Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

HOTEL INTERCONTINENTAL      čp. 43, 
Staré Město              
 
Název objektu  
Hotel Intercontinental v Praze 
Adresa Čp. 43, Staré Město, Náměstí 
Curierových 5, (Pařížská 30), 
Praha 1 
 
 
 
K.ú./parcela č. Staré Město/988, 989/2, 987/1 
(náměstí) 
Architekt   Ing. arch. Karel Filsak, Karel 
Bubeníček, Jiří Louda a Jaroslav 
Švec, Jan Šrámek, Jan Bočan, 
Zbyněk Hřivnáč, František Cubr, 
Zdeněk Pokorný 
Investor ČEDOK a společnost 
Intercontinental Hotels 
Corporation (partnerská společnost 
Panamerican World Airways)   
Projekt 1968 
Realizace 1968 – 1974 
Typ objektu Objekt občanské vybavenosti – 
hotel 
Památková 
ochrana 
Vytipováno k navržení na 
prohlášení KP, Pražská památková 
rezervace  
Stručná charakteristika: 
Hotel Intercontinental tvoří rozsáhlý komplex, který vyrostl na přelomu 60. a 70. let na hranici Starého 
Města, na nábřeží Vltavy. Objekt byl vybudován v letech 1968 – 1974 podle projektu kolektivu autorů 
pod vedením architekta Karla Filsaka a jeho spolupracovníků Karla Bubeníčka, Jiřího Loudy a 
Jaroslava Švece, kteří řešili hmotu a exteriér stavby. Interiéry jsou dílem kolektivu architektů Jana 
Šrámka, Jana Bočana a Zbyňka Hřivnáče a některé prostory navrhli i architekti František Cubr a 
Zdeněk Pokorný. Dispoziční řešení využilo zvláštností místa a podařilo se mu vyřešit náročné 
urbanistické nároky. Urbanistické vyřešení okolí hotelu (vytvoření nového náměstí na jih k Bílkově 
ulici, zahradní plocha při nábřeží na sever, západní průhled ke kostelu sv. Šimona a Judy a snížení 
nivelety v Dušní ulici) je dodnes považováno za nadprůměrné a nadčasové.  
 
Prameny a literatura: 
Archiv ÚMČ Praha 1 (Praha 1-Staré Město, čp. 43, Pařížská 30. Hotel Intercontinental). 
Archiv hotelu Intercontinental Praha. 
Konzultace s Ing. arch Vladimírou Leníčkovou, ateliér Len + K, spoluautorka a autorka rekonstrukcí v letech 1993 – 2012. 
DOSTÁL / PECHAR / PROCHÁZKA 1970 — Oldřich DOSTÁL / Josef PECHAR / Vítězslav PROCHÁZKA: Moderní architektura 
v Československu. Praha 1970, s. 246 a 253, obr. 310, 311.  
GLASS REVUE 1974 — (SINE): The Intercontinental hotel in Prague, An attempt to create an artistic environment. Glass 
Review 12, 1974, s. 21 – 27. 
FILSAK / BUBENÍČEK / ŠVEC 1968  —  Karel FILSAK / Karel BUBENÍČEK / Jaroslav ŠVEC: Návrh mezinárodního hotelu IHC 
v Praze na Náměstí Curieových. Technická zpráva. Architektura ČSSR 6, 1968, s. 363 – 366. 
HOTEL INTERCONTINENTAL 1978 — (SINE): Hotel Intercontinental. Dobová brožura. Grafická úprava J. Rathouský, J. 
Schicker. Polygrafia Praha 2, 1978. 
NOVÝ 1978 – Otakar NOVÝ: Praha v architektuře naší generace. In: Praha našeho věku (čtvero knih o Praze). Emanuel 
Poche (ed.). Praha 1978, s. 90, 137, 143 – 144 (Intercontinental). 
ŠEVČÍK/ BENEŠ 2009 — Oldřich ŠEVČÍK / Ondřej BENEŠ: Architektura 60. let, „Zlatá šedesátá léta“ v české architektuře 20. 
století. Praha 2009, s. 291 – 298 (Intercontinental). 
SVOBODA / NOLL/ SKALA — Jan E. SVOBODA / Jindřich NOLL / Vladislav SKALA: Praha 1945-2003. Praha 2006, s. 46 
(Intercontinental), 101-102 (Forum).  
Zpracovatel 
Mgr. Kateřina Houšková (rozená Hubrtová) 
Datum 
 
9/2013 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Stavební historie                           čp. 43, SM                         
 
Hotel Intercontinental byl postaven z prostředků kapitálu americké společnost Tower International 
ING, českým investorem se stala Československá dopravní kancelář, známá pod zkratkou ČEDOK. 
Od prvotního kontaktu v roce 1965, přes souhlas s výstavbou v roce 1967 k definitivnímu dokončení 
v roce 1974 vedla dlouhá cesta. Hotelový řetězec ke stavbě přistupoval pouze z komerčního hlediska 
a v rámci univerzálního pojetí všech svých staveb. K přesvědčení amerického partnera, aby v Praze 
vznikl specifický hotel přestavující českou tradici i současnost, bylo bezpochyby zapotřebí velké úsilí. 
Jisté je, že tým architektů Karla Filsaka i Jana Šrámka si mohl dovolit sebevědomí prosadit vlastní 
vizi. V uvolněném ovzduší poloviny 60. let běžela naplno činnost tvůrčích architektonických ateliérů, 
do té doby spadajících pod kolektivní Stavoprojekty. Nejprogresivněji se projevovala právě pracovní 
skupina pod vedením architektů Karla Filsaka a Jana Šrámka, která svou tvorbou opustila státně 
nařízený socialistický realismus a českou architekturu v podstatě dovedla na úroveň světového dění. 
Kvůli používání drsných betonových povrchů je jejich styl označován jako český brutalismus. Mezi 
jejich úspěšné realizace v té době patřila řada budov státních zastupitelství do zahraničí. Je pouze 
přirozené, že u takto výjimečné zakázky, jakou byl hotel v historickém v centru Prahy, usilovali o 
moderní podobu, která by se zahraničním realizacím vyrovnala.  
Rozsáhlá novostavba ale přesto musela respektovat řadu omezení a požadavků památkové péče, 
především splynout s cenným historickým prostředím Starého Města. Hmota stavby byla proto 
důsledně rozčleněna a různorodost traktování starých budov se projevila v rytmizaci fasád arkýřovými 
motivy. Rovněž typický surový betonový povrch byl zjemněn částečným hnědým keramickým 
obkladem pláště, jehož vertikální strukturované pásy navozují téměř dojem staveb určených pro 
sakrální účely. 
 
Koncepce interiérů: 
Kostra stavby, obvodový plášť a rámec vnitřních prostor byly tvořeny soudobými moderními postupy 
a prostředky. Historie se do interiérů dostávala naopak v podobě zařízení, mobiliáře a doplňků. Zdá 
se, že tato symbiosa byla vytvořena nanejvýš citlivě a celkový dojem překvapivě esteticky fungoval. 
Rovněž kombinace folklórně laděného dřevěného nábytku a stěny se strukturou žlábkování na 
surovém betonu mohou být chápány jako cílený, byť kontroverzní kontrast. Dnešní interiéry jsou 
pouhým torzem původní koncepce, řada prostor je změněná a přizpůsobená dnešní estetice, byť třeba i 
z důvodu, že se původní mobiliář nedochoval.  
Na podobě a zejména vybavení hotelu se smutně podepsalo zejména časté střídání zahraničních 
vlastníků. Podobně jako u jiných velkých staveb, které si zahraniční majitelé předávali, pokaždé 
„zmizely“ další kusy původního vybavení. Bohužel, zejména ty nejlépe zpeněžitelné. 
 
 
 
 
 
 
Autorství  stavby                          čp. 43, SM                          
 
 
Objekt byl vybudován v letech 1968 – 1974 podle projektu kolektivu autorů pod vedením architekta 
Karla Filsaka (*10.10.1917- †1.7.2000) a jeho spolupracovníků Karla Bubeníčka, Jiřího Loudy a 
Jaroslava Švece, kteří řešili hmotu a exteriér stavby.  
Jedná se o část projektantů z tzv. ateliéru Epsilon, původně samostatného v rámci Sdružení 
projektových ateliérů, po roce 1968 začleněného pod Projektový ústav výstavby hl. m. Prahy (dále jen 
PPÚ).  
Na fasádě spolupracoval ještě Václav Hacmanc. ŠEVČÍK/ BENEŠ 2009 zmiňuje jako spolupracovníky 
vedle Václava Hacmance ještě Irmu Steinocherovou, konzultanta statiky Zdeňka Píchala a 
konzultanta hotelového provozu Rudolfa Hofmana. 
Realizace interiérů byla svěřena jiným ateliérům. Většina vnitřních prostor, moderně řešených, je 
dílem ateliéru Beta (rovněž jeden z ateliérů PPÚ) Jana Šrámka (*14. 3.1924 - † 10.11.1978) a části 
jeho týmu, Jana Bočana a Zbyňka Hřivnáče. Část společenských prostor ale vytvořila dvojice z tria 
tzv. „bruselských“ architektů  František Cubr (*8. 1. 1911 - † 30. 6. 1976)  a Zdeněk Pokorný (* 24. 7. 
1909-† 27.4.1984 ). V hotelu vytvořili interiéry tří významných prostor, restaurace v přízemí (tzv. 
Cechovní síň), vinárny v suterénu (tzv. Mázhaus) a nočního klubu v 8. patře hotelu (interiér laděný do 
atmosféry legend staré Prahy). 
Interiéry některých prostor hotelu Intercontinental ale vytvořili ještě ve spolupráci se Zdenkou 
Novákovou, Cubrovou dlouholetou asistentkou nejprve na ČVUT, poté i na AVU. 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Popis stavby                                 HISTORIE                         
 
 
Devítipodlažní železobetonová monolitická stavba s převážně kabřincovými a kovovými fasádami 
byla navržena jako solitérní budova s nástupním prostorem na jižní straně. Hmota objektu je 
rozčleněna do tří lůžkových křídel, dvě směrem k nábřeží s výhledem na Hradčany a Letnou, třetí 
vyšší křídlo s výhledem na Staré Město. Ve střední spojovací hmotě lůžkových křídel jsou umístěné 
vertikální komunikace a pomocné prostory. Nad touto hmotou dominuje vyhlídková restaurace v 8. 
patře budovy. Podnož budovy zahrnuje v přízemí společenské prostory, v suterénu hospodářsko - 
provozní část (FILSAK / BUBENÍČEK / ŠVEC 1968).    
Nejatraktivnější bylo přirozeně přízemí se společenskými prostory řetězícími se po obvodu dispozice 
kolem hotelového zázemí, kde byla situována recepce, místnosti pro personál a veškerý kuchyňský 
provoz. Všechny společenské prostory byly průchozí, ale současně oddělitelné a samostatně fungující. 
Západní stranu dispozice zaujímal prostor tzv. lounge  s obchody a službami, s volně navazujícím 
„koktejl-barem“ (dochováno torzo). Na sever k Vltavě byl situován „snack-bar“ (nedochován) a 
prostor hlavní hotelové restaurace, tzv. Cechovní síně (z původního zařízení dochován původní 
dřevěný strop a vitrážová okna). Napravo od hlavního vstupu je koridor vedoucí kolem tzv. 
„Loveckých salonků“ (dochováno torzo) až do předsálí Kongresového sálu, největšího prostoru 
v přízemí, jehož podoba zůstala v podstatě dochována jako jediná. Ve východní části dispozice je na 
sever orientován ještě původní Primátorský salonek (dochován částečně). V suterénu bylo kromě 
technického zázemí a části služeb umístěna i vinárna „Mázhaus“ (nedochována). Další společenské 
prostory se nacházely až v horním 8. patře. Jednalo se o noční klub (nedochován) a vyhlášenou 
restauraci Zlatá Praha (dochována částečně). Většinu hmoty stavby zaujímaly prostory hotelových 
pokojů a apartmá (nedochováno, zcela pozměněno). 
 
Výtvarné řešení a výzdoba 
Hotel Intercontinental měl do detailu propracovaný výtvarný koncept, od osvětlení přes nábytek po 
design jídelních lístků. Ačkoliv ve výzdobě a zařízení byly zastoupeny všechny směry užitého umění 
a prolínaly se zde materiály jako dřevo, kov, textil a keramika, v původní koncepci se dalo mluvit 
téměř o „skleněném hotelu“. Sklo, jako nejznámější český produkt a artefakt, představovalo 
podstatnou část výzdoby a zařízení, z níž bohužel dodneška zůstalo pouhé torzo. Kromě toho zmizela 
řada dalších uměleckých děl, pevných i mobilních, zejména od soudobých výtvarníků (tapiserie, vlysy 
na zdech, skleněné a kovové lustry, keramické artefakty, koberce, závěsy, obrazy). Na původním 
vybavení se podílely např. osobnosti jako Alois Fišárek a Květa Hamsíková (textil, art protis), 
Vladimír Janoušek a Ladislav Jiránek, (sochy, svítidla), Věra Janoušková a Eva Kmentová (sochy, 
vlysy, reliéfy), Jiří Novák a Hugo Demartini (kov, svítidla), René Roubíček (sklo, svítidla), Stanislav 
Libenský a Jaroslava Brychtová (sklo, reliéf – křišťál v obvodové stěně stavby), Děvana Mírová, 
Lydia Hladíková, Marie Rychlíková, Arnošt Paderlík a Václav Šerák (porcelán a keramika), Josef 
Klimeš, Miloslav Hejný, (dřevo, sochy), František Ronovský, Čestmír Kafka, Vladimír Tesař 
(předlohy pro stropní výmalby a struktury), Josef Jíra (malované vitráže), Jiří Rathouský (grafika, 
piktogramy). Výčet ale zdaleka není úplný, pouze výběrový. Zastoupena byla také řada dalších 
bezejmenných výtvarníků z institucí typu zmíněného ÚBOKu.  
Co už v dnešních přízemních interiérech nenajdeme, jsou drobné umělecké předměty ze skla a 
keramiky, soudobé, ani historické (obkladové dlaždice, porcelánové kandelábry i ukázky historického 
skla a porcelánu). Soudobá i historická keramická výzdoba byla na míru vybrána nebo vytvořena 
zejména pro suterénní vinárnu (figurky, nádobí a lampy od Arnošta Paderlíka a Václava Šeráka). 
Rovněž dochovaných textilních výrobků (tapiserie, art-protisy) je jen pomálu. 
Výtvarný efekt hotelu tvořil i nadčasový grafický design od výtvarníka Jiřího Rathouského. Počínaje 
oficiálním emblémem hotelu, přes logotypy označující jednotlivé prostory (obojí dochováno), až po 
grafiku menu a vinných lístků, hotelových dopisních papírů či dalších tiskovin (nezachováno).  
Důležité je připomenout letmo zmíněnou spolupráci s tehdejšími výtvarnými institucemi, především 
zmíněným ÚBOKem, Krásnou jizbou provozovanou při Ústředí lidové umělecké výroby nebo 
Institutem průmyslového tvarování (později designu). Zejména ÚBOK se podílel především na 
výběru a návrzích textilních doplňků (tapety, koberce, závěsy, uniformy zaměstnanců) a dále jídelních 
a nápojových servisů (keramika, porcelán, sklo) lišících se podle funkce jednotlivých prostor. 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Popis interiérů                SOUČASNÝ STAV                        
 
 
V dnešních prostorách lze v podstatě potkat ojedinělá původní umělecká díla zasazená do 
pozměněných či nových interiérů. Nezapomenutelné jsou např. křišťálové lustry osvětlující 
impozantní prostor Kongresového sálu v přízemí. Křehké výtvory z tyčového skla od René Roubíčka 
jsou umístěny v kazetovém stropu a jejich světelný efekt je podpořen i dvěma druhy obkladu stěn, 
textilními tapetami a historickými zrcadly. Rovněž originální jsou kovová svítidla v restauraci Zlatá 
Praha v 8. patře hotelu, jakési variabilně tvarované hrozny z lesklých zlatých koulí, dílo sochaře Huga 
Demartiniho.  
Dnešního návštěvníka překvapí rovněž dochované dřevěné artefakty, vesměs větších rozměrů, které 
nejsou typickým zařízením dnešních hotelových interiérů. V prostoru dnešního lounge v přízemí, kde 
prostor recepce přechází do částečně oddělených prostor „míst pro setkávání“, se poněkud ztrácí 
dvojice sloupů z jasanového dřeva od Miloslava Hejného. Sloupy jsou zde umístěny druhotně a jen 
pohled na starší fotografie napoví, jak působivé toto dílo bylo původně. Řada těchto sloupů tvořila 
fascinující „stromořadí“ v koridoru podél tzv. Loveckých salonků, (dodnes zachovalých prostor 
napravo od recepce, byť bez původní výzdoby) a spolu s nimi a dalšími tematickými díly 
představovala lesní a přírodní bohatství tehdejšího Československa (GLASS REVUE 1974). 
Dalším solitérem dnešního přízemí je dřevěná, dynamicky působící stěna – paraván Josefa Klimeše 
oddělující prostor lounge od někdejšího „koktejl-baru“. V původním „koktejl-baru“ byla umístěna i 
monumentální plátna Františka Ronovského, dnes přemístěná na sever, ke vstupu do restaurace 
Primátor. Posledním dochovaným dřevěným artefaktem je neobvyklý strop v této restauraci 
vyskládaný z nepravidelných kazet navozující atmosféru původní restaurace „Cechovní síň“ s odkazy 
na prostředí staropražských cechů (návrh malíř Čestmír Kafka).  
Ačkoliv zejména tento prostor představuje moderní pojetí interiéru od architektonického studia Len + 
K, snaha o navázání na interiér původních autorů je tu velmi výrazná. Kromě původního stropu jsou 
tu zachovány i stěny se zmíněnou žlábkovanou strukturou v pohledovém betonu použitou na fasádě 
exteriéru či dřevěné detaily odkazující k původní výzdobě (nábytek, dělící stěny).  
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Archivní  dokumentace                 čp. 43, SM                            
 
 
 
 
 
 
 
 
   Archivní plán: hlavička. Mezinárodní hotel IHC v Praze, 
Ing. arch. K. Filsaka kol., PPÚ, 1974, stav. archiv MČ Prahy 
1.  
 Archivní plán: razítko ateliéru PPÚ. Mezinárodní hotel 
IHC v Praze, Ing. arch. K. Filsaka kol., PPÚ, 1974, stav. 
archiv MČ Prahy 1. 
 
                  
 
Archivní plán: PŮDORYS PŘÍZEMÍ. Mezinárodní hotel IHC v Praze, Ing. arch. K. Filsaka kol., PPÚ, 1974, stav. archiv 
MČ Prahy 1. 
 
 
 
                              
 
Archivní plán: PŮDORYS SUTERÉNU. Mezinárodní hotel IHC v Praze, Ing. arch. K. Filsaka kol., PPÚ, 1974, stav. 
archiv MČ Prahy 1. 
 
 
 
 
                                                                         
 
Hotel Intercontinental v Praze: SITUACE. Zdroj: http://nahlizenidokn.cuzk.cz. 
 
 
 
Fotodokumentace                       EXTERIÉR                                        
 
 
 
 
Hotel Intercontinental: exteriér, pohled severozápadní na uliční průčelí do Náměstí Curierových, foto 2013. 
 
 
 
Hotel Intercontinental: celkový pohled na hotel od budovy Právnické fakulty, vpravo Pařížská třída, vlevo Hotel Prezident, 
foto 2013. 
 
 
 
Hotel Intercontinental: jižní fasáda, pohled z ulice Bílkovy přes náměstí s parkovištěm, foto 2013. 
 
 
 
 
   Hotel Intercontinental: detail, pohled podél jižní fasády 
k hlavnímu vstupu, foto 2013. 
 Hotel Intercontinental: detail, pohled na hlavní vstup, 
jižní fasáda, foto 2013. 
 
 
 
   Hotel Intercontinental: detail, prosklená část chodby podél 
salonků, jižní část dispozic, foto 2013. 
 Emblém hotelu, (kopie původního), umístěn v arkýři 
nad vstupem z Pařížské třídy, západní fasáda, foto 2013. 
 
 
 
Hotel Intercontinental: detail prosklené hmoty vnitřního bazénu, pohled severozápadní, přístavba bazénu z 90. let umístěna 
při severní fasádě hotelu, foto 2013. 
 
 
 
 
 
   Hotel Intercontinental: detail řešení parteru západní fasády 
s bočním vstupem, pohled od jihu z Pařížské třídy, foto 
2013. 
 Hotel Intercontinental: jižní fasáda, postranní vstup do 
koridoru u salonků, pohled z náměstí, foto 2013. 
 
  
 
   Hotel Intercontinental: jižní fasáda, pohled z Pařížské na 
konvexní hmotu restaurace Zlatá Praha, foto 2013. 
 Hotel Intercontinental: reliéf na části přízemní jižní 
fasády hotelu, návrh arch. J. Vrána a V. Štulec, foto 
2013.  
 
 
 
   Hotel Intercontinental: pohled k jihu od hlavního vstupu, na 
architektonicky koncipované náměstí s podzemním 
parkovištěm, foto 2013. 
 Hotel Intercontinental: detail jednoho z postranních 
vstupů s novodobou markýzou, jižní fasáda, foto 2012. 
 
 
 
 
 
 
 
Společenské prostory                  RECEPCE, 
FOYER, KOKTAIL BAR 
 
 
 
 
 
   Dobový interiér, vstupní hala, prostor lobby, skleněná 
plastika (sklář Pavel Hlava a arch. a designér skla Pavel 
Grus), nedochováno, foto archív 1994 (archiv Len + K). 
 Dobový interiér, foyer, vstupní hala, původní prostor, 
obrazy F. Ronovského přemístěny, stropní svítidla R. 
Roubíčka již zde nejsou, foto archív 1994 (archiv Len + 
K). 
 
                         
 
Dobový interiér, pohled do původního prostoru lobby a vstupní haly, původní mobiliář ani stolní svítidla již zde nejsou, 
původní dělený strop je ukryt pod současným podhledem, foto archív 1994 (archív Len + K). 
 
 
 
                
 
Současný interiér vstupní haly a lobby prostoru (ateliér Len+K), zcela vlevo dvojice z původní řady sloupů M. Hejného, 
foto 2012. 
 
 
 
 
 
 
 
 
   Současný interiér prostoru lobby, (ateliér Len+K), vlevo za 
dřevěným paravánem Josefa Klimeše bývalý kokteil-bar, 
foto 2012. 
 Současný interiér předsálí dnešní restaurace Primátor, 
(ateliér Len+K), vlevo přemístěné obrazy F. 
Ronovského, foto 2012. 
 
 
 
 
 
Společenské prostory              RESTARACE 
PRIMÁTOR                 
 
 
 
 
   Dobový interiér, restaurace Cechovní síň (dnes Primátor), 
s původním mobiliářem a svítidly, podhledy již upraveny, 
nedochováno, foto archív 1994 (archiv Len + K). 
 Dobový interiér, původní snack-bar, (nedochováno, 
dnes Primátor), s původním mobiliářem, svítidly a 
ukázkami historického skla a porcelánu, foto archív 
1994 (archiv Len + K). 
 
 
 
Současný interiér restaurace Primátor (ateliér Len+K), nové podhledy, mobiliář i svítidla, foto 2012. 
  
 
 
 
   Současný interiér restaurace Primátor (ateliér Len+K), 
průhled do severní zahrady k nábřeží, dochována původní 
vitráž od Josefa Jíry, foto 2012. 
 Současný interiér restaurace Primátor (ateliér Len+K), 
detail kazetového stropu na motivy erbů staropražských 
cechů, foto 2012. 
 
                        
 
Současný interiér restaurace Primátor (ateliér Len+K), nová svítidla zakomponováno do původního kazetového stropu, foto 
2012. 
 
Společenské prostory –             SALONKY, 
KOMUNIKACE -  přízemí                       
 
 
 
 
 
   Dobový interiér, průhled komunikační chodbou podél tzv. 
Loveckých salonků, instalace sloupů M. Hejného, v této 
podobě nedochováno, foto archív 1994 (archiv Len + K). 
 Dobový interiér, pohled do jednoho ze salonků 
s původním mobiliářem, svítidly a výzdobou,  
nedochováno, foto archív 1994 (archiv Len + K). 
 
 
 
 
 
   Současný interiér (ateliér Len+K), průhled komunikační 
chodbou kolem salonků směrem k recepci, foto 2012. 
 Původní repasované dveře do salonku Petr (emblém 
ryby, design Jiří Rathouský, foto 2012. 
 
 
                  
 
Současný interiér (ateliér Len+K), salonek Vlasta, foto archiv ateliér Len + K, 2012. 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Společenské prostory         KONFERENČNÍ 
SÁL S PŘEDSALONKY                      
 
 
                                       
 
Současný interiér (ateliér Len+K), Konferenční sál s původními lustry R. Roubíčka a kazetovým stropem, foto 2012. 
 
 
 
 
   Konferenční sál, detail lustru Reného Roubíčka v kazetě 
dekorativního stropu, foto 2012. 
 Konferenční sál, detail lustru Reného Roubíčka v kazetě 
dekorativního stropu, foto 2012. 
 
 
                
 
Současný interiér (ateliér Len+K), předklonek s výhledem na sever k nábřeží, původní lustr R. Roubíčka, v pozadí 
tapiserie od Aloise Fišárka, vedle skleněný reliéf Stanislava Libenského, foto 2012. 
 
 
 
 
 
 
   Detail skleněného reliéfu od Stanislava Libenského, salonek 
před Konferenčním sálem, fotoo 2012. 
 Současný interiér (ateliér Len+K), salonek u 
Konferenčního sálu, v pozadí dochovaný obraz F. 
Ronovského Stáří a mládí, přesunuto z hotelové haly, 
foto 2012. 
 
Společenské prostory            RESTAURACE 
ZLATÁ PRAHA - 8. patro                       
 
 
Nejpůsobivějším společenským prostorem byla dodnes atraktivní vyhlídková restaurace Zlatá Praha, 
s úchvatným panoramatickým výhledem na město i na Hradčany. Autoři, opět architekti ze Šrámkova 
týmu, zde měli asi největší svobodu ve výtvarném vyjádření. Vzdušný prostor byl laděn do odstínů 
zlaté a bílé. Barevnost se odrážela ve starožitném nábytku i v textilních doplňcích. Jednoduché bíle 
omítané dělící příčky a sloupy byly narušeny pozoruhodně dynamickými plastickými reliéfy Evy 
Kmentové (nedochováno). Bílý strop se světelnými drážkami byl doplněn neobvyklými, dodnes 
dochovanými svítidly, variabilně tvarovanými hrozny z lesklých zlatých koulí (dílo sochaře Huga 
Demartiniho). Při práci s výtvarnými doplňky museli ale architekti vzít v úvahu velkolepé výhledy na 
Prahu a počítat s jejich limity v celkovém vyznění. 
 
 
 
 
Původní interiér restaurace Zlatá Praha, v této podobě již nedochováno, foto 70. lét, archiv hotelu Intercontinental. 
 
 
 
 
                      
 
Současný interiér restaurace Zlatá Praha (ateliér Len+K), dochovány svítidla H. Demartiniho, foto 2012. 
 
 
 
 
   Detail svítidla, Hugo Demartnini, restaurace Zlatá Praha, 
foto 2012. 
 Detail emblému hotelu, klika dveří, výstup na terasu, 
návrh J. Rathouský,  foto 2012. 
 
 
 
 
   Detail zimní zahrady u restaurace Zlatá Praha, výstup a 
terasu, foto 2012.  
 Detail obslužného baru restaurace Zlatá Praha, současný 
stav, foto 2012. 
Společenské prostory                  SALONKY, 
KOMUNIKACE – 8. PATRO                       
 
 
 
 
 
   Současný interiér salonků v 8. patře, původní podoba 
nezachována, (ateliér Len+K), foto 2012. 
 Současný interiér salonků v 8. patře, původní podoba 
nezachována, (ateliér Len+K), foto 2012. 
 
 
 
 
   Současná podoba hotelových chodeb s pokoji, foto 2012.  Současná podoba hotelových chodeb s pokoji, foto 
2012. 
 
Ostatní                   (TECHNICKÉ ZÁZEMÍ)    
                            
               
 
Technické zázemí, pohled do kuchyně, přízemí, foto 2012. 
Nedochované prostory                 čp. 43, SM     
 
 
Vinárna Mázhaus 
Vinárna Mázhaus byla situována v suterénu hotelu. Interiér je dílem architektů Františka Cubra a  
Zdeňka Pokorného, kteří zvolili úzkou spolupráci s keramikem Arnoštem Paderlíkem. Cílem bylo 
návštěvníkům moderními prostředky přiblížit atmosféru staropražského vinného sklepa. Dřevěné 
lavice, stoly, židle a snížený dřevěný strop doplňují Paderlíkovy keramické motivy, humoristické 
figurky a keramické nádobí (spolu s Václavem Šerákem) a záměrně robusní svítidla sochařů 
Ladislava Jiránka a Vladimíra Janouška. Interiér nedochován. 
Noční klub 
Noční klub byl situován v 8. patře vedle restaurace Zlatá Praha. Interiér, který je opět dílem  
architektů Cubr – Pokorný, měl návštěvníka zavést do prostředí příběhů a legend staré Prahy. 
Komorní modré ladění stěn, hra světel skleněných prvků v kontrastu se skutečnými světly setmělého 
města, fontána s křehkými lodyhami z barevného skla od René Roubíčka, malovaný strop nad 
tanečním parketem od V. Tesaře, fantastické sochařské figurky J. Vožniaka zpodobňující postavy z 
pražských pověstí, to vše dotvářelo podmanivou atmosféru. Z jeho působivé výzdoby se bohužel 
nedochovalo vůbec nic. Dochován je pouze popis v článku v Glass Review, 1974. 
 
 
 
 
   Dobové foto, vinárna Mázhaus, 70. léta, nedochováno, foto 
archiv hotelu Intercontinental. 
 Dobové foto, vinárna Mázhaus, 70. léta, nedochováno, 
foto archiv hotelu Intercontinental. 
 
            
 
Dobové foto, vinárna Mázhaus, 70. léta, nedochováno, 
foto archiv hotelu Intercontinental. 
 
 
VÝTVARNÁ DÍLA    výběr z dochovaných                                                   
 
 
 
 
   Jasanový sloup, M. Hejný, nyní v lobby prostoru, foto 2012.  Dřevěná stěna, J. Klimeš, před kokteil-barem, foto 
2012. 
 
 
 
 
   Emblém hotelu, originál, na západní fasádě umístěna kopie, 
deponováno v hotelu, foto 2012. 
 Logotypy, návrh J. Rathouský, informační systém 
použitý v hotelu, na místě, foto 2012. 
 
 
 
 
   Vitráž Josefa Jíry, restaurace Primátor, foto 2012.  Skleněný reliéf, Stanislava Libenského, prostory a 
salonek u Konferenčního sálu, foto 2012. 
 
 
 
 
   Emblém hotelu, dlažba chodby podél tzv. loveckých 
salonků, dle návrhu J. Rathouského, foto 2012. 
 Obraz F. Ronovského Stáří a mládí, salonek u 
Konferenčního sálu, přesunuto z hotelové haly, foto 
2012. 
 
 
 
 
   Lustr Reného Roubíčka, Konferenční sál a předklonek, foto 
2012. 
 Lustr Huga Demartiniho, restaurace Zlatá Praha, foto 
2012. 
VÝTVARNÁ DÍLA                              výběr 
z nedochovaných,   lokace a autorství přesně 
neurčeno                                                   
 
 
 
 
   R. Roubíček  P.Hlava? 
 
 
 
 
   E. Kmentová, Zlatá Praha  J. Novák 
 
 
 
 
   ÚBOK, Ústředí uměleckých řemesel ?  ÚBOK, Ústředí uměleckých řemesel ?

Originál dokumentu:

digitální

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	průzkumy, posudky, zprávy
Druh dokumentu:	jiný průzkum, posudek, zpráva

Jméno souboru:

A0002799.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Nový Vratislav

Popis dokumentu:

Praha 1 - Staré Město, čp. 43, Pařížská 30, Hotel InterContinental, průzkum a prezentace architektury 19. a 20. století,  průzkum architektury 60. - 80. let ve vybraných regionech

Název pracoviště:

ÚOP v Praze

Velikost dokumentu (v bytech):

3726845 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Hubrtová Kateřina;

Klíčová slova:

Památková rezervace;

Uživ. klíčová slova:

realizace 1967 - 1974; Šrámek Jan; Filsak Karel; Bubeníček Karel; Švec J.; architektura 19. a 20. století;

Datum vzniku:

09.2013

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 12605580

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000001286
Název	hotel Intercontinental
Číslo ÚSKP
ID právního stavu	10827674 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 610866

Název objektu:

Část obce: Staré Město

Č. dom.: č.p. 43

Ulice: nám. Curieových

Č. or.: 5

Kat. území: Staré Město

Obec: Praha

ORP: Praha

Okres: Praha

	hotel Intercontinental (prvek 12605580)
	vloženo ručně

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 15155

Název lokality: Staré Město

Reálný typ: býv. město (před r. 1850)

Kat. území: Staré Město

Obec: Praha

ORP: Praha

Okres: Praha

Kraj: Hlavní město Praha

	hotel Intercontinental (prvek 12605580)
	vloženo ručně

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 371

Název hist. regionu: Praha

	hotel Intercontinental (prvek 12605580)
	vloženo ručně

Ke stažení Náhled Poslat žádost