Textový obsah:	 Hornická KULTURNÍ krajina Abertamy - Boží Dar Horní Blatná Návrh krajinné památkové zóny Zpracovali: Národní památkový ústav územní odborné pracoviště v Lokti Kostelní 81, 357 33 Loket Tomáš Karel Mgr. Alžběta Kratochvílová Mgr. Ondřej Malina, PhD. Mgr. Lubomír Zeman Národní památkový ústav, ústřední pracoviště Valdštejnské náměstí 3, 118 01 Praha 1 –  Malá Strana, oddělení informačních systémů Mgr. Šimon Eismann konzultace – oddělení specializací Ing. arch. Alena Krusová, CSc. Ing. arch. Martin Merger duben - červen 2012 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název: Hornická krajina Abertamy - Boží Dar - Horní Blatná Krajinná památková zóna b) Název obecního/městského úřadu (abecedně): Obecní úřad Abertamy, Vítězná 3, 362 35 Abertamy Městský úřad Boží Dar, Boží Dar č.p. 1, 362 62 Boží Dar Obecní úřad Horní Blatná, Nám.sv.Vavřince 1, 362 37 Horní Blatná c) Orgány státní správy: Krajský úřad: Krajský úřad Karlovarského kraje, Závodní 353/88, 360 01 Karlovy Vary Obecní úřad s rozšířenou působností: Městský úřad Ostrov, Klínovecká 1204, 363 20 Ostrov d) Charakteristika území: Stručná charakteristika území Území Krajinné památkové zóny Hornické krajiny Abertamy - Boží Dar - Horní Blatná zahrnuje nejvýznamnější části revírů Abertamy, Boží Dar a Horní Blatná v oblasti Krušných hor. Zachovaná stará důlní díla, jejich technická i technologická zařízení, jsou doprovázena nadzemními stavbami montánního charakteru i architekturou vzniklou díky důlní činnosti. Vymezené území zahrnuje i stavby s těžbou související a v neposlední řadě také pozůstatky po montánní činnosti v této části Krušnohoří. Mezi významné objekty a oblasti montánní krajiny patří Červená jáma a Schneppova pinka na Hřebečné, důl Mauritius a štola Kryštof na Hřebečné, vodní příkopy k dolu Mauritius, Mrtvý rybník, lom u Hřebečné, část revíru Neklid, Zlatý kopec – Kaffenberg a Hrazený potok, sejpy u Božího Daru, sejpy na Kravím potoce, božídarské rašeliniště, Vlčí jámy, blatenský vodní příkop, Kozí sejpy, doly Konrád a Vavřinec u Horní Blatné, Bludná, Sněžná hůrka – důl Zuzana, Luhy a Jelení vrch. Historický vývoj a popis montánní krajiny Revír Abertamy - Hřebečná Hřebečná (dříve Hengst, Hengstererben) patří mezi nejvýznamnější historická ložiska cínových rud v České republice. Cín v podobě cínovce (kasiteritu) se zde těžil nejpozději od konce 20. let 16. století po dobu 400 let. Důl Mauritius tak patří mezi nejstarší a nejproslulejší cínové doly v zemi. Po intenzivním dobývání zejména v období 16. až 18. století se dochovalo velké množství nadzemních i podzemních památek montánní povahy. Částečně jsou dochovány i důmyslné systémy vodního hospodářství, které v minulosti sloužily k pohánění důlních a úpravárenských zařízení. Vlastní cínové ložisko Hřebečná se skládá ze dvou oddělených částí. V západní části, na tzv. Přední Hřebečné, byly doly v provozu od 16. do konce 18. století. Dochoval se zde systém obrovských propadlin, tzv. Červená jáma, které jsou téměř třikrát větší než známější Vlčí jámy v nedaleké Horní Blatné. Hlavní pinka má délku 230 metrů, šířku kolem 30 metrů a hloubku přes 20 metrů. Na ni navazuje řada menších propadlin. Ve východní části ložiska na Zadní Hřebečné fungovaly doly od 16. století téměř nepřetržitě po dobu 400 let. Hlavním montánním dílem zde byl právě důl Mauritius, ve kterém se ruda těžila z hloubek přesahujících 200 metrů. Hlavní rozmach těžby spadá do období před třicetiletou válkou, kdy bylo vytěženo (spolu s Přední Hřebečnou) asi až 7–10 000 tun Sn. Koncem 18. století těžba dosahovala v některých letech až kolem 70 tun Sn ročně. V následujících letech produkce klesala. Definitivně byl důl Mauritius uzavřen těsně po druhé světové válce. Sousedící sídla – Abertamy a Hřebečná – představují po urbanistické stránce zajímavý kontrast osídlení městského typu (Abertamy), vznikajícího v 16. století živelně při stříbrných dolech. Ve stejné době vzniklá typická krušnohorská obec se zástavbou rozptýlenou na velké ploše (Hřebečná). Revír Boží Dar Přímo na česko-německé státní hranici, v sedle mezi dvěma nejvyššími horami Klínovcem a Fichtelbergem, leží nejvýše položené město Krušných hor i střední Evropy Boží Dar. Za svůj vznik vděčí město jednak nálezům stříbrných rud v bezprostředním okolí, jednak ložiskům cínovce, který byl rýžován z náplavů říčky Černá pod Božím Darem. Hlubinně byl cínovec těžen i na nedalekém Zlatém Kopci. Území Božího Daru patřilo ve středověku střídavě k Sasku a k Českému království. Božídarský horní revír, vymezený už v roce 1534, zahrnoval jen menší část ložiska mezi městem a Neklidem, stejně tak jako žilná ložiska rud Ag-As-Co-Ni-Bi u Ryžovny (mezi Ryžovnou a Háji) s hlavním dolem Glück mit Freuden (Štěstí a radost) SZ od Ryžovny, známým již v polovině 16. století. Větší, jižnější část spadala již pod jáchymovský revír. Přestože dolování na rudy stříbra a kobaltu probíhalo v tomto prostoru ještě v prvních letech po první světové válce, jeho význam byl jen okrajový. Sporadický výskyt uranových rud se zasloužil o krátkodobou obnovu dolování ještě po druhé světové válce. Dalším významným ložiskem bylo polymetalické skarnové ložisko na Zlatém Kopci (Kaff), z nějž se v historických dobách dobývaly především rudy Sn (kasiterit) a Fe (magnetit), v menší míře i Cu; po obnově dolování v polovině 19. století průzkumně i rudy Zn (sfalerit). Další ložisko je ložisko rud Sn (kasiteritu) ve fylitech j. od Zlatého Kopce (Hrazený potok). K tomuto typu patřilo pravděpodobně i ložisko Komáří vrch (Mückenberg) JZ od Zlatého Kopce, z moderní doby již neznámé. Posledním územím jsou sekundární akumulace cínovce vázané na kvartérní náplavy Černé a jejích přítoků, zejména mezi Božím Darem a Myslivnami, u Ryžovny a na Kravím potoce pod Ryžovnou. Vlastní město Boží Dar si i přes katastrofální požár v roce 1808, jemuž podlehla většina staré zástavby, a poválečné demolice dodnes udržuje typický charakter města založeného plánovitě po vzoru saských renesančních horních měst. Revír Horní Blatná Město Horní Blatná, dnes památková zóna, představuje jeden z nejnázornějších příkladů krušnohorských renesančních horních měst budovaných na zelené louce s velkým centrálním náměstím a ortogonálním uspořádáním hlavních ulic. Město bylo založeno v roce 1532 saským kurfiřtem Johanem Friedrichem jako středisko dobývání rud cínových, železných, stříbrných a kobaltových. Přestože v širším okolí Horní Blatné byla sekundární i primární ložiska cínovce, stejně jako ložiska dalších rud známa již mnohem dříve, byla tato v malém rozsahu dobývána nejpozději asi od poloviny 14. století. Impulzem k založení města se staly až bohaté nálezy cínovce na Blatenském vrchu, zvláště na greisenovém pásmu Wolfgang. Na příkaz saského kurfiřta a po vzoru saských renesančních horních měst vyměřil jeho polohu v roce 1532 saský báňský úředník Joachim Spanseil v močálovitém terénu, podle něhož získala Blatná své jméno. Bylo tak založeno město s velkým centrálním, téměř čtvercovým náměstím, z něhož po stranách vybíhá systém navzájem kolmých ulic. Celkově zde bylo hned na počátku vyměřeno 199 stavebních parcel. Polovina 16. století byla dobou největšího rozmachu jak města, tak i dolování. Koncem 60. let 16. století zde žilo snad až 2 000 obyvatel. Hlavními centry hlubinné těžby tehdy byly Blatenský vrch, Jelení vrch a Sněžná hůrka u Bludné. Velký význam však stále měla i rýžoviště, zvláště tzv. Kozí sejpy S od města. Už koncem 16. století však těžba cínu z ložiskových i ekonomických příčin začala stagnovat, celkový úpadek dovršila třicetiletá válka. Ani během ní však těžba neustala úplně a navíc na významu začala získávat těžba kobaltových rud využívaných na výrobu šmolky – modré kobaltové barvy. V roce 1653 se vystěhovalo z města kolem stovky jeho nejzámožnějších obyvatel, kteří odmítli přestoupit na katolickou víru, v únoru 1654 založili těsně za hranicí v Sasku nové město Johanngeorgenstadt. Obnova dolování po třicetileté válce probíhala zpočátku jen velmi zvolna, větší význam než hlubinné dolování mělo v té době rýžování cínovce. Rozmach dolování nastává až na počátku 18. století, kdy prudce vzrostla těžba kobaltových rud a výroba kobaltových barev. Oživena byla i těžba cínu. Posledním dozvukem báňské činnosti v bezprostředním okolí Horní Blatné byly práce v manganovém dole Marie Terezie na Jelením vrchu, z něhož byly manganové rudy získávány od konce 18. století s přestávkami až do roku 1919. Nejnázornějším dokladem obrovského rozsahu těžby na Hřebečné je systém propadlin v místech křížení greisenových žil u Červené jámy na návrší mezi Hřebečnou a Bludnou. Spolu s  propadlinami dobývek na Hubském dni v Horním Slavkově jde o nejrozsáhlejší pozůstatky raně novověké těžby rud v České republice. Hlavní, elipticky protažená pinka směru SV–JZ, vzniklá kombinací povrchové a hlubinné těžby, má délku 230 metrů, šířku kolem 30 metrů a hloubku přes 20 metrů. Schneppova pinka vznikla rovněž kombinací povrchového a hlubinného dobývání, v tomto případě na hlavních žilách Mauritius a Führinger a na příčně žíle Trojice. Greisenová poloha, která byla předmětem těžby, je dobře vidět v zadní stěně horní Schneppovy pinky, v níž se dochovaly i zbytky jedné z nejstarších štol revíru, štoly Tagstrecke. Schneppova propadlina byla kdysi mnohem hlubší než dnes, podle map z konce 18. a 19. století sahala až pod úroveň Festenberské štoly, což by znamenalo, že se její dno nacházelo původně v hloubce přes 70 m. Hlavní šachtou na Zadní Hřebečné byla od nejstarších dob jáma Mauritius založená v roce 1545, která sloužila k dopravě horníků i rudniny a také k odvodňování dolů. V historických dobách byla 84 metrů hluboká, za 2. světové války byla prohloubena až do 145 metrů. Šachtu Mauritius protínají tři staré štoly, nejvyšší a nejstarší z nich je štola Kryštof, založená již v 16. století. Na Předním Kaffu u Božího Daru bylo ložisko otevřeno zejména štolou Johannes a šachtami na ni vedoucí, méně významné byly štoly Hermann a Hugo. Štola Johannes dosáhla délky asi 180 m. Ve vzdálenosti zhruba 75 m od ústí jsou vyraženy velkolepé poruby zvané kostel a kaple o délce 60 m, šířce 30 m a výšce až 15 m. Tyto představují nejrozsáhlejší historické dobývky na Zlatém Kopci a jedny z největších v Krušných horách vůbec. Na Zadním Kaffu se nacházel nejdůležitější důl Kohlreuter se stejnojmennou štolou dlouhou 170 m. Také v této štole vyrazili staří hornici grandiózní poruby – zhruba 110 m od jejího ústí vede překop do komory 40 m dlouhé a 25 m široké. K odvodnění tohoto dolu a zastižení vzdálenějších zrudnělých poloh sloužily níže položené štoly Segen Gottes a Dreikönig. Na J a JZ od Zlatého Kopce, v trojúhelníku vymezeném spodní částí osady, Tetřeví horou a Komářím vrchem, se rozkládal další historický revír cínových rud, označovaný v současné literatuře jako Zlatý Kopec – Hrazený potok (podle levého přítoku Zlatého potoka). Jde o ložisko kasiteritu zcela odlišného genetického typu než na protější straně údolí. Kasiterit je zde vázán na křemenné čočky a žíly ve fylitech, obsahujících často turmalín. Ložisko bylo rozfáráno desítkami štol a nehlubokých šachtic. Hlavní koncentrace starých důlních chodeb se nachází v příkré stráni nad pravým břehem bezejmenného vodního toku tvořícího pravý přítok Hrazeného (na topografických mapách též Hrázného potoka) v místech, jež se označuje jako Hahnbergloch. Historické cínovcové sejpy se nacházejí zejména západně od Božího Daru na obou březích říčky Černá a jejích přítoků. Největší koncentrace rýžovišť je podél levého přítoku Černé nad bývalým Novým mlýnem (délka rýžovišť zde dosahuje cca 1 km), dále podle vlastního toku Černé u tzv. Hubertek a podél bezejmenného potůčku, při východním okraji NPR Božídarské rašeliniště. Kromě toho se četná rýžoviště nacházejí i níže po proudu Černé v prostoru Mysliven, Ryžovny a na dalších místech. Vlčí a Ledové jámy představují velkolepé pozůstatky po dolování cínu v 16. až 18. století, nazývané souborně Vlčí jámy. Nacházejí se na jihozápadním svahu Blatenského vrchu, zhruba 200 metrů (Ledová jáma), resp. cca 300 metrů (Vlčí jáma) pod vrcholem. Významným dokladem řemesla krušnohorských vodohospodářů 16. století je Blatenský vodní příkop. Začátek Blatenského příkopu leží v nadmořské výšce cca 975 metrů, necelé 2 km západně od Božího Daru, poblíž někdejšího Nového mlýna. Voda z říčky Černá, resp. jejího levého pramenného přítoku je zde svedena do umělého kanálu. Unikátní na Blatenském příkopu jsou četná zařízení sloužící k regulaci průtoku vody. Stavidla, přepady, vedlejší kanály a další zařízení, zajišťovaly při velkém průtoku odvod vody zpět do Černé a zároveň sváděly vodu do příkopu i z výše položených míst. V oblasti Bludné (SV od Horní Blatné se nacházela významná ložiska cínovce a železné rudy, která byla dobývána již před založením Horní Blatné. Hlavní železorudné doly sledovaly tzv. bludenskou poruchu – obrovské zlomové pásmo směru SZ–JV o délce cca 18 km, jež bylo určující pro vznik křemenných žil s obsahem hematitu, popř. i rud manganových. Patřily k nim zejména doly Alter Göpel a Gustav přímo na Bludné, důl Pomoc Boží a Nanebevzetí Panny Marie v části Bludné zvané Totenbach a důl František v Luzích. Dolování cínovce se na Bludné, která v 16. století svým významem soupeřila s Blatenským vrchem, soustřeďovalo jednak do vlastní osady, kde pracovaly doly Jiří, Bohatá útěcha, Bohaté dílo, Tur, Narození Panny Marie či Drahá kožešina (pozůstatky posledně jmenovaného dolu patří k nejhezčím příkladům dolování greisenových žil přímo od povrchu v hornoblatenském revíru), především ale do prostoru Sněžné hůrky. V okolí Sněžné hůrky (kóta 948 m n. m.) byly ve 20. a 30. letech 16. století i později postupně založeny desítky převážně menších, nehlubokých dolů na cín, k větším dílům pak patřily zvláště doly Vavřinec a Svatý duch na západním úbočí Sněžné hůrky a Volská štola na východním úbočí vpravo od cesty Bludná – Háje. Největší byl důl Zuzana poblíž vlastní kóty. Předmětem ochrany v KPZ jsou: montánní krajina formovaná po staletí těžbou a zpracováním rud historické montánní památky dokladující způsob těžby cínových, železných rud a rud stříbra, kobaltu a uranu v době od 16. až do 20. století blatenský vodní příkop jako páteřní vodní dílo oblasti s navazujícími systémy vodních děl, které jsou doklady o historickém využití vodních zdrojů v důlním podnikání ? historicky a architektonicky významné historické stavby z 16. až 19. století umístěné v Horní Blatné, na Božím Daru, Hřebečné a v Abertamech související s hornickou činností a osidlováním krajiny, soubor architektonicky hodnotných městských staveb z 1. poloviny 20. století ?       archeologické nemovité a movité nálezy všech pozůstatků montánní činnosti dochovaných ve volné krajině v jejich původním uložení, tj. v zemi, s vysokou pravděpodobností výskytu pozůstatků starých hutnických či navazujících provozů, nebo jako archeologický kontext dosud stojící, byť torzální, architektury. Důvodová zpráva: Památkové hodnoty a předmět ochrany Účelem vyhlášení krajinné památkové zóny Hornická krajina Abertamy - Boží Dar - Horní Blatná je zvýšená ochrana krajiny s kulturně historickými hodnotami souvislého území v okolí těchto sídel, utvářená po staletí trvající hornickou činností a navazujícími lidskými aktivitami. Jeden z ústředních revírů daného území - Hřebečná se nachází v centrální vrcholové partii Krušných hor, v místech s největší koncentrací rudních výskytů v Krušných horách vůbec. Tento revír patřil historicky k největším ložiskům cínových rud v českých zemích a díky své 400leté, téměř kontinuální historii umožňuje sledovat vývoj dolování a zpracování rud po dlouhé období. Je zároveň názornou ukázkou montánní krajiny, dlouhodobě utvářené člověkem v souvislosti s exploatací rud. Všechny součásti souboru vykazují charakteristické podzemní a nadzemní znaky montánní činnosti: vyskytují se zde štoly z 16. až 18. století s dobře dochovanými ukázkami ruční hornické práce, šachty z 16. až 20. století, haldy hlušiny, rozsáhlé pinky vzniklé kombinací povrchového a hlubinného dolování v 16. až 18. století, báňské rybníky a příkopy, pozůstatky po zpracování rud a doklady historického osídlení. Historický rudní revír Boží Dar, proslulý od 16. století těžbou rud stříbra a rýžováním i těžbou cínových rud, se nachází v centrální vrcholové partii Krušných hor. Na jihu sousedí s revírem Jáchymov, jemuž se (pokud jde o charakteristiku stříbrorudných žil) do značné míry podobá, na východě s méně významným revírem Loučná, na západě pak sousedí s cínovými revíry Hřebečná a Horní Blatná. Jedinečná, v oblasti Božího Daru, jsou především cínovcová ryžoviště, která se v podobném rozsahu a zachování jinde v Krušných horách nenacházejí. Neméně významné jsou i pozůstatky po dolování cínových, železných a dalších rud s doklady historického osídlení na Zlatém Kopci. Rudní revír Horní Blatná je charakteristickým představitelem ložiska cínových rud vázaných na polohy zrudněných greisenů uložených v krušnohorské žule. Těžba probíhala nejpozději od počátku 16. století až do poloviny 19. století. Kromě tohoto ložiskového typu, známého především z Blatenského vrchu a Bludné, se zde vyskytují i ložiska cínovce v okolních xylitech vázaná na exokontakt žul, dále křemenné žíly s výskyty Fe-Mn rud a v menší míře také žíly pětiprvkové formace s obsahem hlavně Ag- a Co-rud. Cínovec byl v okolí od nejstarších dob dobýván rovněž z četných rozsypů a aluviálních uloženin. Po dobývání všech těchto surovin se v okolí dochovaly četné pozůstatky, které dodnes významně formují okolní krajinu. Těžba rud kobaltu přispěla už od přelomu 16. a 17. století k rozvoji výroby modré kobaltové barvy, jejímž významným střediskem byla Horní Blatná. Výroba kobaltové barvy se udržela až do poloviny 19. století. Město Horní Blatná představuje typické krušnohorské horní město, která byla zakládána v 16. století podle přesně vyměřeného zastavovacího plánu v souvislosti s nálezem rud. Původní renesanční půdorys s rozvinutou zástavbou jedinečných patricijských a měšťanských domů tvoří významný doklad historického osídlení své doby. Návrh zásad a kritérií pro využívání území KPZ v rámci Hornické kulturní krajiny Krušnohoří: Definice principu památkové ochrany Území krajinné památkové zóny (dále KPZ) je ve svém rozsahu definováno mapou, která je členěna v zásadě na dvě části reflektující rozsah dochovaných hodnot, které jsou předmětem ochrany. Jádrová území tvoří nespojité celky, ve kterých jsou soustředěny hodnoty montánní krajiny, pro které bylo dané území prohlášeno KPZ. Jádrová území v převážné míře zahrnují kulturní památky, národní kulturní památky, území památkových zón a rezervací a jejich bezprostřední okolí. Spojité území mimo jádrová území slouží k zabezpečení režimu ochrany kulturní krajiny jako celku, propojuje jednotlivá jádrová území a definuje celkový rozsah KPZ. Tato území obsahují rovněž hodnotné prvky montánní krajiny včetně staveb, tyto prvky a jejich soubory jsou v mapě definovány zájmovými polygony, kromě toho jsou zde území doplňková, nevykazující dané hodnoty. Veškeré záměry je nutno posuzovat ve vztahu k montánnímu dědictví. Stávající forma výkonu památkové péče v územích s plošnou památkovou ochranou se nemění. Návrh zásad urbanizace a hospodaření v území krajinné památkové zóny Územní rozvoj v KPZ je řízen na základě schválené územně plánovací dokumentace. Funkční využívání území Krajinné památkové zóny Hornická krajina Jáchymov musí respektovat kulturně – historické hodnoty, kterým dala základ těžba nerostného bohatství - především stříbra, cínu a uranu, a to v sídlech i mimo ně. Při zajišťování důlních děl z důvodu bezpečnosti budou použita technická řešení neohrožující autentické doklady budování těchto děl, způsob bude řešen na základě jednání s MŽP. Při hospodaření v lesích plně respektovat základní funkci lesa; na plochách jádrových, které jsou součástí lesních pozemků usilovat o jejich zařazení do kategorie lesů se zvláštním určením a to především ve vazbě na předmět ochrany – charakteristické prvky hornické krajiny. Způsob těžby a zalesňování musí být volen tak, aby umožnil zachování terénního montánního reliéfu. Při zemědělském hospodaření nelze měnit konfiguraci terénu. Respektovat a chránit historické objekty jako součást obrazu krajiny včetně historických architektonických dominant a drobné architektury (křížky, kapličky, boží muka, sochy a pomníky, relikty zaniklých sídel). Zachovat a vhodně rehabilitovat krajinářské prvky při funkčním využívání území, např. polní cesty, meze, vodní toky a vodní plochy i trvalé travní plochy. Udržovat účelové komunikace, zejména cyklotrasy, turistické cesty a neznačené pěší trasy v krajině včetně odpočívadel a vyhlídkových míst. Navržené regulativy (doporučené podmínky pro stavební činnost) 1. Krajinářské regulativy V území respektovat a zachovat významné montánní prvky oblasti, pozůstatky po těžbě a rýžování – rýžovnické kopečky (sejpy), propadliny (pinky), vstupy a portály starých důlních děl. V území respektovat další pozůstatky historické lidské činnosti formující krajinu jako jsou trasy starých cest k důlním dílům, trasy dalších starých cest, kamenné parcelní zídky, terasy, příkopy, vodní nádrže atd. V území respektovat dochovanou trvalou mimolesní krajinnou a urbanistickou zeleň a organicky ji doplňovat. Při hospodaření v lesích a při zalesňování pozemků respektovat pozůstatky po důlní činnosti, nezalesňovat území s pozůstatky po rýžování apod. Způsob zabezpečení integrovat do lesních hospodářských plánů. Respektovat historické průhledy, vyhlídkové body a jednotlivé prvky vně i uvnitř zóny. 2. Urbanistické regulativy(doporučené podmínky pro ÚPD) Při zpracování územně plánovací dokumentace bude zohledněno následující: respektovat stávající historickou urbanistickou strukturu a krajinný reliéf území KPZ; respektovat prostorové uspořádání sídel, ve vazbě na vymezenou krajinnou památkovou zónu a její prvky, charakteristické pro oblast Krušnohoří; respektovat charakter a měřítko dochované historické zástavby, tj. respektovat hmotu objektů a výškovou hladinu zástavby v daném prostředí; respektovat pohledové historické vazby a horizonty v přímém optickém kontaktu s historickými dominantami; prvky ÚSES (územní systém ekologické stability) je nutno umísťovat tak, aby jejich management nebyl v kolizi se specifickými hodnotami KPZ. Pokud je nezbytné prvky ÚSES umístit na plochy pozůstalé po těžbě a rýžování – sejpy, pinky, kanály atd., je nutno v režimu biocenter a biokorodorů upřednostnit památkový zájem. Stejně platí pro umístění jiných zvláště chráněných území přírody. 3. Architektonické regulativy Obnova i nová výstavba v území KPZ se řídí zákonem č. 20/1987 Sb. o státní památkové péče a vlastník je povinen svůj záměr konzultovat s orgány státní památkové péče. Interiéry objektů nejsou v zásadě předmětem ochrany, pokud tak nestanoví jiný předpis (KP, MPZ, VPZ). Mimo jádrová území jsou posuzovány pouze změny hmot a vnějšího pláště, pokud vedou k zásahům do nosných konstrukcí. Záměry nové výstavby je nutno konzultovat v předstihu v režimu dokumentací pro umístění stavby a to včetně staveb pro energetiku. Při obnově a nové výstavbě je nutno respektovat: architektonické a stavební detaily, charakteristické pro zástavbu Krušnohoří např. kamenné prvky (ostění či překlady otvorů, kamenné sokly a přístupová schodiště, pláště tarasních a ohradních zdi), typická dřevěná zádveří a další tradiční prvky (hrázděné konstrukce, v patře vysazené tzv. krušnohorské záchody, dřevěné výplňové dveře či vrata, dřevěné obklady štítů svislé kladené bez lodžie a balkónů), komínová tělesa; tradiční formáty oken a umístění vstupů; historickou barevnost fasád; tvar střech o sklonu 37° – 47°; členění nových objektů musí odpovídat v měřítku a hmotě stávajícímu charakteru zástavby (půdorys domu nad obdélníkem s možností různých přístaveb, se střechami sedlovými či polovalbovými, tradiční barevnost a tvarování fasád a výplní otvorů atd.). Hranice KPZ je vedena co nejracionálněji tak, aby vymezila územně celistvé a z hlediska dochované krajiny charakteristické území po montánnní činnosti. f) Popis hranice území Krajinná památková zóna Hornická krajina Abertamy-Boží Dar-Horní Blatná: Katastrální území: k.ú. Rýžovna (608874), k.ú. Boží Dar (608866), k.ú. Hřebečná (600024), k.ú. Jáchymov (656437), k.ú. Abertamy (600016), k.ú. Potůčky (726516), k.ú. Horní Blatná (642380) Hranice krajinné památkové zóny Hornická krajina Abertamy-Boží Dar-Horní Blatná začíná na severu u obce Český mlýn a pokračuje východním směrem. Její průběh je totožný s průběhem státní hranice se SRN. Začíná na k.ú. Rýžovna a pokračuje na k.ú. Boží Dar. U Božího Daru pak dále po hraně parcely p.č. 1013 pokračuje po hranicích p.č. 1014, dále přechází přes komunikaci na p.č. 5092 a pokračuje po jižní hraně parcely p.č. 993, p.č. 1001, poté opět p.č. 993, poté p.č. 999, následuje opět jižní hrana p.č. 993, p.č. 998, p.č. 997, p.č. 996, p.č. 995, přechází komunikaci na p.č. 983 a pokračuje po jižní hraně parcely p.č. 979, p.č. 975, p.č. 974, opět p.č. 975, p.č. 973 a přechází přes komunikaci na p.č. 952 a pokračuje po jižní hraně parcely p.č. 971, p.č. 970, p.č. 952, p.č. 949, p.č. 944 a přechází komunikaci na p.č. 865/1. Hranice dále pokračuje po hraně parcely p.č. 200/29, p.č. 200/28, p.č. 179/3, p.č. 179/1, p.č. 179/2, p.č. 200/20, p.č. 200/2 a dále pokračuje komunikací po hraně p.č. 683/2, dále po jižní hraně parcely p.č. 702/1, p.č. 751/1, p.č. 733/1, překračuje komunikaci na p.č. 887 a pokračuje po hraně parcely p.č. 741/2, p.č. 932, p.č. 924/1, p.č. 393/1 (k.ú. Rýžovna a dále), p.č. 726, p.č. 393/3, p.č. 1838/2 (k.ú. Hřebečná a dále), p.č. 1838/1, p.č. 1838/3, p.č. 1764/1, p.č. 1859/2, p.č. 1798/1, p.č. 1798/2, p.č. 4857/1 (k.ú. Jáchymov a dále), p.č. 4857/2, dále vede po severní hraně parcely p.č. 5226, na které je cesta a pokračuje po p.č. 4872, poté překračuje p.č. 5226 a pokračuje říčkou Bystřice na p.č. 5251 jihozápadním směrem k silnici z tzv. Abertamské zatáčky do Abertam. Tuto komunikaci na p.č. 1953 (k.ú. Abertamy a dále) překračuje a dále vede po východní hraně p.č. 601/1, st.p.č. 590, p.č. 601/3, p.č. 601/2 a stáčí se západním směrem a vede po hraně parcely p.č. 742/1, p.č. 741/1 a dále vede říčkou Bystřicí, poté se lomí západním směrem a pokračuje po jižní hraně p.č. 725, p.č. 697/1, p.č. 697/3, p.č. 697/1, p.č. 1964, p.č. 691, p.č. 1960, p.č. 667/1, p.č. 667/2, p.č. 667/5, p.č. 667/4, p.č. 667/1, překračuje Husovu ulici na p.č. 1984/1, dále pokračuje po západní hraně p.č. 228. Následně překračuje silnici na p.č. 1972/1 a vede po západní hraně p.č. 229/2, p.č. 2016, p.č. 2034, st.p.č. 816, opět p.č. 2034, p.č. 2033, p.č. 2031, p.č. 2028/1, následně překračuje potůček Rybná a vede po západní hraně parcely p.č. 240, p.č. 243/1, p.č. 253, p.č. 269, p.č. 273/1, p.č. 280/1, p.č. 280/5, dále hranice pokračuje po východní hraně komunikace na p.č. 1938/1, následně tuto komunikaci překračuje a vede po severní hraně p.č. 509/17, p.č. 470/4, p.č. 470/1, p.č. 486/4, p.č. 509/5, p.č. 509/15, p.č. 509/4, p.č. 541/2, p.č. 541/1, p.č. 541/3, p.č. 541/4, p.č. 541/5, p.č. 509/16, p.č. 509/2, p.č. 1132/8 (k.ú. Hřebečná a dále) a 1132/9. Z bodu styku p.č. 1132/9 a p.č. 1132/3 hranice vede do bodu styku p.č. 1074/2 a komunikace na p.č. 1932/2. Dále hranice tuto komunikaci překračuje a pokračuje po p.č. 1082, p.č. 1081/1. Následně překračuje komunikaci na p.č. 1930/4 a vede po p.č. 1105. Následně hranice pokračuje z  bodu styku p.č. 1105 a p.č. 1930/2 na jižní cíp parcely p.č. 1340/15. Odtud dále vede po západní hraně parcely p.č. 1340/15, p.č. 1891, p.č. 1099/2, p.č. 1312/6, po jižní hraně p.č. 1312/5, p.č. 1258/9, p.č. 1247/1, p.č. 1247/3, p.č. 1193, p.č. 1994, p.č. 1246/1, st.p.č. 360, p.č 1197/1, p.č. 1202, dále překračuje komunikaci na p.č. 1926 a pokračuje po západní hraně parcely p.č. 1245/1, p.č. 1241, p.č. 349/1(k.ú. Rýžovna a dále), p.č. 335/2, p.č. 311, p.č. 308, st.p.č. 58, p.č. 308. Následuje pak po komunikaci po její jižní hraně na p.č. 1260 (k.ú. Potůčky). Dále pokračuje po východní hraně p.č. 549 (k.ú. Horní Blatná a dále), p.č. 376/1, p.č. 324/1, p.č. 309/8. Následně hranice přetíná komunikaci a pokračuje z bodu styku p.č. 309/8, p.č. 309/15 a p.č. 1134/1 do bodu styku p.č. 218/6, p.č. 218/1 a 1141/1, dále pak pokračuje po jižní hraně p.č. 218/6, p.č. 223/3, p.č. 1131/1, p.č. 1195/1, p.č. 1027/1, p.č. 1185, p.č. 1015, p.č. 1185, p.č. 972/7, p.č. 972/8, p.č. 973/4, p.č. 973/3, p.č. 1162/3 (k.ú. Potůčky a dále), p.č. 1162/1, st.p.č. 160/1, p.č. 126/2, p.č. 1367, dále hranice vede po západní hraně parcely p.č. 1152. Dále pokračuje z bodu styku p.č. 1152, p.č. 115/1 a p.č. 1156 do bodu styku p.č. 1152, p.č. 113/1 a p.č. 1171 na styk parcel p.č. 1367, p.č. 1361 a p.č. 210/1, přetíná při tom cestu na p.č. 1367. Odtud dále pokračuje po západní hraně p.č. 1361, p.č. 1172, p.č. 214, přechází přes p.č. 1361 a z bodu styku p.č. 1361, p.č. 207/5 a p.č. 207/7 vede do bodu styku p.č. 1167, p.č. 1208/2 a p.č. 207/1, odtud pokračuje po jihovýchodní hraně p.č. 147, překračuje p.č. 1208/2 a vede po západní hraně p.č. 764/1 (k.ú. Horní Blatná a dále), překračuje komunikaci na p.č. 1156/1 a vede po východní hraně p.č. 1225/1 (k.ú. Potůčky a dále), dále po západní hraně p.č. 1229, p.č. 1232, p.č. 598, p.č. 1343, p.č. 1387, překračuje cestu na p.č. 1233, a vede po severovýchodní hraně p.č. 596, překračuje p.č. 1345 a pokračuje po severní hraně p.č. 698, překračuje p.č. 1346 a vede po severní hraně p.č. 702, překračuje p.č. 1282 a dále pokračuje po severovýchodní hraně p.č. 814, p.č. 698, po severní hraně p.č. 1272, překračuje p.č. 1354/2 a vede po západní hraně p.č. 1276 do bodu styku p.č. 1276, p.č. 805 a p.č. 1342/1 a překračuje řeku Černou do bodu styku p.č. 1342/1, p.č. 786 a p.č. 1292 a pokračuje odtud řekou Černou po severní hraně p.č. 1342/1, p.č. 430/7 (k.ú. Rýžovna a dále), překračuje p.č. 614 a vede po severní hraně p.č. 431/16, překračuje Kraví potok na p.č. 1348 a pokračuje po severní hraně této parcely p.č. 1348. Hranice se poté stáčí severním směrem a vede po západní hraně p.č. 431/2, překračuje komunikaci na p.č. 611/1 a dále pokračuje po státní hranici se SRN až k nejsevernějšímu cípu hranice u obce Český mlýn, kde se hranice uzavírá. g) Mapa: viz samostatná příloha h) Výčet nemovitých kulturních památek zapsaných v Ústředním seznamu kulturních památek ČR Číslo rejstříkuSídelní útvarčp.Památka19518 / 4-804Horní Blatná kostel sv. Vavřince40563 / 4-809Horní Blatná kaple sv. Kříže20133 / 4-810Horní Blatná výklenková kaplička sv. Kříže26210 / 4-806Horní Blatná socha sv. Josefa34198 / 4-805Horní Blatná socha sv. Vojtěcha15452 / 4-807Horní Blatná sousoší Piety22041 / 4-808Horní Blatná sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého21605 / 4-4149Horní Blatná vodní kanál Blatenský19317 / 4-811Horní Blatnáčp.2fara21238 / 4-812Horní Blatnáčp.4měšťanský dům35689 / 4-813Horní Blatnáčp.6měšťanský dům102461Horní Blatnáčp.28městský dům102966Horní Blatnáčp.29městský dům32633 / 4-814Horní Blatnáčp.113rodinný dům40509 / 4-816Horní Blatnáčp.127měšťanský dům45867 / 4-721Abertamy kostel Čtrnácti sv. pomocníků102902Abertamyčp.286vila46489 / 4-767Boží Dar kostel sv. Anny37385 / 4-768Boží Dar socha sv. Jana Nepomuckého104080Boží Dar benzínová pumpa - výdejový stojan benzínové čerpací stanice HEFA "C"45550 / 4-769Boží Darčp.1radnice13368 / 4-5282Boží Darčp.45hotel Praha24415 / 4-817Potůčky rudný důl Stará štola20063 / 4-829Hřebečná rudný důl cínový Výčet památkově chráněných území Městská památková zóna Horní Blatná, ÚSKO ČR - číslo rejstříku 102 966, prohlášená Vyhláškou MK ČR č. 476/1992 Sb. ze dne 10.9.1992 o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny. i) Významné objekty vhodné pro prohlášení za kulturní památku Areál dolu Drahá kožešina a Sněžná Hůrka – důl Zuzana u Horní Blatné Zlatý kopec – Kaffenberg - důl Johannes a důl Kohlreuter Zlatý kopec – Hrazený potok Sejpy u Božího Daru Cínový revír na Hřebečné – revize stávající památkové ochrany (rozšíření) Abertamy obytný dům č.e. 4 Abertamy obytný dům č.e. 6 v Rooseweltově ul. Abertamy vila č.p. 21 v Hornické ul. Abertamy obytný dům č.e. 27 v ul. Perninská Abertamy obytný dům č.e. 57 v Jáchymovské ul. Abertamy obytný dům č.e. 21 v ul. Pražská Abertamy vila č.p. 306 v Sokolské ul. Abertamy vila č.p. 482 v ul. Rybničná Hřebečná obytný dům č.e. 9 v ul. Pohraničníků Hřebečná obytný dům č.e. 8 v ul. Pohraničníků Hřebečná obytný dům č.p. 20 v ul. Pohraničníků Hřebečná obytný dům č.e. 11 v ul. Pohraničníků Hřebečná obytný dům č.e. 17 v ul. Pohraničníků Hřebečná stodola u č.e. 4 v ul. Pohraničníků Hřebečná obytný dům č.e. 23 v ul. Pohraničníků Hřebečná obytný dům č.e. 26 v ul. Pohraničníků Hřebečná obytný dům č.p. 26 v ul. Pohraničníků Horní Blatná obytný dům č.e. 26 v ul. Úzká Horní Blatná obytný dům č.e. 25 v ul. Lesní Horní Blatná obytný dům č.e. 35 v ul. II. odboje Horní Blatná obytný dům č.e. 2 v ul. Krátká Horní Blatná obytný dům č.e. 15 v ul. Vančurova j) Fotodokumentace: uložená v MIS viz příloha k) Prameny a literatura URBAN, Michal a kol. 2011: Projekt Montanregion Krušnohoří/Erzgebirge. Cesta ke světovému dědictví UNESCO. Část 3 Výchozí bod Jáchymov. Fotodokumentace charakterizující řešené území Příloha Letecký snímek Horní Blatné Letecký snímek Abertam (zdroj  HYPERLINK "http://kontaminace.cenia.cz/" http://kontaminace.cenia.cz/)  Letecký snímek Božího Daru (zdroj  HYPERLINK "http://kontaminace.cenia.cz/" http://kontaminace.cenia.cz/) Celkový pohled na Hřebečnou a okolí  Blatenský vodní příkop Vlčí jámy u Horní Blatné  Portál štoly Kryštof na Hřebečné Schneppova pinka u Hřebečné  Božídarské sejpy  SHAPE \* MERGEFORMAT   Bludná – cínový důl Zuzana     PAGE  PAGE 18
Originál dokumentu:	digitální
Typ/druh dokumentu:	Typ dokumentu: _nezařazeno
Jméno souboru:	G0067362.doc	Formát souboru:	application/msword
Autor záznamu:	Podrazilová Hausknechtová Svatava
Popis dokumentu:	Hornická kulturní krajina Abertamy - Horní Blatná - Boží Dar, návrh krajinné památkové zóny; textová část; duben - červen 2012
Název pracoviště:	generální ředitelství	Velikost dokumentu (v bytech):	2326528 B	Rozměry obrazového dokumentu:
Autor originálu:	Karel Tomáš; Kratochvílová Alžběta; Krusová Alena, (1959-); Malina Ondřej, (1978-); Zeman Lubomír;
Klíčová slova:	Geografický informační systém;
Uživ. klíčová slova:	návrh PZ;
Datum vzniku:	06.2012
Licence:	Typ: neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon  (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Aplikace	Druh záznamu	Ident. zázn.	Hodnota ident.	Bližší specifikace	Odkaz
Aplikace: Památkový katalog - prvek	Druh záznamu: Prvek	Ident. zázn.: Id prvku	Hodnota ident.: 7664010	Bližší specifikace: Katalogové číslo 1867758789 Název hornická kulturní krajina Abertamy - Horní Blatná - Boží Dar Číslo ÚSKP 7012, 14, 2484 ID právního stavu 484082034 Načítám data z navázané aplikace... , 22539362 Načítám data z navázané aplikace... , 867758789 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

lokalita nebo její část

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ	Název lokality	Reálný typ	Kat. území	Obec	ORP	Okres	Kraj
Kód CZ: 1	Název lokality: Abertamy	Reálný typ: město	Kat. území: Abertamy	Obec: Abertamy	ORP: Ostrov	Okres: Karlovy Vary	Kraj: Karlovarský kraj	hornická kulturní krajina Aber… (prvek 7664010) vloženo ručně
Kód CZ: 954	Název lokality: Boží Dar	Reálný typ: město	Kat. území: Boží Dar	Obec: Boží Dar	ORP: Ostrov	Okres: Karlovy Vary	Kraj: Karlovarský kraj	hornická kulturní krajina Aber… (prvek 7664010) vloženo ručně
Kód CZ: 3608	Název lokality: Háje	Reálný typ: zaniklá ves	Kat. území: Potůčky	Obec: Potůčky	ORP: Ostrov	Okres: Karlovy Vary	Kraj: Karlovarský kraj	hornická kulturní krajina Aber… (prvek 7664010) vloženo ručně
Kód CZ: 4158	Název lokality: Horní Blatná	Reálný typ: město	Kat. území: Horní Blatná	Obec: Horní Blatná	ORP: Ostrov	Okres: Karlovy Vary	Kraj: Karlovarský kraj	hornická kulturní krajina Aber… (prvek 7664010) vloženo ručně
Kód CZ: 29312	Název lokality: Horní Rybná	Reálný typ: víska	Kat. území: Abertamy	Obec: Abertamy	ORP: Ostrov	Okres: Karlovy Vary	Kraj: Karlovarský kraj
Kód CZ: 4961	Název lokality: Hřebečná	Reálný typ: býv. městečko	Kat. území: Hřebečná	Obec: Abertamy	ORP: Ostrov	Okres: Karlovy Vary	Kraj: Karlovarský kraj
Kód CZ: 7001	Název lokality: Kopeček	Reálný typ: zaniklá víska	Kat. území: Ryžovna	Obec: Boží Dar	ORP: Ostrov	Okres: Karlovy Vary	Kraj: Karlovarský kraj	hornická kulturní krajina Aber… (prvek 7664010)
Kód CZ: 8863	Název lokality: Luhy	Reálný typ: zaniklá ves	Kat. území: Potůčky	Obec: Potůčky	ORP: Ostrov	Okres: Karlovy Vary	Kraj: Karlovarský kraj	hornická kulturní krajina Aber… (prvek 7664010) vloženo ručně
Kód CZ: 10125	Název lokality: Myslivny	Reálný typ: zaniklá ves	Kat. území: Ryžovna	Obec: Boží Dar	ORP: Ostrov	Okres: Karlovy Vary	Kraj: Karlovarský kraj
Kód CZ: 14080	Název lokality: Ryžovna	Reálný typ: býv. městečko torzální	Kat. území: Ryžovna	Obec: Boží Dar	ORP: Ostrov	Okres: Karlovy Vary	Kraj: Karlovarský kraj	hornická kulturní krajina Aber… (prvek 7664010) vloženo ručně
Kód CZ: 24732	Název lokality: Smolné Pece	Reálný typ: zaniklá víska	Kat. území: Potůčky	Obec: Potůčky	ORP: Ostrov	Okres: Karlovy Vary	Kraj: Karlovarský kraj	hornická kulturní krajina Aber… (prvek 7664010)
Kód CZ: 15353	Název lokality: Stráň	Reálný typ: ves	Kat. území: Potůčky	Obec: Potůčky	ORP: Ostrov	Okres: Karlovy Vary	Kraj: Karlovarský kraj	hornická kulturní krajina Aber… (prvek 7664010) vloženo ručně
Kód CZ: 44358	Název lokality: Totenbach	Reálný typ: zaniklá víska	Kat. území: Potůčky	Obec: Potůčky	ORP: Ostrov	Okres: Karlovy Vary	Kraj: Karlovarský kraj	hornická kulturní krajina Aber… (prvek 7664010)
Kód CZ: 18304	Název lokality: Vršek	Reálný typ: zaniklá víska	Kat. území: Jáchymov	Obec: Jáchymov	ORP: Ostrov	Okres: Karlovy Vary	Kraj: Karlovarský kraj	hornická kulturní krajina Aber… (prvek 7664010) vloženo ručně
Kód CZ: 19146	Název lokality: Zlatý Kopec	Reálný typ: ves torzální	Kat. území: Ryžovna	Obec: Boží Dar	ORP: Ostrov	Okres: Karlovy Vary	Kraj: Karlovarský kraj	hornická kulturní krajina Aber… (prvek 7664010) vloženo ručně
Kód CZ: 19662	Název lokality: Bludná I	Reálný typ: díl zaniklé hist. osady	Kat. území: Potůčky	Obec: Potůčky	ORP: Ostrov	Okres: Karlovy Vary	Kraj: Karlovarský kraj	hornická kulturní krajina Aber… (prvek 7664010)
Kód CZ: 21099	Název lokality: Myslivny II	Reálný typ: díl zaniklé hist. osady	Kat. území: Ryžovna	Obec: Boží Dar	ORP: Ostrov	Okres: Karlovy Vary	Kraj: Karlovarský kraj	hornická kulturní krajina Aber… (prvek 7664010)
Kód CZ: 29285	Název lokality: Myslivny I	Reálný typ: díl zaniklé hist. osady	Kat. území: Boží Dar	Obec: Boží Dar	ORP: Ostrov	Okres: Karlovy Vary	Kraj: Karlovarský kraj	hornická kulturní krajina Aber… (prvek 7664010)
Kód CZ: 31168	Název lokality: Špičák I	Reálný typ: díl zaniklé hist. osady	Kat. území: Boží Dar	Obec: Boží Dar	ORP: Ostrov	Okres: Karlovy Vary	Kraj: Karlovarský kraj	hornická kulturní krajina Aber… (prvek 7664010)
Kód CZ: 32680	Název lokality: Bludná III	Reálný typ: díl zaniklé hist. osady	Kat. území: Ryžovna	Obec: Boží Dar	ORP: Ostrov	Okres: Karlovy Vary	Kraj: Karlovarský kraj	hornická kulturní krajina Aber… (prvek 7664010)
Kód CZ: 44386	Název lokality: Hřebečná II	Reálný typ: díl hist. osady	Kat. území: Jáchymov	Obec: Jáchymov	ORP: Ostrov	Okres: Karlovy Vary	Kraj: Karlovarský kraj	hornická kulturní krajina Aber… (prvek 7664010)
Kód CZ: 44436	Název lokality: Špičák III	Reálný typ: retrodíl zaniklé hist. osady	Kat. území: Boží Dar	Obec: Boží Dar	ORP: Ostrov	Okres: Karlovy Vary	Kraj: Karlovarský kraj	hornická kulturní krajina Aber… (prvek 7664010)
Kód CZ: 54864	Název lokality: Hřebečná I	Reálný typ: díl hist. osady	Kat. území: Hřebečná	Obec: Abertamy	ORP: Ostrov	Okres: Karlovy Vary	Kraj: Karlovarský kraj	hornická kulturní krajina Aber… (prvek 7664010)

Historické regiony

Kód RS	Název hist. regionu
Kód RS: 185	Název hist. regionu: Jáchymov	hornická kulturní krajina Aber… (prvek 7664010) vloženo ručně
Kód RS: 24	Název hist. regionu: Horní Blatná	hornická kulturní krajina Aber… (prvek 7664010) vloženo ručně

Ke stažení Poslat žádost