Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

 1 
 
 
 
                        
 
 
 
 
KLADRUBSKÉ POLABÍ 
 
Návrh krajinné památkové zóny 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Zpracovali: 
 
New Visit s. r. o. 
Ing. et Ing. Tomáš Jiránek 
Bc. Kateřina Cápová 
Ing. Kateřina Ludvíková  
 
Krajský úřad Pardubického kraje  
Mgr. Michal Drkula  
 
Magistrát města Pardubice  
Ing. Jaroslav Trojan 
 
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Pardubicích 
Ing.arch. Jan Kadlec 
Ing. arch. Eliška Racková 
Ing. arch. Jitka Svobodová 
 
Národní památkový ústav, ústřední pracoviště v Praze  
Ing. Božena Pacáková 
Ing. arch. Alena Krusová, CSc. 
Ing. Svatava Podrazilová 
 
 
září 2012 
 2 
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 
 
 
a) Název:  
 Kladrubské Polabí  -  krajinná památková zóna  
        
b) Název obecního/městského úřadu (abecedně):   
 Obecní úřad Břehy (k.ú.Břehy), Bahníkova 8, Břehy, 535 01  
 Obecní úřad Hlavečník  (k.ú. Hlavečník), Hlavičník 28, 533 15 
 Obecní úřad Kladruby nad Labem ( k.ú. Kladruby nad Labem, Komárov u Přelouče a 
 Kolesa), Kladruby nad Labem 75, 533 14  
 Obecní úřad Kojice (k.ú. Kojice), Kojice 53, 533 12 
 Obecní úřad Labské Chrčice (k.ú. Labské Chrčice), Labské Chrčice 41, 281 26 
 Městský úřad Přelouč ( k.ú. Přelouč a Lhota pod Přeloučí), Československé armády 
 1665, 535 33 Přelouč 
 Obecní úřad Řečany nad Labem (k.ú. Řečany nad Labem a Labětín), 1. máje 66, 533 
 13 Řečany 
 Obecní úřad Trnávka (k.ú. Trnávka ), Trnávka 2, 569 41 
 Obecní úřad Selmice (k.ú. Selmice), Selmice 28, 535 01 
 Obecní úřad Semín (k.ú. Semín), Semín 138, 535 01 
 Obecní úřad Sopřeč (k.ú. Sopřeč), Sopřeč 100, 533 16  
 Obecní úřad Strašov (k.ú. Strašov), Strašov  93, 533 16 
                        
c) Orgány státní správy:  
        Krajský úřad:  
Krajský úřad Pardubického kraje v Pardubicích, Komenského náměstí 125,  
  530 02 Pardubice 
 
        Obecní úřad s rozšířenou působností: 
 Městský úřad Přelouč, Československé armády 1665, 535 33 Přelouč 
 
Výkon státní správy na základě veřejnoprávní smlouvy:  
            Magistrát města Pardubice, Perštýnské náměstí 1, 430 02 Pardubice – Staré Město 
                        
 
 
 
 
 
 3 
d)  Charakteristika a popis území:   
            Krajina Kladrubského Polabí zahrnuje rovinaté až mírně zvlněné území na toku řeky 
Labe v prostoru mezi Přeloučí na východě a Labskými Chrčicemi na západě. Je součástí širšího 
územního celku tzv. Východního Polabí, které ve směru východním sahá dále až do prostoru 
Pardubic, Lázní Bohdaneč a Opatovic a na západě zahrnuje i Týnec nad Labem a jeho okolí.  
            Na území Kladrubského Polabí hraje významnou roli přírodní podstata  území i 
výsledky záměrné kultivace a exploatace, které formovaly zdejší krajinu v průběhu staletí.                  
V charakteru zóny mají určující význam dva unikátní způsoby využití přirozeného potenciálu 
krajiny a její kultivace. Ve východní třetině zóny se jedná o formace se závěrečným úsekem 
Opatovického kanálu, ve střední a západní třetině jde o rozsáhlý areál hřebčína v Kladrubech 
nad Labem a k němu přiléhající krajinné zázemí.                                                                                                                                                                       
           Formace se závěrečným úsekem Opatovického kanálu souvisejí s velkolepým 
hospodářským programem Viléma z Pernštejna, který se jako majitel Pardubského panství 
rozhodl močálovité plochy nezpůsobilé k zemědělskému využívání přeměnit na přelomu 15. a 
16. století v rozsáhlou rybniční oblast. Za účelem napájení rybníků dal  v letech 1498-1514 
postavit tzv. Opatovický  kanál. Na území krajinné památkové zóny Kladrubské Polabí leží 
poslední část  Opatovického kanálu včetně jeho zpětného zaústění do Labe jižně od obce 
Semín. Území obsahuje i významné dobové dílo tzv. Semínský aquaduk, což je technické 
zařízení, které Opatovický kanál mimoúrovňově převádí přes Sopřečský potok. Součástí 
Opatovického kanálu se později stala též odbočka v Semíně, která tvoří jeho západní větev. 
Vznikla za účelem přívodu vody do důmyslné sítě zavlažovacích a odvodňovacích kanálů 
areálu hřebčína v Kladrubech nad Labem. Tato závěrečná hydrotechnická součást 
Opatovického kanálu byla budována ve druhé polovině 19. století a dobudována na počátku 20. 
století.  
          Komplex hřebčína ve střední a západní třetině navržené památkové zóny Kladrubské 
Polabí se rozkládá na území, které bylo k výchově koní využíváno již v 15. století za Viléma 
z Pernštejna. Po prodeji Pardubského panství české komoře v roce 1560 se toto území vyvíjelo 
samostatně a téměř kontinuálně bylo využíváno pro chov koní. Zařízení pro chov ušlechtilých 
hřebců zde založil císař Maxmilián II. v roce 1536. Posléze v roce 1579 mu císař Rudolf II. 
udělil statut císařského dvorního hřebčína. Na začátku sedmileté války (1756 – 1763) došlo 
k vážnému poškození areálu hřebčína. V roce 1770 císař Josef II. rozhodl o jeho obnově. 
V této souvislosti byl též komplex  rozšířen o tzv. Josefův dvůr. Největší rozmach je 
zaznamenán  následně po roce 1820 za císaře Františka I. (II.). Tato etapa zahrnovala kromě 
klasicistní přestavby starších objektů a výstavby nových včetně tzv. Františkova dvora, též 
velkorysé řešení krajinné kompozice. Jejím ústředním bodem se stala brána do středního dvora 
stájí, ze které se rozbíhají hlavní osy krajinného konceptu. Jedná se o symbolicky významné  
místo v něm se kříží dennodenní cesta hřebců s dennodenní cestou klisen při jejich putování ze 
stájí na pastviny.    
 
          Ve smyslu tří hlavních kategorií kulturní krajiny definovaných Výborem světového 
dědictví spadá krajinná památková zóna Kladrubské Polabí  do prvních dvou kategorií z nichž 
první představuje krajinu zřetelně a záměrně komponovanou a vytvořenou člověkem a druhá 
kategorie pak organicky vyvinutou krajinu.  
 
          Podstatná  část území památkové zóny se rozkládá severně od řeky Labe. Symbolický 
vstup do zóny od východu, tedy ve směru toku Labe,  představuje březová alej z obce Břehy. 
Od ní směrem k Semínu pokračuje rovinná zemědělská krajina jejíž členění z části  překrývají 
porosty. Plochy rýsující dna zaniklých rybníků, potoky a kanály uchovávají historickou 
informaci o existenci složitějšího vodního díla. Původní síť potoků a kanálů zčásti zanikla nebo 
 4 
se  modifikovala na systém pro přísun vody k pohonu technických zařízení a závlahám luk a 
polí.  Dochovanou součástí této sítě je  Kladrubský náhon z roku 1792, který odebírá vodu z  
Opatovického kanálu. V obou případech jde o významná historická vodní díla s určujícím 
vlivem na funkčnost  širokého území. Opatovický kanál leží z větší části mimo území zóny. Na 
území zóny u Semína se však nachází jeho důležitá součást, a to Semínský aquadukt, který je 
jedním z dokladů důmyslných konstrukcí na Opatovickém kanálu, s jejichž pomocí se řešilo 
mimoúrovňové míjení vodních toků. Semínský aquadukt převádí Opatovický kanál přes 
Strašovský potok. Jihozápadně od Semína leží starý úsek Opatovického kanálu, který na 
sklonku 19. století nahradila nová spojnice zaústěná do Labe přímo pod Semínem.  V obci 
Semín je kostel sv. Jana Křtitele, dřevěná zvonice a zámek později pivovar. V severní části 
Semína se nachází písečná duna zvaná Semínský přesyp. Jedná se nejen o úkaz vátých písků, 
ale i doklad písčitých půd Kladrubska. Masív lesa severně od Semína je členěn 
charakteristickým pěstebním rastrem. Charakter jižní části první (východní) třetiny zóny určuje 
tok řeky Labe s meandrujícími tzv. odstavenými rameny a porostním doprovodem.  
 
          U Kladrub nad Labem začíná jádrové území památkové zóny. Tvoří je krajina hřebčína, 
která je unikátním příkladem formování a využívání odvíjejícího se od chovu koní. Táhne se 
od obce na západ a představuje podstatnou část střední a západní třetiny zóny. Jedná se 
v převážné míře o areál Hřebčína Kladruby nad Labem, který byl prohlášen za národní kulturní 
památku.  
          Výchozím bodem urbanistického rozvrhu a krajinné kompozice areálu je těžiště 
významově spjaté s ideou zachování ušlechtilého plemene starokladrubských koní. Tímto 
kompozičním a symbolickým těžištěm je vjezd na ose hlavních stájí starokladrubského  
kmenového stáda umístěný v bráně z velkého nádvoří do středního dvora.  Kolem velkého 
nádvoří jsou organizovány jak hlavní stájové objekty plemenných hřebců a klisen, mezi něž je 
vložena sýpka, tak zámek a kostel sv. Václava a Leopolda a bytové objekty. Součástí 
kladrubského významového centra je též hřbitovní kostel sv. Kříže.  
         Navrhovaná památková zóna obsahuje dodnes zachovanou komunikační síť. Osa 
symetrie hlavních kladrubských stájových objektů směřuje do Řečan. Vedena je Řečanskou 
alejí (silnice do Řečan oboustranně lemovaná stromořadími). Jako hlavní osa krajinné 
kompozice je vnímána alejová osa, která z velkého nádvoří směřuje na západ ke dvoru 
Františkov a pokračuje ve směru západním ještě i za ním. Alej původně Františka I. dnes 
Selmická prochází pásmem výběhů a pastvin členěným pravidelným rastrem zdůrazněným 
vegetačními pásy.  Dvůr Františkov je součástí obce Selmice, ve které se nachází kostel sv. 
Vavřince a t.zv. Starý kštít což jsou pozůstatky někdejšího selmického hřebčína. Staršího 
původu než dvůr Františkov je dvůr Josefov obklopený poli, loukami a extenzivními ovocnými 
sady jižně od obce Kladruby nad Labem.  
          Severně od pásma výběhů a pastvin se zvedá masív někdejšího Císařského lesa členěný 
mohutným tzv. Heranovým průsekem a charakteristickým  pěstebním rastrem i stezkami.  
          Charakter jižního pásu střední a západní třetiny zóny opět určuje tok řeky Labe 
s meandrujícími odstavenými rameny a porostním doprovodem lužního charakteru. Západně 
od Řečanské aleje na pravém břehu Labe je krajinářský park zvaný Mošnice, jehož podstatu ale 
tvoří renesanční pastevní les. Dále na západ běží pole a louky u Selmic a louky s parkově 
komponovanými porosty Na Jitrech.  
          Proces kultivace a využívání území související s hřebčínem se odehrával na území 
rozsahem přesahujícím areál národní kulturní památky hřebčín v Kladrubech nad Labem. 
V zájmu celistvosti je do krajinné památkové zóny Kladrubské Polabí zahrnuto území 
s významnými stopami a indiciemi  tohoto procesu, a to v krajinném kontextu sledujícím, 
uchovávajícím a dokumentujícím vztahové poměry  i funkční logiku. 
 5 
 Z hlediska sídelní struktury vykazuje území navrhované krajinné památkové zóny 
Kladrubské Polabí kvality historicky utvářené kulturní krajiny v níž existuje mezi přírodními 
podmínkami a vývojem osídlení úzká souvislost.  Jedná se bez nadsázky o kulturní krajinu, 
která je typickým představitelem kombinovaného díla  přírody a člověka. Toto dílo vznikalo 
kontinuálně po staletí. Do vývoje osídlení, charakteru výstavby i formování krajiny a jejího 
obrazu se zde promítala hospodářská racionalita, avšak se smyslem pro komponování, které 
bylo účelné a zároveň organické a estetické.  
 
 Vyhlášením krajinné památkové zóny Kladrubské Polabí se má zabránit nežádoucímu 
rozvoji území jehož významnou součástí je státní zařízení ručící za chov a udržení jedinečného 
plemene starokladubských běloušů a zároveň vytvořit podmínky pro uchování celistvosti 
zdejšího  krajinného prostředí a jeho základních estetických kvalit včetně pohledových vazeb.  
 
 
Předmětem ochrany na území památkové zóny Kladrubské Polabí jsou zejména:  
– typické půdorysné členění (osnova) pozemkového fondu (pastviny, louky, orná půda, 
lesy), prostorová skladba jednotlivých druhů pozemků (lesy versus pastviny, louky a 
pole), cestní a komunikační síť, 
– systém alejí a vegetačních pásů, stromů ve skupinách i solitérních a jejich prostorová a 
proporční účinnost,  
– vodní plochy a vodoteče včetně břehů a pobřežních porostů, 
– historický půdorys sídel a jemu odpovídající hmotová a prostorová skladba včetně 
výškové hladiny a pozice a rozsahu veřejných prostranství, 
– architektonické dominanty, siluety sídel v blízkých i vzdálených pohledech, 
– areál národní kulturní památky, kulturní památky a další historické architektonicky i 
technicky významné stavby včetně historických systémů vodního hospodářství, 
– vzájemné prostorové vztahy,  
– archeologické dědictví  
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
e)  Důvodová zpráva:  
 6 
       Účelem vyhlášení krajinné památkové zóny Kladrubské Polabí je zvýšená ochrana   
kulturně-historických a přírodních  hodnot specifické části krajiny na středním toku řeky Labe  
a jejich pokrytí v celé jejich územní a obsahové integritě.  
           Podnětem k přípravě prohlášení krajinné památkové zóny Kladrubské Polabí byla 
potřeba zajistit ochranu hodnot širšího krajinného prostředí a dochovaných vazeb s národní 
kulturní památkou Hřebčín Kladruby nad Labem. Další souvislostí je zařazení této národní 
kulturní památky na indikativní seznam statků pro budoucí Seznam světového dědictví 
UNESCO. Z potřeby chápat a chránit tento areál v širších územních, prostorových i 
obsahových souvislostech vyplynulo, že kulturně historické a přírodní hodnoty je třeba ošetřit  
prohlášením památkové zóny na celistvém území odpovídajícím významu v národním měřítku. 
           K poznání kulturně historických a přírodních hodnot významně přispěl stavebně 
historický průzkum, který pro areál národní kulturní památky Hřebčín v Kladrubech nad 
Labem zpracoval Národní památkový ústav v roce 2003, a to v kontextu širších územních 
vazeb a s deklarací potřeby ošetření hodnot v rámci plošné památkové ochrany. Potřebu 
ošetření kulturně historických a přírodních hodnot v rozsahu územní a obsahové integrity a 
udržitelného rozvoje území, navrhuje také Management Plan, který v roce 2010 zpracoval a 
v roce 2012 aktualizoval ateliér New Visit s. r. o.  
           Proces kultivace a využívání související s hřebčínem se odehrával na území většího 
rozsahu, než přestavuje areál národní kulturní památky Hřebčín v Kladrubech nad Labem. 
V zájmu celistvosti je do krajinné památkové zóny Kladrubské Polabí zahrnuto území 
s významnými stopami a indiciemi uvedeného procesu. Do zóny jsou pojmuty lokality 
někdejších tzv. vrat a samot t.zn. strážních domků a dalších obytných a zemědělských objektů 
z nichž některé zůstaly mimo areál národní kulturní památky (Semínská vrata,  Koleská vrata, 
samota Merenda). Součástí zóny se také stává celý Kladrubský náhon, historické technické 
dílo, které přivádí vodu na území hřebčína z dalšího technického díla, a to z Opatovického 
kanálu. Na území zóny leží starý úsek Opatovického kanálu i jeho nová spojnice s Labem a 
Semínský aquadukt, který mimoúrovňově převádí Opatovický kanál přes Strášovský potok a je 
dokladem důmyslných konstrukcí budovaných na Opatovickém kanálu. Součástí zóny se 
stávají zastavěná území především obec Kladruby nad Labem jejíž historie je bytostně spjata se 
založením a rozvojem hřebčína, obec Selmice s pozůstatky starého hospodářského stájového 
dvora zvaného Starý kštít i obec Semín na jejímž katastru leží historická technická díla. Do 
zóny jsou rovněž zahrnuty lesní komplexy, které tvoří širší prostředí hřebčína a v minulosti 
patřily k jeho funkčnímu a provoznímu zázemí. Stejně tak jsou do zóny začleněny lužní 
porosty provázející tok řeky Labe i meandry jeho odstavených ramen, které spolu s někdejším 
renesančním pastevním lesem později krajinářsky upraveným na park (Mošnice), zahrnutým 
do areálu národní kulturní památky, tvoří jižní konturu charakteristické krajiny kladrubského 
Polabí.  
 
 Celek představovaný krajinnou památkovou zónou Kladrubské Polabí je cennou 
ukázkou kultivace a využívání území v dlouhodobém kontinuálním procesu a v krajinném 
kontextu  sledujícím, uchovávajícím a dokumentujícím vztahové poměry  i  funkční logiku. 
Součástí krajinného celku je státní zařízení ručící za chov a udržení jedinečného plemene 
starokladubských běloušů. Zachování celistvosti a autenticity  zdejšího  krajinného prostředí 
vyžaduje na úseku památkové péče zvýšený metodický i správní dohled. 
 
                
Navržené podmínky ochrany
 
: 
a) Při pořizování územně plánovací dokumentace a sestavování programů pozemkových 
úprav musí být posílen význam krajinné památkové zóny v kontextu k funkční, 
 7 
prostorové a perspektivní struktuře celého území KPZ. Ve vztahu ke KPZ jako celku 
musí být respektován zejména celkový historický půdorys a skladba celého území se 
zvláštním zřetelem k sídlům, komunikační síti a  pozemkové struktuře. Chráněny musí 
být panoramatické hodnoty, respektován a zhodnocován historický půdorys 
jednotlivých sídel a jemu odpovídající urbanistická skladba, soubory kulturních 
památek i ostatní hodnotné a tradiční objekty, prostory a plochy.  Územně plánovací 
dokumentace a program pozemkových úprav musí být pro území KPZ důsledně 
koordinován.   
b) Při pořizování projektové dokumentace, při provádění staveb a změn staveb, zásazích 
do utváření terénu a porostní skladby, umísťování zařízení, odstraňování staveb a 
udržovacích pracích je nutno dbát, aby nebyla změnami půdorysné, hmotové a výškové 
konfigurace zástavby a přírodních prvků a jejich uskupení  na území KPZ oslabena 
nebo zásadním způsobem porušena krajinná kompozice, měřítko a panorama KPZ. 
Stavební úpravy je nutno provádět v souladu s historickými hodnotami KPZ. Veškeré 
úpravy prostorů a ploch, porostní složky (solitérní dřeviny a skupiny, aleje, stromořadí, 
liniové vegetační pásy), vodních ploch a vodotečí včetně jejich porostního doprovodu 
musí směřovat k jejich obnově, rehabilitaci, funkčnímu a estetickému zhodnocení 
v souladu s charakterem jednotlivých částí historického prostředí. 
c) Při nové výstavbě je třeba brát zřetel na historickou zástavbu, kompoziční vztahy, 
respektovat kulturní památky, navazovat na jejich objemovou a prostorovou skladbu, 
měřítko a charakter historického prostředí. Prostředí kulturních památek dotvářet 
přiměřenými prostředky současné architektonické tvorby při respektování přírodně 
krajinářských kvalit území. Upřednostňovat výstavbu na místě objektů zaniklých. Při 
obnově a nové výstavbě přednostně používat tradiční a místně uplatňované historické  
stavební materiály. 
d) Na území KPZ nelze umísťovat stavby a zařízení, které by esteticky znehodnocovaly 
nebo svými důsledky jinak narušovaly území památkové zóny, dotčené nemovité 
kulturní památky a s nimi související kulturně-historické a přírodní  hodnoty specifické 
části krajiny na středním toku řeky Labe. Jedná se zejména o stavby technické a stavby 
dopravní infrastruktury, jejichž  provozem by mohlo dojít ke znečišťování ovzduší 
a vod, k úniku škodlivých látek, zvýšené hladině hluku, nežádoucím vibracím či 
zápachu. Nežádoucí jsou i  veškeré druhy záření, hromadění odpadků a reklamy apod. 
 
Stavební činnost na území KPZ může být prováděna jen po dohodě a se souhlasem příslušného 
orgánu státní památkové péče. Provádění staveb, změn staveb, terénních úprav, montáž a 
demontáž zařízení, úprava dřevin, odstraňování staveb a udržovací práce na nemovitostech 
podléhají předchozímu vydání závazného stanoviska příslušného orgánu státní památkové péče 
podle §14 odst.2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.  
Další ustanovení : 
 Zásadní změny ve způsobu obhospodařování a využití nemovitostí v ochranném pásmu, 
rovněž také změny v půdním a lesním hospodářství apod., které by se buď přímo, nebo ve 
svých důsledcích mohly projevit ve vzhledu a charakteru ochranného pásma je nutno projednat 
předem s orgánem státní památkové péče. 
 Orgán státní památkové péče si vymiňuje účast při projednání lesních hospodářských 
plánů. 
 Součástí péče o KPZ musí být všestranný průzkum a dokumentace, které provádějí 
odborné organizace státní památkové péče, popř. jiné odborné a vědecké organizace pro účely 
územně plánovací a projektové přípravy, např. stavebně historický, urbanistický, archeologický 
a památkový průzkum území a jednotlivých nemovitostí. 
 8 
 Celé území je územím s archeologickými nálezy. Při veškerých výkopových pracích na 
území KPZ je třeba dbát příslušných právních předpisů.  
 Pořizování projektových dokumentací by mělo být přednostně svěřeno autorizovaným 
architektům s kvalifikačním rámcem dle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání 
autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve 
výstavbě. 
 Krajský úřad Pardubického kraje následně vydá opatřením obecné povahy Plán ochrany 
KPZ Kladrubské Polabí.  
 
Vyhlášení krajinné památkové zóny je v souladu se zájmy rozvoje regionu. Zatímco péče o 
území národní kulturní památky probíhá tradičním způsobem, rozvoj a udržitelnost v krajinné 
památkové zóně je možné řídit ve smyslu aktivní podpory služeb cestovního ruchu, 
agroturistiky, udržitelného zemědělství a služeb.     
Poznámka: 
 
 
f)   Popis hranice území 
Hranice KPZ je vedena co nejracionálněji tak, aby vymezila celistvé a z hlediska dochované 
krajiny charakteristické území, v jehož centru se nachází NKP Hřebčín Kladruby nad Labem, a 
aby nadbytečně nezasahovala do dalšího území. Je určena jednoznačně probíhajícími 
stabilizovanými liniemi, jakými jsou komunikace, vodoteče a vodní díla, částečně hranicemi 
katastrů obcí, hranicemi zástavby a obvodovou hranicí souvislého lesního komplexu. Ve směru 
hodinových ručiček je vedena následovně: 
Hranice KPZ začíná v obci Tetov na jižní straně silnice III. třídy vedoucí od západu z 
Hlavečníku do obce Tetov, v místě styku silnice s hranicí k.ú.Hlavečník. Jde po hranici k.ú. 
Hlavečník a Kolesa, čímž jižně obchází obec Tetov a pokračuje podél severní hranice lesa 
Soudník k východu. Hranice stále sledující les odbočí jižně od obce Kolesa na severovýchod až 
dojde k Strášovskému potoku  jehož trasu proti jeho toku dále kopíruje. Po soutoku 
Strášovského potoka s Babidolským potokem východně od obce Komárov hranice vede opět 
po severním rozhraní lesa Podmokří. Přechází silnici Strašov – Semín a pokračuje po 
severovýchodní straně vodní nádrže. Dále po cestě na hranici lesa obchází z jihu obec Strašov, 
až se na napojí na silnici III. tř. 32722 (směr Přelouč). Podél ní pokračuje až na okraj lesa 
Soudný kde odbočuje opět k východu po hranici lesa, překračuje silnici III.třídy Sopřeč-Břehy 
a dále sleduje hranici lesa přičemž se stáčí k jihozápadu zpět k téže silnici, kterou překračuje a 
podél ní pokračuje k okraji obce Břehy. Zde se hranice KPZ stáčí k jihozápadu, sleduje jižní 
hranici lesního porostu, obchází výběžek zástavby obce, dále vede po vodoteči, kopíruje od 
východu slepé rameno Labe (lokalita V ostrovech). Zde se napojuje na břeh regulovaného toku 
Labe, které překračuje kolmo po produktovodu. Hranice se stáčí k západu, sleduje jižní okraj 
toku, přičemž kopíruje i mrtvé rameno Labe (lokalita Za strží, katastr Přelouč) a slepé rameno 
Votoka (katastr Labětín). Za ním se stáčí k jihozápadu podél cesty k Labětínu, obchází obec 
Labětín po severním okraji zástavby a navazuje na intravilán obce Řečany nad Labem. Tuto 
obec od severu a západu obchází až k silnici Řečany -Trnávka, po jejíž severní hranici vede na 
okraj obce Trnávka. Zde odbočuje k severu po hranici intravilánu přičemž sleduje  Morašický 
potok. Jde až do středu toku Labe v lokalitě Trnov, kde se napojuje na hranici k.ú. Selmice. 
Vede dále po jižní hranici katastru Selmice, s výjimkou areálu přístavu, který obchází po jeho 
východní a severní hranici. Pokračuje k severovýchodu po hranici k.ú. Selmice a po jižním 
břehu Labe až k hranici Středočeského kraje, kterou sleduje směrem k severu skrze lokalitu 
Týnecké mokřiny až k Černé strouze, podél níž se uhýbá k severovýchodu až na okraj lesa 
Splavy, severně od obce Labské Chrčice na hranici katastru Hlavečník. Zde se lomí k severu 
po hranici katastru Hlavečník, jihozápadně od obce Hlavečník se zalamuje podél okraje lesa k 
 9 
východu a jihu, obchází zemědělský areál tak, že sleduje cestu po jeho obvodu (lokalita Ve 
vrbinách) a napojuje se na vodoteč  směřující k východu až na hranici k.ú. Kolesa. Podél této 
hranice  se zalamuje k severu až k silnici na jihovýchodním okraji obce Hlavečník, tu 
překračuje a sleduje opět hranici lesa podél východního okraje obce až k silnici III. třídy 32717 
směřující k obci Tetov, kde se hranice navrací do počátečního bodu. 
 
g)   Mapa: viz samostatná příloha 
  
h)  Výčet nemovitých kulturních památek zapsaných v Ústředním seznamu kulturních 
památek ČR 
 
Kladruby nad Labem, k.ú Kladruby nad Labem: 
 č. r. - 38421/6-2100 socha Anděla Strážce  
č. r. - 16212/6-2096 areál hřebčína – část    NKP 
č. r. - 100876 myslivna 
 
 
Selmice, k.ú. Selmice 
č. r. - 16212/6-2096 areál hřebčína – část     NKP 
č. r. - 49639/6-6023 kostel sv. Vavřince 
 
 
Semín, k.ú. Semín: 
č. r. - 16212/6-2096 areál hřebčína – část    NKP 
č. r. - 40176/6-2136 kostel sv. Jana Křtitele 
č. r. - 100590 zámek čp.1 s pivovarem (rodiště Josefa Gočára) 
č. r. - 25076/6-4411 vodní kanál Opatovický - část 
 
Hlavečník, k.ú. Hlavečník
 
: 
č. r. - 16212/6-2096 areál hřebčína – část   NKP 
 
 
Břehy, k.ú. Břehy: 
č. r. - 25076/6-4411 vodní kanál Opatovický – část 
 
 
Labské Chrčice, k.ú. Labské Chrčice: 
č. r. - 51114/6-6211  kovárna čp.46 
 
Národní kulturní památka (NKP)   
Hřebčín Kladrub nad Labem – areál 
 č.r. 16212 / 6 – 2096, k. ú. Kladruby nad Labem, Selmice, Semín, Hlavečník 
 
i) Významné objekty vhodné pro prohlášení za kulturní památku:  
 
Kladruby nad Labem, k.ú Kladruby nad Labem
 
: 
č.p. 2 na parc. 35/2  
č.p. 3 na parc. 35/1   
 
 
 10 
j)    Fotodokumentace: viz příloha     
 
k)   Prameny a literatura: 
ČECHY společnou prací spisovatelův a umělců českých vedou Fr. Ad.  Šubert a F. A. 
 Borovský:  Díl IV. Polabí.. Vydavatel a nakladatel J. Otto,  Praha , rok vydání 
 odhadován mezi lety  1819 – 1908 
 
Jiránek, Tomáš a kolektiv New Visit s.r.o. Hradec Králové: Management Plan Národního  
      hřebčína Kladruby nad Labem, New Visit s.r.o. 2010, aktualizované vydání 2012 
 
Kroulík, Miroslav – Kučová – Věra, Hořín, Petr: Hřebčín v Kladrubech nad Labem a jeho  
 krajina v mezinárodním kontextu. Vydal Národní památkový ústav, ústřední 
 pracoviště, Praha 2011. ISBN 978-80-87104-83-5. Zde uvedená literatura na str. 203, 
 204 
  
NPÚ, ústřední pracoviště, oddělení stavebně historických průzkumů – Macek, Petr –    
       Zahradník, Pavel – Kroulík, Miroslav – Beránek, Jan – Chotěborská, Lucie – Patrný,  
       Michal: NKP Národní hřebčín Kladruby nad Labem – Standardní stavebně historický  
        průzkum; textová část, plánová příloha, jednotlivé objekty, fotografická příloha.     
       Národní  památkový ústav, ústřední pracoviště, Praha 2001 – 2003 
       
Trpáková, Ivana – Trpák, Pavel: Zpráva o průzkumu archivních pramenů v ČR pro areál 
 NH Kladruby nad Labem. Kladruby nad Labem 2005 
    
          
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 11 
 
Fotodokumentace charakterizující řešené 
území 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 12 
 
Starokladrubský kůň - kmenové stádo je nedílnou součástí národní kulturní památky 
 
 
   
Kladruby nad Labem - stádo starokladrubských běloušů na stájovém dvoře Národního 
hřebčína, v pozadí zámek s kostelem sv. Václava 
 
 13 
 
Kladruby nad Labem - stáje, průhled  hlavní  severojižní  kompoziční  osou  dvora  se sýpkou v 
pozadí 
 
 
Kladruby nad Labem - stáje, průhled východozápadní osou stájového dvora 
 
 14 
 
Kladruby nad Labem - zámek s přilehlým parkem 
 
 
 
Kladruby nad Labem - kostel sv. Václava v areálu Národního hřebčína 
 15 
 
Areál kladrubského hřebčína s dvorem Františkov, pastvinami a alejemi. Indikační skica 
stabilního katastru 1839. 
 
  
Kladruby nad Labem - starokladrubští bělouši na cestě mezi pastvinami 
 
 16 
  
Kladruby nad Labem - krajina s pastvinami, alejemi a vodotečí, doplněná barokní sochou sv. 
Jana Nepomuckého 
 
 
 
Kladruby nad Labem - krajina s pastvinami kolem Selmické lipové aleje Františka I. 
 
 17 
 
Kladruby nad Labem - pastvina s typickým oplocením a skupinami stromů 
 
 
 
Selmice - vyústění osy aleje do dvora Františkov 
 
 
 18 
  
Selmice - stájový dvůr Františkov, pohled od vsi 
 
 
  
Mošnice - přírodně krajinářský parku se solitérními dřevinami 
 
 
 19 
 
Mošnice - krajina přírodního parku s typickými solitérními duby 
 
 
 
Mošnice - slepé rameno Labe  
 
 
 20 
 
Polabská krajina okolí hřebčína s venkovskými sídly, na severu ohraničená hradbou lesů, na 
jihu přecházející v krajinu labských meandrů a slepých ramen. Druhé vojenské mapování 
1836-1852 
 
 
 
Břehy - březová alej k Semínu tvořící symbolickou bránu na východním okraji krajinné zóny 
 
 21 
 
Semín - akvadukt, mimoúrovňové křížení  Opatovického kanálu a Sopřečského potoka 
 
 
 
Semín - zámek s pivovarem, částečně dochované zařízení, rodiště architekta Josefa Gočára 
 
 22 
 
Semín - kostel sv. Jana Křtitele s polygonální zvonicí charakteristickou pro polabskou oblast 
 
 
 
Semín - rybník ve vsi s mlýnem v pozadí 
 23 
 
Kladruby nad Labem - Socha sv. Donáta na návsi, charakteristický barokní doplněk kulturní 
krajiny 
 
 
Selmice - křižovatka alejí na okraji obce akcentovaná barokní sochou sv. Gottharda 
 24 
  
Selmice - novogotický kostel sv. Vavřince, pohled z polí od jihovýchodu 
 
 
 
Selmice - krajina kolem přístavu a Zelené jámy se solitérními stromy a vegetací sledující 
zaniklá říční ramena  
 
 25 
 
Řečany nad Labem - slepé rameno Labe s místě zaniklého starého mostu severovýchodně od 
obce. 
 
 
 
Řečany nad Labem - most na jižní hranici  KPZ, vyústění řečanské aleje ve směru od Kladrub 
 
 26 
 
Řečany nad Labem - ústí mostu se symbolickou branou Rečanské aleje ve směru na Kladruby 
 
 
 
Řečany nad Labem -  pohled na pravý břeh Labe s parkem Mošnice 
 
 
 27 
 
Řečany nad Labem - pohled přes tok Labe k severu na krajinu KPZ 
 
 
 
Labské Chrčice - zimní pohled přes rybníček ve stopě slepého ramene Labe 
 
 28 
 
Labské Chrčice - venkovský dům s kovárnou, charakteristická zástavba jižní strany návsi 
staršího jádra vsi 
 
 
Labské Chrčice - pohled od hranice KPZ přes labské mokřady 
 
 
 29 
 
Kladruby nad Labem - Chaloupky, cesta lesním průsekem, charakteristická pro borové lesy na 
písčité půdě v okolí obce 
 
 
Kladruby nad Labem - hájovna Na sklepích 
 
 
 30 
  
Kladruby nad Labem - hájovna v  lokalitě Chaloupky (Koleská vrata)  
 
 
 
Strašov - panská hájovna Kinských na severním okraji lesního komplexu 
 
�0 �3�1�,�5 �K�m
1:35 000
�p�o�l�o�h�o�p�i�s�n�?� �o�b�s�a�h� �Z�M�  �R�,� �?�  �?�Z�K� �2�0�1�2� 
�N�?�v�r�h� �h�r�a�n�i�c�e� �k�r�a�j�i�n�n�?� �p�a�m�?�t�k�o�v�?� �z�?�n�y�d�i�g�i�t�a�l�i�z�a�c�e� �I�S� �N�P�?� �-� � �I�X�.�2�0�1�2Krajinná památková zóna Kladruby
Z
�0 �3�1�,�5 �K�m
1:35 000
�p�o�l�o�h�o�p�i�s�n�?� �o�b�s�a�h� �Z�M�  �R�,� �?�  �?�Z�K� �2�0�1�2� 
�N�?�v�r�h� �h�r�a�n�i�c�e� �k�r�a�j�i�n�n�?� �p�a�m�?�t�k�o�v�?� �z�?�n�y�d�i�g�i�t�a�l�i�z�a�c�e� �I�S� �N�P�?� �-� � �I�X�.�2�0�1�2Krajinná památková zóna Kladruby
Z

Originál dokumentu:

digitální

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	průzkumy, posudky, zprávy
Druh dokumentu:	jiný průzkum, posudek, zpráva

Jméno souboru:

G0066781.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Podrazilová Hausknechtová Svatava

Popis dokumentu:

Kladrubské Polabí, návrh krajinné památkové zóny; zpracovali: New Visit s. r. o.- Ing. et Ing. Tomáš Jiránek, Bc. Kateřina Cápová, Ing. Kateřina Ludvíková, Krajský úřad Pardubického kraje - Mgr. Michal Drkula, Magistrát města Pardubice - Ing. Jaroslav Trojan, NPÚú.o.p. v Pardubicích - Ing.arch. Jan Kadlec, Ing. arch. Eliška Racková, Ing. arch. Jitka Svobodová, NNPÚ GnŘ - Ing. Božena Pacáková, Ing. arch. Alena Krusová, CSc., Ing. Svatava Podrazilová

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

13029510 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Krusová Alena, (1959-);

Klíčová slova:

Geografický informační systém;

Uživ. klíčová slova:

krajinná památková zóna - návrh;

Datum vzniku:

09.2012

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

K dokumentu neexistují žádné vazby na aplikace IISPP.

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

lokalita nebo její část

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ	Název lokality	Reálný typ	Kat. území	Obec	ORP	Okres	Kraj
Kód CZ: 3849	Název lokality: Hlavečník	Reálný typ: ves	Kat. území: Hlavečník	Obec: Hlavečník	ORP: Přelouč	Okres: Pardubice	Kraj: Pardubický kraj
Kód CZ: 6549	Název lokality: Kladruby nad Labem	Reálný typ: ves	Kat. území: Kladruby nad Labem	Obec: Kladruby nad Labem	ORP: Přelouč	Okres: Pardubice	Kraj: Pardubický kraj
Kód CZ: 6840	Název lokality: Kojice	Reálný typ: ves	Kat. území: Kojice	Obec: Kojice	ORP: Přelouč	Okres: Pardubice	Kraj: Pardubický kraj
Kód CZ: 6864	Název lokality: Kolesa	Reálný typ: ves	Kat. území: Kolesa	Obec: Kladruby nad Labem	ORP: Přelouč	Okres: Pardubice	Kraj: Pardubický kraj
Kód CZ: 6908	Název lokality: Komárov	Reálný typ: ves	Kat. území: Komárov u Přelouče	Obec: Kladruby nad Labem	ORP: Přelouč	Okres: Pardubice	Kraj: Pardubický kraj
Kód CZ: 7870	Název lokality: Labětín	Reálný typ: ves	Kat. území: Labětín	Obec: Řečany nad Labem	ORP: Přelouč	Okres: Pardubice	Kraj: Pardubický kraj
Kód CZ: 7874	Název lokality: Labské Chrčice	Reálný typ: ves	Kat. území: Labské Chrčice	Obec: Labské Chrčice	ORP: Přelouč	Okres: Pardubice	Kraj: Pardubický kraj
Kód CZ: 38234	Název lokality: Na Jeleništích	Reálný typ: ves	Kat. území: Kladruby nad Labem	Obec: Kladruby nad Labem	ORP: Přelouč	Okres: Pardubice	Kraj: Pardubický kraj
Kód CZ: 27363	Název lokality: Nové Labské Chrčice	Reálný typ: ves	Kat. území: Labské Chrčice	Obec: Labské Chrčice	ORP: Přelouč	Okres: Pardubice	Kraj: Pardubický kraj
Kód CZ: 14089	Název lokality: Řečany nad Labem	Reálný typ: ves	Kat. území: Řečany nad Labem	Obec: Řečany nad Labem	ORP: Přelouč	Okres: Pardubice	Kraj: Pardubický kraj
Kód CZ: 14358	Název lokality: Selmice	Reálný typ: ves	Kat. území: Selmice	Obec: Selmice	ORP: Přelouč	Okres: Pardubice	Kraj: Pardubický kraj
Kód CZ: 14371	Název lokality: Semín	Reálný typ: ves	Kat. území: Semín	Obec: Semín	ORP: Přelouč	Okres: Pardubice	Kraj: Pardubický kraj
Kód CZ: 15383	Název lokality: Strašov	Reálný typ: ves	Kat. území: Strašov	Obec: Strašov	ORP: Přelouč	Okres: Pardubice	Kraj: Pardubický kraj
Kód CZ: 16539	Název lokality: Trnávka	Reálný typ: ves	Kat. území: Trnávka	Obec: Trnávka	ORP: Přelouč	Okres: Pardubice	Kraj: Pardubický kraj

Historické regiony

Kód RS	Název hist. regionu
Kód RS: 85	Název hist. regionu: Přelouč
Kód RS: 214	Název hist. regionu: Kolín
Kód RS: 222	Název hist. regionu: Chlumec nad Cidlinou

Ke stažení Náhled Poslat žádost