Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

Program Národní a kulturní identity ĚNůKIě  
Projekt VaV MK ČR DF12P01OVV001 Ochrana a péče o historickou kulturní krajinu  
prost?ednictvím institutu krajinných památkových zón  
 
 
Specializovaná mapa s odborným obsahem 
Kulturn? historické hodnoty a kompoziční jevy  
krajinné památkové zóny Území bojišt? bitvy u Slavkova  
 
krajinářsko - analytický výkres A 
 
 
 
 
Předkladatel výsledku: 
Mendelova univerzita v Brn? 
Zahradnická fakulta 
Valtická ňň7, 6ř1 44 Lednice 
Národní památkový ústav , s.p.o. 
Valdštejnské nám?stí ň/16Ň, 11Ř 01 Praha 1 
 
Hlavní řešitel Ěautor - garant výsledkuě:  
doc. Dr. Ing. ůlena Salašová ĚMENDELUě 
 
Spoluřešitelé Ěspoluautoři) 
Ing. Jozef Sedláček ĚMENDELUě, Ing. Klára Sokolová ĚMENDELUě, Ing. Lenka Trpáková 
(MENDELU), Ing. Božena Pacáková ĚNPÚě 
 
 
Výstup byl zpracován v rámci ?ešení III. etapy projektu, jejímž cílem je Navrhnout a 
modelov? ov??it postupy pro identifikaci, interpretaci a prezentaci kulturn?-historických a 
p?írodních hodnot a vazeb KPZ, vč. podchycení a zhodnocení vývoje určujících prvk?, 
segment? a prostorových vztah? krajiny v prost?edí GIS. 
 
 
Lednice - zá?í 2014 
2 
 
I) Popis dosažených původních výsledků  
 
1. Vymezení a základní charakteristika území 
Krajinná památková zóna Území bojišt? bitvy u Slavkova se nachází na 
území Jihomoravského kraje a zasahuje do ORP Slavkov u Brna, Šlapanice a Židlochovice. 
Na území KPZ se nacházejí tyto obce: Slavkov u Brna, K?enovice, Holubice, Blažovice, 
Tvarožná, Ji?íkovice, Šlapanice, Pon?tovice, Kobylnice, Prace, Zbýšov, Host?rádky-Rešov, 
Újezd u Brna, Sokolnice, Telnice, Žatčany. .KPZ Území bojišt? bitvy u Slavkova byla 
vyhlášena v roce 1992 na území o rozloze 6 780,18 ha. Mapa kulturn? historických hodnot a 
kompozičních jev? zahrnuje celé území KPZ s malými územními p?esahy. Územní p?esahy 
pokrývají kulturn? historicky hodnotné části krajiny mimo stávající KPZ s úzkou vazbou na 
lokality zahrnuté uvnit? stávající hranice KPZ.  
Území bojišt? bitvy u Slavkova leží východn? od m?sta Brna na rozhraní dvou 
významných geomorfologických jednotek - Českého masivu a Karpat.  Území leží p?evážn? v 
Pracké pahorkatin?, která je součástí P?edkarpatských sníženin ĚDyjsko-svratecký úvalě. 
Pouze v oblasti Slavkova do území zasahuje Bučovická pahorkatina náležející do 
geomorfologické skupiny St?edomoravské Karpaty.  Severní, vizuáln? výrazné rozhraní tvo?í 
úpatí Drahanské vrchoviny ĚČeský masivě. V d?sledku existence rozhraní obou 
geomorfologických jednotek se vytvo?ila specifická konfigurace terénu, vhodná pro trasování 
dálkových cest a na n? navazující formování sídelní struktury. 
Krajina je mírn? zvln?ná, p?evážn? v nadmo?ské výšce Ň00 až ň00 m n.m. Nejvyšším 
bodem území je vrchol Prackého kopce ĚňŇ5 m n.m.ě. Území je z jihovýchodu ohraničené 
tokem ?eky Litavy a ze západu údolím potoka ?íčky, nazývaným též Zlatý potok. Na západ? 
protéká územím potok Roketnice a na východ? potok Rakovec. Zasahují sem také části 
údolních niv Litavy a potoka Rakovce. Geologickým podkladem jsou neogenní vápnité 
sedimenty Ějíly a pískyě, na nichž se utvá?ely kvalitní černozemní p?dy.  
Díky p?írodním podmínkám je území krajinné památkové zóny dlouhodob? 
zem?d?lsky využívanou krajinu s p?evládající ornou p?dou. P?írodní hodnoty se zachovaly 
pouze v podob? malých enkláv do značné míry degradovaných zbytk? xerotermních biotop? 
v podob? maloplošných chrán?ných území. 
Krajinná památková zóna Území bojišt? bitvy u Slavkova je chrán?ná p?edevším 
jako asociativní krajina ve vazb? na události bitvy t?í císa?? dne Ň. prosince 1Ř05. 
ůsociativní kulturní krajina je založená na účinku silných náboženských, um?leckých nebo 
3 
 
kulturních asociací s p?írodními prvky více než na materiálních d?kazech, které mohou být 
nez?etelné nebo mohou i chyb?t. Hodnoty asociativní krajiny Území bojišt? bitvy u Slavkova 
jsou reprezentovány objekty, místy a prostorovými vztahy Ěnap?. pohledové vazbyě spjatými 
s touto události. Území KPZ má ale současn? atributy komponované krajiny Ězejména 
Slavkov u Brna, mén? výrazn? Sokolnice a Šlapaniceě a organicky formované historické 
kulturní krajiny. Hodnoty komponované krajiny jsou dány zp?sobem organizace krajinného 
prostoru Ězejména m?sto Slavkov u Brnaě, prostorovými vztahy Ěkompoziční, vizuálníě a 
dochovanými objekty barokních a romantických úprav Ězámecké areály, obory a bažantnice, 
barokní aleje apod.ě. Hodnoty organicky formované historické krajiny reprezentují dochované 
formy tradičního využití území Ězejména historické cesty a úvozy, zbytky st?edov?ké plužiny 
a p?dorysného uspo?ádání sídel, hráze zaniklých rybník?, sakrální objekty apod.ě. 
 
2. Vývoj a hodnoty krajiny KPZ Území bojišt? bitvy u Slavkova  
Kulturní osídlení Území bojišt? bitvy u Slavkova je doloženo archeologickými nálezy 
dlouho p?ed prvními písemnými zmínkami, které v?tšinou pocházejí až z 12. – 14. století. 
Mezi hlavní události, které m?nily charakter života ve vesnicích, pat?í majetkové pom?ry 
vlastník? obce a katastrofické události – požáry, morové rány a války. Ve v?tšin? p?ípad? se 
na rozvoji území ničiv? podepsaly husitské války, t?icetiletá válka Ěobléhání Brna Švédyě, 
vpády Tatar? a Prus?, bitva T?í císa?? a ob? sv?tové války Ň0. století. 
 
Pravěké a starověké osídlení 
Území KPZ Území bojišt? bitvy u Slavkova je součástí ekumeny – staré sídelní 
oblasti. Dle archeologických nález? bylo osídleno již ve starší dob? kamenné. Nejstarší 
hmotné památky p?ipomínající p?íchod člov?ka na Slavkovsko pocházejí ze stanice 
paleolitických lovc? mamut? z K?ižanovic a jsou datovány 45 až Ň5 tisíci lety p?ed naším 
letopočtem. K dalším lokalitám, ve kterých byly dokumentovány stopy paleolitických lovc?, 
pat?í nap?. Šlapanice, Tvarožná, Kobylnice. 
V období neolitu a eneolitu bylo již celé území osídleno prvními rolníky 
Ědokladováno sídlišt? ve Velešináchě. K významným nalezištím pat?í území obce Slavkov u 
Brna. V bývalé zdejší ciheln? byl získán bohatý nálezový materiál lidu zvoncových pohár? 
ĚŇň00 let p?. n. l.ě, byly nalezeny kostrové hroby kultury ún?tické a doklady o lidu 
mohylovém Ěkamenné hroby s popelnicovými nádobamiě. O k?ižovatce prastarých kupeckých 
cest vedoucích Politavím ze St?edomo?í k Baltu a ze západu na východ sv?dčí nález depotu 
4 
 
osmdesáti bronzových h?iven a poklad ?ímských mincí z období vlády císa?? Theodosia II. 
(408-450 n. l.) a Julia Maioriana (457-461 n. l.). K archeologickým nález?m keltského 
a ?ímského osídlení se ?adí rozsáhlá poh?ebišt? z období st?hování národ? a stopy 
slovanského osídlení v katastru m?sta Slavkov. Z období tzv. mladohradištního se datuje 
nález pokladu - mincí tzv. obolu mrtvých, kterých bylo tém?? čty?icet nalezeno v rozsáhlém 
kostrovém poh?ebišti. 
K pozoruhodným pat?í stopy osídlení území v dob? železné a bronzové Ěhalštatská a 
laténská kulturaě. K nejvýznamn?jším lokalitám pat?í p?edevším Podolí. Tuto skutečnost 
potvrzují výsledky výzkumu provád?ného na katastru obce již od roku 1Ř50. Tehdy majitel 
zájezdního hostince Pindulka V. Pestic zlomil p?i polních pracích na návrší Žurá? o veliký 
kámen pluh. Když tento kámen a potom mnoho dalších odstranil, nalezl prostornou hrobku s 
poz?statky lidských a ko?ských koster. Místo nálezu i objevené p?edm?ty popsal po své 
návšt?v? Žurán? moravský historik Petr rytí? Chlumetzky. ĚČIŽMÁROVÁ Ň004ě 
Výzkum provád?ný v následujících letech a n?kolika etapách potvrdil svými nálezy 
osídlení na katastru obce od doby kamenné p?es bronzovou, halštatskou, laténskou, ?ímskou, 
st?hování národ?, slovanské období a období st?edov?ku. ůrcheologický výzkum na katastru 
obce byl provád?n p?edevším v místech nazývaných Čtvrt?, Hrubé Podsedky, Lepiny, Nad 
Paloukem, Nad Pindulkou, Palouk, Pololány, Šelov, Vážany, a Žurá?. 
Vykopávky z roku 1907 p?inesly natolik významné nálezy, že názvem podolská 
kultura byla označena celá jedna kultura pozdní doby bronzové Ěasi Ř00 až 700 let p?ed n. l.ě. 
Svou rozlohou zahrnula území nejen jižní Moravy, ale celé st?ední Podunají včetn? Dolního 
Rakouska, jihozápadní Slovensko a severozápadní Maďarsko.  
Odkryté poh?ebišt? v Podolí se 145 prozkoumanými hroby Ěasi čtvrtina celého 
poh?ebišt?ě se ?adí k nejv?tším na Morav? a je po Brn? - Ob?anech druhým nejrozsáhlejším 
poh?ebišt?m st?edodunajských popelnicových polí.  
Stopy osídlení doby železné a bronzové byly doloženy také v obcích Tvarožná a 
Pon?tovice Ěna katastru obce v trati "Podíly" vymezené na severu železnicí Brno – Veselí na 
Morav?, na východ? silnicí Pon?tovice – Kobylnice a na západ? tokem ?íčky - prokopal v 
roce 1936 Josef Poulík keltské poh?ebišt? ze st?ední doby laténské z p?elomu 3. a Ň. století p?. 
n. l. s 35 žárovými hroby; lokalita náleží k nejvýznamn?jším svého druhu v Česku). 
K mimo?ádn? významným nález?m se ?adí objev rytí?e Chlumeckého na Žuráni, 
dokumentující p?ítomnost Germán? v území v období st?hování národů (5. – 6. století n.l.ě.  
V archeologické literatu?e je lokalita známa od roku 1Ř5ň, kdy historik Petr rytí? 
5 
 
Chlumecký popsal objev, který byl učin?n p?i hluboké orb? nedlouho p?edtím, počátkem 
50. let 19. století – narazilo se na množství velkých kamen?, d?ev?né trámy a p?edevším 
ko?ské a lidské kostry, nalezeny byly zvláštní svícnovité železné p?edm?ty. 
V letech 1948–1ř50 byl na návrší proveden rozsáhlý archeologický výzkum, který 
vedl Josef Poulík z tehdejšího Státního archeologického ústavu v Brn? Ěnyní ůrcheologický 
ústav ůV ČR Brno). ĚPOULÍK 1řř5ě P?i n?m byly odkryty celkem t?i mohyly a dva 
komorové hroby ĚI, IIě z doby st?hování národ?. Jedna z mohyl skrývala kostrový hrob 
eneolitické kultury se š??rovou keramikou, další pak p?ekrývaly žárové poh?by podolské 
kultury pozdní doby bronzové. Výzkum zjistil i p?edm?ty pocházející 
z keltského žárového hrobu, které však nebyly v p?vodním uložení. ĚČIŽMÁROVÁ Ň004ě 
J. Poulík zjistil, že hrobka č. I, nacházející se na východní stran? návrší, je hrob 
popsaný P. Chlumeckým. Šlo o impozantní prostor o rozm?rech 4,5 x 4,5 m a hloubce 4 m; 
na jeho dn? byly nalezeny kosti p?ti až šesti koní, zbytky zpráchniv?lého d?eva a další železný 
svícnovitý p?edm?t, podobný nález?m z poloviny 1ř. století. Další komorový hrob č. II ve 
vzdálenosti cca 10 m sm?rem na SZ m?l rozm?ry 4ř0 x 670 cm a hloubku p?es 6 m; p?i 
hloubení hrobové jámy byl porušen starší kostrový hrob, který byl zjišt?n v její severní st?n?. 
Žlábky p?i severní a jižní st?n? dokládají konstrukci p?est?ešení, k?lové jamky kolem hrobové 
jámy pak jsou interpretovány jako poz?statky konstrukce d?ev?ného „domu mrtvých“. Nálezy 
byly roztroušeny i v zásypu hrobu, což sv?dčí i o jeho vyloupení. P?esto však zde byly 
nalezeny p?edm?ty luxusního charakteru. Tyto p?edm?ty tvo?ily součást bohaté výbavy asi 
čty?icetileté ženy, která byla poh?bena spolu se dv?ma ko?mi, jejichž kostry byly v hrob? 
nalezeny rovn?ž. ĚDROZDOVÁ, UNGER, SMRČKů, N?MEČKOVÁ, KRUPů Ň010ě Nad 
ob?ma hrobovými komorami byla následn? v 6. století vybudována obrovská kruhová stavba 
o pr?m?ru 65 m a o výšce 14 m, která m?la vn?jší kamennou zeď postavenou z litavského 
vápence. Vnit?ní konstrukce byla tvo?ena z vrstev kamene a jílovité hlíny. Celá stavba byla 
Poulíkem (1995) označena jako mauzoleum. ĚPOULÍK 1řř5ě 
Nelze s jistotou ?íci, kdo vlastn? byl v mauzoleu, resp. v obou hrobových komorách 
poh?ben, nebo? k tomu nálezový soubor, zdecimovaný vyloupením, neposkytuje dostatek 
informací. Lze se však d?vodn? domnívat, že zde byli ve dvou časových horizontech 
poh?beni p?íslušníci nejvyšší vrstvy germánské Ělangobardské či herulskéě aristokracie, a to 
do hrobu I v 2. polovin? 5. století a do hrobu II v 1. polovin? století šestého. ĚČIŽMÁROVÁ 
2004) 
6 
 
První Slované osídlovali území jižní Moravy již v 5. stol. n.l. Svá sídla vázali na okolí 
vodních tok?. ůrcheologické stopy velkomoravského osídlení (9. – 11. stoletíě jsou 
dokladovány nap?. ze Šlapanic Ěnálezy v horní části dnešního Masarykova nám?stí blízko 
kostela; k?es?anské poh?ebišt? z 11. století odkryté p?i stavb? cihelny Tondach Krytina). 
ůrcheologické výzkumy provád?li dr. Josef Stávek Ě1Ř74 - 1938) a prof. Josef Poulík Ě1ř10 - 
1998). V 10. a 11. století bylo již údolí Litavy hust? osídleno. 
 
Středověk 
V období st?edov?ku se zpočátku vnit?ní, pozd?ji i vn?jší, kolonizací formovala dnešní 
sídelní struktura území Ě11. – 14. st. n.l.). V tomto období je písemn? doložena v?tšina obcí 
krajinné památkové zóny. N?které z nich m?ly už podobu pevného zd?ného sídla ĚSlavkov u 
Brnaě, n?které byly v té dob? pravd?podobn? pouze salaší ĚPraceě. Nep?ímým dokladem 
stavebního rozvoje m?st je pov?st o uherském vpádu na Moravu, kde je Slavkov Uhry 
nazýván „Téhérvárem“ nebo-li „B?lehradem“ ĚBílým m?stemě, což poukazuje na četné stavby 
z kamene a vápna. Slavkov byl za pozd?jších válek zničen a nahrazen novým sídlem 
ĚNovosedliceě, vzniklým kolonizací tohoto území ?ádem n?meckých rytí??. Komolením 
názvu Novosedlice N?mci vznikl i pozd?ji užívan?jší název ůusterlitz. 
Hlavní sídeln? – organizační osou území od st?edov?ku byly silnice, a to: aě starší a 
p?vodn? významn?jší byla st?edov?ká spojnice Brna s Rajhradem, Telnicí a Slavkovem ve 
sm?ru na Olomouc, která obcházela území KPZ po jejím jihovýchodním a východním okraji 
Ěpravd?podobn? ješt? ve stop? jednoho ramene jantarové stezkyě ĚKV?T Ň00ň, s. 40ě, b) 
mladší, p?vodn? mén? významná spojnice Brna s Juliánovem, Podolím, Rousínovem a 
polskou V?ličkou Ěformanská tzv. „slezská“ cesta sloužící k p?eprav? soliě, pozd?ji velmi 
významná trasa císa?ské silnice, dnes dálnice.  
Díky blízkosti významných obchodních cest prosperovala i obec Šlapanice.  Za raného 
st?edov?ku byly Šlapanice dosti bohatou osadou, k čemuž jist? p?ispívaly zmín?né staré 
kupecké cesty, pozd?ji pak ud?lení m?stských privilegií, a to práva tržního, soudního a 
hrdelního. Jako prebenda kapitulní scholasterie Ědnes budova Muzea Brn?nska Šlapaniceě 
ovliv?ovali olomoučtí scholastikové další osudy obce po dlouhou dobu. V té dob? zde 
existoval kostel s bohatou farou, obklopený n?kolika domky, který pak byl po zpustošení 
Ělupiči, válkami, požáryě postupn? obnovován ve slohu gotickém, barokním až do poslední 
rekonstrukce v letech 1983-1991. 
7 
 
P?evážn? feudáln? zem?d?lský ráz osady Ěpozd?ji i m?stečkaě se p?ipomíná ?adou 
lenních statk? Ěmanské povinnostiě; ve 14. stol. jich bylo sedm, od 17. stol. až do roku 1Ř4Ř 
dva až čty?i dvory pat?ící vrchnostem biskupského panství Chrlice, Sokolnice p?íp. Blažovice, 
biskupskému lénu Šlapanice a dvoru klášterní školy neboli scholasterie. Toto rozd?lení trvalo 
až do zrušení roboty v roce 1848. 
Na počátku 17. stol. ztratily Šlapanice na významu i na svém bohatství, protože 
obchodní cesty se odklonily sm?rem na Brno. Podíl na stagnaci m?ly také válečné a živelní 
pohromy, epidemie a drancování. 
Ostatní obce vznikaly v návaznosti na m?stské sídelní uzly ĚSlavkov u Brna, 
Šlapanice, Rousínově. Byly zakládány podél cest, které navazovaly na hlavní dopravní tahy. 
Díky tomu pat?í v?tšina obcí k p?dorysnému typu údolní lánová ves silničního Ěuličníhoě 
typu.  U n?kolika obcí byla výrazn?jší náves, která je ale vždy výrazn? liniového charakteru. 
P?vodní p?dorysné uspo?ádání se dochovalo v jádrových částech menších obcí Ěnap?. Zbýšov, 
Pon?tovice, Ji?íkovice, Blažovice, Bed?ichoviceě. Plužina navazující na tento typ sídel byla 
výrazn? liniová, tra?ového typu. Díky scelování pozemk? v období socializmu, se historické 
uspo?ádání polních pozemk? tém?? nedochovalo. Zbytky tra?ové plužiny jsou patrné pouze 
kolem obce Prace; v nepatrných stopách pak místn? na okraji obcí Újezd u Brna, Pon?tovice, 
K?enovice a Zbýšov. Popis st?edov?ké kulturní krajiny se nedochoval v kartografické podob?, 
pouze v berních evidencích, urbá?ích a dobových kronikách. Z nich lze získat informace 
nejenom o majetkových pom?rech, správním uspo?ádání území, ale i o jeho pustošení, 
požárech a epidemiích.  
Území v blízkosti Brna bylo relativn? často napadáno cizími vojsky a pustošeno. 
Následn? bylo obyvatelstvo decimováno epidemiemi infekčních chorob Ěcholera, tyfus, morě. 
Velké škody na majetku napáchaly četné požáry, pom?rn? časté až do poloviny 19. století. 
Krom? bitvy t?í císa?? se na jeho vývoji v uvedeném smyslu podepsalo napadení husitskými 
vojsky, Tatary, švédskými a pruskými vojsky, i útrapy obyvatel b?hem 1. a Ň. sv?tové války.  
 
Barokní krajina 17. a 18. století 
T?icetiletá válka a okupování území švédskými vojsky v letech 1644 – 1645 p?i 
obléhání Brna se negativn? podepsalo na krajin? i jejích obyvatelích. V?tšina obcí KPZ byla 
zpustošena Ěu n?kterých z nich se udává pouze jeden p?eživší obyvatelě, došlo k významnému 
úbytku obyvatelstva i ekonomickému úpadku. P?es tyto události, pom?rn? záhy po skončení 
t?icetileté války dochází k hospodá?skému oživení. Krajina byla v této dob? (17. – 1Ř. století) 
8 
 
výrazn? zem?d?lská. Dominovala orná p?da, menší vým?ra p?ipadala na ovocné sady a 
vinohrady ĚSlavkov u Brna, Zbýšově. Menší lesní porosty a trvalé travní porosty byly vázané 
zejména na prostor údolních niv. Strukturu využití území zobrazuje nap?. mapa I. vojenského, 
tzv. josefského mapování Ě1764-1768 a 1780-17Řň Ěrektifikaceě, m??ítko 1: 28 800). 
Rostoucí vliv šlechty ve vazb? na celkový hospodá?ský rozkv?t byl v této dob? 
prezentován budováním zámeckých rezidencí a velkorysou p?estavbou navazujících částí 
sídel a krajiny, zakládáním zahrad, obor a panských dvor? navzájem propojovaných alejemi. 
Barokní komponovaná krajina se formovala i v okrajových částech slavkovského bojišt?. 
K nejvýznamn?jším fragment?m pat?í dochované zbytky barokní zámecké a krajiná?ské 
kompozice ve Slavkov? u Brna, mén? rozsáhlé jsou zámecké areály v Sokolnicích a ve 
Šlapanicích. 
Slavkov u Brna. Na míst? dnešního barokního zámku ve Slavkov? byla vybudována 
začátkem 1ň. století komenda ?ádu n?meckých rytí??. V jejich vlastnictví je Slavkov poprvé 
zmi?ován roku 1Ňň7. Části obytné budovy a kruhové schodiš?ové v?že komendy jsou 
zachovány pod severním traktem barokního zámku a pod částí zámeckého nádvo?í. Koncem 
l6. století, asi za Old?icha III. z Kounic, byl na starších základech vybudován renesanční 
zámek čty?k?ídlého p?dorysu s arkádami a mohutnou hranolovou v?ží. Fragmenty 
základového zdiva jsou zachovány v části suterénu severního a západního k?ídla zámku. 
Podn?t k barokní p?estavb? renesančního sídla Kounic? ve Slavkov? dal koncem 17. 
století Dominik Ond?ej z Kounic. Úkolem vybudovat reprezentativní sídlo rodu na míst? 
nevyhovující renesanční architektury pov??il italského architekta Domenika Martinelliho 
z Luccy. Návrh barokní novostavby ve stylu tzv. podunajského baroka provedl Martinelli 
v 80. letech 17. stol. a zahrnul do n?j krom? zámku i úpravu a p?estavbu v?tší části m?sta 
s novým farním kostelem. Vlastní budova zámku byla navržena na p?dorysu písmene U. 
Nádvo?í m?la p?vodn? uzavírat vstupní brána v míst?, kde dnes celý prostor dotvá?ejí 
p?ízemní p?lkruhové budovy koníren. Objekt obehnal vyzd?ným p?íkopem, kolem n?hož byla 
navršena zemina, aby nad sítí klenutých sklep? mohl vzniknout zahradní parter. Stavba 
zámku započala v posledních letech 17. století pod dohledem místních zednických mistr? a za 
občasné Martinelliho inspekce. 
V dob? smrti hrab?te v roce 1705 nebyl zámek ješt? dostav?n a stavba pokračovala až 
do roku 17ň1 za moravského zemského hejtmana Maxmiliána Old?icha a byla stavebn? 
dokončena až v polovin? 1Ř. století. 
9 
 
Již b?hem výstavby první etapy zámku vznikala pod vedením nizozemských 
odborník? p?ed západním k?ídlem zahrada komponovaná ve stylu francouzských barokních 
zahrad. Do dnešní doby se z ní nedochovalo zahradní kasino s Lanzaniho výzdobou, ani kašna 
od Petera Wiliameho. Z?stala pouze romantická stavbička čínského pavilonu z 80. let 18. 
století. V polovin? 1ř. století byla zahrada zjednodušena do anglického stylu. Rekonstrukce 
v 70. letech Ň0. století vrátila zámeckému parteru zčásti jeho n?kdejší barokní podobu 
s bazény a fontánami a znovu umíst?nými kamennými plastikami. 
Celá kompozice zahrady byla rozvedena do krajiny jednak t?emi čty??adými alejemi, 
které vybíhaly až na pohledový horizont, jednak se podle ní formovala p?ilehlá část 
navrhovaného zastav?ní m?sta. Celkovou prostorovou dispozici zámecké zahrady a m?sta 
zobrazuje kresba Petruzziho z roku 1732 ĚPůCÁKOVÁ – HOŠ?ÁLKOVÁ, PETR?, RIEDL, 
SVOBODA 1999) a mapy I. a II. vojenského mapování. 
K dalším významným zámeckým objekt?m na území KPZ pat?í zámky ve Šlapanicích, 
Sokolnici a v Podolí. 
Šlapanice. Historie zámecké budovy sahá až k roku 175ň, kdy se tehdejší vrchní 
správce zemí Moravy a Slezska Jind?ich Kajetán Blümegen stal držitelem tzv. 
Schwanenfeldského dvora. Brzy po jeho koupi zde nechal vystav?t jednopatrovou budovu v 
rokokovém stylu, kterou používal jako svoje venkovské sídlo. N?které další historické 
prameny však zmi?ují, že dv?r byl zakoupen roku 1744 a že výstavba zámku byla zahájena 
roku 1750. Z obou údaj? však vyplývá, že budova vznikla kolem druhé poloviny 1Ř. století. 
Blümegen?v guvernérský ú?ad sídlil v nedalekém Brn?. Zámek ve Šlapanicích byl v té dob? 
p?epychov? za?ízen a celoročn? sem zajížd?li Blümegenovi hosté. K zámku pat?ila zámecká 
zahrada. V roce 1774, po guvernérov? skonu, se zámek s p?ilehlými prostorami na čas stal 
majetkem zámeckého zahradníka. Ten jej ale brzy pro nedostatek financí prodal olomoucké 
kapitule a ta posléze v roce 17Ř1 ?ádu paulán?, kte?í si ze zámku z?ídili klášter. Barnabité, jak 
se také jinak ?íkalo paulán?m, vlastnili již od roku 1751 ve Šlapanicích tzv. Velecký dv?r, i 
když své sídlo m?li na Vranov? u Brna. Tento mnišský ?ád p?vodn? pocházel z Francie. 
Jakmile barnabité koupili zámek, hned se část z nich p?est?hovala z Vranova do Šlapanic. 
Klášter však nem?l dlouhého trvání a po t?ech letech, v roce 17Ř4, byl zrušen císa?em 
Josefem II. Pauláni se odst?hovali zp?t na Vranov. Od té doby zámek m?ní často majitele i 
funkce V roce 1807 se z n?j stává textilní továrna, pozd?ji slévárna a strojírna První brn?nské 
strojírny. Od roku 1Řřř je areál využíván jako školní budova. 
10 
 
B?hem bitvy u Slavkova v roce 1Ř05 se objekt zm?nil na francouzský vojenský polní 
lazaret. 
Sokolnice. Zámek v Sokolnicích byl jako renesanční tvrz postaven roku 
1560 tehdejším majitelem Petrem Sadovským ze Sloupna. Roku 1705 jej koupil Walter Xaver 
z Dietrichsteina, jehož nástupce František Xaver jej p?estav?l na dvoupodlažní barokní zámek 
s kaplí. Roku 1843 zámek zakoupili Mitrovští z Mitrovic a Nemyšle, kte?í z n?j učinili své 
rodové sídlo a v polovin? 1ř. století jej p?ebudovali do novogotické podoby. Na zámku byla i 
úst?ední kancelá? statk? Mitrovských. 
Po roce 1945 se stal zámek majetkem státu, sloužil jako domov pro b?žence, domov 
odpočinku a domov d?chodc?, dnes je v n?m umíst?n domov pro seniory. K zámku p?iléhá 
ve?ejn? p?ístupný park v anglickém stylu, na n?j pak navazuje bývalá zámecká obora a 
bažantnice. 
Podolí. V letech 1792 - 17ř5 postavila kapitula sv. Petra Ěsnad na míst? bývalé tvrzeě 
v obci zámek. Stavba v p?dorysu obráceného písmene L byla situována do vrcholu svahu s 
pr?čelím obráceným k obci. Pravý roh budovy byl vyztužen pilí?i, které zajiš?ovaly statiku 
v?že zakončené st?echou cibulovitého tvaru. V p?ízemí a prvním pat?e bylo celkem 1Ň 
pokoj?. P?ed pr?čelní zdí zámku byl v zemi kruhový klenutý sklep p?ístupný po bočních 
schodech u kterých byly dv? prázdné studny - hladomorny. Naproti schod?m byla rovná zadní 
zeď s kobkami pro v?zn?. Souzeni byli v místnosti p?ed pr?čelím sklepa, která byla v p?ízemí. 
Již deset let po dokončení této stavby se p?ehnala okolím obce vojska armád, které se 
utkaly v bitv? u Slavkova. Tato doba p?inesla celému kraji velké škody. Nejv?tší zkázu 
p?inesl Podolí Ň0. listopad 1Ř05. Osud obce i jejich obyvatel popsal Jan Tenora v publikaci 
Statek sv. Petra: "…francouzi vylomili sýpku, na níž ležely značné zásoby obilí a pobrali 
všecek oves a trochu hrachu a prosa. ?ád?ní nep?ítelovo zle odnesl podolský zámek; jeho 
nábytek byl úpln? zničen, za?ízení až na n?kolik stolečk? a trochu nádobí rozt?ískáno, t?i 
k?ídla dve?í vytržena a spálena, okna a žaluzie zčásti rozbity; d?ev?ná podlaha ze všech 
sv?tnic byla vytrhána a spálena a do kancelá?e postavili kon?; tam četné ú?ední knihy, spisy a 
listiny byly roztrhány a zničeny". Po slavkovské bitv? byl počátkem roku 1Ř06 proveden 
soupis škod, které jen na majetku vrchnosti dosáhly částky ňŇ 071 zlatých. Tyto ztráty 
zp?sobily, že na mnoho dalších let byla omezena v?tšina p?ipravovaných investičních akcí. 
Vlivem nestabilního podloží na kterém byl zámek postaven, začalo docházet k tvo?ení 
trhlin ve zdivu a statika stavby byla ohrožena. Proto bylo v roce 1Ř6ř p?istoupeno ke 
11 
 
stavebním úpravám. P?i této rekonstrukci byla odstran?na v?ž i se zvony a hodinami. Dnes je 
v budov? zámku sídlo Obecního ú?adu. 
 
19. a 20. století 
K nejvýznamn?jším událostem, které zasáhly do vývoje kulturní krajiny KPZ, pat?í 
bezpochyby bitva u Slavkova (detailní popis dáleě. V d?sledku boje byl významným 
zp?sobem zničen stavební fond obcí nacházejících se uvnit? nebo okraji bojišt?. Místní 
obyvatelé se navíc museli vypo?ádat s konfiskací potravin a zem?d?lských produkt? pro 
pot?eby francouzské armády, poh?bíváním zabitých i s následným rozvojem epidemie tyfu. 
Vojnové útrapy m?ly v 1ř. století území KPZ zasáhnout ješt? v roce 1Ř66, kdy se jižní 
Moravou prohnala pruská vojska. Z druhé poloviny 1ř. století jsou dokumentované četné 
požáry, které postihly tém?? všechny obce na území KPZ Ěblíže Evidenční list KPZě. P?elom 
1ř. a Ň0. století a rozvoj industrializace p?inesl významné zm?ny. Koncem 1Ř. století je 
budovaná železniční dráha, zakládané jsou první pr?myslové podniky Ěnap?íklad textilka ve 
Šlapanicích, která byla v roce 1Ř14 p?ebudována na pobočku První brn?nské strojírny). 
Po první sv?tové válce Ě1ř14–1918) se rozpadlo Rakousko-Uhersko a jedním 
z nástupnických stát? bylo i Československo. To od roku 1ř1ř p?istoupilo ke schválení a 
následn? v pr?b?hu Ň0. let Ň0. století provád?ní pozemkové reformy, kterou byla za náhradu 
vyvlastn?na p?da velkostatk?. Druhá sv?tová válka Ě1řňř–1ř45ě m?la na venkovskou krajinu 
p?ímý dopad díky p?echodu osvobozenecké fronty v dubnu 1944. Záhy po válce vznikly 
v mnoha obcích pomníčky, p?ipomínající válečné ob?ti a osvobození. Úrove? péče zejména o 
zem?d?lské, p?ípadn? i lesní kultury se zlepšovala po válečném vyčerpání jen pomalu 
vzhledem odsunu N?mc? a odchodu pracovních sil do pohraničí a nejistot? ve vlastnictví 
p?dy zejména bývalých velkostatk?. 
Krajina se výrazn? m?nila v souvislosti s p?esuny vlastnických práv, které byly 
vyvolány p?evratem v únoru 1ř4Ř. Rozoráním mezí došlo k výrazné zm?n? velikosti ploch 
krajinné mozaiky. Tento proces se protáhl až do druhé poloviny 50. let. Po roce 1ř60 došlo ke 
stabilizaci státních statk? i jednotných zem?d?lských družstev, která byla sloučena do v?tších 
celk? zahrnujících v pr?m?ru t?i katastrální území. Krajinné zm?ny souvisely s organizací 
p?dního fondu. Scelováním hon? p?es hranice jednotlivých katastr? vznikly mohutné 
družstevní lány, které nadále zv?tšovaly plochy krajinné mozaiky. Mizely další meze, 
remízky a staré polní cesty. Složitá obslužnost pozemk? m?la za následek výstavbu nových 
12 
 
polních zpevn?ných cest. Scelování pozemk? a následná velkoplošná intenzivní zem?d?lská 
výroba pr?myslového typu vedla k výrazné degradaci historické venkovské krajiny. 
V 70. letech se nejvýrazn?ji prom?nilo obytné jádro všech obcí. Začaly zde vyr?stat 
početné nové rodinné domky, starší budovy byly adaptovány na bydlení. Výstavba byla 
obvykle realizována v nových „ulicích“ paralelních s hlavní p?es náves jdoucí komunikací, 
n?kdy vybíhala podle n?které z bývalých polních cest daleko za hranice p?vodního 
intravilánu obce. Výsledný obraz vesnice se tak výrazn? zm?nil. V jádru obce vyrostly nové 
prodejny Jednoty, ve st?ediskových obcích i kulturní domy, vzniklé adaptací starších objekt?. 
Objevily se další bytové domy, obvykle osmibytovky tvo?ící nové výškové dominanty obce. 
Za nimi vyrostly ?adové garáže a sm?s drobných hospodá?ských objekt?. Pozornost byla 
v?nována ve?ejnému prostoru, zejména návsím, které dostaly pov?tšinou cizorodou parkovou 
úpravu. Péče o n? se však sm?rem ke konci období zhoršila. V okrajových částech 
st?ediskových obcí vznikají velkokapacitní dvory JZD, které výrazn? ovlivnily vedutu 
jednotlivých obcí. K dalším negativn? p?sobícím stavbám pat?í zejména budování 
nadzemního vedení VVN včetn? rozvodné stanice u Telnice a areál cementárny v Mokré. 
Soukromé stavební i podnikatelské aktivity se po roku 1989 intenzivn? rozr?stají. 
Velmi výrazn? se začala rozvíjet soukromá výstavba, a to nejd?íve svépomocn?. Vznikají celé 
nové čtvrti vesnic, zpravidla navázané na stávající zástavbu. Po roce Ň000 se objevují 
developerské firmy, které zainvestovávají celé lokality a budují zde rodinné domky zcela 
popírající jakoukoliv venkovskou tradici. ůbsencí občanské vybavenosti se podobají 
p?ím?stským suburbiím. 
Blízkost dálnice Brno – Vyškov negativn? ovlivnila další vývoj území. Dálnice se 
stala urbanizační osou, kolem které se koncentrují nejr?zn?jší investiční aktivity Ěrestaurace, 
pr?myslové a obchodní zóny, čerpací stanice pohonných hmot, vysílače GSM apod.ě. Sílí tlak 
na extenzifikaci stavebních zám?r? i uvnit? krajinné památkové zóny. Ke stavbám, které po 
roce 1řŘř významn? ovlivnily vizuální podobu krajiny KPZ v jižní části, pat?í radar NůTO. 
 
Bitva u Slavkova 
 
Vymezení a popis bojišt? 
Samotný prostor bojišt? se rozkládá na ploše p?ibližn? 10 x 1Ň km. Na severu je 
ohraničen císa?skou silnicí, která vedla z Brna do Olomouce. Místy prostor bojišt? tuto linii 
p?esahoval severním sm?rem. Východní hranici bojišt? vymezuje ?íčka Litava a její p?ítok 
13 
 
Rakovec. Západní stranu, tém?? kolmou k císa?ské silnici, p?edstavuje Zlatý potok, který se 
vlévá do Litavy jižn? od Telnice. V soutoku, který je jižním vrcholem trojúhelníkového 
bojišt?, vytvo?ily vody obou tok? velký M?nínský rybník. Nad ním se nacházel menší rybník 
Žatčanský. 
Slavkovské bojišt? lze vymezit i v širším slova smyslu, pokud do n?j začleníme území 
všech obcí, u kterých je historicky doloženo, že se zde v pr?b?hu bitvy dne Ň. prosince 1Ř05 
nacházela bojující vojska n?které z válčících stran. Celkov? se jedná o Ň1 obcí východn? a 
jihovýchodn? od m?sta Brna a území o rozloze asi 1Ň0 km2. (PYLLMAYER in HOCHEL  
2011, s. 34) 
Prostor bojišt? je zvln?ná, relativn? p?ehledná krajina. Dominují ji čty?i terénní body, 
které sehrály významnou roli v bitv? – Žurá? ĚŇŘ7 m n.m., stanovišt? Napoleona), Santon 
(306 m n.m., op?rný bod francouzské armádyě, Pracký kopec (325 m n.m., místo 
rozhodujícího vít?zného st?etu Francouz? nad Rusy a Rakušanyě a Staré vinohrady u Blažovic 
(297 m n.m., stanovišt? Kutuzovaě. Tato místa sloužila jako nejvýznamn?jší stanovišt? 
velitel?; odsud se ?ídila taktika boje. 
Místem rozhodujícího bitevního st?etu Ěst?ed bitvyě je území tzv. Napoleonova lvího 
skoku, do kterého lze zahrnout území obcí Ji?íkovice, Pon?tovice, Prace, Host?rádky – Rešov, 
Blažovice, Zbýšov, Holubice a K?enovice. Zde vedl Napoleon od Žurán? k jihu nečekaný 
útok francouzské p?choty na bok a týl spojeneckých vojsk nacházejících se na úpatí Prackého 
kopce a u Starých vinohrad?. Jednalo se o jedinečný taktický manévr, kterým Napoleon 
rozhodl výsledek bitvy. 
K dalším významným míst?m bojišt? pat?í: 
- Žurá? ĚNapoleon práv? z tohoto místa určil taktický plán bojeě, 
- prostor polí mezi Blažovicemi a Holubicemi Ěprob?hla zde do té doby jedna z 
nejv?tších jezdeckých bitev), 
- prostor mezi Santonem a Starou poštou kolem císa?ské silnice (neúsp?šný útok 
Bagrationa vedený od Staré pozo?ické pošty na Napoleonaě,  
- jižní okraj bojišt? u Kobylnice, Sokolnice, Telnice a Žatčan Ězde bitva začala a 
probíhala po celý den, francouzská obrana zde zadržovala n?kolikanásobnou p?evahu 
spojeneckých vojsk útočících z Prackého kopceě,  
- Žatčanský a M?nínský rybník Ěmísto, kde údajn? došlo k utonutí mnoha muž? 
spojeneckých vojsk na konci bitvy. Jedná se pravd?podobn? pouze o legendu 
rozši?ovanou samotným Napoleonemě. 
14 
 
Popis bitvy 
V pr?b?hu roku 1Ř0ň se ukázalo, že ůnglie nehodlá dodržet podmínky tzv. 
amienského míru, uzav?eného s Francií a jejími spojenci. Zejména, že nechce vojensky 
opustit st?edomo?ský ostrov Maltu. Tím bylo obnoveno letité válečné nap?tí mezi ůnglií a 
Francií. Napoleon začal v okolí m?sta Boulogne na severovýchodním pob?eží Francie 
soust?eďovat obrovskou invazní armádu, čítající až 1Ř0 000 voják? a p?ipravenou napadnout 
ůnglii p?es kanál La Manche. Na konci zá?í 1Ř05, po zprávách o uzav?ení protifrancouzské 
vojenské aliance mezi ůnglií, Rakouskem a Ruskem, ale obrátil Napoleon svou invazní 
„Velkou armádu“ do evropského vnitrozemí. P?ekročil Rýn a zahájil rychlé a rozsáhlé 
vojenské operace sm?rem do Bavorska, kam p?edtím vnikla I. rakouská armáda. Jeho 
zám?rem bylo zničit tuto armádu d?íve, než jí p?isp?je na pomoc I. ruská armáda, která již do 
Bavorska postupovala kolem Dunaje. Ve druhé polovin? ?íjna Francouzi obklíčili a odzbrojili 
tém?? celou I. rakouskou armádu v pevnosti Ulm. 
I. ruská armáda pod vedením generála Kutuzova musela po ulmské katastrof? I. 
rakouské armády ustupovat zp?t k Vídni. Napoleon jí sp?chal v patách a 1ň. listopadu Víde? 
obsadil. Rusové se zbytky rakouské armády se po n?kolika ústupových bojích a potyčkách s 
francouzským p?edvojem stočili ješt? p?ed Vídní na Moravu. Tam se spojili s II. ruskou 
armádou, u níž dlel i ruský car ůlexandr I. a rovn?ž rakouský císa? František I. Koncem 
listopadu zaujala tato spojená rusko-rakouská armáda postavení jižn? od Olomouce. Mezitím, 
1ř. listopadu, se dostali Francouzi do Brna a jejich jízdní oddíly až do Vyškova. 
Blížící se zima a zv?tšující se vzdálenosti od základen nutily ob? armády k rychlému 
jednání. Rozhodující bitvu bylo nutno svést co nejd?íve. Více nasp?ch však m?l Napoleon, 
v?dom si p?ibližování dalších ruských posil p?es Halič a rakouské armády arcivévody Karla z 
Itálie i toho, že k protifrancouzské koalici se chystá p?ipojit i dosud váhající Prusko. Obratn? 
p?esv?dčil vrchní velení spojenecké armády o domn?le špatném stavu francouzské armády na 
Morav?, aby nevyčkávalo p?íchodu posil a neotálelo s bitvou. Spojenecká armáda, čítající ř0 
tisíc muž?, z toho 7ň tisíc Rus? a 17 tisíc Rakušan?, opustila ležení u Olomouce Ň7. listopadu 
1Ř05 a v n?kolika proudech zvolna postupovala proti francouzským pozicím u Brna. 
Napoleon m?l p?i liknavých p?esunech spojenc? od Olomouce dost času p?ipravit se 
na bitvu a sám pro ni určit místo. Osobn? po n?kolik dn? objížd?l krajinu východn? od Brna a 
zkoumal ji do všech detail?. Zatím zaujal zdánliv? mén? výhodné postavení na linii Velatice - 
Ji?íkovice - Kobylnice - Telnice. Narychlo ješt? povolal od Jihlavy 1. sbor k posílení svého 
st?edu a od Vídn? ň. sbor k posílení jižního k?ídla. 
15 
 
V bitv? u Slavkova se utkaly t?i armády. Francouzská, vedená císa?em Napoleonem I. 
na stran? jedné, a spojenecká rusko – rakouská, vedená oficiáln? generálem p?choty 
Kutuzovem za osobní p?ítomnosti cara ůlexandre I. a císa?e Františka I. Ze t?í druh? zbraní – 
infanterie, kavalérie a artilerie – byla základní a rozhodující složkou armád u Slavkova 
p?chota. ĚUHLÍ? in HOCHEL Ň011, s. Ň7ě 
Dne 1. prosince 1Ř05 stály proti sob? mezi Brnem a Slavkovem dv? rozdílné armády. 
Na jedné stran? francouzská armáda organizovaná na základ? nových revolučních princip? ve 
vojenství, nesmírn? rychlá v pohybu, jednolitá a prodchnutá národním duchem i obdivem k 
svému nejvyššímu veliteli, který ji vedl na základ? nové a netradiční taktiky i strategie. Proti 
ní stála nesourodá armáda spojenc? postavená pouze na drilu a ovládaná zastaralými 
zásadami vedení války. Bitva u Slavkova p?edznamenala novou éru ve zp?sobu vedení války 
a v organizaci a výcviku armády. V krátkém čase si Napoleonovu taktiku a strategii postupn? 
osvojili všichni spojenci protinapoleonovské koalice. Díky tomu byli schopni porazit 
Napoleona v bitv? u Waterloo. 
 
Tab. 1 Složení armád ĚUHLÍ? Ň005, UHLÍ? Ň011, upraveno): 
Francouzská „Velká armáda“ 
asi 75 000 muž? 
 
vrchní velitel: císa? Napoleon I. 
náčelník generálního 
štábu: 
maršál Louis-ůlexandre Berthier Ěministr válkyě 
 
armádní sbor velitel podrobnosti 
I. armádní sbor maršál Jean-Baptiste-Jules 
Bernadotte 
12 ň00 muž?, Ň4 d?l, náčelník 
štábu: div. gen. Victor-Léopold 
Berthier, velitelé: Rivaud, 
Pacthod, Dumoulin, Drouet, Frére, 
Werlé 
III. armádní sbor maršál Louis-Nicolas Davout 6 ň00 muž?, ř d?l, náčelník štábu: 
brig. gen. Joseph Daultanne, 
velitelé: Friant, Kister, Heudelet, 
Lochet, Bourcier, Laplanche, 
Sahuc, Verdiere 
IV. armádní sbor maršál Nicolas Jean-de-Dieu 
Soult 
23 000 – 24 Ň00 muž?, ň5 d?l, 
náčelník štábu: div. gen. Charles 
Saligny, velitelé: Saint-Hilaire, 
Morand, Thiébault, Varé, 
Vandamme, Schinner, Férey, 
Candras, Legrand, Merle, 
Levasseur, Féry, Margaron 
16 
 
V. armádní sbor maršál Jean Lannes asi 13 000 muž?, 40 d?l Ě1Ř na 
Santonu), velitelé: Caffarelli, 
Debilly, Demont, Eppler, Suchet, 
Beker, Valhubert, Claparede 
 
ZÁLOHA 
Záložní jezdecký sbor maršál princ Joachim Murat 7 000 – 9 000 muž?, 15 d?l, 
náčelník štábu: brig. gen. 
Augustin-Daniel Belliard, velitelé: 
Nansouty, Piston, La Houssaye, 
Saint-Germain, d´Hautpoul, 
Noirot, Saint Sulpice, Walther, 
Sébastiani, Roget, Boussart, 
Kellerman, Picard, Van Maritzy, 
Treilhard, Milhaud 
Císařská garda 
- granátnická divize 
- ň. dragounská divize 
- d?lost?elecká záloha 
maršál Jean-Baptiste Bessiere asi 5 500 muž?, Ň4 d?l, náčelník 
štábu: brig. gen. François-Xavier 
Roussel, velitelé: Duroc, Oudinot, 
Laplanche-Mortieres, Dupas, 
Ruffin, Beaumont, Boyé, Scalfort 
 
 
Spojenci 
asi 90 000 muž? Ěz toho asi 16 000 Rakušan?ě 
 
vrchní velitel: generál p?choty Michail Illarionovič Kutuzov 
náčelník 
spojeneckého 
generálního štábu: 
generálmajor Franz von Weyrother 
náčelník hlavního 
štábu Jeho carského 
Veličenstva: 
generálmajor kníže Petr Michailovič Volkonskij 
 
armádní sbor velitel podrobnosti 
Předvoj I. kolony 
(rakouský) 
podmaršálek Michael von 
Kienmayer 
6 Ř00 muž?, 1Ň d?l, společný 
velitel 1. – ň. kolony: generál 
p?choty Fedor Fedorovič 
Buxhöwden, velitelé: Carneville, 
Stutterheim, Nostic, Mo?ic 
Liechtenstein 
1. kolona 
(ruská) 
generálporučík Dmitrij 
Sergejevič Dochturov 
14 Ň00 muž?, 60 d?l, velitelé: 
Lewis, Urusov, Lieders 
 
2. kolona 
(ruská) 
generálporučík hrab? 
Andrault de Langeron 
12 000 muž?, ň0 d?l, velitelé: 
Olsufjev, Kamenskij,  
 
3. kolona 
(ruská) 
generálporučík Ignatij 
Jakovlevič Przybyszewski 
9 500 muž?, ň0 d?l, velitelé: 
Wimpfen, Müller, Selechov, Strik 
17 
 
4. kolona 
(smíšená) 
podmaršálek hrab? Vincenc 
Kolowrat-Libštejnský, 
generálporučík Michail 
ůndrejevič Miloradovič 
16 Ň00 muž?, 75 d?l, velitelé: 
Monachtin, Berg, Repninskij, 
Rottermund, Jirčík 
5. kolona 
(jezdecká, smíšená) 
podmaršálek kníže Jan Josef 
Liechtenstein 
7 000 muž?, Ň4 d?l, velitelé: 
Caramelli, Weeber, Uvarov, 
Šepelev, Pernickij 
Armádní spojenecký 
předvoj 
generálporučík Pjotr Ivanovič 
Bagration 
14 000 muž?, 4Ň d?l, velitelé: 
Markov, Ulanius, Kamenskij II, 
Engelhardt, Dolgorukov, 
Wittgenstein, Voropackij, Čaplic 
 
ZÁLOHA 
Ruská carská garda velkokníže Konstantin 
Pavlovič Romanov Ěbratr cara 
Alexandra I.) 
10 000 muž?, 40 d?l, velitelé: 
Maljutin, Depreradovič I, 
Lobanov, Kologrivov, 
Depreradovič II, Jankovič 
 
V ned?li večer dne 1. prosince 1Ř05 zaujaly ob? znep?átelené strany své pozice. 
Rozestavení jednotlivých částí spojenecké armády bylo následující (viz obr. 1): na 
nejjižn?jším levém k?ídle, západn? od Újezda k Žatčanskému rybníku se zastavil 
Kienmayer?v p?ední voj, na temeni Prackého kopce nad Host?rádkami a Rešovem byly 
rozloženy 1. a Ň. kolona. Tém?? v Praci stál se svou jízdou kníže Liechtenstein. 
Severovýchodn? od Prace, na výšin? Staré vinohrady byla ň. kolona a za ní, blíže 
K?enovicím, 4. kolona. Velkokníže Konstantin s gardou stál severn? od K?enovic. Pravé, 
severní k?ídlo mezi Holubicemi a Kovalovicemi obsadil, nejdále od ostatních sbor?, kníže 
Bagration. Ten m?l sv?j hlavní stan na Pozo?ické pošt? Ědnes Staré pošt?ě. Vrchním velitelem 
celého jižního k?ídla, kde m?la být postupn? p?emíst?na podstatná část spojenecké armády k 
proražení francouzské obranné linie Sokolnice - Telnice, byl jmenován ne p?íliš schopný 
n?mecký generál v ruských službách Buxhöwden. 
Rozestavení Francouz? večer p?ed bitvou bylo následující: pravé jižní k?ídlo na linii 
Telnice - Sokolnice - Kobylnice, kde se očekával hlavní nápor nep?ítele, zatím chránila jen 
jedna p?ší a jedna jezdecká divize. Tento životn? d?ležitý úsek byl až v pr?b?hu boje 
dopl?ován vojáky Davoutova ň. sboru p?icházejícími sem od Vídn?. Ti byli v poslední chvíli 
p?esm?rováni od Rajhradu k Sokolnicím. Hlavní útočná síla Francouz?, Soult?v 4. sbor, 
samostatný granátnický sbor a také Muratova jízda, byli soust?ed?ni v širokém prostoru u 
Pon?tovic, Šlapanic, Bed?ichovic, Velatic, Podolí a Ji?íkovic v blízkosti návrší Žurán?. Ráno 
v den bitvy se za n? p?isunul od Slatiny ješt? Bernadott?v 1. sbor. Op?rným bodem pro levé, 
severní k?ídlo, byl kopec Santon, obsazený d?lost?elci generála Clapareda. Pod Santonem, 
18 
 
kolem císa?ské silnice, byl p?ipraven Lannes?v 5. sbor. Muratova jízda byla vysunuta až ke 
Tvarožné. Napoleon m?l sv?j hlavní stan ve starém lomu na úpatí Žurán?. Kolem n?j se 
rozložila císa?ská garda. ĚUHLÍ? Ň010ě 
Bitevním plánem spojenc? bylo obchvátit nep?ítele na jižním k?ídle, od?íznout jej od 
ústupové linie na Víde? a vytlačit na sever do les? Drahanské vrchoviny. Vypracoval jej 
pečliv?, ale bez dostatečné znalosti síly a rozmíst?ní nep?ítele, rakouský podmaršál 
Weyrother. N?mecky napsanému rozkazu však v?tšina ruských d?stojník? nerozum?la a 
p?eklad byl k dispozici až ráno t?sn? p?ed bitvou. N?kte?í velitelé ho neobdrželi v?bec. 
Nev?d?lo se ?ádn?, co se vlastn? bude d?lat, jen to, že se bude útočit. Opakované p?ipomínky 
generála Kutuzova k ukvapenosti postupu spojenc? byly marné, car ůlexandr I. necht?l od 
bitvy za žádnou cenu ustoupit. 
Napoleon?v bitevní plán p?edvídal nápor hlavní síly spojenc? na jižní k?ídlo. Sám je k 
tomu svým postavením vylákal. Cht?l vyčkat, až nep?ítel opustí návrší nad Prací sm?rem k 
Telnici a Sokolnicím a odkryje mu tak sv?j pravý bok. Na ten pak zaútočí a jeho armádu 
rozrazí. S tímto bitevním zám?rem seznámil Napoleon své vojáky armádním rozkazem, 
p?ečteným v p?edvečer bitvy. Každý francouzský voják tedy v?d?l, oč zítra p?jde, což na 
spojenecké stran? nev?d?li ani mnozí velitelé. 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
19 
 
Obr. 1 Rozestavení vojsk 1. prosince 1Ř05 večer ĚThe Department of History, United States 
Millitary Academy 2006) 
 
 
 
Napoleonovu zám?ru napomohlo i počasí. Hustá p?ízemní ranní mlha kryla značnou 
část bojišt?, což umožnilo Francouz?m provést rychlý p?esun části vojsk od Žurán? 
k Prackému kopci a zaskočit tak spojence z týla. 
Bitva začala východem legendárního „rudého slavkovského slunce“ p?ed p?l osmou 
(7:23) hodinou ranní Napoleonovým útokem od Žurán?. V té dob? již byly spojenecká vojska 
na postupu z Prackého kopce a Starých vinohrad? do údolí Zlatého potoka u Sokolnic, kde 
očekávaly nejv?tší koncentraci francouzských bojových sil. Útok od Ji?íkovic je p?ekvapil. 
V té chvíli už spojenci nedokázali p?eskupit svá vojska. P?es zoufalý odpor Rus? se nakonec 
poda?ilo Francouz?m kolem jedenácté hodiny dopolední dobýt prackou výšinu, čímž byl 
výsledek bitvy rozhodnut. Tomuto výsledku nezabránil ani mohutný útok jezdectva a zadního 
voje Bagrationa od Pozo?ic a Tvarožné proti pozicím na Santonu. Útok, který m?l za cíl 
napadnout Napoleona od týla, byl odražen a spojenecká armáda byla donucena k ústupu. 
Výsledek bitvy tak byl rozhodnut na Prackém kopci. 
Spojenecká armáda byla Francouzy na konci bitvy rozseknuta na dv? části. Jednu 
zatlačili k jihu, kde jim ústupovou cestu zatarasil Davout?v sbor, který se na poslední chvíli 
20 
 
p?esunul do Sokolnic od Vídn?. Na b?ezích M?nínského a Žatčanského rybníka došlo 
k masakru prchajících vojsk. Druhá část byla vytlačena k Slavkovu a ve zmatku prchala 
k Hodonínu (obr. 2). Do setm?ní bylo francouzské vít?zství konečné. 
 
Obr. 2 Situace na bojišti 2. prosince 1805 mezi 14:00 a 17:00. (The Department of History, 
United States Millitary Academy 2006) 
 
 
 
 Po skončení bitvy dorazili rakouský císa? a ruský car do Žarošic, kde p?enocovali. 
Ruský car odmítl rokovat s Napoleonem a druhý den spolu se zbytky svých vojsk p?ekročil 
Moravu do Holíče, kde se setkal se svými generály. František I. byl v jiné pozici a 
s Napoleonem jednat musel. Vyslal k n?mu ješt? v noci do Pozo?ické pošty, kde Napoleon 
nocoval, parlamentá?e knížete Liechtensteina. Od úterý ň. prosince se Napoleon usadil na 
slavkovském zámku, kde p?ed bitvou p?espali car s císa?em. Ve Slavkov? diktuje císa? první 
oficiální zprávy pro Pa?íž, rozkazy svým maršál?m, generál?m a diplomat?m a dopisy své 
žen? Josefín?. (KERAUTRET BONAPARTE, MADEC 2008) Tady vzniká i druhá verze 
oficiální proklamace Napoleona k voják?m. 
Dne 4. prosince u Spáleného mlýna na Spáleném potoce mezi Žarošicemi a 
Násedlovicemi na katastru obce Uh?ic dojednává podmínky míru císa? Napoleon I. s císa?em 
21 
 
Františkem I. Jednání se účastní za rakouskou stranu podmaršálek kníže Liechtenstein a za 
francouzskou stranu ministr války maršál Berthier. Mír byl oficiáln? uzav?en Ň6. prosince 
1805 v Primaciálním paláci v Bratislav?. 
 
Bitva u Slavkova bývá všeobecn? považována za Napoleonovu nejúsp?šn?jší bitvu. Je 
uvád?na jako učebnicový p?íklad napoleonské strategie a taktiky. Napoleon nezvykle 
rychlými manévry své p?choty ovládl bitevní pole a s menšími silami, jakými disponoval 
protivník, mu zasadil rozhodující úder. Rozd?lil jeho armádu na menší části, které likvidoval 
postupn? každou zvláš?. Významnou součástí jeho taktiky bylo klamání nep?ítele, který byl 
do poslední chvíle p?esv?dčen o jiné síle a rozmíst?ní napoleonských vojsk. Slavkovská bitva 
vstoupila do francouzských d?jin také pod označením „bitva výroční“ na památku slavné 
Napoleonovy korunovace v pa?ížském Notre-Dame 2.12.1804. 
Bezprost?edním výsledkem bitvy u Slavkova bylo bojišt? pokryté tisíci mrtvými a na 
smrt ran?nými vojáky. Z armádních hlášení vyplývá, že na bojišti z?stalo celkem ř 200 
mrtvých. Dalších 5 ř00 muž? všech t?í armád zem?elo bezprost?edn? po bitv? na následky 
zran?ní. Jedná se pouze o odhady, protože p?esné záznamy o ztrátách nejsou k dispozici. 
V lazaretech skončilo celkem 1ř 000 ran?ných. Celkové ztráty Rus?, včetn? ran?ných a 
zajatých, činily podle zprávy Kutuzova 1ř ŘŘ6 muž?, Rakušan? padlo 5 922 a Francouzi 
vyčíslili své ztráty na Ř 64ř. ĚUHLÍ? Ň005) Ran?nými a zajatými vojáky bylo p?epln?no celé 
Brno i okolní vsi. Část ran?ných a nemocných byla dokonce p?evezena do vzdálen?jšího 
Mikulova. (SVOBODA 2010) Mnohým se nedostalo základního ošet?ení ješt? dva dny po 
bitv?, protože už došly zásoby a obvazových látek a základních léčiv. T?la padlých a 
zem?elých byla uložena do hromadných hrob?, rozesetých po celém bojišti Ěznámá je poloha 
Ň5 hromadných hrob?, celkový počet je ale vyššíě. Slavkovské bojišt? je proto současn? i 
významným poh?ebišt?m. 
 
Tab. 2 Evidované kulturní památky na území KPZ Území bojišt? bitvy u Slavkova 
 KATASTRÁLNÍ 
ÚZ. 
UMÍST?NÍ PAMÁTKA TYP POJMENOVÁNÍ 
1. Ji?íkovice   tvrz tvrz   
2. Ji?íkovice náves zvonice zvonice   
3. Kobylnice u Brna   k?íž k?íž   
4. Kobylnice u Brna náves kaple - zvonice kaple zvonice 
5. Kobylnice u Brna   výklenková 
kaplička - 
poklona 
výklenková 
kaplička 
výklenková poklona 
22 
 
6. Podolí u Brna náves kostel sv. Jana 
Nepomuckého 
kostel sv. Jana Nepomuckého 
7. Podolí u Brna p?ed obecním 
ú?adem 
socha sv. Jana 
Nepomuckého 
socha sv. Jana Nepomuckého 
8. Podolí u Brna u kostela socha sv. 
Floriána 
socha sv. Floriána 
9. Podolí u Brna vrch Žurá? pomník bitvy u 
Slavkova 
pomník bitvy u Slavkova 
10. Podolí u Brna u kostela socha sv. Jana 
Nepomuckého 
socha sv. Jana Nepomuckého 
11. Podolí u Brna Zámecká, p?ed čp. 
360 
pam?tní kámen pam?tní 
kámen 
  
12. Podolí u Brna návrší Žurá? mohyla, část 
stojící a 
archeologické 
stopy 
mohyla   
13. Prace   pomník Mohyla 
míru 
pomník Mohyla míru 
14. Prace p?i rybníku hrob - hromadný 
hrob z bitvy u 
Slavkova 
hrob hromadný hrob z bitvy u 
Slvakova 
15. Sokolnice   rodinný d?m rodinný 
d?m 
  
16. Sokolnice Zámecká zámek zámek   
17. Sokolnice Pod Stráží k?íž z roku 17ř6 k?íž z roku 1796 
18. Sokolnice Topolka socha sv. Jana 
Nepomuckého 
socha sv. Jana Nepomuckého 
19. Telnice u Brna p?i silnici k 
Sokolnicím 
boží muka boží muka   
20. Šlapanice u Brna Zámečnické nám., 
p?ed kostelem 
socha sv. 
Floriána 
socha sv. Floriána 
21. Šlapanice u Brna p?i silnici do 
Ji?íkovic 
k?íž morový k?íž morový 
22. Šlapanice u Brna na h?bitov? pomník ůloise 
Kalvody 
pomník Aloise Kalvody 
23. Šlapanice u Brna Masarykovo nám. socha sv. 
Tadeáše 
socha sv. Tadeáše 
24. Šlapanice u Brna   kostel 
Nanebevzetí P. 
Marie 
kostel Nanebevzetí P. Marie 
25. Šlapanice u Brna nám?stí socha sv. Jana 
Nepomuckého 
socha sv. Jana Nepomuckého 
26. Telnice u Brna p?i kostele hraniční kámen hraniční 
kámen 
  
27. Telnice u Brna   kostel sv. Jana 
K?titele 
kostel sv. Jana K?titele 
28. Telnice u Brna p?i kostele hraniční kámen hraniční 
kámen 
  
29. Telnice u Brna   kostel sv. Jana 
K?titele 
kostel sv. Jana K?titele 
30. Telnice u Brna sm?rem k Újezdu boží muka boží muka   
31. Telnice u Brna p?i farní zdi socha sv. Jana 
Nepomuckého 
socha sv. Jana Nepomuckého 
32. Telnice u Brna p?i kostele hraniční kámen hraniční 
kámen 
  
33. Tvarožná JZ od obce v?trný mlýn v?trný mlýn   
34. Tvarožná na návsi u potoka socha sv. Jana socha sv. Jana Nepomuckého 
23 
 
Nepomuckého 
35. Tvarožná   kostel sv. 
Mikuláše 
kostel sv. Mikuláše 
36. Tvarožná   pomník V. 
Kosmáka 
pomník V. Kosmáka 
37. Tvarožná na vrcholku kopce 
Santon 
kaple P. Marie kaple P. Marie 
38. Újezd u Brna u mlýna socha sv. Jana 
Nepomuckého 
socha sv. Jana Nepomuckého 
39. Újezd u Brna farská vinice na 
vrcholu K?iby 
kaple sv. 
ůntonína 
Paduánského 
kaple sv. ůntonína 
Paduánského 
40. Újezd u Brna deponováno v 
archivu obce 
socha - busta 
Klementa 
Gottwalda 
socha busta Klementa 
Gottwalda 
41. Žatčany   kostel 
Nejsv?t?jší 
Trojice 
kostel Nejsv?t?jší Trojice 
42. Host?rádky p?i čp. 147 boží muka boží muka   
43. K?enovice u 
Slavkova 
p?i silnici k bojišti 
sm?r Prace 
smírčí k?íž smírčí k?íž   
44. K?enovice u 
Slavkova 
  kostel sv. 
Vav?ince 
kostel sv. Vav?ince 
45. Slavkov u Brna Úzká radnice židovská radnice židovská 
46. Slavkov u Brna Palackého nám. m?š?anský d?m m?š?anský 
d?m 
  
47. Slavkov u Brna roh Palac. nám. a 
Brn?nské 
m?stský d?m - 
panský d?m 
m?stský 
d?m 
panský d?m 
48. Slavkov u Brna nám. Palackého radnice radnice   
49. Slavkov u Brna Palackého nám. palírna palírna   
50. Slavkov u Brna Palackého nám?stí m?š?anský d?m m?š?anský 
d?m 
  
51. Slavkov u Brna Palackého nám. m?stský d?m m?stský 
d?m 
  
52. Slavkov u Brna Komenského fara fara   
53. Slavkov u Brna Palackého nám?stí zámek s 
p?edzámčím, 
parkem a 
socha?skou 
výzdobou 
zámek s p?edzámčím, parkem a 
socha?skou výzdobou 
54. Slavkov u Brna Fügnerova m?š?anský d?m m?š?anský 
d?m 
  
55. Slavkov u Brna nám. Palackého soud soud   
56. Slavkov u Brna Koláčkovo nám., 
Brn?nská 
m?stský d?m m?stský 
d?m 
  
57. Holubice   kaple sv. 
Gottharda 
kaple sv. Gottharda 
58. Slavkov u Brna Československého 
červeného k?íže 
socha sv. Jana 
Nepomuckého 
socha sv. Jana Nepomuckého 
59. Slavkov u Brna U Synagogy synagoga synagoga   
60. Slavkov u Brna u severní ohradní 
zdi zámku 
alej jírovcová, 
zv. Zámecká 
alej jírovcová, zv. Zámecká 
61. Janské Lázn? Černohorská m?stské 
opevn?ní 
vila   
62. Slavkov u Brna Brn?nská kaple h?bitovní 
sv. J. K?titele, se 
kaple h?bitovní sv. J. K?titele, 
se špitálem Na Špitálce, 
24 
 
špitálem Na 
Špitálce, 
h?bitovní branou 
a k?ížem 
h?bitovní branou a 
k?ížem 
63. Slavkov u Brna Komenského kostel Vzk?íšení 
Pán? 
kostel Vzk?íšení Pán? 
64. Slavkov u Brna Jiráskova socha sv. Jana 
Nepomuckého 
socha sv. Jana Nepomuckého 
65. Tvarožná   rodinný d?m rodinný 
d?m 
  
66. Podolí u Brna   venkovská 
usedlost 
venkovská 
usedlost 
  
67. Slavkov u Brna Jiráskova boží muka sv. 
Vendelína 
boží muka sv. Vendelína 
68. Šlapanice u Brna parčík u gymnásia pomník padlým pomník padlým 
69. Sokolnice   tvrz, z?ícenina tvrz   
70. Újezd u Brna   kostel sv. Petra a 
Pavla 
kostel sv. Petra a Pavla 
71. Bed?ichovice u kostela krucifix krucifix   
72. Ji?íkovice p?i silnici k 
Rohlence 
krucifix krucifix   
73. Šlapanice u Brna Čechova socha 
Rudoarm?jce 
socha Rudoarm?jce 
74. Šlapanice u Brna Masarykovo nám. u 
čp. 104 
socha sv. 
Floriána 
socha sv. Floriána 
75. Šlapanice u Brna vedle h?bitova hraniční kámen hraniční 
kámen 
  
76. Telnice u Brna p?i kostele hraniční kámen hraniční 
kámen 
  
77. Újezd u Brna u mlýna socha sv. Jana 
Nepomuckého 
socha sv. Jana Nepomuckého 
78. Sokolnice   sýpka sýpka   
79. Šlapanice u Brna nám. 1. máje škola - 
scholasterie 
škola scholasterie 
80. Slavkov u Brna Koláčkovo nám. zámecké 
zahradnictví 
zahradnictv
í 
zámecké 
 
Památky na území KPZ týkající se bitvy u Slavkova podle kastrálních území 
(HOCHEL 2010, upraveno) 
Blažovice 
Bývalá kovárna – d?m čp. 41, p?ed bitvou si v objektu francouzští vojáci nechávali 
okovat kon? 
Kaplička na návsi – uvnit? je umíst?na pam?tní deska franc. Velitele Castexe 
Staré vinohrady, návrší, kóta 297 – místo krvavých boj? mezi francouzskými 
ruskými jednotkami, na vrcholu je umíst?na kamenná plastika 
Hromadný hrob – 1 šachta, v lokalit? „V úlehlách“, památkov? označeno k?ížem 
pozd?jšího data 
25 
 
Hromadný hrob – 1 šachta, v lokalit? mezi železniční tratí a cestou do Prace, 
památkov? neoznačeno 
Dřev?ná vyřezávaná plastika „Smíření“ s postavami tří vojáků různých armád – 
za obcí u silnice vpravo sm?rem k olomoucké sinici, autor Mgr. Daniel Klose 
Boží muka – u k?ižovatky silnic za Blažovicemi sm?r Zbýšov, venkovská památka ze 
17. stol., zničena p?i polních pracích r. 1ř5ň, znovu postavena a vysv?cena Ň. 1Ň. 1řřŇ, za 
slavkovské bitvy z?stala nepoškozena uprost?ed nejprudších boj?, místo shromažďování 
v den výročí bitvy. 
Centrum bojišt? – území ohraničené spojnicemi Žurá? – Mohyla míru – Staré 
vinohrady – Stará valcha – Stará pozo?ická pošta – Santon – Žurá?. Místo Napoleonova 
„lvího skoku“, bitvy o návrší Staré vinohrady, velká jezdecká bitva ne polích mezi 
Blažovicemi a Holubicemi, místo úporných boj? o osadu Kruh, dnes Holubice.  
 
Holubice  
Pomník ob?tem bitvy Tří císařů z r. 1805 – nad obcí vpravo od spojnice silnice 
k hlavní olomoucké silnici, odhalen Ň4. 5. Ň00ň, auto?i Bohuslav ůdámek a kol. 
Stará valcha – pod obcí na potoce Rakovec, starý historický památný objekt; okolní 
pole až k Blažovicím byly d?jišt?m jezdecké bitvy, v níž se utkalo z obou stran okolo 16 000 
jezdc? 
Hromadný hrob – 1 šachta, v lokalit? Pod silnicemi, památkov? neoznačeno 
 
Host?rádky-Rešov  
Hromadný hrob padlých v bitv? – Ň šachty, v kopci nad obcí v lokalit? Stará hora, 
památkov? neoznačeno; hrob býval označen d?ev?ným k?ížkem na blízkém strom? 
Hromadný hrob padlých v bitv? – 1 šachta, v kopci nad obcí v lokalit? P?ední 
vinohrady, památkov? neoznačeno 
 
Jiříkovice  
Železný kříž na podstavci + hromadný hrob – nad obcí vpravo p?i cest? z Ji?íkovic 
do Tvarožné. Na míst? stávala kamenná boží muka z roku 1ŘŇň, která se v roce 1Ř50 z?ítila a 
nebyla obnovena. Pískovcový kvádr pod podstavcem k?íže je z bývalých božích muk a jsou 
na n?m vytesány šipky sm??ující k hromadnému hrobu v prostoru za k?ížem. 
26 
 
Kamenný pomníček s pam?tní deskou – v blízkosti železného k?íže nad obcí; na 
pam?? padlým v roce 1Ř05 a dalším padlým v roce 1Ř0ř, odhalen r. Ň005 ke Ň00. výročí 
slavkovské bitvy 
Bývalý hospodářský dvůr – v obci, v r. 1ŘŇ1 vyho?el, po r. 1ř50 pat?il JZD, 
v počátku slavkovské bitvy zde byla umíst?na pojízdná ambulance a obvazišt? II. francouzské 
divize 
Hromadný hrob – 1 šachta, v lokalit? U cihelny, ve svahu pod železným k?ížem, 
ostatky byly r. 1řŇ1 p?eneseny na h?bitov do Šlapanic a tam uloženy do hromadného hrobu 
Bývalá zájezdní hospoda Rohlenka – dnes motorest u olomoucké silnice, místo 
hromadného hrobu – 1 šachta. Ostatky byly r. 1řř4 uloženy v ossariu v kapli na Mohyle míru, 
památkov? neoznačeno 
 
Kobylnice  
Pomník padlým francouzským vojákům IV. armádního sboru maršála Soulta, 18. 
pluku řadové p?choty – na návsi, odhalen 5. 11. Ň005  
Hráz – mezi bývalým Horním a dolním rybníkem – dnes silnice. Po hrázi ustupovali 
po bitv? vojáci spojeneckých armád sm?rem na Dvorska. 
Hromadný hrob padlých – 1 šachta, v lokalit? Nad rybníky, památkov? neoznačeno 
 
Kovalovice 
Stará pozořická pošta - Budovy Staré pozo?ické pošty na severovýchodním okraji 
bojišt? leží u státní silnice na polovin? cesty mezi Brnem a Vyškovem a zachovaly se dodnes 
v tém?? nezm?n?né podob?. P?ep?ahací stanice rakouské pošty zde byla z?ízena v roce 1785. 
V objektu se vyst?ídaly p?ed bitvou velitelské štáby obou bojujících stran: ŇŘ. listopadu se 
zde, v hlavním stanu maršála Murata, sešel francouzský císa? Napoleon se svými maršály 
Muratem, Soultem, Lannesem a Berthierem. Z této porady vzešlo rozhodnutí o rozmíst?ní 
vojsk k bitv? na linii Ji?íkovického a Zlatého potoka. P?ed bitvou na postupu od Olomouce 
obsadil poštu se svým štábem ruský generálporučík Bagration. Po bitv? se na Staré pošt? sešel 
Napoleon s vyslancem rakouského císa?e Františka knížetem Liechtensteinem, s nímž sjednal 
základní rysy dohody o p?ím??í mezi Rakouskem a Francií. 
Hromadný hrob – 1 šachta, v lokalit? Stará pošta, pozemek vedle bývalé hospody čp. 
108 Kadlec?v mlýn. V lokalit? stojí tzv. Ruská kaplička. Údajn? ji dala vystav?t po 
napoleonských válkách neznámá ruská šlechtična na památku jednoho nebo dvou padlých 
27 
 
d?stojník? z ?ad ruské šlechty, jejích p?íbuzných. Do blízkosti kaple také byly na počátku Ň0. 
století p?evezeny ostatky voják? z hromadného hrobu u cesty mezi Holubicemi 
a Blažovicemi. P?vodní zvon z kapličky se ztratil a pozd?ji jej nahradil zvonek s 
letopočtem 1885-1900. 
Pomník padlým koním v bitv? u Slavkova – jediný pomník zabitým koním ve 
válkách v České republice je památkou na srážku francouzského a ruského jezdectva. 
Bronzová socha kon? v životní velikosti je umíst?na v areálu p?íp?ežní stanice bývalé císa?ské 
pošty. Pomník byl odhalen 15. Ř. Ň010, autorem je socha? Nikos ůrmutidis  
 
Křenovice  
Pomník se sochou ruského generála Kutuzova – v obci v ulici Na Liškové – 
odhalen 4. 1Ň. Ň005 ke Ň00. výročí slavkovské bitvy, autor Josef Blažek a Old?ich Bartošek 
Bývalý Spáčilův statek – v obci, čp 65 a ŇŇŇ, p?ed bitvou zde p?ebýval generál 
Kutuzov, u domu je umíst?na pam?tní deska 
Kostel sv Vavřince – po bitv? zde byli internování ruští zajatci 
„Krchůvek“ – původn? pomník ob?tí cholery napoleonských válek – v lokalit? Na 
bojišti, p?i silnici z K?enovic do Práce, p?vodn? bylo místo označeno d?ev?ný sloupem až do 
roku 1909, v r. 1řŇ0 byl postaven kamenný k?íž s nápisem, r. 1řň1 malý pomníček ze 
žulových balvan? s pam?tní deskou. 
Hromadný hrob – ň šachty, v lokalit? Vinohrady a Podsedky pod Vinohrady, v poli 
nad obcí. V r. 1Řň6 sem byly ze zbýšovských hromadných hrob? na t?iceti vozech p?evezeny 
ostatky padlých a uloženy ve t?ech šachtách. Památkov? neoznačeno. 
 
Podolí  
Bývalý zámeček – dnes obecní ú?ad, p?ed bitvou ve dnech Ň7. – 29. 11. 1805 zde bylo 
umíst?no velitelství záložní francouzské jízdy maršála Murata. 
Kostel sv. Jana Nepomuckého s areálem – v pr?b?hu bitvy byl v kostele z?ízen 
francouzský válečný lazaret a obvazišt? ran?ných 
Kandia – bývalá zájezdní hospoda u olomoucké cesty – čp. 1Ň, zde pobýval císa? 
Napoleon se svým generálním štábem čty?i dny p?ed bitvou 
Pindulka – bývalá zájezdní hospoda – den p?ed bitvou zde poveče?el císa? Napoleon 
se svojí suitou 
28 
 
Žuráň – návrší po pravé stran? staré císa?ské cesty sm?rem od Brna na Olomouc, zde 
bylo umíst?no velitelské stanovišt? císa?e Napoleona. Na nejvyšším bodu je umíst?n žulový 
kvádr s plastickou mapou bojišt?, znázor?ující rozmíst?ní francouzské armády v 7 hod. ráno 
v den bitvy. Odhaleno 4. 7. 1řň0, autor ing. arch. Vojt?ch Kerhart. Žurá? je mohylovým 
hrobem z 5. století n.l. 
Maxlůvka – bývalá hospoda u olomoucké silnice – t?sn? p?ed bitvou sloužila jako 
stanovišt? deseti eskadron francouzské jízdy, které pak vyrazily na bojišt? k Blažovicím 
 
Pon?tovice  
Hromadný hrob – Ň šachty, v lokalit? nedaleko místní zvonice, označeno pomníky 
padlým z válek 
Hromadný hrob – Ň šachty, v lokalit? Zadní podíly a vedle V Kobylnické, památkov? 
neoznačeno 
Hostinec a bývalý hospodářský dvůr – na okraji obce čp. 1, b?hem bitvy zde bylo 
obvazišt? francouzské I. divize IV. armádního sboru 
 
Prace  
Mohyla míru na Prackém kopci – na míst? rozhodující bitvy, secesní památník 
postavený v letech 1910 – 1912 z podn?tu brn?nského kn?ze prof. ůloise Slováka, návrh 
architekta prof. Josefa Fanty, výtvarná účast František ůnýž a Čen?k Vosmík. Úst?ední místo 
celého bojišt?. 
Ossarium – v kapli pod Mohylou míru, zde jsou uloženy ostatky padlých v bitv?, 
nalezené na bojišti v minulém století. Do ossaria byly ukládány v letech 1935, 1937, 1939, 
1945, 1947, 1955, 1992, 1995. 
Objekt Muzea Brn?nska – vedle Mohyly míru, postaven r. 1řŇ5, součástí je 
multimediální expozice „Bitva t?í císa?? Slavkov / ůusterlitz Ň. 1Ň. 1Ř05“ a stálá expozice 
„Fenomén ůusterlitz“. 
Pomník francouzského generálmajora Františka Jirčíka a padlých vojáků jeho 
brigády – vedle objektu Muzea Brn?nska, odhalen r. 1řř5 
Kamenný kříž + hromadný hrob – u rybníka v obci, v lokalit? Na nivkách, nad 
hromadným hrobem padlých v bitv? – Ň šachty 
29 
 
Kostel sv. Kříže z roku 1730 – b?hem bitvy byl obsazen ruskými jednotkami, kterým 
sloužil jako pozorovatelna, p?i bojích byl zapálen, p?i p?estavb? r. 1Ř10 byla v?ž snížena o 
jedno patro 
Pomník Smíření – po pravé stran? u silnice z Prace na Mohylu míru, odhalený r. 
2005, ke Ň00. Výročí bitvy, 
Replika rakouského tříliberního polního d?la systému Liechtenstein, vzor 1753 – 
dar „Baterie ůusterlitz“ Muzeu Brn?nska k 1ř0. výročí slavkovské bitvy r. 1řř5 
 
Sivice 
Smírčí kámen – za obcí u silnice sm?rem ke Tvarožné, p?ipomínán jako pomníček 
padlým, označuje blízký hrob n?kolika francouzských voják? 
Hromadný hrob – 1 šachta, v lokalit? Široké díly sm?rem k Tvarožné, památkov? 
neoznačeno 
 
Slavkov u Brna  
Zámek s parkem – dne 6. 12. 1805 bylo v úst?edním velkém sále zámku podepsáno 
p?ím??í mez válečnými stranami 
Kaple sv. Urbana – na vrcholu kopce Urban nad m?stem, kóta ň6Ň, p?vodní kaple z r 
171Ň; dne ŇŘ. 11. 1Ř05 byl kopec obsazen francouzskými strážními p?edsunutými jednotkami. 
Za bitvy byla siln? poškozena, pozd?ji byla zbo?ena a r. 1Ř5Ř na stejném míst? postavena 
nová. 
Pamětní sloupek + hromadný hrob – 1 šachta, v lokalit? Vinohrady, na svahu kopce 
Urban nad m?stem 
 
Sokolnice  
Zde bitva u Slavkova začínala i končila Ěve 4 hodiny odpoledne v místech, kudy vede 
železniční dráha, Francouzy zajali u sýpky v Sokolnicích mezi ň. a 4 hodinou p?es Ř00 Rus?). 
Když o ř. hodin? dobyli Francouzové Sokolnic, "ustrašené obyvatelstvo Sokolnické za 
bitvy bylo ve sklepích dom? svých ukryto". Padlí vojáci byli poh?beni za sýpkou ve 
společných hrobech. 
Boží muka – na tzv. Mrtvé cest? k Telnici, u tohoto objektu bylo postavení 
francouzské d?lost?elecké baterie, která zahájila palbu v první fázi bitvy 
Smírčí kříž + hromadný hrob – v ulici Pod Stráží, neurčený počet šachet 
30 
 
Zámek – v dob? bitvy byl d?lost?eleckou palbou zapálen a vyho?el. Byl p?estav?n 
v letech 1851 – 1853, dnes slouží jako domov pro seniory. V parku je na míst? bývalé 
oranžérie zazd?na d?lová koule z houfnice. 
Zeď obory – v ohradní zdi ve sm?ru k Mohyle míru jsou podle legendy sekundárn? 
vyznačená palebná postavení francouzské d?lost?elecké baterie 6 d?l v pr?b?hu bitvy, tato 
postavení nejsou historicky doložena. 
Bývalá barokní zámecká sýpka z 18. stol. – v bitv? obsazena Francouzi, po bitv? se 
zde soust?edili zajatí vojáci poražených spojeneckých armád 
Stará hospoda „Na bednárn?“ s pam?tní deskou ke vzpomínce na založení 
komitétu pro výstavbu Mohyly míru – komitét založen 1Řřř 
Hromadný hrob – Ň šachty, v lokalit? Pad?lky p?i bývalé cest? na T?šany, tzv. 
Brn?nka. Boží muka v tomto míst? byla zbourána r. 1ř70 pro stavbu rodinných dom? čp. Ň47 
a Ň4Ř, památkov? neoznačeno 
Hromadný hrob – neznámý počet šachet, v lokalit? Za sokolnickou sýpkou, asi 500 
m severn? v polích, nápadná sníženina byla poč. Ň0 stol. zavezena, památkov? neoznačeno 
Hromadný hrob – ň šachty, v lokalit? Šlapanická a Za výhonem, památkov? 
neoznačeno 
 
Šlapanice  
Bývalá scholasterie a fara – dnes Muzeum Brn?nska, p?ed bitvou zde byl štáb 
spojeneckých armád, v pr?b?hu bitvy zde byl štáb maršála Soula a válečný lazaret 
Bývalý zámek hrab?te Blümegena – dnes gymnázium, v dob? bitvy vojenská 
nemocnice 
Zazd?ná boží muka – Ji?íkovická ul. čp. 1ňř/6 – tzv. Krch?vek, upomínka na jeden 
šachtový hrob zem?elých po bitv?, ostatky byly p?eneseny v r. 1Ř50 na místní h?bitov 
Bývalý Braidův Starý dvůr – Janská ul. čp. 1651/ř a 1645/11 – dnes p?estav?no na 
obytné domky, v bývalém hospodá?ském dvo?e v dob? bitvy francouzské obvazišt? a lazaret 
Nov? zřízený hrob a pomník – po levé stran? vchodu u h?bitovní zdi, odhalen r. 1ř65 
nad hrobem padlých v bitv?, jejich ostatky sem byly p?evezeny z dalších místních lokalit 
Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie – po bitv? byli v kostele internováni zajatci 
z poražených armád 
Pomník – na k?ižovatce ulic Brn?nská a Riegrova, v?nován francouzskému 
armádnímu chirurgovi Larreyovi, odhalen Ň. 1Ň. Ň005, návrh socha?e Jaromíra Blažka 
31 
 
Hromadný hrob – 1 šachta, v lokalit? Liché vinohrady, památkov? neoznačeno 
Hromadný hrob – 1 šachta, v lokalit? Doliny nad rybníkem, památkov? neoznačeno 
 
Telnice  
Boží muka – v lokalit? Na lopat?, bod, kolem kterého byla v dob? bitvy soust?ed?na 
obrana francouzských jednotek v Telnici 
Boží muka – R?žová ul., údajn? hromadný hrob, neznámý počet šachet 
Kostel sv. Jana Křtitele a fara – zde byla situována obrana franc. Jednotek v Telnic, 
na farním ú?ad? p?ed bitvou odpočíval císa? Napoleon 
Pomník zvaný „kopjafa“ – v parku p?ed mate?skou školou, d?ev?ný s szekelskými 
symboly, odhalen r. 2006 z iniciativy Svazu Maďar? v Brn? 
Hromadný hrob – ň šachty, na poli v lokalit? Odm?rky, památkov? neoznačeno 
Hromadný hrob – Ň šachty, v lokalit? Malá dráha, památkov? neoznačeno 
Hromadný hrob – 1 šachta, v polích v lokalit? Za telnickým h?bitovem a cestou 
z obce k sokolnické železniční stanici, památkov? neoznačeno 
 
Tvarožná 
Santon s kaplí P. Marie Sněžné z r. 1834 – kopec po levé stran? silnice do obce, svah 
byl p?ed bitvou upraven ženisty, dodnes jsou patrné tři pásy okopů, byla zde umíst?na baterie 
1Ř d?l ke st?elb? proti útok?m Rus?. P?vodní název kopce nad obcí Tvarožná je Pad?lek 
a nové jméno, Santon, mu dali francouzští vojáci v roce 1Ř05. Podle nejpravd?podobn?jšího 
vysv?tlení proto, že jim p?ipomínal svým tvarem podobná návrší v Egypt?, jimž práv? tak 
?íkali.  
Valhubertův pomník – na pravé stran? silnice p?ed obcí, na pam?? franc. generála 
Valhuberta, odhalen v r. 2000 
Kosmákův kříž  – vlevo, u cesty z Tvarožné, p?vodní k?íž z r. 1Řřň Ěautor ji?íkovický 
Matouš Plot?nýě byl nahrazen r. 1ř4ň novým Ěautor Josef Michekě, nad údajným hrobem 
padlých  
Hromadný hrob padlých ruských vojáků – pod novogotickým kostelem sv. Mikuláše 
z r. 1ŘŘ1, označeno pomníkem p?ed kostelem 
Pomník padlým v bitv? Tří císařů – mramorový, na JV úbočí Santonu, po pravé 
stran? naučné stezky sm?rem od obce, odhalen r. 1řŘ7 
32 
 
Hromadný hrob  -1 šachta, v lokalit? U božích muk sv. Rocha, severn? od obce, p?i 
staré cest? z Brna do Olomouce, památkov? neoznačeno 
Pam?tní deska – na návsi proti obecnímu ú?adu, na památku krvavých boj? v obci 
b?hem bitvy 
Replika francouzského osmiliberního d?la – na návsi, p?vodní umíst?ní na vrchu 
Santon, výtvarný autor Vladimír Drápal 
 
Újezd u Brna  
Kaple sv. Antonína Paduánského – ve svahu nad obcí, p?edpokládá se, že odsud byla 
st?elbou rakouských d?l sm?rem k Telnici zahájena slavkovská bitva 
Bývalý mlýn – v obci, dnes sklady, b?hem bitvy válečný lazaret, objekt p?ipomíná 
Tolstoj v románu Vojna a mír, ve dvo?e je umíst?na pam?tní deska 
Pomník Pieta – v obci u rybníku, na pam?? padlým civilist?m, autor Nikos ůrmutidis 
 
Velatice  
Bez památných objekt? ve vztahu k bitv? 
 
Velešovice   
Ruská pam?tní kaple – naproti objektu „Staré pošty“, na pravé stran? staré 
rousínovské silnice, obklopena vzrostlými stromy. Vybudována zásluhou ruské šlechtičny na 
pam?? ruských d?stojník? padlých v bitv? 
Pomník s d?lostřeleckou hlavní – po levé stran? staré rousínovské silnice v kopci za 
„Starou poštou“, na pam?? rakouského majora Frierenbergera, odhalen Ň. 1Ň. 1řř5, auto?i Ivo 
Koukola, Jaroslav Kotulán, Dpt. Josef Dan?k a Baterie ůusterlitz 
Hromadný hrob – 1 šachta, v lokalit? Za ruskou kapličkou, vedlejší pozemek, dne 5. 
11. 1ř0Ř zde byly p?evezeny a uloženy ostatky padlých voják? z bývalého tzv. Hamrova lomu 
od Holubic 
 
Zbýšov  
Pomník Tří císařů – na návrší nad obcí, vlevo nad silnicí Zbýšov-Blažovice, odhalen 
17. ř. Ň005, auto?i Václav Pyllmajer a Martin Hotárek, symboly ň sloup? a slavkovského 
slunce 
33 
 
Podstavec pod bývalým litinovým křížem z r. 1870 nad hromadným hrobem – 
pod obcí v lokalit? První díly a Zadní díly, ostatky z t?íšachtového hrobu byly r. 1Řň6 
odvezeny na t?iceti vozech do K?enovic a uloženy do hromadného hrobu v lokalit? Na bojišti 
a poblíž Krch?vku 
Zvonice Panny Marie Sedmibolestné – na návsi, postavena r. 1Řň6 jako dík za 
p?ežití útrap slavkovské bitvy, v rozích jsou zazd?né d?lové koule nalezené v okolí 
 
Žatčany 
Bývalý mlýn Na hrázi – s částí bývalého zámku, ve štítu jsou zazd?né d?lové koule 
ze slavkovské bitvy 
Hráz bývalého Žatčanského rybníka – dnes silnice, po hrázi po prohrané bitv? 
ustupovala spojenecká armáda 
 
Souhrn 
Na slavkovském bojišti se nachází ř6 památných objekt?, které mají vztah k bitv?. 
Mimo bojišt? se nachází dalších 17 památných objekt? Ěve Slavkov? 4, v Brn? a jeho okolí 
1ňě. Jedná se zejména o: 
ňŇ hromadných hrob? 
Ň5 staveb, které m?ly p?ímou souvislost s bitvou 
Ň4 pomník?, vybudovaných na památku bitvy a jejích ob?tí 
Ř drobných sakrálních staveb, které souvisejí s bitvou, nebo byly postaveny po bitv? 
jako pomníky Ěboží muka, k?ížeě 
5 terénních útvar? – významných bod? pro pr?b?h bitvy ĚŽurá?, Santon, Staré 
vinohrady, hráze rybník?ě 
1 smírčí k?íž 
1 smírčí kámen 
1 pam?tní sloupek 
4 ostatní objekty ĚOssarium a Muzeum Brn?nska u Mohyly míru, zeď obory 
v Sokolnicích, Ruská kapleě 
 
 
 
 
34 
 
3. Seznam použité související literatury 
 
Použité mapové služby 
ČUZK ĚŇ014ě. Katastrální mapy [webová mapová služba WMS]. [1:Ň000]. [vid. 15. Ř. 
Ň014]. Dostupné z: http://services.cuzk.cz/wms/wms.asp 
ČUZK ĚŇ014ě. Ortofoto [webová mapová služba WMS]. [1:2000]. [vid. 15. 8. 2014]. 
Dostupné z: http://geoportal.cuzk.cz/WMS_ORTOFOTO_PUB/WMService.aspx 
NPU ĚŇ014ě. C1 Identifikace objekt? paGIS. [webová mapová služba WMS]. 
[1:10000].Dostupné z: http://mapy.npu.cz/ůrcGIS/rest/services/WMS/uzident/MapServer. 
 
Mapové podklady 
ůrchiválie Úst?edního archivu zem?m??ictví a katastru. Císa?ské povinné otisky stabilního 
katastru 1:2 880 – Čechy © Český ú?ad zem?m??ický a katastrální 
Mapy 1. vojenského mapování - http://oldmaps.geolab.cz  © 1st Military Survey, Section No. 
xy, ůustrian State ůrchive/Military ůrchive, Vienna. © Laborato? geoinformatiky 
Univerzita J.E. Purkyn? - http://www.geolab.cz. © Ministerstvo životního prost?edí 
ČR - http://www.mzp.cz 
Mapy Ň. vojenského mapování - http://oldmaps.geolab.cz © Ňnd Military Survey, Section No. 
xy, ůustrian State ůrchive/Military ůrchive, Vienna. © Laborato? geoinformatiky 
Univerzita J.E. Purkyn? - http://www.geolab.cz. © Ministerstvo životního prost?edí 
ČR - http://www.mzp.cz 
Mapy ň. vojenského mapování - http://oldmaps.geolab.cz © Mapová sbírka Univerzity 
Karlovy - http://www.natur.cuni.cz/mapcol/ 
 
Literatura 
CASTLE, I. (2010): Slavkov 1805. P?eklad Ji?í Hutečka. Praha : Amercom SA. 94 s. ISBN 
978-83-261-0628-6. 
ČIŽMÁ?OVÁ, J. (2004):  Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezsku. Praha : Libri, 2004. s. 
276. ISBN 80-7277-249-X. 
DROZDOVÁ, E., UNGER, J., SMRČKů, V., N?MEČKOVÁ, ů., KRUPů, P. ĚŇ010ě: 
Traumatická léze pánve u germánské kněžny pohřbené v mohyle Žuráň (jižní Morava, 
Česká republika). Jižní Morava, roč. 46, sv. 49, s. 7-18. ISSN 0449-0436. 
FIDLER, J. (2005): Slavkovská encyklopedie : válka roku 1805 a bitva u Slavkova. Brno : 
35 
 
Jota. 278 s. ISBN 80-7217-381-2. 
GARNIER, J. (2005): Austerlitz: 2 décembre 1805. Paris: Fayard. 457 p. ISBN 978-
2213627298. 
HůNÁK, J., KOPECKÝ, F. Ě1řř7ě: Stará pošta a slavkovská bitva. Brno : Nakladatelství 
AVE. 23 s. ISBN 80-902242-2-9. 
HOCHEL, M. a kol. (2010): Bojiště bitvy tří císařů u Slavkova, průvodce po památkové zóně. 
Ň. vyd. Brno: ČSNS. Ň04 s. ISBN ř7Ř-80-254-6229-4. 
KůLÁBOVÁ, M. a kol. (2005): Blažovice a bitva u Slavkova. Blažovice: Obec Blažovice. 
59s. 
KERAUTRET BONAPARTE, M., MADEC, G. Correspondance générale, publiée par la 
Fondation Napoléon, Tome cinquieme : Boulogne, Trafalgar, Austerlitz, 1805. Paris: 
Fayard, 2008. 1 128 p. ISBN 978-2-213-63721-1. 
KREJČI?ÍK, P., KREJČI?ÍKOVÁ, K. (2008): Návrh plánu ochrany památkové zóny Území 
bojiště bitvy u Slavkova. Valtice: ůteliér Krejči?ík. 
KOPECKÝ, F.  (1996): Stará pošta a bitva tří císařů. Brno : Ave - Jaromír Hanák. 
24 s. ISBN 80-902242-2-9. 
KOPECKÝ, F. ĚŇ006ě: 200 let tradic bitvy u Slavkova. Brno : Onufrius. ISBN 80-903432-5-2. 
http://www.frantisekkopecky.estranky.cz/clanky/clanky/200-let-bitvy-u-slavkova/ [on 
line] 
KOPECKÝ, F. (2009): O slavkovské bitvě – dopady a tradice. Brno : Onufrius. 193 s. ISBN 
978-80-90381-6-1.  
KOVů?ÍK, J. ĚŇ00ňě: Napoleonova tažení. I – Vítězné roky. T?ebíč : Akcent. 485 s. ISBN 80-
7268-261-X. 
KOVů?ÍK, J. ĚŇ00Řě: Dobyvatel Bonaparte. T?ebíč: ůkcent. 5Ň6 s. ISBN ř7Ř-80-7268-571-
4. 
KOVů?ÍK, J. ĚŇ01ňě: Slavkov 1805 – Napoleonův největší triumf. T?ebíč : Akcent, 2013. 
608 s. ISBN 978-80-7268-983-5. 
KRÁL, ů. B. (1988): Mlčící svědkové bitvy. In DůCÍK, T.. Psal se rok 1805. Ivančice : 
Okresní muzeum Brno-venkov. s. 8–12. 
KV?T, R. ĚŇ00ňě: Duše krajiny. Staré stezky v proměnách věků. Praha: Academia. 195 s. 
ISBN 80-200-1012-2. 
MICHAJLOVSKIJ-DANILEVSKIJ, A. I. (1993): Bitva u Slavkova 1805 : první bitva cara 
Alexandra s Napoleonem. Brno : Moravské zemské muzeum. 6Ň s. ISBN 80-7028-
36 
 
052-2. 
MUDRA, M. (1958): Přehled památných míst slavkovského bojiště. In SVůTO?, S. Bitva u 
Slavkova 2. prosince 1805. Její příčiny a průběh, průvodce po bojišti. 1. vyd. Praha : 
Naše vojsko. s. 23–26. 
PůCÁKOVÁ – HOŠ?ÁLKOVÁ, B., PETR?, J., RIEDL, D., SVOBODů, ů. M. Ě1řřřě: 
Zahrady a parky v Čechách, na Morav? a ve Slezsku. Praha: Libri. 51ř s.  
PARQUIN, CH. (2007): Napoleonův kavalerista : Paměti kapitána Parquina. Praha : Elka 
Press. 341 s. ISBN 978-80-87057-01-8. 
PERNES, J., FUČÍK, J., HůVEL, P. a kol. Pod císařským praporem. Historie habsburské 
armády 1526-1918. Praha : Elka Press, 2003. 555 s. ISBN 80-902745-5-2. 
POULÍK, J. (1995): Žuráň in der Geschichte Mitteleuropas. Slovenská archeológia, roč. 4ň, 
čís. 1, s. 27 - 109. ISSN 1335-0102. 
PYLLMůYER, V. ĚŇ011ě: Co je slavkovské bojišt?. In HOCHEL, M. a kol. (2010): Bojiště 
bitvy tří císařů u Slavkova, průvodce po památkové zóně. Ň. vyd. Brno: ČSNS. s. 33 - 
34. 
SVOBODA, M. (2010): Nový kříž na hromadném hrobě francouzských vojáků v Mikulově. 
Jižní Morava, roč. 46, sv. 4ř, s. Ň51 - 253. ISSN 0449-0436. 
ŠEDIVÝ, I., B?LINů, P., VILÍM, J., VLK, J. Ěeds.ě ĚŇ001ě: Napoleonské války a české země. 
Praha. 
ŠPůTNÝ, J., PYLLMůJER, V. Petice za zachování krajinného rázu Slavkovského 
bojišt?. Bulletin ČSNS. ?íjen 1řř7, čís. ň, s. Ň-6. 
UHLÍ?, D. ĚŇ005ě: Bitva tří císařů. Slavkov/Austerlitz 1805. 2. vyd. Brno: Ave. 159 s. ISBN 
80-86831-01-9. 
UHLÍ?, D. ĚŇ010ě: Slunce nad Slavkovem. ň. vyd. T?ebíč: ůkcent. 47Ň s. ISBN ř7Ř-80-7268-
777-0. 
UHLÍ?, D. ĚŇ011ě: T?i armády v bitv? u Slavkova. In HOCHEL, M. a kol. (2010): Bojiště 
bitvy tří císařů u Slavkova, průvodce po památkové zóně. Ň. vyd. Brno: ČSNS. s. 27 – 
32. 
Z?ÍDKůVESELÝ, F., ŠMÍDů, V., UHLÍ?, D. (1993): Bitva u Slavkova. 1. vyd. Brno: Šifra, 
k.s., 1993. 
 
Internetové zdroje 
http://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Slavkova 
37 
 
Československá napoleonská společnost, o.s. http://napoleonska-spolecnost.cz/rok1805.htm 
La Fondation Napoléon < http://www.napoleon.org/fr/home.asp> 
http://www.austerlitz.org/  
http://www.frantisekkopecky.estranky.cz/clanky/clanky/200-let-bitvy-u-slavkova/1--tradice-
bitvy.html 
http://www.zamek-slavkov.cz/cz/bitva-1805/ 
http://www.slapanice.cz/zamek/ 
http://www.sokolnice.cz/ 
http://www.podoliubrna.cz/index.php?nid=4624&lid=cs&oid=604409 
http://www.morava-napoleonska.cz/cz/pamatky-na-morave/navrsi-zuran-a-slavne-rude-
slavkovske-slunce/ 
 
Obrázky 
The Department of History, United States Millitary ůcademy ĚŇ006ě: Rozestavení vojsk 1. 
prosince 1Ř05 večer. 16.ň.Ň006. Dostupné z 
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Battle_of_Austerlitz,_Situation_at_1800,_1_
December_1805.png [on line] 
The Department of History, United States Millitary ůcademy ĚŇ006ě: Situace na bojišti Ň. 
prosince 1Ř05 ve 14:00. 16.ň.Ň006. Dostupné z 
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Battle_of_Austerlitz_-
_Situation_at_1400,_2_December_1805.png [on line] 
 
 
II. Popis metody/metod zpracování  
 
Jedná se o podrobný krajiná?sko-analytický výkres se zákresem kulturn?-historických 
hodnot a kompozičních vztah?, významných z hlediska uchování kulturního d?dictví KPZ 
Území bojišt? bitvy u Slavkova. Mimo existujících hodnot a jev? v současné krajin?, jsou 
v závislosti na níže uvedených definicích, ve výkresu obsaženy i jevy zaniklé. Součástí 
výkresu je i postižení rušivých jev?, které snižují hodnotu a narušují historické asociativní a 
kompoziční vazby zdejší krajiny. Výkres je vytvo?en na aktualizovaném podkladu 
ZůBůGED v m??ítku 1 : 10 000. Mapová legenda zahrnuje hodnoty a jevy uplat?ující se 
v rámci vymezeného území. Vedle obecn? známých kategorií Ěnap?. v legend? obsažené 
38 
 
kategorie historicky a architektonicky cenných staveb a soubor?ě obsahuje legenda i 
specifické kategorie definované v rámci ?ešení projektu. Definice specifických kategorií je 
uvedena v tab.č.ň. 
 
Tab.č.ň: Definice specifických kategorií vyskytujících se v legend? KPZ Území 
bojišt? bitvy u Slavkova. 
Osídlení Urbanistické 
hodnoty 
Plocha sídla vymezená v m??ítku krajinné památkové zóny zahrnuje 
plochy zástavby, navazující zahrady a sady včetn? ploch občanského 
vybavení a včetn? ploch výrobních a skladových objekt? a areál? a 
ve?ejná prostranství sídla v podob? zpevn?ných ploch a ploch zelen? 
obklopených zástavbou nebo ležících na okraji ploch zástavby. Jedná se 
o skutečn? využívanou plochu obyvateli a uživateli sídla. Plocha sídla se 
vymezuje pro zobrazení plošného a prostorového rozsahu sídla v?či 
okolní krajin? a nemusí být totožná s d?ív?jšími hranicemi intravilánu, 
ani s nov? vymezenými hranicemi zastav?ného území. 
 Hranice 
zastav?ného území 
Území vymezené územím plánem nebo postupem podle zákona 
č.1Řň/Ň006 Sb., o územním plánování a stavebním ?ádu Ěstavební 
zákoně. Nemá-li obec takto vymezené zastav?né území, je zastav?ným 
územím zastav?ná část obce vymezená k 1. zá?í 1ř66 a vyznačená 
v mapách evidence nemovitostí Ěintraviláně. 
 Plocha sídla Plocha sídla vymezená v m??ítku krajinné památkové zóny zahrnuje 
plochy zástavby, navazující zahrady a sady včetn? ploch občanského 
vybavení a včetn? ploch výrobních a skladových objekt? a areál? a 
ve?ejná prostranství sídla v podob? zpevn?ných ploch a ploch zelen? 
obklopených zástavbou nebo ležících na okraji ploch zástavby. Jedná se 
o skutečn? využívanou plochu obyvateli a uživateli sídla. 
Plocha sídla se vymezuje pro zobrazení plošného a prostorového rozsahu 
sídla v?či okolní krajin? a nemusí být totožná s d?ív?jšími hranicemi 
intravilánu, ani s nov? vymezenými hranicemi zastav?ného území. 
 Hradišt? Hradišt? Ěna Morav? také hradiskoě je místo, které bylo v minulosti 
ohrazeno Ěopevn?noě. Místo plnilo r?zné funkce, zejména sloužilo jako 
sídlo, místo ?emeslné výroby, sm?ny a kultu. P?i nebezpečí poskytovalo 
ochranu okolnímu obyvatelstvu a jeho majetku. Pojem se používá pro 
opevn?né polohy od neolitu po počátek vrcholného st?edov?ku. Podle 
polohy místa v krajin? rozd?luje moderní v?da dále hradišt? na výšinná, 
ostrožná či blatná. 
Plošné části 
historické 
kulturní 
krajiny – 
svébytné 
krajinářské 
celky 
Obora, bažantnice Obora je druh honitby s podmínkami pro intenzivní chov zv??e, jejíž 
obvod je trvale ohrazen či jinak uzp?soben, aby bylo zabrán?no zv??i 
z obory voln? vybíhat.  
Bažantnice je část honitby s vhodnými podmínkami pro intenzivní chov 
bažant?. 
 Historická zahrada, 
park 
ůrchitektonická a vegetační kompozice vytvo?ená za estetickým účelem, 
která obvykle kompozičn? navazuje na reprezentační sídlo Ěn?kdejšíhoě 
majitele nebo jinou významnou stavbu a s níž vytvá?í jeden celek. 
Součástí parku je rovn?ž parkov? upravená krajina, jako p?echod mezi 
parkem a hospodá?sky využívanou krajinou. 
39 
 
Plošné části 
historické 
kulturní 
krajiny 
zaniklé 
plochy 
zem?d?lskéh
o, lesního, 
vodního a 
rybničního 
hospodaření 
Orná p?da P?vodní zaniklá plocha orné p?dy, která významn? dotvá?ela specifický 
charakter jádrové oblasti historické kulturní krajiny. 
 Louky a pastviny P?vodní zaniklá plocha luk a pastvin vn? vymezené plochy sídla, která 
významn? dotvá?ela specifický charakter jádrové oblasti historické 
kulturní krajiny. 
 Rodinná zahrada P?vodní zaniklá plocha rodinné zahrady vybudované za produkčním a 
estetickým účelem navazující na obytnou zástavbu, která významn? 
dotvá?ela specifický charakter jádrové oblasti historické kulturní krajiny. 
 Vinice P?vodní zaniklé vinice, které významn? dotvá?ely specifický charakter 
jádrové oblasti historické kulturní krajiny. 
 Les a rozptýlená 
zele? 
P?vodní zaniklá plocha lesa či rozptýlené krajinné zelen?, která 
významn? dotvá?ela specifický charakter jádrové oblasti historické 
kulturní krajiny. 
 Vodní plocha P?vodní zaniklá vodní plocha, která významn? dotvá?ela specifický 
charakter jádrové oblasti historické kulturní krajiny. 
Liniové části 
historické 
kulturní 
krajiny 
Alej neovocná Cesta oboustrann? lemovaná stromo?adími, v nichž jsou stromy obvykle 
rozmíst?ny v pravidelných rozestupech. Dvou- nebo více?adá stromo?adí 
vynášejí trasu pozemní komunikace do prostoru a tím ji zviditel?ují. ůlej 
je proto d?ležitým orientačním činitelem a významným prost?edkem p?i 
organizování krajiny. V p?eneseném smyslu slova tvo?í alej cesta 
lemovaná um?leckými objekty Ě„alej soch“, „alej sfing“, „alej k?íž?“ě. 
Složená ze vzr?stných d?evin neovocných druh?, zpravidla ze strom? 
domácího p?vodu, nap?. dub?, líp, javor?. 
 Stromo?adí 
neurčené 
Um?lá výsadba jedné ?ady strom?, obvykle v pravidelných rozestupech. 
Zpravidla tvo?í doprovod komunikace, vodoteče p?írodní či um?lého 
kanálu, zvýraz?uje hranice pozemku nebo zem?d?lské kultury. Doložené 
historickými záznamy Ězejména mapy, plányě, nedochované v p?vodních 
d?evinách, u n?jž nelze s jistotou určit druhové složení v podstatném 
historickém období. 
 Historický 
hospodá?ský 
liniový útvar  
 
Um?le Ěčlov?kemě vybudovaný útvar liniového charakteru spojený 
s hospodá?skou činností, který vedl k  zlepšování hospodá?ského 
využívání území Ěčasto souvisel s majetkoprávními vztahyě. Je možné 
zde ?adit nap?. mez Ěpruh neobhospoda?ované p?dy často tvo?ené 
trvalým travním porostem, k?ovinami nebo stromy umíst?ný mezi dv?ma 
pozemkyě, agrární terasa Ěčlov?kem vytvo?ené terénní stupn?, určené 
k p?stování plodin, vázané na pahorkatiny, vrchoviny a hornatinyě, 
kamenný snos/kamenice Ěčlov?kem vytvo?ené kamenné valy vázané na 
zem?d?lskou činnost; kamenné snosy vznikly jako d?sledek čišt?ní 
pozemk? od kamen? a jejich následné ukládání na hranicích jednotlivých 
40 
 
pozemk?ě, hráz Ěum?lá liniová stavba budovaná nap?íč nebo podél toku, 
určená ke vzdutí vodní hladiny, zadržování povodní, ochran? okolních 
pozemk? a majetk? p?ed vodou, úprav? vodního toku, apod.ě 
 Historická cesta Historická liniová stavba jako spojnice mezi významnými uzly v krajin?, 
na kterých se v historii uskuteč?ovala doprava osob nebo hmotného 
materiálu. Je možné zde ?adit silnice Ěcísa?ské, zemskéě, cesty Ězemské, 
obchodní, poštovní, lokální cesty, ale i polní a lesní cesty – nez?ídka 
úvozovéě, dále železniční trat? Ěúzkorozchodné i širokorozchodnéě, 
vlečky Ěželezniční dráha spojující hlavní železniční tra? s výrobním nebo 
zpracovatelským areálemě. 
 Solitérní 
strom/zaniklý 
solitérní strom 
V ploše samostatn? stojící strom nebo ke? s pohledovým a 
prostorotvorným významem, který obvykle tvo?í dominantu určité části 
krajiny. 
Znaky 
prostorových 
vztahů a 
identity 
Pohledové 
horizonty 
Místní pohledové vymezení a uzav?ení úzkého vizuálního krajinného 
prostoru dané reliéfem. 
 Krajinná dominanta Útvar nebo objekt ovládající n?kterou svou vlastností charakter krajiny 
či širší panorama. Z hlediska p?vodu lze rozlišit krajinné dominanty 
p?írodní nebo stavební i jejich kombinace. Z p?írodních útvar? se jako 
krajinná dominanta uplat?uje zejména kopec nebo skála, hora či výrazný 
solitérní strom nebo solitérní skupina strom?. Velmi často tvo?í 
krajinnou dominantu p?írodní útvar v symbiose s objektem vytvo?eným 
člov?kem, nap?. kopec se z?íceninou hradu, k?íž na skále aj. Z objekt? 
vytvo?ených člov?kem bývá krajinnou dominantou zejména hrad, kostel, 
kaple, zámek, k?íž, výrazná socha, z mladších stavebních objekt? viadukt 
železniční či silniční a další mosty, výrobní areál, komín, vysílač, 
vodojem, rozhledna, v?trná elektrárna.  
 Negativní 
dominanta 
Dominanta, která negativn? ovliv?uje kulturní nebo p?írodní hodnoty 
krajiny.  
 Místo významné 
události 
Lokalita nebo rozsáhlejší území, které je zpravidla spojeno 
s jednorázovou a historicky významnou událostí. M?že jít nap?íklad o 
místo, na n?mž se setkaly významné osobnosti nebo které inspirovalo 
vytvo?ení známého um?leckého díla. Jednat se m?že také místo, které 
má spojitost s rodišt?m či pobytem významné osobnosti. Velmi často 
bývá takovým místem území, na n?mž došlo k rozsáhlejšímu konfliktu 
Ěbojišt?, bitvaě nebo k  násilnému činu či nehod?. Místo nemusí mít 
povahu krajinné dominanty, jeho charakter je výrazn? asociativní. Bývá 
dopln?no stavebním či um?leckým objektem Ěpamátník, pomník, 
obelisk, socha, k?ížě, pam?tním kamenem, nápisovou deskou nebo jiným 
identifikačním objektem. O jakou událost šlo, m?že p?ipomínat také 
název místa, který je vyznačen v map? nebo písemnostech. 
 Bojišt? Bojišt? nebo též bitevní pole je krajinný prostor, ve kterém se odehrála 
bitva. Bitva je vojenské st?etnutí s vymezeným cílem mezi dv?ma či více 
stranami, ohraničené v čase a prostoru. Podle toho, zda se bitva odehrála 
v kratším nebo delším časovém úseku, zahrnovala útočné i obranné 
operace i zdržovací a ústupové boje r?zného rozsahu, z nichž n?které 
byly n?kdy samy o sob? označeny za bitvu. Výsledek bitvy je pokládán 
za rozhodný pro určité vojenské tažení, válečné období nebo celou válku.   
41 
 
 Místo 
nejvýznamn?jších 
boj? 
Operační nebo poziční prostor, linie nebo koridor, v n?mž došlo k 
bojovým operacím nebo st?et?m, které ovlivnily následující pr?b?h bitvy 
nebo rovnou rozhodly o jejím výsledku. Zde zpravidla došlo též k 
nejv?tším ztrátám na lidských životech, a proto jde zárove? o významné 
pietní místo. V p?ípad?, že na určitém bojišti došlo k bojovým operacím 
s tvrdými bojovými st?ety na více místech, má celé bojišt? charakter 
pietního území. 
 Významný 
vyhlídkový bod 
Místo otev?ené krajinné scény umož?ující výhled do okolní krajiny. 
Místo je zpravidla vyvýšené nad okolní terén, p?ípadn? lokalizované na 
terénní hran?. Je možné zde ?adit i vyhlídkové stavby, rozhledny Ěp?. 
Mohyla míru na Prackém kopci) 
 Kompoziční osy a 
vazby hlavní 
Kompoziční osy a vazby vytvá?ejí prostorový základ kompozice, 
Kompoziční osy jsou v krajinném prostoru fixovány nejčast?ji cestami, 
alejemi, lesními pr?seky, apod. Kompoziční osy mohou spojovat 
významné stavební objekty komponované krajiny Ězámky, hospodá?ské 
objekty a areály, kláštery, kostely, …ě.  
Mezi kompoziční vazby jsou ?azeny nehmotné spojnice mezi dílčími 
částmi kompozice Ěstavbami, areályě. Mohou být tvo?eny vizuálními 
nebo symbolickými vazbami. Vizuální Ěpohledovéě vazby definují 
prostorové vztahy na percepční úrovni Ěpohled, pr?hled, nadhled, 
podhledě a jsou často fixovány kompozičními osami Ěpr?hled alejí na 
zámek v ose cestyě. Symbolické vazby jsou spojeny s obsahovou náplní 
kompozice a p?edstavují kompoziční vztahy na znakové úrovni a 
vyjad?ují skryté souvislosti. 
Hlavní kompoziční osy a vazby jsou z hlediska kompozice zásadní. 
Ztráta kompozičních os této úrovn?, povede k zásadním zm?nám ve 
vlastnostech krajinné kompozice. 
 Kompoziční osy a 
vazby vedlejší 
Kompoziční osy a vazby vytvá?ejí prostorový základ kompozice, 
Kompoziční osy jsou v krajinném prostoru fixovány nejčast?ji cestami, 
alejemi, lesními pr?seky, apod. Kompoziční osy mohou spojovat 
významné stavební objekty komponované krajiny Ězámky, hospodá?ské 
objekty a areály, kláštery, kostely, …ě.  
Mezi kompoziční vazby jsou ?azeny nehmotné spojnice mezi dílčími 
částmi kompozice Ěstavbami, areályě. Mohou být tvo?eny vizuálními 
nebo symbolickými vazbami. Vizuální Ěpohledovéě vazby definují 
prostorové vztahy na percepční úrovni Ěpohled, pr?hled, nadhled, 
podhledě a jsou často fixovány kompozičními osami Ěpr?hled alejí na 
zámek v ose cestyě. Symbolické vazby jsou spojeny s obsahovou náplní 
kompozice a p?edstavují kompoziční vztahy na znakové úrovni a 
vyjad?ují skryté souvislosti. 
Vedlejší kompoziční osy a vazby vytvá?ejí kompoziční základ na nižší 
hierarchické úrovni. Ztráta kompozičních os této úrovn?, povede k 
zm?nám ve vlastnostech krajinné kompozice. 
 Významná 
vyhlídková cesta 
Cesta, umož?ující daleké výhledy do okolní krajiny, vnímaná scéna se 
prom??uje v závislosti na pohybu pozorovatele Ěčasto kočárové cestyě. 
Tyto cesty jsou nejčast?ji Ěne však bezpodmínečn?ě vedeny po 
horizontech nebo p?i horním okraji výrazné terénní hrany. 
 Významný 
otev?ený prostor 
Vizuáln? p?ehledná a prostorov? vymezená část krajiny, jejíž p?ehledný 
prostor je významný z hlediska vnímání památkových hodnot historické 
42 
 
krajiny.  
Významný otev?ený prostor je prostorov? vymezen nap?. okrajem 
lesního porostu, stromo?adím, alejí, okrajem porostu doprovodné zelen? 
nebo okrajem zástavby. Umož?uje vizuáln? vnímat jevy, jejich cennost 
spočívá nap?. v p?ítomnost cenných staveb, drobné architektury, 
um?leckých d?l nebo vegetačních prvk? Ěsolitérní stromy nebo skupiny 
strom?ě či v dochovanosti zám?rného Ěkomponovanéhoě prostorového 
člen?ní krajiny. 
Rušivé jevy Rušivé jevy plošné 
a liniové 
Jevy v krajin? fyzicky nebo vizuáln? narušující takové památkové 
hodnoty krajiny, které spočívají v p?ítomnosti a významu určitých jev? a 
vztah? mezi nimi. 
Jedná se zpravidla o fyzický nebo vizuální zásah do takové části území, 
jejíž dochovaný stav p?edstavuje kulturn?-historickou hodnotu v rámci 
území, o p?erušení vizuálních vazeb mezi jednotlivými prvky nebo 
částmi krajiny, o snížení významu či vizuální dominance prvku nebo 
části prostorové struktury krajiny.  
Rušivé jevy se identifikují jako stavby, technická za?ízení nebo využití 
území, které nevhodným zp?sobem degradují existenci, význam nebo 
čitelnost památkových hodnot krajiny, jejich význam? a vztah?. 
 Rušivé jevy bodové 
(stavby) 
Jevy v krajin? fyzicky nebo vizuáln? narušující takové památkové 
hodnoty krajiny, které spočívají v p?ítomnosti a významu určitých jev? a 
vztah? mezi nimi. 
Jedná se zpravidla o fyzický nebo vizuální zásah do takové části území, 
jejíž dochovaný stav p?edstavuje kulturn?-historickou hodnotu v rámci 
území, o p?erušení vizuálních vazeb mezi jednotlivými prvky nebo 
částmi krajiny, o snížení významu či vizuální dominance prvku nebo 
části prostorové struktury krajiny.  
Rušivé jevy se identifikují jako stavby, technická za?ízení nebo využití 
území, které nevhodným zp?sobem degradují existenci, význam nebo 
čitelnost památkových hodnot krajiny, jejich význam? a vztah?. 
 
Mapa s odborným obsahem byla zpracována v programu ůrcGIS, modulu ůrcMůP 
verze 10.Ň. v licenci ůrcInfo a to včetn? digitalizace a kartografického zpracování. 
Digitalizované objekty a mapové výstupy jsou zpracovány v sou?adnicovém systému S-JTSK 
K?ovak Eastnorth. Pod objekty se myslí bodové, liniové nebo plošné prvky, které jsou 
kulturní hodnotou, nebo kulturní hodnoty krajinné památkové zóny ovliv?ují. Pr?b?h prací 
probíhal ve t?ech etapách: 
1. Zpracování archivních materiál? Ěod začátku ?ešení projektuě 
Ň. Terénní pr?zkum a tvorba databáze objekt? s jejich geografické reprezentací ĚŇ01Ň 
– 2014) 
ň. ůnalýza současného a historického zp?sobu využití území Ětzv. landuseě 
4. Zpracování mapy a tvorba kartografické reprezentace objekt? Ě1. pol. Ň014ě.  
 
43 
 
Zpracování archivních materiál? spočívalo v georeferencování císa?ských otisk?  
v rozsahu krajinné památkové zóny včetn? rektifikace a následné vektorizace landuse. 
Georeferencování bylo provedeno pomocí modulu Georeferencing programu ůrcGIS.  
Vektorizace byla provedena ručn? v t?íd? prvk? a v geodatabázi ůrcGIS FileGeodatabase 
Ěgdbě, kde byla zkontrolována topologie objekt?. Následn? byl vektorizovaný landuse 
exportovaný do otev?eného formátu ShapeFile (shp).   
Tvorba databáze objekt? prob?hla na základ? terénních pr?zkum? v letech Ň01ň a 
Ň014 a zakreslena byla nad mapovými službami katastrální mapy a ortofoto poskytovanými 
Českým ú?adem zem?m??ičským katastrálním ĚČÚZKě. Objekty se statusem kulturní nebo 
národní kulturní památky, nebo objekty v památkovém zájmu byly srovnány s databází 
p?ír?stkových bod? paGIS pomocí mapové služby Identifikace objekt? paGIS poskytovanou 
Národním památkovým ústavem. 
ůnalýza současného a historického landuse byla provedena na dvou mapových 
vrstvách: vektorizovaném landuse císa?ských otisk? z let Ě1Řň6-ňŘě a současném stavu 
ZůBůGED® upraveném dle terénního pr?zkumu. Prolnutí a výb?r zaniklého historického 
landuse Ěve výsledné map? vrstva Zaniklé plochy zem?d?lského, lesního, vodního a 
rybničního hospoda?eníě bylo provedeno nástroji Merge a Select. 
Pro pot?eby zpracování mapy a tvorby kartografické reprezentace objekt? byly 
soubory ShapeFile p?evedeny na t?ídy prvk? do souborové geodatabáze a byla jim vytvo?ena 
kartografická reprezentace a popisky. Kartografická reprezentace uchovává p?esnou polohu 
objektu, i když jsou značky na map? z d?vodu lepší čitelnosti posunuty. Výsledná mapa byla 
exportována do formátu pdf.     
Data geografické databáze byla digitalizována v jednotlivých vrstvách do vektorového 
formátu shp ĚShapeFileě. Ke každé vrstv? je p?ipojena databáze ve formátu dbf. Jednotlivé 
mapové p?ílohy jsou uloženy jako mapové soubory ve formátu mxd. Mapové p?ílohy jsou 
poskytnuty také ve formátu pdf. Použité mapové podklady a mapové služby jsou uvedeny 
v kap. I. ň ĚSeznam použité literaturyě. 
 
III. Odkaz na příslušnou výzkumnou aktivitu 
 
Výstup byl zpracován v rámci ?ešení Programu Národní a kulturní identity ĚNůKIě 
Projekt VaV MK ČR DF1ŇP01OVV001 Ochrana a péče o historickou kulturní krajinu 
prost?ednictvím institutu krajinných památkových zón. Jedná se o výstup III. etapy projektu. 
44 
 
Jejím cílem je navrhnout a modelov? ov??it postupy pro identifikaci, interpretaci a prezentaci 
kulturn?-historických a p?írodních hodnot a vazeb KPZ, vč. podchycení a zhodnocení vývoje 
určujících prvk?, segment? a prostorových vztah? krajiny v prost?edí GIS.

Originál dokumentu:

digitální

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	průzkumy, posudky, zprávy
Druh dokumentu:	jiný průzkum, posudek, zpráva
Bližší specifikace:	administrativa k projektu vědy a výzkumu

Jméno souboru:

G0073657.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Podrazilová Hausknechtová Svatava

Popis dokumentu:

Kulturně historické hodnoty a kompoziční jevy krajinné památkové zóny Území bojiště bitvy u Slavkova - tex (krajinářsko-analytický výkres A); 
Projekt VaV MK ČR DF12P01OVV001 Ochrana a péče o historickou kulturní krajinu 
prostřednictvím institutu krajinných památkových zón; 
Program Národní a kulturní identity (NAKI) ;

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

2055386 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Pacáková Božena; Slašová Alena; Sokolová Klára; Trpáková Lenka;

Klíčová slova:

Památková zóna; Výzkum a vývoj;

Uživ. klíčová slova:

NAKI KPZ 2012-2015; NAKI KPZ;

Datum vzniku:

09.2014

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 7663994

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000084346
Název	Bojiště bitvy u Slavkova
Číslo ÚSKP	2112
ID právního stavu	84346 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

lokalita nebo její část

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 235

Název lokality: Bedřichovice

Reálný typ: ves

Kat. území: Bedřichovice

Obec: Šlapanice

ORP: Šlapanice

Okres: Brno-venkov

Kraj: Jihomoravský kraj

	Bojiště bitvy u Slavkova (prvek 7663994)
	vloženo ručně

Kód CZ: 607

Název lokality: Blažovice

Reálný typ: ves

Kat. území: Blažovice

Obec: Blažovice

ORP: Šlapanice

Okres: Brno-venkov

Kraj: Jihomoravský kraj

	Bojiště bitvy u Slavkova (prvek 7663994)
	vloženo ručně

Kód CZ: 53087

Název lokality: Curdík

Reálný typ: ves

Kat. území: Holubice

Obec: Holubice

ORP: Slavkov u Brna

Okres: Vyškov

Kraj: Jihomoravský kraj

Bojiště bitvy u Slavkova (prvek 7663994)

Kód CZ: 4089

Název lokality: Holubice

Reálný typ: ves

Kat. území: Holubice

Obec: Holubice

ORP: Slavkov u Brna

Okres: Vyškov

Kraj: Jihomoravský kraj

	Bojiště bitvy u Slavkova (prvek 7663994)
	vloženo ručně

Kód CZ: 6105

Název lokality: Jiříkovice

Reálný typ: ves

Kat. území: Jiříkovice

Obec: Jiříkovice

ORP: Šlapanice

Okres: Brno-venkov

Kraj: Jihomoravský kraj

	Bojiště bitvy u Slavkova (prvek 7663994)
	vloženo ručně

Kód CZ: 6766

Název lokality: Kobylnice

Reálný typ: ves

Kat. území: Kobylnice u Brna

Obec: Kobylnice

ORP: Šlapanice

Okres: Brno-venkov

Kraj: Jihomoravský kraj

	Bojiště bitvy u Slavkova (prvek 7663994)
	vloženo ručně

Kód CZ: 7191

Název lokality: Kovalovice

Reálný typ: ves

Kat. území: Kovalovice

Obec: Kovalovice

ORP: Šlapanice

Okres: Brno-venkov

Kraj: Jihomoravský kraj

Kód CZ: 7490

Název lokality: Kruh

Reálný typ: ves

Kat. území: Holubice

Obec: Holubice

ORP: Slavkov u Brna

Okres: Vyškov

Kraj: Jihomoravský kraj

	Bojiště bitvy u Slavkova (prvek 7663994)
	vloženo ručně

Kód CZ: 7561

Název lokality: Křenovice

Reálný typ: ves

Kat. území: Křenovice u Slavkova

Obec: Křenovice

ORP: Slavkov u Brna

Okres: Vyškov

Kraj: Jihomoravský kraj

	Bojiště bitvy u Slavkova (prvek 7663994)
	vloženo ručně

Kód CZ: 23340

Název lokality: Kříčeň

Reálný typ: ves

Kat. území: Podolí u Brna

Obec: Podolí

ORP: Šlapanice

Okres: Brno-venkov

Kraj: Jihomoravský kraj

	Bojiště bitvy u Slavkova (prvek 7663994)
	vloženo ručně

Kód CZ: 23098

Název lokality: Malé Hostěrádky

Reálný typ: ves

Kat. území: Hostěrádky

Obec: Hostěrádky-Rešov

ORP: Slavkov u Brna

Okres: Vyškov

Kraj: Jihomoravský kraj

	Bojiště bitvy u Slavkova (prvek 7663994)
	vloženo ručně

Kód CZ: 9411

Název lokality: Měnín

Reálný typ: býv. městys

Kat. území: Měnín

Obec: Měnín

ORP: Židlochovice

Okres: Brno-venkov

Kraj: Jihomoravský kraj

Kód CZ: 24422

Název lokality: Nádražní Čtvrť

Reálný typ: ves

Kat. území: Telnice u Brna

Obec: Telnice

ORP: Šlapanice

Okres: Brno-venkov

Kraj: Jihomoravský kraj

	Bojiště bitvy u Slavkova (prvek 7663994)
	vloženo ručně

Kód CZ: 23776

Název lokality: Pindulka

Reálný typ: víska

Kat. území: Podolí u Brna

Obec: Podolí

ORP: Šlapanice

Okres: Brno-venkov

Kraj: Jihomoravský kraj

Bojiště bitvy u Slavkova (prvek 7663994)

Kód CZ: 24689

Název lokality: Pod Nádražím

Reálný typ: ves

Kat. území: Holubice

Obec: Holubice

ORP: Slavkov u Brna

Okres: Vyškov

Kraj: Jihomoravský kraj

Bojiště bitvy u Slavkova (prvek 7663994)

Kód CZ: 12549

Název lokality: Podolí

Reálný typ: ves

Kat. území: Podolí u Brna

Obec: Podolí

ORP: Šlapanice

Okres: Brno-venkov

Kraj: Jihomoravský kraj

Kód CZ: 12753

Název lokality: Ponětovice

Reálný typ: ves

Kat. území: Ponětovice

Obec: Ponětovice

ORP: Šlapanice

Okres: Brno-venkov

Kraj: Jihomoravský kraj

	Bojiště bitvy u Slavkova (prvek 7663994)
	vloženo ručně

Kód CZ: 12891

Název lokality: Pozořice

Reálný typ: městys

Kat. území: Pozořice

Obec: Pozořice

ORP: Šlapanice

Okres: Brno-venkov

Kraj: Jihomoravský kraj

Kód CZ: 12898

Název lokality: Prace

Reálný typ: ves

Kat. území: Prace

Obec: Prace

ORP: Šlapanice

Okres: Brno-venkov

Kraj: Jihomoravský kraj

	Bojiště bitvy u Slavkova (prvek 7663994)
	vloženo ručně

Kód CZ: 23909

Název lokality: Rešov

Reálný typ: ves

Kat. území: Hostěrádky

Obec: Hostěrádky-Rešov

ORP: Slavkov u Brna

Okres: Vyškov

Kraj: Jihomoravský kraj

	Bojiště bitvy u Slavkova (prvek 7663994)
	vloženo ručně

Kód CZ: 14441

Název lokality: Sivice

Reálný typ: ves

Kat. území: Sivice

Obec: Sivice

ORP: Šlapanice

Okres: Brno-venkov

Kraj: Jihomoravský kraj

	Bojiště bitvy u Slavkova (prvek 7663994)
	vloženo ručně

Kód CZ: 68331

Název lokality: Slanisko

Reálný typ: ves

Kat. území: Sokolnice

Obec: Sokolnice

ORP: Šlapanice

Okres: Brno-venkov

Kraj: Jihomoravský kraj

Bojiště bitvy u Slavkova (prvek 7663994)

Kód CZ: 14687

Název lokality: Slavkov u Brna

Reálný typ: město

Kat. území: Slavkov u Brna

Obec: Slavkov u Brna

ORP: Slavkov u Brna

Okres: Vyškov

Kraj: Jihomoravský kraj

Kód CZ: 14893

Název lokality: Sokolnice

Reálný typ: ves

Kat. území: Sokolnice

Obec: Sokolnice

ORP: Šlapanice

Okres: Brno-venkov

Kraj: Jihomoravský kraj

	Bojiště bitvy u Slavkova (prvek 7663994)
	vloženo ručně

Kód CZ: 25485

Název lokality: Stará Pošta

Reálný typ: víska

Kat. území: Kovalovice

Obec: Kovalovice

ORP: Šlapanice

Okres: Brno-venkov

Kraj: Jihomoravský kraj

Kód CZ: 16088

Název lokality: Šlapanice

Reálný typ: město

Kat. území: Šlapanice u Brna

Obec: Šlapanice

ORP: Šlapanice

Okres: Brno-venkov

Kraj: Jihomoravský kraj

	Bojiště bitvy u Slavkova (prvek 7663994)
	vloženo ručně

Kód CZ: 16183

Název lokality: Šternov

Reálný typ: ves

Kat. území: Újezd u Brna

Obec: Újezd u Brna

ORP: Šlapanice

Okres: Brno-venkov

Kraj: Jihomoravský kraj

Kód CZ: 16335

Název lokality: Telnice

Reálný typ: ves

Kat. území: Telnice u Brna

Obec: Telnice

ORP: Šlapanice

Okres: Brno-venkov

Kraj: Jihomoravský kraj

Kód CZ: 16673

Název lokality: Třebomyslice

Reálný typ: ves

Kat. území: Žatčany

Obec: Žatčany

ORP: Židlochovice

Okres: Brno-venkov

Kraj: Jihomoravský kraj

	Bojiště bitvy u Slavkova (prvek 7663994)
	vloženo ručně

Kód CZ: 16815

Název lokality: Tvarožná

Reálný typ: ves

Kat. území: Tvarožná

Obec: Tvarožná

ORP: Šlapanice

Okres: Brno-venkov

Kraj: Jihomoravský kraj

	Bojiště bitvy u Slavkova (prvek 7663994)
	vloženo ručně

Kód CZ: 17023

Název lokality: Újezd u Brna

Reálný typ: město

Kat. území: Újezd u Brna

Obec: Újezd u Brna

ORP: Šlapanice

Okres: Brno-venkov

Kraj: Jihomoravský kraj

Kód CZ: 24242

Název lokality: Vážanice

Reálný typ: ves

Kat. území: Tvarožná

Obec: Tvarožná

ORP: Šlapanice

Okres: Brno-venkov

Kraj: Jihomoravský kraj

Kód CZ: 17347

Název lokality: Velatice

Reálný typ: ves

Kat. území: Velatice

Obec: Velatice

ORP: Šlapanice

Okres: Brno-venkov

Kraj: Jihomoravský kraj

	Bojiště bitvy u Slavkova (prvek 7663994)
	vloženo ručně

Kód CZ: 17374

Název lokality: Velešovice

Reálný typ: ves

Kat. území: Velešovice

Obec: Velešovice

ORP: Slavkov u Brna

Okres: Vyškov

Kraj: Jihomoravský kraj

Kód CZ: 53070

Název lokality: Zámek Sokolnice

Reálný typ: ves

Kat. území: Sokolnice

Obec: Sokolnice

ORP: Šlapanice

Okres: Brno-venkov

Kraj: Jihomoravský kraj

Bojiště bitvy u Slavkova (prvek 7663994)

Kód CZ: 19020

Název lokality: Zbýšov

Reálný typ: ves

Kat. území: Zbýšov

Obec: Zbýšov

ORP: Slavkov u Brna

Okres: Vyškov

Kraj: Jihomoravský kraj

	Bojiště bitvy u Slavkova (prvek 7663994)
	vloženo ručně

Kód CZ: 19280

Název lokality: Žatčany

Reálný typ: býv. městečko?

Kat. území: Žatčany

Obec: Žatčany

ORP: Židlochovice

Okres: Brno-venkov

Kraj: Jihomoravský kraj

Kód CZ: 26640

Název lokality: Špitálka

Reálný typ: býv. městská čtvrť

Kat. území: Slavkov u Brna

Obec: Slavkov u Brna

ORP: Slavkov u Brna

Okres: Vyškov

Kraj: Jihomoravský kraj

Bojiště bitvy u Slavkova (prvek 7663994)

Kód CZ: 67376

Název lokality: Telnice I

Reálný typ: díl území (dominantní)

Kat. území: Telnice u Brna

Obec: Telnice

ORP: Šlapanice

Okres: Brno-venkov

Kraj: Jihomoravský kraj

Bojiště bitvy u Slavkova (prvek 7663994)

Kód CZ: 67378

Název lokality: Telnice III

Reálný typ: díl území

Kat. území: Újezd u Brna

Obec: Újezd u Brna

ORP: Šlapanice

Okres: Brno-venkov

Kraj: Jihomoravský kraj

Bojiště bitvy u Slavkova (prvek 7663994)

Kód CZ: 67379

Název lokality: Újezd u Brna I

Reálný typ: díl hist. osady

Kat. území: Újezd u Brna

Obec: Újezd u Brna

ORP: Šlapanice

Okres: Brno-venkov

Kraj: Jihomoravský kraj

Bojiště bitvy u Slavkova (prvek 7663994)

Kód CZ: 67380

Název lokality: Újezd u Brna II

Reálný typ: díl území

Kat. území: Telnice u Brna

Obec: Telnice

ORP: Šlapanice

Okres: Brno-venkov

Kraj: Jihomoravský kraj

Bojiště bitvy u Slavkova (prvek 7663994)

Kód CZ: 70578

Název lokality: Nové Žatčany I

Reálný typ: díl území (dominantní)

Kat. území: Žatčany

Obec: Žatčany

ORP: Židlochovice

Okres: Brno-venkov

Kraj: Jihomoravský kraj

Bojiště bitvy u Slavkova (prvek 7663994)

Kód CZ: 70585

Název lokality: Žatčany I

Reálný typ: díl území (dominantní)

Kat. území: Žatčany

Obec: Žatčany

ORP: Židlochovice

Okres: Brno-venkov

Kraj: Jihomoravský kraj

Bojiště bitvy u Slavkova (prvek 7663994)

Kód CZ: 70598

Název lokality: Újezd u Brna IV

Reálný typ: retrodíl hist. osady

Kat. území: Újezd u Brna

Obec: Újezd u Brna

ORP: Šlapanice

Okres: Brno-venkov

Kraj: Jihomoravský kraj

Bojiště bitvy u Slavkova (prvek 7663994)

Kód CZ: 26639

Název lokality: Slavkov u Brna

Reálný typ: býv. hl. městská čtvrť

Kat. území: Slavkov u Brna

Obec: Slavkov u Brna

ORP: Slavkov u Brna

Okres: Vyškov

Kraj: Jihomoravský kraj

Bojiště bitvy u Slavkova (prvek 7663994)

Kód CZ: 26958

Název lokality: Židovská Obec

Reálný typ: býv. městská čtvrť židovská

Kat. území: Slavkov u Brna

Obec: Slavkov u Brna

ORP: Slavkov u Brna

Okres: Vyškov

Kraj: Jihomoravský kraj

Bojiště bitvy u Slavkova (prvek 7663994)

Kód CZ: 51195

Název lokality: Předměstí

Reálný typ: býv. městská čtvrť

Kat. území: Slavkov u Brna

Obec: Slavkov u Brna

ORP: Slavkov u Brna

Okres: Vyškov

Kraj: Jihomoravský kraj

Bojiště bitvy u Slavkova (prvek 7663994)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 93

Název hist. regionu: Slavkov u Brna

	Bojiště bitvy u Slavkova (prvek 7663994)
	vloženo ručně

Kód RS: 127

Název hist. regionu: Židlochovice

	Bojiště bitvy u Slavkova (prvek 7663994)
	vloženo ručně

Kód RS: 327

Název hist. regionu: Rousínov

	Bojiště bitvy u Slavkova (prvek 7663994)
	vloženo ručně

Kód RS: 332

Název hist. regionu: Brno-venkov

	Bojiště bitvy u Slavkova (prvek 7663994)
	vloženo ručně

Ke stažení Náhled Poslat žádost