Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

407- fíť Národní památkový ústav
Došlo: 2024-01-24 12:10:08
čj NPU-310/7363/2024
Listů: 9 Příloh:
Maltézské náměstí 471/1
118 11 Praha 1
1002269757
Telefon: 257 085 111
Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelnatemkcr.cz
Rozhodnutí nabylo právní moci: ^3.'.^.:.^.^
za správnost: V Praze dne 8. 1. 2024 
č.j. MK 217/2024 OPP 
sp. zn. MK-S 13618/2023 OPP 
Vyřizuje/linka: Dědková Olga Mgr./428
Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Čáslavi
Jana Karafiáta 159/16
286 01 Čáslav
ROZHODNUTÍ
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové péče
prohlašuje
podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a zákona 
č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, soubor „Evangelická fara 
č. p. 159“ v k. ů. Čáslav, obec Čáslav, okr. Kutná Hora, Středočeský kraj,
za kulturní památku.
Soubor je tvořen:
• pozemek st. pare. č. 93 v k. ú. Čáslav, jehož součástí je fara č. p. 159 (bez provozního 
objektu)
• zahrada - pozemek pare. č. 88/ v k. ú. Čáslav
1
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, je účastníkem řízení: Farní sbor Českobratrské církve evangelické 
v Čáslavi, Jana Karafiáta 159/16, 286 01 Čáslav, IČO: 46405461.
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je Příloha č. 1 s orientačním zákresem 
umístění kulturní památky (soubor „Evangelická fara č. p. 159“ v k. ú. Čáslav, obec Čáslav, 
okr. Kutná Hora, Středočeský kraj) do kopie katastrální mapy.
Nedílnou součástí rozhodnutí je popis a 20 identifikačních fotografií kulturní památky 
(Příloha č. 2).
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo od Národního památkového ústavu, územního odborného 
pracoviště středních Čech v Praze, podnět k prohlášení souboru evangelické fary č. p. 159 
(pozemek st. pare. č. 93, jehož součástí je fara č. p. 159 (bez provozního objektu); zahrada - 
pozemek pare. č. 88/1), k. ú. Čáslav, obec Čáslav, okr. Kutná Hora, Středočeský kraj, za 
kulturní památku.
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze, 
jako odůvodnění uvedl: „Fara byla postavena na místě původní staré evangelické fary v roce 
1928 podle projektu významného architekta Bohumíra Kozáka, který byl synem 
českobratrského faráře ThDr. Františka Kozáka (1857-1926), působícího v Čáslavi do roku 
1925. V sousedním evangelickém kostele z 60. let 19. století od architekta Františka 
Schmoranze st., který je významnou dominantou Čáslavi, je osazena pamětní deska s tímto 
nápisem: PŘI TOMTO CHRÁMU PÁNĚ PŮSOBIL VLETECH 1888-1925 / Dr. FRANTIŠEK 
KOZÁK, / FARÁŘ, CÍRKEVNÍ SPISOVATEL, ZAKLADATEL / ŽENSKÉHO DOBROČ. 
SPOLKU *MARTA*A HUSOVA ASYLU. / NAROZ. R. 1857 V LÍSKU NA MORAVĚ, ZEMŘ. 
R. 1926 V PRAZE. / JEHO PAMÁTCE VĚNUJE / ČESKOBRATRSKÝ EVANG. FARNÍ SBOR 
ČÁSLAVSKÝ A SPOLEK *MARTA*. Architekt Bohumír Kozák vyrůstal v tehdejší staré 
evangelické faře. Spojitost architekta Bohumíra Kozáka s rodinou faráře Českobratrské církve 
evangelické v Čáslavi je zásadní, neboť v tomto městě navrhl vedle fary i další architektonicky 
velmi hodnotná a také odvážná díla moderní architektury (celkem šest novostaveb: pro 
českobratrskou církev pomník Matouše Ulického, dále Žižkův (Husův) sbor ve stylu klasicizující 
moderny z let 1924-1926 s první plochou střechou v Čáslavi, Střední zemědělskou školu z let 
1925-1926 či Pickovu vilu z roku 1928 a interiér Žižkovy síně na radnici). Pro Českobratrskou 
církev evangelickou navrhoval díla i mimo Čáslav - např. kostely v Poličce, Libni, Střešovicích 
a Nuslích. Sborové stavby navrhoval i pro nově založenou Církev československou husitskou 
(kromě Čáslavi také v Poděbradech, Prostějově, Zruči nad Sázavou).
Velmi zajímavá je značná analogie fary s architektovou vlastní vilou čp. 656/4 v 
Pevnostní ulici ve Střešovicích, rovněž pocházející z let 1927-1928. Pokud byl jeho vlastní dům 
navržen dříve, fara vznikla velmi krátce poté. Obě stavby koncipoval podobným způsobem 
(jednu s jeho osobní vazbou na místo jeho dětství a druhou pro jeho nové rodinné bydlení ve 
Střešovicích). Je možné předpokládat, že tuto podobu umírněné moderní architektury 
považoval za ideální typ pro rodinné bydlení. Puristicky laděnou pozdní modernu s tradičnější 
střechou navrhovali ve stejné době i jiní přední architekti, např. architekt František Kavalír, 
žák Jana Kotěry, který v Černošicích projektoval vilu čp. 256 z let 1926-1927, jejíž fotografie i 
plány byly publikovány v článku Společnosti architektů v časopise Styl, nabádající čtenáře k 
výběru autorizovaného architekta, který bude navrhovat uměleckou architekturu. V případě 
Čáslavi Bohumír Kozák volil takovou stavbu, která bude moderním domem v historickém 
2
prostředí. K jeho osobnosti stojí za zmínku, že byl velmi činný také v ochraně kulturních 
památek, v letech 1963-1976 byl předsedou Klubu Za starou Prahu.
Ohledně typu architektury je důležité poznamenat, že na území Středočeského kraje není 
žádná fara Českobratrské církve evangelické z období první republiky evidována v Ústředním 
seznamu kulturních památek. Za zmínku stojí jen nechráněná modernistická evangelická fara 
v Mělníce z roku 1937 na ploše kulturní památky staršího novorenesančního kostela z 90. let 
19. století. U jiné nedávno prohlášené kulturní památky, evangelického kostela ve Mšeně, 
modernistická farní budova nesplňovala architektonické hodnoty k prohlášení za kulturní 
památku.
Vzhledem k tomu, že evangelická fara v Čáslavi patří hodnotným stavbám moderní 
architektury a k městským budovám určeným pro veřejnost, je žádoucí architektonická 
rehabilitace interiéru přízemí s hlavním sálem, která se nyní připravuje. “
Součástí podnětu bylo též vyjádření Národního památkového ústavu, Metodického 
centra moderní architektury v Brně, ze dne 13. 7. 2023, č. j. NPU-371/53829/2023, které 
doporučilo podat podnět k prohlášení předmětného objektu za kulturní památku 
s odůvodněním: „Modernistická evangelická fara byla postavena v sousedství staršího 
evangelického kostela (kulturní památka rejst. č. ÚSKP 22915/2-924), kde nahradila starší 
objekt fary. Urbanisticky významná je rovněž poloha v centru města se zahradou, jež je z JZ 
strany vymezena městskými hradbami. Stavba vznikla v roce 1928 podle projektu architekta 
Bohumíra Kozáka - regionálně velmi významného, s přesahem i mimo region Čáslavská a 
středních Cech. Z hlediska kulturního dědictví Čáslavi je klíčový vztah architekta k 
evangelickému farnímu sboru - byl totiž synem faráře, spisovatele a především zakladatele 
ženského dobročinného spolku, pro jehož aktivity byl největší prostor domu uzpůsoben.
Stylově jde o umírněnou modernu či purismus se symetrickým uličním průčelím, jehož 
dominantami jsou jednoduše profilovaný vstupní portál a korunní římsa, stejnějako zdůraznění 
tří os s podkrovními vikýři. Pozoruhodné je pravoúhlé, dvakrát zalamované, zahradní 
schodiště, které se nápadně podobá stavbám Adolfa Loose, respektive jeho žáků (Heinrich 
Kulka, Jacques Groag) postaveným však až na počátku 30. let.
Budeme-li sledovat památkovou ochranu evangelických far, zjistíme, že chráněny jsou 
téměř výhradně stylově sjednocené areály sborů - jmenovat lze např. raně modernistické 
komplexy v Hradci Králové (1911-1912) či Pečkách (1914-1916) od Oldřicha Lišky nebo 
ojedinělý soubor Husova chrámu v Plzni (1925) s integrovaným činžovním domem, případně 
kyjovskou stavbu Josefa Poláška (1927), která se již plnohodnotně hlásí k funkcionalismu. 
Čáslavská fara je s jinými chráněnými areály architektonickou hodnotou i stupněm dochování 
srovnatelná, handicapem je jí jen stylově nesjednocený starší, zato významný a památkově 
chráněný, kostel. Stav zachování jednotlivých prvků podrobně mapuje návrh na prohlášení.
Aktuální technický stav fary je dobrý, zvažovaná oprava sálu a předsálí vychází 
především z požadavků na jejich využití a potřebu obnovit částečně poškozené podlahy.
Návrh na prohlášení fary č.p. 159 v Čáslavi od Bohumíra Kozáka obsahuje veškeré 
žádoucí informace pro zhodnocení kvalit navrhovaného objektu a souvisejících částí, jak v 
textové, tak přílohové části. Identifikační údaje přesně lokalizují stavbu a navrhovaný rozsah 
ochrany. Popis objektu je zevrubný, nastiňuje urbanistické souvislosti, nevynechává žádné 
náležitosti uměleckohistorického popisu exteriéru, interiéru a jeho vnitřního uspořádání. Stav 
zachování konstrukcí je dobrý, potřebné jsou jen dílčí opravy.
MCMA považuje návrh na prohlášení objektu za vyčerpávající. Vzhledem k obdobným 
příkladům ochrany farních areálů z počátku 20. století lze památkovou ochranu považovat za 
oprávněnou a pro prostředí města žádoucí. Z tohoto pohledu se lze ztotožnit s argumentační 
rovinou odůvodňující navržení fary č.p. 159 v Čáslavi za kulturní památku a 
DOPORUČUJEME tak podání návrhu na prohlášení. “
3
K podnětu se vyjádřil, na základě § 3 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové 
péči, ve znění pozdějších předpisů, Městský úřad Čáslav, Odbor školství, kultury a památkové 
péče, který ve svém vyjádření ze dne 31. 10. 2023, č. j. MěÚ/64870/2023/ŠKP, sp. zn. 
363/2023, prohlášení předmětného souboru za kulturní památku doporučil.
V souladu s ustanovením § 3 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve 
znění pozdějších předpisů, se dále vyjádřil Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor kultury 
a památkové péče, který ve svém vyjádření ze dne 31. 10. 2023, č. j. 135070/2023/KUSK, sp. 
zn. SZ_135070/2023/KUSK, prohlášení předmětného souboru za kulturní památku také 
doporučil.
Jako důvod uvedl: „Fara spolu se nachází na území městské památkové zóny Čáslav, u 
novorománského evangelického kostela architekta Františka Schmoranze, který je kulturní 
památkou, zapsanou od roku 1958, pod č. r. USKP 22915/2-924.
Fara byla vystavěna v roce 1928 na místě starší evangelické fary. Autorem projektu byl 
přední architekt Bohumír Kozák (1885-1978). Jeho otec ThDr. František Kozák působil jako 
českobratrský farář právě v Čáslavi, kde jeho syn Bohumír (vlastním jménem Božimír 
František) také vyrůstal. Jak je rovněž uvedeno v návrhu NPÚ, tato spojitost je zásadní a 
Bohumíra Kozáka přivedla později k možnosti realizovat další stavby v Čáslavi, a i další stavby 
pro Českobratrskou církev.
Kozák byl na české technice žákem Josefa Schulze a Jana Kouly. Po ukončení studia 
pracoval v ateliérech význačných osobností architektury - Josefa Schulze, Jana Kouly, Osvalda 
Polívky nebo Antonína Balšánka. Poté pracoval jako hlavní architekt ve stavebnífirmě Václava 
Nekvasila. Věnoval se později také ochraně památek, působil jako předseda v Klubu za starou 
Prahu. Angažoval se i v politice, byl jedním ze zakládajících členů Československé strany 
socialistické. Bohumír Kozák realizoval řadu staveb. Na počátku tvorby byl ovlivněn 
dekorativním kubismem, později se přiklonil k funkcionalistickému purismu. Jeho největším 
dílem je stavba ve své době ojedinělého komplexu Masarykových domovů 1926-1934 (později 
Thomayerova nemocnice v Praze - Krči.) Z mnoha jeho realizací v Praze lze jmenovat např. 
Ustav mateřství v Krči, Palác Avion (Palác Luxor), Telegrafní a telefonní ústředna na Žižkově, 
studentské koleje Budeč a Dejvice, palác Příkopy s pasáží a bývalým kinem Sevastopol, 
českobratrské kostely v Praze - Střešovicích, Libni a v Nuslích. Společně s akademikem 
Stanislavem Bechyně vypracoval řadu návrhů na přemostění Nuselského údolí v Praze. Mimo 
Prahu realizoval např. kostel Českobratrské církve evangelické v Poličce, faru evangelického 
sboru v Poděbradech, nebo banku v Kolíně.
Nejznámějším Kozákovým dílem na území Středočeského kraje je unikátní 
rondokubistická Radiotelegrafní vysílací stanice v Poděbradech. V Čáslavi se nacházejí i další 
jeho realizace - rondokubistické domy v Husově ulici, dnešní Střední zemědělská škola Čáslav 
(dříve Vyšší hospodářská škola) v Sadové ulici, nebo rodinný dům čáslavského podnikatele a 
mecenáše Emila Picka.
Podrobně je předmět návrhu zdokumentován a popsán včetně svých památkových 
hodnot v předloženém návrhu NPÚ - ÚOPSČ. Dle popisu NPÚ je stavba v dobrém stavebně- 
technickém stavu. Objekt fary je dochovaný celistvě ve své hmotě, s řadou památkově cenných 
detailů stylového řešení v interiéru i v exteriéru budovy. Stavba drobné zahrnuje dílčí novodobé 
stavební úpravy, které však nenarušily výrazněji její původní charakter.
Fara představuje nedílnou součást stavebního vývoje historického jádra Čáslavi, je 
nedílně spjatá s kulturní památkou, sousedícím evangelickým kostelem, který je památkovou a 
architektonickou dominantou této historické části města Čáslavi, která byla pro své památkové 
hodnoty prohlášena za městskou památkovou zónu. Architektonickým ztvárněním lze 
čáslavskou faru přirovnat ke Kozákově vlastní vile v Praze na Ořechovce. Stavba fary je 
kvalitním architektonickým dílem předního českého architekta Bohumíra Kozáka, je památkově 
4
cenná mírou zachování historických konstrukcí a detailů, jak je uvedeno v předloženém 
návrhu. “
Ministerstvo kultury podnět vyhodnotilo a zahájilo správní řízení o prohlášení 
předmětného souboru za kulturní památku. Účastník řízení byl o zahájení řízení vyrozuměn 
podle § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, 
dopisem Ministerstva kultury ze dne 11. 12. 2023, č. j. MK 74821/2023 OPP, a byl informován 
o svých právech a povinnostech v řízení.
Tímto dopisem byl rovněž v souladu s § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, 
informován o tom, že již byly shromážděny všechny podklady pro rozhodnutí a byl vyzván, 
aby se vyjádřil jak k nim, tak ke způsobu jejich zjištění, případně navrhl jejich doplnění 
v zákonem stanovené lhůtě. Účastník řízení této možnosti nevyužil.
Během hodnocení Ministerstvo kultury pečlivě zvážilo všechny výše uvedené podklady 
a stanoviska a rozhodlo o prohlášení souboru evangelické fary č. p. 159 v k. ú. Čáslav, obec 
Čáslav, okres Kutná Hora, Středočeský kraj, za kulturní památku, a to v takovém rozsahu, jak 
je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
V řízení bylo zjištěno, že tato prvorepubliková stavba, dosud stále sloužící pro potřeby 
evangelického sboru i jako byt faráře, byla postavená v roce 1928 na místě původní staré 
evangelické fary. Je dílem významného architekta, teoretika architektury a ochránce památek 
Bohumíra Kozáka, který vyrůstal v tehdejší staré evangelické faře, neboť byl synem 
českobratrského faráře ThDr. Františka Kozáka působícího v Čáslavi do roku 1925. Stylově lze 
budovu řadit k pozdní moderně, s puristicky řešenými fasádami, kdy dominantami 
symetrického uličního průčelí je jednoduše profilovaný vstupní portál, korunní římsa a tři 
podkrovní vikýře. Architektonicky je stavba velmi podobná architektově vlastní vile č. p. 656/4 
v Pevnostní ulici v Praze-Střešovicích, pocházející ze stejného období. Kromě bytu faráře je 
v 1. patře presbytema (místnost pro setkávání místní komunity během týdne) a farní kancelář, 
Komenského síň v suterénu budovy slouží pro bohoslužby během zimního období.
Fara stojí v historickém jádru města Čáslav, v sousedství novorománského 
evangelického kostela ze 60. let 19. století od architekta Františka Schmoranze, významné 
stavební dominanty Čáslavi a rovněž kulturní památky. S tímto kostelem je farní areál 
historicky spjat, tvoří s ním jeden funkční a pohledově velmi atraktivní celek a spoluutváří 
zdejší historické prostředí.
V řízení bylo dále zjištěno, že se budova do současnosti dochovala v exteriéru i interiéru 
z převážné části v původním stavu, pouze s drobnějšími utilitárními úpravami. V interiéru stojí 
za pozornost především téměř ucelený soubor dveří, místy původní dlažba a parketové podlahy 
či zábradlí schodišť.
Nedílnou a památkově cennou součástí areálu fary je i pozemek okolní zahrady, která 
je s vlastní farní budovou historicky spjata a tvoří s ní jeden nedílný i prostorově související 
celek. Provozní objekt stojící v areálu vedle fary, který je také součástí pozemku st. pare. č. 93 
v k. ú. Čáslav, nevyniká výraznějšími památkovými kvalitami. Proto není prohlášen za kulturní 
památku.
Závěrem Ministerstvo kultury konstatuje, že soubor vily č. p. 159 v k. ú. Čáslav svým 
umístěním, charakterem, historickou, architektonickou a urbanistickou hodnotou, zachovanými 
konstrukcemi i stavebními detaily splňuje podmínky pro prohlášení věci za kulturní památku 
ve smyslu ustanovení § 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších 
předpisů.
5
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. 
Lhůta pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den 
následující po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 
24 správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se 
uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve 
lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele 
poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 správního 
řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě lhůta pro 
podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 zákona 
č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který rovněž 
stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. Nepřihlásí-li se 
adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové 
schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty. O rozkladu proti 
tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává u Ministerstva kultury na výše 
uvedenou adresu.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, generální ředitelství
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze
Městský úřad Čáslav, úsek památkové péče
Krajský úřad Středočeského kraje, úsek památkové péče
Vlastní
6
Příloha č. 1: orientační zákres umístění kulturní památky (soubor „Evangelická fara č. p. 159“ 
v k. ú. Čáslav, obec Čáslav, okr. Kutná Hora, Středočeský kraj); nedílná součást 
výroku rozhodnutí č. j. MK 217/2024 OPP, ze dne 8. 1. 2024
stavba fary č. p. 159 na pozemku st. pare. č. 93 v k. ú. Čáslav 
pozemek st. pare. č. 93 v k. ú. Čáslav 
zahrada - pozemek pare. č. 88/1 v k. ú. Čáslav
7
Příloha č. 2: popis dle NPÚ a 20 identifikačních fotografií kulturní památky (soubor 
„Evangelická fara č. p. 159“ v k. ú. Čáslav, obec Čáslav, okr. Kutná Hora, 
Středočeský kraj); nedílná součást rozhodnutí č. j. MK 217/2024 OPP, ze dne 
8. 1.2024
Fara č. p. 159 je patrová zděná stavba na čtvercovém půdorysu, zakončená stanovou 
střechou s bobrovkami. Strohá průčelí mají deskovou korunní římsu. Ve střeše vynikají obdélné 
vikýře obložené měděným plechem.
Vstupy do budovy jsou ze tří stran (kromě zadního průčelí). Hlavní severovýchodní 
průčelí je v přízemí o třech osách a v patře o pěti okenních osách, boční jihovýchodní průčelí 
(směřující ke kostelu) v přízemí o dvou osách a v patře o třech osách. Do severozápadního 
průčelí o více osách je vkomponováno v ustupující hmotě zdivá zalomené schodiště, kryté 
plochou stříškou. Jihozápadní průčelí otočené do zahrady je trojosé, s předstupujícím 
středovým rizalitem.
Pohledová průčelí prolamují vertikálně obdélná okna a velká horizontálně obdélná okna 
(v bočních průčelích v přízemí). V hlavním uličním průčelí a bočním průčelí při kostelu mají 
okna jednoduché ploché šambrány. V obou zbylých průčelích jsou okna bez plastického 
orámování. Podstatné je, že se zachovala většina původních okenních výplní, včetně 
specifických strukturovaných skleněných tabulek do hlavního sálu (tato skla se opakují také 
zčásti ve dveřích v interiéru).
Hlavní vchod je uprostřed uličního průčelí, a to dvoukřídlými dveřmi s ozdobnou 
mřížkou, osazenými v pravoúhlém portálu s lištou. Postranní okna jsou opatřena shodnou 
mřížkou, stejně jako boční dvoukřídlé dveře v jihovýchodním průčelí v předstupující hmotě 
zdivá.
V hlavním průčelí nad vstupem je reliéfní nápis: ČESKOBRATRSKÁ EVANG. FARA. 
Tři vikýře v ose hlavního průčelí jsou důležitým architektonickým doplňkem modemistické 
stavby.
Interiér zůstal z převážné části dochován v původním stavu. Za pozornost stojí 
především téměř ucelený soubor dveří, místy původní dlažba a parketové podlahy či zábradlí 
schodišť.
Dominujícím prostorem prvního nadzemního podlaží je hlavní sál (zimní modlitebna), 
který zaujímá většinu plochy přízemí (v plánech suterénu), a je umístěn v zadní části dispozice. 
Tato „Komenského síň“ byla původně zřízená pro dobročinný spolek paní a dívek „MARTA“. 
Jedná se o architektonicky působivý prostor dělený do tří částí (evokující trojlodí), s hlubší 
středovou partií s čelním vyvýšeným troj stupňovým pódiem pro „řečniště“ a postranními 
částmi s velkými horizontálně obdélnými okny. Blíže vstupu do sálu je při dělení prostoru z 
každé strany pilíř křížového půdorysu. Celá místnost je završena rovným stropem. Do sálu vede 
velká prosklená plocha - troje dvoukřídlé dveře s původními madly, kováním a leptaným 
matným sklem a světlíková stěna v celé délce nade dveřmi, ze speciálních skleněných 
strukturovaných obdélných tabulek ve třech řadách po šesti - celkem osmnáct tabulek (shodné 
také u oken v sálu). Původní parketová podlaha v hlavním sále se nedochovala z důvodu 
poškození nevhodnými vlhkostními podmínkami. V přední části dispozice ve vztahu k ulici se 
nachází chodba předsálí, kde byla původně šatna. Teracová dlažba v předsálí již není dochována 
v původním stavu; byla poškozena při modernizačních úpravách. Směrem k severu je v předsálí 
sociální zařízení a kuchyňka, které vykazují novodobé úpravy. Podle původních plánů vnitřní 
dispozice býval hlavní vstup z ulice určený pro faráře (který nevedl přímo do předsálí ale 
směrem k jihu ke schodišti, s přístupem do jeho soukromých prostor v patře) a boční vstup ze 
směru od kostela pro věřící. Nyní se od hlavního vstupu z ulice vchází přímo do předsálí po 
novodobém dřevěném schodišti. V předsálí směrem k jižnímu výstupu ke kostelu jsou ještě 
zachovány původní dvoukřídlé dveře s leptaným sklem, s madly a se světlíkem ze 
8
strukturovaného skla (šest tabulek).
Schodištěm s působivým kovovým zábradlím v jihovýchodním rohu stavby se vstupuje 
do chodbičky patra (v plánech zvýšeného přízemí), a odtud do bývalé kanceláře a naproti do 
archivu. Dále se vchází do předsíně, situované kolmo ke zmíněné chodbičce. Předsíň je 
uprostřed dispozice, ze které se vstupuje do ostatních místností a na schodiště do obytného 
podkroví. Směrem do ulice bývaly kancelář, archiv, kuchyň. Do zahrady jsou orientovány tři 
pokoje. Z předsíně je možné vyjít vnějšími schody do zahrady. V patře se zachoval soubor 
původních dveří (dřevěných i prosklených se světlíkem se strukturovanými skly), místy 
parketové podlahy, kruhové okénko opatřené směrem do předsíně kovovou mřížkou (shodného 
řešení jako kovové zábradlí schodiště do patra) a dřevěné schodiště do podkroví.
Podkroví bylo zčásti využívané jako půda a zčásti k obytným účelům (směrem do zadní 
zahrady bývaly dva pokoje se vstupy na balkon). Dále zde byla ještě komora a prádelna. Ve 
vstupní chodbičce v podkroví stojí za pozornost původní dřevěné horizontálně pojaté zábradlí, 
původní dlažba či soubor původních dveří se zárubněmi. Krovová konstrukce je z velké části 
rovněž původní.
hlavní průčelí od jihovýchodu
hlavní průčelí od severovýchodu
9
vstup v hlavním průčelí
jižní průčelí
vstup v jižním průčelí
10

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0705552.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Mervová Jana

Popis dokumentu:

Čáslav - Čáslav-Staré Město, evangelická fara č. p. 159. Rozhodnutí o prohlášení za KP. Vybrané informace jsou znepřístupněny z důvodu ochrany kulturních statků.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

7584111 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Dědková Olga; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

08.01.2024

Licence:

Typ:	úřední dílo - dílo, na které se nevztahuje ochrana podle práva autorského (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 28958940

Bližší specifikace:

Název	evangelická fara
Číslo ÚSKP	107125
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 31860950

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení za KP
Číslo	MK 217/2024 OPP
Datum nabytí právní moci	17.01.2024
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	28958940 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 350565

Název objektu:

Část obce: Čáslav-Staré Město

Č. dom.: č.p. 159

Ulice: Jana Karafiáta

Č. or.: 16

Kat. území: Čáslav

Obec: Čáslav

ORP: Čáslav

Okres: Kutná Hora

evangelická fara (právní stav 28958940)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 1725

Název lokality: Čáslav

Reálný typ: město

Kat. území: Čáslav

Obec: Čáslav

ORP: Čáslav

Okres: Kutná Hora

Kraj: Středočeský kraj

evangelická fara (právní stav 28958940)

Kód CZ: 1727

Název lokality: Město

Reálný typ: hl. městská čtvrť

Kat. území: Čáslav

Obec: Čáslav

ORP: Čáslav

Okres: Kutná Hora

Kraj: Středočeský kraj

evangelická fara (právní stav 28958940)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 286

Název hist. regionu: Čáslav

evangelická fara (právní stav 28958940)

Ke stažení Náhled Poslat žádost