Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

Národní památkový ústav
Došlo: 2024-02-08 09:29:19
či NPU-310/12466/2024
Listů: 11 Příloh:
Ministerstvo kultury
Hiiiiiiiiiiniiiii1Uuzzry238
Maltézské náměstí 471/1
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111
Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
V Praze dne: 5. 1.2024
Č.j.MK 74314/2023 OPP
Sp. zn. MK-S 7831/2023 OPP 
Vyřizuje: Bc. Angela Smatláková
ROZHODNUTÍ
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové péče 
prohlašuje podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů 
pozemek pare. č. 480, jehož nedílnou součástí je roubený dům č. p. 124, k. ú. Žulová, 
obec Žulová, okr. Jeseník, Olomoucký kraj, za kulturní památku.
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, je účastníkem řízení:
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je příloha s orientačním zákresem umístění 
kulturní památky do kopie katastrální mapy, nedílnou součástí rozhodnutí je dále třicet šest 
vybraných identifikačních fotografií kulturní památky.
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo dne 22. 6. 2023 podnět od vlastníka k prohlášení dvou 
roubek č. p. 124 a č. p. 132 v k. ú. Žulová, za kulturní památku, a to včetně fotografické 
dokumentace. Celé znění tohoto podnětu bylo následující:
1
„ Vážení,
obracím se na Vás s dovolením s žádostí o pomoc při zachování dvou dřevěnek v obci 
Žulová v okrese Jeseník. Stal jsem se konečně jejich majitelem a mám zájem o jejich záchranu 
a prohlášení za nemovitou kulturní památku. Hodlám obě roubenky opravit, a přitom zachovat 
jejich stávající historickou podobu a hodnotu. K záchraně obou roubenek jsem již podnikl první 
kroky. Vyčistil jsem dlouhodobě nevyužívanou roubenku č. p. 124 od náletů, zabezpečil ji proti 
nezvaným návštěvníkům. V letošním roce hodlám domek zajistit dle odborného doporučení z 
hlediska jeho stability před plánovanou obnovou. Pozval jsem odborníky na obnovu 
historických dřevěných konstrukcí, taky tesaře a diagnostika zabývajícího se dřevěnými 
konstrukcemi. Ti konstatovali, že záchrana domku je možná i bez velkých ztrát původní materie. 
Druhý domek č. p. 132 je v lepším stavu, ale jelikož se jedná o stavbu starou rovněž cca 300 
let, lze předpokládat, že i zde bude obnova velmi nákladnou záležitostí.
Technický stav domku vyhodnotila již před tím na podnět Národního památkového 
ústavu, ú. o. p. v Olomouci studentka Mendelovy univerzity ve své diplomové práci. Roubenky 
jsou bohužel v horším stavu způsobené nejen stářím, ale i kvůli pro rodinu problematické 
konfiskaci po roce 1945.
Abych se mohl věnovat obnově obou roubenek, jak jen to bude potřebné, navrhuji 
prohlásit každou roubenku zvlášť, přestože stojí vedle sebe a mají jednoho majitele. Nacházejí 
se pod unikátní kulturní památkou okresu Jeseník, zříceninou hradu Friedberg s klasicistním 
kostelem sv. Josefa a mostem, a jsou s ní velmi pravděpodobně i historicky svázány. Jejich 
historie je mi dobře známa od 19. století ze vzpomínek mé rodiny, která do Žulové, města s 
rozvinutým kamenoprůmyslem, přišla za prací a roubenky v blízkosti kamenolomu se jim staly 
domovem.
V těchto dřevěnkách žila moje prababička, narodila se zde moje babička, maminka a 
ostatní členové rodiny. Proto bych chtěl nadále pokračovat v zachování dřevěnek pro další 
generace, a také pro širší veřejnost, jakožto jedinečných staveb dochovaných v autentickém 
stavu v podhradí bývalého hradu Friedberg.
Předem vám děkuji za Vaši pomoc při záchraně dřevěnek, které by jednou mohly sloužit 
i jako muzeum lidové architektury apod.
V příloze Vám posílám analýzu k oběma dřevěnkám od NPÚ, ú. o. p. v Olomouci.
Příloha:
Žulová (Friedberg, Frýdberk...), roubenka č. p. 124 (původně č. p. 2), Z historie (SHP 
Žulová - hradby, PÚ Olomouc, 2000):
Hrad Vrideberg (Frýdberk) vznikl na půdě vratislavských biskupů, ale proti jejich vůli. 
Stejně jako nedaleký hrad Kaltenštejn ho vystavěl Johann Wisthub či Wůstehube. Poprvé je 
zmiňován v písemných pramenech v nedatovaném seznamu majetku vratislavských biskupů 
"Liber fundationis", který pochází z r. 1290 nebo až z počátku 14. století. R. 1358 koupil hrad 
od bratrů Václava a Jindřicha Haugwitzů vratislavský biskup Předav z Pogarel. V r. 1639 za 
třicetileté války hrad dobyla nisko-otmuchovská švédská vojska. Švédové před svým odchodem 
z hradu vyhodily jeho část do povětří. Zbytek zničil následně vzniklý požár. V r. 1642 chtěli 
Švédové znovu obsadit hrad, ten byl ale již v troskách. V r. 1703 byl do obnovených budov 
hradu umístěn pivovar a také hradní kaple.
Wikipedie: Číslování domů bylo uzákoněno v době vlády Marie Terezie v únoru 1770 a 
ve většině obcí proběhlo od podzimu 1770 do roku 1771. Zpočátku nemělo charakter trvalého 
2
označení, ale pořadového čísla v konkrétním soupise, třebaže dům byl číslem až do dalšího 
přečíslování „popsán" křídou na vrata či dveře. Číslování se provádělo s pomocí vojska v 
přirozeném sledu tak, jak lze obec postupně projít, obvykle po směru chodu hodinových ručiček. 
Začínalo obvykle nej důležitější, zpravidla veřejnou budovou (panské sídlo, fara, rychta, 
nejbohatší usedlost). U obcí ležících podél silnice číslování obvykle začínalo prvním domem po 
pravé straně vesnice ze strany, kterou přijíždí vrchnost, po opačné straně se pak vracelo. 
Domovní čísla bývala napsána na dřevěné, plechové, popř. keramické tabulce, vytažena v 
omítce nebo provedena štukem.
V městečku Friedberg (Žulová) dostal při číslování domů v 18. století č. 1 pivovar 
využívající budovy starého hradu Friedberg. Dřevěné domky v podhradí souč. č. p. 124 a 132 
dostaly č. p. 2 a 3. Je možné, že byly postaveny pro pracovníky pivovaru a patřily k majetku 
biskupství. Je velká škoda, že domovní číslo namalované na dřevěné tabulce, které ještě 
pamatuje předcházející majitel p. Staněk, již neexistuje. Každopádně zde začínalo číslování 
domů v Žulové, pokračovalo přes dolní náměstí na náměstí horní.
Domek č. p. 124 se nachází v podhradí hradu, na jehož zřícenině byl na počátku 19. 
století vystavěn kostel sv. Josefa. Hrad využil úzkou ostrožnu nad soutokem říčky Vidnavky a 
Stříbrného potoka. Domek č. p. 124 využívá vody ze Stříbrného potoka.
Domek č. 2 (souč. č. p. 124): Na mapě povinných císařských otisků je domek viditelně 
menší i kratší než domek č. 3. Stejně tak i na indikační skice, se kterou se pracovalo a byla 
vydávána jako platná katastrální mapa často ještě těsně po polovině 19. století. Na evidenční 
mapě z 2. poloviny 19. století, vydané mezi r. 1874 - 1895, je domek č. 2 zakreslen v přibližně 
stejné velikosti jako domek č. 3. Z době kolem poloviny 19. století muselo dojít ke zvětšení 
roubenky č. 2. K rozšíření stavby sroubené z hraněných trámů bylo použito způsobu známého 
ze středního Polabí (Václav Frolec, Josef Vařeka: Encyklopedie. Lidová architektura, Praha 
1983). Na místo trámů bylo ke sroubení stěn použito silných fošen. Do 1. čs. republiky byla 
prováděna pouze potřebná údržba, mezi světovými válkami 20. století pak byly jistě přistaveny 
další hospodářské přístavby s využitím kamene a cihly.
Na mapě prvního vojenského mapování z r. 1763 a 1780-83 nejsou domky č. p. 2 a 3 
(124 a 132) zaznamenány, zástavba městečka je zakreslena jen zjednodušeně. V té době již 
domky č. p. 2 a 3 musely stát, pokud číslování domů zde proběhlo v r. 1770-1 jako všude.
Popis objektu: Domek č. p. 124 je v základním rozvrhu v podélném směru dvouktrakt s 
trojdělením obytného předního traktu, kde je napříč ložená síň situována do středního dílu, a s 
dvoj dělením zadního traktu, kde menší díl na západní straně navazuje funkčně na obytný přední 
trakt. Zadní trakt je hospodářským zázemím domu. Ze severní strany jsou k němu připojeny 
drobné hospodářské přístavby z režného kamenného zdivá, cihel a dřeva. Zadní trakt je 
částečně podsklepený. Domek je postaven na terasách svahu klesajícího ke Stříbrnému potoku. 
Přední trakt domku využívá horní terasy u cesty, vyzvednuté nad úroveň cesty, zadní 
hospodářský trakt s přístavbami využívá sníženou terasu zařezanou do svahu. Obytná část 
domku je roubená s cihlovou omítanou vestavbou otopného zařízení. Zadní hospodářská část 
je omítaná, postavena z kamene a cihel, doplněna dřevěnými konstrukcemi. Cihel je použito 
pro stavbu záchodku a části přilehlého chlívku. Domek se v průběhu své existence zvětšoval, 
což je dobře vidět na jeho konstrukčním systému. Barokní roubený domek obdélného půdorysu 
se sedlovou střechou byl půdorysně rozšířen, v dispozici domku, v jeho předním traktu zůstal 
ve hmotě dobře zachován. Dvoutrakt je obdélného půdorysu, stejně jako jeho zadní přístavby.
3
Domek je podélně orientovaný k cestě i potoku, má asymetrickou sedlovou střechu. Na severní 
straně je delší a mírnějšího sklonu, pod její ochranu je zahrnut taky zadní trakt i zadní drobné 
přístavby. Již na první pohled je v roubených stěnách vidět zvětšení původního barokního 
roubeného domu směrem na západ a sever. V západním směru dostal původní domek 
prodloužením stavby větší světnici, v severním směru díky přistavení zadního traktu roubenou 
světničku nad sklepem a hospodářské zázemí s chlévy, záchodkem a půdičkou pro seno. Do 
zadní části síně v předním podélném traktu domu je situována dymníková kuchyň s topeništěm 
ve výklenku na pravé straně, oddělená od předsíně klenebním pasem. Předsíň je komunikačním 
uzlem domu. Vstupuje se z ní směrem na západ a východ do světnic s rovným stropem, směrem 
na sever přes dymníkovou kuchyň do hospodářské části domu v druhém podélném traktu. K 
odvodu splodin byl nad kuchyní vystavěň dymník vyzděný z cihel, který zůstal zachován. Jeho 
těleso tvarované do komolého jehlanu prostupuje chodbou v podkroví za výstupem ze schodiště 
a ve zúženém přechodu do hranolu vybíhá nad hřeben střechy. Komín je zakončen komínovou 
hlavou s dvojicí průduchů na každé straně. Dymník je podepřen ze tří stran zděnými zdmi 
kuchyně a klenebním pasem. Zděné jsou zdi kuchyně i topeniště s varnou deskou a kamny pod 
kotlem. Přikládací otvor do kamen pod kotlem je uzavřen kovovými dvířky se závorkou, otvor 
pod ním pro vybírání popela je bez dvířek. Popel z topeniště s varnou kovovou deskou propadá 
kovovým roštem, je vybírán otvorem uzavřeným kovovými dvířky s porcelánovou ručkou. Na 
protější straně je nika, pod vápenným nátěrem se objevuje zakouřená omítka, může jít o 
přikládací otvor již neexistující pece nebo zde mohl být i krbeček pro osvětlení kuchyně. 
Topeniště je otevřeno do dymníku, z kamen pod kotlem je kouř do dymníku veden komínkem. 
Otvor do dymníku nad krbečkem je nyní uzavřen traverzami. Z kuchyně se prochází dveřmi a 
sestupuje po dřevěných žebříkových schodech do zadního hospodářského traktu. Na dymník 
byla napojena taky kamna ve světnicích. Podlážka a otvor pro odvod spalin od kamen v pravé 
světnici zůstaly zachovány. Pravá světnice má pohledový trámový strop. Stropní trámy mají 
okosené pohledové hrany. Záklop je ze spodní strany omítnutý. Omítky jsou obílené vápnem, 
podlaha je prkenná. Okna v místnosti jsou tři, dvě na východní a jedno na jižní straně. Jsou 
poměrně malá čtvercová, dvojitá rámová, s křídly zavěšenými do rámů osazených do vnitřního 
a vnějšího líce stěny. Vnitřní část okna je dvoukřídlá otevíravá směrem dovnitř, rám má střední 
dělící sloupek. Vnitřní křídla všech oken světnice mají kovové terčíky s vykrajovanými štítky ve 
tvaru čtyřlístku jsou v uzavření ještě někde zajištěna obrtlíkem. Okenní závěsy jsou venkovní, 
barokního typu, křídla jsou zavěšena na jednodílné háky připevněné k rámům. Závěsy jsou z 
plechu, rozklepané do trojlístku roztaženého ve vertikálním směru, ke křídlům jsou přibity třemi 
kovanými hřebíčky. Kovanými hřebíky jsou zajištěny i spasované rohy okenních křídel. Oknu 
na jižní straně světnice vnější část okna chybí. Zato u oken na východní straně světnice jsou 
vnější okenní křídla zachována. Vnější strana okna je zde jednokřídlá, křídlo je otevíravé ven, 
dělené křížem, zavěšeno na levé straně do rámu. Tabulky jsou v dřevěném rámu zatmeleny 
sklenářským tmelem. Závěsy jsou obdobného provedeníjako u vnitřních křídel, rohy křídel jsou 
zde zpevněny dynamicky tvarovanými rohovníky. Dveře ve vstupu do pravé světnice jsou 
rámové, jednokřídlé, plné, kazetové, dělené křížem, s ozdobným venkovními závěsy barokního 
typu, háky jsou dvoudílné. Dveře jsou bez krycího nátěru. Mají jednoduchou kovovou kliku a 
ozdobně vykrajovaný štítek, kovový krabicový zámek s jednoduchým vykrajovaným plastickým 
zdobením, odpovídajícím 2. polovině 19. století. Světnice na levé straně je komunikačně 
propojena s roubenou světničkou v zadním traktu, do níž se původně vstupovalo z hospodářské 
4
části v zadním traktu. Tento vstup s tesařskou zárubní je zazděn. Světnice a světnička na levé 
straně mají trámový podhledový strop. Podhled je omítnut na rákos. Stěny v interiéru jsou 
vybíleny, světnička má obílené stěny zkrášleny modrým vzorem naneseným válečkem. Okna jsou 
v levé světnici čtyři, dvě na jižní a dvě na západní straně. Na západní štítové straně jsou stejná 
čtvercová okna jako na východní štítové straně, jsou značně poškozená - v havarijním stavu. 
Okna na jižní straně světnice jsou o něco vyšší. Jsou stejné konstrukce jako ostatní výše popsaná 
okna, jen jsou z vnitřní strany zajištěna dvěma obrtlíky i terčíky k uchopení křídel s 
vykrajovanými štiky ve tvaru čtyřlístku. Venkovní část okna blíže vstupu do místnosti je mladší, 
má závěsy křídel vnitří zadlabané, zakončené kuželíkem s kuličkou, odpovídající 2. polovině 19. 
století. Světnička je osvětlena ze západní strany jedním dvojitým kastlovým oknem, čtvercovým, 
dvoukřídlým, otevíravým, s křídly dělenými na poloviny, s venkovními křídly otevíravými 
směrem ven, v otevřené poloze zajištěny háky. Vnitřní křídla jsou otevíravá směrem dovnitř. 
Vnitřní i vnější křídla jsou vždy v líci stěny, jsou zavěšena na vnitřní zadlabané závěsy 
válcového tvaru, kliky jsou zlaté mosazné typu Elegant ...toto okno odpovídá 20. letům 20. 
století. V levé světnici stála u společné zdi s kuchyní kamna. Ve vstupu do levé světnice ze síně 
jsou plné kazetové dveře dělené křížem, původně s krabicovým zámkem, jsou zavěšeny na 
dvoudílné háky. Dveře jsou opatřeny světle zeleným krycím nátěrem. Mají stejnou barvu jako 
dveře ve vstupu do domu z ulice. Ty jsou rovněž rámové, kazetové, rozčleněné na 5 polí, horní 
dvě pole jsou světlíkem poskytujícím světlo síni. Dveře mají venkovní horizontální závěsy 
zakončené srdíčkem, zavěšené do jednodílných háků, stejně jako zadní dveře, vedoucí 
zdymníkové kuchyně do hospodářské části domu. Ty jsou ale jistě starší, svlakové, spasované 
ze svislých prken ...původně měly zřejmě dřevěný krabicový zámek, po kterém zůstala pouze 
zástrčka. Pod něj byl později umístěn kovový krabicový zámek, který chybí. Tyto dveře jsou 
opatřeny bílým nátěrem a jsou vsazeny jako všechny výše popsané dveře do tesařských zárubní. 
Dveřmi se vchází do zadního traktu, hospodářské části domku. V úrovni vstupu je půdička 
prosvětlená z východní strany jedním čtvercovým jednoduchým dvoukřídlým okénkem, 
členěným do kříže, s křídly otevíravými směrem dovnitř. Jeho kování je obdobné jako u oken v 
přední obytné části domku. K chlévům a ke sklepu se sestupuje po přímém dřevěném schodišti 
přistaveném podélně k jižní stěně. Zadní trakt je komunikačně propojen s obytnou částí i 
zahradou za domem. Využívá nižší terasy zaříznuté do svahu, do které je na západní straně 
zahlouben sklípek obdélného půdorysu, který má valenou klenbu velmi malého vzepjetí. Je 
prosvětlen jednoduchým čtvercovým okénkem na západní straně, posunutým oproti původnímu 
zazděnému okennímu otvoru vose směrem k vrcholu klenby. Okénko má obdobné kování jako 
okna přední obytné části domu. Je jednokřídlé, otevíravé, dělené křížem. Sklep byl původně 
odvětrán ještě malým okénkem na severní straně, s rozevírajícím se ostěním směrem dovnitř. 
To bylo ale skrze pozdější severní kamennou přístavbu zazděno. V blízkosti vstupu je menší 
nika, pravděpodobně pro umístění světla. Zárubeň ve vstupu do sklípku je kamenná, dveře 
chybí, zbyly po nich jednodílné háky, do sklípku se schází po schodech o čtyřech stupních, s 
nášlapnou vrstvou z plochých kamenů. Severní strana zadního hospodářského traktu je v 
rozsahu vstupu a dvorních přístaveb převážně zděná z cihel, ostatní zdivo hospodářského traktu 
domku je kamenné. Vedle sklepa, je do první osy severní strany zadního traktu situován vstup 
do zahrady s dřevěnými svlakovými dveřmi s horizontálními venkovními závěsy ukončenými 
kónickým rozšířením, zvenčí oplechovanými a vsazenými do kamenné zárubně. Vedle vstupu ze 
zahrady je prasečí chlívek s pozůstatkem roubení na západní a patrně i na severní straně. Na 
5
západní straně je část roubení nahrazena dozdívkou z velkých kamenů, na severní a východní 
straně prkennou stěnou. Chlívek je přístupný z jihu - z interiéru hospodářského traktu. Jeho 
vnitřní strana je dvouosá. V pravé ose se nachází vstup do chléva s dřevěnými svlakovými 
dveřmi obdobné konstrukce jako ve vstupu do zahrady, v levé ose je při zemi obdélný otvor 
opatřený žlabem. Vnitřní stěna chléva je cca do 1 m zděná z cihel zakončená prknem. Vedle 
chléva je situována přístavba záchodku zděného z cihel, na severní straně s čtvercovým 
jednokřídlým okénkem otevíravým směrem dovnitř, vnitřní jižní strana záchodku je otevřená do 
interiéru. Původně zde patrně byla prkenná stěna. Křídlo okénka je dělené dřevěnými příčkami 
do kříže, okénko má opět obdobné kování jako okna v přední obytné části domku. Ostatní část 
prostoru podpůdičkou je chladná, vyzděna z kamene, proniká do ní světlo čtvercovým okénkem 
ze severní strany, opět jednokřídlými, otevíravým směrem dovnitř, děleným příčkami do kříže.
Zvětšení roubeného domu bylo provedeno patrně rámovou konstrukcí se stěnami 
sroubenými ze silných širokých fošen spojených na vnější straně v rozích na rybinu. Do systému 
zapadá i dřevěná příčka mezi levou světnicíc a světničkou. Roubená stěna je v průčelí ukončena 
sloupkem. Fošny zvětšené části domu jsou pak do slopku začepovány nebo zasunuty. Roubení 
původního domu je provedeno zhraněných trámů, v nárožích do sebe trámy zapadají tzv. na 
rybinu. Trámy na sebe dosedají nasraz. Zvětšená část domku působí masivněji, většího průřezu 
jsou i stropní trámy, které již počítají s větším rozponem stropu náležícího světnici i přilehlé 
světničce, neboť příčka mezi nimi je tenká, rovněž sestavena ze silných širokých fošen namísto 
trámů. Konstrukce střechy původního roubeného domku zůstala zachována, střecha přístavby 
zadního traktu na ni navázala. Krov části domku sroubené z trámů je srdcem střechy celého 
objektu, na něj reagují střechy pozdějších přístaveb. Je hambalkové konstrukce s hambalky 
spojenými s krokvemipřeplátováním bez krytí. Původní roubený domek měl obě náspí chráněna 
přesahy střechy, vytvořenými ze stropních trámů vytažených před fasádu k podpoře římsového 
trámu, na němž jsou osedlány krokve. Na římsový trám zadní strany domku byly později 
osedlány i krokve střechy zadního traktu. Situace je dobře čitelná v pohledu z hospodářského 
traktu v napojení jeho střechy na střechu původního roubeného domku. Na přední straně domku 
jsou konce krokví zkráceny pro eternitovou krytinu a připevnění žlabu. Do podkroví obytné 
části domku se vystoupá po přímém dřevěném žebříkovém schodišti přistaveném k západní stěně 
vstupní síně s žulovou dlažbou. Podél stěny v přední části síně před vstupem do levé světnice. 
Podkroví je trojdílné, stěny místností jsou vytvořeny ze širokých prken. Zadní část síně v 
podkroví vyplňuje těleso dymníku, do přední ústí schodiště. Dřevěné prkenné stěny síně, 
využívající příčných vazeb krovu, se otevírají vpravo a vlevo do podkrovních místností 
dřevěnými svlakovými dveřmi jednoduché konstrukce. Levá místnost je širší než pravá, její 
dvojitá dřevěná podlaha s vloženou hliněnou protipožární vrstvou je lemována prkennou lištou. 
Místnost patrně sloužila k uskladnění obilovin. Pravá místnost s hliněnou vrstvou na záklopu 
je rovněž lemovaná prkennou lištou.
Konstrukce domku vyhovuje dobovým požárním nařízením. Nad trámovým stropem 
pravé světnice je podlaha pokryta lepenicí, krovová konstrukce je zde opatřena vápenným 
nátěrem, nad levou světnicí se stropem s omítaným pohledem již krov natřen vápnem není, 
podlaha je pokryta lepenicí a prkennou nášlapnou vrstvou.
Severní část střechy má dochovanou šindelovou střešní krytinu. Šindelovou krytinu 
nahradilo na jižní straně bednění. Na severní straně je šindel překryt starším typem 
osinkocementové - eternitové krytiny, na jižní straně je na bednění položena eternitová krytina 
6
mladšího typu. Kombinace šedých a červených šablon vytváří na střeše při čelním pohledu na 
domek jednoduchý dekor. Nadstřešní část komínu je zděná z cihel, komínová hlava je opatřena 
průduchy.
K zadnímu traktu domku jsou přistaveny přístavby z kamene a dřeva. Podle níže 
představených katastrálních map by měly pocházet až z období mezi světovými válkami 20. 
století. V té době byl kamenný průmysl v rozkvětu. Je to vidět i na úpravách zadní části - 
přístaveb. Na severozápadní straně byla v té době postavena kamenná přístavba s pultovou 
střechou navazující na střechy hlavního objektu. S půdičkou či seníkem s prkennými 
obvodovými stěnami. Na západní a severní straně je přístavba prosvětlená vždy jedním 
čtvercovým jednoduchým do kříže členěným jendokřídlovým okénkem. Vstup je situován na 
východní stranu, má kamennou zárubeň a oplechované dveře. Vrátka v otvorech na půdoičku 
jsou rovněž situována na východní stranu.
Závěrem: Původní barokní roubený domek se sedlovou střechou o sklonu 48° byl 
přibližně podle dochovaných konstrukcí zvětšen v době kolem poloviny 19. století zcela jistě v 
souvislosti s modernizací kuchyně a vystavěním dymníku vyzděného z cihel, a potřeby zvětšit 
obytné a hospodářské prostory. V období mezi světovými válkami došlo k rozšíření hospodářské 
části objektu přístavbami na severní straně. Stavební úpravy proběhly patrně v zadním traktu, 
nad sklepem byla zřejmě původní komora upravena na světničku propojenou slevou světnicí v 
obytné části domku. Střecha celého domku i s původní šindelovou krytinou byla překryta 
eternitovou krytinou z kosočtvercových šablon. Ve 2. polovině 20. století byla krytina přední 
části střechy vyměněna. Šindel byl nahrazen bedněním a tuto část střechy pokryla nová 
eternitová krytina z čvercových šablon.
Závady objektu: poškození střechy na straně kpotoku ...voda zatéká k základům domku 
i jeho přístaveb ..., chybí podstatná část svodu na čelní straně, voda teče k levému rohu průčelí 
a vzlínámím zdivém poškozuje vlhkostí trámy roubení ...vpředu i zboku následkem toho zcela 
zničená část roubené stěny ...dožilá střešní krytina, zvláště na střechách přístaveb mírného 
sklonu v destrukci ...voda zatéká do zděných konstrukcí, které podléhají destrukci, zvláště v 
levém rohu zadního traktu (pohled ze severu) a u nej mladších přístaveb ...střechy zde nejsou 
opatřeny žlaby, pro destrukce zatéká voda k základům a do zdivá.
Je potřeba stavbu zajistit, než bude vypracován návrh obnovy: zajistit proti vodě 
...opravit svod, opravit střešní krytinu alespoň provizorně, podepřít hroutící se konstrukce.
Jestliže má být dřevěnka zachována ve své historické podobě, mají být vyměňované 
poškozené prvky dřevěných kontrukcí nahrazeny svými tvarovými kopiemi, stávající spoje 
mají být do obnovované konstrukce okopírovány. Na stavbu bylo použito měkkého dřeva, 
stejné dřevo má být použito i na opravu, obnovu objektu. Celý objekt je dochován v 
autentickém historickém stavu, ač značně poškozen. Z památkového hlediska jsou cenné mj. 
všechny truhlášké prvky i způsob provedení střechy a její střešní krytiny. Z hlediska 
památkové péče za historickou je třeba považovat krytinu šindelovou i eternitovou. “
Výše citovaný podnět k prohlášení za kulturní památku byl následně předán 
k odbornému posouzení a případnému doplnění návrhu Národnímu památkovému ústavu, 
územnímu odbornému pracovišti v Olomouci. Dne 29. 6. 2023 obdrželo Ministerstvo 
kultury doporučující návrh na prohlášení domu č. p. 124 ve své plné hmotě s bezprostředním 
okolím, tj, s pozemkem pare. č. 480 a domu č. p. 132 ve své plné hmotě s bezprostředním 
7
okolím, tj, s pozemkem pare, č 479, vše v k. ú. Žulová, obec Žulová, okr. Jeseník, Olomoucký 
kraj, za kulturní památku. Celé znění tohoto dopisu bylo následující:
„/ přes mnohovrstevnatou stavební historii se domy čp. 124 a čp. 132 v Žulové 
zachovaly ve výjimečně autentickém stavu. Představují lidovou roubenou architekturu typickou 
pro podhůří Jeseníků a Rychlebských hor. Oba domy znamenají doklad historické zástavby v 
lokalitě, kde se od šedesátých 19. století začal významně rozvíjet kamenoprůmysl. Zcela 
svébytná je lokalizace domů v rámci urbanismu města. V severní části podhradí zaujímá 
nezastupitelné místo, které představuje vzácný příklad obydlí drobných řemeslníků bez 
primárního využití pro zemědělské účely poblíž místa těžby kamene.
Předmět ochrany: Dům čp. 124 ve své plné hmotě a s bezprostředním okolím, tj. s 
pozemkem pare. č. 480 v k. ú. Žulová a dům čp. 132 ve své plné hmotě a s bezprostředním 
okolím, tj. s pozemkem pare. č. 479 v k. ú. Žulová. “
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci ve výše uvedeném 
vyjádření dále uvedl, že předmětný návrh na prohlášení za kulturní památku projednala 
i Regionální komise pro Ústřední seznam kulturních památek při NPÚ ÚOP v Olomouci 
dne 22. 6. 2023. Komise závěrem jednoznačně doporučuje prohlášení domu č. p. 124 a domu 
č. p. 132 v Žulové za kulturní památku.
Ministerstvo kultury návrh vyhodnotilo a došlo k závěru, že z administrativních důvodů 
rozdělí prohlášení dvou dotčených roubených domů v Žulové za kulturní památku do dvou 
samostatných správní řízení. Ministerstvo kultury proto následně požádalo příslušný krajský 
úřad a obec s rozšířenou působností o samostatné vyjádření k jednotlivým navrhovaným 
objektům za kulturní památku.
Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor sportu, kultury a památkové péče, jako 
příslušný správní orgán památkové péče, ve svém dopise č. j. 
KUOK/114456/2023/OSKPP/493, ze dne 25. 10. 2023, prohlášení pozemku pare. č. 480, jehož 
nedílnou součástí je roubený dům č. p. 124 v k. ú. Žulová, za kulturní památku doporučil a dále 
uvedl:
„Jedná se o pozemek u roubeného domu č.p. 124, který není v současné době využíván, 
dům je navržen na prohlášení za kulturní památku.
Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor sportu, kultury a památkové péče, oddělení 
památkové péče doporučuje prohlášení pozemku parc.č.st. 480, jehož nedílnou součástí je 
roubený dům č.p. 124, k.ú. Žulová, obec Žulová, okres Jeseník, Olomoucký kraj - za kulturní 
památku. “
Městský úřad Jeseník, odbor stavebního úřadu a územního plánování, jako místně a 
věcně příslušný orgán státní památkové péče, ve svém dopise ze dne 23. 10. 2023, č. j. 
MJ/59347/2023/SU/KJ, prohlášení pozemku pare. č. 480, jehož nedílnou součástí je roubený 
dům č. p. 124 v k. ú. Žulová, za kulturní památku rovněž doporučil a dále uvedl:
„Společně se sousedním domem č.p. 132 se jedná o ojediněle Zachovalou autentickou 
ukázku dřevěného domku, které se stavěli na území Jesenicka ve 2. polovině 18. století. Domky 
8
dokládají stavební etapu související s výstavbou dymníkové kuchyně a potřebou rozšíření 
hospodářství v 19. století. Jedná se o domek obdélníkového půdorysu s pozdější zadní 
přístavbou se sedlovou střechou, orientovaný podélně k cestě. Střecha celého domku i s původní 
šindelovou krytinou byla překryta eternitovou krytinou z kosočtvercových šablon.
Vzhledem k tomu správní orgán státní památkové péče prohlášení uvedené věci kulturní 
památkou doporučuje. “
Ministerstvo kultury následně zahájilo správní řízení o prohlášení pozemku pare. č. 480, 
jehož nedílnou součástí je roubený dům č. p. 124, k. ú. Žulová, obec Žulová, okr. Jeseník, 
Olomoucký kraj, za kulturní památku. Účastníci řízení byli o zahájení řízení vyrozuměni 
dopisem Ministerstva kultury ze dne 23. 11. 2023, č. j. MK 68399/2023 OPP. Tímto dopisem 
byli rovněž v souladu s § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších 
předpisů, informováni o tom, že již byly shromážděny všechny podklady pro rozhodnutí a byli 
vyzváni, aby se vyjádřili jak k nim, tak ke způsobu jejich zjištění, případně navrhli jejich 
doplnění. Účastníci řízení této možnosti nevyužili, neboť s prohlášením za kulturní památku 
souhlasí.
Po vyhodnocení podkladů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dospělo Ministerstvo 
kultury k závěru: pozemek pare. č. 480, jehož nedílnou součástí je roubený dům č. p. 124, 
k. ú. Žulová, obec Žulová, okr. Jeseník, Olomoucký kraj, za kulturní památku, splňuje 
podmínky ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění 
pozdějších předpisů, pro prohlášení věci za kulturní památku.
Ministerstvo kultury uvádí, že se jedná o roubený venkovský dům, který je situován 
v severní části podhradí hradu Frýdberk, na jehož zřícenině byl na počátku 19. století 
vybudován kostel sv. Josefa. Dům se rozkládá na terase svahu, který se svažuje směrem 
ke zdejšímu Stříbrnému potoku, ze kterého dům využívá vodu.
V řízení bylo zjištěno, že původně barokní roubený dům opatřený sedlovou střechou byl 
založen na obdélném půdorysu, ale později se zvýšenými nároky na rozšíření obytných 
a hospodářských prostor došlo kjeho postupnému zvětšení. Tuto skutečnost potvrzují užité 
konstrukční systémy, které lze dle provedení datovat přibližně do poloviny 19. století. V tomto 
případě se jednalo o stavební zásahy, které proběhly zejména v souvislosti s modernizací 
kuchyně a výstavbou cihlového dymníku. Později kolem poloviny 20. století došlo k realizaci 
přístaveb, kterými byl rozšířen hospodářský prostor při severní straně objektu směrem 
k potoku. Detailněji k popisu a historii objektu viz výše uvedená příloha návrhu na prohlášení, 
který byl zpracován Národním památkovým ústavem v Olomouci.
Ministerstvo kultury konstatuje, že stavebně technický stav domu odpovídá skutečnosti, 
že je objekt dlouhodobě nevyužíván a byla u něj zanedbána pravidelná základní údržba. 
V neposlední řadě zde hraje roli i celkové stáří a postupné dožívání užitého materiálu. Ve 
špatném stavu se nachází zejména střecha, kde svoji funkci již dávno neplní téměř veškeré žlaby 
a svody. Z toho důvodu dochází k dlouhodobému zatékání do roubených i zděných konstrukcí, 
které tak postupně degradují. Výrazné poškození střešního pláště a zděných konstrukcí vykazují 
zejména přístavby obrácené směrem k potoku. Místy jsou viditelné i již zcela zaniklé části 
roubených stěn. Z tohoto důvodu je nutné bezodkladně přistoupit alespoň k zajištění narušené 
střešní krytiny a poškozených konstrukcí. Následně je nezbytně nutné, aby proběhla celková 
9
obnova předmětného domu, která jez památkového hlediska i v současném stavu stále 
uskutečnitelná. Nicméně je zřejmé, že tato obnova bude vyžadovat místy i razantní zásahy. V 
souvislosti s budoucí obnovou tohoto objektu je dále nutné upozornit, že v případě výměny 
dožilých částí konstrukcí za nové, je třeba dbát na zachování tvarosloví a typu konstrukce. 
Dožilé prvky je možné lokálně nahradit kopiemi původních.
Ministerstvo kultury zároveň poznamenává, že současný stav roubeného domu není 
možné brát jako konečný a neměnný. Je tomu právě naopak. Správné využití a obnova kulturní 
památky, zajišťuje takovémuto hodnotnému objektu důstojné podmínky pro jeho další 
zachování a život. Náhrada dožilých stavebních prvků je součástí tradičních stavebních 
postupů. Ostatně obnova kulturních památek by měla být standardním postupem při péči o naše 
kulturní dědictví.
Ministerstvo kultury dále uvádí, že prohlášení věci za kulturní památku není pojato jako 
jednostranné omezení vlastnického práva bez náhrady, protože dle § 16 památkového zákona, 
může být vlastníku kulturní památky na základě jeho žádosti poskytnut příspěvek na zvýšené 
náklady spojené se zachováním nebo obnovou kulturní památky. Památkový zákon nabízí řadu 
fakultativních i obligatorních náhrad, vázaných na zachování a údržbu kulturní památky. Výše 
a způsob náhrad jsou dány povahou věci, zejména též odvisí od výše nákladů, jimiž obnova 
či údržba kulturní památky překračuje obvyklé náklady.
Navíc vlastník kulturní památky může také využít bezplatné poradenské činnosti 
Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Olomouci, kde vzhledem 
ke svým dlouholetým zkušenostem s obnovou kulturních památek, mu mohou jeho pracovníci 
poradit, jakým způsobem by měl postupovat při obnově takovéto kulturní památky, případně 
jaké dotační programy je aktuálně možné využít.
Ministerstvo kultury dále konstatuje, že předmětný dům je hodnotným příkladem lidové 
roubené architektury, která je typická pro oblast podhůří Jeseníků a Rychlebských hor. Dotčený 
dům společně se sousedním památkově taktéž hodnotným roubeným domem č. p. 132 
představuje cenný doklad zdejší historické zástavby, kde se od 60. let 19. století začal významně 
rozvíjet kamenoprůmysl. Uvedené dva roubené domy reprezentují typ obydlí využívaný 
drobnými řemeslníky, který byl postaven bez primárního využití pro zemědělské účely 
v blízkosti místa, kde probíhala těžba kamene.
Ministerstvo kultury závěrem uvádí, že předmětný roubený dům i přes svůj poměrně 
bohatý stavební vývoj se do dnešních dní zachoval v mimořádně historicky věrohodném stavu 
s celou řadou památkově cenných a kvalitně zhotovených historických stavebních konstrukcí, 
detailů a řemeslných prvků, které jsou cenným dokladem řemeslné zručnosti a technické 
dovednosti člověka.
Ze všech výše uvedených důvodů představuje roubený dům č. p. 124 v Žulové z 
památkového hlediska cenný objekt, jehož architektonická, historická i urbanistická hodnota 
je nesporná. Dům si dochoval svůj autentický architektonický výraz, spoluvytváří charakter 
dané lokality a krajinného rázu, je dokladem tvůrčích schopností a práce člověka a nedílnou 
součástí historie, která čerpá z místních tradic. Ze všech výše uvedených důvodů Ministerstvo 
kultury rozhodlo tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
10
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. 
Lhůta pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den 
následující po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje 
§ 23 a § 24 správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, 
rozhodnutí se uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené 
rozhodnutí ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně 
provozovatele poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle 
§ 24 odst. 1 správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto 
případě lhůtapro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 
zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, 
který rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. 
Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument 
dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty. 
O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává 
u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Na vědomí:
NPÚ GŘ
NPÚ ÚOP v Olomouci
Krajský úřad Olomouckého kraje, úsek památkové péče
Městský úřad Jeseník, úsek památkové péče
11
Příloha č. 1: orientační zákres pozemku pare. č. 480, jehož nedílnou součástí je roubený dům č. p. 124, nedílná součást výroku rozhodnutí 
Ministerstva kultury č. j. MK 74314/2023 OPP ze dne 5. 1. 2024.
Příloha č. 2: vybrané fotografie kulturní památky, nedílná součást rozhodnutí Ministerstva 
kultury č. j. MK 74314/2023 OPP ze dne 5. 1. 2024.
13
14
15

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0706259.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Mervová Jana

Popis dokumentu:

Žulová, roubený dům č. p. 124. Rozhodnutí o prohlášení za KP. Vybrané informace jsou znepřístupněny z důvodu ochrany kulturních statků a osobních údajů.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

12610928 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Ministerstvo kultury; Šmatláková Angela;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

05.01.2024

Licence:

Typ:	úřední dílo - dílo, na které se nevztahuje ochrana podle práva autorského (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 28727387

Bližší specifikace:

Název	roubený dům
Číslo ÚSKP	107129
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 32185016

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení za KP
Číslo	MK 74314/2023 OPP
Datum nabytí právní moci	01.02.2024
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	28727387 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 1198617

Název objektu:

Část obce: Žulová

Č. dom.: č.p. 124

Ulice: Potoční

Č. or.:

Kat. území: Žulová

Obec: Žulová

ORP: Jeseník

Okres: Jeseník

roubený dům (právní stav 28727387)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 19537

Název lokality: Žulová

Reálný typ: město

Kat. území: Žulová

Obec: Žulová

ORP: Jeseník

Okres: Jeseník

Kraj: Olomoucký kraj

roubený dům (právní stav 28727387)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 111

Název hist. regionu: Vidnava

roubený dům (právní stav 28727387)

Ke stažení Náhled Poslat žádost