Textový obsah:	 Hornická KULTURNÍ krajina Jáchymov Návrh krajinné památkové zóny Zpracovali: Národní památkový ústav územní odborné pracoviště v Lokti Kostelní 81, 357 33 Loket Tomáš Karel Mgr. Alžběta Kratochvílová Mgr. Ondřej Malina, PhD. Národní památkový ústav, ústřední pracoviště Valdštejnské náměstí 3, 118 01 Praha 1 –  Malá Strana, oddělení informačních systémů Mgr. Šimon Eismann konzultace – oddělení specializací Ing. arch. Alena Krusová, CSc. Ing. arch. Martin Merger duben - červen 2012 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název: Hornická krajina Jáchymov Krajinná památková zóna b) Název obecního/městského úřadu (abecedně): Městský úřad Jáchymov, Náměstí Republiky 1, 362 51 Jáchymov c) Orgány státní správy: Krajský úřad: Krajský úřad Karlovarského kraje, Závodní 353/88, 360 01 Karlovy Vary Obecní úřad s rozšířenou působností: Městský úřad Ostrov, Klínovecká 1204, 363 20 Ostrov d) Charakteristika území Lze konstatovat, že celé území Krajinné památkové zóny Hornická krajina Jáchymov je zcela unikátní, doslova učebnicovou ukázkou montánní krajiny v oblasti krušných hor. Jáchymovské doly patří mezi jedny z nejbohatších a nejproslulejších v Evropě. Doklady po této montánní činnosti se dochovaly jak v terénu, na povrchu (ústí štol, zasypané staré jámy, propadlé stařiny, haldy, báňské rybníky, vodní struhy a příkopy), tak i pod zemí v bývalých dolech (zbytky důlních zařízení, výdřeva, větrací a odvodňovací zařízení). V souvislosti s montánní činností byly na mnoha místech vybudovány báňské rybníky a rybníčky, vyhloubeny vodní příkopy (struhy), které při své cestě načepovaly i ty nejmenší pramínky, a postavila-li se jim do cesty hora, byl do ní buď vyražen tunel, nebo využita stará opuštěná štola. Vymezovat dílčí objekty zvláštní památkové hodnoty je proto na Jáchymovsku velmi obtížné, neboť celé okolí Jáchymova představuje montánní památku mimořádného významu. Základ hornické krajiny tvoří důlní díla, technická a technologická zařízení, stavby s těžbou související a v neposlední řadě také pozůstatky po této činnosti. Mezi významné objekty a oblasti patří zejména areál dolu Svornost, štola č. 1 a důl Vysoká jedle, Eliášské údolí, haldový tah Schweizer na Mariánské, městský rybník, oblast tzv. Tureckého vrchu a také místa nepříliš vzdálené minulosti – prostory pracovních táborů v okolí Jáchymova. Historický vývoj a popis montánní krajiny Každá epocha vtiskla zdejší krajině osobité znaky. Počáteční období těžby stříbra zanechalo v krajině stovky pinek, pozůstatků kolmých šachtic, jejichž účelem bylo vyhledat a ověřit rudní žílu. Jsou nehluboké, často natěsnány jedna vedle druhé, ale u většiny jejich životaschopnost skončila v okamžiku, kdy odhalila hluchou, neperspektivní žílu. Jejich trychtýřovitý tvar svědčí o tom, že musel být stabilizován, zvětráváním narušený, povrchový horninový pokryv. Vzhledem k překotné rychlosti výkopu do poměrně malé hloubky bylo snazší jednoduše vyházet zvětralinu než jámu od povrchu pracně pažit. Po dosažení pevné skály se někdy (při nadějných indiciích) co nejúspornějším profilem pokračovalo po úklonu žíly dále do větší hloubky, kde se případně vyrazila krátká štolka. Vždy přítomný hlušinový val v podobě prstence, lemujícího okrouhlou pinku, jasně dokazuje, že jde o vyházený materiál z jámy, nikoli o propadliny nad štolami. Asi nejvýraznějším projevem staré těžby jsou haldičky vytěžené hlušiny, objemem nesrovnatelně menší než haldy ze socialistického období těžby rud. Jde často o nenápadné kopečky, které díky dlouhé době, která uplynula od jejich nasypání, téměř organicky splynuly s krajinou. Vedle toho se i poměrně objemné haldy, vyprodukované moderní těžbou, postupně stávají integrální součástí montánního terénu. Důl Svornost je významnou montánní památkou, jedná se o nejstarší uranový důl na světě. Byl založen v roce 1518 pod názvem Konstantin k těžbě vydatných stříbrných žil v prostoru Uhelného vrchu (Kohlberg). V roce 1530 pak získal, na památku ukončení sporu mezi těžaři, jméno Einigkeit (česky Svornost). Až do 19. století byl jedním z hlavních center jáchymovské těžby stříbrných a kobaltových rud. Od poloviny 19. století a zejména od začátku 20. století zde převládla těžba rud uranu, která se zde udržela i po 2. světové válce. Od roku 1964 slouží důl Svornost Jáchymovským lázním, z jeho 12. patra z hloubky 500 m se již od roku 1924 jímá voda pro léčebné účely. Dalšími důlními díly jsou štola č. 1, vstupní dílo do podzemní části hornického skanzenu, vyražená v rámci těžby uranové rudy v roce 1952. Jedná se o původně dvojkolejný překop vyražený za účelem geologického průzkumu připovrchových částí žíly Jan Evangelista a odtěžení základek s obsahem uranové rudy. Štola představuje ukázkové důlní dílo, ražené v profilu typickém pro mechanizovanou těžbu v druhé polovině 20. století. Systémem komínů, mezipater a dobývek vyražených při dobývání stříbrných rud mezi štolou Vysoká Jedle a štolou č. 1 jsou přístupny další systémy důlních děl. Většina důlních děl tohoto systému je zachována v původní podobě z období 16. století, včetně pomocných výklenků pro umístění důlních kahanů, zachovaných „křesanic“ po ražbě želízkem a mlátkem a záseků pro umístění dřevěných pracovních povalů apod. Štola Vysoká Jedle – v současnosti pomocné větrací důlní dílo hornického skanzenu, dříve součást jednoho z nejvýznamnějších stříbrných dolů založeného na jedné z nejbohatších rudných žil revíru, žíle Jan Evangelista. Portál štoly byl upraven v období těžby uranové rudy, zpevněn betonovým opláštěním, do kterého byla zasazena mřížová uzávěra proti útěku vězňů v 50. letech 20. století, dodnes zachována v původní podobě. Ostatní části dolu Vysoká jedle jsou dochovány v podobě ze 16. století, včetně unikátního systému úklonných jam ve svrchních částech žil, kterými byly těženy připovrchové části žil nad úrovní štoly v počátcích jáchymovského dolování. V Eliášském údolí probíhala důlní činnost již v 16. století. Údolí je protkáno soustavou vodních děl přivádějící vodu do dolů umístěných v údolí v nižší poloze. Vybudován byl báňský rybník Heinzenteich. Západní svah údol kopíruje sběrná vodní struha, na východním svahu jiná struha odvádí vodu do hlubin jámy Rovnost, kde roztáčela těžní kolo či pohybovala písty čerpadel. Nad Novým Městem se těsně pod silnicí z Mariánské k Abertamské zatáčce v pruhu dlouhém několik set metrů nachází řada menších hald připomínajících dolování na jedné z nejbohatších stříbrných žil jáchymovského revíru – žíle Schweizer. Průběh této půlnoční žíly, objevené v roce 1526, téměř kopíruje trasu silnice. Městský rybník je jedním ze tří báňských rybníků vybudovaných v 16. století nad Jáchymovem jako zásobárna vody pro provoz důlních zařízení. Byl založen v roce 1552 v údolí Jáchymovského potoka podle plánů Antona Reisse a Jakuba Gensse. Další ukázku vodohospodářského umu horníků z 16. století i pozdějšího období lze nalézt na Tureckém vrchu (dnes kóta Šance), který protíná štola Gegenbau ústící na východním svahu kopce. Tato štola spolu se štolou Dürrenschönberger, ústící na západním svahu hory pod Městským rybníkem, sloužila jako potrubí, které převádělo vodu do koryta vodního příkopu vedoucího až do prostoru u dolu Svornost. Také Turecký vrch patřil kdysi k revírům bohatým na stříbro, o čemž dosud svědčí množství starých pinek i zavalených štol s haldičkami. Do navrhované KPZ je částečně zahrnut tzv. Neklidský revír. Širší prostor dnešního Neklidu, přestože se nachází jihozápadně až jihovýchodně nedaleko od Božího Daru. Tato lokalita byla součástí „hor Jáchymovských“ a bylo zde dolováno již před založením Božího Daru. Dodnes je toto území součástí jáchymovského katastru. Řada jáchymovských „neklidských“ žil pokračovala přes historickou (před rokem 1547) státní hranici až do prostoru tehdy saského Božího Daru, kde se rovněž dobývalo stříbro. V ploše KPZ se nachází i město Jáchymov, které je prohlášenou památkovou zónou. Sídlo je z památkového hlediska mimořádné především dochováním ojedinělého souboru pozdně gotické a raně renesanční měšťanské architektury doplněného dalšími významnými stavbami veřejného a církevního charakteru. Většina historických objektů je zejména ve svých interiérech zachovaná v autentickém stavu. Urbanizované území mimo MPZ je zahrnuto v nejnutnější možné míře, tak aby byly respektovány historické urbanistické vazby na bezprostředně navazující montánní provozy a s nimi související zástavbu. Zahrnuta je i nejvýznamnější část historického jádra města Jáchymov a území Nového města, obklopené důlními díly a krajinné dominanty hradu Freudensteinu. Významnými, pohledově cennými komponentami jsou i dochované četné doklady historického utváření krajiny zemědělskou činností ve strmých svazích nad městem. Předmětem ochrany v KPZ jsou: montánní krajina v širokém okolí Jáchymova s řadou pozůstatků po dolování v 16. až 20. století a řadou autentických důlních děl a staveb, dochovaných převážně v podobě reliktů objekty vodního hospodářství z 16. století, s následnými mladšími doplňky krajinářsky významné prvky kulturní krajiny vzniklé pro následné zemědělské využití a cestní síť krajinářsky významné odvaly po dobývání uranových rud po 2. světové válce ojedinělý soubor historické městské architektury, kulturní památky a další historické architektonicky významné stavby Jáchymova a Nového Města archeologické nemovité a movité nálezy všech pozůstatků montánní činnosti dochovaných ve volné krajině v jejich původním uložení, tj. v zemi, s vysokou pravděpodobností výskytu pozůstatků starých hutnických či navazujících provozů, nebo jako archeologický kontext dosud stojící, byť torzální, architektury. KPZ je vymezena tak, že zahrnuje nejvýznamnější části jáchymovského revíru. Zachovaná stará důlní díla jsou doprovázena nadzemními stavbami montánního charakteru i architekturou vzniklou díky důlní činnosti. Město Jáchymov spolu s celým jáchymovským revírem je nejvýznamnějším rudným revírem na české straně Krušných hor. e) Důvodová zpráva: Památkové hodnoty a předmět ochrany Účelem vyhlášení krajinné památkové zóny Hornická krajina Jáchymov je zvýšená ochrana krajiny s kulturně historickými hodnotami souvislého území v okolí města Jáchymov, utvářené po staletí trvající hornickou činností a navazujícími lidskými aktivitami. Město Jáchymov a jeho bezprostřední okolí patří k nejvýznamnějším oblastem rudného hornictví v celém pásmu Krušnohoří i v celé Evropě. Dochováno je zde značné množství starých důlních děl v autentickém stavu z 16.–20. století. Architektura související s důlní činností je naprosto mimořádná a jedinečná. Památkové objekty jsou díky minimálním zásahům zachovány v autentickém originálním stavu. U řady z nich ovšem bude také nutná jejich stabilizace a záchrana. Integrita celého území městské aglomerace je značná, narušená je pouze na několika místech novodobou zástavbou a prolukami po demolicích. Zachovaná důlní díla i stavební památky Jáchymova, vzniklé v období největší konjunktury důlní činnosti, plně souvisejí s montánním dědictvím Krušnohoří. Všechny součásti tohoto souboru vykazují charakteristické podzemní a nadzemní znaky montánní činnosti na Jáchymovsku (500letá kontinuita těžby, éra stříbrná a uranová, důlní činnost v sousedství městského jádra, odvaly a haldy, vyústění štol, důlní technika) a představují reprezentativní vzorek památek montánního charakteru dokládající rozmach důlní činnosti i vyspělost technologie na české straně Krušných hor. Jáchymov je unikátem díky souhře přírodních a historických podmínek vzniku a mírou i vysokou kvalitou dochovaných konstrukcí a prvků. Zároveň je ukázkou společenského vývoje v česko-saském pohraničí, který měl vliv jak na příchod montánních odborníků tak i významných humanistů a umělců. Přeshraniční pohyb humanistických osobností, horníků, hutníků a řemeslníků je krušnohorské specifikum s velkým vlivem na hospodářský a společenský život (rozvoj těžby a zpracování a mincování kovů, transfer technologií, vědu, vzdělávání, řemesla, obchod, urbanismus, stavitelství, státní i místní politiku atd.). Návrh zásad a kritérií pro využívání území KPZ v rámci Hornické kulturní krajiny Krušnohoří Definice principu památkové ochrany Území krajinné památkové zóny (dále KPZ) je ve svém rozsahu definováno mapou, která je členěna v zásadě na dvě části reflektující rozsah dochovaných hodnot, které jsou předmětem ochrany. Jádrová území tvoří nespojité celky, ve kterých jsou soustředěny hodnoty montánní krajiny, pro které bylo dané území prohlášeno KPZ. Jádrová území v převážné míře zahrnují kulturní památky, národní kulturní památky, území památkových zón a rezervací a jejich bezprostřední okolí. Spojité území mimo jádrová území slouží k zabezpečení režimu ochrany kulturní krajiny jako celku, propojuje jednotlivá jádrová území a definuje celkový rozsah KPZ. Tato území obsahují rovněž hodnotné prvky montánní krajiny včetně staveb, tyto prvky a jejich soubory jsou v mapě definovány zájmovými polygony, kromě toho jsou zde území doplňková, nevykazující dané hodnoty. Veškeré záměry je nutno posuzovat ve vztahu k montánnímu dědictví. Stávající forma výkonu památkové péče v územích s plošnou památkovou ochranou se nemění. Návrh zásad urbanizace a hospodaření v území krajinné památkové zóny Územní rozvoj v KPZ je řízen na základě schválené územně plánovací dokumentace. Funkční využívání území Krajinné památkové zóny Hornická krajina Jáchymov musí respektovat kulturně – historické hodnoty, kterým dala základ těžba nerostného bohatství - především stříbra, cínu a uranu, a to v sídlech i mimo ně. Při zajišťování důlních děl z důvodu bezpečnosti budou použita technická řešení neohrožující autentické doklady budování těchto děl, způsob bude řešen na základě jednání s MŽP. Při hospodaření v lesích plně respektovat základní funkci lesa; na plochách jádrových, které jsou součástí lesních pozemků usilovat o jejich zařazení do kategorie lesů se zvláštním určením a to především ve vazbě na předmět ochrany – charakteristické prvky hornické krajiny. Způsob těžby a zalesňování musí být volen tak, aby umožnil zachování terénního montánního reliéfu. Při zemědělském hospodaření nelze měnit konfiguraci terénu. Respektovat a chránit historické objekty jako součást obrazu krajiny včetně historických architektonických dominant a drobné architektury (křížky, kapličky, boží muka, sochy a pomníky, relikty zaniklých sídel). Zachovat a vhodně rehabilitovat krajinářské prvky při funkčním využívání území, např. polní cesty, meze, vodní toky a vodní plochy i trvalé travní plochy. Udržovat účelové komunikace, zejména cyklotrasy, turistické cesty a neznačené pěší trasy v krajině včetně odpočívadel a vyhlídkových míst. Navržené regulativy (doporučené podmínky pro stavební činnost) 1. Krajinářské regulativy V území respektovat a zachovat významné montánní prvky oblasti, pozůstatky po těžbě a rýžování – rýžovnické kopečky (sejpy), propadliny (pinky), vstupy a portály starých důlních děl. V území respektovat další pozůstatky historické lidské činnosti formující krajinu jako jsou trasy starých cest k důlním dílům, trasy dalších starých cest, kamenné parcelní zídky, terasy, příkopy, vodní nádrže atd. V území respektovat dochovanou trvalou mimolesní krajinnou a urbanistickou zeleň a organicky ji doplňovat. Při hospodaření v lesích a při zalesňování pozemků respektovat pozůstatky po důlní činnosti, nezalesňovat území s pozůstatky po rýžování apod. Způsob zabezpečení integrovat do lesních hospodářských plánů. Respektovat historické průhledy, vyhlídkové body a jednotlivé prvky vně i uvnitř zóny. 2. Urbanistické regulativy(doporučené podmínky pro ÚPD) Při zpracování územně plánovací dokumentace bude zohledněno následující: respektovat stávající historickou urbanistickou strukturu a krajinný reliéf území KPZ; respektovat prostorové uspořádání sídel, ve vazbě na vymezenou krajinnou památkovou zónu a její prvky, charakteristické pro oblast Krušnohoří; respektovat charakter a měřítko dochované historické zástavby, tj. respektovat hmotu objektů a výškovou hladinu zástavby v daném prostředí; respektovat pohledové historické vazby a horizonty v přímém optickém kontaktu s historickými dominantami; prvky ÚSES (územní systém ekologické stability) je nutno umísťovat tak, aby jejich management nebyl v kolizi se specifickými hodnotami KPZ. Pokud je nezbytné prvky ÚSES umístit na plochy pozůstalé po těžbě a rýžování – sejpy, pinky, kanály atd., je nutno v režimu biocenter a biokorodorů upřednostnit památkový zájem. Stejně platí pro umístění jiných zvláště chráněných území přírody. 3. Architektonické regulativy Obnova i nová výstavba v území KPZ se řídí zákonem č. 20/1987 Sb. o státní památkové péče a vlastník je povinen svůj záměr konzultovat s orgány státní památkové péče. Interiéry objektů nejsou v zásadě předmětem ochrany, pokud tak nestanoví jiný předpis (KP, MPZ, VPZ). Mimo jádrová území jsou posuzovány pouze změny hmot a vnějšího pláště, pokud vedou k zásahům do nosných konstrukcí. Záměry nové výstavby je nutno konzultovat v předstihu v režimu dokumentací pro umístění stavby a to včetně staveb pro energetiku. Při obnově a nové výstavbě je nutno respektovat: architektonické a stavební detaily, charakteristické pro zástavbu Krušnohoří např. kamenné prvky (ostění či překlady otvorů, kamenné sokly a přístupová schodiště, pláště tarasních a ohradních zdi), typická dřevěná zádveří a další tradiční prvky (hrázděné konstrukce, v patře vysazené tzv. krušnohorské záchody, dřevěné výplňové dveře či vrata, dřevěné obklady štítů svislé kladené bez lodžie a balkónů), komínová tělesa; tradiční formáty oken a umístění vstupů; historickou barevnost fasád; tvar střech o sklonu 37° – 47°; členění nových objektů musí odpovídat v měřítku a hmotě stávajícímu charakteru zástavby (půdorys domu nad obdélníkem s možností různých přístaveb, se střechami sedlovými či polovalbovými, tradiční barevnost a tvarování fasád a výplní otvorů atd.). f) Popis hranice území Hranice KPZ je vedena co nejracionálněji tak, aby vymezila územně celistvé a z hlediska dochované krajiny charakteristické území po montánnní činnosti na Jáchymovsku. Katastrální území: k.ú. Jáchymov (656437) Hranice krajinné památkové zóny Hornická kulturní krajina Jáchymov začíná na severu v bodě styku p.č. 5289/1, p.č. 2574/2 a 4890/14 a pokračuje po severní hraně cesty na p.č. 5289/1, p.č. 5080, p.č. 1752/8, p.č. 5286, p.č. 5004/3, p.č. 5084, p.č. 5083, p.č. 5250/1, p.č. 5016/2, p.č. 4973/2, p.č. 4973/3, p.č. 1974/1, p.č. 1974/8. Dále hranice vede z bodu styku p.č. 1974/1 a jižního cípu p.č. 2012/6 do bodu styku p.č. 1974/1, p.č. 2084/1 a p.č. 2252/1, odtud hranice pokračuje po severní hraně p.č. 2084/1, p.č. 2179, p.č. 4981, po té pokračuje z bodu styku p.č. 4981, p.č. 2194 a p.č. 2196/1 do bodu styku p.č. 4981, p.č. 2018/2 a p.č. 593/1. Odtud hranice vede po východní hraně p.č. 593/1, p.č. 599/4, p.č. 599/1, p.č. 599/2, p.č. 531. Následně hranice pokračuje z bodu styku p.č. 531, st.p.č. 532 a p.č. 4976 do bodu styku p.č. 814/3, p.č. 5235 a st.p.č. 1778. Odtud hranice vede východní hranou p.č. 5331, p.č. 819/9, p.č. 819/1, překračuje ulici Lidickou na p.č. 4959 a pokračuje po východní hraně p.č. 819/6 a z bodu styku p.č. 819/6, p.č. 817/3 a p.č. 4956 do bodu styku p.č. 832, p.č. 810 a p.č. 841, následně vede po jihovýchodní hraně p.č. 832 a pokračuje po severovýchodní hraně p.ř. 841 až do bodu styku p.č. 841 se západním cípem parcely p.č. 808, odtud vede do styku p.č. 5275/1, p.č. 877 a p.č. 886. Z tohoto bodu hranice pokračuje po východní hraně p.č. 896/1, p.č. 1023/7, p.č. 1023/13, p.č. 1023/12, p.č. 1023/14, překračuje komunikaci na p.č. 1023/5 a vede po jižní hraně p.č. 1009/1, p.č. 1006, p.č. 1011, p.č. 1012, p.č. 1101/2 a dále vede po východní hraně p.č. 5287, p.č. 5150, p.č. 5152/1, p.č. 5153, přechází přes komunikaci na p.č. 5262/2 a dále vede po severní hraně p.č. 4934/5, p.č. 5176/1, p.č. 4102/10, p.č. 4102/3, p.č. 4102/15, p.č. 3868/2, dále pak z bodu styku p.č. 3868/2, p.č. 4101/2 a p.č. 4088/3 vede do bodu styku p.č. 4088/2, p.č. 4088/5, p.č. 4085 a p.č. 4082, odtud dále pokračuje po jižní hraně p.č. 4085, p.č. 4086, p.č. 3988/4, p.č. 4481/3 a pokračuje z bodu styku p.č. 4481/3 a severního cípu p.č. 4328/11 do bodu styku p.č. 4481/3, p.č. 4330 a p.č. 5262/2. Odtud hranice pokračuje po západní hraně p.č. 5262/2, po té přechází přes p.č. 5252/4 a vede po severní hraně p.č. 5262/2, dále po západní hraně p.č. 5276/2, p.č. 4507/1, p.č 4534/1, p.č. 4534/2, p.č. 4534/1, p.č. 4534/3, p.č. 4534/1, dále po severní hraně komunikace na p.č. 5276/2, jihovýchodní hraně p.č. 5300, dále pokračuje po západní hraně parcely p.č. 4591/18, jižní hraně komunikace na p.č. 5205/2, dále pak pokračuje z bodu styky p.č. 5205/2, p.č. 5208 a p.č. 4672/1 do bodu styku p.č. 5252/2, p.č. 4672/1 a p.č. 5279, dále hranice přechází p.č. 5279 a odtud hranice pokračuje po severovýchodní hraně p.č. 4651/22, p.č. 5271/2, p.4631/1, přechází přes komunikaci na p.č. 4631/5 a pokračuje po západní hraně parcely p.č. 4631/3, překračuje p.č. 5271/1 a pokračuje po západní hraně parcely p.č. 4631/2, dále vede po západní hraně komunikace p.č. 5279, p.č. 4666/4, p.č. 4666/1, p.č. 4666/3, p.č. 4666/5, dále hranice vede z bodu styku p.č. 5279, p.č. 5205/2 a p.č. 4657/3 do bodu styku p.č. 5205/2, p.č. 4871/9 a 2850/3. Z tohoto místa hranice pokračuje po jižní hraně p.č. 2850/3, přechází přes p.č. 5231/ a dále vede z bodu styku p.č. 5231/1, p.č. 5205/2 a p.č. 2712 do bodu styku p.č. 2712/1 a severního cípu p.č. 5303, odtud vede po severní hraně parcely p.č. 2713 a z bodu styku nejsevernějšího cípu parcely p.č. 2713 a p.č. 2712/1 do bodu styku p.č. 5289/1, p.č. 2574/2 a 4890/14, kde se hranice uzavírá. g) Mapa: viz samostatná příloha h) Výčet nemovitých kulturních památek zapsaných v Ústředním seznamu kulturních památek ČR Číslo rejstříkuSídelní útvarčp.Památka30170 / 4-858Jáchymov hrad - hrádek Freudenstein (Šlikův hrádek), zřícenina18875 / 4-832Jáchymov kostel sv. Jáchyma23177 / 4-833Jáchymov kostel Všech svatých37428 / 4-835Jáchymov kaple sv. Anny40016 / 4-834Jáchymov kaple sv. Jana Nepomuckého28706 / 4-861Jáchymov boží muka23322 / 4-860Jáchymov socha sv. Jana Nepomuckého23122 / 4-859Jáchymov sloup se sousoším Nejsvětější Trojice101584Jáchymov soubor tří silničních mostků42101 / 4-864Jáchymov1. štola, zv. Nálezná34416 / 4-837Jáchymovčp.1radnice10376 / 4-4873Jáchymovčp.2měšťanský dům25982 / 4-839Jáchymovčp.4měšťanský dům24536 / 4-840Jáchymovčp.8měšťanský dům24713 / 4-841Jáchymovčp.10měšťanský dům29033 / 4-842Jáchymovčp.11měšťanský dům36760 / 4-843Jáchymovčp.12měšťanský dům33543 / 4-845Jáchymoveč.21měšťanský dům11346 / 4-5078Jáchymovčp.33měšťanský dům20110 / 4-838Jáchymovčp.37mincovna18685 / 4-846Jáchymovčp.72děkanství30994 / 4-3586Jáchymovčp.73měšťanský dům101259Jáchymoveč.97měšťanský dům20715 / 4-848Jáchymovčp.117měšťanský dům22143 / 4-849Jáchymovčp.126měšťanský dům104230Jáchymovčp.127městský dům45389 / 4-852Jáchymovčp.143měšťanský dům23730 / 4-853Jáchymovčp.145měšťanský dům27680 / 4-854Jáchymovčp.146měšťanský dům22652 / 4-855Jáchymovčp.270měšťanský dům40984 / 4-856Jáchymovčp.282měšťanský dům18155 / 4-857Jáchymovčp.292měšťanský dům Výčet památkově chráněných území Městská památková zóna Jáchymov i) Významné objekty vhodné pro prohlášení za kulturní památku Evangelický kostel s farou, č.p. 681 v Jáchymově Dům č.p. 467 v Havlíčkově ulici Dům č.p. 131 na Náměstí Republiky Areál dolu Svornost Haldový tah na Schweizerově pásmu Heinzův rybník a příkop v Eliášském údolí Štola Leithund v Jáchymově j) Fotodokumentace: uložená v MIS viz příloha k) Prameny a literatura URBAN, Michal a kol. 2011: Projekt Montanregion Krušnohoří/Erzgebirge. Cesta ke světovému dědictví UNESCO. Část 3 Výchozí bod Jáchymov. Fotodokumentace charakterizující řešené území Příloha Letecký snímek horní části Nám. Republiky v Jáchymově Letecký snímek horní části Nám. Republiky v Jáchymově  Pohled na město Jáchymov od severu Pohled na Nové Město z vrchu Šance, uprostřed věž Šlikovka  Pohled na šachtu Svornost z vrchu Šance Pohled na vrch Klobouk Haldový tah na Schweizerově pásmu na Novém Městě Šachta Rovnost  Portál štoly Letihund Vodní příkop v Eliášském údolí     PAGE  PAGE 11
Originál dokumentu:	digitální
Typ/druh dokumentu:	Typ dokumentu: mapy a plány území Druh dokumentu: speciální mapa, plán území Bližší specifikace: mapa památkové rezervace, zóny nebo ochranného pásma
Jméno souboru:	G0067366.doc	Formát souboru:	application/msword
Autor záznamu:	Podrazilová Hausknechtová Svatava
Popis dokumentu:	Hornická kulturní krajina Jáchymov, návrh krajinné památkové zóny; textová část; duben - červen 2012; textová část
Název pracoviště:	generální ředitelství	Velikost dokumentu (v bytech):	2167296 B	Rozměry obrazového dokumentu:
Autor originálu:	Karel Tomáš; Kratochvílová Alžběta; Krusová Alena, (1959-); Malina Ondřej, (1978-);
Klíčová slova:	Geografický informační systém;
Uživ. klíčová slova:	návrh PZ;
Datum vzniku:	06.2012
Licence:	Typ: neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon  (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Aplikace	Druh záznamu	Ident. zázn.	Hodnota ident.	Bližší specifikace	Odkaz
Aplikace: Památkový katalog - prvek	Druh záznamu: Prvek	Ident. zázn.: Id prvku	Hodnota ident.: 7664014	Bližší specifikace: Katalogové číslo 1881789118 Název hornická kulturní krajina Jáchymov Číslo ÚSKP 7012, 14, 2485 ID právního stavu 881789118 Načítám data z navázané aplikace... , 484082034 Načítám data z navázané aplikace... , 22539362 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

lokalita nebo její část

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ	Název lokality	Reálný typ	Kat. území	Obec	ORP	Okres	Kraj
Kód CZ: 5608	Název lokality: Jáchymov	Reálný typ: město	Kat. území: Jáchymov	Obec: Jáchymov	ORP: Ostrov	Okres: Karlovy Vary	Kraj: Karlovarský kraj
Kód CZ: 6639	Název lokality: Klínovec	Reálný typ: zaniklá samota	Kat. území: Jáchymov	Obec: Jáchymov	ORP: Ostrov	Okres: Karlovy Vary	Kraj: Karlovarský kraj	hornická kulturní krajina Jách… (prvek 7664014) vloženo ručně
Kód CZ: 9239	Název lokality: Mariánská	Reálný typ: ves torzální	Kat. území: Jáchymov	Obec: Jáchymov	ORP: Ostrov	Okres: Karlovy Vary	Kraj: Karlovarský kraj	hornická kulturní krajina Jách… (prvek 7664014) vloženo ručně
Kód CZ: 10906	Název lokality: Nové Město	Reálný typ: ves torzální	Kat. území: Jáchymov	Obec: Jáchymov	ORP: Ostrov	Okres: Karlovy Vary	Kraj: Karlovarský kraj	hornická kulturní krajina Jách… (prvek 7664014) vloženo ručně
Kód CZ: 68954	Název lokality: Sídliště Nové Město	Reálný typ: ves	Kat. území: Jáchymov	Obec: Jáchymov	ORP: Ostrov	Okres: Karlovy Vary	Kraj: Karlovarský kraj	hornická kulturní krajina Jách… (prvek 7664014)
Kód CZ: 18304	Název lokality: Vršek	Reálný typ: zaniklá víska	Kat. území: Jáchymov	Obec: Jáchymov	ORP: Ostrov	Okres: Karlovy Vary	Kraj: Karlovarský kraj	hornická kulturní krajina Jách… (prvek 7664014) vloženo ručně
Kód CZ: 18798	Název lokality: Zálesí	Reálný typ: víska torzální	Kat. území: Jáchymov	Obec: Jáchymov	ORP: Ostrov	Okres: Karlovy Vary	Kraj: Karlovarský kraj
Kód CZ: 31354	Název lokality: Zálesí I	Reálný typ: díl hist. osady	Kat. území: Jáchymov	Obec: Jáchymov	ORP: Ostrov	Okres: Karlovy Vary	Kraj: Karlovarský kraj	hornická kulturní krajina Jách… (prvek 7664014)
Kód CZ: 31355	Název lokality: Zálesí II	Reálný typ: díl hist. osady	Kat. území: Jáchymov	Obec: Jáchymov	ORP: Ostrov	Okres: Karlovy Vary	Kraj: Karlovarský kraj	hornická kulturní krajina Jách… (prvek 7664014)
Kód CZ: 44381	Název lokality: Zeileisengrund	Reálný typ: býv. městská čtvrť	Kat. území: Jáchymov	Obec: Jáchymov	ORP: Ostrov	Okres: Karlovy Vary	Kraj: Karlovarský kraj	hornická kulturní krajina Jách… (prvek 7664014)
Kód CZ: 55304	Název lokality: Jáchymov	Reálný typ: býv. hl. městská čtvrť	Kat. území: Jáchymov	Obec: Jáchymov	ORP: Ostrov	Okres: Karlovy Vary	Kraj: Karlovarský kraj	hornická kulturní krajina Jách… (prvek 7664014)

Historické regiony

Kód RS	Název hist. regionu
Kód RS: 185	Název hist. regionu: Jáchymov	hornická kulturní krajina Jách… (prvek 7664014) vloženo ručně

Ke stažení Poslat žádost