Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

Národní památkový ústav
Došlo: 2024-05-09 12:14:47
č.j.: NPU-310/42503/2024
Listů: 5 Příloh: Listinné: 1 Nelistinné: 0
Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111
Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Rozhodnutí nabylo práviy moci
za správnost:
V Praze dne 10. 4. 2024
Č.j. MK 30560/2024 OPP
Sp. zn.MK-S 12581/2023 OPP 
Vyřizuje: Mgr. Tereza Mikšovská
Dle rozdělovníku
ROZHODNUTÍ
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové péče 
podle ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a zákona 
č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, ruší prohlášení budovy 
hotelu Praha čp. 45 na pozemku st. p. č. 8, k. ú. a obec Boží Dar, okres Karlovy Vary, 
Karlovarský kraj, r. č. ÚSKP ČR 13368/4-5282, za kulturní památku.
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, je účastníkem: společnost H - LEVEL, group s. r. o., se sídlem 
Masarykova 750/316, 400 01 Ústí nad Labem, IČ: 05089573.
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo dne 2. 10. 2023 žádost vlastníka o zrušení prohlášení 
budovy hotelu Praha na Božím Daru za kulturní památku. K žádosti byla přiložena identifikační 
fotodokumentace stavby a podrobně zpracovaný Standartní stavebněhistorický průzkum, 
vyhotovený panem Mgr. Michalem Panáčkem a panem Bc. Pavlem Řepíkem v roce 2023.
1
Žádost vlastníka byla zdůvodněna následovně:
„ Na základě vypracovaného Stavebně Historického Průzkumu a po vzájemné dohodě 
s NPÚ, ú.o.p. v Lokti žádáme o Zrušení prohlášení stavby za kulturní památku.
Jedná se o objekt pod pořadovým číslem č. 13368/4-5282, který je umístěn na adrese Boží 
Dar 45, Boží Dar 36362.
Budova je nyní využívána, jako hotelové zařízení „Hotel PRAHA“, kdy byla na toto 
přestavěna rekonstrukcí v roce 1996 - 2001.
Budovu nyní vlastní firma H — LEVEL, group s.r.o. IČ: 05089573 se sídlem 
Masarykova 750/316 Ústí nad Labem s tím, že toto také provozuje.
Na vlastní náklady a po dohodě s NPÚ, ú.o.p v Lokti nechala firma zřídit Stavebně 
Historický Průzkum, který je součástí žádosti a kde se přímo hovoří:
„ není důvod trvat na památkové ochraně, ale naopak navrhnout její zrušení, protože zničením 
hodnot, pro něž byla vyhlášena, pozbyla smyslu.
Dochované zbytky dispozic a konstrukcí zdivá a krovů nejsou samy o sobě tak hodnotné, 
aby opravňovaly k ochraně celého objektu se všemi důsledky'. Jejich existence byla 
zdokumentována tímto průzkumem. Zároveň vzhledem k jejich funkci, umístěni a velmi dobrému 
stavu se dá navíc důvodně předpokládat, že nenastane důvod ani reálná snaha jejich odstranění 
a zničení. K tomu samozřejmě současně existujíjiné zákonné prostředky stavebního řízení, které 
je dokážou ochránit. “
Současný vlastník NPÚ dodal veškeré materiály, které se našli při SHP ve formě 
papírové a dále ve formě digitální, což může doložit také i na MHCR při následném 
probíhajícím jednání.
Současný majitelé chtějí objekt rekonstruovat, což jim stávající stav a prohlášení věci 
za kulturní památku neumožňuje a prohlašují, že vše konzultovali s NPÚ, ú.o.p v Lokti, dále 
s odborem majetku města Ostrov - oddělení památkové péče a dále se chtějí držet metodiku 
v Hornické kulturní krajině Abertamy, Horní Blatná, Boží Dar tak, aby budova splňovala 
charakter v dané oblasti. “
Na základě obdržené žádosti vlastníka bylo zahájeno řízení o zrušení prohlášení 
budovy hotelu Praha čp. 45 na Božím Daru za kulturní památku. Ministerstvo kultury 
si v rámci probíhajícího řízení vyžádalo stanoviska odborné organizace a prslušných orgánů 
památkové péče. Současně požádalo také Národní archiv o zaslání kopie kompletního spisu, 
který se týkal řízení o prohlášení budovy hotelu Praha čp. 45 za kulturní památku. Budova 
hotelu Praha na Božím Daru byla prohlášena za kulturní památku rozhodnutím Ministerstva 
kultury čj. 7543/2001 ze dne 15. 5. 2002. Po prostudování celého spisu byly zjištěny 
následující informace.
Návrh na prohlášení hotelu Praha za kulturní památku podal Památkový ústav v Plzni 
dne 30. 11. 1999. Památkovou ochranu budovy zdůvodnil takto: „Jeden z prvních horských 
hotelů budovaných na krušnohorské magistrále v době romantického rozvoje turistiky, poměrně 
zachovaná v původním stavebním provedení, včetně dochovaných uměleckořemeslných 
interiérových prvků, dokumentujících nejen úroveň místního řemesla, ale i vybavenost objektu 
a jako zakomponování do krajiny v dřívější době.“ Ve zpracovaném návrhu je jen stručně 
zmíněno, že probíhající rekonstrukce zachovává původní památkovou podstatu objektu 
i vypovídací schopnost. Popis stavby uvedený v návrhu památkového ústavu však neodpovídá 
stavbě po rekonstrukci, evidentně byl vypracován v počáteční fázi celkové přestavby. 
Fotodokumentace přiložená k návrhu a zaslaná ministerstvu byla velmi špatné kvality. Snímky 
nebyly čitelné, nezachycovaly stavbu ve své celistvosti, hodnotné prvky ani detaily a nikterak 
nevypovídaly o probíhající rekonstrukci.
2
Ministerstvo kultury zaslalo tehdejšímu vlastníkovi vyrozumění o podání návrhu 
na prohlášení za kulturní památku dne 2. 5. 2001. Poté byl návrh předložen k posouzení 
na zasedání Komise Ministerstva kultury ČR pro hodnocení návrhů na prohlášení věcí 
za kulturní památku. Jednání proběhlo dne 24. 5. 2001 a komise požádala o doplnění 
podrobnější a aktuální fotodokumentace objektu. Památkový ústav v Plzni, po výzvě k doplnění 
podkladů, však poskytl ministerstvu opětovně totožnou fotodokumentaci, kterou předložil jako 
součást návrhu z roku 1999. Ministerstvo poté opakovaně žádalo památkový ústav o doplnění 
aktuální fotodokumentace, zejména s ohledem na probíhající rekonstrukci. Po třetí neúspěšné 
výzvě k doplnění podkladů obdrželo ministerstvo namísto požadované fotodokumentace pouze 
velmi stručný připiš, že po provedené rekonstrukci památkového hodnoty budovy hotelu 
zůstaly zachovány. Komise Ministerstva kultury ČR pro hodnocení návrhů na prohlášení věci 
za kidturnípamátku poté na zasedání dne 28. 2. 2002 doporučila budovu hotelu Praha prohlásit 
za kulturní památku pouze na základě dobrozdání Státního památkového ústavu v Plzni 
ze dne 3. 12. 2001. Ministerstvo kultury vydalo dne 15. 5. 2002 rozhodnutí o prohlášení budovy 
hotelu Praha čp. 45 za kulturní památku s tímto odůvodněním: „Jedná se o zděný objekt 
postavený na obdélném půdorysu s dvorními křídly a novějšími přístavky. Ze sedlové střechy 
hlavní budovy vystupuje velký střední vikýř. Na dvorních křídlech střecha sedlová s valbami. 
V zadním průčelí je konstrukce krovu nesena dřevěnými zdobně vyřezávanými konzolami. 
Fasáda obložena dřevěným bedněním s přelištováním spár, štít vikýře zdůrazněn svislými prvky 
s klasovitě kladenými lištami. Pod dřevěným obkladem je zachováno původní řešení fasády - 
přízemí členěno rustikou, na nároží a kolem vstupu naznačena armatura omítkovou bosáží. 
Vstupní chodba sklenuta pruskou klenbou do psů, síň českými plackami, ve sklepě je klenba 
valená, ostatní prostory plochostropé. Dřevěný kazetový strop v jídelně je z období 
novoromantických úprav objektu z 30. let 20. století. V patře dvorního přístavku se nachází 
velký sál, jehož stěny jsou členěny velkými, dnes zazděnými arkádami. Pod novodobými 
přemalbami se nachází původní bohatá novobarokní výmalba s rozvilinovým motivem.
Nejstarší, pozdně klasicistní část hotelu Praha pochází z poloviny 19. století. Z konce 
tohoto století pochází i pozdější stavební etapy, které dokládají postupné rozšiřování objektu 
a nová úprava fasády. Na počátku 20. století realizována přístavba sálu a bednění fasád.
Hotel Praha v Božím Daru je jedním z prvních hotelů budovaných na krušnohorské 
magistrále v počátcích rozvoje turistiky. Je kvalitním příkladem původní zástavby a způsobu 
jejího vhodného zakomponování do okolního prostředí. V objektu dochovány hodnotné 
umělecko-řemeslné prvky, které jsou dokladem pozoruhodné úroveň místního řemesla. Svými 
kvalitami a historickým významem splňuje tento objekt kritéria ve smyslu § 2 odst. 1 zákona 
č. 20/1987 Sb. “
Z výše popsané rekapitulace průběhu řízení o prohlášení za kulturní památku vyplývá, 
že památkový ústav vypracoval návrh v době probíhající rekonstrukce a památkové zhodnocení 
stavby tak vycházelo z doby před jejím dokončením. Ministerstvo po opakovaných výzvách 
neobdrželo fotodokumentaci, která by zachycovala aktuální stav objektu a zdokumentovala 
zachované hodnotné prvky. Rozhodnutí ministerstva o prohlášení za kulturní památku 
pak vycházelo pouze z dobrozdání památkového ústavu, že i po přestavbě památkové hodnoty 
budovy zůstaly zachovány. Rekonstrukce se však uskutečnila bez závazného dohledu orgánů 
památkové péče.
Budova hotelu Praha byla v době prohlášení za kulturní památku evidentně 
již po kompletní přestavbě a její stav již nekorespondoval s popisem uvedeným v návrhu 
památkového ústavu, potažmo ani s popisem v rozhodnutí ministerstva. Prohlášení za kulturní 
památku tak vycházelo z neznalosti skutečného stavu nemovitosti, neboť v té době již nebyla 
fasáda obložena dřevěným bedněním, členění štítu neodpovídalo původnímu popisu, uliční 
průčelí bylo nově opatřeno ve střední části předsazenou dřevěnou konstrukcí balkonů, 
v interiéru se nenacházely žádné hodnotné uměleckořemeslné prvky, vnitřní dispozice byla 
3
pozměněna, etc. Dopady rozsáhlé rekonstrukce jsou důkladně popsány ve stavebně historickém 
průzkumu, jenž ministerstvu poskytl současný vlastník budovy (Standartní stavebněhistorický 
průzkum, zpracovaný panem Mgr. Michalem Panáčkem a panem Bc. Pavlem Řepíkem v roce 
2023). Z průzkumu pak jednoznačně vyplývá, že přestavba uskutečněná vletech 1997-2002 
byla natolik razantní a komplexní, že měla za následek zásadní úbytek památkových hodnot. 
Je více než pravděpodobné, že pokud by v době vydání rozhodnutí byl ministerstvu znám 
skutečný stav nemovitosti, k prohlášení za kulturní památku by ve výsledku nedošlo.
Křížení se vyjádřil dopisem zn. KK/2791/KR23 ze dne 1. 11. 2023 Krajský úřad 
Karlovarského kraje, odbor kultury, památkové péče, lázeňství a cestovního ruchu. 
Zrušení prohlášení budovy hotelu Praha za kulturní nedoporučil z následujících důvodů:
„Dle názoru krajského úřadu není dán zákonný důvod pro zrušení prohlášení hotelu 
Praha na Božím Daru za kulturní památku, neboť objekt nepozbyl hodnoty, pro které byl 
prohlášen za kulturní památku. Jsme přesvědčeni, že hotel Praha, vystavěný v letech 1833
1834 na zemské hranici jako zájezdní hostinec, který byl i přes mnohé nevhodné stavební 
úpravy provedené v předchozích desetiletích prohlášen za kulturní památku v roce 2002, 
je stále typickým představitelem hotelu vybudovaného v Krušných horách v počátcích rozvoje 
turistiky a lze jej nadále považovat za významný doklad historického vývoje, životního 
způsobu a prostředí společnosti tak, jak je uvedeno v definici kulturní památky v ust. § 2 odst. 
1 písm. a) zákona o státní památkové péči. Hodnota památky v tomto případě nespočívá pouze 
v hodnotě architektonické, ale také např. v hodnotě historické, ale i sociokultarní, společenské 
a též v hodnotě souvztažnosti památky s prostředím. Zpracovaným stavebně historickým 
průzkumem se dle našeho názoru navíc neprokázalo, že by kulturní památka své vlastní 
individuální architektonické hodnoty plně ztratila, neboť stav jejich zachovám se za cca 20 let 
od prohlášení objektu za kulturní památku nezměnil. Dle našeho názoru není možné zbývající 
architektonické hodnoty objektu spočívající zejména v dochovaných stavebních konstrukcích 
a prvcích interiéru (jedná se především o dochované klenby, krovovou konstrukci hlavní budovy 
a přístavby ale hlavně prostory společenského sálu v přístavbě s jeho kulturní funkcí) ochránit 
v rámci ochrany krajinné památkové zóny Hornická kulturní krajina Abertamy - Horní Blatná 
- Boží Dar1, na jejímž území se památka nachází.
1 Území Hornické kulturní krajiny Abertamy - Horní Blatná - Boží Dar bylo jak část krajinného celku vyhlášeno 
za památkovou zónu opatřením obecné povahy č. 1/2014 dne 17. 1.2014.
Dle stavebně historického vyhodnocení stavebně historického průzkumu a ohledání na 
místě dne 17. 10. 2023 vyplývá, že z doby výstavby objektu a jeho poslední hodnotné přestavby 
v 1. polovině 20. století se dochovaly tyto stavební konstrukce, které tvoří chráněné kulturně 
historické hodnoty objektu:
- kamenné zaklenuté sklepy (prostory a konstrukce) v podzemním podlaží pod hlavní budovou 
(část z doby výstavby objektu v letech 1833-1834 a část z let 1847-1873),
- pruské klenby do pasů a české placky v 1. NP hlavní budovy z doby výstavby objektu 
1833-1834,
- obvodové zdivo a vnitřní nosné zdivo hlavní budovy z doby výstavby objektu 1833-1834 
a dostavby v letech 1847-1873 do úrovně 2. NP,
- obvodové zdivo a vnitřní nosné zdivo přístavby se společenským sálem z doby výstavby této 
přístavby v letech 1924-1925, a to do úrovně 2. NP,
- obvodové zdivo a vnitřní nosné zdivo spojovacího krčku (středový objekt; v úrovni 1. NP 
a částečně obvodové zdivo v úrovni 2. NP, vše z doby výstavby v letech 1847-1873, 
- konstrukce schodiště hlavního domu (dle závěrů stavebně historického průzkumu),
4
-prostory společenského sálu s velkými segmentově sklenutými okenními otvory a jevištěm z let
1924-1925,
- krovová konstrukce ve vestavbě dvouúrovňové střechy hlavní budovy - dle dendrologického 
průzkumu z odebraných vzorků vyplynulo, že minimálně hlavní konstrukční prvky krovu 
se dochovaly z doby výstavby objektu z let 1833-1834, trámy jsou ručně osekané a spojovány 
čepováním,
- krovová konstrukce zachovaná ve vestavbě přístavby se společenským sálem dochovaná 
pravděpodobně z doby vzniku přístavby v letech 1924-1925.
Dle vyhodnocení stavebně historického průzkumu se z doby výstavby objektu a jeho 
poslední hodnotné přestavby v 1. polovině 20. století nedochovaly žádné architektonické prvky 
a detaily fasád, včetně okenních a dveřních výplní. Objekt byl v letech 1997-2002 (tedy ještě 
před jeho prohlášením za kulturní památku) částečně znehodnocen změnou vnějšího vzhledu 
objektu, vnitřními dispozičními úpravami hlavní budovy, výstavbou věže ve spojovacím krčku 
a úpravami 1. NP budovy dvorní přístavby pro provoz bazénu a wellness. V rámci poslední 
přestavby objektu bylo odstraněno historické vybavení z 20. let 20. století jako byly lustry 
či obložení stěn restaurace v hlavní části budovy. Taktéž nová úprava společenského sálu 
v přístavbě zcela změnila jeho původní podobu. Nicméně, jak je výše uvedeno, dané úpravy 
proběhly před prohlášením objektu za kulturní památku.
S tvrzením současného majitele2, že současný stav objektu a prohlášení věci za kulturní 
památku neumožňuje objekt rekonstruovat, nelze souhlasit. Tento argument nemůže být sám 
o sobě důvodem pro zrušení prohlášení objektu za kulturní památku a nemůže převážit 
nad veřejným zájmem, kterým je v tomto případě ochrana stávajících kulturně historických 
hodnot hotelu Praha. Navíc dle našeho názoru rehabilitace vnějšího vzhledu i hmoty 
spojovacího krčku je možná a z hlediska památkové péče naopak vítaná. Jak vyplývá 
i ze stavebně historického průzkumu, není důvod ze strany památkové péče i za stávajícího 
stavu, kdy je stavba kulturní památkou, požadovat zachování novodobých konstrukcí a vzhledu 
objektu, které kulturně historickou hodnotu objektu v současné době netvoří.3
2 V žádosti o zrušení prohlášení stavby za kulturní památku adresované Ministerstvu kultury ČR.
3 Záleží na vyhodnocení jednotlivých prvků, zda mají památkovou hodnotu nebo nikoliv. Pokud ji nemají, je 
možná úprava, přeměna, změna. Novodobé prvky i sádrokartonové příčky jsou navíc reverzibilní.
V otázce sejmutí památkové ochrany se krajský úřad rozchází také s názorem 
zpracovatele stavebně historického průzkumu uvedeným v doporučení pro rekonstrukci 
(str. 49), kde uvádí, že: „ Dochované zbytky dispozic a konstrukcí zdivá a krovů nejsou samy 
o sobě tak hodnotné, aby opravňovaly k ochraně celého objektu se všemi důsledky“. 
Dle ust. § 8 odst. 1 zákona o státní památkové péči lze prohlášení věci za kulturní památku 
zrušit pouze z mimořádně závažných důvodů, což je ve většině případů situace, kdy památku 
nelze již zachovat, nebo se jedná o případ, kdy kulturní památka hodnoty, pro které byla 
prohlášena za kulturní památku, zcela nebo z naprosté většiny pozbyla. Jak vyplývá z výše 
uvedeného, přestože se v případě hotelu Praha na Božím Daru nedochovaly všechny historické 
architektonické prvky a detaily, byť nelze zcela vyloučit jejich existenci pod novodobými 
konstrukcemi (např. nelze vyloučit, že pod současnou finální vrstvou povrchové úpravy v sále 
se nenachází historické malby apod.), stavební podstata objektu a jeho kulturně historické 
hodnoty zůstaly zachovány, včetně základní funkce jednotlivých částí objektu (restaurace 
s ubytováním a společenským sálem).
Svou stavební podstatou a využitím jednotlivých částí kulturní památky je hotel Praha 
stále jedním z mála typických příkladů historicky doloženého a do dnešních dnů k tomuto účelu
5
využívaného ubytovacího a společenského zařízení na Božím Daru.4 A jak již bylo uvedeno výše, 
tyto kulturně historické hodnoty objektu dle našeho přesvědčení nelze ochránit pouze v rámci 
ochrany krajinné památkové zóny Hornická kulturní krajina Abertamy - Horní Blatná - Boží 
Dar, na jejímž území se objekt nachází, neboť předmět ochrany této památkové zóny není možné 
s předmětem ochrany této kulturní památky ztotožnit. Navíc, jak bylo již výše uvedeno, hodnota 
této památky nespočívá jen v hodnotě architektonické, ale v hodnotě historické jako dokladu 
způsobu života obyvatel Krušnohoří v dané době a dokladu o počátcích rozvoje turismu a taktéž 
zimních sportů zejména po 1. světové válce. Tyto hodnoty nejsou nikterak dotčeny částečnou 
ztrátou hodnoty architektonické, ke které navíc došlo před prohlášením objektu za kulturní 
památku. Původní stavební podstata objektu, pozdně klasicistní stavební konstrukce, zůstaly 
z naprosté většiny zachovány, byly „pouze “ doplněny novodobými příčkami.
4 Urban, M.: Boží Dar a jeho (nejen) hornická minulost, vydala FORNICA GRAPHICS s.r.o., 2015: „V roce 
1934 bylo podle Adresáře Českosloveské republiky na Božím Daru 9 hostinců a tři hotely (Zelený dům, Hieke, 
Oppl).“ Pozn: Hotel Hieke - tehdejší název hotelu Praha
Na základě výše uvedeného Krajský úřad Karlovarského kraje, odbor kultury, 
památkové péče, lázeňství a cestovního ruchu jako příslušný orgán památkové péče podle 
ust. § 8 odst. 2 zákona o státní památkové péči, nedoporučuje zrušení prohlášení hotelu 
Praha na Božím Daru za kulturní památku, neboť nebyly prokázány mimořádně závažné 
důvody. Kulturně historické hodnoty, pro které byl objekt v roce 2002 prohlášen za kulturní 
památku, se nezměnily, nedošlo k jejich úbytku či poškození. “
Městský úřad Ostrov, odbor majetku města - památková péče, jako příslušný 
správní orgán památkové péče, ve svém dopise ze dne 8. 11. 2023 (č. j. MěÚO/58012/2023) 
se zrušením prohlášení hotelu Praha na Božím Daru za kulturní památku nesouhlasil, 
a to s následujícím odůvodněním:
„ Uvedená budova je kulturní památka hotel Praha, která je evidovaná v Ústředním seznamu 
kulturních památek pod rejstříkovým číslem 13368 / 4-5282, byla prohlášena památkou 
Ministerstvem kultury v roce 2002. Objekt je pozdně klasicistní stavba patrně z poloviny 
19. století. Ve 20.-30. letech 20. století prošel novoromantickou úpravou interiérů. V té době 
byl také přistavěn sál a provedeno bednění fasád, které však bylo při poslední úpravě 
odstraněno. Jedná se o jeden z prvních hotelů budovaných na krušnohorské magistrále v době 
rozvoje turistiky na konci 19. století.
Správní orgán po řádném prostudování předloženého Standardně stavebně historického 
průzkumu Boží Dar, okres Karlovy Vary, hotel Praha čp. 45, který zpracoval: Bc. Pavel Řepík, 
Mgr. Michal Panáček, červen - září 2023 a výsledku místního ohledání sděluje, že dle svého 
uvážení není dán zákonný důvod pro zrušení prohlášení hotelu Praha na Božím Daru 
za kulturní památku, neboť objekt nepozbyl hodnoty, pro které byl prohlášen za kulturní 
památku. Rovněž dle vyhodnocení zpracovaného stavebně historického průzkumu vyplývá, 
že z doby výstavby objektu a jeho poslední hodnotné přestavby v 1. polovině 20. století 
se dochovaly stavební konstrukce, které tvoří chráněné kulturně historické hodnoty objektu. 
Navrženým zrušením ochrany této kulturní památky by tyto kulturně historické hodnoty objektu 
nešlo ochránit pouze v rámci ochrany krajinné památkové zóny Hornická kulturní krajina 
Abertamy - Horní Blatná - Boží Dar, na jejímž území se objekt nachází, neboť předmět ochrany 
této památkové zóny není možné s předmětem ochrany této kulturní památky ztotožnit.
Vzhledem k tomu správní orgán zrušení prohlášení uvedené věci za kulturní památku 
nedoporučuje. “
6
Ministerstvo kultury k výše citovanému vyjádření Krajského úřadu 
Karlovarského kraje ze dne 1. 11. 2023 a vyjádření Městského úřadu Ostrov 
ze dne 8.11. 2023 dodává:
S ohledem na výše popsanou rekapitulaci průběhu řízení o prohlášení za kulturní 
památku nelze souhlasit s tvrzením, že objekt nepozbyl hodnoty, pro které byl prohlášen 
za kulturní památku. V rozhodnutí ministerstva ze dne 15. 5. 2002 jsou rozepsány hodnoty 
domu, které však budova hotelu měla v době zpracování návrhu na prohlášení za kulturní 
památku. V době vydání rozhodnutí byl hotel takřka po kompletní rekonstrukci a zásadní část 
památkových hodnot byla v důsledku přestavby zcela setřena. Ministerstvo vydalo v roce 2002 
rozhodnutí na základě neúplných informací o aktuálním stavu nemovitosti, který nebyl tehdy 
skutečně prověřen ani ze strany odborné organizace. Pokud by v době vydání rozhodnutí byl 
ministerstvu znám skutečný stav nemovitosti a dopady rekonstrukce na jeho památkové 
hodnoty, k prohlášení za kulturní památku by v roce 2002 již nedošlo.
Přesto ministerstvo nezpochybňuje hodnotu budovy historickou a společenskou, ani její 
význam ve vztahu s okolním prostředím. Nicméně zastává názor, že budovu je možné z tohoto 
hlediska ochránit prostřednictvím plošné památkové ochrany, tak jako další objekty obdobného 
charakteru na Božím Daru. Památková zóna Hornická kulturní krajina Abertamy - Horní 
Blatná - Boží Dar je navíc součástí světového dědictví UNESCO chráněného od roku 2019 
jako Hornický region Krušno hoří. Tato zvýšená forma ochrany by měla v budoucnu dostatečně 
zajistit adekvátní nakládání se zachovanými památkově hodnotnými částmi budovy hotelu.
Dochované cenné konstrukce (jimiž jsou v případě hotelu Praha zejména pozdně 
klasicistní klenební soustavy a částečně zdivo obvodových a dělících stěn v přízemí severního 
objektu), lze v obdobném rozsahu předpokládat i v řadě dalších objektů v intravilánu obce. 
Přinejmenším pak v sousedním domě čp. 150, jenž v minulosti tvořil s domem čp. 45 jednu 
budovu postavenou jako zájezdní hostinec po roce 1833.
Národní památkový ústav, ú. o. p. v Lokti, po opakovaných výzvách ze strany 
ministerstva, k řízení nepodal žádné písemné stanovisko. Jako odborný podklad mělo 
k dispozici ministerstvo podrobně zpracovaný Standartní stavebněhistorický průzkum, 
vyhotovený v roce 2023 panem Mgr. Michalem Panáčkem a panem Bc. Pavlem Řepíkem. 
Kvalitně zpracovaný průzkum ve svém závěru podává doporučení k chystané rekonstrukci:
„Doporučení pro rekonstrukci jsou v tomto případě poněkud absurdní. Zpracovatel 
SHP se v tomto případě domnívá, že došlo k takovému nevratnému narušení památkové 
a historické podstaty objektu, že není již možná jeho objektivní rehabilitace. Při jakékoliv 
takové snaze půjde vždy nevyhnutelně o novodobou nápodobu velmi se odchylující 
od původního historického vzoru, o němž sice víme, že existoval, ale nemáme ho doložen 
tak podrobnou dokumentací, abychom dokázali vyrobit jeho kopii nebo repliku. Materiálově, 
tvarově i vyzněním půjde o novotvar nemající s nemovitou kulturní památkou nic společného. 
V kontextu jiných, skutečně autenticky zachovaných staveb jde o nesmysl odporující principům 
památkové péče.
Z těchto důvodů se autor průzkumu domnívá, že v tomto případě není důvod trvat 
na památkové ochraně, ale naopak navrhnout její zrušení, protože zničením hodnot, 
pro něž byla vyhlášena, pozbyla smyslu.
Dochované zbytky dispozic a konstrukcí zdivá a krovů nejsou samy o sobě tak hodnotné, 
aby opravňovaly k ochraně celého objektu se všemi důsledky. Jejich existence byla 
zdokumentována tímto průzkumem. Zároveň vzhledem kjejich funkci, umístění a velmi dobrému 
stavu se dá navíc důvodně předpokládat, že nenastane důvod ani reálná snaha jejich odstranění 
a zničení. K tomu samozřejmě současně existují jiné zákonné prostředky stavebního řízení, 
které je dokážou ochránit. “
7
Součástí průzkumu byla také přehledná fotodokumentace stávajícího stavu, historická 
ikonografie, mapové podklady a letecké snímky, historické i stávající plány. Zmíněný průzkum 
poskytl ministerstvu vlastník objektu společně se žádostí o zrušení prohlášení za kulturní 
památku.
Podle § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, 
byla účastníkovi řízení dána možnost vyjádřit se k podkladům, které Ministerstvo kultury 
v průběhu řízení nashromáždilo. Vlastník se k podkladům vyjádřil dopisem ze dne 22. 3. 2024: 
„Po seznámeni s obsahem zaslaných vyjádřeni DOSS shledáváme, že při posuzování 
vhodnosti zapamátnění objektu jsou nesrovnalosti, kdy není zohledněna tehdy právě probíhající 
rekonstrukce.
Okresní úřad Karlovy Vary doporučil stanoviskem dne 23. 9. 1999 prohlášení objektu 
za kulturní památku, i když stavební úpravy a rekonstrukce byly již 2 roky v plném proudu 
(povolení vydáno 1. 10. 1997) a v této době nebyly vzneseny dodatečné požadavky, podmínky, 
či omezení ze strany tohoto orgánu z hlediska ochrany památek - i když se celá obec Boží Dar 
nachází v památkové zóně.
Komise ministerstva kultury podpořila stanoviskem ze dne 28. 2. 2002 prohlášení 
objektu za kulturní památku, přestože stavební úpravy na objektu dle stavebního povolení 
již byly ukončeny a bylo již téměř dva roky povoleno hotel provozovat ve zkušebním provozu 
na základě rozhodnutí o prozatímním užívání stavby ze dne 29. 11. 2000. Kolaudační 
rozhodnutí, které umožnilo trvalý provoz bylo vydáno 9. 5. 2002 a nabylo právní moci 
až 26. 6. 2002 a taktéž v něm nebyly zmíněny žádné podmínky z hlediska památkové péče, žádná 
zmínka o zpamátnění a z toho vyplývající důsledky pro tento objekt v souvislosti s jeho 
stavebním povolením, vlastní rekonstrukcí a kolaudací stavby.
Dle Vám již dodaného stavebně historického průzkumu ing. Panáčka z podzimu 2023 
je jasné, do jaké míry byl objekt poznamenán rekonstrukcí, kolik stavebních prvků z celku bylo 
zachováno (v nadzemních podlažích minimum), do jaké míry byl poznamenán objem stavby 
a jeho celkový vzhled. “
Po vyhodnocení všech výše uvedených podkladů dospělo Ministerstvo kultury 
k následujícímu závěru:
Jádro dnešního hotelu Praha čp. 45 na Božím Daru pochází zdoby po roce 1833. 
Tehdejší zájezdní hostinec byl vystavěn na obdélném půdorysu při místní císařské silnici. 
K budově náležel i objekt stájí a kůlny situovaný jižně od hostince. Z mapy pocházející z let 
1842-1924 je patrné, že později došlo k rozdělení původního objektu na dvě čísla popisná 
(dnešní hotel Praha čp. 45 a sousední objekt čp. 150). Budova hostince byla současně rozšířena 
západním směrem, dvorní stavení přebudováno a spojeno s hlavní budovou propojovacím 
traktem. Největší stavební úpravy prodělal objekt ve 20. letech 20. století, kdy by přebudován 
na moderní hotel zvaný Hieke. V souvislosti s velkou přestavbou byla jižně za hlavní budovou 
provedena i výstavba tanečního sálu. Jednotný charakter prvorepublikové obnovy 
(i přes dlouhodobě zanedbanou údržbu) si hotel uchoval až do doby rozsáhlé rekonstrukce, 
která proběhla vletech 1997-2002. V důsledku této razantní přestavby byly podstatným 
způsobem sníženy památkového hodnoty objektu. Do té doby charakteristická tvář hotelu, 
a to jak z exteriéru, tak v interiéru, se vytratila.
Prohlášení hotelu Praha za kulturní památku, ke kterému došlo v roce 2002, 
bylo založeno na pochybení spočívajícím v neznalosti skutečného stavu nemovitosti. 
Rozhodnutí o památkové ochraně vycházelo pouze z dobrozdání Památkového ústavu v Plzni, 
8
jenž ministerstvu sdělil, že budova si ponechala svou památkovou podstatu, aniž by byl ověřen 
momentální stav objektu po rekonstrukci. Ačkoliv ministerstvo opakovaně žádalo památkový 
ústav o doložení aktuální fotodokumentace objektu, nebylo tak ze strany odborné organizace 
učiněno. Pokud by však v době vydání rozhodnutí byly ministerstvu známy dopady rozsáhlé 
rekonstrukce na památkové hodnoty objektu, k prohlášení za kulturní památku by s největší 
pravděpodobností nedošlo.
Současná podoba hotelu, až na drobné pozdější úpravy, je výsledkem rekonstrukce 
proběhlé vletech 1997-2002. Původní půdorysná stopa objektu se výrazným způsobem 
pozměnila. Až do doby před přestavbou v 90. letech 20. století si zachovávala uspořádání 
minimálně z poslední hodnotné úpravy ve 20. letech 20. století, kdy bylo jednoznačně patrné 
členění na severní a jižní objekt s propojovací střední částí. Současná půdorysná stopa, zejména 
v důsledku přístaveb a dostaveb ve střední části objektu, se výrazně proměnila a zastavěná 
plocha dnes tvoří daleko větší část pozemku, nehledě na nově vzniklou přístavbu podzemních 
garáží v těsném sousedství. Hmotové proporce hotelu doznaly rovněž podstatných změn 
zejména v souvislosti s přestavbou středního objektu. Původní vnitřní dispozice byla částečně 
přetvořena, v interiéru se nedochovaly žádné hodnotné prvky a detaily uměleckořemeslné 
povahy. Radikální proměnu prodělal také vnější vzhled severního a středního objektu. Vnější 
plášť severního objektu byl zbaven původního bednění, zachováno zůstalo jen základní členění, 
ač v pozměněné podobě. Původní nezůstaly velikosti okenních ani dveřních otvorů, některé 
byly zazděny, jiné nově vytvořeny. Nedochovaly se žádné původní výplně dveřních 
ani okenních otvorů. Uliční fasáda byla nově opatřena ve střední části předsazenou dřevěnou 
konstrukcí balkonů. Veškeré zdobné a členící prvky, včetně barevnosti, jsou výsledkem 
novodobé přestavby. Původní střední objekt zůstal kompletně ukrytý pod nánosem novodobé 
přestavby. V jižním objektu zůstalo zachováno pouze základní uspořádání obvodových stěn, 
půdorys budovy se rozšířil západním směrem, interiérová dispozice přízemí je zcela novodobá, 
vnitřní prostory jsou kompletně zmodernizované, novodobé jsou veškeré výplně okenních 
i dveřních otvorů.
Ministerstvo však upozorňuje, že i přes výše jmenované nevhodné zásahy zůstaly 
v budově zachovány cenné historické konstrukce a prvky. Nej hodnotnější pozdně klasicistní 
konstrukce severního objektu jsou obsaženy zejména v jádru obvodových a vnitřních stěn 
v přízemí a v prvním patře, dále zahrnují klenební soustavy v přízemí a v podzemí 
nebo schodiště. Hodnotné jsou také krovové konstrukce severního a jižního domu 
nebo částečně zachovaná vnitřní dispozice v patře jižního objektu se sálem. S ohledem na 
charakter a umístění dochovaných hodnotných konstrukcí lze předpokládat, že v budoucnu 
nenastane snaha o jejich odstranění. Současně je nutné zmínit, že dnešní hotel Praha se nadále 
vyznačuje významnými kulturně historickými i urbanistickými hodnotami. Budova vypovídá 
o charakteristické proměně horského městečka, které se ještě do počátku 19. století vyznačovalo 
převážně hornickou činností. V druhé polovině 19. a na počátku 20. století se pozvolna 
proměňovalo v lokalitu spojenou s rozvojem turistiky a zimních sportů. Dnešní hotel Praha 
je tak jedním z nej významnějších dokladů této proměny na Božím Daru. Nezanedbatelná je 
rovněž urbanistická hodnota stavby, která dokumentuje postupné rozrůstání zástavby obce 
podél tehdejší císařské silnice. Uchování a péči o jmenované hodnoty by měla dostatečně 
zajistit forma plošné památkové ochrany. Hotel Praha se nachází na území památkové zóny 
Hornická kulturní krajina Abertamy - Horní Blatná - Boží Dar vyhlášené v roce 2014, 
tudíž jakákoliv úprava objektů podléhá ustanovení § 14 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb. o státní 
památkové péči. Památková ochrana je v tomto případě ještě umocněna skutečností, že zdejší 
památková zóna je od roku 2019 jedním z komponentů Hornického regionu Krušnohoří, 
který byl zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. Tato zvýšená forma ochrany by měla 
v budoucnu dostatečně zajistit citlivé nakládání s hodnotnými dochovanými prvky hotelu 
Praha. V případě potenciální obnovy objektu bude pak bezesporu zásadním podkladem výše
9
zmíněný stavebně historický průzkum, kde jsou hodnotné konstrukce a prvky budovy
jednoznačně identifikovány.
Objekt prošel vletech 1997-2002 natolik razantní a komplexní přestavbou, že ztratil 
převážnou část svých památkových hodnot. Rozhodnutí o prohlášení hotelu za kulturní 
památku z roku 2002 vycházelo z pochybení, neboť ministerstvu nebyly 2:námy konkrétní 
dopady rozsáhlé rekonstrukce na památkové hodnoty budovy. Z výše uvedených důvodů 
Ministerstvo kultury ruší prohlášení budovy hotelu Praha čp. 45 na pozemku st. p. č. 8, 
k. ú. a obec Boží Dar, okres Karlovy Vary, Karlovarský kraj, r. č. ÚSKP ČR 13368/4-5282, 
za kulturní památku, neboť nesplňuje podmínky § 2 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. 
Lhůta pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den 
následující po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 
a § 24 správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí 
se uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí 
ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovr ě provozovatele 
poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 správního 
řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě lhůta pro 
podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 zákona 
č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který rovněž 
stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky.
Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl 
dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem 
této lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává 
u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Rozdělovník:
H- LEVEL, goup s. r. o. Masarykova 750/316, 400 01 Ústí nad Labem
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, generální ředitelství
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Lokti
Městský úřad Ostrov, úsek státní památkové péče
Krajský úřad Karlovarského kraje, oddělení památkové péče
10

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o zrušení prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0706390.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Mervová Jana

Popis dokumentu:

Boží Dar, hotel Praha č. p. 45. Rozhodnutí o zrušení prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

9042405 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Mikšovská Tereza; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

10.04.2024

Licence:

Typ:	úřední dílo - dílo, na které se nevztahuje ochrana podle práva autorského (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 122571

Bližší specifikace:

Název	hotel Praha
Číslo ÚSKP	13368/4-5282
Kód fáze ochrany	Z
Fáze ochrany	již není památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 35509201

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o zrušení prohlášení za KP
Číslo	MK 30560/2024 OPP
Datum nabytí právní moci	30.04.2024
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	122571 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 407458

Název objektu: hotel Praha

Část obce: Boží Dar

Č. dom.: č.p. 45

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Boží Dar

Obec: Boží Dar

ORP: Ostrov

Okres: Karlovy Vary

hotel Praha (právní stav 122571)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 954

Název lokality: Boží Dar

Reálný typ: město

Kat. území: Boží Dar

Obec: Boží Dar

ORP: Ostrov

Okres: Karlovy Vary

Kraj: Karlovarský kraj

hotel Praha (právní stav 122571)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 185

Název hist. regionu: Jáchymov

hotel Praha (právní stav 122571)

Ke stažení Náhled Poslat žádost