Textový obsah:	 Hornická KULTURNÍ krajina krupka Návrh krajinné památkové zóny Zpracovali: Národní památkový ústav územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem Mgr. Hana Veselá Bc. Jan Hanzlík Bc. Jan Frundl PhDr. Petr Hrubý Národní památkový ústav, ústřední pracoviště Valdštejnské náměstí 3, 118 01 Praha 1 –  Malá Strana oddělení informačních systémů Mgr. Šimon Eimann konzultace – oddělení specializací Ing. arch. Martin Merger Ing. arch. Alena Krusová, CSc. duben – červen 2012 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název: Hornická krajina Krupka Krajinná památková zóna b) Název obecního/městského úřadu (abecedně): Městský úřad Krupka, Mariánské náměstí 22, 417 42 Krupka 1 c) Orgány státní správy: Krajský úřad: Krajský úřad Ústeckého kraje, Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem Obecní úřady s rozšířenou působností: Statutární město Teplice, nám.Svobody 2, 415 95 Teplice d) Charakteristika území Stručná charakteristika území Území Krajinné památkové zóny Hornická krajina Krupka, se nachází ve východní oblasti Krušných hor, zahrnuje historickou část horního města Krupka a okolní historické důlní revíry. Většina území KPZ leží na úpatích a svazích hor Loupežník (805 m. n. m.), Komáří hůrky (809 m. n. m.) a Liščího vrchu (776 m. n. m.). Pokrývají je listnaté lesy, ve kterých se místy vyskytují travnaté paseky. Na jedné z nich se nachází ojedinělá horská osada Horní Krupka. Dodnes se dochovala stará hornická stezka spojující tuto osadu s Krupkou. Historický vývoj a popis montánní krajiny Bohatá ložiska cínovce v Krupce byla pravděpodobně dobývána již v pravěku, k čemuž přispěla jejich příznivá poloha již ve výškách 240-250 m. n. m. První historická písemná zmínka o výrobě cínu v Krušných horách pochází z 10. století. Počátky hlubinného dolování sahají do období kolem poloviny 13. století. Od té doby probíhala těžba v krupeckém revíru kontinuálně, i když s občasnými údobími úpadku, až do 60. let 20. století. Odhaduje se, že za celou dobu provozování důlní činnosti se v Krupce vytěžilo asi 10 tisíc tun cínu. Důlní revíry jsou jedněmi z  prvních v Krušných horách a zároveň jsou jedněmi z  historicky nejvýznamnějších oblastí rudního hornictví v rámci celé České republiky. Po celá staletí se v Krupce těžil cín, ale i stříbro, wolfram a fluorit. Celá oblast proto nese rysy výrazné montánní krajiny, obrovskou koncentrací důlních děl na relativně malé ploše jsou pozoruhodné zvláště krupecké revíry Knötel a Steinknochen. Svahy Krušných hor v  okolí Krupky jsou dodnes pokryté nesčetným množstvím pinek, propadlin a hald z vytěžené hlušiny, typické jsou také zahloubení a odvaly u ústí štol. Většina pinek má rozměry několik metrů v průměru i do hloubky, vyskytují se zde však i pinky s rozměry v desítkách metrů, které jsou významnou součástí krajinného reliéfu. Krupka je reprezentantem ložiska cínových rud vázaného většinou na ploché nebo jen mírně ukloněné greisenové žíly, což predisponovalo způsob těžby formou velkého množství maloprovozů s nehlubokými šachtami. Tomu odpovídala i většina zdejších štol o šířce jen 60–70 cm a výšce vhodné pro shrbeného člověka; u jedné ze štol byla zjištěna výška dokonce jen kolem 40 cm. Rozsáhlejší a hlubší byly jen hlavní dědičné štoly a doly revíru Komáří hůrka. Dodnes se štoly projevují svými ústími zahloubenými do svahu a odvaly vytěžené zeminy před nimi. Mnohá z těchto ústí jsou novodobě upravovaná a osazená zábranami proti vniknutí, některá si však dodnes zachovala svůj středověký vzhled. Podle průzkumů pracovala v okolí Krupky více než stovka šachet a přes 70 štol, staré haldy však svědčí o ještě větším počtu. Velké množství pozůstatků montánní činnosti v KPZ je způsobené i tím, že v krupeckém rudním revíru byla až do roku 1854 tolerována instituce samostatných havířů, kteří byli ochotni dobývat i ložiska malého rozsahu. Krupecký rudní revír byl rozdělen na několik historických důlních revírů. Revír Komáří hůrka Nejvýznamnější revír Komáří hůrka byl rozdělen na dvě části. V té důležitější, ležící u vrcholu stejnojmenné hory, se nacházela na strmých rudních žilách řada dolů. Nejvýznamnějšími z nich byly doly Glatz, Müntzer a Nikolai. Stěžejním dílem zde byla těžní šachta dolu Glatz, do které směřovala řada dědičných štol. Hloubka těžní šachty dosahovala 200 metrů. V druhém těžišti, v jižní části revíru Komáří hůrka, nazývaném dříve Steinknochen, dobývala řada štol úklonnou žílu Lukáš, která je zcela mimořádná svým rozsahem. Průměrná mocnost žíly je 15–50 centimetrů a její délka kolem dvou kilometrů z ní činí nejdelší cínovou rudní žílu v České republice a střední Evropě. Nejvýznamnější štolou dobývající bohaté zrudnění žíly Lukáš byla dědičná štola Martin, jejíž délka dosahovala 1,5 kilometru. Tato mimořádně rozsáhlá štola byla zmáhána až do 50. let 20. století. V roce 2000 zde byla otevřena prohlídková štola Starý Martin, která slouží jako naučná trasa po historii dobývání rud. Pod haldou štoly Martin ústí další významná štola Dürrholz, jejíž ražba byla zahájena ve 2. polovině 15. století a jež dosáhla vrcholu Komáří hůrky v polovině 16. století. Tato štola náležela mezi nejvýznamnější krupecká důlní díla a patří zároveň i k nejstarším známým zdejším štolám. Dominantou širokého okolí je na vrcholu hory stojící objekt Komáří vížky, dnes výletní restaurace, původně však stará hornická bašta. Při silnici o něco níže stojí další krajinná dominanta, hřbitovní kaple sv. Wolfganga zbudovaná mezi lety 1692–1700. Pinka na Komáří hůrce U vrcholu Komáří hůrky se nachází obrovská prohlubeň, která vznikla jako důsledek povrchového dobývání cínových a menšího množství polymetalických rud v kombinaci s propady hlubších důlních děl. Rozměry pinky jsou asi 140 x 45 metrů v půdoryse a až 75 metrů do hloubky. Revír Knötel Druhým nejvýznamnějším důlním revírem krupecké oblasti byl revír Knötel, který se nacházel v oblasti severovýchodně nad Krupkou. I sem dosahovala plochá žíla Lukáš a kromě ní zde bylo dobýváno cínowolframové zrudnění vázané na greiseny kolem tenkých plochých a strmých žil, významná byla například Mahlerova žíla. Kromě drobných štolek byla ložiska otvírána a odvodňována štolami Prokop, Barbora, Václav a Večerní hvězda (Abendstern), Šimon, Juda, Vincenc a Lukáš. Dobývky zde dosahovaly hloubky kolem 30–50 metrů. Nedaleko štoly Barbora se nachází významná pinka Zwickenpinge, která je prohlášenou kulturní památkou. Pinka existovala již začátkem 16. století a je tak jedním z nejstarších pozůstatků po dolování v krupeckém revíru. V současnosti patří k vyhledávaným mineralogickým nalezištím. Severně od Knötelu se nacházel menší revír Klösenberg. Tři „propadliny“ ukazují na velmi staré rozsáhlé povrchové práce, vedle nich byla dobývána řada slabých strmých žilek. Revír Preisselberg (Vrchoslav) Jihozápadně od Komáří hůrky se nacházel revír Preisselberg, ve kterém byla v 16. století řada menších dolů. Revír získal na významu ve 2. polovině 20. století, kdy zde průzkumy prokázaly přítomnost masivních greisenů. Ložisko bylo těžebně zkoumáno na úrovni štol 1, 2, 3, Nový Martin a 5. května. Ve štole 5. května se v letech 1952-1969 těžil fluorit, čímž byla ukončena důlní činnost v Krupce. V revíru jsou dochovány středověké i novodobé pozůstatky těžby a vyznačuje se velkou koncentrací pinek a odvalů. Severně od revíru Preisselberg se nacházel menší revír Günther. Město Krupka Krupka leží v hlubokém údolí, strmě stoupajícím z mírně svažité Teplické pánve úbočím Krušných hor. Půdorys Krupky byl podmíněn polohou v úzkém údolí, takže se vyvinul do podoby prudce stoupající ulicovky, nepatrně se vřetenovitě rozšiřující v náměstí. Městu dominoval hrad postavený na ostrožně nad jižním vstupem do města po roce 1305. Od dob třicetileté války je hrad proměněn ve zříceninu. Ve městě se nachází a v jeho obraze se uplatňuje několik velmi hodnotných sakrálních staveb, z nichž nejvýznamnější je mohutný jednolodní pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, postavený na místě staršího kostela z poloviny 13. století. Významně se uplatňuje také rovněž pozdně gotická zvonice ve stráni nad tímto kostelem. Město mělo pohnuté dějiny a nevyhýbaly se mu katastrofy. V r. 1429 bylo poničeno husity, bylo výrazně postiženo událostmi třicetileté války, kdy přišlo o třetinu domů, a nevyhnuly se mu ani katastrofální požáry. Krupka však byla vždy znovu obnovena, a tak se do dnešní doby dochovala souvislá intaktní zástavba údolní osy v nezměněné středověké dispozici. Fasády domů pocházejí převážně z přestaveb z 18. a 19. století, jádra domů jsou často gotická nebo renesanční. Od roku 1992 je Krupka prohlášena městskou památkovou zónou. Předmětem ochrany v KPZ jsou: ? montánní krajina formovaná po staletí těžbou a zpracováním rud s mimořádnou koncentrací důlních děl ? historické montánní památky dokladující způsob těžby cínových a stříbronosných rud, dále rud stříbra, wolframu a vizmutové lithné rudy nejméně od 13. až do 20. století ? stará hornická stezka z  Krupky do Horní Krupky vybudovaná horníky k přístupu ke štolám a k přepravě rudy ? historicky a architektonicky významné stavby z 13.-19. století vzniklé v souvislosti s hornickou činností a osídlováním krajiny ve středověké části města Krupka ?       archeologické nemovité a movité nálezy všech pozůstatků montánní činnosti dochovaných ve volné krajině v jejich původním uložení, tj. v zemi, s vysokou pravděpodobností výskytu pozůstatků starých hutnických či navazujících provozů, nebo jako archeologický kontext dosud stojící, byť torzální, architektury. KPZ je vymezena tak, že zahrnuje nejvýznamnější krupecké historické důlní revíry Komáří hůrka, Knötel, Klösenberg, Preisselberg a Günther. Zachovaná stará důlní díla jsou doprovázena nadzemními stavbami montánního charakteru i architekturou vzniklou díky důlní činnosti. Důvodová zpráva: Účelem vyhlášení Krajinné památkové zóny Hornická krajina Krupka je zvýšená ochrana krajiny s kulturně historickými hodnotami souvislého území v okolí města Jáchymov, utvářená po staletí trvající hornickou činností a navazujícími lidskými aktivitami. Krupka představovala nejvýznamnější centrum rudného hornictví ve východní části Krušných hor. Její vznik, kladený do sklonku 13. století, jí řadí mezi nejstarší horní města v Čechách a v Krušnohoří vůbec. Městská zástavba, úzce související s hornictvím, představuje jeden z nejlépe dochovaných souborů památek v Krušných horách. Jako nejstarší cínový revír v české části Krušných hor ovlivnila Krupka významně vývoj poznání o rudních ložiscích v Krušných horách a způsobu jejich těžby. Výsadní postavení v dějinách krušnohorského rudního hornictví Krupce zajišťuje především velmi dlouhé časové rozpětí těžby, která v době, kdy jinde těžba teprve začínala, měla v Krupce za sebou již třísetletou historii. KPZ je mimořádná také tím, že se na jejím relativně malém území nachází jak historické hornické městské centrum, tak i vysoká koncentrace důlních děl ve volné krajině, která se díky vhodnému systému hospodaření s krajinou dochovala až do současnosti. Návrh zásad a kritérií pro využívání území KPZ v rámci Hornické kulturní krajiny Krušnohoří Definice principu památkové ochrany Území krajinné památkové zóny (dále KPZ) je ve svém rozsahu definováno mapou, která je členěna v zásadě na dvě části reflektující rozsah dochovaných hodnot, které jsou předmětem ochrany. Jádrová území tvoří nespojité celky, ve kterých jsou soustředěny hodnoty montánní krajiny, pro které bylo dané území prohlášeno KPZ. Jádrová území v převážné míře zahrnují kulturní památky, národní kulturní památky, území památkových zón a rezervací a jejich bezprostřední okolí. Spojité území mimo jádrová území slouží k zabezpečení režimu ochrany kulturní krajiny jako celku, propojuje jednotlivá jádrová území a definuje celkový rozsah KPZ. Tato území obsahují rovněž hodnotné prvky montánní krajiny včetně staveb, tyto prvky a jejich soubory jsou v mapě definovány zájmovými polygony, kromě toho jsou zde území doplňková, nevykazující dané hodnoty. Veškeré záměry je nutno posuzovat ve vztahu k montánnímu dědictví. Stávající forma výkonu památkové péče v územích s plošnou památkovou ochranou se nemění. Návrh zásad urbanizace a hospodaření v území krajinné památkové zóny Územní rozvoj v KPZ je řízen na základě schválené územně plánovací dokumentace. Funkční využívání území Krajinné památkové zóny Hornická krajina Jáchymov musí respektovat kulturně – historické hodnoty, kterým dala základ těžba nerostného bohatství - především stříbra, cínu a uranu, a to v sídlech i mimo ně. Při zajišťování důlních děl z důvodu bezpečnosti budou použita technická řešení neohrožující autentické doklady budování těchto děl, způsob bude řešen na základě jednání s MŽP. Při hospodaření v lesích plně respektovat základní funkci lesa; na plochách jádrových, které jsou součástí lesních pozemků usilovat o jejich zařazení do kategorie lesů se zvláštním určením a to především ve vazbě na předmět ochrany – charakteristické prvky hornické krajiny. Způsob těžby a zalesňování musí být volen tak, aby umožnil zachování terénního montánního reliéfu. Při zemědělském hospodaření nelze měnit konfiguraci terénu. Respektovat a chránit historické objekty jako součást obrazu krajiny včetně historických architektonických dominant a drobné architektury (křížky, kapličky, boží muka, sochy a pomníky, relikty zaniklých sídel). Zachovat a vhodně rehabilitovat krajinářské prvky při funkčním využívání území, např. polní cesty, meze, vodní toky a vodní plochy i trvalé travní plochy. Udržovat účelové komunikace, zejména cyklotrasy, turistické cesty a neznačené pěší trasy v krajině včetně odpočívadel a vyhlídkových míst. Navržené regulativy (doporučené podmínky pro stavební činnost) 1. Krajinářské regulativy V území respektovat a zachovat významné montánní prvky oblasti, pozůstatky po těžbě a rýžování – rýžovnické kopečky (sejpy), propadliny (pinky), vstupy a portály starých důlních děl. V území respektovat další pozůstatky historické lidské činnosti formující krajinu jako jsou trasy starých cest k důlním dílům, trasy dalších starých cest, kamenné parcelní zídky, terasy, příkopy, vodní nádrže atd. V území respektovat dochovanou trvalou mimolesní krajinnou a urbanistickou zeleň a organicky ji doplňovat. Při hospodaření v lesích a při zalesňování pozemků respektovat pozůstatky po důlní činnosti, nezalesňovat území s pozůstatky po rýžování apod. Způsob zabezpečení integrovat do lesních hospodářských plánů. Respektovat historické průhledy, vyhlídkové body a jednotlivé prvky vně i uvnitř zóny. 2. Urbanistické regulativy(doporučené podmínky pro ÚPD) Při zpracování územně plánovací dokumentace bude zohledněno následující: respektovat stávající historickou urbanistickou strukturu a krajinný reliéf území KPZ; respektovat prostorové uspořádání sídel, ve vazbě na vymezenou krajinnou památkovou zónu a její prvky, charakteristické pro oblast Krušnohoří; respektovat charakter a měřítko dochované historické zástavby, tj. respektovat hmotu objektů a výškovou hladinu zástavby v daném prostředí; respektovat pohledové historické vazby a horizonty v přímém optickém kontaktu s historickými dominantami; prvky ÚSES (územní systém ekologické stability) je nutno umísťovat tak, aby jejich management nebyl v kolizi se specifickými hodnotami KPZ. Pokud je nezbytné prvky ÚSES umístit na plochy pozůstalé po těžbě a rýžování – sejpy, pinky, kanály atd., je nutno v režimu biocenter a biokorodorů upřednostnit památkový zájem. Stejně platí pro umístění jiných zvláště chráněných území přírody. 3. Architektonické regulativy Obnova i nová výstavba v území KPZ se řídí zákonem č. 20/1987 Sb. o státní památkové péče a vlastník je povinen svůj záměr konzultovat s orgány státní památkové péče. Interiéry objektů nejsou v zásadě předmětem ochrany, pokud tak nestanoví jiný předpis (KP, MPZ, VPZ). Mimo jádrová území jsou posuzovány pouze změny hmot a vnějšího pláště, pokud vedou k zásahům do nosných konstrukcí. Záměry nové výstavby je nutno konzultovat v předstihu v režimu dokumentací pro umístění stavby a to včetně staveb pro energetiku. Při obnově a nové výstavbě je nutno respektovat: architektonické a stavební detaily, charakteristické pro zástavbu Krušnohoří např. kamenné prvky (ostění či překlady otvorů, kamenné sokly a přístupová schodiště, pláště tarasních a ohradních zdi), typická dřevěná zádveří a další tradiční prvky (hrázděné konstrukce, v patře vysazené tzv. krušnohorské záchody, dřevěné výplňové dveře či vrata, dřevěné obklady štítů svislé kladené bez lodžie a balkónů), komínová tělesa; tradiční formáty oken a umístění vstupů; historickou barevnost fasád; tvar střech o sklonu 37° – 47°; členění nových objektů musí odpovídat v měřítku a hmotě stávajícímu charakteru zástavby (půdorys domu nad obdélníkem s možností různých přístaveb, se střechami sedlovými či polovalbovými, tradiční barevnost a tvarování fasád a výplní otvorů atd.). f) Popis hranice území Hranice navrhované KPZ Hornické krajiny Krupka začíná severně od města Krupky, na k.ú. Fojtovice, na p.p.č. 924. Po této cestě jde hranice jihovýchodním směrem až na křižovatku s cestou p.p.č. 913/1, po ní jde na východ a na křižovatce s cestou p.p.č. 331 se lomí prudce na jih. Po hranici k.ú. Horní Krupka jde na jihovýchod po p.p.č. 774/1, p.p.č. 758, p.p.č. 774/1, po cestě p.p.č. 1042, obchází parcelu p.p.č. 628/1, p.p.č. 360/1 a hranice se dostává na jih, nad Bohosudov. Po místní komunikaci p.p.č. 3522 jde na jihozápad, dále přichází do k.ú. Bohosudov po p.p.č. 1041, na křižovatce s p.p.č. 863/5 jde na západ, po p.p.č. 863/3, p.p.č. 876/2, p.p.č. 841/3, p.p.č. 841/1, p.p.č. 839/2, po komunikaci p.p.č. 1037/3, po jižní straně parcel: st.p.č. 473, p.p.č. 790/1, přechází zpět do k.ú. Krupka a jde po p.p.č. 1399/34, obchází p.p.č. 1399/20, p.p.č. 1399/5, p.p.č.1399/4, p.p.č. 1399/9, p.p.č. 1059 a po cestě p.p.č. 3514/1 jde jižním směrem k městu Krupka. Následně jihozápadně po cestě p.p.č 3530/1, dále po p.p.č 3535, p.p.č 1604, p.p.č 1595, přetíná a pokračuje po p.p.č 1639/1, p.p.č. 1639/2 až k tělesu trati (Děčín – Oldřichov) p.p.č. 1643/2, p.p.č. 1652/1. Zde navazuje na hranici MPZ Krupka, která je zde vedena osou železniční trati Děčín – Oldřichov. Hranice přetíná p.p.č. 3537/2, p.p.č. 3706/1 (která tvoří z části osu trati ČSD, po které je hranice MPZ vedena). Hranice přechází do k.ú. Bohosudov, p.p.č. 19/1, dále k.ú. Krupka, p.p.č 3707/1, k.ú. Vrchoslav p.p.č. 410/1, přetíná ulici Nádražní p.p.č. 966/3, a pokračuje k severu po p.p.č. 945/4, přetíná silnici 1. máje p.p.č. 951/1 a 951/2, pokračuje na východ po p.p.č 49/2 a dále po parcelách původního rozsahu p.p.č 951/1 (při digitalizaci území došlo ke změnám), t.j. na jihu po vnitřní kresbě p.p.č. 47/2, p.p.č. 951/3, p.p.č. 951/4, p.p.č. 951/10, p.p.č. 951/6, p.p.č. 951/1. až k parcele p.p.č 125/3. Zde jde hranice na sever, parcelu v horní části přetíná, stejně jako vedlejší p.p.č 127/1. Hranice přechází do k.ú. Krupka, jde po hranici st.p.č. 154. Půlkruhem cesty opouští hranice navrhované KPZ hranici stávající MPZ a jde na severozápad po cestě: p.p.č. 2768/4, přetíná křižovatku p.p.č. 3613 a pokračuje po cestě p.p.č. 3618, po západní straně p.p.č. 2808, st.p.č. 619, p.p.č. 2808. Dále pokračuje k západu a překračuje cestu p.p.č 3617 a pokračuje po p.p.č. 2807, p.p.č. 2820, k.ú. Vrchoslav p.p.č. 783/145, k.ú. Krupka p.p.č 2888/1. V k.ú. Vrchoslav pokračuje na severozápad po cestách: p.p.č. 738/177, p.p.č. 999, k.ú. Krupka p.p.č. 3638/1, až k areálu dolu 5. května (Vrchoslav). Obchází tento areál po p.p.č. 3018/2, p.p.č 3018/9, p.p.č. 3018/2, p.p.č. 3638/2, p.p.č. 2990/2, p.p.č. 2990/4, p.p.č. 870/2, pokračuje po lesní cestě p.p.č. 3654/1, kterou přetíná a pokračuje na sever po cestě p.p.č. 3200/11, p.p.č. 3643/1, p.p.č. 3644, šikmo přetíná a pokračuje k severu po p.p.č. 3751, přetíná a pokračuje na východ po p.p.č. 3646, p.p.č. 1078, k.ú. Horní Krupka p.p.č. 1070, přetíná a jde po p.p.č. 1063, dále po p.p.č. 1003/1, p.p.č. 988, p.p.č. 1061, v k.ú. Fojtovice u Krupky po p.p.č. 927/2, dále po cestě z Horní Krupky do Fojtovic p.p.č. 888, kterou následně přetíná, stejně jako jižní cíp p.p.č. 1059, a po severní straně p.p.č. 346/1 běží až k výchozímu bodu p.p.č. 924. (mapa podklad DKM Krupka, Bohosudov, Vrchoslav, Fojtovice u Krupky) Mapa: viz samostatná příloha Výčet nemovitých kulturních památek zapsaných v Ústředním seznamu kulturních památek ČR Číslo rejstříkuNázev okresuSídelní útvarČást obcečp./ č.or.PamátkaParcelní čísla42810 / 5-2661TepliceHorní KrupkaHorní Krupkakaple sv. Wolfganga (Komáří Hůrka)st.p.č. 11542292 / 5-2643TepliceKrupkaKrupkahrad Krupka (Rosenberg), zříceninast.p.č. 139, 140, 590 p.p.č.185, 186, 187, 188, 189, 191/2, 201, 3462, 3463/4, 3463/5 43267 / 5-2644TepliceKrupkaKrupkakostel Nanebevzetí Panny Marie s farou čp. 93st.p.č. 48, 50, 5143694 / 5-2646TepliceKrupkaKrupkakostel sv. Annyst.p.č. 234, p.p.č. 10942713 / 5-2645TepliceKrupkaKrupkakostel sv. Duchast.p.č. 176, p.p.č. 3460/143733 / 5-2648TepliceKrupkaKrupkasocha sv. Františka Xaverskéhop.p.č. 3459/942608 / 5-2651TepliceKrupkaKrupkacesta z Krupky do Horní Krupky (k. ú. Krupka, k. ú. Horní Krupka)p.p.č.: 310/7, 1029/1, 1029/6, 1029/7, 1029/8 (k. ú. Horní Krupka) p.p.č.3498/1 (k. ú. Krupka)42830 / 5-2654TepliceKrupkaKrupkačp.21/45městský dům - muzeumst.p.č. 76/143527 / 5-2656TepliceKrupkaKrupkačp.24/51městský důmst.p.č. 79 43284 / 5-2653TepliceKrupkaKrupkačp.195/16kovárna - bývalást.p.č. 244103233TepliceKrupkaKrupkačp.225/7kostel pravoslavný, sv. Václavast.p.č. 15943542 / 5-2652TepliceKrupkaKrupkarýžoviště - sejpy haldy v Krupce (Zwickenpinge, dobývky na Mahlerově žíle)p.p.č: 1177, 1182/4, 1182/5, 1182/6, 1196/2, 1196/1, 3520, 1196/3, 1196/4, 1374, 1376, 1384 i) Významné objekty vhodné pro prohlášení za kulturní památku hornický revír Knöttel včetně štol Barbora, Prokop, Václav a Večerní hvězda velká pinka na Komáří vížce hornický revír Preisselberg Návrhy, podané na MK ČR pro prohlášení za kulturní památku: štola zvaná Starý Martin lanová dráha Krupka – Komáří vížka j) Fotodokumentace: viz příloha k) Prameny a literatura: M. Urban a kol.: Tři studie k hornické a kulturní krajině českého Krušnohoří s výchozími body Krupka, Hora Svaté Kateřiny, Jáchymov, Část 1. Výchozí bod Krupka, 2011 K. Kuča: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Praha, 1998 E. Poche a kol.: Umělecké památky Čech, Praha, 1978 Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Praha, 2002     PAGE  PAGE 9
Originál dokumentu:	digitální
Typ/druh dokumentu:	Typ dokumentu: mapy a plány území Druh dokumentu: speciální mapa, plán území Bližší specifikace: mapa památkové rezervace, zóny nebo ochranného pásma
Jméno souboru:	G0067368.doc	Formát souboru:	application/msword
Autor záznamu:	Podrazilová Hausknechtová Svatava
Popis dokumentu:	Hornická kulturní krajina Krupka, návrh krajinné památkové zóny; textová část; duben - červen 2012; textová část
Název pracoviště:	generální ředitelství	Velikost dokumentu (v bytech):	136704 B	Rozměry obrazového dokumentu:
Autor originálu:	Frundl Jan; Hanzlík Jan; Krusová Alena, (1959-); Veselá Hana;
Klíčová slova:	Geografický informační systém;
Uživ. klíčová slova:	návrh PZ;
Datum vzniku:	06.2012
Licence:	Typ: neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon  (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Aplikace	Druh záznamu	Ident. zázn.	Hodnota ident.	Bližší specifikace	Odkaz
Aplikace: Památkový katalog - prvek	Druh záznamu: Prvek	Ident. zázn.: Id prvku	Hodnota ident.: 7664022	Bližší specifikace: Katalogové číslo 1883868631 Název Hornická kulturní krajina Krupka Číslo ÚSKP 7012, 14, 2487 ID právního stavu 484082034 Načítám data z navázané aplikace... , 883868631 Načítám data z navázané aplikace... , 22539362 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

lokalita nebo její část

Objekty paGIS

Kód paGIS	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ	Název lokality	Reálný typ	Kat. území	Obec	ORP	Okres	Kraj
Kód CZ: 672	Název lokality: Bohosudov	Reálný typ: býv. městys	Kat. území: Bohosudov	Obec: Krupka	ORP: Teplice	Okres: Teplice	Kraj: Ústecký kraj	Hornická kulturní krajina Krup… (prvek 7664022) vloženo ručně
Kód CZ: 3478	Název lokality: Fojtovice	Reálný typ: ves torzální	Kat. území: Fojtovice u Krupky	Obec: Krupka	ORP: Teplice	Okres: Teplice	Kraj: Ústecký kraj	Hornická kulturní krajina Krup… (prvek 7664022)
Kód CZ: 4287	Název lokality: Horní Krupka	Reálný typ: ves	Kat. území: Horní Krupka	Obec: Krupka	ORP: Teplice	Okres: Teplice	Kraj: Ústecký kraj	Hornická kulturní krajina Krup… (prvek 7664022) vloženo ručně
Kód CZ: 6918	Název lokality: Komáří Hůrka	Reálný typ: víska torzální	Kat. území: Fojtovice u Krupky	Obec: Krupka	ORP: Teplice	Okres: Teplice	Kraj: Ústecký kraj
Kód CZ: 7506	Název lokality: Krupka	Reálný typ: město	Kat. území: Krupka	Obec: Krupka	ORP: Teplice	Okres: Teplice	Kraj: Ústecký kraj
Kód CZ: 44867	Název lokality: Nová Vrchoslav	Reálný typ: víska	Kat. území: Vrchoslav	Obec: Krupka	ORP: Teplice	Okres: Teplice	Kraj: Ústecký kraj	Hornická kulturní krajina Krup… (prvek 7664022)
Kód CZ: 18282	Název lokality: Vrchoslav	Reálný typ: urbanizované sídlo	Kat. území: Vrchoslav	Obec: Krupka	ORP: Teplice	Okres: Teplice	Kraj: Ústecký kraj	Hornická kulturní krajina Krup… (prvek 7664022) vloženo ručně
Kód CZ: 10108	Název lokality: Komáří Hůrka 1. díl	Reálný typ: díl hist. osady	Kat. území: Horní Krupka	Obec: Krupka	ORP: Teplice	Okres: Teplice	Kraj: Ústecký kraj	Hornická kulturní krajina Krup… (prvek 7664022)
Kód CZ: 10109	Název lokality: Komáří Hůrka 2. díl	Reálný typ: díl hist. osady	Kat. území: Fojtovice u Krupky	Obec: Krupka	ORP: Teplice	Okres: Teplice	Kraj: Ústecký kraj	Hornická kulturní krajina Krup… (prvek 7664022)
Kód CZ: 37463	Název lokality: Ve Vísce II	Reálný typ: díl hist. osady	Kat. území: Krupka	Obec: Krupka	ORP: Teplice	Okres: Teplice	Kraj: Ústecký kraj	Hornická kulturní krajina Krup… (prvek 7664022)
Kód CZ: 37466	Název lokality: Ve Vísce I	Reálný typ: díl hist. osady	Kat. území: Horní Krupka	Obec: Krupka	ORP: Teplice	Okres: Teplice	Kraj: Ústecký kraj	Hornická kulturní krajina Krup… (prvek 7664022)
Kód CZ: 51484	Název lokality: Krupka	Reálný typ: hl. městská čtvrť (neúřední)	Kat. území: Krupka	Obec: Krupka	ORP: Teplice	Okres: Teplice	Kraj: Ústecký kraj	Hornická kulturní krajina Krup… (prvek 7664022)

Historické regiony

Kód RS	Název hist. regionu
Kód RS: 100	Název hist. regionu: Krupka	Hornická kulturní krajina Krup… (prvek 7664022) vloženo ručně

Ke stažení Žádost o užití