Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8

Textový obsah:

Ministerstvo kultury
Národní památkový ústav
Došlo: 2023-12-28 13:55:07
čj NPU-310/113668/2023
Listů: 4 Příloh: /}
lili IIII lilium lilii III
1002255261
Maltézské náměstí 471/1
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111
Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelnafemkcr.cz
Obec Dušníky
Dušníky č. p. 65
413 01 Roudnice nad Labem
Rozhodnutí nabylo právní moci:
za správnost:
V Praze dne 3.11.2023 
Č.j.MK 64228/2023 OPP 
Sp. zn. MK-S 9625/2023 OPP 
Za správnost: Mgr. Ivana Brožová/435
ROZHODNUTÍ
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové péče podle 
ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a zákona č. 500/2004 
Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, neruší prohlášení „venkovského domu 
č. p. 2“, sestávajícího z:
1. pozemku p. č. st. 36/1, jehož součástí je dům č. p. 2;
2. pozemku p. č. st. 36/2, jehož součástí je stavba bez čp/če;
vše k. ú. Dušníky, obec Dušníky, okres Litoměřice, Ústecký kraj, r. č. ÚSKP 35045/5-2018, 
za kulturní památku.
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších 
předpisů, je účastníkem řízení: Obec Dušníky, sídlo: Dušníky č. p. 65, 413 01 Roudnice nad 
Labem, IČO: 00263583 a
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo dne 7. 8. 2023 od Obce Dušníky žádost o zrušení prohlášení 
pozemku p. č. st. 36/2 jehož součástí je hospodářská část domu č. p. 2, za kulturní památku. 
Dnem podání žádosti bylo toto řízení zahájeno. Vlastík ve své žádosti uvádí: „ Obec Dušníky je 
1
majitelem části nemovitosti venkovského domu Dušníky č. p. 2., části stavby maštale — konírny 
z počátku 19. stol. Venkovský dům je v seznamu nemovitých kulturních památek (rejst. č. ÚSKP 
35045-2018, katalog, č. 1000146792). Stavba konírny má sedlovou střechu, stáří okolo 200 
roků, krov je dřevěný vázaný bez krytiny. Celkový stavební stav této budovy je velmi zhoršený, 
nejméně 5 dekád bez jakékoli zásadní údržby. Obcí byla provedena pouze ochrana zabraňující 
pádu zvětralých částí budovy na dětské hřiště, jež se bohužel nachází v těsné blízkosti této 
stavby.
Obec Dušníky disponuje nízkým rozpočtem, a tudíž není v našich silách objekt opravit za 
podmínek, které by udržovaly památkovou hodnotu nemovitosti.
Z důvodu havarijního stavu nemovitosti a možnosti úrazů dětí na dětském hřišti budeme nuceni 
hřiště uzavřít a předejít tak úrazu. “
Ministerstvo kultury k tomuto uvádí, že havarijní stav objektu není mimořádně závažným 
důvodem, pro který by bylo možné statut kulturní památky zrušit (viz např. rozsudek 
Nejvyššího správního soudu č. j. 2 As 322/2015-73 ze dne 21. 4. 2016). Stavebně technický 
stav je rozhodující pouze v případě, že by přicházela v úvahu už pouze demolice objektu. 
Takový stav objektu však v průběhu řízení nebyl prokázán. Naopak, dle níže citovaného 
vyjádření Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Ústí nad Labem, 
lze obnovu objektu zcela jistě provést tak, aby byla zajištěna jeho památková podstata a jeho 
hodnoty. Objekt je tedy stále možné úspěšně rehabilitovat, stavebně-technické úpravy, které 
památka vyžaduje, při správném postupu nepovedou ke ztrátě kultumě-historické hodnoty.
Vlastníci kulturních památek mají na obnovu kulturní památky možnost čerpat finanční 
příspěvky, a to například z Havarijního programu, který vyhlašuje každoročně Ministerstvo 
kultury, ze kterého lze čerpat příspěvky až ve výši 80 % celkových nákladů, a to především na 
odstranění havarijního stavu střech a nosných konstrukcí staveb v havarijním technickém stavu, 
nebo na jejich statické a celkové stavební zajištění. Existují ale i další dotační programy na 
záchranu a obnovu kulturních památek.
Dále dne 7. 8. 2023 obdrželo Ministerstvo kultury další žádost, kterou podal
ve věci zrušení prohlášení pozemku p. č. st. 36/1, jehož součástí je dům č. p. 2, za kulturní 
památku. Dnem podání této žádosti bylo i toto řízení zahájeno. Vlastík ve své žádosti uvádí: 
„ Tehdejší vlastník Státní statek Roudnice nad Labem se sídlem v Brozanech nad Ohří prováděl 
v 70. a 80. letech 20. století necitlivé stavebně-technické zásahy, které znamenají ztrátu 
památkové hodnoty nemovitosti. Například:
1) K domu byly přistavěny dva objekty - jeden jako veranda/předsíň, druhý jako chlívek pro 
domácí zvířata.
2) Okenní otvory a výplně:
- všechna okna (kromě dvou dvoukřídlých oken ve štítu) byla zvětšena na rozměry 150 x 145 
cm, a proto muselo být pro okenní otvory vybouráno zdivo o tloušťce 95 cm (okna jednoduchá, 
jednokřídlá), malé okénko na SZ straně je vyplněno luxfery.
3) Úpravy interiéru:
- dělícími zdmi a zarovnáním stropů do vodorovné roviny v obytné části nemovitosti byly 
znehodnoceny (zrušeny) klenby.
4) Střešní krytina:
- původní krytina nad obytnou částí (severní strana nemovitosti) - bobrovky - byla odstraněna 
a nahrazena nepovoleným materiálem, profilovanými střešními taškami.
Považujeme za velmi nepravděpodobné, že tyto stavebně- technické zásahy byly odsouhlaseny 
orgány státní památkové péče. Již tehdy měl vlastník žádat o zrušení prohlášení stavby za 
kulturní památku, a proto tak činíme až nyní (v roce 1991-92 byla stavba naší rodině vrácena 
v restituci).
2
Jako další důvody naší žádosti uvádíme, že pokud nemovitost bude mít i nadále statut kulturní 
památky nelze:
a) využít půdní prostory pro vestavbu (okna ve střeše, schody na půdu, kam je nyní přístup 
možný pouze po žebříku,
b) umístit na střechu fotovoltaické panely.
Respektování „Závazného stanoviska“ vydaného tehdejší vlastnici
Památkovou péčí Městského v Roudnici nad Labem dne 27.3.2017 (pod spis, značkou 
SU/237/2017/VÍ-36, č.j. MŮRCE/11822/2017) by znamenalo pro současného vlastníka 
neúnosné náklady, které není v jeho možnostech do nemovitosti investovat. “
Ministerstvo kultury k tomuto uvádí, že v průběhu řízení nebylo potvrzeno, že by stavební 
úpravy objektu provedené v minulosti (přístavba verandy a chlívku, úpravy okenních otvorů a 
výplní, snížení stropů, změna střešní krytiny) zásadním způsobem narušily základní 
charakteristiku domu a významně zredukovaly jeho památkové hodnoty. Naopak, dle níže 
citovaného vyjádření Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Ústí 
nad Labem, jsou tyto úpravy vratné a případnou obnovu této kulturní památky lze zcela jistě 
provést tak, aby byla zajištěna její památková podstata a její hodnoty. Předchozí poškození či 
následné úpravy kulturní památky, které jsou napravítelné a které nepřipravily věc o rozhodné 
autentické hodnoty, nelze zaměňovat s nenaplněním definičních znaků kulturní památky, 
jmenovaných v § 2 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších 
předpisů.
Nesouhlas se závazným stanoviskem také nemůže být důvodem pro zrušení památkové ochrany 
(viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu 9 As 129/2020-30 ze dne 30. 7. 2020). Pokud 
tedy účastník řízení nesouhlasí s vydaným závazným stanoviskem, měl by nejprve hájit svá 
práva odvoláním a případně pak i podáním správní žaloby proti rozhodnutí stavebního úřadu, 
kterému takové závazné stanovisko slouží za podklad.
Ministerstvo kultury usnesením č. j. MK 57602/2023 OPP ze dne 5.10.2023 v souladu 
s ustanovením § 140 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, 
rozhodlo o spojení těchto dvou správních řízení, protože tyto dva předměty správních řízení 
spolu věcně souvisejí, týkají se stejné kulturní památky, nebrání tomu povaha věci, účel řízení 
nebo ochrana práv nebo oprávněných zájmů účastníka, ani nevzniká nebezpečí újmy 
účastníkům řízení.
Ministerstvo kultury si dopisy č. j. MK 47562/2023 OPP ze dne 14.8.2023 vyžádalo vyjádření 
k těmto žádostem od Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Ústí 
nad Labem a příslušné obce s rozšířenou působností a krajského úřadu.
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem, ve svém 
vyjádření č. j. NPÚ-351/k 70203/2023/PP/OEDIS ze dne 2. 10. 2023 nedoporučuje zrušení 
prohlášení předmětné věci za kulturní památku z následujících důvodů: „ Dům čp. 2 je přízemní 
zděná a omítnutá budova na velmi protáhlém obdélném půdorysu. Tvoří ji tři části: přední 
(severovýchodní) obytná, střední hospodářská (oběpatří soukromému vlastníkovi, st. p. č. 36/1) 
a zadní (jihozápadní) - rovněž hospodářského využití (jejím vlastníkem je obec Dušníky, st. p. 
č. 36/2).
Obytná část má podélná průčelí jednoduchého provedení, člení ho jednotlivé otvory s 
novodobými výplněmi. Severovýchodní štítové průčelí je zdobnější: má zaoblená nároží, 
profilovaná římsa odděluje štít s konkávními bočními křídly. Štít zdobí dvě dvojice lizén, v jeho 
středu je oválné, na výšku orientované okno v šambráně. Štít zakončuje trojúhelný fronton s 
profilovaným orámováním. Obě navazující hospodářské části mají fasády bez členění a 
3
prolamují je okenní a vstupní otvory, jejichž výplně jsou různého stáří. Stěny jihozápadní části 
jsou bez omítek, zdivo je kamenné s drobnými cihelnými dozdívkami kolem okenních otvorů, 
jihozápadní trojúhelníkovitý štít je vyzděn z pálených cihel.
Střecha domu je sedlová, severovýchodní část je krytá drážkovými taškami, střední části pak 
dvojitě kladenými bobrovkami. Z jihozápadní části, vlastněné obcí Dušníky, byla krytina 
sejmuta. Později byla tato část provizorně překryta plachtou, která je ale v současnosti již z 
větší části protrhaná.
Interiér severovýchodní obytné části je rozdělen na tři místnosti, jedna z místností je zaklenuta 
valenou klenbou s výsečemi, ve zbylých místnostech byly stropy, pravděpodobně v 80. letech 
20. století, sníženy (klenby ovšem zůstaly zachovány). Střední hospodářská část domu obsahuje 
tři místnosti s valenou klenbou, dříve používané jako koňská stáj. Okna jsou novodobá. V 
jihozápadní části (st. p. 36/2) se nacházela stáj pro dobytek.
Stavebně technický stav části domu vlastněné soukromým majitelem je poměrně dobrý, necitlivé 
úpravy provedené v minulosti jsou reverzibilní.
Havarijní je stav jihozápadní části domu (st. č. 36/2) vlastněné obcí Dušníky, která zřejmě 
rezignovala na jakoukoliv údržbu. Díky chybějící střešní krytině do této části dlouhodobě 
zatéká. Rubová strana kleneb je zarostlá náletovými dřevinami, k jejich prolomení ale dosud 
nedošlo. Je evidentní, že obnova střešního pláštěje pro tak malou obec značnou finanční zátěží, 
ale mimo jiné i z těchto důvodů Ministerstvo kultury či krajský úřad Ústeckého kraje vypisují 
dotační programy na obnovu památek. Není nám známo, že by minulé i současné vedení obce 
využilo těchto možností a žádalo o příspěvek z havarijního programu či z jiných dotačních titulů 
na nápravu tohoto nepříznivého stavu.
Dům byl postaven pravděpodobně na začátku 19. století. Do současnosti se dochoval do značné 
míry autenticky, ve hmotě a většině konstrukcí, s řadou klenutých prostor. Provedené nevhodné 
úpravy jsou vratné a objekt tak lze úspěšně rehabilitovat. Dům je cenným dokladem dobového 
způsobu výstavby ve venkovském prostředí daného regionu a díky svému umístění je rovněž 
výrazným historickým prvkem urbanistické skladby středu obce. S návrhem na zrušení 
prohlášení za kulturní památku proto nesouhlasíme. “
Městský úřad Roudnice nad Labem, stavební úřad, státní památková péče, ve svém 
vyjádření ze dne č. j. MURCE/41855/2023 ze dne 12. 9. 2023, také nedoporučuje zrušení 
prohlášení posuzované věci za kulturní památku a uvádí: „ Uvedená věc je kulturní památka 
venkovská usedlost, která je evidovaná v Ústředním seznamu kulturních památek pod 
rejstříkovým číslem 35045 / 5-2018. Byla prohlášena památkou před rokem 1988.
Návrh na zrušení prohlášení podali vlastníci pozemku st. p. 36/1, 36/2, k. ú. Dušníky, kterými 
jsou a obec Dušníky. Správní orgán využil dostupné fotografie a danou
památku osobně navštívil dne 7.9.2023 v přítomnosti vlastníků památky.
Objekt se nachází v centru obce Dušníky, k centrálnímu veřejnému prostoru je situován mírně 
radiálně. Přízemní, hladce omítaný dům na výrazně protáhlém půdorysu je zakončen sedlovou 
střechou. Do ulice je orientován výrazným štítem, zdobeným ve formě edikuly (střední část 
protnuta výrazně oválným oknem) s bočními projmutími travé. Hlavní vstup je z prostoru dvora. 
Střešní krytina na pozemku p. č. st. 36/1, jehož součástí je dům č. p. je skládaná z pálených 
tašek (severní část z profilované střešní tašky, jižní část z bobrovek). Stavba bez čp/če na p. č. 
st. 36/2 je bez střešní krytiny. Konstrukce krovu v jižní části objektu (p.p.č. 36/2) je hambalkové 
soustavy, kdy plnou vazbu tvoří ležaté stolice. Spoje jsou provedeny buď dubovými kolíky, nebo 
pomocí šroubů.
Severní část objektu (p.p.č. 36/1) má hambalkový krov v plné vazbě se stojatými stolicemi 
(sloupky, rozpěry a pásky). Námětky a krokve jsou tesařsky spojeny s vaznými trámy. Ujalových 
vazeb jsou kráčata napojena na výměnu. Okenní výplně severní, obytné části objektu jsou 
obdélného tvaru, jednoduché, jednokřídlé a ve štítu dvoukřídlé. Dřevěné trámy nemají žádné 
4
další členění. Hospodářská část má malá, na šířku obdélná okna, která jsou buď vyplněna 
luxfery, nebo jsou zazděna (částečně i plně). Patrné je, že otvory byly osazeny jednoduchou 
výplní s kovovými rámy, členěnými do osmi čtvercových tabulek. Rám tvořila ocelová pásovina. 
Dům č.p. 2 je součástí historického centra obce Dušníky. Objekt s příslušnou parcelou je ve své 
staršífázi stavebního vývoje zachycen na mapě stabilního katastru z roku 1843. Část navazující 
na obytný dům byla realizována později. Na mapě prvního vojenského mapování (1763-1787) 
obec není ještě založena. Hlavně na severní části objektu jsou patrné nepříliš citlivé stavební 
zásahy z konce 20. století (přístavek, výměna okenních výplní, změna pochozích ploch, úpravy 
interiéru). Je patrné, že zde došlo také k výměně střešní krytiny (bobrovky nahradila 
profdovaná taška).
Obytný a hospodářských objekt je ukázkou pozdně barokního typu zástavby podřipských vesnic. 
Dodnes je značně autenticky zachován, s velkým množstvím historických konstrukcí a detailů. 
Maximálním zájmem je zachování historických konstrukcí, prvků a technologických postupů in- 
situ.
Náklady na obnovu kulturní památky mohou být vyšší, ale vlastníci kulturních památek mají 
možnost žádat o příspěvek na udržování a obnovu kulturní památky, a tudíž zachovat památkové 
hodnoty. Např. Program záchrany architektonického dědictví, Podpora obnovy kidturních 
památek prostřednictvím ORP, Havarijní program. “
Ministerstvo kultury k tomuto vyjádření doplňuje, že obec Dušníky je zachycena na mapě 
prvního vojenského mapování (na mapě úplně vpravo uprostřed: 
http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=lvm&map_region=ce&map_lis  
t=c055). Na této mapě, přibližně v místech, kde se posuzovaný objekt nachází, je zakreslena 
stavba.
Dále na mapě stabilního katastru je dům vystavěn v celé své délce, včetně hospodářské části.
Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor kultury a památkové péče, ve svém vyjádření 
č. j. KUUK/129825/2023 ze dne 5. 9. 2023, zrušení prohlášení této věci za kulturní památku 
také nedoporučil: „Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor kultury a památkové péče po 
prostudování předložených písemností konstatuje, že se jedná o jednoduchý přízemní zděný 
pozdně klasicistní dům z počátku 19. století se sedlovou střechou, zděným štítem s projmutými 
bočními křídly, hladkými lizénami a oválným oknem v ose. Ostatní průčelí jsou hladká s 
jednoduchými obdélnými okny a dveřmi.
Krajský úřad Ústeckého kraje má za to, že deklarovaný havarijní stav kulturní památky a 
nedostatek finančních prostředků Obce Dušníky a uváděné omezení vlastníka v záměru 
vybudování podkroví nebo umístění fotovoltaických panelů na střechu kulturní památky 
nenaplňují tzv. „mimořádnězávažný důvod“ ve smyslu ust. § 8 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., 
o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, na základě kterého může ministerstvo 
kultury zrušit na žádost vlastníka prohlášení věci nebo stavby kulturní památkou.
Vlastník kulturní památky je ve smyslu § 9 odst. 1 památkového zákona, povinen na vlastní 
náklad pečovat o její zachování, udržovat ji v dobrém stavu a chránit ji před ohrožením, 
poškozením. Pokud právnická nebo podnikající fyzická osoba nenaplňuje ustanovení § 9 odst. 
1 památkového zákona, dopouští se přestupku ve smyslu § 35 odst. 1 písm. c) a může ji být 
uložena pokuta až do výše 2 000 000,- Kč.
Vlastníku kulturní památky může obec, kraj nebo MK ČR na jeho žádost poskytnout příspěvek 
na zvýšené náklady spojené se zachováním nebo obnovou kulturní památky (§ 16 památkového 
zákona), např. „ Program na záchranu a obnovu kulturních památek Ústeckého kraje dotační 
programy MK ČR - Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou 
působností, Havarijní program, Program záchrany architektonického dědictví. “
5
V souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších 
předpisů, bylo účastníkům řízení umožněno, aby se před vydáním rozhodnutí vyjádřili k 
podkladům, které Ministerstvo kultury v průběhu řízení shromáždilo. O tomto byli účastníci 
řízení informováni dopisem č. j MK 57685/2023 OPP ze dne 5.10.2023. Vlastníci této možnosti 
nevyužili.
Po vyhodnocení všech výše uvedených podkladů jednotlivě i ve vzájemných souvislostech 
dospělo Ministerstvo kultury k následujícímu závěru:
Ministerstvo kultury může zrušit prohlášení věci za kulturní památku podle § 8 odst. 1 zákona 
č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (dále také „památkový 
zákon“) pouze z mimořádně závažného důvodu. Tímto mimořádně závažným důvodem by 
měly být skutečnosti, které vyvracejí, že by věc stále ještě měla vlastnosti kulturní památky, jak 
jsou vymezeny v § 2 památkového zákona, tedy hodnotu historickou, uměleckou, vědeckou a 
technickou či přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem. Například 
havarijní stav objektu není mimořádně závažným důvodem, pro který by bylo možné statut 
kulturní památky zrušit. Stavebně technický stav je rozhodující pouze v případě, že by 
přicházela v úvahu už pouze demolice objektu. Jak uvádí například Městský soud v Praze ve 
svém rozsudku č. j. 14 A 33/2023-62 ze dne 28. 6. 2023: „Připuštění možnosti dosáhnout 
zrušení památkové ochrany prostým zanedbáním náležité péče o kulturní památku či snad 
dokonce její aktivní devastací, by ostatně bylo proti smyslu celé právní úpravy státní památkové 
péče. “
Předmětný objekt byl jako kulturní památka zapsán do Státního seznamu kulturních památek 
především z toho důvodu, že představuje jedno z nej starších stavení v obci, přičemž byl na 
evidenčním listu kulturní památky datován do období 2. polovina 18. století - 1. polovina 19. 
století. Dle popisu objektu na evidenčním listu kulturní památky se jedná o zděnou přízemní 
budovu na kosodélném půdorysu s patrovým štítem, jehož 2 pilastry nesou trojúhelníkový 
tympanon a mezi nimi se nachází oválné okno. 2 přízemní okna jsou bez architektonické 
výzdoby. Uvnitř objektu jsou místnosti klenuté valené.
V průběhu tohoto řízení nebylo potvrzeno, že by věc už nebyla nositelem popsaných 
památkových hodnot. Z popisu objektu vyplývá, že objekt se do dnešní doby dochoval z větší 
části v autentickém stavu ve hmotě i s většinou hodnotných konstrukcí. V severovýchodním 
průčelí je stále zachován zdobný štít, který zdobí dvě dvojice lizén, v jeho středu je oválné okno 
a je zakončen trojúhleným frontonem s profilovaným orámováním. Valené klenby se 
v interiérech objektu doposud dochovaly, dokonce i v jihozápadní části domu. Dům tak i 
v současnosti stále dokládá dobový způsob výstavby ve venkovském prostředí daného regionu 
a má historické i architektonické hodnoty. Vzhledem ke svému umístění je také výrazným 
historickým prvkem urbanistické skladby obce. Stále tedy naplňuje znaky kulturní památky 
jmenované v § 2 odst. 1 památkového zákona.
Stav objektu není ideální, a to především v jeho jihozápadní části na pozemku p. č. st. 36/2. 
Takový stav domu, který by neumožňoval obnovu jeho dožilých částí při zachování památkově 
cenné podstaty, však nebyl v průběhu řízení shledán žádným z dotčených orgánů, ani Národním 
památkovým ústavem. Dále v průběhu řízení nebylo potvrzeno, že by stavební úpravy objektu 
provedené v minulosti (přístavba verandy a chlívku, úpravy okenních otvorů a výplní, snížení 
stropů, změna střešní krytiny) zásadním způsobem narušily základní charakteristiku domu a 
významně zredukovaly jeho památkové hodnoty. Naopak, dle výše citovaného vyjádření 
Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Ústí nad Labem, jsou tyto 
úpravy vratné a případnou obnovu této kulturní památky lze zcela jistě provést tak, aby byla 
6
zajištěna její památková podstata a její hodnoty. Objekt je tedy stále možné úspěšně 
rehabilitovat. Po citlivé obnově bude tato kulturní památka i nadále významným historickým a 
urbanistickým prvkem obce.
Předchozí poškození či následné úpravy kulturní památky, které jsou napravíteIné a které 
nepřipravily věc o rozhodné autentické hodnoty, nelze zaměňovat s nenaplněním definičních 
znaků kulturní památky, jmenovaných v § 2 odst. 1 památkového zákona, nebo se situací, kdy 
tato věc srovnatelné hodnoty nikdy neměla. Dále je zde nutné upozornit, že nutná výměna 
především dřevěných konstrukcí nezakládá důvod pro zrušení prohlášení věci za kulturní 
památku. Náhrada dožilých a zničených stavebních prvků za nové je součástí tradičních 
stavebních postupů a na kulturních památkách se provádí zcela běžně.
Památková ochrana věci představuje veřejný zájem (zájem na ochraně dokladu historického 
vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti), který musí převážit nad individuálním 
zájmem vlastníka (viz např. rozsudek Nej vyššího správního soudu 2 As 120/2011 ze dne 31. 
10.2013). Četné úspěšné obnovy kulturních památek však dokládají, že zájmy vlastníka i zájem 
na ochraně kulturního dědictví lze skloubit. V zájmu památkové péče totiž není to, aby bylo 
přehnanými požadavky zabráněno v údržbě a využívání objektu (viz rozsudek Nejvyššího 
správního soudu 2 As 322/2015-73 ze dne 21. 4. 2016). Smyslem památkové ochrany není 
objekty konzervovat či „skanzenovat“, ale najít takové řešení, které umožňuje skloubení 
přítomných památkových hodnot, zachování detailů tvořících památkovou podstatu daného 
objektu, s požadavky pro další smysluplné využití objektu.
Při posuzování přípustnosti stavebních záměrů z hlediska zájmů státní památkové péče ve 
smyslu § 14 památkového zákona musí správní orgán vždy pečlivě vážit, zda omezení 
vlastnického práva, kterým je i závazné stanovisko, je proporcionální veřejnému zájmu na 
zachování památkové hodnoty dané věci. Tento test proporcionality stojí na třech kritériích - 
vhodnosti, potřebnosti a přiměřenosti v užším smyslu a každý případ je potřeba posuzovat 
individuálně. V případě, že vlastník se závazným stanoviskem nesouhlasí, lze se proti němu 
bránit příslušnými procesními prostředky. Námitky směřující proti závaznému stanovisku mají 
být řešeny podáním odvolání proti rozhodnutí příslušného stavebního úřadu, kterému je 
závazné stanovisko podkladem, ne zrušením památkové ochrany. Nesouhlas se závazným 
stanoviskem totiž nemůže být důvodem pro zrušení památkové ochrany (viz např. rozsudek 
Nejvyššího správního soudu 9 As 129/2020-30 ze dne 30. 7. 2020). Pokud tedy účastník řízení 
nesouhlasí s vydaným závazným stanoviskem, měl by nejprve hájit svá práva odvoláním a 
případně pak i podáním správní žaloby proti rozhodnutí stavebního úřadu, kterému takové 
závazné stanovisko slouží za podklad.
Prohlášení věci za kulturní památku také není pojato jako jednostranné omezení vlastnického 
práva bez náhrady, protože dle § 16 památkového zákona, může být vlastníku kulturní památky 
na základě jeho žádosti poskytnut příspěvek na zvýšené náklady spojené se zachováním nebo 
obnovou kulturní památky. Památkový zákon nabízí řadu fakultativních i obligatomích náhrad, 
vázaných na zachování a údržbu kulturní památky (možnost bezplatných odborných konzultací, 
čerpání finančních příspěvků - například z Havarijního programu, který vyhlašuje každoročně 
Ministerstvo kultury, lze čerpat příspěvky až ve výši 80 % celkových nákladů, a to především 
na odstranění havarijního stavu střech a nosných konstrukcí staveb v havarijním technickém 
stavu a na jejich statické a celkové stavební zajištění). Výše a způsob náhrad jsou dány povahou 
věci, zejména též odvisí od výše nákladů, jimiž obnova či údržba kulturní památky překračuje 
obvyklé náklady.
7
Z výše uvedených důvodů dospělo Ministerstvo kultury k závěru, že předmětný objekt, 
sestávající z obytného domu č. p. 2 s navazující hospodářskou částí, i nadále naplňuje znaky 
kulturní památky jmenované v § 2 odst. 1 památkového zákona. Správní orgán v průběhu řízení 
neshledal žádný mimořádně závažný důvod pro zrušení jeho prohlášení za kulturní památku. 
Posuzovaný objekt si i přes výrazné poškození a úbytek konstrukcí a nevyhnutelnost budoucích 
stavebních zásahů nadále uchovává stěžejní architektonické, historické i urbanistické hodnoty. 
Proto rozhodlo Ministerstvo kultury tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí, tedy 
nezrušit prohlášení předmětné věci za kulturní památku.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, 
ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta pro podání 
rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující po dni, kdy 
bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 správního řádu, který 
stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se uloží v provozovně 
provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve lhůtě 10 dnů ode 
dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele poštovních služeb 
připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 správního řádu za doručené 
posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě lhůta pro podání rozkladu). 
Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 zákona č. 300/2008 Sb., o 
elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který rovněž stanoví přednostní 
doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. Nepřihlásí-li se adresát do své datové 
schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se 
tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí 
rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, generální ředitelství
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem
Městský úřad Roudnice nad Labem, památková péče
Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor kultury a památkové péče
8

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o nezrušení prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0704736.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Mervová Jana

Popis dokumentu:

Dušníky, venkovský dům č. p. 2. Rozhodnutí o nezrušení prohlášení za KP. Vybrané informace jsou znepřístupněny z důvodu ochrany osobních údajů.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

7465310 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Brožová Ivana; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

03.11.2023

Licence:

Typ:	úřední dílo - dílo, na které se nevztahuje ochrana podle práva autorského (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 146792

Bližší specifikace:

Název	venkovský dům
Číslo ÚSKP	35045/5-2018
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 31522192

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o nezrušení prohlášení za KP
Číslo	MK 64228/2023 OPP
Datum nabytí právní moci	12.12.2023
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	146792 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 1629835

Název objektu:

Část obce: Dušníky

Č. dom.: č.p. 2

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Dušníky

Obec: Dušníky

ORP: Roudnice nad Labem

Okres: Litoměřice

venkovský dům (právní stav 146792)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 3345

Název lokality: Dušníky

Reálný typ: ves

Kat. území: Dušníky

Obec: Dušníky

ORP: Roudnice nad Labem

Okres: Litoměřice

Kraj: Ústecký kraj

venkovský dům (právní stav 146792)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 161

Název hist. regionu: Roudnice nad Labem

venkovský dům (právní stav 146792)

Ke stažení Náhled Poslat žádost