Textový obsah:	Profilový úkol NPÚ č. 3 / 2013 – Revize památkově chráněných území - pokračování Horní slavkov Památková zóna, vyhlášená vyhláškou MK ČR č. 476/1992 Sb. ze dne 10. 9. 1992 o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny Řešení podnětu k úpravě hranice památkové zóny dle metodického pokynu MK ze dne 29. 8. 2011 ke kontrolní zprávě NPÚ ke dni 30. 6. 2011 Zpracovali: Národní památkový ústav územní odborné pracoviště v Lokti Kostelní 81 357 33 Loket Mgr. Alžběta Kratochvílová Mgr. Romana Riegerová Mgr. Ondřej Malina, PhD. Národní památkový ústav, generální ředitelství Valdštejnské náměstí 3, 118 01 Praha 1, Malá Strana, oddělení informačních systémů Ing. arch. Zuzana Syrová Ing. Svatava Podrazilová konzultace - oddělení specializací Ing. arch. Alena Krusová, CSc. Ing. Martin Čerňanský, Ph.D prosinec 2013 a) Lokalita: Horní Slavkov Kód CZ 4442 b) Městský úřad: Městský úřad Horní Slavkov Dlouhá 634/12 357 31 Horní Slavkov c) Krajský úřad: Karlovarský kraj – krajský úřad Závodní 353/88 361 01 Karlovy Vary d) Charakteristika území: Stručná charakteristika: Horní Slavkov leží v severovýchodní části Slavkovského lesa, v závěru dlouhého úzkého a hlubokého údolí, které se v prostoru města rozšiřuje. Jedná se o bývalé významné hornické město, jehož existence je od počátku spjata s těžbou nerostných surovin, která městu v minulosti přinesla bohatství a slávu. V české historii město Horní Slavkov patřilo vždy k nejvýznamnějšímu trojměstí hornických měst – Horní Slavkov, Krásno a Čistá. Dobývalo se zde stříbro, cín, wolfram a v neposlední řadě i uran. Historický vývoj: Počátky osídlení Horního Slavkova spadají do období konce 12. století. V této době, zřejmě z popudu Slávka z Riesenburka, příslušníka rodu vlastnícího až do poloviny 15. století bečovské panství, je založena osada zvaná Slavkov. Její lokaci lze vysledovat na návrší v místě dnešního kostela sv. Jiří. Poněkud netypická, rostlá urbanistická struktura historického města Horní Slavkov byla ovlivněna okolnostmi spojenými s objevením bohatých ložisek cínu produkčně významnými v období od 10. do 13. století. Prostor od dnešní obce Údolí až po Krásno byl roztroušeně osidlován v návaznosti na otevírání jednotlivých štol. V době založení osady na návrší zde již zřejmě existovala zemědělská osada Seifertsgrün. Osada se rozkládala při starší cestě na Krásno, v oblasti dnešní ulice Horní Příkopy. Později, s rostoucím rozvojem města, postupně splynula s nově vznikající městskou zástavbou. Část Horního Slavkova s prostorem náměstí Republiky, kterou dnes vnímáme jako centrum starého města, se jako ulicové náměstí s architektonicky bohatě zdobnými měšťanskými domy začala formovat za Jana Pluha z Rabštejna až po roce 1520. Nestavělo se však na zelené louce, existující zprávy dokládají zakoupení již zde stojícího domu a o existenci dřívějšího osídlení svědčí i zmínky o založení kostela sv. Anny k roku 1500. Další ohnisko městské výstavby se soustředilo kolem tzv. Starého náměstí, dnes již neexistujícího prostoru, ležícího původně mezi náměstím Republiky a Ležnickou ulicí. Zde už v době velkého stavebního rozmachu v 16. století stály obytné domy, jak lze soudit ze záznamů z roku 1543 o velkých demolicích a výstavbě nových domů na Starém náměstí. Období vzestup moci rodu Pluhů v osobě Jana Pluha z Rabštejna na konci 15. a začátku 16. století je po právu možno nazývat zlatým věkem rozvoje města. Z hlediska urbanistického vývoje lokality se v 15. století v oblasti Horního Slavkova nacházela v údolí kolem cest na Loket, Bečov a Krásno rozdrobená aglomerace osídlení, částečně vzniklá jako zemědělské a většinově jako hospodářské a ubytovací zázemí související s místní těžbou cínu. Pozdně středověký urbanismus města lze zrekonstruovat z kusých archivních pramenů, neboť rostlá struktura města byla v 16. století v podstatě zcela nahrazena renesanční výstavbou na základě upraveného půdorysu města. V této době byla založena dnešní ulice Pluhova, prodloužila se ulice Ležnická, formovalo se Nové náměstí (dnes nám. Republiky). Zbořena byla část Starého náměstí, jeho původní prostor byl rozšířen a rozdělen na bloky domů. V duchu renesance byla velkoryse vystavěna i radnice. Po stránce architektonické se Horní Slavkov, jako významné středisko těžby cínu, stává enklávou reprezentující saskou domovní architekturu na území Čech. Po porážce protestantů přišli Pluhové v roce 1547 o majetek, v důsledku konfiskace králem Ferdinandem I., a to včetně horních měst Horního Slavkova a sousedního Krásna, které se i s doly dostávají pod přímou správu koruny. V témže roce je Horní Slavkov povýšen na královské horní město. Koncem 16. století dochází k poklesu těžby, hornictví upadá a s ním i prosperita města. Hornímu Slavkovu se nevyhnula ani třicetiletá válka. Po ní zůstala asi třetina domů zpustlých a spálených. Následná obnova nám zanechala řadu dodnes zachovaných domů, stále ještě pozdně renesančního vzhledu, obracejícího se do minulosti spíš než k soudobé ranně barokní produkci. Později již tak špatnou hospodářskou situaci ztížil v roce 1713 rozsáhlý požár, při němž vyhořelo 76 domů, špitál a kostel sv. Anny. V průběhu 18. století útlum hornictví a s ním i postupující hospodářský úpadek města urbanistický rozvoj města prakticky zastavil. Teprve konec 18. století přináší změnu, na katastru města je roku 1792 založena první porcelánka v Čechách. Úspěšný rozvoj výroby porcelánu zastavil hospodářský úpadek města a to začalo v 19. století opět prosperovat. Konjunktura ovšem netrvala dlouho; přerušila ji první světová válka. Krátké období dvacátých let minulého století, kdy se sice opět rozběhla výroba porcelánu i v další továrně, ukončila nastupující hospodářská krize. Druhá světová válka a porážka Německa pak zcela změnily další osud města. Převážná většina obyvatel německé národnosti byla odsunuta. Město se vylidnilo, domy zůstaly opuštěné. V roce 1946 byl sovětskými odborníky objeven ve zdejších dolech uran a následně byla zahájena jeho těžba. V dolech zpočátku pracovali ponejvíce němečtí váleční zajatci. Začátkem 50. let 20. století byly kolem města vybudovány komunistické „nápravné pracovní tábory“, a v uranových dolech pracovní sílu představovali převážně političtí vězni. Ve 2. polovině 50. let 20. století postupně tyto tábory zanikají a práce vězňů byla nahrazována prací brigádníků a dobrovolníků, přicházejících z různých částí republiky. Pro jejich ubytování byla vybudována provizorní dřevěná baráková kolonie. V roce 1951 je zahájena západně od historického jádra Horního Slavkova výstavba nového sídliště. Bytový potenciál historické části města zůstal v této době opět nevyužit a opuštěné domy nadále chátraly. První etapa výstavby socialistického sídliště probíhá v letech 1951 až 1956. Postupně vyrůstají obytné domy, monumentální náměstí, školka, jesle, obchodní dům, Hornický dům kultury, vše ve stylu socialistického tradicionalismu. Život města se začal postupně přesouvat a koncentrovat do lokality nového sídliště. V historickém centru se pak usazují pouze rodiny, zejména ze Slovenska, jimž život na sídlišti nevyhovuje. Nedostatečná údržba domů a životní styl jejich obyvatel chátrání domovního fondu jen urychlily. Novodobá historie Horního Slavkova s sebou přináší dva protichůdné fenomény. Na jedné straně státem deklarovanou politiku záchrany hmotného kulturního dědictví, jež se měla odrazit v ochraně historických jader měst, a na straně druhé komplikovanou realitu vysídleného pohraničního města. Nově příchozí obyvatelé Horního Slavkova nemají k dochovaným hodnotám, ani k městu jako celku žádný vztah. Společenskou prioritou své doby se stala těžba uranu, záchrana kulturního dědictví se dostala na okraj zájmu. Od 50. let 20. století historické jádro města postupně ztrácí své původní funkce, přestává být shromaždištěm, obchodním a později i správním centrem. Obchody jsou postupně zavírány, historické domy, mnohé opuštěné a nevyužité, jsou považovány za zastaralé a hygienicky nevyhovující. V 70. letech 20. století následovalo plošné odstraňování urbanizovaných částí města. V roce 1970 zaniklo Chlebné náměstí v dolní části Ležnické ulice pod kostelem sv. Jiří, v roce 1978 dochází k demolicím zástavby ulic Ležnické a Kostelní. V roce 1978 je také stržena horní část a celá pravá strana dnešního náměstí Republiky i přilehlá část ulice Dolní Příkopy. Na části plochy jsou umístěny snad původně provizorní montované utilitární stavby prodejen, stojící zde bohužel dodnes. V předchozím roce 1977 za zcela nejasných okolností vyhořela renesanční radnice, která byla následně zbořena. Další demolice jednotlivých domů pokračují ještě v 80. letech, zaniká tak např. č. p. 1 a 213. Urbanistické zhodnocení: Urbanistická struktura historického jádra města byla postupně necitlivými až brutálními zásahy zcela roztříštěna. Původní sevřená, navazující a s uliční sítí spojená historická zástavba se "rozpadla" na solitérní domy, místy na krátké úseky uliční fronty volně "plovoucí" mezi prolukami. Uprostřed města vznikly holé, otevřené a zatravněné plochy po původní zástavbě, na které navázala dnes již novější solitérní zástavba venkovského typu, nevýrazné architektonické kvality. Původní historická struktura města nebyla při realizaci této novodobé zástavby respektována. Historický stavební fond, dokládající urbanistický vývoj sídla zůstal dochován jen v několika enklávách. Důvodová zpráva: Památkové hodnoty: Na daném území se zachovalo velké množství historicky cenných objektů v autentickém stavu, i když dlužno říci, že většinou ve špatném stavebně technickém stavu. Původní urbanistická struktura města byl značně narušena demolicemi, přesto torzo původního sídla, si i nadále uchovává určitý památkový potenciál. Předmět ochrany: Dochovaná urbanistická struktura historického jádra města: parcelace na jižní straně Náměstí Republiky s navazující, víceméně rozvolněnou, zástavbou při komunikaci směrem na Krásno, hmotová skladba zástavby a její výšková úroveň a zároveň dílčí zachované kompoziční vztahy prostoru (osové průhledy apod.). Ostatní památkově hodnotné objekty nebo soubory, které jsou zapsány v ÚSKP, nebo se zpracovává návrh na jejich jmenovité zapsání do seznamu. Navržené regulativy (doporučené podmínky pro stavební činnost – režim zóny) dodržování historické parcelace a půdorysné struktury města včetně uličních čar zachování hmotové skladby historické zástavby respektování historických kompozičních vztahů a historicky nezastavěných ploch umisťování novostaveb na historicky zastavěné plochy s tím, že bude respektována doložená hmotová a půdorysná podoba historické zástavby potlačování novodobých architektonických dominant a předcházení obdobným novým zásahům celková rekonstrukce jednotlivých objektů v plošně chráněném území bude prováděna na základě standardního stavebně historického průzkumu bude respektována historická zástavba, budou preferovány opravy a rehabilitační obnovy stávajících objektů před demolicemi stavební akce budou posuzovány z hlediska jejich dopadu na historickou hodnotu objektů ve vztahu k dochovaným historickým konstrukcím a prvkům Definice podnětu: Podnět na zmenšení rozsahu městské památkové zóny Horní Slavkov podal Městský úřad Města Horní Slavkov, odbor majetku a investic dne 20. 6. 2012 pod č.j. 2530/2012/HS/OMI-I s návrhem, aby památkově chráněné zůstalo jen území Náměstí Republiky a území v bezprostřední blízkosti kostela sv. Jiří a spojité území mezi těmito dvěma stěžejními částmi dnešní PZ. Argumenty pro zmenšení MPZ uvádí MÚ v Horním Slavkově dva. První - „vyhláškou stanovený rozsah ochrany je z pohledu města zbytečně rozsáhlý především s ohledem na velmi nízký počet dochovaných historických budov z kdysi rozsáhlého historického jádra….“ Druhý argument - památková zóna je přítěží (myšleno administrativně) pro vlastníky nemovitostí, kteří podle stavebního zákona na některé stavební úpravy nemusí mít stavební povolení nebo ohlášení, avšak vyjádření orgánů státní památkové péče ano. Na závěr své žádosti město Horní Slavkov uvádí, že takto nastavená památková ochrana zásadně ovlivňuje rozvoj tzv. starší části města. Stanovisko k podnětu: Z odborného hlediska státní památkové péče s takovouto zásadní redukcí plošně památkově chráněného sídla nelze souhlasit. Nicméně na základě provedených místních šetření NPÚ dospěl k názoru, že zmenšení půdorysného rozsahu památkové zóny by bylo možné. Po celkové revizi území byl vypracován předkládaný návrh úpravy hranice MPZ. Z plošně památkově chráněného území lze vyjmout část zástavby, která leží na západní straně silnice směrem do Krásna, kde se nachází velké množství nezastavěných ploch, které vznikly demolicemi starších objektů. Zde dochované objekty nejsou z památkového hlediska vysoce historicky cenné a zejména nejsou zachované v autentické podobě. Území leží již mino jádrové území MPZ Horní Slavkov. Zcela novodobá z hlediska urbanistického i stavebního je situace na území severně od kostela sv. Jiří. Parcelace a rozmístění nových domů nerespektuje původní parcelaci ani uliční síť. Architektura nové zástavby vnáší do historického městského prostředí venkovský typ bydlení, navíc unifikovaného vzhledu. K dílčí úpravě by mohlo dojít v části ulice Dolní Příkopy, kde lze z plošně památkově chráněného území vyčlenit bytový dům s okolím. Národní památkový ústav, ÚOP v Lokti si je vědom složité situace s vymezením rozsahu a předmětu ochrany v takto silně narušeném urbanistickém sídle, které dlouhodobě monitoruje a vyhodnocuje stav dochování památkového fondu. Město Horní Slavkov bylo mj., předmětem vědecko-výzkumného úkolu, s cíle památkového vyhodnocení sídla. Ze závěrů hodnocení vychází předkládaný názor NPÚ. Národní památkový ústav je toho názoru, že MPZ Horní Slavkov je jedním z nejvíce ohrožených plošně památkově chráněných sídlel na našem území. Situace došla tak daleko, že vyžaduje urychlené řešení tak, aby se předešlo další devastaci památkového fondu, byl zabezpečen jeho stavebně technický stav a probíhala pravidelná údržba. Za nutné považujeme přehodnocení postoje nejen orgánů státní památkové péče, ale především samosprávy, která má ve své kompetenci nástroje pro tuto činnost. Jak je zřejmé z historického vývoje města, cesta k obnově a oživení sídla nevede přes ústupky památkové péče a zmenšování plošné ochrany, ale musí být nastavena v širším celospolečenském kontextu. V zájmu města by mělo být zachování historických hodnot zemí jako potenciálu pro jeho další rozvoj. Na základě výše uvedeného Národní památkový ústav předkládá návrh úpravy hranice, ke kterému dospěl na základě vyhodnocení stavu území. f) Návrh úpravy hranice: Vyhláška MK ČR č. 476/1992 Sb. ze dne 10.9.1992 o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny: Hranice památkové zóny začíná za kostelem Sv. Anny na okrajích p. č. 36/2, 36/1, 35, 34, 558, 545 a dále sleduje hranice p. č. 30/2, 532, 531, 529, 518, 517, 635/1, ke komunikaci 4066, kterou přechází a pokračuje po její severní straně a po hranicích pozemků p. č. 480/1, 478/1, 459, 456, 455, 653. Jižním směrem překračuje Ležnickou ulici a p. č. 4022/1 a vede po hranicích p. č. 423, 4050/2, 4079/2, 1069/2 na cestu kolem hřbitova u kostela Sv. Jiří p. č. 1044. Z cesty odbočuje po hranicích p. č. 350, 346, 343, 341, 340, přechází Smetanovou ulicí a vede dále po hranicích p. č. 515, 514, 315/1, 499/2, 4040, 1627, 264, 4099, 1645/11, 4026/5 přes Dlouhou stoku a státní silnici k p. č. 231, pokračuje po komunikaci p. č. 4021/2 na jih a po hranicích p. č. 222, 419, 186/3, 183, 182, 176, 174, 199, 202/2, 389, 388, 208, 386, 139/2, 4023/10, 800, 125/4, 116, 115, 312, 313, 107, 314, 100, 99/2, 4023/2 směřuje k severu. Po hranicích p. č. 62/2, 59/1, 51, 49, 48, 47, 41, 4048, 22, 265, 267, 268, 19, 20, 270 směřuje na severozápad a po hranici p. č. 6 přes p. č. 4270/1, Dlouhou stokou na státní silnici pokračuje po okraji p. č. 552, 553/2, 551 k p. č. 36/2, kde se hranice uzavírá. Vyznačení nesrovnalostí v textu podle prostorového vymezení na podkladu rastrové mapy a DKM: Hranice památkové zóny začíná na severu na p.č. 4022/26 a pokračuje po její severní hraně, dále po st.p.č. 32, st.p.č. 31, st.p.č. 30/1, p.č. 537/1, p.č. 533, p.č. 531, p.č. 575/4, p.č. 517/1, p.č. 504, p.č. 636/7, p.č. 636/3, p.č. 487/7, p.č. 4054, p.č. 485, p.č. 4064/1, přechází přes komunikaci p.č. 4079/2 a pokračuje po jižní hraně parcely p.č.4079/2, dále p.č. 4022/24, p.č.487/3, st.p.č.100, st.p.č.97, přechází přes p.č.4022/23 a dále pokračuje po její východní hraně, dále po severní hraně p.č.387/1, p.č.387/2, přechází přes parcelu p.č.387/4 a komunikaci p.č.4486 a p.č. 4022/25 a pokračuje po severní hraně p.č.396, p.č.394, p.č.418/5, p.č.4050/1, p.č.420, p.č.421, p.č.418/4, p.č.418/3, p.č.398/, st.p.č.848, p.č.401/3, p.č.401/2, p.č.4084/1, p.č.408/2, p.č.409, p.č.408/1, p.č.4084/1, p.č.368, st.p.č.580/1, st.p.č.580/2, p.č.371/1, p.č.362/20, p.č.366/2, protíná parcelu p.č.4489 a pokračuje po jižní hraně p.č.362/14, p.č.359/1, p.č.353/1, p.č. 4049/2, p.č.350/1, p.č.346, p.č.343/1, p.č.341, p.č.4022/47, dále překračuje komunikaci na parcelách p.č.4022/16, p.č.4273/2 , p.č.4025/6 a pokračuje po jižní hraně parcely p.č.316, st.p.č.515/, st.p.č.514/2, p.č.316/, p.č.4098/2, následně tuto parcelu překračuje a pokračuje po západní hraně parcely p.č.315/1, p.č.295/1, p.č.1627/1, p.č.1627/3, p.č.269/2, p.č.265/2, p.č.263/3, p.č.263/1, p.č.4026/6, p.č.262/2, p.č.257, p.č.256, p.č.253, st.p.č.457/, st.p.č.455/, p.č.4099/1, p.č.4099/2, kterou následně překračuje a pokračuje po jižní hraně p.č.1645/1, st.p.č.1122, p.č.4026/5, p.č.4026/7, p.č.4026/6, vede po a přes p.č.4248/3, pokračuje po jižní hraně p.č.233, následně překračuje komunikaci na p.č.4438/1 a pokračuje po jižní hraně p.č.439/1, p.č.227/1, p.č.4021/2, p.č.222, p.č.4023/4, st.p.č.419, p.č.186/3, p.č.183/3, p.č.182/6, p.č.182/4, p.č.182/3, p.č.182/2, p.č.182/1, p.č.176/1, přechází přes komunikaci na p.č.4023/4 a pokračuje po severní hraně p.č.174, p.č.190, p.č.202/2, p.č.4023/4, p.č.4438/1, p.č.4023/2, opět p.č.4438/1, p.č.4023/21, p.č.101, st.p.č.314, p.č.101, p.č.100, p.č.99/2, dále přechází přes komunikaci na p.č.4023/20 a pokračuje po její severní hraně, dále pak po západní hraně p.č.4023/18, p.č.62/2, p.č.59/6, p.č.59/1, p.č.4023/17, p.č.51, st.p.č.248, p.č.4023/15, p.č.4168/1, p.č.11/1, st.p.č.264, p.č.13, p.č.15/3, p.č.15/1, p.č.15/2, p.č.19, st.p.č.270, dále přechází přes komunikaci na p.č.4023/14 a pokračuje po západní hraně parcely p.č.7/2, p.č.7/3, následně přechází p.č.4168/1, p.č.4169, p.č.4248/6, následuje po západní hraně p.č.553/10, p.č.553/2, dále překračuje p.č.4438/1, p.č.4022/26 a pokračuje po západní hraně st.p.č.36/2 k p.č.4022/26, kde se hranice městské památkové zóny uzavírá. značení v textu: text vyhlášky * chyby textu * opravy a doplňky textu * externí parcely * neověřeno* g) Mapová příloha: - vymezení rozsahu řešeného území – návrh hranice PZ - odborná revize – vyhodnocení řešeného území - nelze zpracovat - není digitální katastrální mapa - podrobné vytýčení hranice po parcelách (zpracováno formou atlasu) Mapy jsou dostupné v podrobnějších měřítcích nad aktuálním polohopisem KN projektem mapového portálu NPÚ Odborná revize chráněných území (HYPERLINK "http://mapy.npu.cz/flexviewers/orchu" \hhttp://mapy.npu.cz/flexviewers/orchu). Podrobné vytýčení hranice po parcelách nad aktuálním polohopisem KN je dostupné projektem mapového portálu NPÚ Věcná revize k odborným revizím chráněných území (HYPERLINK "http://mapy.npu.cz/flexviewers/vrchu" \hhttp://mapy.npu.cz/flexviewers/vrchu). h) Výčet nemovitých kulturních památek zapsaných v ÚSKP: Číslo rejstříkuSídelní útvarčp.PamátkaUlice,nám./umístění31525 / 4-574Horní Slavkov kostel sv. AnnyNové Město33431 / 4-571Horní Slavkov kostel sv. JiříKostelní100279Horní Slavkov kaple Božího Těla 100326Horní Slavkov kaple sv. Jana Nepomuckéhonáves26765 / 4-594Horní Slavkov památník na popravištěŠibeniční vrch45817 / 4-575Horní Slavkov socha sv. Floriánanám. Republiky15530 / 4-576Horní Slavkov socha sv. Jana Nepomuckého s mostkempřes potok pod nám. Republiky21944 / 4-573Horní Slavkov sloup se sousoším Nejsvětější TrojiceKostelní30033 / 4-572Horní Slavkov jiné drobné dílo - sloupková kamenná zádušní svítilnaKostelní32210 / 4-578Horní Slavkovčp. 4měšťanský důmnám. Republiky21861 / 4-579Horní Slavkovčp. 5měšťanský důmnám. Republiky29053 / 4-580Horní Slavkovčp. 6měšťanský důmnám. Republiky13914 / 4-581Horní Slavkovčp. 7měšťanský důmnám. Republiky30612 / 4-719Horní Slavkovčp. 66měšťanský důmU Kovárny15095 / 4-4206Horní Slavkovčp. 178děkanství 10764 / 4-5016Horní Slavkovčp. 211měšťanský důmPluhová44717 / 4-589Horní Slavkovčp. 214školaŠkolní nám.31694 / 4-591Horní Slavkovčp. 480jiná stavba pro hutnictví - rudný mlýn - dům SeidelhausSmetanova34123 / 4-592Horní Slavkovčp. 497měšťanský dům PflughausPluhová12389 / 4-4773Horní Slavkovčp. 564porcelánka vč. mostku, dvou vil a býv. hoteluTovární44327 / 4-4523Údolí I jiná těžařská stavba - odvodňovací dědičná štola G. Pflugau silnice z Horního Slavkova na Loket45553 / 4-4071Údolí Ičp. 554keramická továrna  i) Významné objekty vhodné pro prohlášení za kulturní památku: Horní Slavkov; městský dům, čp. 3 Horní Slavkov; městský dům, čp. 13 Horní Slavkov; městský dům, čp. 14 Horní Slavkov; městský dům, čp. 396 Horní Slavkov; městský dům, čp. 528 Horní Slavkov; městský dům, čp. 510 j) Fotodokumentace: uložená v MIS Kompletní fotodokumentace nad rámec výběru v příloze je uložena v metainformačním systému (MIS) integrovaného informačního systému památkové péče (IISPP HYPERLINK "https://iispp.npu.cz" \hhttps://iispp.npu.cz). Podrobnější návody k užití jednotlivých aplikací jsouspolu s dalšími dokumenty k dispozici z rozcestníku IISPP pod odkazem Dokumentace HYPERLINK "https://iispp.npu.cz/doc_admin/docOverview.htm" \hhttps://iispp.npu.cz/doc_admin/docOverview.htm. Fotodokumentaci uloženou k úkolu v MIS lze vyhledávat z prostředí MIS (HYPERLINK "https://iispp.npu.cz/mis" \hhttps://iispp.npu.cz/mis) i oborového GIS, kde je přístupná z projektu mapového portálu NPÚ Odborná revize chráněných území nebo z projektu Územní identifikace (oba projekty jsou dostupné z úvodní stránky oborového GIS HYPERLINK "http://gis.up.npu.cz/" \hhttp://gis.up.npu.cz/). Z prostředí MIS může i anonymní (neregistrovaný) uživatel vyhledávat pomocí fulltextového nebo parametrického vyhledávání. Pro vyhledávání doporučujeme použít vyhledávání parametrického vyhledávání, kde k nejjednodušším způsobem dojdeme k výsledku vyhledáním podle územní identifikace, kde do příslušného pole zadáme jeden z nám známých názvů (lokalita, obec, část obce, katastrální území). Ve výsledku vyhledávání pak můžeme podle údajů pro zpřesnění vyhledávání na pravé straně obrazovky výběr ještě upřesnit (např. podle uživatelského klíčového slova). Objekty, k nimž jsou vloženy dokumenty v MIS, jsou v obou výše uvedených mapových projektech zvýrazněny zakroužkováním (hnědým kroužkem u definičních bodů objektů, oranžovým u návrhových, tzv. přírůstkových bodů). Použitím hyperlinkového odkazu (ťuknutím na zvýrazněný definiční nebo přírůstkový bod objektu) se uživatel dostane na stránku výsledku vyhledávání dokumentů v MIS, na níž je zobrazen výběr všech dokumentů uložených k danému objektu v MIS, které si pak uživatel může prohlížet standarními nástroji MIS. Informace o autorech záznamů a fotodokumentace je uložena v metadatech jednotlivých dokumentů v MIS. k) Prameny a literatura: Beran, P., a kol.: 1000 let hornictví cínu ve Slavkovském lese. Sokolov 1996. Kibic, K.: Památkové ztráty v Horním Slavkově po roce 1945, Sborník přednášek Mezinárodní odborné konference – Horní Slavkov, jeho historie a památky, aneb další osud města – jediné zrušené památkové rezervace v Čechách. Slavkov 1994. Kuča, K.; Kučová, V.: Principy památkového urbanismu. Praha 2000. Kuča, K.; Zeman, L.: Památky Karlovarského kraje. Koncepce památkové péče v Karlovarském kraji. Karlovy Vary 2006. Kuča, K.: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha 2008. Kumpera, J.: Dějiny Západních Čech, díl I. Plzeň 2004. Muk, J. a kol.: Horní Slavkov. Návrh památkové zóny města. strojopis SÚRPMO. Praha 1991. Muk, J.: Z letopisů tragédie města Horního Slavkova, Sborník přednášek Mezinárodní odborné konference – Horní Slavkov, jeho historie a památky, aneb další osud města – – jediné zrušené památkové rezervace v Čechách. Slavkov 1994. Riegerová, R.: Horní Slavkov, výstup výzkumného úkolu NAKI DF 12P01OVV044 Kulturně historicky cenná území jako součást národní a kulturní identity České Republiky. Metody identifikace hodnot historických sídel, parků a zahrad a jejich zachování. 2012–2013. Fotodokumentace charakterizující řešené území Letecký snímek severní části města Letecký snímek jižní části města  Pohled na historické jádro města od západu  Pohled na kostel sv. Jiří z náměstí Republiky Historická zástavba severní strany náměstí Republiky  Historická zástavba v Pluhově ulici Pohled na náměstí z věže kostela sv. Jiří  Pohled na novodobou zástavbu východní části města z věže kostela sv. Jiří Zástavba jižní části města při silnici směrem na Krásno  Beran, P., a kol.: 1000 let hornictví cínu ve Slavkovském lese. Sokolov 1996.  Kuča, K.: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha 1997.  Tamtéž.  Kumpera, J.: Dějiny Západních Čech, díl I. Plzeň 2004.  Muk J., a kol.: Horní Slavkov – návrh městské památkové zóny. SÚRPMO. Praha 1991.  Registrovanému uživateli jsou dostupné i dokumenty označené v MIS jako neveřejné.     PAGE  Národní památkový ústav, generální ředitelství | Valdštejnské nám. 162/3, 118 01 Praha 1 – Malá Strana  PAGE 10 T +420 257 010 111 | F +420 257 533 527 | E epodatelna@npu.cz | DS 2cy8h6t | IČ 75032333 | DIČ CZ75032333 Národní památkový ústav, generální ředitelství | Valdštejnské nám. 162/3, 118 01 Praha 1 – Malá Strana  PAGE 1 T +420 257 010 111 | F +420 257 533 527 | E epodatelna@npu.cz | DS 2cy8h6t | IČ 75032333 | DIČ CZ75032333
Originál dokumentu:	digitální
Typ/druh dokumentu:	Typ dokumentu: publikace, listiny, spisové dokumenty Druh dokumentu: evidence kulturních památek Bližší specifikace: žádná
Jméno souboru:	G0073052.doc	Formát souboru:	application/msword
Autor záznamu:	Štoncnerová Anna
Popis dokumentu:	HORNÍ SLAVKOV, Památková zóna, vyhlášená vyhláškou MK ČR č. 476/1992 Sb. ze dne 10. 9. 1992 o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny, Řešení podnětu k úpravě hranice památkové zóny dle metodického pokynu MK ze dne 29. 8. 2011 ke kontrolní zprávě NPÚ ke dni 30. 6. 2011 textová část
Název pracoviště:	generální ředitelství	Velikost dokumentu (v bytech):	1897984 B	Rozměry obrazového dokumentu:
Autor originálu:	Čerňanský Martin; Kratochvílová Alžběta; Krusová Alena, (1959-); Malina Ondřej, (1978-); Podrazilová Hausknechtová Svatava; Riegerová Romana; Syrová-Anýžová Zuzana, (1956-);
Klíčová slova:	Památková zóna; Geografický informační systém;
Uživ. klíčová slova:	odborná revize PR, PZ; profilový úkol;
Datum vzniku:	12.2013
Licence:	Typ: neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon  (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

K dokumentu neexistují žádné vazby na aplikace IISPP.

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

lokalita nebo její část

Objekty paGIS

Kód paGIS	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ	Název lokality	Reálný typ	Kat. území	Obec	ORP	Okres	Kraj
Kód CZ: 4442	Název lokality: Horní Slavkov	Reálný typ: město torzální	Kat. území: Horní Slavkov	Obec: Horní Slavkov	ORP: Sokolov	Okres: Sokolov	Kraj: Karlovarský kraj

Historické regiony

Kód RS	Název hist. regionu
Kód RS: 179	Název hist. regionu: Horní Slavkov

Ke stažení Žádost o užití