Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

 
 
 
 
 
 
ŘEŠENÉ ÚZEMÍ 
 
 
TÁBOR 
 
 
 
 
ŘEŠITEL 
 
EVA ŽÁČKOVÁ 
OTAKAR JANKOVEC 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
PLOŠNÝ PRŮZKUM, ZHODNOCENÍ A 
DOKUMENTACE ARCHITEKTONICKÉHO 
KULTURNÍHO DĚDICTVÍ 19. A 20. STOLETÍ 
NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV Ú.O.P. V Č. BUDĚJOVICÍCH          LISTOPAD 2006 
                                                    obsah 
 
 
1. ÚVOD 
 
2. LITERATURA A PRAMENY 
 
3. HISTORIE OBCE 
 
4. HISTORICKÁ VYOBRAZENÍ OBCE 
 
5. SEZNAM OBJEKTŮ 
 
6. OBJEKTY  
 
7. ZHODNOCENÍ  
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
                                                      úvod 
 
 
         
 
 
 
 
       V rámci úkolu „Odborné poznávání, průzkum, vědecké hodnocení, soupis a 
dokumentace architektonického kulturního dědictví 19. a 20. století“ bylo zkoumáno 
území jihočeského města Tábor.  
      Průzkum probíhal v několika fázích. Nejprve byly vypracovány rešerše z odborné a 
regionální literatury a periodik. Následoval terénní průzkum, na jehož základě došlo k 
výběru objektů. V další fázi byly opatřeny historické prameny k jednotlivým domům. 
Tyto byly získány především ze dvou zdrojů, a to z osobních archivů vlastníků objektů, 
nebo z archivu stavebního úřadu v Táboře. Přístup k dobové dokumentaci staveb byl 
ztížen požadavkem stavebního úřadu v Táboře, který striktně vyžadoval písemné 
svolení vlastníka k nahlédnutí do svého archivu. Proto byli vlastníci vybraných domů 
kontaktováni osobně, což bylo časově náročné. Od těchto se  získala dokumentace buď 
přímo, pokud byla úplná, nebo byl požadován písemný souhlas vlastníka, pro pořízení 
dokumentace a informací ze spisu archivu na městském stavebním úřadě. Poté 
následovala fotografická dokumentace exteriéru a interiéru staveb. 
       Na základě všech získaných informací bylo přistoupeno k památkovému 
zhodnocení objektů, jehož kritérii byly především architektonická hodnota díla, jeho 
postavení v rámci vývoje architektury regionu a celé republiky a v neposlední řadě 
intaktnost stavby. 
      Výstupem výzkumného úkolu je kapitola pojednávající o historii obce a jejím 
urbanistickém vývoji, katalog objektů a zhodnocení území. Objekty jsou v katalogu 
řazeny abecedně podle ulic a vzestupně podle čísel popisných. Jednotlivé stavby, či 
soubory staveb mají svůj katalogový list, situační plán, plánovou a fotografickou  
dokumentaci.  
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
                    literatura a prameny   
 
 
 
     Informace o Táboře a jeho stavbách byly získávány z regionální i celostátní literatury 
a periodik a archivů. 
 
LITERATURA 
 
Informace o městě Táboře:  
 
Spořitelna města Tábora za prvé padesátiletí  1862-1911.“ Tábor 1912.  
s. 3-9 - popis Tábora v roce 1862 – popisována cesta, jmenovány jednotlivé domy 
s. 9-ad. - život města 
s. 42 – ke stavbě zakoupeny domy čp. 3 a 4 na nám., byly zbourány a postavena nová 
budova, byla vypsaná soutěž – do které byl zařazen návrh Ferdinanda Brože z Prahy 
v neogotickém stylu, nebylo ho však využito, stavbu provedl táborský stavitel František 
Klier, stavba byla předána v červnu 1895  
kniha doprovázena fotografiemi významných veřejných budov 
 
„Spořitelna města Tábora za prvé padesátiletí  1862-1911.“ Tábor 1912.  
s. 3-9 - popis Tábora v roce 1862 – popisována cesta, jmenovány jednotlivé domy 
s. 9-ad. - život města 
s. 42 – ke stavbě zakoupeny domy čp. 3 a 4 na nám., byly zbourány a postavena nová 
budova, byla vypsaná soutěž – do které byl zařazen návrh Ferdinanda Brože z Prahy 
v neogotickém stylu, nebylo ho však využito, stavbu provedl táborský stavitel František 
Klier, stavba byla předána v červnu 1895  
kniha doprovázena fotografiemi významných veřejných budov 
 
„Almanach jižní Čechy. Jihočeská výstava v Táboře.“ Tábor 1929.  
s. 8 – 1929 – na poloostrově Jordánu vybudováno výstaviště 
s. 15 – reklama architekta, stavitele Františka M. Klímy z Tábora – fotografie s popisky: 
Masarykovy školy v Táboře – postavené podle projektu ing. Arch. V. Veyrycha 
z Prahy, otevřeny v září 1929 
s. 19 – projektanti výstavy, generelní projekt – v ryze soudobé podobě arch. : prof. Dr. 
Theodor Petřík, arch. Jan Chomutovský, hlavní výstavní pavilon s betonovým parterem 
bude z poloviny zachován jako tělocvična táborského sokola 
s. 26 – otištěn projekt výstaviště  
s. 29 a násl. – fotografie výstaviště – jednotl. pavilónů 
 
 
„Pět a půl století Tábora.“ Tábor 1970.  
s. 43 a násl. – jmenovány stavby po r. 1945, některé mají i fotografii 
s. 49 a násl. – perspektivy rozvoje táborské aglomerace 
 
 
„Tábor.“ Historický atlas měst České republiky, svaze č. 7. Tábor 1999. 
Nestr. – kap. „Novodobý Tábor“ – výstavba, demolice hradebního systému, proměny 
hradu Kotnov a pivovaru, budova reálky postavena podle plánů arch. Karla Doudy 
v l.1904-1906, Sokolovna otevřena 1905, divadlo zprovozněno 1887, postaveno podle 
plánů Fr. Bulety, stavitel Fr. Klier, fotografický závod Šechtl, Voseček – vytvořil 
soubor architektury a každodenního života města, Nové město – základní kámen  
 
položen 1872, datace některých urbanistických plánů města a jejich stručná 
charakteristika 
Příloha – mapové listy od 15. století.  
 
 
Jindřich Vybíral, „Století dědiců a zakladatelů.“ Praha 1999. 
kap. „Blažený národ, jenž nemá historii“  
– věnovaná Táboru – shrnuta kulturní situace v Táboře na přelomu 19. a 20.století, s. 
154 – 156 - úprava radnice J. Niklasem, 1875-1876 – citovány dobové reakce na 
podobu radnice, s. 157 – hrad Kotnov ustupuje výstavbě pivovaru, s. 159 – 
regionalismus v Táboře se odvolával na historické argumenty, byl zde velice silným, 
činitelem utvářejícím vzhled města, památkářské ohledy ovlivňovaly stavební činnost 
v městském jádru,   
genius loci se odrazil i na zástavbě předměstí, nejvýstavnější rodinné domy mají podobu 
drobných zámeckých staveb s věžičkami a vysokými štíty  
– př. dům bří Nováků z r. 1898, stavitel Klier, patrně podle plánů klienta, kt. byl 
architektem činným v Budapešti, 
- historismus i ve jménech vil a v jich odpovídající výzdobě: upřednostňují se výjevy 
z české mytologie, které zdobí dům prof. Vycpálka z r. 1901, pojmenovaný Vlasta, vila 
v sousedství Bechyňské brány – naz. Libuše, zr. 1904, 
- zahradní čtvrti – skromná obydlí méně zámožných, dobový tisk v r. 1910 požaduje, 
aby jejich dekorace neodporovala jihočeským typům, pracovali zde pražstí arch. např. 
Jindřich Fraiwald, Theodor Petřík – tito projektovali kvalitnější domy  
- pozemky za Bechyňskou branou – 1902 je získalo družstvo, s. 160 – podle projektu 
místního stavitele Karla Rudolfa zde začalo vyrůstat zahradní město v duchu Ebenezera 
Howarda, malebné stavbičky nepravidelných obrysů, s vysokými střechami a 
dřevěnými prvky 
- pro méně zámožné – dělníky, úředníky – skupiny dvou či tří domů se společnou 
vnitřní zdí, vznikala další stavební družstva, kt. byla komplikována činnost obecní 
samosprávou 
- 1912 – zpráva o výpravě, organizované českým zemským spolkem pro bytovou 
reformu: členové stavebních družstev byli zváni k návštěvě anglických zahradních měst 
, zej. Letchworthu a Hampsteadu 
 
„Tábor,“ Výběrový katalog urbanistických a stavebních proměn historické zóny města 
Tábora. sborníky 4-11 – proměny domů  historické zóny Tábora – všechna čísla popisná 
i domy bez čp. 
 
Otakar Janovec, „Vznik a stavební proměny městského divadla,“ in: „Tábor,“ 
Výběrový katalog urbanistických a stavebních proměn historické zóny města Tábora. 
sborník 12, Tábor 2000. 
- historie vzniku a vývoje divadla od r. 1887 do r. 1965, okomentovaný soupis 
pramenů, plány stavby od nejstaršího období po rekonstrukce v r. 1965. 
 
Otakar Jankovec, Závěrečné informace, in:  „Tábor,“ Výběrový katalog urbanistických 
a stavebních proměn historické zóny města Tábora. sborník 18, Tábor 2002.  
kap. 5.2 - s. 1 a 2 – významná období urbanistických a stavebních proměn po r. 1850 
                s. 13 – mapa se zákresem zbourané části opevnění po r. 1850 
                s. 18 – mapa se zákresem nově postavených domů do pol. 19. stol. 
                s. 19 - mapa se zákresem po r. 1850 
kap. 5.3 – Kalendárium města od r. 1370 do r. 1995 
 
Pavel Augusta, Hana Klínková (ed.), „Kniha o městě Tábor.“ Tábor 2001.  
s. 16 – 20 – historie Tábora od 18. stol.  
s. 19 – dobová fotografie kolonie domků z 20. a 30.l 20. stol. na Maredově vrchu 
s. 36 – hvězdárna z r. 1938 
s. 41 – kasárny z r. 1932 
s. 52-53 – kap. o vilové čtvrti – konec 19.stol obec koupila pozemky za Kotnovem, 
1887 – proběhla parcelace tzv. brlíkovských  pozemků, první stavby v r. 1902 – 
Novákova vila, výstaviště pro Jihočeskou krajanskou výstavu, část zv. Letohrady, další 
vily vyrostly v ul. Příběnické, Zbynkově 
- 1910 – proběhla parcelace pozemků koupených obcí od Bohumila Veselého, místa se 
rozdělovala podle schváleného situačního plánu, povoleny jen rodinné, vilové domy 
s průhledy do ulice,  
- po r. 1912 – nová parcelace, vzniklo Stavební a bytové družstvo státních úředníků, 
zřízenců a jiných osob Kotnov 
- po vzniku ČSR – další stavební fáze – 1932 postavena modlitebna sboru Jednoty 
českobratrské u hřbitova sv. Jakuba 
- stavitel Karel Rudolf – nechal postavit vily čp. 738 – Příběnická ul., čp. 785 – 
Zbyňkova ul. 
- František Ješ – postavil pro sebe vilu Karla 
- Eduard Plock – majitel továrny – vila Julinka 
- vila Černý leknín – stavitel Novák, , patřila skladateli Maršíkovi (zeť O. Nedbala), do 
r. 1990 vojenská správa, pak hotel 
- malíř Richard Lauda – čp. 1272 v Laudově ul. 
- vila bří Nováků z r.1904 – dobový snímek 
- vila Bellevue – pianistka Jaroslava Tvrzová 
- Památkový ústav pokus o vyhlášení památkové zóny – dokumentující stavební vývoj 
přel. 19. a 20. stol. a 1. pol. 20.stol. 
s. 65 – divadlo – historie 
s. 70 – kap. Táborská kina – datace vzniku jednotl. staveb – v r.1924 realizováno Bio 
invalidů,  od r. 1946 v sále Osvětového domu kino Zborov, 1948 přejmenováno na Oko, 
1988 – kinokavárna Centrum v sídlišti Nad Lužnicí  
s. 100 – modlitebna Jednoty českobratrské z r. 1932 – ? dobová fotografie 
s. 102 – sbor církve Československé husitské, fotografie z r. 1939 
s. 117 – historie sokolovny, stavba slavnostně otevřena r. 1905, projektant Ing. Ludvík 
Čížek z Prahy 
 
 
Informace o jednotlivých stavbách:  
 
F. D. Zenkl, „Třicet let  real.  gymnasia táborského 1862-1892.“ Tábor 1892.  
s. 6 – od r. 1856 měla reálka prostory v „nové nádherné budově školní,“ byla provedena 
podle plánů c.k. stavitelského úředníka Štěpána Weisse,“ péčí purkmistra Jakuba Zeise“ 
 
 
Jan John, „Budova c. k. státní české reálky v Táboře,“ Tábor 1907. 
s. 1 – obec měla povinnost postavit budovu pro školu 
s. 4 – na obecním pozemku zvaném „Krajská zahrada“, mezi starým a novým městem, 
tj. ve středu města, „Staveniště má zde ze všech stran volné světlo a čistý, čerstvý 
vzduch.“ 
Podloží – kyprý nános, avšak pod ním skála bez spodních vod; vypracování plánů a 
rozpočtu  - c. k.  vrchnímu inženýrovi ministerstva vnitra, architektu Karlu Dondovi, 
který se zavázal i vrchnímu řízení stavby; 27. 7. 1904 – uděleno na schůzi obecního 
zastupitelstva stavební povolení 
- stavitelé: inženýr Vincenc Biebl – práce zednické, kamenické, nádenické , 
František Ješ z Tábora – práce kamenické, tesařské 
- 12. 9. 1904 – započaty stavební práce, vyjmenovaní členové stavební komise 
- 1904 – stavba do výše přízemní  podlahy, 1905 – stavba provedená celá až na 
vnitřní zařízení, 1906 – dokončeny vnitřní práce, v červnu předána stavba reálce 
do užívání, státní kolaudace 27. 2. 1907, kolaudace ze str. města 28. 4. 1907 
- jako první v říši prostor pro kapli a tělocvičnu sloučen do jednoho, který slouží i 
jako aula 
s. 6 – popis budovy, jejího stylu a dispozice 
kniha doprovázena fotografiemi interiéru i exteriéru, půdorysy podlaží 
 
 
„ Památník na oslavu padesátiletého trvání c. k. gymnázia…1862-1912…“ Tábor 
1912.  
s. 6 – 4. 10. 1862 – slavnostní otevření prvního školního roku reálného gymnázia a 
svěcení budovy 
 
 
Karel Thir, „Staré domy a rodiny táborské.“ I. a II. Díl, Tábor 1920.  
s. 28 – 1876-1878 – návrh radnice arch. Josef Niklas – snesena věžička, prostřední štít 
zaostřen, věž zvýšena, přidány čtyři věžičky do rohů a vysoká střecha, dále negotická 
okna a dveře 
s. 57 – „čp. 3“ – 1894-95 – zbudovaná Spořitelna u kostela – s „naparáděnou 
fasádou,…kudrlinkovitého stylu činžáckého…“, 1914 – Spořitelna odstranila původní 
fasádu a nahradila prostou, „ne však neuměleckou“ fasádou podle návrhu architekta 
Petříka 
s. 91 – Záložna upravována architektem Dr. Petříkem 
s. 626 – Záložna koupila sousední dům čp. 273 – chtěla nechat štít, ten se však zřítil, 
proto nahrazen novým při přestavbě domu pod dozorem Dr. Petříka 
 
 
„Pamětní spis spolku divadelních ochotníků v Táboře 1857-1887-1927.“ Tábor.  
s. 12 – staré městské divadlo bylo postaveno r. 1840 zásluhou MUDr. Jana Eiselta, 
krajského fyzika v Táboře 
s. 15 – ochotníci zadali v r. 1882 pražskému architektovi Františku Buldrovi plány na 
rekonstrukci divadla 
s. 23 – ve staré divadelní budově u býv. Městské brány se hrálo do r. 1886, 1887 bylo 
na jeho místě v Palackého třídě postaveno zásluhou obce táborské, ochotníků a zejména 
purkmistra Emanuela Zeise nové městské divadlo, s hledištěm pro 800 osob, divadlo 
projektoval architekt František Buldra z Prahy, postavil stavitel František Klier 
z Tábora, dekorace maloval pražský malíř R. Skála 
s. 34 – bourání Pražské brány 
 
 
„Památník tělocvičné jednoty Sokol v Táboře 1883-1933.“ Tábor 1933. 
s. 29 – 1890 – konkurz na podání náčrtů, projektů na stavbu podáno 16, první cena 
nebyla přiřčena, za nejlepší návrh byl považován od ing. Ludvíka Čížka, utvořeno 
Družstvo pro postavení tělocvičny 
s. 43 – 1904 – započato se stavbou Sokolovny 
s. 45 – kdo se finančně podílel na Sokolovně, 1906 stavba hotová – konaly se  
první šibřinky  
 
Rudolf Klíma, „Stavební vývoj Tábora,“ in: „Jihočeská technická práce.“ Sborník SIA, 
České Budějovice 1938, s. 131-135. 
s. 132 statistika počtu domů a obyv. od r. 1850, popis rozvoje stavebního ruchu 
s. 133 – tabulka – počet budov, bytů od r. 1918, výčet čísel popisných, u některých jsou 
uvedeny i názvy domů, které byly postaveny v letech 1918-1936 
s. 134 – výčet budov postavených od r. 1918, které nestavěla obec 
 
Ivo Beneš, „Technická práce jižních Čech a jihočeští technikové,“ in: Jihočeská 
technická práce.“ Sborník SIA, České Budějovice 1938, s. 13-54. 
s. 31 – zemědělská škola – Tábor (akademie) 1902, sirotčinec v Táboře 1880 
s. 32 – 1883 – synagoga v Táboře od stavitele J. V. Staňka 
s. 33 – nová česká renesance – sokolovna v Táboře, reálka v Táboře od Ing. Doudy 
1903,  
s. 44 – obchodní škola v Táboře – J. Vejrych 1930, živnostenská škola v Táboře – J. 
Vejrych 1932, Masarykovy školy v Táboře – J. Vejrych 1929, pošta v Táboře – J. 
Vejrych, finanční úřad v Táboře řešící umístění na historickém náměstí 
s. 45 – nemocnice v Táboře 1938, spořitelna arch. J. Vejrych 1925, z krajinských výstav 
byla nejlépe vybavena Jihočeská výstava v Táboře r. 1929, projektovanáprof. Dr. Th. 
Petříkem a arch. Chomutovským, která navazovala na průkopnickou mladoboleslavskou 
výstavu prof. Krohy a dobrou výstavu pardubickou 
 
 
„20 let architektury a výtvarného umění v jižních Čechách.“ České Budějovice 1965. 
s. X – montovaný skelet vyvinutý v n. p. Průmstav byl použit v Táboře a Sezimově Ústí 
s. XI –XII -  seznam vystavených realizací arch. prací : 
– arch. František Šulc, KPÚ, Restaurace U lva, Tábor, projekt 1950, realizace 1951 
- ing. arch. Stanislav Hanzal, KPÚ, 63 b. j., Distribuce, montovaný skelt, Sezimovo 
Ústí, 
   projekt 1959, realizace 1963 
- ing. arch. Antonín Vachulka, PS, Zdravotní středisko, Sezimovo Ústí, 
   projekt 1956, realizace 1959 
- arch. Vladimír Bublík, KPÚ, Internáty Silon, Sezimovo Ústí, 
   projekt 1961, realizace 1963 
 
 
„120 let ochotnického divadla v Táboře 1857-1977.“ Tábor. 
s. 6 – výprava od V. Horejce – hry „Skřivan a smršť“ hrané 39. roč. Jiráskově Hronova 
 
Pavel Korčák a kol., „Tábor.“ Tábor 1979. 
s. 125 – fotografie městského divadla, popisek – datace 1886-1887. 
Nestr. – kap. „Mezi dvěma světovými válkami“ a kap. „Socialistický rozvoj“- 
vyjmenované některé stavby postavené v daném období, plus připojené fotografie 
některých staveb, nejsou uvedeni autoři staveb ani jejich datace 
 
 
„Třicet pět let výtvarného umění a architektury v jižních Čechách.“ České Budějovice 
1985. 
s. 51 – montovaný průvlakový skelet s vestavěnou distribucí v přízemí se stavěl 
v Táboře, Sezimově Ústí 
Medailony architektů: 
s. 206 – Ing.arch. Oldřich Drahovzdal, ZDŠ Tábor – Pražské předměstí, ve spolupráci 
s ing. arch. Hanzalem a ing. arch. Frantou, sídliště Tábor – Náchod 
s. 208 – arch. Václav Drozda, rekonstrukce divadla v Táboře, smuteční síň v Táboře – 
spoluautor Ing. arch. Malec, sídliště Tábor – Písecká 
s. 218 – Ing. arch. Jan Franta, bytové objekty pro družstevní výstavbu v Sezimově Ústí 
s. 220 – Ing. arch. Stanislav Hanzal, obchodní středisko Astra Sezimovo Ústí, sídliště 
Tábor – Náchod 
s. 226 – Ing. arch. Otakar Jankovec – obchodní středisko sídliště Tábor – Písecká 
s. 268 – Ing. arch. Bohuslav Štorch, učňovská škola v Táboře 
 
 
„Zdravotnictví okresu Tábor.“ Tábor 1982. 
s. 2 – nová nemocnice uvedena do provozu 1939 
s. 6 – pavilón interních oborů v OÚNZ v Táboře – 1982 zahájen zkušební provoz 
s. 7 – fotografie pavilónu interních oborů v OÚNZ v Táboře 
s. 8 - pavilón interních oborů v OÚNZ v Táboře – rozpis oddělení 
 
 
„Táborský archiv.“ Sborník okresního archivu v Táboře, 1991, č. 3. 
s. 52-69 – Květa Kořalková, „Stavba sboru božích bojovníků v Táboře a její 
společenský význam.“ – s. 56 – 57 -  pražští architekti Vejrych a Kabeš byli požádáni o 
ideový návrh a projekt sboru, informace, kde všude byl projekt otištěn apod., s. 58 – 
průběh stavby, s. 59 – popis stavby 
 
 
„125 let střední zemědělské školy v Táboře.“ Tábor 1991.  
s. 10 a násl. – dějiny školy 
s. 13 – budova školy – 1971-1976 – nová fasáda, vyměněna elektrická, vodovodní a 
topenářská instalace, přestavěn suterén – v něm zřízeny šatny, byt školníka, laboratoře 
ad., 1976 – na školním statku dokončena cvičná hala 
s. 27 a 28 – botanická zahrada – správní budova – půdní vestavba prostor, původní 
skleník stržen 
s. 33 a násl. - kap. „Výstavba v botanické zahradě“ – s. 34 – 1980 – rekonstrukce a 
nástavba provozní budovy 
 
 
„100 let veřejné knihovny v Táboře.“ Tábor 1997.  
s. 22-23 – přestavba kina OKO pro účely knihovny 
 
 
Jindřich Vybíral, „Česká architektura na prahu moderní doby.“ Devatenáct esejů o 
devatenáctém století, Praha 2002. 
s. 283 – 1900 přizval stavitel T. Brdlík ke spolupráci na plánech vily pro Tábor F.- 
Bílka, stavba vyrostla záhy v zahradním předměstí za Bechyňskou branou, v Táboře 
první secesní stavba, štít – abstraktně stylizovaný motiv vosí hlavy – Archiv NG, fond 
F. Bílek. Soupis díla sestavený Bertou Mildovou – Bílkovou. Městský úřad v Táboře, 
spisovna odboru výstavby, č.p. 738. 
s. 294 – v soupisu děl F. Bílka -  plány táborského předměstí se sedícími psy – 1906 
s. 295 – návrhy sborů církve československé pro Tábor z r. 1928 
 
 
Pavel Vlček (ed.), „Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků 
v Čechách.“ Praha 2004. 
s. 499 – Theodor Petřík, ing. arch., doktor techniky, prof., * v Táboře, zemřel 1941, , 
bydlel na Hradčanech, jeho manželkou první architektka Milada Petříková – Pavlíková 
(*1895 v Táboře, zemř. 1985 v Praze, projekt celního úřadu v Dolní Vltavici 1926-
1928),  profesorem zemědělských staveb, po r. 1910 prováděl dostavbu nové budovy 
záložny (pozdější pošty) a úpravu jejích starších objektů v Táboře, 1914 projektoval 
vilu za Bechyňskou branou v Táboře, kt. postavila fa Šimůnek, Neumann v Táboře 
s. 690 – Václav Vejrych, 1932 návrh na obchodní a pilařskou školu a okresní úřad 
v Táboře, skončil na děleném I. až II. místě 
 
ČASOPISY: 
Architektonický obzor. r. VIII, 1909 – rubrika Původní návrhy:  
Rudolf K. arch. a stavitel v Táboře, Rodinné domy z vilové čtvrti v Táboře, skupiny 2 
domků v Táboře, dělnický domek v Táboře, průvodní text, s. 7, 8, 12. 
Architektonický obzor. r. X, 1911 – rubrika Původní články a návrhy:  
Rudolf K. stavitel, Rodinné domy s malými byty v Táboře, s. 13, 14. 
Architektonický obzor. r. XIV, 1915 – rubrika Původní články a návrhy: 
Petřík Th. Dr. arch., Vila za Bechyňskou branou v Táboře, s. 100-102. 
Architektonický obzor. r. XV, 1916 – rubrika Původní články a návrhy:  
Kozák B., Návrh evangelického ref. kostela a fary v Táboře, s. 93 a 95. 
Architektura ČSSR. r. XXVII, 1968 – Vajzr Miroslav, Hotel v Táboře, s. 432. 
 
PRAMENY: 
 
Plánová a písemná dokumentace:  
1) archivy vlastníků staveb 
2) archiv stavebního úřadu v Táboře 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
mmmmmmmmmmmmmmhistorie         
 
 
Základní informace 
 
     Bývalé okresní město, od 1.1.2003 obec s rozšířenou působností Tábor, leží 
v severovýchodní části Jihočeského kraje. Tábor je nejvýznamnějším sídlem v severní 
oblasti Jižních Čech a je jádrem aglomerace Tábor – Sezimovo  Ústí  - Planá nad 
Lužnicí. Město  se dnes člení na 15 místních částí a 33 urbanistických obvodů. 
Urbanistický vývoj města Tábora ovlivnily zejména tři faktory: členitý terén, vodní 
plochy (řeka Lužnice, Tismenický potok, nádrž Jordán) a dopravní cesty (silniční a 
železniční trasy sever – jih a západ – východ). 
     Tábor je možno označit jako město s rozšířeným průmyslem strojírenským, 
elektrotechnickým, dřevozpracujícím, oděvním, polygrafickým, papírenským i 
potravinářským. Bývalý okres Tábor má hustou dopravní siť a město Tábor je 
významnou dopravní silniční i železniční křižovatkou. Dobrá dopravní dostupnost má 
velký význam pro kulturní a turistickou zájmovou činnost, napomáhá tomu i cenný 
památkový fond a vybudovaná zařízení pro rekreační a sportovně turistickou činnost. 
Historické jádro města tábora bylo prohlášeno 1961 za městskou památkovou rezervaci. 
 
 
Významná data proměn města Tábora: 
1270 –  král Přemysl Otakar II. založil hrad a město nazvané Hradiště.  
 
1277 - hrad a město Hradiště vyvrátili 1277 Vítkovci 
 
14. stol. – postaven hrad Kotnov pány z Ústí (Sezimova) 
 
1420  -   po dobytí Husity bylo město Sezimovo Ústí  - vzdálené asi 3 km od Tábora - 
vypáleno a obyvatelé se přemístili na ostrožnu, vymezenou řekou Lužnicí a 
Tismenickým potokem. Zde založili novou obec s názvem Hradiště hory Tábor, 
následně přejmenovanou na Tábor 
 
1437  -  Udělena Táboru městská práva.  
 
15. století - vybudováno kamenné opevnění, začalo se s výstavbou kamenných domů 
kolem náměstí 
 
1492  -  Přehrazen Tismenický potok a vybudována údolní nádrž, která dostala jméno 
Jordán, a zásobovala historické jádro užitkovou vodou. 
 
16. stol.  -  Město postihlo několik zhoubných požárů, při kterých byla poškozena jeho 
podstatná část. 
 
1785  -  Zavedeno první – josefínské – číslování domů. 
 
1804  -  Zavedeno druhé  - staré  -  číslování domů.  Tábor měl jen 2 místní části: Město 
a Předměstí. Domy v obou místních částech byly číslovány od čísla 1. 
 
1830  -  Zhotovena první katastrální mapa města 1 : 2880. 
 
1855  -  1867  - V těchto letech byl Tábor krajským městem. 
 
1871  - vybudování železnice -  Táborem projel první vlak na Prahu. Po té se nová 
zástavba postupně přesouvala k východu, k nádraží. 
 
1872  -  Založena společnost pro založení Nového města, tato však brzy zkrachovala a 
výstavba se značně zpozdila. 
 
1880  -  Vydána vyhláška O novém číslování domů, a označení jmen ulic v královském 
městě Táboře. Staré číslování domů bylo zrušeno a zavedeno nové, dodnes platné. 
Tábor měl stále jen dvě místní části -  Město a Předměstí, číslování bylo pro obě 
městské části průběžné.  
 
1880  -  1980  -  Během těchto 100 let se město vyvíjí do dnešní podoby, postupně se 
rozšiřuje ze 2 na dnešních 15 místních částí s 33 urbanistickými obvody. 
 
1888  -  Zahájen provoz železnice na Jihlavu. 
 
1889  -  Zahájen provoz železnice na Písek. 
 
1961  -  Prohlášeno historické jádro města městskou památkovou rezervací. 
 
1970  -  1980  -  Dochází ve třech etapách dle  tehdy platné Koncepce urbanizace 
k integraci  města Tábora se 14 samostatnými obcemi nebo osadami a vzniká Tábor 
dnešní podoby. 
 
2003  -  31.12.2002 zaniká okres Tábor, od 1. ledna 2003 je území bývalého okresu 
rozděleno na 2 správní obvody s obecním úřadem, Tábor a Soběslav a 3 obcemi 
s rozšířenou působností na Táborsku a 1 na Soběslavsku 
 
Prameny: 
O. Jankovec – Výběrový katalog urbanistických a stavebních proměn historické zóny 
města Tábora, sborník 18, kap. 5.3 – Město Tábor 2002 
Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850 – 1970, FSÚ 1978 
Všeobecná encyklopedie Diderot 1999- sv. 8, str. 10 
Karel Thir – Staré domy a rodiny táborské, 1920 
 
Vybrané  statistické údaje: 
 
Uváděné údaje byly převzaté z výsledků celostátních sčítání.  
 
                                                              1869      1880      1921      1970      1980      2001 
POČET  OBYVATELSTVA 
  
Tábor – celé město                                6717      7413     12900    21958    31867    36804 
Tábor – jen místní část Tábor               6717      7413     12900    21958    24817    28726 
 
POČET  DOMŮ 
 
Tábor celé město                                    492       532       1139      3326      3708      4481 
Tábor – jen místní část Tábor                492       532       1139      2205      2236 
 
ROZLOHA  města Tábora (ha)             953       953         953        953      6213      6213 
 
Prameny 
Retrosptektívní lexikon obcí ČSSR 1850 – 1970, FSÚ  1978 
Statistický lexikon obcí ČSSR 1982, FSÚ 1984 
Předběžné výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001, ČSÚ 2001 
 
 
Současné správní uspořádání obce Tábor 
 
     Od  roku 1980 má Tábor 15 místních částí a 33 urbanistických obvodů. 
 
místní část                     urbanistický obvod 
 
01  Tábor                       01  Staré město 
                                      02  Nové město 
                                      03  Podhradí 
                                      04  Pražské předměstí 
                                      05  Pražské a Náchodské sídliště 
                                      06  Maredův vrch 
                                      07  Ústecké předměstí  
                                      08  Průmyslová čtvrť 
                                      09  Blanické předměstí 
                                      10  Nemocnice 
                                      11  Na Písecké 
                                      12  Sídliště nad Lužnicí 
                                      28  U hřbitova 
                                      30 A  Za Klokoty 
02  Čelkovice                13  Čelkovice 
                                      29  Babí hora 
03  Větrovy                   14  Větrovy 
04  Horky                      15  Staré Horky 
                                      16  Nové Horky 
05  Klokoty                   17  Klokoty 
                                      30 A  Za Klokoty 
06  Zahrádka                 18  Zahrádka 
07  Náchod                    19  Náchod 
                                      31  Malý Jordán 
08  Čekanice                 20  Čekanice 
                                      32  V Lopatách 
09  Hlinice                     21  Hlinice 
10  Záluží                      22  Záluží 
11  Smyslov                  23  Smyslov12   
12  Měšice                     24  Měšice 
                                      33  Stříbrné Hutě 
13  Zárybničná  Lhota   25  Zárybničná Lhota 
14  Stoklasná Lhota      26  Stoklasná Lhota 
15  Všechov                  27  Všechov 
 
 
 
Pramen 
Územní veřejná správa od 1. ledna 2003 aneb konec činnosti okresních´úřadů – Kraj 
Jihočeský – MV ČR 2002    
 
 
Urbanistický vývoj města, místní části 
 
     Urbanistický vývoj města Tábora ovlivnily zejména tři faktory: členitý terén, vodní 
plochy (řeka Lužnice, Tismenický potok, nádrž Jordán) a dopravní cesty (silniční a 
železniční trasy sever – jih a západ – východ). 
 
Urbanistický obvod  01 – STARÉ  MĚSTO 
 
Území Starého města vymezuje zastavitelná plocha ostrožny. Od svého vzniku na 
začátku 15. století nedoznalo urbanistické utváření až do konce 19. století 
významnějších změn. Na přelomu 19. a 20. století dochází především k dopravním 
změnám, je přemístěn jediný vjezd do historického jádra, vzniká nová ulice – Palackého 
-  s oboustrannou bytovou zástavbou. Právě tato nová zástavba dokládá náročnost 
terénu, domy se vstupy z Palackého ulice jsou třípodlažní, avšak zadní časti mají více 
podlaží. Na konci 19. století je vybudována nová tangenciální komunikace kolem 
historického jádra  - ulice Na parkánech.  
 
Urbanistický obvod  02 -  NOVÉ  MĚSTO 
 
Po nezdařeném pokusu, založit Nové město v roce 1872, až zavedení železniční 
dopravy přes Tábor uspíšilo realizaci záměru vybudovat tuto část. Vzniká nová 
výstavná ulice mezi nádražím a historickým jádrem s administrativními a obchodními 
službami, která je dodnes  hlavní obchodní tepnou centra města. 
 
Na jih od Jordánu vzniká kolonie dělnických přízemních řadových domků, patřících 
převážně dělníkům z nedaleké tabákové továrny. Současná prováděná modernizace 
poškozuje jednotný charakter této zástavby. 
 
Budějovická ulice si zachovala dodnes  význam průjezdné dopravní cesty, zakončené 
třemi nadjezdy železničních tratí, které dodnes komplikují na křižovatce do Českých 
Budějovic, Pelhřimova a Mladé Vožice. Na jižní straně území s terénním převýšením na 
250 m  přes 50m, vzniká obytná zástavba s krámky nebo drobnými provozovnami 
v přízemích. 
 
Urbanistický obvod  03 -  PODHRADÍ , s dřívějším názvem  VILOVÁ ČTVRŤ 
 
Od začátku 20. století zde vznikají vilky, v mnoha případech se secesními prvky. 
Dodatečné nevhodné stavební úpravy značně znehodnotily ucelený charakter zástavby. 
 
Urbanistický obvod  04  -  PRAŽSKÉ  PŘEDMĚSTÍ 
 
Ve třicátých letech minulého století se přesouvá výstavba za Jordánskou 
hráz.Významným impulsem byly zde umístěné nové kasárny  a budování tzv. 
gážistických domů  pro ubytování důstojníků. Dochází k velmi zdařilému 
urbanistickému založení zástavby  vícepodlažních činžovních domů v kombinaci 
s jednopatrovými vilkami mezi dnešními ulicemi kpt. Jaroše a Bezručovou ulicí. 
Součástí obvodu je i údolní nádrž Jordán, která se stává rekreačním a sportovním 
centrem s postupně budovanými tělovýchovnými stavbami a sportovišti. Podél Jordánu 
vzniká urbanisticky zdařilá Kvapilova ulice s rodinnými domky. 
 
 
Urbanistický obvod  05  - PRAŽSKÉ  A  NÁCHODSKÉ  SÍDLIŠTĚ 
 
Sídliště vzniklo v šedesátých letech minulého století na zelené louce jako soustředěná 
občanská a bytová výstavba. 
 
Urbanistické  obvody  06  -  MAREDŮV  VRCH  a  07  -  ÚSTECKÉ  PRĚDMĚSTÍ 
 
Masovější výstavba se zde datuje od dvacátých let minulého století, s původním 
jednotným názvem Ústecké předměstí. Následně bylo území rozděleno na dva obvody, 
dělicí hranici vytvořila železniční trať. 
 
Zástavba Ústeckého předměstí pokračovala soustředěnou bytovou výstavbou až do 
šedesátých let, Maredův vrch má převážnou zástavbu rodinnými domy. 
 
Roku 1929 zde byly postaveny 2 základní školy, které položily základ školskému 
areálu. Následovala průmyslová škola, odborné učeliště, internáty. 
 
Urbanistický obvod 08  - PRUMYSLOVÁ  ČTVRŤ 
 
Tento obvod je ve východní části města, uspořádání značně ovlivnily možnosti 
zavlečkování. Výstavba je zde realizovaná od dvacátých let minulého století dle jasné 
koncepce. Některé průmyslové stavby je možno označit za architektonicky hodnotné. 
 
Urbanistický  obvod  09  - BLANICKÉ  PŘEDMĚSTÍ. 
 
Obvod leží mezi nádražím a průmyslovou čtvrtí, zástavba od roku 1930 vesměs 
drobnými, převážně řadovými rodinnými domky. 
 
Urbanistický obvod  10  -  NEMOCNICE 
 
Druhá, tzv. nová nemocnice byla v Táboře postavena ve třicátých letech minulého 
století. Budovy však nestačily náročnému provozu a proto bylo rozhodnuto o přístavbě. 
Přístavbou je nová osmipodlažní budova. Nová budova působí rušivě ve vazbě na 
historické jádro a velmi nepříznivě ovlivňuje siluetu města při příjezdu od Písku. 
 
Urbanistický obvod  11 – NA  PÍSECKÉ  ( kasárny ) 
 
Kasárny byly postaveny ve třicátých letech minulého století, po zrušení posádky 
v Táboře se  hledá náhradní využití 
 
Urbanistický obvod  12  -  SÍSLIŠTĚ  NAD  LUŽNICÍ  . 
 
Největší bytová výstavba v Táboře, realizovaná od roku 1980. Od Ústeckého předměstí 
byla oddělena volným zeleným pásem, který byl v roce 2004  využit pro výstavbu 
supermarketů. 
 
Urbanistický obvod  28  - U HŘBITOVA 
 
Je zde umístěn centrální městský hřbitov, po roce 1990 zde postaveny autosalony a 
stanice technické kontroly. 
 
Urbanistický obvod  30  -  ZA  KLOKOTY  B 
 
Volná, nezastavěná plocha za  urbanistickým obvodem – Pražské a Náchodské sídliště 
 
    Zástavba v Táboře je velmi kompaktní, jsou zde jen dva parky. V nejbližším okolí 
města jsou  však snadno dosažitelné významné prostory s hodnotnou zelení pro 
krátkodobou rekreaci. 
 
 
Dlouhodobý vývoj správních proměn místních částí  města Tábora 
 
Místní část  01  Tábor  byla vždy samostatným městem. Obec byla založena 1420. 
Místní část  02  Čelkovice je vedena v letech 1869 – 1910 pod označením 
CELKOVICE. Do roku 1970, kdy se stává částí města Tábora, je samostatnou obcí 
v okrese Tábor. Obec byla založena 1307.  
Místní část  03  Větrovy, do roku 1920 s názvem  VĚTROV.  V roce 1850 je osadou 
obce Radimovice u Zelče, v roce 1869 osadou obce Libějice, v letech 1880 – 1890 
osadou obce Radimovice, v letech 1900 – 1950 osadou Radimovoce u Zelče, od roku 
1961 do roku 1970, kdy se stává součástí Tábora, osadou obce Horky. Obec byla 
založena 1748 
Místní část  04  Horky  je v roce 1850 samostatnou obcí, od roku 1869 osadou obce 
Celkovice, ale v roce 1880 až do roku 1970, kdy se stává částí města Tábora, 
samostatnou obcí v okrese Tábor. Obec byla založena 1554. 
Místní část  05  Klokoty  byla samostatnou obcí v okrese T8bor až do roku 1970, kdy se 
stává částí města Tábora. Obec byla založena v roce 1220. 
Místní část  06  Zahrádka  je v roce 1850 samostatnou obcí, v letech  1869 – 1910 
osadou obce Klokoty, v letech 1921 – 1950 opět samostatnou obcí,  v roce 1961 do roku 
1970, kdy se stává částí města Tábora, osadou obce Klokoty. Obec byla založena 1379. 
Místní část  07  Náchod  je v roce 1850 samostatnou obcí, v roce 1869 osadou obce 
Klokoty, ale v roce 1880 do roku 1970, kdy se stává částí města Tábora, opět 
samostatnou obcí v okrese Tábor. Obec byla založena 1379. 
Místní část  08  Čekanice  je do roku 1970, kdy se stává částí města Tábora, 
samostatnou obcí. Obec byla založena 1370. 
Místní část  09  Hlinice  je v roce 1850 samostatnou obcí, v letech 1869 – 1910 osadou 
obce Čekanice, v roce 1921 až do roku 1976, kdy se stává částí města Tábora, 
samostatnou obcí v okrese Tábor. Obec byla založena v roce 1387 
Místní část  10  Záluží  se změněným názvem 1961 – 1970 Záluží u Tábora,byla až do 
roku 1970, kdy se stala částí města Tábora, osadou obce Měšice. Obec byla založena 
1432. 
Místní část  11  Smyslov  je v roce 1850 samostatnou obcí, v letech 1969 – 1900 osadou 
obce Dobronice, v letech 1910 – 1950 samostatnou obcí v okrese Tábor, v letech 1961 – 
1970, kdy se stává částí Tábora, osadou obce Měšice. Obec byla založena 1384. 
Místní část  12  Měšice  byla samostatnou obcí v okrese Tábor až do roku 1970, kdy se 
stává částí města Tábora.. Obec byla založena v roce 1370. 
Místní část  13  Zárybničná  Lhota  byla v roce 1850 samostatnou obcí, v roce 1869 je 
osadou obce Turovec, v roce 1880 až do roku 1876, kdy se stává částí města 
Tábora,samostatnouobcí. Obec byla založena 1391. 
Místní část  14  Stoklasná  Lhota  je v roce 1850 samostatnou obcí, v roce 1869 osadou 
obce Čekanice, ale v letech 1880 – 1950 opět samostatnou obcí v okrese Tábor, v roce 
1961 opět osadou obce Čekanoce, vroce 1970 sdamostatnou obcí v okrese Tábor až do 
roku 1980, ky se stává částí města Tábora.Obec byla založena 1371. 
Místní část   15  Všechov  je v roce 1850 samostatnou obcí, v letech 1869 – 1910 
osadou obce Klokoty, v letech 1921 – 1950 osadou obce Zahrádka, od roku 1961 až do 
roku 1970, kdy se stává částí města Tábora, opět osadou obce Klokoty.Obec byla 
založena 1433. 
 
                                                                                                               Otakar Janovec 
 
Historické vyobrazení Tábora 
 
 
  
Indikační skica historického jádra z r. 1830 
 
 
  
Panorama ul. 9. května z r. 1830 
 
 
Historické vyobrazení Tábora 
 
 
  
Mapa stabilního katastru z r. 1830 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Historické vyobrazení Tábora 
 
 
  
Polohopisný plán Tábora z r. 1886 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Historické vyobrazení Tábora 
 
 
  
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Historické vyobrazení Tábora 
 
 
  
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
  
Vývoj osídlení Tábora v letech 1830 – 1980, O. Jankovec, „Co možná o Táboře 
nevíte...“, nepublikováno. 
 
 
 
 
  
 
Kopie z: O. Jankovec, „Co možná o Táboře nevíte...“, nepublikováno. 
 
 
 
 
 
 
 
 
                              seznam objektů 
 
 
1 - Husovo nám. čp. 2864 
2 - Jiráskova čp. 1615 
3 - Jiráskova čp. 1775 
4 - Na Parkánech čp. 1623 
5 - nám. Fr. Křižíka   čp. 2881 
6 - nám. Fr. Křižíka čp. 2840 
7 - Soběslavská čp. 2502 
8 - U střelnice  čp. 236 
9 - Vančurova čp. 2904 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
                                        zhodnocení      
 
 
 
 
     Město Tábor je zároveň s Českými Budějovice městem s největším výskytem 
kvalitních architektury v jižních Čechách. V Táboře jsou časté stavby, které bez 
časového prodlení reagovaly na vývoj architektury v Čechách. Tato charakteristika platí 
i pro území sledované ve výzkumném úkolu v roce 2005. Zpracováno bylo  téměř celé 
Nové Město a několik objektů ze Starého města, Podhradí, Nemocnice a Pražského 
předměstí. Podobu staveb na Novém a Starém města a Podhradí ovlivnil i kopcovitý 
terén Tábora.  
     Ve sledovaném území se setkáváme jednak s historizující architekturou 19. století, 
která se zde objevuje od poslední čtvrtiny 19. století do prvního desetiletí 20. století. 
V letech 1885 -1887 zde bylo postaveno neobarokní divadlo podle projektu pražského 
architekta a stavitele Františka Buldry. Tato stavba je poměrně časným, hodnotným 
příkladem neobarokního stylu 19. století v Čechách. Neorenesance, která se ve 
sledovaném území objevuje na přelomu 19. a 20. století, formovala podobu domů 
v Ústecké ulici čp. 704, 490 a 637. V tomto stylu byly postaveny i dvě rozsáhlé stavby 
Sokolovna a c. k. česká reálka. Sokolovnu navrhl pražský architekt Ludvík Čížek v roce 
1904, dokončená byla o rok později. Česká reálka byla dokončena v roce 1907 ve stylu 
české neorenesance, která se v jejím případě mírně mísí se secesí. Jejím architektem byl 
opět Pražan Karel Donda. Historizující styl se secesí mísí též na domě pro pana Gajdíka 
ve Farského ulici čp. 888, který navrhnul táborský stavitel Karel Rudolf v roce 1907. 
V tomto případě však již secese převážila.  
     Unikátním architektonickým dílem je secesní vila od Františka Bílka v Bechyňské 
čp. 738. František Bílek byl v roce 1900 přizván stavitelem T. Brdlíkem ke spolupráci 
na plánech vily. Místo rostlinné výzdoby je na ní užit stylizovaný motiv vosí hlavy, 
který se objevuje jednak na štítech vily a zároveň i na mřížích oken suterénu. Tato vila 
je jednou z prvních secesních vil v jižních Čechách, zároveň je i nejhodnotnějším 
příkladem stylu v tomto kraji.  
     Na počátku 20. let 20. století se v Táboře hojně rozšířil rondokubistický styl. 
Výrazným příkladem rondokubismu jsou domy v Tomkově ulici čp. 1239-1241 
postavené v roce 1923. Tyto jsou údajně dílem neznámého pražského architekta.  
     Druhou unikátní stavbou je Obytný dům s garážemi pro K. J. Doležala  v art-
decovém stylu navržený táborským stavitelem Karlem Rudolfem a postaveným v roce 
1928. Znaky art-deca spatřujeme v bizardní sochařské výzdobě jižního průčelí, či 
obloukových oknech, plastické výzdobě – výrazné římse a drobnému klasicizujícímu 
dekoru hlavic pilastrů rovněž tam. Stylové pojetí stavby je odlišné od české podoby 
dekorativní architektury – rondokubismu. Tím se stává stavba alespoň v jižních 
Čechách unikátem. 
     Výrazným projevem moderního neoklasicismu je budova Filiálky Národní banky 
československé v Táboře od pražských architektů  Jindřich Freiwalda  Jaroslava 
Böhma, postavená v letech 1928 – 1930. Funkcionalistickou stavbou, která se byla 
nucena vyrovnat s historickým kontextem Starého Města je budova finančních úřadů 
z roku 1935 od Václava Vejrycha. Tentýž architekt navrhl dvě puristické stavby, a to 
budovu Obchodní akademie v Jiráskově ulici a Okresního úřadu Na Parkánech. Ve 
stejném stylu byl postaven i Sbor Církve československé v Táboře, navržený pražskými 
architekty Václavem Vejrychem, Jaroslavem Kabešem a postavený v roce 1939. Ve 
stejném roce je dokončena stavba obecných domů, navržených naším předním 
architektem Evženem Linhartem. Podoba této stavby je určena architektonickým 
kontextem historického jádra. 
     Po druhé světové válce do roku 1989 byla architektura v Táboře stavěna jednak 
místním Stavoprojektem a dále specializovanými celostátními projektovými 
organizacemi. Výraznou osobností místního Stavoprojektu Sezimovo Ústí byl architekt 
Václav Drozda. Drozda je autorem stavby Internátu zemědělské školy v Tomkově ulici  
z let 1954 – 1957. Internát byl  navržen ve stylu socialistického realizmu, v jehož 
podobě je již upuštěno od přímých citací historizujícího tvarosloví. V roce 1959 Drozda 
navrhl obytný soubor 97 bytových jednotek tzv. Pešinky. Architekt se tomto případě 
výborně vyrovnal s urbanistickým řešením situace příkrého svahu. V domech byly užity 
nové stavební technologie, dále bylo dbáno na nový bytový standard. I přes utilitárnost 
tehdejších staveb, dokázal Drozda vnést vyšší výtvarnou kvalitu do těchto staveb, a to  
architektonickým gestem – otevřených schodišť s přečnívající plochou střechou u 
obytných domů při Ústecké ulici. Drozda je i autorem přestavby Městského divadla. 
V rámci této přestavby vznikly Loosovské prostory s vysokou kvalitou 
uměleckořemeslného detailu, např. madla, kryty topení, obklady stěn atd.  Další jeho 
vynikající stavbou je smuteční síň na okraji Tábora, která připomíná vliv Miese van der 
Rohe.  
     Dokladem vývoje poválečné architektury je  experimentální panelový bytový dům na 
třídě Českloslovenské armády, který byl navržen Otakarem Jankovcem v roce 1960 a 
postaven v roce 1963. Tato stavba byla jednou z prvních svého druhu v jižních 
Čechách. Vyšší architektonické kvality má i hotel Palcát, postavený v roce 1978, 
navržený architektem Lopatou z Obchodního projektu Praha. Hodnotným 
architektonickým prvkem je výrazná kompozice hmot a  práce s povrchy těchto hmot. 
Vrchní část stavby připomíná pásovými okny funkcionalismu. Objekt je příkladem 
hodnotné architektury své doby, která patrně odráží vývoj světové architektury. 
V pozdních 80. letech a na počátku 90. let 20. století byly realizovány stavby, které jsou 
svými masivními formami příznačné pro období poslední čtvrtiny 20. století. Některé 
z těchto staveb se řadí k postmodernímu stylu, jako je autobusové nádraží a integrovaný 
bytový dům.   
     Ukázkou rekonstrukce a dostavby památkově chráněného objektu v ryze soudobých 
formách je dům čp. 279 na Tržním náměstí. Dům byl postaven v roce 1984 podle 
projektu Rudolfa Schránila ze SÚRPMA. Ukázkou architektury navržené v 80. letech 
20. století a realizované až o deset let později je integrovaný bytový dům v Táboře. 
     Další hodnotné stavby byly postaveny kolem poloviny 90. let. 20. století. 
Českobudějovický ateliér A1 navrhl budovu Sběrného přepravního uzlu Tábor a pošty 
v roce 1994. Tato neofunkcionalistická stavba patří k nehodnotnějším ukázkám tohoto 
stylu v Čechách. Nejvýznamnější stavbou přesahující rámec celorepublikové úrovně je 
budova finančního úřadu na Bechyňské ulici navržená pražskými architekty Štorchem a 
Frantou. Velkorysá lapidární forma budovy je skvělým osobitým počinem, kterým byl 
vyřešen i požadavek reprezentativnosti tohoto objektu. Nejmladší vybranou stavbou je 
Transfuzní stanice navržená Zdeňkem Šimečkem v roce 1998. Stavbu se řadí k mírně 
nadprůměrné místní architektuře konce 90. let 20. století. 
     Do poloviny 20. století jsou hodnotnější stavby dílem především pražských 
architektů Z místních se jeví jako nadprůměrný autor Karel Rudolf. V poválečné době 
je výraznou osobností místní architekt Václav Drozda. K experimentálním architektům 
se řadí Otakar Jankovec.  V 90. letech 20. století se objevily hodnotné stavby navržené 
jak Jihočechy, tak pražskými architekty.  
     Řada ze zkoumaných objektů splňuje podmínky pro navržení stavby za nemovitou 
kulturní památku.

Originál dokumentu:

digitální

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	průzkumy, posudky, zprávy
Druh dokumentu:	jiný průzkum, posudek, zpráva
Bližší specifikace:	průzkum a dokumentace architektonického dědictví

Jméno souboru:

C0010118.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Zuzáková Eva

Popis dokumentu:

Plošný průzkum, zhodnocení  a dokumentace architektonického kulturního dědictví 19. a 20. století: Tábor, vypracováno r. 2006.

Název pracoviště:

ÚOP v Českých Budějovicích

Velikost dokumentu (v bytech):

8113183 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Jankovec Otakar; Žáčková Eva;

Klíčová slova:

Památková zóna; Památková rezervace;

Uživ. klíčová slova:

architektura 19. a 20. století;

Datum vzniku:

2006

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 14540490

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1958669117
Název	Ochranné pásmo národní kulturní památky a památkové rezervace Tábor
Číslo ÚSKP	3176
ID právního stavu	958669117 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 7663570

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000084240
Název	Tábor
Číslo ÚSKP	1008
ID právního stavu	84240 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

lokalita nebo její část

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 1790

Název lokality: Čekanice

Reálný typ: ves

Kat. území: Čekanice u Tábora

Obec: Tábor

ORP: Tábor

Okres: Tábor

Kraj: Jihočeský kraj

Ochranné pásmo národní kulturn… (prvek 14540490)

Kód CZ: 1809

Název lokality: Čelkovice

Reálný typ: ves

Kat. území: Čelkovice

Obec: Tábor

ORP: Tábor

Okres: Tábor

Kraj: Jihočeský kraj

Ochranné pásmo národní kulturn… (prvek 14540490)

Kód CZ: 4143

Název lokality: Horky

Reálný typ: býv. městečko?

Kat. území: Horky u Tábora

Obec: Tábor

ORP: Tábor

Okres: Tábor

Kraj: Jihočeský kraj

Ochranné pásmo národní kulturn… (prvek 14540490)

Kód CZ: 6664

Název lokality: Klokoty

Reálný typ: urbanizované sídlo

Kat. území: Klokoty

Obec: Tábor

ORP: Tábor

Okres: Tábor

Kraj: Jihočeský kraj

Ochranné pásmo národní kulturn… (prvek 14540490)

Kód CZ: 10870

Název lokality: Nové Horky

Reálný typ: ves

Kat. území: Horky u Tábora

Obec: Tábor

ORP: Tábor

Okres: Tábor

Kraj: Jihočeský kraj

Ochranné pásmo národní kulturn… (prvek 14540490)

Kód CZ: 16259

Název lokality: Tábor

Reálný typ: město

Kat. území: Tábor

Obec: Tábor

ORP: Tábor

Okres: Tábor

Kraj: Jihočeský kraj

	Tábor (prvek 7663570)
	vloženo ručně

Kód CZ: 26916

Název lokality: Staré Město

Reálný typ: býv. hl. městská čtvrť

Kat. území: Tábor

Obec: Tábor

ORP: Tábor

Okres: Tábor

Kraj: Jihočeský kraj

Tábor (prvek 7663570)

Kód CZ: 12449

Název lokality: Podhradí

Reálný typ: městská čtvrť (neúřední)

Kat. území: Tábor

Obec: Tábor

ORP: Tábor

Okres: Tábor

Kraj: Jihočeský kraj

	Tábor (prvek 7663570)
	Ochranné pásmo národní kulturn… (prvek 14540490)

Kód CZ: 51695

Název lokality: Pražské Předměstí

Reálný typ: městská čtvrť (neúřední)

Kat. území: Tábor

Obec: Tábor

ORP: Tábor

Okres: Tábor

Kraj: Jihočeský kraj

	Tábor (prvek 7663570)
	Ochranné pásmo národní kulturn… (prvek 14540490)

Kód CZ: 51692

Název lokality: Nové Město

Reálný typ: městská čtvrť (neúřední)

Kat. území: Tábor

Obec: Tábor

ORP: Tábor

Okres: Tábor

Kraj: Jihočeský kraj

	Tábor (prvek 7663570)
	Ochranné pásmo národní kulturn… (prvek 14540490)

Kód CZ: 48891

Název lokality: Blanické Předměstí I

Reálný typ: díl čtvrtě

Kat. území: Tábor

Obec: Tábor

ORP: Tábor

Okres: Tábor

Kraj: Jihočeský kraj

Ochranné pásmo národní kulturn… (prvek 14540490)

Kód CZ: 51693

Název lokality: Ústecké Předměstí

Reálný typ: městská čtvrť (neúřední)

Kat. území: Tábor

Obec: Tábor

ORP: Tábor

Okres: Tábor

Kraj: Jihočeský kraj

Ochranné pásmo národní kulturn… (prvek 14540490)

Kód CZ: 51696

Název lokality: Severní Sídliště

Reálný typ: městská čtvrť (neúřední)

Kat. území: Tábor

Obec: Tábor

ORP: Tábor

Okres: Tábor

Kraj: Jihočeský kraj

Ochranné pásmo národní kulturn… (prvek 14540490)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 263

Název hist. regionu: Tábor

	Tábor (prvek 7663570)
	Ochranné pásmo národní kulturn… (prvek 14540490)
	vloženo ručně

Ke stažení Náhled Poslat žádost