádné 
historické prvky nedochovaly, na což poukazuje ve svém vyjádření i KU UK OPP, domníváme 
se, že v současné době již zde v podstatě není co chránit. Pro dokreslení situace ještě uvádíme, 
že budova je už v současné době téměř prázdná - dočasně (do 30.6.2024) je ještě v platnosti 
nájemní smlouva k bytu ve 2.NP, ale nájemce (člověk ve věku 76 let) již požádal o přidělení 
bydlení v Domově důchodců. Z hlediska potřeb železniční dopravy je tato budova zbytná.
Zpracování návrhu na prohlášení výpravní budovy Trnovany za kulturní památku bylo 
avizováno ze strany GR NPÚ již v roce 2021 na 10. jednání Komise pro ochranu památkového 
fondu v oblasti železniční dopravy. Už tehdy bylo na jednání nastíněno, že hlavním důvodem k 
návrhu na prohlášení budovy za KP je probíhající nominace „Žatec a krajina žateckého 
chmele" k zapsání na „Seznam světového dědictví UNESCO“. K věci konstatujeme, že 
předmětný objekt určité pozornosti památkové ochrany podléhá již dnes, a to z titulu umístění 
v krajinné památkové zóně „Žatecká chmelařská krajina“ (rejstř. č. ÚSKP 2498), neboť pro 
krajinnou památkovou zónu vydalo MK ČR (čj.: 36869/2021) návrh na Opatření obecné povahy 
o prohlášení části krajinného celku - území „ Žatecká chmelařská krajina “ za památkovou zónu 
a určení podmínek ochrany. Její hranice začíná u železniční zastávky Trnovany, kterou 
zahrnuje. Správě železnic bylo již tehdy nastíněno, že město Žatec má zájem o převzetí budovy 
zastávky do vlastnictví.
Další informace ze strany GR NPÚ byly poskytnuty na 13. jednání Komise v 06/2023, kde bylo 
sděleno, že v Žatci proběhlo dne 5.6.2023 koordinační jednání za účasti představitelů města, 
IDSK, NTM, Muzea ČD v Lužné u Rakovníka, SŽ a dalších, kde se se jednalo o osudu a možném 
rozvoji železniční dopravy na trati Lužná u Rakovníka - Žatec - Chomutov. Informace z jednání 
byly o tom, že:
- rozšířený provoz železnice mezi Lužnou a Chomutovem by výrazně podpořil nejen 
turistický ruch, ale byl by přínosem i v souvislosti s nominací Žatce a okolní chmelařské
7
krajiny na Seznam světového dědictví UNESCO;
- v žateckých plánech figuruje železniční zastávka Trnovany jako významné místo, které by 
mohlo být vstupem pro návštěvníky do chmelařské krajiny kolem nedalekého zámku 
Stekníku v návaznosti na budoucí realizaci cyklotrasy vedoucí tímto územím;
- Středočeský kraj a 1DSK prověřují možnost posílení rozsahu spojů na trati č. 124 o 
víkendech až na 6 párů, v pracovní dny až na 5 párů a že ze strany Ústeckého kraje je 
tato možnost také prověřována (především s ohledem na zajištění financování).
Na tomto koordinačním jednání bylo zástupkyní Správy železnic sděleno, že Správa železnic 
plánuje nabídnout budovu k prodeji, případně k bezúplatnému převodu na město Žatec, a to za 
podmínek stanovených „Koncepcípři nakládání s nemovitostmi osobních nádraží“ vydanou 
Ministerstvem dopravy. V diskusi byl zvažován turistický potenciál tohoto objektu. Zápis ze 
zmíněného koordinačního jednání je uveden v Příloze č. 1 tohoto vyjádření. Přítomnými bylo 
dohodnuto vydání tiskové zprávy — viz Příloha č. 2 tohoto vyjádření.
Dodáváme, že Správa železnic zahájila řízení bez žadatele o možnosti odprodeje nemovitosti a 
v souvislosti s tím bylo zpracováno souhlasné souhrnné vnitropodnikové stanovisko k pozbytí 
majetku (pozn.: jde o standardní postup projednávání postradatelnosti). Proces projednávání 
je nyní ve fázi zajištění podkladů k následnému zpracování znaleckého posudku. Ačkoli na 
jednání uskutečněném 5.6.2023 došlo k informování zástupců Města Žatec o podmínkách 
možného bezúplatného převodu objektu, oficiální zájem o převod výpravní budovy v zastávce 
Trnovany Město Žatec dosud neprojevilo.
Z výše uvedeného zcela logicky vyplývá, že využití dnes téměř prázdné a pro SŽ do budoucna 
nepotřebné budovy tedy závisí na tom, zda bude skutečně rozšířen provoz na dané trati a celá 
trať se zatraktivní a zvýší se turistický ruch tak, aby využití budovy pro turistiku bylo opravdu 
žádoucí. Ohledně zájmu města Žatec o využití dnes opuštěné a zchátralé budovy překladiště, 
která je ve vlastnictví CD, nemá Správa železnic žádné informace. Co se týče případného 
budoucího využití výpravní budovy, tak jsme toho názoru, že toho cíle lze dosáhnout jedině v 
případě převodu budovy na Město Žatec, které by dále zajistilo rekonstrukci dané budovy s 
jejím novým funkčním využitím vhodným pro danou oblast. K tomu ovšem nemusí být předmětný 
soubor prohlášen za KP - a navíc, jak už bylo řečeno, oba objekty se nacházejí v krajinné 
památkové zóně „ Žatecká chmelařská krajina" a jsou tak do určité míry již dnes chráněny.
Na základě výše uvedených informací, po prostudování vyzvednutých podkladů a po projednání 
dané věci v rámci naší organizace sdělujeme, že s návrhem na prohlášeni předmětného 
souboru železniční stanice Trnovany za kulturní památku nesouhlasíme.
Dle našeho názoru daný soubor nesplňuje podmínky § 2 zák. 20/1987 Sb. kprohlášení věci za 
kulturní památku, navíc je již do jisté míry dnes chráněn. Nezávisle k tomu jenom dodáváme, 
že smysluplná využitelnost obou předmětných budov závisí především na iniciativě 
představitelů Města Žatec a na tom, zda bude skutečně rozšířen provoz na dané trati a zda bude 
zajištěno financování těchto nových spojů. “
Ministerstvo kultury souhlasí s účastníkem řízení, že pro posuzovaný soubor, který je 
v současné době využíván minimálně a chátrá, je především důležité najít další využití. Tomu 
by zcela jistě mělo napomoct to, že v průběhu tohoto řízení došlo k zařazení oblasti, kde se 
soubor nachází, na Seznam světového dědictví UNESCO. Je totiž velmi pravděpodobné, že 
v budoucnu dojde v regionu k navýšení cestovního ruchu, a tedy i k potřebě železniční stanici 
Trnovany opět zprovoznit.
Stavby jsou navíc velmi významnou součástí celého regionálního příběhu chmelařské krajiny, 
a jednoznačně splňují podmínky stanovené v § 2 odst. 1 písm. a) památkového zákona pro 
prohlášení věci za kulturní památku, a to jako významný doklad historického vývoje, životního 
způsobu a prostředí společnosti. V tomto případě posuzované stavby dokládají jednu z etap 
historického vývoje regionální tradice, trvající zde více než 700 let, tedy dobu, kdy od poloviny
8
19. století obchod se žateckým chmelem akceleroval do světových dimenzí a bylo potřeba 
zlepšit dopravní dostupnost oblasti. Soubor dále dokládá historický význam Tmovan jakožto 
dopravního uzlu pro přepravu sezónních pracovníků a obchodníků s chmelem, paliva pro 
sušárny chmele i samotného chmele. Soubor je z těchto důvodů nedílnou součástí památky 
světového dědictví Zatec a krajina žateckého chmele. Do budoucna se počítá s využitím této 
železniční zastávky pro podporu turismu v regionu. Zachování souboru v autentickém stavu je 
proto pro další prezentaci tohoto kulturního statku ve své nynější celistvosti důležité.
Po vyhodnocení všech výše uvedených podkladů dospělo Ministerstvo kultury 
k následujícímu závěru:
Posuzovaný soubor železniční stanice Tmovany, sestávající z výpravní budovy a překladiště, 
se nachází na území památky zapsané na Seznam světového dědictví UNESCO pod názvem 
Zatec a krajina žateckého chmele. Tato památka představuje krajinu s chmelnicemi a stavby 
spojené se zpracováním chmele a jeho obchodováním a je sestavená ze dvou částí. První část 
se skládá z venkovské chmelařské krajiny včetně vesnic Stekník a Tmovany, druhou část tvoří 
historická městská krajina města Zatec. Obě tyto části jsou si geograficky blízké a jsou 
propojené jak řekou Ohří, tak i řadou historických komunikací včetně železnice.
Předmětný soubor významným způsobem doplňuje příběh této kulturní urbanizované krajiny, 
která dokládá vliv pěstování chmele na prostředí v historických, technologických a vědeckých 
souvislostech. Usek místní železniční tratě, které součástí je železniční stanice Tmovany, hrál 
v minulosti významnou roli v rozvoji zpracování a obchodování s chmelem, a to především od 
poloviny 19. století, kdy obchod se žateckým chmelem akceleroval do světových dimenzí. Tato 
trať především zajišťovala příjezd tisíců sezónních pracovníků, bez nichž by potřebné práce 
nebylo možné zvládnout. Dále přepravovala i obchodníky nebo palivo pro sušárny chmele. 
Železniční stanice proto představuje cennou součást historie sklizně, zpracování chmele a 
úspěšného obchodování. Předmětné objekty tak měly přímý a zásadní vliv na vývoj chmelařství 
a ekonomiku regionu a představují významný doklad historického a urbanistického vývoje a 
vzestupu města Žatec a okolitých vesnic v průběhu 19. století.
V minulosti tedy Trnovany představovaly významný dopravní uzel jakožto jeden z hlavních 
spojovacích bodů pro transport chmele do Žatce, mimo jiné i pomocí železniční dopravy. 
V budoucnu zase mají sloužit jako první orientační bod pro návštěvníky památky světového 
dědictví Žatec a krajina žateckého chmele.
Výpravní budova byla postavena podle typových plánu Ing. Josefa Chvály v pozdně 
klasicistním rázu v roku 1878. Budova je v relativně dobrém stavu. Sama o sobě představuje 
zajímavou ukázku historizující architektury nádražních budov, s autenticky dochovaným 
exteriérem. V interiéru se bohužel do dnešní doby zachovalo minimum původních historicky 
cenných prvků. Objekt však nebyl navržen k prohlášení za kulturní památku jako 
nej autentičtější či nej zajímavější příklad dané architektury, ale především pro jeho výše 
popsané dokumentačně historické hodnoty jako významná součást celého příběhu žateckého 
chmele. Některé z nevhodných stavebních zásahů by také bylo možné v budoucnu rehabilitovat 
na základě historických analogií.
Budova překladiště byla vystavěna pro nákladní a přepravní funkci železniční dráhy, která by 
bez tohoto objektu nebyla možná. Stavba proběhla ve stejném období jako výpravní budova, 
což dokládají archivní mapy. Tato zděná budova ve svém tvarosloví uplatňuje typické 
charakteristiky estetických úprav historizujících drážních budov, navzdory své ryze utilitární 
funkci. Podobně jako u výpravní budovy, i v tomto případě je její památková hodnota v první 
řadě dokumentačně historická jako nedílná součást historie sklizně, zpracování chmele 
(železnice zásobovala uhlím hvozdové sušárny chmele), jeho přepravy a úspěšného 
obchodování.
9
Architektonické kvality obou objektů dále doplňují výše popsané shledané hodnoty 
dokumentačně historické.
Pro své hodnoty historické, dokumentační a architektonické, jako významný doklad 
historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti a jako projev tvůrčích 
schopností a práce člověka splňuje posuzovaný soubor podmínky ustanovení § 2 odst. 1 písm. 
a) zákona 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, pro prohlášení 
věci za kulturní památku.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona ě. 500/2004 Sb., správní řád, 
ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta pro podání 
rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující po dni, kdy 
bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 správního řádu, který 
stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se uloží v provozovně 
provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve lhůtě 10 dnů ode 
dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele poštovních služeb 
připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 správního řádu za doručené 
posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě lhůta pro podání rozkladu). 
Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 zákona ě. 300/2008 Sb., o 
elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který rovněž stanoví přednostní 
doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. Nepřihlásí-li se adresát do své datové 
schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se 
tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí 
rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, generální ředitelství
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem
Městský úřad Žatec, stavební a vyvlastňovací úřad, životní prostředí
Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor kultury a památkové péče
Příloha:
I. Orientační zákres umístění kulturní památky do kopie katastrální mapy
II. Dvě identifikační fotografie kulturní památky.
10
Příloha č. L: Orientační zákres umístění kulturní památky do kopie katastrální mapy - 
nedílná součást výroku rozhodnutí č. j. MK 56522/2023 OPP ze dne 2.10.2023.
11
Příloha č. II: Dvě identifikační fotografie kulturní památky - nedílná součást rozhodnutí
č. j. MK 56522/2023 OPP ze dne 2.10.2023.
I. výpravní budova č. p. 47
II. překladiště
12

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0704557.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Mervová Jana

Popis dokumentu:

Žatec - Bezděkov; Žatec - Trnovany, areál železniční stanice Trnovany č. p. 47. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

10479142 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Brožová Ivana; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

02.10.2023

Licence:

Typ:	úřední dílo - dílo, na které se nevztahuje ochrana podle práva autorského (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 27082474

Bližší specifikace:

Název	železniční stanice Trnovany
Číslo ÚSKP	107101
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 31312645

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení za KP
Číslo	MK 56522//2023 OPP
Datum nabytí právní moci	19.10.2023
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	27082474 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 1628762

Název objektu:

Část obce: Bezděkov

Č. dom.: č.p. 47

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Bezděkov u Žatce

Obec: Žatec

ORP: Žatec

Okres: Louny

železniční stanice Trnovany (právní stav 27082474)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 414

Název lokality: Bezděkov

Reálný typ: ves

Kat. území: Bezděkov u Žatce

Obec: Žatec

ORP: Žatec

Okres: Louny

Kraj: Ústecký kraj

železniční stanice Trnovany (právní stav 27082474)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 192

Název hist. regionu: Žatec

železniční stanice Trnovany (právní stav 27082474)

Ke stažení Náhled Poslat žádost