Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

Program Národní a kulturní identity (NAKI) 
 
 
 
Průvodní zpráva k výsledku  
 
 
Nmap (specializovaná mapa s odborným obsahem) 
 
 
 
 
 
„Ohrožené kulturní dědictví 
v příhraniční oblasti SZ Čech“ 
(http://mapy.npu.cz/flexviewers/dopa/) 
 
 
 
 
 
 
 
Název projektu: „Dokumentace, digitalizace a prezentace ohroženého kulturního dědictví 
v příhraniční oblasti severozápadních Čech“ 
 
Identifikační kód projektu: DF12P01OVV009 
 
Předkladatel výsledku: 
 
Národní památkový ústav 
Adresa: Valdštejnské náměstí 3, 118 01 Praha 1 
IČ: 75032333 
Zastoupený: ing. arch. Naděždou Goryczkovou, generální ředitelkou  
 
Hlavní řešitel: 
PhDr. Petr Hrubý 
 
Spoluřešitelé (spoluautoři) 
Mgr. Eva Altová, Mgr. Tomáš Brož, Ing. Šimon Eismann, Mgr. Jan Frundl, Mgr. Jan Horák, 
PhDr. Vít Honys, Mgr. Antonín Kadlec, Mgr. Miroslav Kolka, Mgr. Tereza Konvalinková, 
Mgr. Alžběta Kratochvílová, Mgr. Ondřej Malina, Mgr. Jan Peer, PhDr. Kamil Podroužek, 
Ph.D., Mgr. Lucie Radová, Mgr. David Skalický, Mgr. Jaroslav Skopec, Mgr. Táňa Šimková, 
Bc. Michal Trněný, Mgr. Hana Veselá, Mgr. Jindřich Zajíc 
 
Ústí nad Labem 2015 
- 1 - 
I) CÍL VÝSLEDKU SPECIALIZOVANÁ MAPA S ODBORNÝM OBSAHEM, 
NAPLNĚNÍ PLÁNOVANÉHO CÍLE DLE PROJEKTU, PŘÍPADNĚ 
SPECIFIKACE ODLIŠNOSTÍ 
 
Cílem projektu NAKI – „Dokumentace, digitalizace a prezentace ohroženého 
kulturního dědictví v příhraniční oblasti severozápadních Čech“, identifikační kód 
projektu: DF12P01OVV009, je přispět k zachování kulturního dědictví v příhraniční oblasti 
severozápadních Čech, která je z hlediska historické zátěže a aktuálního stavu regionu jednou 
z nejproblematičtějších oblastí ČR.  
Jedním z prostředků k dosažení cíle bylo vytvoření databáze ohroženého nemovitého 
kulturního dědictví se zaměřením na technicko-stavební stav jednotlivých objektů a 
aktualizace údajů o technicko-stavebním stavu jednotlivých objektů. Vedle vytvoření 
příslušných datových sad ohrožených objektů památkového zájmu v technickém a 
metodickém rámci struktury stávajícího systému IISPP/GIS NPÚ byla předmětem projektu i 
jejich vizualizace a prezentace a to formou předkládané specializované mapy vybraných typů 
ohrožených památek. Odborná část mapy rovněž koresponduje s dalšími výsledky projektu, 
tedy metodikami dokumentace jednotlivých druhů památek. 
Specializovaná mapa s odborným obsahem, která je výsledkem uvedeného projektu je 
veřejně přístupným dokumentem na adrese mapového serveru Národního památkového 
ústavu -  http://mapy.npu.cz/flexviewers/dopa/.  Veškeré výsledky projektu, které byly získány 
v rámci dokumentace jednotlivých typů památek jsou v této mapě obsaženy a zveřejněny. 
Jedná se tak o dokumentaci následujícího ohroženého kulturního dědictví: 
 sakrální architektura, městské domy, lidová architektura a drobné památky. 
Mapa v souladu s původním záměrem projektu zahrnuje území Ústeckého kraje s přesahy do 
kraje Libereckého (lidová architektura) a Karlovarského (městské domy). Vyspělá 
technologická úroveň zpracování mapy však umožňuje velice jednoduché připojení dalších 
výsledků i z jiných oblastí, než které řešil projekt. Zároveň je možné i nadále mapu doplňovat 
o nová data, případně aktualizovat již prezentované výsledky. Z tohoto důvodu se 
předpokládá využití mapy i po skončení projektu. 
- 2 - 
 II) VLASTNÍ POPIS VÝSLEDKU 
 
Rozsah mapy 
Zobrazené území – mapová kompozice, dostupná veřejně v rámci mapového serveru 
Národního památkového ústavu1, se implicitně otevírá s náhledem sledovaného území - 
Ústeckého kraje. Rozsah oblasti, ve kterém byly podchyceny vlastní objekty, plynule přechází 
i do krajů Libereckého a Karlovarského. K tomuto primárnímu zaměření je třeba zdůraznit, že 
jde o mapu (mapovou kompozici) bezešvou, celorepublikovou a připravenou proto pojmout 
výsledky resp. odborný obsah v zásadě ze kteréhokoliv místa republiky. 
Pro strukturu dalšího popisu je účelné zmínit několik klíčových vlastností mapové kompozice: 
? mapa je bezešvá, integrující všechny objekty vědeckého zkoumání na základě 
prostorové lokalizace do jedné kompozice 
? základním způsobem kategorizuje zkoumané objekty podle typů pomocí legendy 
? poskytuje přímý přístup k odbornému materiálu daných objektů formou on-line 
odkazů 
? pracuje s několika funkčními typy polohopisných podkladů (viz dále) 
 
 
 
                                                            
1 http://mapy.npu.cz/flexviewers/dopa/ 
- 3 - 
 
 
 
 
Mapové podklady 
Jako podklady pro mapu byly zvoleny následující, veřejně dostupné polohopisné zdroje: 
 
? základní mapa ČR,2 topografická mapa z produkce Zeměměřického úřadu, funkční od 
malých měřítek (v našem případě horní měřítko projektu 1:1 935 000) až po 
velkoměřítkový náhled (cca 1:10 000), tohoto univerzálního efektu je dosaženo různou 
úrovní generalizace, fakticky se v celém rozsahu polopis renderuje (vykresluje) závisle 
na škále v šesti úrovních podrobnosti; mapa je odvozena ze základní báze 
geografických dat odpovídající podrobnosti 1:10 000, dále generalizované až po 1:1 
mil.; slouží k základní prostorové orientaci 
? katastrální mapa Českého úřadu zeměměřického a katastrálního3(dále ČÚZK), 
uplatňující se v měřítkovém rozsahu 1:5 000 až 1:945 (dolní hranice měřítka 
projektu); základní měřítka podle území sahají od 1:2 880, 1:2 000, 1:1 000 u 
rastrových map až po digitální katastrální mapu (na cca 60 % území); slouží pro 
detailní náhled na aktuální stav evidence vlastnických vztahů 
? ortofotomapa ČÚZK,4 barevná letecká fotomapa; pro přehled o aktuálním stavu a 
vzhledu krajiny 
? ortofotomapa z archivu Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu;5 
náhled na vzhled krajiny v první polovině padesátých let 20. století 
 
Kromě těchto podkladů dostupných na celém území státu jsou pro referenční účely 
v kompozici dále zařazeny podklady, pokrývající z principu dostupnosti jen část plochy 
republiky: 
 
? mapy pozemkového katastru (archiv ČÚZK);6 pro náhled na historické vlastnické 
vztahy do první poloviny 20. století 
? mapy prvního (1764-1768), druhého (1836-1852) a třetího (1876-1880) vojenského 
mapování;7 pro náhled krajiny, objektů a prostorových vztahů v příslušných 
historických obdobích 
 
                                                            
2 metadatový záznam služby viz 
http://geoportal.cuzk.cz/%28S%28bcn040qj2xwolymwzennyioa%29%29/Default.aspx?mode=TextMeta&side=
wms.AGS&metadataID=CZ-CUZK-AGS-ZM-P&metadataXSL=metadata.sluzba&head_tab=sekce-03-
gp&menu=3140 
3 metadatový záznam služby viz 
http://geoportal.cuzk.cz/%28S%28bcn040qj2xwolymwzennyioa%29%29/Default.aspx?mode=TextMeta&side=
wms.verejne&metadataID=CZ-CUZK-WMS-KM&metadataXSL=metadata.sluzba&head_tab=sekce-03-
gp&menu=3110 
4 metadatový záznam služby viz 
http://geoportal.cuzk.cz/%28S%28bcn040qj2xwolymwzennyioa%29%29/Default.aspx?mode=TextMeta&side=
wmts.uvod&metadataID=CZ-CUZK-WMTS-ORTOFOTO-P&metadataXSL=metadata.sluzba&head_tab=sekce-03-
gp&menu=3151 
5metadatový záznam 
http://geoportal.gov.cz/php/catalogue/libs/cswclient/cswClientRun.php?serviceName=default&format=applic
ation/pdf&id=50210752-9d9c-4f47-956b-1951c0a80137&lang=cze 
6 http://archivnimapy.cuzk.cz/ 
7 http://oldmaps.geolab.cz/ 
- 4 - 
 
 
 
 
Mapové podklady (polohopisy) je možno přepínat v menu tlačítka „podkladová mapa“, 
přičemž posuvníkem v dolní části okna je možné kontinuálně prolínat mezi po sobě 
následujícími položkami. 
 
 
 
 
 
 
Práce v mapě (uživatelské informace):  
Jak již bylo zmíněno, kompozice se primárně otevírá se zaměřením (rozsahem 
pohledu) na plochu Ústeckého kraje. V mapě se následně můžeme pohybovat 
pomocí nástrojů pro posuv a ovládání zoomu (viz obr.) odshora:  
? kruhový ovladač posuvu mapy, symbol zeměkoule uprostřed po kliku skočí 
na počáteční rozsah mapy 
? šipky < > umožnují vrátit se k předchozímu a následujícímu rozsahu mapy 
? posuvník měřítek mapy, po podržení ovládacího táhla se zobrazí číselně 
aktuální měřítko mapy 
? ikona ručičky – posuv mapy 
? ikony lupy + a - , zoom po kliku/označení obdélníku 
?  
 
Základním obsahovým elementem je mapová 
legenda, kterou zapneme stiskem tlačítka na horní 
nástrojové liště. Okno samotné je plovoucí, tj. za 
horní tmavý okraj je možné ho přemístit tak, aby 
nepřekáželo. 
Legenda sama zahrnuje symboly objektů aktuálně 
viditelných v mapovém okně.  
 
- 5 - 
 
Kromě vrstvy objektů  si můžeme do mapy, 
pro orientační účely, pod tlačítkem „odb. 
vrstvy“ zapnout (implicitně vypnuté) 
pomocné vrstvy administrativních hranic – 
vymezení měst, obcí s rozšířenou působností 
a krajů. 
 
 
 
 
 
 
 
 
V mapě jsou definované prostorové záložky, tj. 
náhledy na určená území, které je možné vyvolat 
ikonou knihy v horní liště. Klikem na ikonu se 
zeleným „+“ je možné přidat i záložku vlastní. 
 
 
 
 
 
 
 
 
- 6 - 
 Odborný obsah 
Základní přístup k obsahu poskytuje okno, které vyvoláme prostým kliknutím na ikonu 
objektu v mapě – například objektu sakrální architektury: . 
 Záhlaví „bubliny“ pak obsahuje zatřídění objektu do příslušné kategorie (odpovídající 
legendě).  
 
V okně jsou dále aktivní odkazy na vlastní odborné výstupy dokumentace celého projektu: 
? „kartu ohrožené památky“, odkaz nabízí stažení tiskového výstupu z databáze, 
začleněného do metainformačního systému (dále jen MIS), dokument sám je 
pak opatřen standardními metadatovými údaji (tj. popisem, klíčovými slovy, 
lokalizací, vazbami na další evidence IISPP, údaji o archivaci atd). 
 
 
 
 
? odkaz do „MIS“, otevírá okno metainformačního systému s výběrem 
dokumentů k příslušnému objektu, tedy nejen fotodokumentace, ale i další 
textové a grafické materiály: zaměření, půdorysy, mapy, atd. 
 
- 7 - 
 ? „klikem“ na samotný náhledový obrázek se dostaneme opět do MIS, avšak tentokrát 
přímo na vybranou reprezentativní fotografii 
 
 
 
 
V případě, že objekt ohroženého kulturního dědictví je kulturní památkou je možné použít: 
? odkaz „kulturní památka“ otevírá aplikaci MonumNet s příslušným záznamem 
ústředního seznamu kulturních památek 
 
 
 
?  odkaz „Tricius“ odkazuje na záznamy v katalogu knihoven a dokumentačních fondů 
opět s příslušným výběrem záznamů (položek katalogu. dokumentů) vázaných k 
k objektu 
- 8 - 
  
- 9 - 
Vyhledávání v mapové kompozici 
 
Obsah projektu je možno prohledávat pomocí nástroje (symbol dalekohledu) který aktivujeme na 
horní liště. Implicitně se vyvolá dialogové okno „vyhledávání v prvcích“.  
 
Primárně se nabízí fulltextové vyhledávání (tzv. atributový výběr) v názvech objektů. Např. 
při zadání slova „kostel“ vrátí projekt všechny objekty kostelů , seřazené do sloupcového 
přehledu: 
 
 
Klikáním na jednotlivé záznamy přehledu se posouváme v mapě na příslušné lokace. 
 
Obdobným způsobem se můžeme dostat atributovým vyhledáváním na specifické správní 
jednotky státu. Příslušnou administrativní vrstvu vybíráme, dříve něž zadáme hledaný text,  
v roletce dialogu výběru „z vrstvy“ vyhledávání. 
 
- 10 - 
 
Odpovědí je opět zvýraznění vyhledaného prvku v mapě, v našem modelovém případě např. 
obce s rozšířenou působností Děčín 
 
 
 
 
 
Pro úplnost je třeba poukázat i na možnost výběru prvků v mapě pomocí prostorového výběru 
Vyhledávací nástroj na něj přepneme v záhlaví okna 
 
 
Opět si nejprve vybereme odbornou vrstvu k prohledávání, následně tvar, kterým budemev mapě 
vybírat. Myší roztáhneme v mapě příslušný tvar – výsledkem je stejný výběr prvků jako u vyhledávání 
podle atributů, vyhledané prvky mají v mapě symbol dalekohledu.. 
 
- 11 - 
 
 
Obecnou vlatností všech otevíraných oken je možnost jejich roztahování v horizontálním i vertikálním 
směru pomocí  úchytu v pravém dolním rohu. 
 
 
S orientací v mapě nám rovněž může pomoci přehledová mapka, vysouvaná z pravého dolního rohu 
celého okna prohlížeče. Aktuální viditelný rozsah je znázorněn červeným obdélníkem, který je 
dynamický – tedy jeho posuvem je možné přímo posouvat výřez mapy v hlavním okně. 
 
 
 
V pravém horním rohu mapového projektu nalezneme pole pro textové hledání adres, kam 
přímo vpisujeme adresu a obec, abychom si z nabízených variant vybrali  tu správnou: 
- 12 - 
a dva odkazy na základní informace o projektu jako takovém. 
při 
dolním okraji mapové kompozice 
 
 vy
 
tabulka je záložkami rozčleněna na jednotlivé druhy objektů (v souhlasu s legendou) a klikem na řádek 
(nebo i více najednou při současném stisku klávesy Shift) si můžeme odpovídající symboly (objekty) 
zvýraznit v mapě. 
 
K atributům prvků můžeme přistupovat i pohledem přímo do atributové tabulky. Klikem na šipku 
suneme blok s řádky atributové tabulky prvků, viditelných v aktuálním rozsahu mapy 
- 13 - 
Další interakce atributové tabulky s mapou je dostupná v menu „možnosti tabulky“: 
 
Mapu je možné vy
 
 
tisknout pomocí nástroje se symbolem tiskárny: 
- 14 - 
 Typy památek 
Odlišné ikony v mapě slouží k snadnější orientaci mezi jednotlivými typy památek. Obdobně 
jako u výsledků projektu Nmet jsou rozděleny na 4 druhy: 
 
A) Drobné památky 
 
Výběr památek: Specializovaná mapa ohrožených drobných památek byla vytvořena pro 
území Ústeckého kraje, tj. pro okresy Děčín, Ústín nad Labem, Teplice, Most, Chomutov, 
Louny a Litoměřice.  
První etapa prací spočívala v zjištění počtu ohrožených drobných památek v daném 
území. Na základě historických mapových podkladů a na základě archivních rešerší byly 
vytipovány jednotlivé drobné památky, které potencionálně splňovaly kritérium 
ohroženosti. Na základě vytipovaných seznamů drobných památek byl prověřen stav 
drobných památek přímo v terénu. Stav jednotlivých drobných památek byl posouzen na 
základě metodického postupu uplatňovaného v rámci posuzování kvalifikace stavu 
kulturních památek na Národním památkovém ústavu. V rámci tohoto posuzování byly do 
konečného seznamu zařazeny památky, které splňovaly kritéria „stupně 4“ (havarijní stav) 
a „stupně 5“ (destruovaný stav). V rámci tohoto posuzování bylo v daném území celkem 
vytipováno 292 drobných památek (260 památek a 32 kulturních památek). Vzhledem ke 
skutečnosti, že celková evidence drobných památek pro dané území neexistuje, a 
jednotlivé památky byly vytipovány na základě různě kvalitních podkladů, není možné 
brát výsledné seznamy za konečné a neměnné. Je nutné počítat s průběžnou aktualizací 
seznamu, a to jak směrem nahoru (nalezení dalších ohrožených drobných památek přímo 
v terénu), tak směrem dolů (restaurování a obnova památky). V druhé etapě následovala 
vlastní dokumentační práce, jejíž výsledky slouží jako podklad pro naplňování odborné 
mapy, vedle vlastních dokumentačních prací byla provedena i archivní rešerše k dějinám 
jednotlivých památek. Archivní materiály se nepodařilo dohledat u všech památek. Ve 
třetí etapě prací bylo prováděno vlastní naplňování specializované mapy odborným 
obsahem, do specializované mapy byla zahrnuta evidenční karta, podrobná 
fotodokumentace, rozměry památky a vyhodnocení poškození. Všechny získané údaje pro 
drobné památky jsou v rámci specializované mapy volně přístupné. 
 
Odlišnosti: Ze souboru ohrožených drobných památek, které byly na počátku projektu 
vytipovány ke zdokumentování, nebyly zdokumentovány všechny vytipované, 
v některých případech naopak došlo ke zdokumentování jiných památek. Důvody pro tuto 
skutečnost jsou následující. U některých objektů bylo v terénu v průběhu řešení projektu 
zjištěno, že jsou opravené a nejsou tedy ohrožené. Některé objekty se nepodařilo v terénu 
nalézt, jejich stav byl již natolik torzální, že byly vlastníky daných pozemků zničeny či 
odvezeny, eventuálně došlo ke zcizení. V některých případech se naopak podařilo v terénu 
při vlastní dokumentaci nalézt nové objekty, které byly považovány za ztracené či nebyly 
zobrazeny na archivních podkladech. Nově nalezené památky byly následně řádně 
zdokumentovány. Výsledný počet zdokumentovaných památek je 294, oproti plánu tedy 
došlo k navýšení o dvě drobné památky. 
 
Specifika a způsoby dokumentace: V rámci dokumentace ohrožených drobných 
památek v době trvání projektu byla vytvořena certifikovaná metodika dokumentace 
drobných památek. Jednotlivé metody dokumentace byly ověřovány na jednotlivých 
typech ohrožených drobných památek. Vlastní dokumentační práce se v návaznosti na 
- 15 - 
zjištěné závěry z metodické činnosti soustředily především na standardizovaný odborný 
popis památky, kresbu památky (výběrově), fotodokumentaci památky, pořízení 
okótované fotografie a grafického vyhodnocení poškození památky, u vybraných památek 
byla provedena také dokumentace ve 3D pomocí laserového skeneru. Tyto metody 
dokumentace byly v rámci závěrů metodiky pro potřeby drobných památek shledány jako 
vhodné a dostatečně splňující nároky nutné na vypovídající dokumentaci drobných 
památek. Jednotlivé metody dokumentace byly provedeny u všech památek dle 
jednotného předem stanoveného postupu, aby bylo možné dostatečné odborné porovnání 
jednotlivých výstupů.  
 
B) Městské domy 
 
Výběr památek: Výběr objektů se soustředil především na historická jádra měst 
Jáchymov a Žatec. Aby byla postižena pokud možno celá šíře městské zástavby, nejen 
měšťanských domů, soubor žateckých a jáchymovských domů doplnily objekty z měst 
Benešov nad Ploučnicí, Česká Kamenice, Chřibská, Kadaň, Klášterec nad Ohří, Louny a 
Roudnice nad Labem.  
U všech vytipovaných domů (celkem 69) bylo základním kritériem výběru hodnocení 
stavebně technického stavu stupněm 4 – 5. Současně u nich absentovaly projekty na jejich 
obnovu a jejich vlastníci z velké části nekomunikovali s orgány státní památkové péče. U 
těchto objektů je při současném právním stavu vysoká pravděpodobnost jejich zániku a 
provedená dokumentace je pravděpodobně posledním dokladem jejich existence. 
 
Odlišnosti: Soubor předem vybraných objektů nebyl v průběhu plnění úkolu měněn. 
Domy nebyly dokumentovány stejným způsobem Zásadním problémem byla neochota 
vlastníků umožnit vstup do interiérů domů a jejich dokumentaci. Proto byla kompletní 
dokumentace exteriérů a interiérů provedena u 19 objektů. U zbývajících domů byla 
dokumentace provedena pouze u částí, které jsou přístupné z veřejných prostranství. Dva 
domy byly v průběhu prací celkově zrekonstruovány, a proto se dokumentace omezila 
pouze na exteriér. Jeden dům byl před zdokumentováním zcela zbořen. 
 
Specifika a způsoby dokumentace: Při dokumentaci se vycházelo z dostupné plánové 
dokumentace z archivů stavebních úřadů nebo již zpracovaných stavebně historických 
průzkumů. Tyto výkresy byly překresleny a nově do nich byly promítnuty změny, které se 
na domě projevily od prvotního zaměření. U některých domů byly pořízeny terénní náčrty 
se základními mírami, jeden dům byl geodeticky zaměřen. Pochopitelně se porovnával 
současný stav s historickými mapovými elaboráty, především s indikační skicou stabilního 
katastru.  
Samotná dokumentace spočívala v podrobné, zejména fotografické, dokumentaci všech 
dostupných částí objektu a to po jednotlivých částech místností. Dokumentace pak byla 
společně s podrobnými popisy strukturovanou formou zanesena do jednotného elaborátu 
tzv. Raumbuchu. Současně byla dohledány historické fotografie z dostupných archivních 
fondů.  
 
C) Lidová architektura 
 
Výběr památek: V roce 2015 pokračovala terénní dokumentace ohrožených památek 
lidové architektury na území severozápadních Čech (Ústecký kraj, Liberecký kraj). 
Dokumentace byl prováděna dle zařazení objektu do seznamu dokumentovaných 
památek, který vznikal na základě reálné rekognoskace fyzického stavu objektů v terénu. 
- 16 - 
Pro roztřídění objektů v terénu byla použita Zatřiďovací tabulka stavu památky, a to dle 
jednotlivých kategorií 1-5. Na základě tohoto terénního průzkumu a na základě existující 
dokumentace ve sbírkách NPÚ byly připraveny soupisy ohroženého kulturního dědictví, a 
to dle jednotlivých typů památek (drobné památky, sakrální architektura, městské domy, 
lidová architektura). Do těchto soupisů byly zařazeny ty památky, které dle uvedené 
Zatřiďovací tabulky patří do kategorie č. 4 (Havarijní stav) a č. 5 (Destruovaný stav). Na 
základě opakovaného místního šetření byla prováděna aktualizace priorit dokumentace. 
Vedle změny technického stavu objektu měly na přiřazení priority dokumentace vliv také 
sociální aspekty: vypořádání vlastnických vztahů, aktuální záměry majitelů a uživatelů, 
zpřístupnění objektu, jeho celková oprav před dokumentací, nebo zánik. Vedle aktualizace 
soupisů byla nadále prováděna také základní dokumentace jednotlivých objektů, která 
spočívala ve: fotodokumentaci objektu v interiéru, z exteriéru, standardizovaném popisu 
objektu, vyplnění tabulky stavebně-technického stavu, shromáždění materiálů z 
dokumentační sbírek NPÚ, u vybraných objektů či částí byla provedena stavební 
dokumentace a speciální dokumentace (dendrochronologie, skenování, frotáž, profilace, 
fotogrammetrie). 
 
Statistické údaje, odlišnosti: 
Ústecký kraj: v roce 2012 bylo vybráno k dokumentaci na základě kritérií ohrožených 
památek 59 objektů k provedení dokumentace. Z toho v okresu Ústí na Labem 1 objekt, 
v okrese Teplice 4 objekty, v okrese Most 1 objekt v okrese Louny 13 objektů, v okrese 
Děčín 10 objektů, v okrese Chomutov 11 objektů a v okrese Litoměřice 19 objektů. 
V průběhu projektu byl ze seznamu ohrožených památek vyřazen objekt zvonice 
v Mukařově (okr. Litoměřice), neboť spadal do seznamu ohrožených sakrálních památek, 
dále bylo vyřazeno 6 objektů. Z nich jeden zcela zanikl před dokumentací, čtyři byly 
z důvodů nevyjasněných majetkových vztahů nepřístupné a jeden objekt byl před 
dokumentací opraven a tím překlasifikován a vyřazen ze seznamu ohrožených památek. 
Do seznamu ohrožených památek lidové architektury určených k dokumentaci bylo 
během let 2013-2015 doplněno dalších 8 objektů. Šest objekt z důvodu zhoršení 
stavebního stavu a z něho vyplývající změny zatřídění, jeden objekt z důvodu stavebních 
úprav a z nich vyplývající změny zatřídění a jeden objekt z důvodů památkového zájmu 
doprohlášení za kulturní památku. Neúplná dokumentace je u objektu sýpky u č.p. 29 
v Mlékojedech KP 20690 / 5-2183 , který je z důvodů probíhajícího exekučního řízení 
nepřístupný. Celkem bylo v Ústeckém kraji zařazeno do databáze a zdokumentováno 
v rámci projektu NAKI 61 objektů ohrožených památek lidové architektury. 
 Liberecký kraj: v roce 2012 bylo vybráno k dokumentaci na základě kritérií ohrožených 
památek 25 objektů k provedení dokumentace. Z toho v okresu Liberec 10 objektů, v 
okrese Jablonec nad Nisou 1 objekty v okrese Semily 4 objekty a v okrese Česká Lípa 10 
objektů. V průběhu projektu byl ze seznamu ohrožených památek vyřazeny 2 objekty. 
Jeden byl z důvodů nevyjasněných majetkových vztahů nepřístupný (Víchová nad Jizerou, 
špýchar u č.p. 85), druhý byl před provedením dokumentace odstraněn (chlévy u č.p. 1 
v Pavlovicích). Jeden objekt byl z důvodu odprodání přeidentifikován (stodola u č.p. 51 
ve Žďáru). Do seznamu ohrožených památek lidové architektury určených k dokumentaci 
bylo během let 2013-2015 doplněny další 4 objekty. Jeden objekt z důvodu zhoršení 
stavebního stavu a z něho vyplývající změny zatřídění, jeden objekt byl z důvodu 
stavebních úprav a z nich vyplývající změny zatřídění a dva objekty z důvodů 
památkového zájmu prohlášení za kulturní památku. Celkem bylo v Libereckém kraji 
zařazeno do databáze a zdokumentováno v rámci projektu NAKI 27 objektů ohrožených 
památek lidové architektury. 
- 17 - 
V rámci projektu bylo do databáze zařazeno a zdokumentováno 88 objektů ohrožených 
památek lidové architektury. 
 
Specifika a způsoby dokumentace: 
Architektura vesnických staveb se svou typickou nepravidelností a členitostí klade 
pochopitelně mnohem větší nároky na znalosti a dovednosti při provádění dokumentace, 
než architektura moderní. Specifikem je nesouměrnost a jistá nepřesnost venkovské 
rukodělné práce a hojné užití stavebních materiálů, jako je hlína a dřevo, které hůře 
odolávají klimatickým vlivům a degradaci. Tím dochází k častějším deformacím 
stavebních konstrukcí vlivem jejich sesedání a ohýbání v případě roubení či hrázdění, 
vyplavování v případě hliněných omazávek a nepálených cihel. Při dokumentaci takto 
vzniklých nepravidelností a odchylek od původního stavu je potom častěji než v jiných 
případech nutné užívat metod jako je fotogrammetrie, geodezie a ortogonální metoda, 
které je dokáží přesněji postihnout nerovné tvary.  
Dalším specifikem je výrazné použití dřeva ve stavebních konstrukcích, které na jedné 
straně umožňuje výrazně četnější využití dendrochronologie k datování stavebních 
konstrukcí, na druhé straně klade vyšší nároky na dokumentátora k rozlišení druhotné 
užitného dřeva, které je u venkovských staveb, zejména u některých typů staveb (stodoly) 
nebo konstrukcí (krovy), zcela běžné. V ostatních materiálech je samozřejmě také běžné, 
ale ještě obtížněji rozlišitelné. 
V prostředí vesnických staveb je možné užívat stejných způsobů dokumentace, jako u 
kterýchkoliv jiných stavebních památek. Je však třeba přihlížet k jistým specifikům této 
skupiny staveb a pochopitelně k charakteristice a stavu zachování konkrétní objektu.  
Základní a zcela neodmyslitelným způsobem dokumentace je podrobná 
fotodokumentace.8 Dokumentační fotografie je třeba doplnit nějakou formou lokalizace 
zobrazeného objektu. Je záhodno, aby tato lokalizace byla provázána s plánovou 
dokumentací (např. číslování místností, oken, dveří). Plánovou dokumentaci stávajícího 
stavu lze vytvořit na základě měření objektu širokým spektrem dokumentačních technik a 
prostředků. Stavební a ortogonální měření patří mezi metody, které nejsou náročné na 
vybavení, avšak potencionálně velmi náročné na čas. Čas strávený v terénu 
bezprostředním kontaktem se stavbou však zpravidla slouží k velmi detailnímu poznání 
charakteru a stavu památky a může přinést cenné informace, které by jinak mohli být 
přehlédnuty. Stavební měření lze kombinovat s pokročilejšími technikami dokumentace, 
jako například fotogrammetrií, nebo geodetickým měřením. Geodetické měření je vhodné 
využít k zachycení celkových proporcí objektu, jeho nepravidelností, nedostupných míst, 
nebo polohu a její vztah s ostatními objekty. Takové zaměření lze využít jako podklad pro 
stavební měření a také ve formě zachycení vlícovací bodů pro fotogrammetrii. Pro rovinné 
objekty lze využít jednosnímkové fotogrammetrie, která umožňuje například zaznamenání 
struktury zdiva, nebo skladbu hrázdění a roubení. Výhodou této metody je časová i 
finanční nenáročnost. Získat prostorová data, umožňují další fotogrammetrické metody: 
průseková fotogrammetrie, stereofotogrammetrie, optická korelace. Zejména posledně 
jmenovaná metoda je v současnosti stále využívanější a umožňuje vytváření prostorových 
modelů detailů, celých objektů, i rozsáhlých areálů. Problémem jsou relativně veliké 
náklady na pořízení kompetentního vybavení. Tento problém se váže také k 3D skenování, 
které však umožňuje zhotovení velmi detailních prostorových modelů. V závislosti na 
použitém vybavení je možné skenovat jak nejdrobnější detaily, u lidové architektury 
především dekor, výrobní, provozní a destrukční stopy, ale také celé stavby. Výstupy 
                                                            
8  K této problematice se aktuálně vyjadřuje metodika: Ladislav BEZDĚK – Martin FROUZ, Digitální a 
digitalizovaná fotografie pro vědecké účely v památkové péči, Praha 2014. 
- 18 - 
jednotlivých skenerů je při tvorbě co nejkvalitnějšího modelu vhodné kombinovat. 
Nezastupitelný význam pro dokumentaci stavby má také slovní popis, který stejně jako 
stavební měření předpokládá detailní znalost objektu a je zhotoven na základě přímého 
pozorování jednotlivých jevů. Verbální popis umožňuje analýzu objektu a škálování do 
typologických řad. Specifickou úlohu má také volná kresba z ruky. Zkušený kreslíř může 
opět prostřednictvím bezprostředního pozorování zachytit jevy, které by mohly být na 
výstupech jiných dokumentačních technik nezřetelné. Kresebný záznam umožňuje 
uvědomění souvislostí, interakcí a stratigrafie. 
V prostředí vesnických staveb se užití dřeva jako stavebního materiálu často neomezuje 
na krovy, stropy a podlahy. Často jsou naopak ze dřeva stavěny celé domy, nebo alespoň 
jejich části. Z tohoto důvodu je pro dokumentaci vesnických staveb velmi důležité 
datování pomocí dendrochronologické analýzy. 
 
 
D) Sakrální památky 
Výběr památek: Předmětem výběru byly ohrožené kostely bez rozdílu konfese, resp. 
církevních sbory a dále prostorové kaple, případně jejich relikty vč. např. jejich 
výraznějších pozůstatků v rámci areálu (např. zvonice) na území Ústeckého kraje. Za 
základní kritérium velikosti objektu zde byl zvolen uzavřený vnitřní prostor umožňující 
sloužení liturgického obřadu, jde tedy o prostory s vnitřní plochou více než 1 m2 (nikoliv 
tedy výklenkové kaple s nikou apod.), případně jejich soubory například areály poutních 
kostelů a kaplí vč. obvodových hřbitovních zdí, márnic apod. Z hlediska dochovalosti u 
skutečně torzálních architektur bylo zásadním kritériem pro zařazení do této skupiny 
dochování alespoň reliktů obvodového zdiva viditelně nad úroveň terénu do výšky 
umožňující rozeznání vstupního, resp. okenních otvorů a dalších základních výpovědních 
znaků o architektonické dispozici (nikoliv tedy objekty, z nichž se dochovaly pouze 
relikty základů dochované přibližně v úrovni či pod úrovní terénu doprovázené rozptylem 
torz těžko identifikovatelných fragmentů ostění a zdiva po demolici) Dalším kritériem 
výběru byla ohroženost objektu (většinou liturgicky nevyužívané a léta zanedbané 
objekty, avšak v ojedinělých případech byly zařazeny i objekty na první pohled zachovalé 
v celistvosti a liturgicky funkční, avšak velmi vážně ohrožené staticky na úkor některých 
torzálních, avšak stabilizovaných a průběžně udržovaných torzálních architektur ve stavu 
dochování obvodového zdiva). Do výběru byly zahrnuty objekty památkově chráněné i 
nechráněné. 
 
Celkový počet: původně plánováno k dokumentaci na základě terénních poznatků a 
dalších veřejných i neveřejných informačních zdrojů 76 objektů (z toho 41 památkově 
chráněných). Protože reálný stav v terénu se poněkud lišil od původního plánu (některé 
objekty již byly komplexně opraveny, naopak byly nalezeny ohrožené objekty nové, došlo 
k dílčím změnám. Ponechány v seznamu byly některé zdokumentované objekty, kde 
v průběhu dokumentace či po jejím provedení došlo k dílčím opravám – např. exteriéru 
(takže aktuální vizuální stav se jako ohrožený již nemusí jevit). 
Skutečně zdokumentováno bylo: 78 objektů 
 
Provedené změny oproti plánu:  
Objekty vyřazené z prvotního seznamu k dokumentaci:  
Objekty prohlášená za kulturní památku:  
Javory, okr. Děčín, kostel sv. Prokopa - kostel byl komplexně zrekonstruován ještě před 
zahájením dokumentace 
- 19 - 
Konojedy, okr. Litoměřice, kostel Nanebevzetí Panny Marie - kostel prochází 
kompletní rekonstrukcí, v době připravované dokumentace již jeho stav neodpovídal 
klasifikaci ohrožené památky 
Krupka, okr. Teplice, kostel sv. Prokopa – jedná se o zakonzervované a zabezpečené 
stabilizované jádro obvodového zdiva kostela, které je již od 2. světové války uchováváno 
jako torzální architektura 
 
Ostatní památkově nechráněné objekty:  
Mikulášovice, okr. Děčín, kaple ve východní části města – kaple nebyla ani po 
opakované rekognoskaci nalezena 
Mezihoří, okr. Chomutov, prostorová kaple – kaple byla již v době zahájení projektu 
celkově opravena 
Objekty zařazené nově – náhrada za nedokumentované objekty: 
Sutom – kostel sv. Petra a Pavla – po prohlídce interiéru stav kostela vyhodnocen jako 
havarijní a zařazen nově do seznamu dokumentovaných objektů 
Nečemice – kostel sv. Bartoloměje – po prohlídce objektu byl jeho stav i přes aktuálně 
nově opravenou střechu a krovy vyhodnocen jako havarijní (statika) a nově zařazen do 
seznamu dokumentovaných objektů 
Šluknov-Království – grotta u 1. zastavení Křížové cesty – po prohlídce areálu Křížové 
cesty z důvodu destruovaného stavu nově zařazena do seznamu dokumentovaných objektů 
Šluknov-Království – grotta u 3. zastavení Křížové cesty – po prohlídce areálu Křížové 
cesty z důvodu destruovaného stavu nově zařazena do seznamu dokumentovaných objektů 
Světec-Úpoř – prostorová kaple - po prohlídce kaple vyhodnocen její torzální stav jako 
havarijní a zařazena nově do seznamu dokumentovaných objektů 
Jezeří – kaple prostorová - po prohlídce kaple in situ vyhodnocen její stav jako havarijní 
a zařazena nově do seznamu dokumentovaných objektů 
Sinutec – kaple sv. Víta - po prohlídce kaple vyhodnocen její stav i přes dílčí opravy 
stále jako havarijní a zařazena nově do seznamu dokumentovaných objektů 
 
Specifika a způsoby dokumentace: Všechny objekty byly dokumentovány následujícími 
metodami: fotodokumentace, verbální popis, zhodnocení technického stavu do excelové 
tabulky (pro exteriér a interiér), kresebná dokumentace formou zpravidla polního náčrtu 
se zachycením základních fotopohledů, u většiny soustředění nejvýznamnější historické 
fotodokumentace, event. dalších ikonografických podkladů (hist. pohlednice), resp. 
plánových podkladů. Vyhotovené podklady byly vloženy do systému MIS. V ojedinělých 
případech nebylo možno provést uspokojující fotodokumentaci a bližší charakteristiku 
detailů interiéru pro nepřístupnost (havarijní stav) či naprosto nevyhovující světelné 
podmínky (např. krov kostela Nanebevzetí P.Marie v Kryrech či mobiliář kostela sv. 
Markéty ve Vintířově – okenní otvory zabedněny). 
 
 
Technická data 
Práce na vizualizaci objektů zahrnutých do projektu probíhala v několika navazujících 
krocích.  
Pro vlastní sběr dat byla v databázovém prostředí FileMaker sestavena speciální relační 
databáze. Ta vychází, co do struktury, z NPÚ řadu let používané aplikace pro sběr dat pro 
evidenci ústředního seznamu kulturních památek. Tato struktura byla rozšířena o relačně 
provázanou sestavu záznamů, navrženou pro sledování stavu stavebních prvků objektů. Tento 
postup má výhody v tom, že uživatelé jsou zvyklí na metodu popisu objektů a způsob 
ovládání databázového prostředí. Druhá zásadní výhoda plyne z přímé vazby na identifikátory 
- 20 - 
objektů. Jak právního stavu (vazby na evidenci ÚSKP), tak prostorové (použití definičních a 
přírůstkových bodů PaGIS). 
 
Náhled diagramu základních vazeb na standardní kartu Ústředního seznamu památek: 
 
 
 
 
 
Karta popisu objektu, 
 
 
 
- 21 - 
obsahuje kromě identifikace, popisu a fotografické dokumentace především detaily stavebních prvků, 
respektive jevů, a to s ohledem na jejich stavebně-technický stav. Základní sledované parametry jsou 
zjevné z následující ilustrace. 
 
 
 
V průběhu modelování databáze se ukázala potřeba zachytit nejen předdefinované prvky a 
jejich vlastnosti (stav) ale i prvky do okamžiku průzkumu neznámé.  
V relační databázi byl proto zvolen mírně netradičně model tzv. „EAV“  „entita-atribut-
hodnota“9. K entitě (prvku nebo jevu) je možné uživatelsky doplnit atribut (klíčovou 
vlastnost), a k té pak přidat konkrétní hodnotu.10 
 
V praxi nasazení databáze tak vzniká v detailech prvků resp jevů za pochodu“ krom 
předdefinovaných hodnot fakticky i thesaurus dalších – doplňkových - jevů a jejich stavů: 
                                                            
9 Entity–attribute–value model (EAV), viz 
http://en.wikipedia.org/wiki/Entity%E2%80%93attribute%E2%80%93value_model 
10 k otázce komplexních vazeb v zde použité relační databázi viz: S. Love, Lane, Bowers: Using FileMaker 8, QUE 
Publishing Indianapolis, Indiana 2006, s. 153 a násl. 
- 22 - 
V našem případě se jejich počet během prvních měsíců naplňování databáze ustálil na cca 110 
párových položkách. Zároveň bylo v databázi určeno explicitně i jejich pořadí – pro systémový přístup 
k popisu objektu  (vše viz předchozí ilustrace). 
 
Do databáze samotné byly systematicky zařazeny rovněž listy tzv. raumbuchu. Ke každému objektu je 
tak možné vložit soubor pdf dokumentů, popisujících jednotlivé prostory objektu. 
 
 
Fyzicky je databáze umístěna na interním serveru územního odborného pracoviště v Ústí nad Labem. 
Zde je k dispozici ve víceuživatelském režimu pro vybrané spolupracovníky: Z bezpečnostních 
důvodů není prozatím prezentována veřejně. 
 
Naplněná databáze byla následně opatřena tiskovými výstupy ve formě standardizovaných karet. Tyto 
byly vytištěny do PDF formátu a zařazeny do Metainformačního systému (MIS). 
 
Pro mapový projekt byly z databáze PaGIS přímo převzaty prostorové identifikátory. Pro objekty 
s čísly domovními identifikátory definičních bodů, pro ostatní byly do PaGIS vloženy body 
přírůstkové a jejich kódy pak zavedeny do stejné role. Tento jednoduchý postup zaručil 100% 
kompatibilitu s prostorovou identifikací stávajích systémů NPÚ. Základní obsah databáze vstupující 
do etapy vizualizace mapovým projektem tak byl dán a zároveň se obohatila samotná prostorová 
databáze (určení objektů) v PaGIS. 
 
Databáze byla umístěna na mapovém serveru NPÚ, vizualizována prostředky ArcGIS (vystavěna 
legenda), a z vizualizace vytvořena mapová služba11 pro použití v mapovém projektu. 
Následující ilustrace dokumentuje ještě jednu vlastnost legendy, zařazenou až v průběhu projektu, a 
sice její rozčlenění na atributově shodné, ale vyčleněné objekty, u kterých není prozatímně k dispozici 
                                                            
11 podrobnosti ke službě online 
http://mapy.npu.cz/ArcGIS/rest/services/projekty/OhrozenePamatky/MapServer 
- 23 - 
celá šíře dokumentace. Takové obje databázi a vizualizovány, čímž je 
signalizován zájem o jejich další po stematicky odděleny od plně 
zpracovaných objektů. 
 
Mapový projekt sám je po stránce edí API Adobe Flex.12 Toto prostředí 
se jevilo jako vhodné pro uživatelsky a pro rozvinuté užití nad základními 
technologiemi užívanými v tzv. Flex-Viewer firmy ESRI verze 
3.6. Ten byl kompletně př kolik nestandardních  funkcí a 
nasazen na webový server. Do takto utvo mapová služba posaná výše, 
doplněny polohopisné podklady
? Výsledkem je sestava databáze>m ojekt. Ta je variabilní: data 
doplněná do databáze je m ehrát do zdroje mapového serveru, 
restartovat službu a ihned jsou V tomto bodě hraje roli již 
zmiňovaná bezešvost mapového pro y není nijak fyzicky děleno 
– je tedy možné „instatn
 
Mapová služba samotná je voln ímu, je tedy možné si ji připojit13 
                                                           
kty jsou již zařazeny v 
dchycení, zároveň jsou ale sy
technologie realizován v prostř
 atraktivní grafické rozhraní 
NPÚ. Jako základ projektu byl vzat 
eložen do českého jazyka, doplněn o ně
řeného projektu byla připojena 
 a definováno textové vyhledávání. 
apová služba>mapový pr
ožné jednoduše př
k dispozici online. 
jektu – území republik
ě“ publikovat odkudkoli. 
ě k dispozici i komukoli dalš
do vlastního mapového projektu i pro externí spolupracující instituce či jednotlivce. 
 
12 https://developers.arcgis.com/flex/ 
13 připojovací adresa: http://mapy.npu.cz/ArcGIS/rest/services/projekty/OhrozenePamatky/MapServer 
 
- 24 - 
  
III) NÁVRH VYUŽITÍ VÝSLEDKU (DEFINOVÁNÍ SUBJEKTŮ, KTERÉ BY MĚLY 
BÝT UŽIVATELI VÝSLEDKŮ NA ZÁKLADĚ SMLOUVY O VYUŽITÍ 
VÝSLEDKU) 
 
Specializovanou mapu bude možné využít v následujících oblastech: 
? dokumentace památek  
? pedagogika 
? obnova a restaurování památek 
? aktualizace a opravy mapových podkladů  
? územní plánování 
? vzdělávání a popularizace vlastivědy, regionální historie apod.  
? vytváření naučných stezek a informačních tabulí  
? propagace a marketing v rámci podpory cestovního ruchu 
 
Subjekty, s kterými bude uzavřena smlouva o využití výsledku (návrh): 
České vysoké učení technické, Fakulta architektury 
Biskupství litoměřické 
Společnost pro obnovu památek Úštěcka 
Krajský úřad Ústeckého kraje 
Univerzita Pardubice, Filosofická fakulta 
Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech 
 
Vedle výše uvedených subjektů bude Specializovaná mapa uplatněna a používána na všech 
pracovištích Národního památkového ústavu. Vzhledem k širokému rozsahu subjektů a uživatelů 
předkládané metodiky není možné uzavírat smlouvy o využití se všemi regionálními muzei, 
stavebními úřady či výkonnými orgány státní památkové péče. 
- 25 - 
 IV) SEZNAM POUŽITÉ SOUVISEJÍCÍ LITERATURY 
 
ALTOVÁ, Blanka, Kostely českých evangelických sborů z hlediska teorie kolektivní paměti, in: 
Variety české religiozity v dlouhém 19. století (1780–1918), Ústí nad Labem 2010, s. 326–332. 
Anforderungen an eine Bestandsdokumentation in der Baudenkmapflege. Arbeitsmaterialien zur 
Denkmaplflege in Brandenburg Nr. 1, Wünsdorf 2002. 
Archivní fondy ČR – Ministerstvo vnitra České republiky. Archivní fondy a sbírky v České 
republice. [online]. http://www.mvcr.cz/clanek/archivni-fondy-a-sbirky-v-ceske-republice-
386553.aspx 
Barevné úpravy kamene památkových objektů. Sborník přednášek z odborného semináře 
Společnosti pro technologie ochrany památek (STOP), Praha 2005. 
Barevnost kamene a kamenných prvků fasád. Sborník přednášek z odborného semináře 
Společnosti pro technologie ochrany památek (STOP), Praha 2004. 
BAUER, Otakar. Berní rula sv. 1. K edici berní ruly. Praha 1950. 
BAZAL, Karel, Pověsti Sedlčanska. Třetí díl, Paměti dávných křížků, Pelhřimov 2007. 
BEČKOVÁ, Kateřina, Svědectví Langweilova modelu Prahy, Praha 1996. 
BELIS, Jiří, Výtvarný vývoj varhanních skříní v Čechách, Praha 1988.  
BELISOVÁ, Nataša, Sloupková muka v Děčíně – Starém Městě, in: Děčínské vlastivědné 
zprávy 13, 2003, č. 1, s. 57. 
BELISOVÁ, Nataša, Zjánštěná item zjančená léta na Děčínsku, Děčín 2001. 
BELISOVÁ, Nataša, Zkamenělé osudy: z historie kamenných křížů na Děčínsku, Děčín 1994. 
BENEŠ, František. Berní rula sv. 10. Kraj Čáslavský I. Praha 1953. 
BENEŠ, František. Berní rula sv. 11. Kraj Čáslavský II. Praha 1955. 
BENEŠOVÁ, Marie, Česká architektura v proměnách dvou staletí, Praha 1984. 
Bezděk, L. a kol. (2011). Metodika pro elektronický pasport zpřístupněné památky. NPÚ 
ÚP Praha, 83 s., Praha 2011, ISBN 978-80-87104-87-3. 
BLÁHA Jiří – JESENSKÝ Vít – MACEK Petr – RAZÍM Vladimír – SOMMER Jan – 
VESELÝ Jan, Operativní průzkum a dokumentace historických staveb, Praha 2005. 
BLÁHA Jiří – JESENSKÝ Vít – MACEK Petr – RAZÍM Vladimír – SOMMER Jan – 
VESELÝ Jan, Operativní průzkum a dokumentace historických staveb, Praha 2005. 
BLAŽÍČEK, Oldřich Jakub – KROPÁČEK, Jiří, Slovník pojmů z dějin umění, Praha 1991. 
BLAŽÍČEK, Oldřich Jakub, Slovník památkové péče, Praha 1962. 
BOGUSZAK, František – CÍSAŘ, Jan, Vývoj mapového zobrazení Československé socialistické 
republiky III. – Mapování a měření českých zemí od poloviny 18. století do počátku 20. století, Praha, 
1961. 
BRAUN, Joseph, Der christliche Altar, München 1924. 
BREJCHOVÁ-STEINOVÁ, Nataša, Památky Děčínska. Vzestup a pád křížové cesty v Království u 
Šluknova, Děčínské vlastivědné zprávy 11, 2001, č. 1, s. 58–61. 
BRZOBOHATÝ, Jan – DRKAL, Stanislav (eds.). Karolinský katastr slezský 1 – 2. Praha 
1972 – 1973. 
BUBEN, Milan, Encyklopedie heraldiky, Praha 2003. 
BUKAČOVÁ, Irena – FÁK, Jiří, Paměť krajiny I. – VII., Mariánská Týnice 2006–2013. 
BUMBA, Jan, České katastry od 11. do 21. století, Praha, 2007. 
BURDOVÁ, Pavla – CULKOVÁ, Dagmar – ČÁŇOVÁ, Eliška – LIŠKOVÁ, Marie – 
RAJTORAL, František (eds.). Tereziánský katastr český 3, Dominikál. Praha 1970. 
BUŠKO, Cezary – CHOROWSKA, Malgorzata –PIEKALSKI, Jerzy, Średniowieczna działka 
mieszczańska przy ulicy Igielnej 14 we Wrocławiu, Śląskie Sprawozdania Archeologiczne, Wroclaw 
1996. 
CÍLEK, Václav, Krajiny vnitřní a vnější: texty o paměti krajiny, smysluplném bobrovi, areálu 
jablkového štrůdlu a také o tom, proč lezeme na rozhlednu, Praha 2002. 
CÍLEK, Václav, Makom: kniha míst. Praha 2004. 
- 26 - 
COOPEROVÁ, Jean Campbell, Ilustrovaná encyklopedie tradičních symbolů, Praha 1999. 
ČADKOVÁ, Iva – ZAHRADNÍKOVÁ, Magda . Berní rula sv. 15. Kraj Hradecký IV. Praha 2011. 
ČADKOVÁ, Iva – ZAHRADNÍKOVÁ, Magda. Berní rula sv. 14. Kraj Hradecký III. Praha 2009. 
ČADKOVÁ, Iva – Zahradníková, Magda. Berní rula sv. 24. Plzeňsko II. Praha 1954. 
ČADKOVÁ, Iva – Zahradníková, Magda. Berní rula sv. 25. Plzeňsko III. Praha 2003. 
ČADKOVÁ, Iva – ZAHRADNÍKOVÁ, Magda. Berní rula sv. 4 a 5. Kraj Bechyňský. Praha 2013. 
ČERVINKA, Pavel, Česká sakrální krajina, in: Venkovská krajina 2004. Brno 2004, s. 11–14. 
Die Stadtkirche St. Marien zu Pirna (hrsg. A. Sturm), Pirna 2005. 
DOSKOČIL, Karel, Berní rula sv. 2. Popis Čech. Praha 1954. 
DOSKOČILOVÁ, Marie, Berní rula sv. 23. Kraj Plzeňský. 1. díl . Praha 1952. 
DRÁPALA, Daniel a kol., Příběhy staletími vyprávěné. Drobné sakrální památky na Rožnovsku, 
Rožnov pod Radhoštěm 2004 
DREYHAUSEN, Walter von, Die Alten Steinkreuze in Böhmen und Sudetengau, Reichenberg –
Leipzig 1940. 
ECKSTEIN, G., Empfehlungen für Baudokumentationen. Bauaufnahme – Bauuntersuchung. 
Arbeitsheft 7, Landesdenkmalamt Baden- Württemberg, Stuttgart 2003. 
Feiler, Jesse, FileMaker 8, Projects and techniques to get the job done, SAMS Publishing, Indiana, 
Indianapolis 2006. 
FROLEC, Václav – VAŘEKA, Josef, Lidová architektura (encyklopedie). Praha, 1983 (2. vydání 
2007). 
FROLEC, Václav, Lidová architektura na Moravě a ve Slezsku. Brno, 1974. 
GAŽI, Marin – PAVELEC, Petr (edd.), Český Krumlov, 2010. 
GIRSA, Václav – HOLEČEK, Josef, Projektování obnovy stavebních památek, Praha 2008. 
GIRSA, Václav, Předprojektová a projektová dokumentace v procesu péče o stavební 
památky, ČVUT Praha, 2004. 
GROSSMANNN, G. Ulrich, Eifuhrung in die historische Bauforschung, Darmstadt 1993. 
HAAS, Antonín, Berní rula sv. 27. Kraj Prácheňský. 1 díl. Praha 1954. 
HAAS, Antonín, Berní rula sv. 28. Kraj Prácheňský II. Praha 1954. 
HAASOVÁ- JELÍNKOVÁ, Marie, Berní rula sv. 18. Kraj Kouřimský 1. díl. Praha 1952. 
HAASOVÁ -JELÍNKOVÁ, Marie, Berní rula sv. 19. Kraj Kouřimský 2. díl. Praha 1952. 
HALL, James, Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění, Praha 1991. 
Handreichung zur Bestandsuntersuchung und Dokumentation, Halle 2010. 
HANZL, Zdeněk a kol., Kámen v rukodělné výrobě českého venkova, Praha 2003. 
HAUBERTOVÁ, Květa – HOFMANN, Gustav – LEŠICKÝ, Ladislav, Soupis západočeských 
urbářů. 2 pol. 13. století – 1773. Plzeň 1993. 
HAUSEROVÁ, Milena, Příspěvek k diskusi o oknech obytných staveb ve středověku, Svorník 2, 
2004, s. 79–90. 
HAUSEROVÁ, Milena, Špičky tepelné techniky ve středověku, in: DULLA, Matůš ( (ed.), Kapitoly 
z historie bydlení, Praha 2014, s. 27–60. 
HAUSEROVÁ, Milena, V kameni nebo ve dřevě?, in: DULLA, Matůš ( (ed.), Kapitoly z historie 
bydlení, Praha 2014, s. 11–26. 
HEROUT, Jaroslav, Slabikář návštěvníků památek, Praha 1994. 
HEROUT, Jaroslav, Staletí kolem nás (přehled stavebních slohů), Praha 1963. 
HEROUT, Jaroslav, Staletí kolem nás: přehled stavebních slohů, Praha 2002. 
HEROUT, Jaroslav, Vývoj gotického domu měšťanského v Čechách, Praha 1952. 
HLAVÁČEK Ivan (a kol.), Vademecum Pomocných věd historických, Praha 1988. 
HLAVSA, Václav a kol., Malá Strana – Menší Město pražské, Praha 1983. 
HORÁK, Jan, Použití moderních dokumentačních metod na příkladu kaple Nejsvětější Trojice v 
Chlumci, rkp. diplomové práce, Ústí nad Labem, 2011. 
HORYNA, Mojmír – UHER, Vladimír, Kryštof Dientzenhofer, Praha 2005. 
HRADECKÝ, Emil, Berní rula sv. 26. Kraj Podbrdský. Praha 1952. 
HRUBÝ, Petr (red), Nová využití pro staré kostely sborník statí z konference v Teplicích 23.–26. 
10. 1997, Ústí nad Labem 2002. 
HRUBÝ, Petr, Šlechtické sepulkrální památky Litoměřicka do počátku 18. století jako historický 
pramen, Ústí nad Labem 2010, s. 20. 
- 27 - 
CHALUPA, Aleš – ČECHURA, Jaroslav – RYANTOVÁ, Marie, Berní rula sv. 8 – 9. 
Boleslavsko. Praha 2002. 
CHALUPA, Aleš – LIŠKOVÁ, Marie – NUHLÍČEK, Josef – RAJTORAL, František 
(eds.). Tereziánský katastr český. Svazek 1 – 2, Rustikál, Praha 1964. 
CHODURA, Radko – KLIMEŠOVÁ, Věra – KŘIŠŤAN, Alois, Slovník pojmů sakrálního 
výtvarného umění, Kostelní Vydří 2001. 
CHOROWSKA Malgorzata, Średniowieczna kamienica mieszczańska we Wrocławiu, Wroclaw 
1994. 
CHOROWSKA, M. – LASOTA, C., Rekonstrukcja układu działek w blokach przyrynkowych we 
Wrocławiu, Kwartalnik Historii Kultury Materialnej, Wroclaw 1995 
CHUDÁREK, Zdeněk, Ochrana historického detailu a jeho záchranná dokumentácia, in: 
Pamiatky – príroda 18, 1987, s. 173–175. 
JANÁK, Pavel, Sto let obytného nájemného domu v Praze, Styl 13(18), 1933–34, s. 15–65. 
JESENSKÝ, Vít – RYKL, Michael, Hloubkový stavebně historický průzkum pro potřeby 
památkové péče. Dějiny staveb 2001, Plzeň 2002, s. 67–82. 
JOHN, Jan – KOVÁŘ, Miroslav (edd.), Opracování kamene, Praha 2006. 
KAREL, Tomáš, Pozdně gotické domy města Touškova, Průzkumy památek I, 1996, s. 31–40. 
KAŠE, Jiří – ŘÍHOVÁ, Vladislava – STRÁNÍKOVÁ, Jana, Literatura a archivní prameny jako 
podklad průzkumu nemovitých památek – se zaměřením na sochařská díla a drobnou literaturu, 
přehled a čítanka (nejen) pro budoucí restaurátory, Pardubice 2012. 
KAŠIĆKA, F., Stavebně historický průzkum (skripta ČVUT), Praha 2002. 
KIBIC, Karel –FIŠERA, Zdeněk, Historické radnice Čech, Moravy a Slezska I-II, Praha 2009–10. 
KIBIC, Karel ml., VANĚK, Vojtěch, Středověká sakrální architektura na Čáslavsku, Praha 2010. 
KIBIC, Karel ml., VANĚK, Vojtěch, Středověká venkovská sakrální architektura na Kutnohorsku, 
Praha 2012. 
KIBIC, Karel ml., Vesnické kostely na panství cisterciáckého kláštera v Sedlci u Kutné Hory. 
Zprávy památkové péče 71, 2011/4, 281–288. 
KIBIC, Karel, Historické radnice, Praha 1988. 
KLVAČ, Pavel – MUSIL, Libor, O paměti křížů, Božích muk a kapliček, in: Veronica, 2003, roč. 
17, č. 5, s. 17–20. 
KODERA, Pavel, Obraz prostorového uspořádání domů na Starém Městě pražském v 
předbělohorských pozůstalostních inventářích, Svorník 6, 2008, s.113–126. 
KODERA, Pavel, Sklep či klenutije? Pokus o historicko-semantický rozklad staročeských výrazů 
pro klenbu, Svorník 5, 2007, s. 5–12. 
Kolektiv autorů, Historický atlas měst české republiky, Praha 1995–2013. 
Kolektiv autorů, Paměť měst: Městské památkové rezervace v českých zemích, Praha 1981. 
Kolektiv autorů, Péče o architektonické dědictví III. Vybrané kapitoly k tématu péče o stavební a 
umělecké památky. Praha 2009. 
Kolektiv autorů, Rathäuser und andere komunale Bauten, Jahrbuch für hausforschung band 60, 
Marburg 2010. 
Kolektiv autorů, Umělecké památky Čech I–IV, Praha 1977–182. 
Kolektiv autorů, Umělecké památky Prahy, Praha 1996–2012. 
Kolektiv autorů, Zříceniny historických staveb a jejich památková ochrana, Praha 1998. 
KOTYŠKA, Václav, Úplný místopisný slovník Království českého, Praha 1895. 
KOUKAL, Petr a kol., Péče o varhany a zvony, jejich památková ochrana, Praha 2006. 
KRČMÁŘ, Luděk – PROCHÁZKA, Zdeněk – SOUKUP, Jan, Zničené kostely, Domažlice 2004. 
KUBA, Jiří – ŠIMEK, Tomáš – ZAHRÁDKA, František, Soupis východočeských urbářů. 2 
polovina 13. století – 1776, Zámrsk 1997. 
KUBA, Jiří, Soupis východočeských urbářů – dodatky, in: Sborník východočeských archívů 8, 
2000; 10, 2005 
KUČA, Karel, Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku I-VIII, Praha 1996–2011. 
KUCHAŘ, Karel, Vývoj mapového zobrazení území Československé republiky I. díl - mapy českých 
zemí do poloviny 18. století, Praha 1959. 
- 28 - 
KURSCHBAUM, Engelbert (ed.), Lexikon der christlichen Ikonographie I–VIII, Rom – Freinurg – 
Basel – Wien, 1968–1976. 
LANGER, Jiří, Co mohou prozradit venkovské stavby?, Rožnov pod Radhoštěm 1997. 
LAVIČKA, Roman, Pozdně gotické kostely na rožmberském panství, České Budějovice 2013. 
LÁZNIČKA, Zdeněk, Typy venkovského osídlení na Moravě, Brno, 1946. 
LÍBAL, Dobroslav, Staré město pražské, Praha 1996. 
LISÁ, Eva, Berní rula sv. 31. Kraj Vltavský, Praha 1951. 
LIŠKOVÁ, Marie, Berní rula sv. 32. Kraj Žatecký. 1.díl, Praha 1954. 
LIŠKOVÁ, Marie, Berní rula sv. 33. Kraj Žatecký. 2. díl, Praha 1954. 
LÍVA, Václav, Berní rula sv. 3. Pražská města, Praha 1949. 
LORENC, Vilém, Nové Město pražské, Praha 1973. 
LOSOS, Ludvík – GAVENDA, Miloš, Štukatérství, Praha 2010. 
LOSOS, Ludvík, Vitráže, Praha 2006. 
Love, Scott, Lane, Steve, Bowers, Bob, Using Filemaker 8, QUE Publishing, Indiana, Indianapolis, 
2006, ss. 148-180. 
LURKER, Manfred, Slovník symbolů, Praha 2005. 
MACEK, Josef, K semantice středověkého domu a jeho vnitřního členění, Husitský Tábor 10, 
1991, s. 47–65. 
MACEK, Petr, Barokní architektura a stavitelství v severních Čechách, In: Barokní umění 
v severozápadních Čechách, Ústí nad Labem 2003, s. 33 – 57. 
MACEK, Petr, Standardní nedestruktivní stavebně-historický průzkum, Praha 1997, (2. vydání 
Praha 2001). 
MACEK, Petr, Standardní nedestruktivní stavebně-historický průzkum, Praha 2001. 
MATĚJKA, Bohuslav a kol., Soupis památek historických a uměleckých v království Českém, 
Praha 1897–1937. 
MENCL, Václav, České středověké klenby, Praha 1974. 
MENCL, Václav, Lidová architektura v Československu, Praha,1980. 
MENCL, Václav, Vývoj středověkého portálu v českých zemích, in Zprávy památkové péče 20, 
1960, s. 112 – 153. 
MENŠÍK Z MENŠTEJNA Jakub, O mezech, hranicích, soudu a rozepři mezní, In: Codex 
juris Bohemici 5, Praha 1883. 
MICHALOVÁ, Zdeňka, Konstrukce krovu severní věže poutního kostela Narození Panny Marie ve 
Vranově u Brna, in: Průzkumy památek 2012/I, s. 116 – 125. 
MUK, Jan, Výsledky výzkumu městského domu se zřetelem k vesnickému obydlí, Archaeologia 
historica 12, Brno-Strážnice 1987, s. 215–218. 
NAŇKOVÁ, Věra, Architektura 17. století v Čechách. In: Dějiny českého výtvarného umění II/1, 
Praha 1989, s. 249–278. 
NAŇKOVÁ, Věra, Architektura vrcholného baroka v Čechách. In: Dějiny českého výtvarného 
umění II/2, Praha 1989, s. 390–454.  
NEJEDLÝ, Vratislav – ADAMCOVÁ, Kateřina ad., Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a 
pilíře v Ústeckém kraji, Praha 2012. 
NEJEDLÝ, Vratislav – MAXOVÁ, Ivana – ZAHRADNÍK, Pavel, Mariánské, trojiční a další 
světecké sloupy a pilíře v okrese Svitavy, Praha 1997. 
NEJEDLÝ, Vratislav – MAXOVÁ, Ivana – ZAHRADNÍK, Pavel, Mariánské, trojiční a další 
světecké sloupy a pilíře v okrese Ústí nad Orlicí, Praha 1997. 
NEJEDLÝ, Vratislav – MAXOVÁ, Ivana – ZAHRADNÍK, Pavel, Mariánské, trojiční a další 
světecké sloupy a pilíře v okrese Rychnov nad Kněžnou, Praha 1999 
NEJEDLÝ, Vratislav – MAXOVÁ, Ivana – ZAHRADNÍK, Pavel, Mariánské, trojiční a další 
světecké sloupy a pilíře v okrese Náchod, Praha 2002 
NEJEDLÝ, Vratislav – MAXOVÁ, Ivana – ZAHRADNÍK, Pavel, Mariánské, trojiční a další 
světecké sloupy a pilíře v Karlovarském kraji, Praha 2004. 
NEJEDLÝ, Vratislav – MAXOVÁ, Ivana – ZAHRADNÍK, Pavel, Mariánské, trojiční a další 
světecké sloupy a pilíře v kraji Vysočina, Praha 2006. 
NEJEDLÝ, Vratislav – MAXOVÁ, Ivana – ZAHRADNÍK, Pavel, Mariánské, trojiční a další 
světecké sloupy a pilíře v Pardubickém kraji, Praha 2008 
- 29 - 
NEJEDLÝ, Vratislav – MAXOVÁ, Ivana – ZAHRADNÍK, Pavel, Mariánské, trojiční a další 
světecké sloupy a pilíře v Jihočeském kraji, Praha 2009. 
NUSEK, Jindřich – SVOBODA Jan a kol., Příběh kapliček – drobné sakrální objekty na 
Podblanicku, Vlašim 2001. 
NUSEK, Jindřich – SVOBODA, Jan, Příběh kapliček: drobné sakrální objekty na Podblanicku, 
Vlašim 2001. 
OUTRATA, Bohumil, Drobné sakrální stavby na Moravě: kaple a kapličky na Prostějovsku, 
Prostějov 2008. 
PALACKÝ, František, Popis království českého, Praha 1848. 
PANÁČEK, Michal, Historické způsoby opracování kamene, metody průzkumu a kritéria 
výběru náhradního kamene kvádrového zdiva, Praha 2013. 
PANOFSKY Erwin, Význam ve výtvarném umění, Praha 1981. 
PEKAŘ, Josef, České katastry 1654–1789, Praha 1932. 
PELÍŠEK, Jindřich, Dokumentace drobných památek, in: Pod Zelenou Horou. Vlastivědný sborník 
jižního Plzeňska 8 (20), 2005, č. 1, s. 11–13. 
PEŠÁK, Václav. Berní rula sv. 12. Kraj Hradecký 1. díl. Praha 1951. 
PEŠÁK, Václav. Berní rula sv. 13. Kraj Hradecký, 2. díl. Praha 1954. 
PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic I. – Střední Čechy, Praha, 2003. 
PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic II. – Jižní Čechy, Praha, 2004. 
PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic III. – Západní Čechy, Praha, 2005. 
PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic IV- Ústecký kraj, Praha, 2009. 
PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic V. – Liberecký kraj, Praha, 2011. 
PFLEIDERER, Rudolf, Atributy světců, Praha 1992. 
PODLAHA, Antonín, Posvátná místa království Českého (čtyři díly věnované území 
Arcidiecéze pražské), Praha 1907–1913. 
POCHE, Emanuel (ed.), Umělecké památky Čech 1–4, Praha 1977–1982. 
POCHE, Emanuel, Praha středověká, Praha 1983. 
PÖTZL, Walter, Kreuze, Bildstöcke und Feldkapellen, Augsburg 1996. 
MACEK, Petr (ed.),Poznávání a dokumentace historických staveb. Sborník příspěvků ze 4. 
konference Sdružení pro stavebně-historický průzkum, která se konala ve dnech 31. května. – 3. 
června 2005, Praha 2006. 
PRAHL, Roman, Umění náhrobku v českých zemích 1780 – 1830, Praha 2004. 
PROFOUS, Antonín, Místní jména v Čechách., jejich vznik, původní význam a změny I-IV, Praha 
1947–1957. 
PROCHÁZKA, Zdeněk, Příběhy vepsané do kamene aneb Putování za drobnými kamennými 
památkami Domažlicka a Tachovska. Díl I., Záhadné monolity, kamenné kříže, křížové kameny, 
středověká plastika, hraniční kameny, milníky, lovecké kameny, Domažlice 2008. 
PROCHÁZKOVÁ, Marta, Přístavby věží u tolerančních modliteben, in: Variety české religiozity 
v 19. století ( 1780 – 1918), Ústí nad Labem 2010, s. 333 – 354. 
Průzkumy památek II, XVIII, Praha 2011. 
PŘIKRYLOVÁ, Miroslava. Soupis vedut vzniklých do roku 1850. Svazek III/1, Archivy územně 
správních celků. Sbírka grafiky Archivu hlavního města Prahy. Praha 2013. 
PŘIKRYLOVÁ, Miroslava. Soupis vedut vzniklých do roku 1850. Svazek II/5. Státní oblastní 
archivy a státní okresní archivy. Praha 2010. 
PŘIKRYLOVÁ, Miroslava. Soupis vedut vzniklých do roku 1850. Svazek II/4. Státní oblastní 
archivy a státní okresní archivy. Praha 2008. 
PŘIKRYLOVÁ, Miroslava. Soupis vedut vzniklých do roku 1850. Svazek II/3. Státní oblastní 
archivy a státní okresní archivy. Praha 2003. 
PŘIKRYLOVÁ, Miroslava. Soupis vedut vzniklých do roku 1850. Svazek II/2. Státní oblastní 
archivy a státní okresní archivy. Praha 2001. 
PŘIKRYLOVÁ, Miroslava. Soupis vedut vzniklých do roku 1850. Svazek II/1. Státní oblastní 
archivy a státní okresní archivy. Praha 1999. 
PŘIKRYLOVÁ, Miroslava. Soupis vedut vzniklých do roku 1850. Svazek I/1. Národní archiv. 
Praha 2006. 
- 30 - 
RADIMSKÝ, Jiří – TRANTÍREK, Miroslav (eds.), Tereziánský katastr moravský, Praha 1962. 
RAZÍM, Vladislav – MACEK, Petr (edd.), Zkoumání historických staveb, Praha 2011. 
Redundant religious buildings, Strasbourg 1989. 
REMEŠOVÁ, Věra, Ikonografie a atributy svatých, Praha 1991. 
ROHÁČEK, Jiří, Epigrafika v památkové péči, Praha 2007.  
ROHÁČEK, Jiří, Epigrafika v památkové péči, Praha 2007. 
ROYT, Jan – ŠEDINOVÁ, Hana, Slovník symbolů, Praha 1998. 
ROYT, Jan, Slovník biblické ikonografie, Praha 2006. 
RULÍŠEK, Hynek, Postavy, atributy, symboly: slovník křesťanské ikonografie, Hluboká nad 
Vltavou 2005. 
RYANTOVÁ, Marie, Berní rula sv. 34. Kladsko, Praha 2007. 
RYBÁNSKÝ, J., Drobné sakrální památky Markvarticka, Děčínské vlastivědné zprávy 16, č. 1, 
2006, s. 4–77. 
RYKL, Michael a kol., Gotické stropy v domě čp. 234/I na Starém Městě pražském, In: Dějiny 
staveb, Plzeň 2005, s. 136–144. 
RYKL, Michael, Bydlení v nájemném domě v 19. století: co o něm prozrazují stavební plány, in: 
DULLA, Matůš (ed.), Kapitoly z historie bydlení, Praha 2014, s. 115–134. 
RYKL, Michael, Příspěvek k výzkumu středověkých světnic, Průzkumy památek XIV–2, 2007, s. 
33 an. 
RYKL, Michael, Světnice jako srdce středoevropského domu, in: DULLA, Matůš (ed.), Kapitoly z 
historie bydlení, Praha 2014, s. 61–76. 
SAMEK, Bohumil, Umělecké památky Moravy I-II, 1994–1999. 
SAMEK, Bohumil, Umělecké památky Moravy I–II, Praha 1994, 1999. 
SEDLÁČEK, August, Hrady, zámky a tvrze království Českého I–XV, Praha 1882–1927. 
SEDLÁČEK, August, Místopisný slovník království Českého, Praha 1908. 
SEMOTANOVÁ, Eva – ŠIMŮNEK, Robert, Lexikon mapových archivů a sbírek České republiky, 
Praha 2000. 
SCHALLER, Jaroslav, Topographie des Königreiches Böhmen I– XVI, Prag und Wien 
1785–1790. 
SCHEYBAL, Josef Václav – SCHEYBALOVÁ, Jana, Umění lidových tesařů, kameníků a sochařů 
v severních Čechách, Liberec 1985. 
SCHMIDT, Wolf, Das Raumbuch als Instrument denkmalpflegerischer Bestandaufnahme und 
Sanierungsplanung, München 1993. 
SCHUBERT, Alfréd, Péče o výplně historických okenních a dveřních otvorů, Praha 2004. 
SCHUBERT, Alfréd, Průzkum, dokumentace a inventarizace výplní okenních a dveřních otvorů, 
v tisku. 
SCHWOY, Franz Joseph, Topographische Schilderung des Markgrafthums Mähren I–II, 
Prag –Leipzig 1786. 
SCHWOY, Franz Joseph, Toppographie vom Markgrafthum Mähren I-III, Wien 1793–
1794. 
SLÁDEK, Miloš, Značně zchátralé a zbořené kostely v Čechách, Bibliotheca Strahoviensis 2, 
1996, s. 201–225. 
Slovník biblické kultury, Praha 1992. 
SOMMER, Jan, Ke stavební podobě bočních prostor středověkých vesnických kostelů, in: Umění 
1991, s. 352 – 355. 
SOMMER, Jan, Poznámky k typologii konstrukci a provozu gotických venkovských kostelů 
v Čechách, in: Časopis společnosti přátel starožitností 107ú1 – 2, 1999, s. 1–14, s. 65–77. 
SOMMER, Johann Gottfried, Das Königreich Böhmen, statistisch-topographisch 
dargestellt I– XVI, Prag 1833–1849. 
SPURNÝ, Matěj a kol., Proměny sudetské krajiny, Praha 2006. 
STÁTNÍKOVÁ, Pavla – MENDELOVÁ, Jaroslava (ved. aut. kol.), Nové Město pražské 1348–
1784, Praha 1998. 
STEIN, Karel, Obnova drobných památek v Českém Švýcarsku a jeho okolí po r. 1990, in: 
Děčínské vlastivědné zprávy 8, 1998, č. 4, s. 3–36. 
- 31 - 
STEIN, Karel, Pomníčky Lužických hor a Českého Švýcarska, Liberec 2005. 
STUDENÝ Jaroslav, Křesťanské symboly, Olomouc 1992. 
SYROVÝ, Bohuslav, Architektura, Praha 1972. 
ŠEFCŮ, Ondřej, Architektura. Lexikon architektonických prvků a stavebního řemesla, Praha 2013. 
ŠEFCŮ, Ondřej, Lexikon architektonických prvků a stavebního řemesla, Praha 2013 
ŠIDLOVSKÝ, Evermod Gejza, Svět liturgie. Slovník základní církevní terminologie, Praha 1991. 
ŠIMEČKOVÁ, Pavla, Od kapličky ke křížku: průvodce po posvátných místech na Kovářovsku, 
Praha 2009. 
ŠKABRADA, Jiří – VODĚRA, Svatopluk. Lidová architektura v jižních Čechách, České 
Budějovice, 1986. 
ŠKABRADA, Jiří – VODĚRA, Svatopluk. Vesnické stavby a jejich úprava, Praha, 1975. 
ŠKABRADA, Jiří, Konstrukce historických staveb, Praha 2003. 
ŠKABRADA, Jiří, Konstrukce historických staveb, Praha 2003. 
ŠKABRADA, Jiří, Lidová architektura, Praha 1996. 
ŠKABRADA, Jiří, Lidové stavby (architektura českého venkova), Praha 1999. 
ŠKABRADA, Jiří, K charakteru výstavby vesnického domu v 16. a 17. století v Čechách, In: 
Vesnický dům v 16. a 17. století, skripta ČVUT, s. 138 - 167, Praha, 1992. 
ŠTĚPÁN, Luděk – KŘIVANOVÁ, Magda, Dílo a život mlynářů a sekerníků v Čechách, Praha, 
2000. 
ŠTĚPÁN, Luděk – URBÁNEK, Radim – KLIMEŠOVÁ, Hana, Dílo mlynářů a sekerníků v 
Čechách II, Praha 2008. 
ŠTĚPÁN, Luděk, Dílo a život mlynářů a sekerníků v Čechách II., Praha 2008. 
ŠTĚPÁN, Luděk, Dílo a život mlynářů a sekerníků v Čechách, Praha 2000. 
ŠTOGROVÁ-DOLEŽALOVÁ, Jarmila (sest.), Kaplička na návsi, křížek v polích: almanach 
konference Místní komunita a drobné památky: Česká Lípa 13.–14. 5. 2006, Česká Lípa 2006. 
TOMANOVÁ, Kateřina, Památky a plastiky Liberce: pamětní desky, kapličky, kříže, plastiky 18. a 
19. století, plastiky 20. století, Liberec 1989. 
TRIML, Michal, Monumentorum Tutela. Ochrana Pamiatok 22, Bratislava 2010. 
UHLÍKOVÁ, Kristina, Ochrana sakrálních památek v českých zemích v letech 1945 – 1958, in: 
Zprávy památkové péče 65, 2005/4, s. 335–339. 
URBÁNEK, Radim, Dřevo, hlína, opuka, Lidové stavitelství na Vysokomýtsku, Vysoké Mýto, 
2004.  
URFUS, Valentin, Kamenní svědkové středověké kriminality, in: Sborník Společnosti pro výzkum 
kamenných křížů 2003, s. 12–15. 
VALENČÍK, Michal, Ohrožené památky: kostely, kaple a kapličky v České republice, Praha 2006. 
VÁLKA, Miroslav, Vesnické sídlo a dům. Vlastivěda moravská, Země a lid, nová řada, 10, s. 79–
110, Brno-Strážnice, 2000. 
VAŘEKA, Pavel, Archeologie středověkého domu I, Plzeň, 2004. 
VAŠÍČEK, Zdeněk, Archeologie, historie, minulost, Praha 2006. 
VESELÝ, Jan, Přemýšlení na báni – Osov (okres Beroun), kostel Narození sv. Jana Křtitele – 
Kresebná dokumentace jako nejsnazší způsob záznamu složité struktury. In: Zkoumání historických 
staveb, Praha 2011, s. 151–154.  
VINAŘ, Jan, Historické krovy, Praha 2009.  
VÍT, Jaroslav (ed.), Kamenné kříže Čech a Moravy – katalog dodatků, Aš 2007. 
VORLÍK, Petr, Garáže. Meziválečné garáže v Čechách: Zrod nového typologického druhu a 
proměny stavební kultury, Praha 2011. 
VORLÍK, Petr, V objetí techniky, in: DULLA, Matůš (ed.), Kapitoly z historie bydlení, Praha 2014, 
s. 147–166. 
WILHELM, Franz, Kreuzsteine – Urkunde in Egerland, in: Unser Egerland, 4/1900, s. 49–52.  
WIRTH, Zdeněk (ed.), Umělecké památky Čech, Praha 1957. 
WOLNY, Gregor, Kirchliche Topographie von Mähren meist nach Urkunden und 
Handschriften, Brünn 1856–1863. 
WOLNY, Gregor,Die markgrafschaft Mähren: topographisch, statistisch und historisch 
geschildert I– IV, Brünn 1835–1842. 
- 32 - 
ZEMAN, Lubomír, Objekty s hrázděnou konstrukcí saského typu v západním Krušnohoří, in: 
Historický sborník Karlovarska X., s. 42–63, Karlovy Vary, 2004. 
- 33 - 
 V)  SEZNAM PUBLIKACÍ, KTERÉ PŘEDCHÁZELY VÝSLEDKU 
SPECIALIZOVANÁ MAPA S ODBORNÝM OBSAHEM A BYLY 
PUBLIKOVÁNY (POKUD EXISTUJÍ), PŘÍPADNĚ VÝSTUPY Z 
ORIGINÁLNÍ PRÁCE. 
 
BAZAL, Karel – KOSTKA, Pavel – MALÍČEK, Jiří, Kapličky a drobné sakrální stavby 
Sedlčanska 1, Sedlčany, 2006. 
BELISOVÁ, Nataša – SOJKA, Václav – STEIN, Karel, Drobné památky Českého 
Švýcarska, Děčín 2003. 
BELISOVÁ, Nataša (ed.), Chraňte památky – půjčte jim na zimu svetr. Sborník příspěvků 
semináře věnovaného obnově drobných památek v krajin, Děčín 2008. 
BELISOVÁ, Nataša, Drobné památky v Českém Švýcarsku, Krásná Lípa 2008. 
BELISOVÁ, Nataša, Skalní výklenky a kaple v Českém Švýcarsku, Děčín 2006. 
BEZDĚK, Ladislav - FROUZ, Martin. Fotodokumentace památek, NPÚ Praha, 2014. 
BRANNA, Wiesława, Kapličky, kříže a boží muka na Těšínsku, Těšín 2008. 
BREJCHA, M., 3D Modeling of Open-Pit Mining Affected Area in Czech Republic, 
Carlson conference,Cincinnati, Ohio, USA, April 7 – 10, 2013. 
BREJCHA, M., 3D interaktivní vizualizace přeložky dopravních komunikací v rámci 
projektu revitalizace a sanace území dotčených těžbou nerostných surovin, XII. mezinárodní 
konference GEODÉZIE A KARTOGRAFIE V DOPRAVĚ, Olomouc, 4–5.9.2014. 
BRŮNA, V.–BÁRTA, M.–BREJCHA, M., Dokumentace skalní hrobky pomocí laserového 
skenování, Pražské egyptologické studie XII, Praha 2014. 
BRŮNA, V.–MAREK, Z.–DULÍKOVÁ, V.–HAVELKOVÁ, P., Podobu starých 
Egypťanů pomáhá odhalit 3D modelování, Zpravodajský portál Národního muzea pro 3. 
tisíciletí. Dostupné z: http://muzeum3000.nm.cz/veda/podobu-starych-egyptanu-pomaha-
odhalit-3d-modelovani[cit. 26.6.2014]. 
BRŮNA, V.–SUKOVÁ, L., Využití 3D ručního SKENERU při dokumentaci 
archeologických památek v Súdánu, in: KUCHAŘÍK, M.–GÁL, L.–KOŠTIAL, J., Počítačová 
podpora v archeologii III, Sborník příspěvků z deváté konference konané v Litomyšli 19.-
21.5.2010, Praha 2010. 
FIŠAR, Miroslav. Boží muka a křížky v Hodkovicích nad Mohelkou a okolí, Hodkovice nad 
Mohelkou 1999. 
FIŠEROVÁ, Věra. Laserové skenování, FF UJEP Ústí n. L., 2012. 
František GABRIEL, Postavení staveb mezi historickými prameny, Časopis společnosti 
přátel starožitností 110, 2002, s. 150–161. 
HÁJEK, Pavel, Zděná boží muka v jižních Čechách, České Budějovice 2009. 
HÁJEK, Tomáš – BUKAČOVÁ, Irena, Příběhy drobných památek, České Budějovice 
2001. 
HLADKÝ, Jiří, Kapličky, Boží muka, výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a 
Písecku, Milevsko 2007. 
HODAČ, Jindřich, 3x3 pro jednoduchou fotogrammetrickou dokumentaci architektury, 
2010 (elektronická verze:  
http://lfgm.fsv.cvut.cz/~hodac/dokumenty/Hodac_HorniVysoke2010-cla.pdf). 
HODAČ, Jindřich, Fotogrammetrická dokumentace historických objektů – jednoduché 
metody, 2008 (elektronická verze: 
http://lfgm.fsv.cvut.cz/~hodac/dokumenty/Hodac_GEOS2008.pdf). 
HODAČ, Jindřich, Pozemní fotogrammetrie, Ústí nad Labem 2011. 
HRUBÝ, Petr, Identifikace a lokalizace drobných památek v krajině, v tisku. 
- 34 - 
BLÁHA, J.–JESENSKÝ, V.–MACEK, P.–RAZÍM V.–SOMMER, J.–VESELÝ, J., 
Operativní průzkum a dokumentace historických staveb, Praha 2005.  
LEIBL, Jan–NEJEZCHLEBOVÁ, Táňa–PODROUŽEK, Kamil, Kostel sv. Floriána v Ústí 
nad Labem – Krásném Březně, Průzkumy památek 2011/2, s. 31–46 
VESELÝ, Jan, Měřická dokumentace historických staveb pro průzkum v památkové péči, 
v tisku. 
ŠKABRADA, Jiří, Dům jako sestava trojdílných bytů, Průzkumy památek 5/1, 1998, s. 
33–42. 
ŠKABRADA, Jiří, K pochopení původní struktury některých typů středověkých domů na 
široké parcele, Průzkumy památek 3/1, 1996, s. 41–48. 
ŠKABRADA, Jiří, Konstrukce historických staveb, Praha 2003. 
KOFROŇOVÁ, Johana, Problematika sakrálního prostoru po tridentském koncilu ve 
světle názorů církevních autorit. In: Umění XLVIII, 1/2000, s. 41–54. 
Kolektiv autorů, Operativní průzkum a dokumentace historických staveb, Praha 2005. 
KYSELKA, I., Význam drobných krajinných prvků, zkušenosti s jejich obnovou u nás i 
v zahraničí, in: DEJMAL, I. (ed), Tvář naší země – krajina domova. Lomnice nad Popelkou 
2001, s. 29–34. 
MAREK, Z.–BRŮNA, V.–BREJCHA, M., Metody sběru prostorových dat v Laboratoři 
geoinformatiky FŽP UJEP. 3D dokumentace v archeologii a památkové péči, Plzeň 2013. 
RYKL, Michael–RAKUŠAN, David–DRAGOUN, Zdeněk, Poznámky k pokračujícímu 
výzkumu domů čp. 150, 151 a 153/I v Karlově ul. na Starém Městě pražském, Staletá Praha 
XXIV, 2003, s. 99–131. 
RYKL, Michael–BERÁNEK, Jan, Výstavný středověký dům čp. 234/I v Praze na Starém 
Městě, Průzkumy památek XIII-1, 2006, s. 3–34. 
RYKL, Michael, Hloubkové SHP a dokumentace: Poznámky k praxi mezioborové 
disciplíny, Svorník 4, 2006, s.79–100. 
RYKL, Michael, Výpověď stavební historie domu č. p. 509 pro poznání dějin Havelského 
města, in: MUSÍLEK, Martin (ed.), Havelské Město pražské ve středověku, Praha 2012, s. 
298–322. 
RADOVÁ, Milada–ŠKABRADA, Jiří, Příspěvky k poznání středověkého stavitelství, 
skriptum ČVUT, Praha 1991 
RADOVÁ, Milada–HAUSEROVÁ, Milena,, Síňový dům, Archaeologia historica XVII, 
1992, s. 99–113. 
HAUSEROVÁ, Milena, Prostorové uspořádání jáchymovských domů, in: Jáchymov. 
Architektonická perla Krušnohoří, Karlovy Vary 2009, s. 26–45. 
HAUSEROVÁ, Milena, Středověký městský dům na široké parcele se středním vjezdem 
(příspěvek k poznání disposičního typu), Archaeologia historica 20, 1995, s. 35–52. 
HAUSEROVÁ, Milena, Vývoj středověkého městského domu, diss. Československá 
akademie věd, Ústav dějin umění, Praha 1988–1989. 
Kolektiv autorů, Obnova a údržba drobné sakrální architektury – Základní principy a 
zásady, České Budějovice 2011. 
PALOUŠOVÁ, Zdenka, Kamenná boží muka v jižních Čechách a přilehlé Moravě, České 
Budějovice 2009. 
KODERA, Pavel, Mázhaus – předsíň nebo světnice? Příspěvek ke studiu prostorovosti, 
Kuděj, časopis pro kulturní dějiny I, č. 1, 1999, s. 14–21. 
PAVELKA, Karel. Fotogrammetrie 1, Praha, 2009. 
MACEK, Petr, Barevnost fasád, průzkum, dokumentace, vyhodnocení a obnova exteriéru 
historických staveb, Praha 2009. 
MACEK, Petr, Standardní nedestruktivní stavebně-historický průzkum, Praha 2001. 
- 35 - 
- 36 - 
PETŘÍK, Jan, Měřická dokumentace kaple sv. Šimony Stylity – Čihadla (okres Nymburk), 
Praha 2011. 
PICHLER, Hans, Drobné památky v krajině. Jejich význam, evidence, ochrana a 
inspirativní příklad Bádenska-Württemberska, in: Krkonoše – Podkrkonoší. Vlastivědný 
sborník, svazek 9, Trutnov 2009, s. 385–395. 
PODROUŽEK, Kamil. Vesnické stavby v pískovcovém podloží, FF UJEP Ústí n. L. 2008. 
PSOTA, Jan, Drobné památky v Úvalech a okolí, Úvaly 2009. 
RAZÍM, Vladislav – MACEK, Petr (edd.), Zkoumání historických staveb, Praha 2011. 
SCHUBERT, Alfréd, K operativnímu průzkumu a dokumentaci dochovaného stavu 
architektonických památek, in: Zprávy památkové péče 61, 2001/5, s. 149–153.  
STEINOVÁ Nataša, Boží muka v krajině, in: Sborník Společnosti pro výzkum kamenných 
křížů 1999, s. 27–29. 
SUKOVÁ, L., BRŮNA, V., KROUŽEK, J., NOVOTNÝ, V.,KABELKA, P., HEGRLÍK, 
J., Zpráva o projektu 3D skenování a fotografování v Národním muzeu Súdánu v Chartúmu, 
Pražské egyptologické studie VII, Praha 2010, s. 8–11. 
BROŽ, Tomáš–RADOVÁ, Lucie–SKOPEC, Jaroslav, Dokumentace areálu kostela sv. 
Michaela v Bítozevsi (okres Louny), Zprávy památkové péče 70, 2010/2, s. 128–129 
URFUS, Valentin a kol., Kamenné kříže Čech a Moravy. Praha 1997. 
VESELÝ, Jan a kol., Měřická dokumentace historických staveb pro průzkum v památkové 
péči, v tisku. 
RAZÍM, Vladislav –MACEK, Petr (edd), Zkoumání historických staveb, Praha 2011. 
RAZÍM, Vladislav, K dnešnímu stavu dokumentování památek, in: Průzkumy památek 6, 
1999/1, s. 1–4. 
CHUDÁREK, Zdeněk, Speciální památkové průzkumy v současnosti, Památky a příroda 
15, 1990/7, s. 398-404; Zprávy památkové péče 56, 1996/7-8, s. 209–211. 
 
Program Národní a kulturní identity (NAKI) 
 
 
 
Příloha k průvodní zprávě k výsledku  
 
 
Nmap (specializovaná mapa s odborným obsahem) 
 
 
 
 
 
„Ohrožené kulturní dědictví 
v příhraniční oblasti SZ Čech“ 
(http://mapy.npu.cz/flexviewers/dopa/) 
 
 
 
 
 
 
 
Název projektu: „Dokumentace, digitalizace a prezentace ohroženého kulturního dědictví 
v příhraniční oblasti severozápadních Čech“ 
 
Identifikační kód projektu: DF12P01OVV009 
 
Předkladatel výsledku: 
 
Národní památkový ústav 
Adresa: Valdštejnské náměstí 3, 118 01 Praha 1 
IČ: 75032333 
Zastoupený: ing. arch. Naděždou Goryczkovou, generální ředitelkou  
 
Hlavní řešitel: 
PhDr. Petr Hrubý 
 
Spoluřešitelé (spoluautoři) 
Mgr. Eva Altová, Mgr. Tomáš Brož, Ing. Šimon Eismann, Mgr. Jan Frundl, Mgr. Jan Horák, 
PhDr. Vít Honys, Mgr. Antonín Kadlec, Mgr. Miroslav Kolka, Mgr. Tereza Konvalinková, 
Mgr. Alžběta Kratochvílová, Mgr. Ondřej Malina, Mgr. Jan Peer, PhDr. Kamil Podroužek, 
Ph.D., Mgr. Lucie Radová, Mgr. David Skalický, Mgr. Jaroslav Skopec, Mgr. Táňa Šimková, 
Bc. Michal Trněný, Mgr. Hana Veselá, Mgr. Jindřich Zajíc 
 
Ústí nad Labem 2015 
 
 
Anotace přílohy: 
 
 Průvodní zpráva k cíli projektu NAKI – „Dokumentace, digitalizace a prezentace 
ohroženého kulturního dědictví v příhraniční oblasti severozápadních Čech“, 
identifikační kód projektu: DF12P01OVV009, informuje dle závazné struktury o cíli 
projektu, popisuje cíle a podobu výsledku, včetně funkcí, které obsahuje, zaměřuje se na jeho 
využití a informuje o dostupné literatuře k tématu výzkumu. 
 K snadnější orientaci a vytvoření představy o obsahu výsledku Nmap „Ohrožené 
kulturní dědictví v příhraniční oblasti SZ Čech“ bez nutnosti použití výpočetních 
technologií pak slouží předkládaná příloha, upozorňující na základní typy dokumentů se 
kterými se badatel může prostřednictvím mapy seznámit. Příloha se skládá z náhledových 
fotografií, které sledují cesty k vyobrazení různých typů dat.  
 Úvodní fotografie vždy prezentuje podobu rozcestníku u konkrétního typu památky na 
mapovém podkladu. Na následujících vyobrazeních je pak zvýrazněna konkrétní cesta 
vedoucí k otevření odborného obsahu v podobě: 
 
a) karty ohrožené památky   
b) databáze veškerých dokumentů k objektu uložených v MIS (metainformační 
systém) 
c) v případě, že je objekt kulturní památkou figuruje odkaz na databázi kulturních 
památek MonumNet. 
d) Odkazu do databáze Odborných knihoven a dokumentačních fondů 
(Tricius/Carmen). 
 
 
Za každý typ památky (drobné památky, sakrální památky, městské domy, lidová 
architektura) byl vložen jeden ilustrativní příklad výstupu, který reprezentuje odborný obsah 
řady dalších objektů, které specializovaná mapa zpřístupňuje.  
 
V systému MIS je nyní vloženo více než 11 000 záznamů k dokumentovaným objektům 
(fotodokumentace, mapy, plány, průzkumy, karty apod.). Aktualizace bodové sítě i doplňování 
dalších dat bude možné i po skončení projektu.  
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Příklad dokumentace a zobrazení vazeb u sakrální památky. 
 
kostel sv. Havla, okres Litoměřice, Ústecký kraj 
 
(podrobný popis jednotlivých částí a navazujících informačních systémů) 
 
 
 
 
 
 



Karta ohrožené památky Sakrální architektura
katastrální území
číslo k.ú.
Obec Okres
Název (označení) památky
Kraj Číslo rejstříku ústř. seznamu
Schválení zápisu/rozhodnutí o prohlášení Součást Ochranné pásmo
Umístění památky
orient.číslo popisné
Parcelní čísla Vlastník
Slohové a časové určení Autorské určení Stavební (funkční) typ
kód
Identifikační foto Popis
Bílý Kostelec Úštěk Litoměřice Ústecký 43105/5-2094
kostel sv. Havla prohlášeno rozhodnutím školské komise:
ŠKK ONV 10. 6. 64 čj. 457/64
Římskokatolická farnost Konojedy, Konojedy, 41145
Úštěk
st. p. č. 1 *ve středu parcely st. p. č. 1
barokní kostel, novostavba z roku 1733
1) Celková situace Kostel sv. Havla se nachází při severním konci vesnice na východní straně mimo jádro
zástavby. Kostel stojí na okrouhlém návrší s prudkým spádem severního svahu. Stavba je přístupná po
samostatné komunikaci, která se vyděluje z páteřní komunikace sídla.
2) Figura stavby Orientovaný kostel, stojící na samostatném návrší, je složen ze čtyř částí – obdélné lodi,
odsazeného dlouhého presbytáře s apsidovým závěrem a dvojicí bočních sakristií při presbytáři, přičemž
z jižní je zachován pouze relikt. Zastřešení kostela není dochováno, krov lze rekonstruovat pouze z otisku ve
štítu.
3) Průčelí Zdícím materiálem všech průčelí je smíšené lomové zdivo, sestávající převážně z čediče,
opracovaných pískovcových kvádrů a fragmentů cihel. Zdivo je ukládáno na vrstvy světlé omítky
s vysokým podílem jemně plaveného písku a jemně mletého vápna s lokálními vápennými konkrecemi.
Z povrchových úprav se dochovaly exteriérové omítky pouze v nepříliš rozsáhlých reliktech. Na povrch se 
váže několik vrstev barevného vápenného nátěru v červené, modré a bílé barevnosti. Západní (hlavní)
průčelí je děleno do dvou hloubkových plánů. V prvním plánu leží plocha průčelí lodí, která je rozdělena
plochými předstupujícími lizénami bez patek a hlavic, které se váží na korunní římsu fabionovým
přechodem. Nad korunní římsou nasedá na západním průčelí trojúhelný převýšený štít s vlastní profilovanou
římsou, kterou vynáší krátké předstupující lizény se stylizovanými hlavicemi. Průčelí člení jedna průběžná
osa. Vstup je zdůrazněn mírně předstupujícími partiemi zdiva, na něž se váží fragmenty štukového
neprofilovaného rámu. Nad dveřním otvorem následuje v ose otevřený obdélný okenní otvor se ›
kostel
AC040
669148
Část obce
Bílý Kostelec
evid.
7
Zdůvodnění památkové chrany Odkaz na literaturu
Stav zachování památky, příp. návrhy opatření Odkaz na fotodokumentaci
Odkaz na měřickou a jinou dokumentaci
Movité památky (čísla rejstříku) Evidenční list zpracoval
Poznámky Přehled doplňkových listů
barokní kostel s autenticky dochovanou podobou z roku 1733 s minimálními 
druhotnými zásahy
ve zdivu relikty starší gotické stavby (druhotně užité kamenické články) *
Literatura: Poche, Emanuel a kol., Umělecké památky Čech. 1. A/J, Praha 1977, s.
79 - 80.
Stavebně-historický průzkum: Zeman, Václav, Bílý Kostelec, kostel sv. Havla - 
archivní rešerše ke stavební historii areálu. Děčín 2012 - rukopis
Operativní průzkumy a dokumentace: x
2013: destruovaný - bez střechy, stropů, výplní otvorů, zatékání do obvodového
zdiva, řícení korun zdiva, narůstání terénu, zarůstání interiéru náletovou vegetací,
vnější omítky téměř ztracené, interiérové omítky rozsáhle poškozeny, rozsáhlá ztráta
vnitřní výmalby *
digitální fotodokumentace aktuálního stavu objektu, rok pořízení: 2012, autor: T.
Nejezchlebová (uloženo na MIS)
fotodokumentace stávajícího stavu, rok pořízení: 1981, autor: J. Machata, uložení:
NPÚ ÚOP v Ústí nad Labem, fototéka negativy, základní fond, sign. svazku 65510
fotodokumentace interiéru a vybavení (lavice), rok pořízení: 1968, uložení: NPÚ ÚOP
v Ústí nad Labem, fototéka negativy, základní fond, sign. svazku 35026
fotodokumentace interiéru a vybavení (hlavní oltář), rok pořízení: 1966, uložení: NPÚ
2013 - bez využití * Plánová dokumentace: polní náčrt půdorysného řešení kostela s vyznačenými 
fotopohledy. Rok pořízení: 2012, Autor: H. Ptáčková 
Projektová dokumentace: x
při jižním boku kamenný nápisový náhrobník s letopočtem 1685 Nejezchlebová23.9.2013
Dřívější a současný způsob využití, stavební vývoj
Doplňkový list - č. 1a Sakrální architektura
Pokračování popisu:
 segmentovým záklenkem. Nad okenním otvorem je na zdivu patrný relikt štukové profilované pásky. Nejvýše v ose je otevřena válcová nika ukončená konchou v ose štítu
nad lodí. Koncha je od těla niky oddělena štukovou páskou se zbytky červeného nátěru. V druhém hloubkovém plánu leží boční průčelí severní sakristie. Jedná se o plně
vyzděný úsek zdiva bez otvorů, ukončený zděným štítem pultové střechy. Severní průčelí je rozděleno do dvou hloubkových plánů. V prvním plánu leží průčelí sakristie.
Průčelí je vertikálně členěno jednou osou, do níž je vložen okenní otvor. V druhém hloubkovém plánu leží průčelí lodi. Vertikálně člení průčelí tři osy pod korunní římsou
s vloženými okenními otvory. Východní průčelí se rozpadá do tří hloubkových plánů. V prvním plánu leží apsidový závěr presbytáře. Plocha zdiva je dynamizována dvojicí
předstupujících zděných lizén bez patky a hlavice. Do druhého plánu vstupuje průčelí sakristie. V koutě mezi presbytářem a sakristií je přistavěn kubus válcového schodiště
do patra sakristie. Vertikálně je rozděleno třemi osami. V nároží na úrovni nejspodnější osy je ve zdivu zapuštěn přepálený pískovcový fragment ostění ve dvou kusech.
Ostění má mohutně okosenou vnitřní hranu s prohnutým náběžním štítkem a stopami po vápenném pačoku na okosení. Ve třetím hloubkovém plánu leží východní průčelí
lodi, omezené na plný úsek zdiva bez otvorů. Jižní průčelí je rozděleno do dvou hloubkových plánů. V prvním plánu leží průčelí lodi. Plocha průčelí je dynamizována dvojicí
plochých zděných lizén. Vertikálně je členěno třemi osami, přičemž střední osa probíhá celou délkou průčelí. Ve zdivu průčelí je při druhé lizény zleva zazděn pískovcový
náhrobník s datací do roku 1685. V druhém hloubkovém plánu leží bok presbytáře, průčelí je členěno jednou průběžnou osou.
4) Dispozice
Nejrozsáhlejší částí kostela je obdélná podélná loď.  Ze zaniklého zastropení se dochoval jen relikt štukové stropní římsy s fabionem na západní stěně lodi. Podlahy nejsou
pro terénní pokryv patrné. Špalety a záklenek hlavního dveřního otvoru mají namalovány iluzivní zrcadla s horníma i dolníma ušima. Druhý dveřní otvor je otevřen v severní
části východní stěny. Obdélný otvor s rovným překladem zpřístupňoval kazatelnu. V jižním výklenku je v opadu omítky patrná zazdívka dveřního otvoru. V severní a jižní
stěně je zachován systém čtvercových kapes po konstrukci dřevěné trojramenné kruchty na sloupech. Západní stěnu lodi uzavírá trojúhelný štít s otiskem hambalkového
krovu se středním věšadlem. Ve zdivu štítu se dochoval poškozený vazný trám. Interiér lodi je s presbytářem spojen přes plný vítězný oblouk. Dlouhý presbytář s apsidovým
závěrem uzavírá valená klenba s trojúhelnými výsečemi s mírně stlačenými čely. Podlahy nejsou patrny. V závěrové části nad podlahy vystupuje relikt oltářní menzy. Interiér
presbytáře pokrývají relikty interiérových omítek ve dvou vrstvách. První, starší vrstvu tvoří omítky na světlém, hutném podhozu, který je vůči povrchu zahlazován 
dřevěným hladítkem a druhotně napekován. Na pekovaný povrch je ve slabé vrstvě nanesena vápenná vrstva, nesoucí relikty maleb.  Malby postav doplňuje rozvinutá žlutá
stuha, spadající po lizénách dolů k podlaze a za lizénami vytvářející „závěs“ k zaniklé oltářní architektuře. Druhou vrstvu omítek tvoří vápenné nátěry v průběžném pruhu,
který vymezuje ozdobná malovaná šablonová lišta s květinovými motivy. Z presbytáře se přes otvor v severní zdi vstupuje do s`akristie. Drobná obdélná věžová stavba není 
rozdělena do dvou pater. Patrny jsou pouze plná čela a koutové výběhy po propadlé klenbě přízemí a koutové vřetenové schodiště do oratoře.
Číslo rejstříku ústř. seznamu
43105/5-2094
Obec Okres
Úštěk Litoměřice
Část obce
Bílý Kostelec
Název (označení) památky
kostel sv. Havla
7
Doplňkový list - č. 1b Sakrální architektura
Pokračování odkazů na fotodokumentaci:
 svazku 19501
fotodokumentace interiéru a vybavení (zvon), rok pořízení: 1966, uložení: NPÚ ÚOP v Ústí nad Labem, fototéka negativy, základní fond, sign. svazku 19976
fotodokumentace interiéru a vybavení (oltář sv. Barbory), rok pořízení: 1966, uložení: NPÚ ÚOP v Ústí nad Labem, fototéka negativy, základní fond, sign. svazku 19975
fotodokumentace interiéru a vybavení (kruchta a lavice), rok pořízení: 1968, uložení: NPÚ ÚOP v Ústí nad Labem, fototéka negativy, základní fond, sign. svazku 35025
fotodokumentace areálu, rok pořízení: 1963, 1967, 1976, uložení: NPÚ ÚOP v Ústí nad Labem, fototéka negativy, základní fond, sign. svazku 29620, 12924, 57295
fotodokumentace stavu objektu, rok pořízení: 2002, autor: L. Skokanová, uložení: NPÚ ÚOP v Ústí nad Labem, fototéka negativy, základní fond, sign. svazku 150590, 
150589, 150593
Číslo rejstříku ústř. seznamu
43105/5-2094
Obec Okres
Úštěk Litoměřice
Část obce
Bílý Kostelec
Název (označení) památky
kostel sv. Havla
7
7Doplňkový list - č. 2a Sakrální architektura
Číslo rejstříku ústř. seznamu
43105/5-2094
Obec Okres
Úštěk Litoměřice
Část obce
Bílý Kostelec
Název (označení) památky
kostel sv. Havla
Bílý Kostelec, okr. Litoměřice, Ústecký kraj,
kostel sv. Havla, (foto z roku 1969)
Bílý Kostelec, okr. Litoměřice, Ústecký kraj,
kostel sv. Havla, (foto z roku 1970)
Bílý Kostelec, okr. Litoměřice, Ústecký kraj,
kostel sv. Havla, (foto z roku 1970)
Bílý Kostelec, okr. Litoměřice, Ústecký kraj, 43105/5-2094, pohled
do interiéru lodi, Nejezchlebová 2012
Bílý Kostelec, okr. Litoměřice, Ústecký kraj, 43105/5-2094, západní 
průčelí, frontální pohled, Nejezchlebová 2012.
Bílý Kostelec, okr. Litoměřice, Ústecký kraj, 43105/5-2094, východní 
průčelí, pohled na závěr presbytáře
7Doplňkový list - č. 2b Sakrální architektura
Číslo rejstříku ústř. seznamu
43105/5-2094
Obec Okres
Úštěk Litoměřice
Část obce
Bílý Kostelec
Název (označení) památky
kostel sv. Havla
Bílý Kostelec, okr. Litoměřice, Ústecký kraj, 43105/5-2094, západní 
průčelí, detail štítu lodi
Bílý Kostelec, okr. Litoměřice, Ústecký kraj, 43105/5-2094, západní 
průčelí, detail hlavního vstupu s okenním otvorem do lodi
Bílý Kostelec, okr. Litoměřice, Ústecký kraj, 43105/5-2094, západní 
průčelí, detail hlavního vstupu do lodi 
Bílý Kostelec, okr. Litoměřice, Ústecký kraj, 43105/5-2094, severní 
průčelí, detail struktury zdiva 
Bílý Kostelec, okr. Litoměřice, Ústecký kraj, 43105/5-2094, detail 
malované figurální výzdoby presbytáře
Bílý Kostelec, okr. Litoměřice, Ústecký kraj, 43105/5-2094, detail 
niky vítězného oblouku

Výpis stavu objektu: kostel sv. Havla 1
stavební prvek/jev
statika exteriér
část objektu
klenotnice
materiál prvku
datace/stáří stav
destruovaný
příčiny stavu
úplné rozvolnění zdiva
původnost
detail prvku/jevu
celkový stav
stav objektu
poznámka
stavební prvek/jev
statika exteriér
část objektu
loď
materiál prvku
datace/stáří stav
havarijní
příčiny stavu
rozpad korun zdiva a horních částí zdiva
původnost
detail prvku/jevu
celkový stav
stav objektu
poznámka
stavební prvek/jev
statika exteriér
část objektu
presbytář
materiál prvku
datace/stáří stav
havarijní
příčiny stavu
rozpad korun zdiva a horních částí zdiva
původnost
detail prvku/jevu
celkový stav
stav objektu
poznámka
stavební prvek/jev
statika exteriér
část objektu
sakristie
materiál prvku
datace/stáří stav
havarijní
příčiny stavu
rozpad korun zdiva a horních částí zdiva
původnost
detail prvku/jevu
celkový stav
stav objektu
poznámka
Výpis stavu objektu: kostel sv. Havla 2
stavební prvek/jev
statika interiér
část objektu
loď
materiál prvku
datace/stáří stav
silně zanedbaný
příčiny stavu
narušený záklenek okenního otvoru na J straně
původnost
detail prvku/jevu
celkový stav
stav objektu
poznámka
stavební prvek/jev
statika interiér
část objektu
presbytář
materiál prvku
datace/stáří stav
havarijní
příčiny stavu
narušené záklenky okenních otvorů, propad
stropu, rozpad koruny zdiva
původnost
detail prvku/jevu
celkový stav
stav objektu
poznámka
stavební prvek/jev
statika interiér
část objektu
sakristie
materiál prvku
datace/stáří stav
havarijní
příčiny stavu
vertikální trhliny v Z stěně a V stěně - šířka do 1
cm
původnost
detail prvku/jevu
celkový stav
stav objektu
poznámka
Výpis stavu objektu: kostel sv. Havla 3
stavební prvek/jev
statika interiér
část objektu
sakristie
materiál prvku
datace/stáří stav
destruovaný
příčiny stavu
propad klenby přízemí a oratoře v patře,
absence zastřešení
původnost
detail prvku/jevu
celkový stav
stav objektu
poznámka
stavební prvek/jev
vlhkost exteriér
část objektu
klenotnice
materiál prvku
datace/stáří stav
příčiny stavu
původnost
detail prvku/jevu
celkový stav
stav objektu
poznámka
stavební prvek/jev
vlhkost exteriér
část objektu
klenotnice
materiál prvku
datace/stáří stav
destruovaný
příčiny stavu
celkové zavlhčení zatékáním i vzlínáním,
narušování a destrukce střepu zříceného zdiva
původnost
detail prvku/jevu
celkový stav
stav objektu
poznámka
stavební prvek/jev
vlhkost exteriér
část objektu
loď
materiál prvku
datace/stáří stav
příčiny stavu
původnost
detail prvku/jevu
celkový stav
stav objektu
poznámka
Výpis stavu objektu: kostel sv. Havla 4
stavební prvek/jev
vlhkost exteriér
část objektu
loď
materiál prvku
datace/stáří stav
silně zanedbaný
příčiny stavu
narušení omítek, ztráta omítek, vyplavování
ložných malt
původnost
detail prvku/jevu
celkový stav
stav objektu
poznámka
stavební prvek/jev
vlhkost exteriér
část objektu
presbytář
materiál prvku
datace/stáří stav
příčiny stavu
původnost
detail prvku/jevu
celkový stav
stav objektu
poznámka
stavební prvek/jev
vlhkost exteriér
část objektu
presbytář
materiál prvku
datace/stáří stav
silně zanedbaný
příčiny stavu
narušení omítek, ztráta omítek, vyplavování
ložných malt
původnost
detail prvku/jevu
celkový stav
stav objektu
poznámka
stavební prvek/jev
vlhkost exteriér
část objektu
sakristie
materiál prvku
datace/stáří stav
příčiny stavu
původnost
detail prvku/jevu
celkový stav
stav objektu
poznámka
Výpis stavu objektu: kostel sv. Havla 5
stavební prvek/jev
vlhkost exteriér
část objektu
sakristie
materiál prvku
datace/stáří stav
silně zanedbaný
příčiny stavu
narušení omítek, ztráta omítek, vyplavování
ložných malt
původnost
detail prvku/jevu
celkový stav
stav objektu
poznámka
stavební prvek/jev
vlhkost interiér
část objektu
loď
materiál prvku
datace/stáří stav
příčiny stavu
původnost
detail prvku/jevu
celkový stav
stav objektu
poznámka
stavební prvek/jev
vlhkost interiér
část objektu
loď
materiál prvku
datace/stáří stav
silně zanedbaný
příčiny stavu
omítky, zdivo
původnost
detail prvku/jevu
celkový stav
stav objektu
poznámka
stavební prvek/jev
vlhkost interiér
část objektu
presbytář
materiál prvku
datace/stáří stav
příčiny stavu
původnost
detail prvku/jevu
celkový stav
stav objektu
poznámka
Výpis stavu objektu: kostel sv. Havla 6
stavební prvek/jev
vlhkost interiér
část objektu
presbytář
materiál prvku
datace/stáří stav
havarijní
příčiny stavu
omítky, malty, zatékání a protékání klenby,
opad omítek, vypadávání spárovky
původnost
detail prvku/jevu
celkový stav
stav objektu
poznámka
stavební prvek/jev
vlhkost interiér
část objektu
sakristie
materiál prvku
datace/stáří stav
příčiny stavu
původnost
detail prvku/jevu
celkový stav
stav objektu
poznámka
stavební prvek/jev
vlhkost interiér
část objektu
sakristie
materiál prvku
datace/stáří stav
destruovaný
příčiny stavu
omítky, zdivo, silné zavlhčení zatékáním
původnost
detail prvku/jevu
celkový stav
stav objektu
poznámka
stavební prvek/jev
založení
část objektu
objekt - celek
materiál prvku
skála, pod kostelem výchozy 
datace/stáří
x
stav
x
příčiny stavu
x
původnost
x
detail prvku/jevu
celkový stav
stav objektu
poznámka
Výpis stavu objektu: kostel sv. Havla 7
stavební prvek/jev
dveře
část objektu
loď
materiál prvku
datace/stáří stav
příčiny stavu
původnost
detail prvku/jevu
exterier
stav objektu
poznámka
stavební prvek/jev
dveře
část objektu
loď
materiál prvku
smíšené zdivo
datace/stáří
1733
stav
havarijní
příčiny stavu
absence vnějších omítek, povětrnostní 
podmínky, zanedbaná údržba
původnost
původní z doby výstavby
detail prvku/jevu
exterier
stav objektu
poznámka
stavební prvek/jev
dveře
část objektu
loď
materiál prvku
štuk
datace/stáří
1733
stav
destruovaný
příčiny stavu
povětrnostní podmínky, zanedbaná údržba
původnost
původní z doby výstavby
detail prvku/jevu
exterier
stav objektu
hladké špalety, ve štuku zdůrazněný hlavní
klenák
poznámka
stavební prvek/jev
dveře
část objektu
loď
materiál prvku
natírané dřevo
datace/stáří
19. století?
stav
destruovaný
příčiny stavu
mechanické poškození, setření povrchové 
úpravy, zanedbaná údržba
původnost
prvek z opravy
detail prvku/jevu
exterier
stav objektu
poznámka
Výpis stavu objektu: kostel sv. Havla 8
stavební prvek/jev
dveře
část objektu
loď
materiál prvku
natírané dřevo
datace/stáří
19. století?
stav
destruovaný
příčiny stavu
mechanické poškození, setření povrchové 
úpravy, zanedbaná údržba
původnost
prvek z opravy
detail prvku/jevu
exterier
stav objektu
poznámka
stavební prvek/jev
dveře
část objektu
loď
materiál prvku
kov
datace/stáří
nelze určit
stav
havarijní
příčiny stavu
rozsáhlá koroze
původnost
nelze určit
detail prvku/jevu
exterier
stav objektu
poznámka
stavební prvek/jev
okna
část objektu
loď
materiál prvku
datace/stáří stav
příčiny stavu
původnost
detail prvku/jevu
exterier
stav objektu
poznámka
stavební prvek/jev
okna
část objektu
loď
materiál prvku
cihla, smíšené zdivo
datace/stáří
1733
stav
zanedbaný
příčiny stavu
absence vnějších omítek, povětrnostní 
podmínky, zanedbaná údržba
původnost
prvek z doby výstavby
detail prvku/jevu
exterier
stav objektu
poznámka
Výpis stavu objektu: kostel sv. Havla 9
stavební prvek/jev
okna
část objektu
loď
materiál prvku
dřevo
datace/stáří
1891 a 1908
stav
destruovaný
příčiny stavu
zanedbaná údržba
původnost
původní z doby výměny
detail prvku/jevu
exterier
stav objektu
1891 vyměněna okna v jižním průčelí lodi, 1908 
v severním průčelí 
poznámka
stavební prvek/jev
okna
část objektu
presbytář
materiál prvku
datace/stáří stav
příčiny stavu
původnost
detail prvku/jevu
exterier
stav objektu
poznámka
stavební prvek/jev
okna
část objektu
presbytář
materiál prvku
cihla, smíšené zdivo
datace/stáří
1733
stav
zanedbaný
příčiny stavu
absence vnějších omítek, povětrnostní 
podmínky, zanedbaná údržba
původnost
prvek z doby výstavby
detail prvku/jevu
exterier
stav objektu
poznámka
stavební prvek/jev
okna
část objektu
presbytář
materiál prvku
dřevo
datace/stáří
nelze určit
stav
havarijní
příčiny stavu
zanedbaná údržba
původnost
nelze určit
detail prvku/jevu
exterier
stav objektu
poznámka
Výpis stavu objektu: kostel sv. Havla 10
stavební prvek/jev
okna
část objektu
sakristie
materiál prvku
datace/stáří stav
příčiny stavu
původnost
detail prvku/jevu
exterier
stav objektu
poznámka
stavební prvek/jev
okna
část objektu
sakristie
materiál prvku
cihla, smíšené zdivo
datace/stáří
1733
stav
havarijní
příčiny stavu
absence vnějších omítek, povětrnostní 
podmínky, zanedbaná údržba
původnost
prvek z doby výstavby
detail prvku/jevu
exterier
stav objektu
poznámka
stavební prvek/jev
okna
část objektu
sakristie
materiál prvku
dřevo
datace/stáří
nelze určit
stav
destruovaný
příčiny stavu
zanedbaná údržba
původnost
nelze určit
detail prvku/jevu
exterier
stav objektu
poznámka
stavební prvek/jev
střechy
část objektu
loď
materiál prvku
kov
datace/stáří
nelze určit
stav
poškozený
příčiny stavu
povětrnostní podmínky, zanedbaná údržba
původnost
nelze určit
detail prvku/jevu
exterier
stav objektu
poznámka
Výpis stavu objektu: kostel sv. Havla 11
stavební prvek/jev
zdivo/fasády
část objektu
klenotnice
materiál prvku
smíšené zdivo
datace/stáří
1733
stav
torzální
příčiny stavu
zřícení části stavby v důsledku zanedbané 
údržby
původnost
prvek z doby výstavby
detail prvku/jevu
exterier
stav objektu
poznámka
stavební prvek/jev
zdivo/fasády
část objektu
loď
materiál prvku
smíšené zdivo
datace/stáří
1733
stav
havarijní
příčiny stavu
absence zastřešení, zatékání srážkové vody,
ztráta omítek, řícení koruny zdiva
původnost
prvek z doby výstavby
detail prvku/jevu
exterier
stav objektu
poznámka
stavební prvek/jev
zdivo/fasády
část objektu
loď
materiál prvku
cihla
datace/stáří
1733
stav
havarijní
příčiny stavu
řícení koruny vlivem povětrnostních podmínek
původnost
prvek z doby výstavby
detail prvku/jevu
exterier
stav objektu
poznámka
stavební prvek/jev
zdivo/fasády
část objektu
loď
materiál prvku
vápenná omítka
datace/stáří
nelze určit
stav
destruovaný
příčiny stavu
celkový zanedbaný stav, povětrnostní 
podmínky, vzlínající a zatékající vlhkost
původnost
nelze určit
detail prvku/jevu
exterier
stav objektu
vzhledem k nepřítomnosti souvrství nelze určit
stáří omítek
poznámka
Výpis stavu objektu: kostel sv. Havla 12
stavební prvek/jev
zdivo/fasády
část objektu
objekt - celek
materiál prvku
cement
datace/stáří
stáří do 50 let
stav
destruovaný
příčiny stavu
nevhodnost materiálu nátěru způsobující
degradaci omítek
původnost
novodobá úprava
detail prvku/jevu
exterier
stav objektu
nátěr vázaný na fragmenty vápenných omítek
poznámka
stavební prvek/jev
zdivo/fasády
část objektu
presbytář
materiál prvku
smíšené zdivo
datace/stáří
1733
stav
havarijní
příčiny stavu
absence zastřešení, zatékání srážkové vody,
řícení koruny zdiva 
původnost
prvek z doby výstavby
detail prvku/jevu
exterier
stav objektu
poznámka
stavební prvek/jev
zdivo/fasády
část objektu
presbytář
materiál prvku
cihla
datace/stáří
1733
stav
havarijní
příčiny stavu
řícení konstrukce římsy vlivem zanedbané 
údržby
původnost
prvek z doby výstavby
detail prvku/jevu
exterier
stav objektu
poznámka
Výpis stavu objektu: kostel sv. Havla 13
stavební prvek/jev
zdivo/fasády
část objektu
presbytář
materiál prvku
vápenná omítka
datace/stáří
nelze určit
stav
destruovaný
příčiny stavu
celkový zanedbaný stav, vzlínající a zatékající 
vlhkost
původnost
nelze určit
detail prvku/jevu
exterier
stav objektu
vzhledem k chybějícímu souvrství nelze určit
stáří omítek
poznámka
stavební prvek/jev
zdivo/fasády
část objektu
sakristie
materiál prvku
smíšené zdivo
datace/stáří
1733
stav
havarijní
příčiny stavu
absence zastřešení, zatékání srážkové vody,
řícení koruny zdiva 
původnost
prvek z doby výstavby
detail prvku/jevu
exterier
stav objektu
poznámka
stavební prvek/jev
zdivo/fasády
část objektu
sakristie
materiál prvku
pískovec
datace/stáří
pozdní gotika
stav
špatný
příčiny stavu
abraze materiálu vlivem povětrnostních vlivů
původnost
prvek ze starší stavby
detail prvku/jevu
exterier
stav objektu
poznámka
stavební prvek/jev
zdivo/fasády
část objektu
sakristie
materiál prvku
vápenná omítka
datace/stáří
nelze určit
stav
destruovaný
příčiny stavu
celkový zanedbaný stav, vzlínání a zatékání
vlhkosti
původnost
nelze určit
detail prvku/jevu
exterier
stav objektu
vzhledem k chybějícím souvrstvím nelze určit
stáří omítek
poznámka
Výpis stavu objektu: kostel sv. Havla 14
stavební prvek/jev
dveře
část objektu
presbytář
materiál prvku
datace/stáří stav
příčiny stavu
původnost
detail prvku/jevu
interier
stav objektu
poznámka
stavební prvek/jev
dveře
část objektu
presbytář
materiál prvku
cihla, smíšené zdivo
datace/stáří
1733
stav
destruovaný
příčiny stavu
absence omítek, vzlínající vlhkost, nárůst
terénu, vypadávání zdícího materiálu ze 
záklenku
původnost
původní z doby výstavby
detail prvku/jevu
interier
stav objektu
poznámka
stavební prvek/jev
klenby
část objektu
presbytář
materiál prvku
lomový kámen
datace/stáří
1733
stav
silně zanedbaný
příčiny stavu
absence omítek, zatékání, vypadávání ložných
malt
původnost
původní z doby výstavby
detail prvku/jevu
interier
stav objektu
poznámka
stavební prvek/jev
klenby
část objektu
sakristie
materiál prvku
cihla
datace/stáří
1733
stav
destruovaný
příčiny stavu
propad klenby
původnost
původní z doby výstavby
detail prvku/jevu
interier
stav objektu
zachovány pouze koutové výběhy klenby
poznámka
Výpis stavu objektu: kostel sv. Havla 1...

Originál dokumentu:

digitální

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	průzkumy, posudky, zprávy
Druh dokumentu:	jiný průzkum, posudek, zpráva

Jméno souboru:

U0028988.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Veselá Hana

Popis dokumentu:

Program Národní a kulturní identity (NAKI), Průvodní zpráva k výsledku
Nmap (specializovaná mapa s odborným obsahem) 
„Ohrožené kulturní dědictví v příhraniční oblasti SZ Čech“
(http://mapy.npu.cz/flexviewers/dopa/)

Název pracoviště:

ÚOP v Ústí nad Labem

Velikost dokumentu (v bytech):

29124621 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Lokti; NPÚ, ú.o.p. Ústí nad Labem ; NPÚ, ÚOP Liberci;

Klíčová slova:

Kulturní památka movitá; Výzkum a vývoj; Geografický informační systém;

Uživ. klíčová slova:

Dokumentace, Digitalizace a Prezentace;

Datum vzniku:

2015

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

K dokumentu neexistují žádné vazby na aplikace IISPP.

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

bez lokalizace

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ	Název lokality	Reálný typ	Kat. území	Obec	ORP	Okres	Kraj

Historické regiony

Kód RS	Název hist. regionu

Ke stažení Náhled Poslat žádost