Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

  
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Ing. Milena Forejtníková a kolektiv 
 
Metodika hodnocení míry potenciálního 
ohrožení památek antropogenními a přírodními 
vlivy 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Zpracováno v rámci výzkumné aktivity: 
Program aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI) 
Projekt DF12P01OVV035 - Identifikace významných území s kulturně historickými hodnotami 
ohrožených přírodními a antropogenními vlivy 
 
 
Poskytovatel: Ministerstvo kultury             Brno, červen 2015 
DF12P01OVV035
0HWRGLNDKRGQRFHQtPtU\SRWHQFLiOQtKRRKURaHQtSDPiWHNDQWURSRJHQQtPLDSGtURGními vlivy
Autorský kolektiv: 
,ůĂ|Yş?G?slGů- Ing. Milena Forejtníková 
 
ůGYŽ|G?G?slGů?UGŚŽl?w?? 
 
s??U?wY???lĂ||ŽĚŽŚŽ?ĐŽĚĄ??U?d?'?DĂ?Ă??UĂ?|?|?s?? 
Ing. Miriam Dzuráková 
Ing. Libor Chlubna 
Mgr. Igor Konvit  
RNDr. Hana Mlejnková, Ph.D. 
Mgr. Jana Ošlejšková  
Ing. František Pavlík, Ph.D.  
Ing. Miloš Rozkošný, Ph.D.  
/YŐ?WĂ|Gů^GĚůĄeGU 
Ing. Lukáš Smelík, Ph.D. 
Ing. Jana Uhrová, Ph.D. 
 
EĄ?ŽĚYşĐĂwĄlUŽ|???lĂ|?  
/YŐ?Ă?ĐŚ?ůG?ĂYĚ?Ă<?şaŽ|Ą 
Mgr. Šimon Eismann 
Mgr. >?ĐsG'?Ă??Ő??ďG?Ž|Ą??Ž??sĂ?şeUŽ|Ą 
Ing. Alena a?Ž|şeUŽ|Ą 
Bc. Veronika Vichrová 
 
G?UĄŐGŽůŽŐsĐUĄ?ů?aďĂ?  
Ing. Jan Šikula, Ph.D. a kol. 
 
GYl??wĚŽĐ?Ă|YşŚŽ|??U?w??|?|?s??   
ZE??:s?ş,??ůşUĂUŽů? 
 
DGYĚGůŽ|Ă?Ys|G??slĂ? 
doc. Ing. Petr Kupec, Ph.D. a kol. 
 
DF12P01OVV035 
Metodika hodnocení míry potenciálního ohrožení památek antropogenními a přírodními vlivy 
| 1 
 
Obsah 
 
1. Úvod ................................................................................................................................................ 3 
2. Účel a předmět metodického pokynu ............................................................................................. 4 
2.1. Uplatnění metodiky ................................................................................................................. 4 
3. Souhrn řešené problematiky ........................................................................................................... 6 
3.1. Ochrana památek před nepříznivými vlivy .............................................................................. 6 
3.2. Legislativa ................................................................................................................................. 6 
3.3. Ohrožení památek v ČR a přístupy k jeho hodnocení .............................................................. 7 
4. Vymezení pojmů .............................................................................................................................. 8 
5. Metodická část .............................................................................................................................. 13 
5.1. Datové podklady – vrstvy památkových lokalit ..................................................................... 13 
5.2. Metodický přístup k posouzení ohrožení říčními povodněmi ............................................... 13 
5.2.1. Vstupní data .................................................................................................................. 13 
5.2.2. Metodika řešení ............................................................................................................. 14 
5.2.3. Závěry a doporučení ...................................................................................................... 22 
5.3. Metodický přístup k posouzení ohrožení projevy povodní z přívalových srážek, vodní a 
větrnou erozí .......................................................................................................................... 22 
5.3.1. Vstupní data .................................................................................................................. 23 
5.3.2. Metodika řešení ............................................................................................................. 24 
5.4. Metodický přístup k posouzení ohrožení sesuvy ................................................................... 29 
5.4.1. Vstupní data .................................................................................................................. 29 
5.4.2. Metodika řešení ............................................................................................................. 29 
5.4.3. Kategorizace sesuvných území ...................................................................................... 32 
5.5. Metodický přístup k posouzení ohrožení průmyslovou činností ........................................... 33 
5.5.1. Vstupní data .................................................................................................................. 33 
5.5.2. Metodika řešení ............................................................................................................. 33 
5.6. Metodický přístup k posouzení ohrožení atmosférickými spady .......................................... 39 
5.6.1. Vstupní data .................................................................................................................. 39 
5.6.2. Metodika řešení ............................................................................................................. 39 
5.6.3. Postup hodnocení s využitím referenčních dat ............................................................. 39 
5.7. Metodický přístup k posouzení ohrožení vodních prvků a na vodu vázaných biotopů ......... 40 
5.7.1. Vstupní data .................................................................................................................. 41 
5.7.2. Metodika řešení ............................................................................................................. 41 
5.7.3. Popis metodiky hodnocení ............................................................................................ 45 
5.7.4. Výsledná klasifikace ohrožení pro vodní prvky ............................................................. 50 
5.8. Metodický přístup k posouzení vegetace památek, parků a zahrad ..................................... 51 
5.8.1. Vstupní data .................................................................................................................. 51 
5.8.2. Metodika řešení ............................................................................................................. 51 
5.9. Metodický přístup k posouzení ohrožení mikroorganismy původem z vodního prostředí ... 55 
5.9.1. Vstupní data .................................................................................................................. 55 
5.9.2. Metodika řešení ............................................................................................................. 58 
DF12P01OVV035 
Metodika hodnocení míry potenciálního ohrožení památek antropogenními a přírodními vlivy 
| 2 
5.10. Multikriteriální analýza .......................................................................................................... 61 
5.11. Zpracování výsledků v informačních systémech .................................................................... 62 
6. Příklady aplikace metodiky ............................................................................................................ 65 
6.1. UNESCO – Český Krumlov ...................................................................................................... 65 
6.1.1. Ohrožení říčními povodněmi ......................................................................................... 65 
6.1.2. Ohrožení projevy povodní z přívalových srážek, vodní a větrnou erozí ........................ 66 
6.1.3. Ohrožení sesuvy ............................................................................................................ 67 
6.1.4. Ohrožení průmyslovou činností..................................................................................... 76 
6.1.5. Ohrožení atmosférickými spady .................................................................................... 78 
6.1.6. Ohrožení vodních prvků a na vodu vázaných biotopů .................................................. 80 
6.1.7. Ohrožení vegetace památek, parků a zahrad ................................................................ 92 
6.1.8. Ohrožení mikroorganismy původem z vodního prostředí ............................................ 94 
6.2. NKP Zámek Lysice ................................................................................................................... 96 
6.2.1. Ohrožení říčními povodněmi ......................................................................................... 96 
6.2.2. Ohrožení projevy povodní z přívalových srážek, vodní a větrnou erozí ........................ 99 
6.2.3. Ohrožení sesuvy .......................................................................................................... 102 
6.2.4. Ohrožení průmyslovou činností................................................................................... 102 
6.2.5. Ohrožení atmosférickými spady .................................................................................. 105 
6.2.6. Ohrožení vodních prvků a na vodu vázaných biotopů ................................................ 107 
6.2.7. Ohrožení vegetace památek, parků a zahrad .............................................................. 116 
6.2.8. Ohrožení mikroorganismy původem z vodního prostředí .......................................... 118 
6.3. Interpretace a archivace výsledku ....................................................................................... 120 
7. Seznam použitých zkratek ........................................................................................................... 122 
8. Použitá literatura ......................................................................................................................... 124 
9. Seznam příloh .............................................................................................................................. 129 
 
  
DF12P01OVV035 
Metodika hodnocení míry potenciálního ohrožení památek antropogenními a přírodními vlivy 
| 3 
1. Úvod 
V současnosti je pro každý státem spravovaný památkový objekt v České republice zpracována různě 
podrobná dokumentace, která částečně zahrnuje i prevenci rizik ohrožení této památky přírodními 
vlivy. Podrobněji bývá zpracovaná např. dokumentace pro případ ohrožení požárem. Na druhé 
straně, pro všechny ohrožené objekty nejsou zpracovány přesné povodňové plány. O dokumentaci 
rizik pro památky ve správě jiných subjektů není centrální přehled. V rámci veřejných databází existují 
v České republice pouze úzce specializované či regionálně zaměřené databáze, především na 
webových stránkách krajských a obecních úřadů, zájmových sdružení či programů, které nejsou 
cíleně zaměřeny na oblast památkové péče a většinou se specializují na jedno či menšinu 
z předmětných nebezpečí a rizik. Ani na pracovištích Národního památkového ústavu (NPÚ) není 
dosud zpracována problematika míry ohrožení památek různými přírodními či antropogenními riziky. 
Nejsou k dispozici podklady ani jednotná metodika pro cílené, účelné a efektivní směrování opatření 
a finančních prostředků na snižování či eliminaci těchto rizik pro celé území ČR. Tématika tedy není 
celoplošně zpracována a už vůbec ne v takové komplexnosti, jakou navrhuje tato metodika. 
Metodika popisuje, jak  posuzovat vybraná potenciální rizika u kulturních památek a plošně 
chráněných území, které podklady přednostně využívat a jaké postupy volit. V závěrečných 
kapitolách je uveden postup pro celkové hodnocení ohroženosti konkrétního památkově chráněného 
objektu použitím multikriteriální analýzy. 
Metodika bude přístupná na webových stránkách NPÚ (www.npu.cz). 
  
DF12P01OVV035 
Metodika hodnocení míry potenciálního ohrožení památek antropogenními a přírodními vlivy 
| 4 
2. Účel a předmět metodického pokynu 
Tato metodika vznikla v rámci projektu řešeného v Programu aplikovaného výzkumu a vývoje 
národní a kulturní identity (NAKI), Projekt DF12P01OVV035 – Identifikace významných území s 
kulturně historickými hodnotami ohrožených přírodními a antropogenními vlivy. 
Předmětem metodiky je popis standardizovaného postupu posouzení ohrožení památek přírodními a 
antropogenními vlivy. Byl navržen způsob hodnocení celkem 10 typů ohrožujících vlivů: 
- Ohrožení říčními povodněmi   
- Ohrožení povodněmi z přívalových srážek 
- Ohrožení vodní erozí 
- Ohrožení větrnou erozí  
- Ohrožení sesuvy 
- Ohrožení průmyslovou činností  
- Ohrožení atmosférickými spady 
- Ohrožení vodních prvků a na vodu vázaných biotopů 
- Ohrožení vegetace památek, parků a zahrad  
- Bioohrožení mikroorganismy původem z vodního prostředí  
Pro každý typ ohrožení je vymezen okruh dostupných dat charakterizujících dané ohrožení, případně 
způsob jejich vytvoření pokud taková data neexistují. Následně jsou stanovena kritéria pro hodnocení 
významnosti jednotlivých typů ohrožení.  
Po vyhodnocení jednotlivých typů ohrožení je možné vypočítat celkovou míru ohrožení památky 
metodou multikriteriální analýzy, včetně celkového vyhodnocení a zanesení všech výsledků do IISPP 
NPÚ (Informační systém památkové péče NPÚ). 
2.1. Uplatnění metodiky 
Metodika má sloužit jako vodítko pro objektivní hodnocení vnějších jevů, které mohou mít negativní 
vliv na stav památek. Lze ji aplikovat na nemovité památky různého významu i plošného rozsahu. 
V případě velmi rozsáhlých komplexů je třeba celý soubor posuzovat podle nejhůře hodnocené části, 
případně rozdělit na několik samostatně posuzovaných částí. Vždy je v těchto případech vhodné 
konzultovat s NPÚ, který stanoví z památkářského hlediska nejdůležitější objekty ochrany. Metodiku 
lze uplatnit v rámci přípravy projektů k ochraně objektů kulturního dědictví, především pro výběr 
prioritních problémů a nejzávažnějších rizik. Existence metodiky tak eliminuje subjektivní posuzování 
při plánování opatření památkové péče.  
Aplikace metodiky jako celku je poměrně náročná na zpracování, ale lze ji aplikovat postupně, tak aby 
v průběhu několika let doplnila celou databázi Památkového katalogu. NPÚ ji bude na památkách ve 
své správě používat přednostně na objektech subjektivně posuzovaných jako nejohroženější. Je 
možné ji využít i u objektů ve správě či majetku jiných subjektů, např. samospráv, církve i dalších 
soukromých vlastníků. 
DF12P01OVV035 
Metodika hodnocení míry potenciálního ohrožení památek antropogenními a přírodními vlivy 
| 5 
Návrh uživatelů, pro které by certifikovaná metodika měla být doporučena k využití v praxi: 
- Národní památkový ústav (jako správce významných památkových objektů v ČR a správce 
databází, v nichž jsou výsledky hodnocení ukládány),  
- Diecézní správa církevního majetku (zejména katolická církev vlastní nebo zpětně nabývá 
významnou část nemovitého kulturního dědictví, již v průběhu řešení projektu byl 
zaznamenán velký zájem o výsledky projektu). 
  
DF12P01OVV035 
Metodika hodnocení míry potenciálního ohrožení památek antropogenními a přírodními vlivy 
| 6 
3. Souhrn řešené problematiky 
3.1. Ochrana památek před nepříznivými vlivy 
Ochrana památek v České republice má velkou tradici a je v evropském kontextu na vysoké úrovni. Je 
vnímána jako souhrn činností, zajišťujících maximální míru zachování památky, její využitelnost a 
společenské uplatnění. V prvé řadě se soustřeďuje na sledování stavební činnosti a na kontrolu 
vlastníků, zda o památku správně pečují, menší prostor je bohužel věnován prevenci, odhalování 
příčin poškození a hlavně vyhodnocování těchto jevů v širších souvislostech. 
Po katastrofální povodni v roce 2002 se velká pozornost soustředila na prevenci škod, způsobených 
říčními povodněmi, opatření byla ale vnímána vždy celoplošně, nikoliv cíleně na památkově chráněné 
objekty nebo území. Důležitým přínosem systematické ochrany památek je zvyšující se úroveň 
odborně-metodické propracovanosti způsobů ochrany, výzkumů a průzkumů památkového fondu a 
praktické péče o něj. Součástí obnovy památkového fondu je přímá finanční podpora s možným 
principem vícezdrojového financování. 
3.2. Legislativa 
Počátky cílené ochrany památek v Evropě spadají do konce 18. století. Památková péče, podložená 
zákonnými předpisy se pak rozvíjí po 2. světové válce. Jedním ze základních kroků bylo založení 
Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu UNESCO při Organizaci spojených národů 
v Londýně dne 4. listopadu 1945. V roce 1972 byl vydán základní dokument, Úmluva o ochraně 
světového kulturního a přírodního dědictví (UNESCO, 1972), která doplňuje úpravu péče o přírodní a 
kulturní památky jednotlivých zemí a směřuje k identifikaci, ochraně, obnově a prezentaci 
nejvýznamnějších světových památek. Pro památky, zařazené na listinu UNESCO, nařizuje mj. 
sledovat tlaky podmíněné vývojem (např. narušení, adaptace, zemědělství, hornictví), vlivy prostředí 
(např. znečištěné ovzduší, změny klimatu, změny území v poušť), přírodní hrozby a připravenost na 
rizika (zemětřesení, povodně, protipožární opatření), ale také potíže způsobené přívalem návštěvníků 
(turismem). 
Na území České republiky požívají kulturní památky ochrany již v rámci ústavního pořádku ČR. 
Konkrétně v rámci Listiny základních práv a svobod (Usnesení č. 2/1993 Sb.), čl. 35 odst. 3 stanoví 
(jako obecné omezení výkonu práv), že při výkonu svých práv nikdo nesmí poškozovat – mimo jiné – 
kulturní památky nad míru stanovenou zákonem, tedy nad míru, kterou zvláštní zákony (typicky 
právě zákon o státní památkové péči) připouštějí. Zájem státní památkové péče na ochraně a 
zachování kulturních památek je také jedním z tzv. zákonem chráněných obecných zájmů, jak je 
zavádí čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, zakotvující jedno ze zákonných omezení 
vlastnického práva. Tento článek nejprve konstatuje, že vlastnictví zavazuje, a dále stanoví, že 
vlastnictví nesmí být zneužito v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy, mezi které patří i 
zájmy státní památkové péče. Ochrana kulturních památek má tedy základnu již v samotné Listině 
základních práv a svobod. 
Základním právním předpisem upravujícím v České republice ochranu kulturních památek je zákon 
č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, který nabyl účinnosti dne 1. 1. 1988 a po mnoha novelizacích 
DF12P01OVV035 
Metodika hodnocení míry potenciálního ohrožení památek antropogenními a přírodními vlivy 
| 7 
platí dodnes. Deklaruje zájem státu na ochraně kulturních památek jako kulturního dědictví a zároveň 
předepisuje úkoly, které je pro tyto účely nutno plnit.  
Kulturní památky prohlašuje ministerstvo kultury a jsou zapsané v tzv. Ústředním seznamu kulturních 
památek (ÚSKP), který vede Národní památkový ústav.  Vlastník kulturní památky je podle § 9 tohoto 
zákona povinen o kulturní památku pečovat – udržovat ji v dobrém stavu a chránit ji před ohrožením, 
poškozením, znehodnocením nebo odcizením. 
Vybrané kulturní památky prohlašuje Vláda České republiky svým nařízením za národní kulturní 
památky. Jejich evidence je rovněž součástí ÚSKP. Památkové rezervace prohlašuje vláda České 
republiky, která zároveň stanoví podmínky pro zabezpečení jejich ochrany. Na území někdejšího 
Československa byly rezervace prohlašovány na základě zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních 
památkách, výnosem Ministerstva školství a kultury. ÚSKP eviduje čtyři typy památkových rezervací: 
městské, vesnické, archeologické a tzv. ostatní. 
3.3. Ohrožení památek v ČR a přístupy k jeho hodnocení 
Národní památkový ústav sleduje již od svého vzniku (po sjednocení organizace v roce 2002) nejvíce 
ohrožené památky. Vytvořil, na svém webu prezentuje a průběžně aktualizuje Seznam ohrožených 
kulturních památek. Zařazení kulturní památky do tohoto seznamu je provedeno na základě 
odborného posouzení stavebně technického stavu a ohrožení její památkové hodnoty či už přímo její 
hmotné podstaty. Do seznamu tedy nejsou zařazovány památky ohrožené potenciálním nebezpečím, 
ale objekty, které jsou již poškozené (zatéká do nich, jsou dlouhodobě nevyužité apod.) a hrozí jim 
zkáza.  
Pokud je ale památka v dobrém stavebnětechnickém stavu, není považována za ohroženou. Ohrožení 
povodněmi, požárem nebo např. hrozícím válečným konfliktem jsou typy ohrožení obecně sledovaná 
také u památkově nechráněných staveb. Povodňové a další plány jsou sice u památek sestavovány 
s větší pečlivostí, ale zaměřují se více na památky movité, v ohrožených objektech uložené. Typy 
ohrožení památek, na které se zaměřuje tato metodika, nejsou pro orgány památkové péče či širokou 
veřejnost souhrnně nijak významně monitorovány. Větší předvídatelnost sledovaných ohrožení může 
vést k minimalizaci mnohdy nevratných škod, které jsou u památek řešeny pozdě, např. dodatečnými 
záchrannými programy. 
DF12P01OVV035 
Metodika hodnocení míry potenciálního ohrožení památek antropogenními a přírodními vlivy 
| 8 
4. Vymezení pojmů 
Každý posuzovaný antropogenní či přírodní vliv je zpracován specialisty z příslušného oboru, proto 
používá své vlastní pojmy. V Metodice je tato kapitola věnovaná definici pojmů obecné povahy, aby 
byly tyto základní pojmy vnímány a používány v textu jednotně i vysvětlení a definování pojmů 
specifických pro jednotlivé obory. Všechny pojmy jsou řazeny abecedně. 
Atmosférická depozice - proces, kdy dochází k přenosu látek z atmosféry na zemský povrch, do jeho 
složek i na objekty, které se na něm nachází, a tím dochází k úbytku těchto látek v atmosféře. 
Biodeteriogen - biologický činitel zodpovědný za uvedené jevy. 
Bioohrožení - procesy rozrušování nebo poškozování materiálů vlivem biologických činitelů, které 
vedou k nežádoucím změnám ve vlastnostech materiálů (také: biologické napadení – biodegradace – 
biologické poškození - bioznečištění – biokolonizace – biofouling – biodeteriorace – biokoroze). 
Biotop – je biotické (živé) i abiotické (neživé) prostředí, ovlivněné a pozměněné živou složkou přírody 
– biotou. Lze ho chápat jako společné prostředí určitých složek biocenózy, tedy soubor všech vlivů, 
které vytvářejí životní prostředí všech zde žijících organismů. Synonymem pojmu biotop je stanoviště. 
Pojem stanoviště však vymezuje prostor užší než biotop. Např. v biotopu pomalu tekoucí vody je více 
stanovišť: dno, břeh apod. Z pohledu typizace přírody je biotop klasifikační jednotka, která je 
definovaná pomocí vegetačních typů (rostlinných společenstev). Na území ČR se vyskytuje 157 
přírodních biotopů, definovaných publikací Katalog biotopů České republiky, které náleží do osmi tzv. 
formačních skupin (vodní toky a nádrže, mokřady a pobřežní vegetace, prameniště a rašeliniště, 
skály, sutě a jeskyně, alpínské bezlesí, sekundární trávníky a vřesoviště, křoviny, lesy). 
Degradace – obecně znamená znehodnocení, pokles, zhoršení kvality, snížení hodnoty, pro účely 
této metodiky se jedná o: znehodnocení kvality či stavu vodních prvků, zelených ploch včetně dřevin 
a biotopů zastoupených na území památky, nebo památkové zóny. 
Doba opakování – udává průměrný počet let, ve kterých je určitý jev dosažen nebo překročen. N-letý 
průtok QN je definován jako kulminační průtok, který je dosažen nebo překročen průměrně jednou za 
N let. Hodnoty těchto charakteristických průtoků se zjišťují analýzou dlouhodobých časových řad 
pozorování. Jde o statistickou charakteristiku, nikoli predikční. 
Dřevina – je cévnatá vytrvalá rostlina, se schopností druhotného tloustnutí dřevnatého stonku. 
Dřevinami se zabývá specializované odvětví botaniky - dendrologie. Mezi dřeviny jsou řazeny stromy 
a keře, případně liány či polokeře. 
Eutrofizace – je proces zvyšování obsahu živin, zejména fosforu a dusíku, ve vodách (povrchových) a 
půdách. Přirozená eutrofizace je způsobena vyluhováním dusíku a fosforu z půdy a rozkladu 
odumřelých organismů. Antropogenní eutofizace vod vzniká splachem dusíkatých a fosforečných 
hnojiv z polí, splaškovými vodami, apod.  
Invazivní druh – (také invazní) je druh na daném území nepůvodní, který se zde nekontrolovaně šíří, 
přičemž agresivně vytlačuje původní druhy, které mají podobnou funkci v přírodě, jako on. U obzvlášť 
DF12P01OVV035 
Metodika hodnocení míry potenciálního ohrožení památek antropogenními a přírodními vlivy 
| 9 
nebezpečných invazí může dojít k tomu, že se daný druh začne šířit natolik nekontrolovaně, že 
rozvrací celé ekosystémy, což vede k rozsáhlým ekologickým škodám a potlačení či likvidaci mnoha 
původních druhů, nejen těch s podobnou nikou. Pro účely této metodiky se jedná o invazivní 
rostlinné druhy  dřevin a bylin. 
Kritická plocha – plocha nad kritickým bodem, rozhodná pro tvorbu povrchového odtoku 
z přívalových srážek s nepříznivými účinky (pro zastavěné části obcí či památkové objekty ležící pod 
kritickým bodem). 
Kritický bod – Kritický bod se nachází na průsečíku dráhy soustředěného odtoku (DSO) a hranice 
zastavěného území obce či památkového objektu. Jde o uzávěrový profil ploch s nepříznivými účinky 
pro zastavěné části obcí či památkové objekty ležící pod tímto bodem (z hlediska tvorby 
soustředěného povrchového odtoku z přívalových srážek).  
Kulturní památka, památkový objekt – objekt nebo soubor objektů (areál), chráněných podle zákona 
20/1987 Sb. Kulturní památky prohlašuje Ministerstvo kultury a jsou zapsané v tzv. Ústředním 
seznamu kulturních památek (ÚSKP), který vede Národní památkový ústav. 
Kvalita vody – (jakost vody) – vyjadřuje obsah cizích látek ve vodě a porovnání s definovaným 
množstvím těchto látek podle druhu vody (pitná, jednotlivé druhy užitkové, dešťová, voda pro 
závlahy, odpadní voda, atd.). Kvalita vody je zjišťována souborem chemicko-fyzikálních metod a 
měření, zajišťujících podrobné stanovení vlastností daného vzorku vody. Každá z těchto vlastností má 
mezní hodnotu pro daný druh vody.  
Limitní množství – množství nebezpečné látky uvedené v příloze č. 1 k zákonu č. 59/2006 Sb., 
o prevenci závažných havárií způsobených vybranými chemickými látkami nebo chemickými 
přípravky, v platném znění. 
Mokrá atmosférická depozice - souhrn vymývání polutantů (v plynné i tuhé fázi) deštěm a sněhem. K 
tomuto procesu dochází důsledkem srážení, mlhy nebo při oparu. 
Národní kulturní památka -  nejhodnotnější  a nejvýznamnější část  kulturního dědictví.  
Nebezpečí - je stav s potenciálem způsobit nežádoucí následky. Týká se jak vnějších podmínek, jako 
jsou např. povodně, zemětřesení, sesuv svahu, tak i nežádoucích situací uvnitř systému, jako je 
nevhodná manipulace, návrh nebo zhotovení nového díla. Nebezpečí lze definovat také jako 
„hrozbu“ události (jevu), která vyvolá ztráty.  
Nebezpečná chemická látka – látka nebo směs, která má jednu nebo více nebezpečných vlastností 
stanovené zákonem č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích (chemický zákon), 
v platném znění. 
Objekty a zařízení – objektem je označován celý prostor, popřípadě soubor prostorů, v němž je 
umístěna jedna nebo více nebezpečných látek v jednom nebo více zařízeních, včetně společných 
nebo souvisejících infrastruktur a činností, v užívání právnických osob a podnikajících fyzických osob; 
zařízením je označována technická nebo technologická jednotka, ve které je nebezpečná látka 
DF12P01OVV035 
Metodika hodnocení míry potenciálního ohrožení památek antropogenními a přírodními vlivy 
| 10 
vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována a která zahrnuje také všechny 
části nezbytné pro provoz, například stavební objekty, potrubí, skladovací tankoviště, stroje, 
průmyslové dráhy a nákladové prostory (platné pro tématiku ohrožení průmyslovou činností). 
Ohrožení - je vyjádřeno jako kombinace pravděpodobnosti výskytu nežádoucího jevu a nebezpečí, 
jedná se tedy o spřažení nebezpečí a expozice. Ohrožení je možné vyjádřit plošně pro celé území bez 
ohledu na to, co se v něm nachází. V okamžiku, kdy ohrožení vztáhneme ke konkrétnímu objektu, 
začíná představovat riziko. 
Památka UNESCO, světové kulturní dědictví – památka (v ČR je jich 12) s mimořádnými 
univerzálními hodnotami zapsaná na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO 
(World Heritage List). Pro tento seznam se v ČR často užívá nepřesný název Seznam památek 
UNESCO.  
Památková rezervace – chráněné území se soubory nemovitých kulturních památek zachovaných v 
původním  historickém prostředí nebo lokality s archeologickými nálezy.  Rezervaci charakterizuje 
důraz na prostorovou a hmotovou skladbu, urbanistickou strukturu, panorama s hlavními 
dominantami v blízkých i dálkových pohledech a mnohé další hlediska odvíjející se od konkrétního 
typu.  
Ploužení - z geologického hlediska jde o dlouhodobý, zpravidla nezrychlující se (mm/rok) pohyb 
horninových hmot, přičemž hranice vůči pevnému podloží je ve většině případů nezřetelná. Velikost 
posunů hmot je vzhledem k prostorovým rozměrům postiženého horninového masivu zanedbatelná. 
Pokud se tento pohyb vlivem různých faktorů (klimatické, antropogenní) zrychlí, přechází do 
sesouvání nebo stékání. Ploužení tak může být iniciální fází pro sesouvání, stékání nebo dokonce 
řícení. Ploužení je nejobtížněji pozorovatelný a vymezitelný, ale nejrozšířenější typ svahového pohybu 
v ČR. 
Povodňové nebezpečí – charakterizuje stav s potenciálem způsobit nežádoucí následky (povodňové 
škody) v záplavovém území. Povodňové nebezpečí lze definovat také jako „hrozbu“ události 
(povodně), která vyvolá např. ztráty na lidských životech, škody na majetku, přírodě a krajině. 
Kvantifikace povodňového nebezpečí se provádí na základě hodnot charakteristik průběhu povodně. 
Povodňové ohrožení – je vyjádřeno jako kombinace pravděpodobnosti výskytu nežádoucího jevu 
(povodně) a nebezpečí. Zásadní rozdíl mezi povodňovým ohrožením a povodňovým rizikem spočívá 
v tom, že ohrožení není vázáno na konkrétní objekty v záplavovém území (ZÚ) s definovanou 
zranitelností. Ohrožení je možné vyjádřit plošně pro celé ZÚ bez ohledu na to, co se v něm nachází. 
V okamžiku, kdy ohrožení vztáhneme ke konkrétnímu objektu v ZÚ s definovanou zranitelností, 
začíná představovat povodňové riziko. V rámci metody matice rizika je povodňové ohrožení 
vyjádřeno jako funkce pravděpodobnosti výskytu daného povodňového scénáře a tzv. intenzity 
povodně. 
Povodňové riziko – je vyjádřeno nejčastěji jako kombinace pravděpodobnosti výskytu nežádoucího 
hydrologického jevu (povodně) a odpovídajících potenciálních povodňových škod. Pojem vyjadřuje 
syntézu účinků povodňového nebezpečí, zranitelnosti a expozice. 
DF12P01OVV035 
Metodika hodnocení míry potenciálního ohrožení památek antropogenními a přírodními vlivy 
| 11 
Provozovatel – právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která užívá nebo bude užívat objekt 
nebo zařízení, v němž je nebo bude vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo 
skladována nebezpečná látka v množství stejném nebo větším, než je limitní množství. 
Průmyslová havárie – událost, která vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v souvislosti 
s užíváním objektu nebo zařízení, v němž je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, 
přepravována nebo skladována, např. únik škodlivin, požár nebo výbuch. 
Přijatelné povodňové riziko – vyjadřuje míru rizika, kterou je připraven přijmout každý (jednotlivec, 
společnost), kdo může být ohrožen povodní. V rámci metody matice rizika je přijatelné riziko 
vyjádřeno jako akceptovatelná hodnota stanovená pro jednotlivé kategorie funkčního využití území. 
Riziko je vyjádřeno mírou pravděpodobnosti výskytu nežádoucího jevu a nepříznivých dopadů 
na konkrétní objekt. Obecně je riziko konvolucí (spřažením) nebezpečí, zranitelnosti a expozice, tj. 
doby, po kterou nebezpečí působilo. Riziko je tím větší, čím větší je nebezpečí, čím delší je doba 
expozice, tj. čím delší je doba, po kterou je objekt vystaven nebezpečí a čím větší je jeho zranitelnost.  
Zásadní rozdíl mezi ohrožením a rizikem spočívá v tom, že ohrožení na rozdíl od rizika není vázáno 
na konkrétní objekty. 
Řícení - krátkodobý (řádově sekundy) rychlý pohyb horninových hmot na strmých svazích, přičemž se 
postižené hmoty rozvolní a ztrácejí krátkodobě kontakt s podložím. Při pohybu se uplatňuje volný 
pád. Dříve než hmoty ztratí kontakt s podložím, může docházet k plouživým pohybům. Vzdálenost 
přemístěných hmot je vzhledem k prostorovým rozměrům zříceného masivu mnohonásobně větší. 
Tento jev se nejčastěji vyskytuje v oblasti skalních pískovcových měst. 
Sesouvání - relativně rychlý (cm až m/den), krátkodobě klouzavý pohyb horninových hmot na svahu 
podél jedné nebo více průběžných smykových ploch. Výslednou formou sesuvného pohybu je sesuv. 
Charakteristické je, že se část hmot nasune na původní terén v předpolí. Při sesouvání se mohou v 
hlubších částech současně uplatňovat i pomalé deformace plouživého charakteru, na povrchu i 
stékání.  
Stékání - rychlý (km/h) krátkodobý pohyb horninových hmot ve viskózním stavu. Podstatná část 
hmot vyteče z odlučného prostoru (jámy) a přemístí se po povrchu terénu na velkou vzdálenost (v ČR 
i stovky metrů). Stékající hmoty jsou ostře odděleny od neporušeného podloží. Výslednou formou je 
proud. V konečné fázi vývoje může stékání přecházet do pomalého ploužení. V ČR se vyskytuje 
nepravidelně a je vázáno na extrémní srážky spolu s vhodnými geologickými a geomorfologickými 
podmínkami. 
Suchá atmosférická depozice – skládá se z procesů difuze, dopadu a sedimentace. Jedná se o celkové 
množství deponovaných tuhých částic a adsorpce plynů (někdy označované jako suchá depozice 
plynů). 
Svahové pohyby - vznikají při porušení stability svahu působením zemské tíže, přičemž těžiště 
pohybujících se hmot vykonává dráhu po svahu dolů. Svahové pohyby jsou velmi různotvárným 
geodynamickým procesem probíhajícím v přírodním prostředí. Jejich vznik a vývoj je podmíněn 
místními přírodními poměry (sklon svahu, geologické poměry, klimatické podmínky atd.) a případně 
lidskou činností (změny reliéfu krajiny, změny vodního hospodářství atd.). 
DF12P01OVV035 
Metodika hodnocení míry potenciálního ohrožení památek antropogenními a přírodními vlivy 
| 12 
Trofický potenciál – ukazatel obsahu biologicky využitelných živin ve vodě. Stanovuje se jako sušina 
biomasy zkušební řasy ve stacionární fázi růstové křivky (jako maximální koncentrace zkušební řasy 
dosažená za optimálních usančních podmínek vyjádřená jako sušina v mg/l) - dle TNV 75 7741. 
Vodní prvek – jedná se o všechny stavby, nádrže, fontány a další objekty v prostoru památky nebo 
památkové zóny, které mají vztah k vodě, respektive jsou vodou plněny, nebo vodu přivádí či odvádí 
do prostoru památky nebo památkové zóny. 
Zdroj rizika – vlastnost nebezpečné látky nebo fyzická či fyzikální situace vyvolávající možnost vzniku 
závažné havárie. 
Zranitelnost - je vlastnost, která se projevuje náchylností ke vzniku škod v důsledku malé odolnosti 
vůči konkrétnímu typu nebezpečí v důsledku tzv. expozice. 
  
DF12P01OVV035 
Metodika hodnocení míry potenciálního ohrožení památek antropogenními a přírodními vlivy 
| 13 
5. Metodická část 
Každý posuzovaný antropogenní či přírodní vliv je zpracován specialisty z příslušného oboru, pro 
hodnocení každého vlivu jsou tedy používány nástroje a postupy, případně i hodnotící kritéria a 
stupnice, které jsou v dané specializaci obvyklé. Přesto bylo vždy potřeba tyto postupy nově 
zpracovat a přizpůsobit specifickým podmínkám památkových objektů. Pro každý typ ohrožení je 
vymezen okruh dostupných dat charakterizujících dané ohrožení, případně způsob jejich vytvoření 
pokud taková data neexistují. Obecně je sledována myšlenka, aby potřebná data byla čerpána 
převážně z veřejně přístupných databází, nebo alespoň z databází dostupných státní správě.  
Pro sjednocení Metodiky byl každý vliv na konci hodnocení zařazen do kategorie závažnosti od 0 
(respektive 1) až 3, přičemž čím větší negativní vliv, tím vyšší hodnota ohrožení: 
- 0 – žádné/zanedbatelné 
- 1 – nízké 
- 2 – střední 
- 3 – vysoké 
 
5.1. Datové podklady – vrstvy památkových lokalit 
Podkladová data odborná – GIS NPÚ  
x Vrstva památkové rezervace  
x Vrstva národní kulturní památky  
x Světové kulturní a přírodní dědictví UNESCO  
x Vrstva památkové zóny   
x Vrstva kulturní památky  
 
5.2. Metodický přístup k posouzení ohrožení říčními povodněmi 
5.2.1. Vstupní data 
Vstupní data hlavní 
• Geodetické zaměření příčných profilů na toku a v inundaci včetně terénních hran a objektů 
• Digitální model reliéfu 5. generace (zdroj: ČÚZK) nebo ekvivalent se srovnatelnou nebo vyšší 
přesností 
• N-leté průtoky pro uzávěrový profil na toku (bez ovlivnění významným přítokem) pro scénáře 
s dobou opakování 5, 20, 100 a 500 let (zdroj: ČHMÚ)  
 
DF12P01OVV035 
Metodika hodnocení míry potenciálního ohrožení památek antropogenními a přírodními vlivy 
| 14 
Vstupní data doplňková 
• Rozlivy vyhlášených záplavových území pro scénáře s dobou opakování 5, 20 a 100 let (zdroj: 
VÚV TGM, v.v.i., podniky Povodí) 
• Vrstva vodních toků (zdroj: DIBAVOD, VÚV TGM, v.v.i.) 
• Vrstva vodních ploch (zdroj: ZABAGED® , ČÚZK) 
• Vrstva záplavových území největší přirozené povodně (zdroj: DIBAVOD, VÚV TGM, v.v.i.) 
• Vrstva úseků toků, pro které byla vyhlášena záplavová území (zdroj: DIBAVOD, VÚV  
TGM, v.v.i.) 
• Vrstvy historických povodní (zdroj: ČHMÚ, VÚV TGM, v.v.i., podniky Povodí) 
• Vrstva nivních půd (zdroj: ČGS) 
Podkladová data obecná 
• Rastrová Základní mapa 1:10 000 (zdroj: ČÚZK) 
• Ortofotomapy (zdroj: ČÚZK) 
• Katastrální mapy (zdroj: ČÚZK) 
5.2.2. Metodika řešení 
Tento metodický postup je zaměřen na identifikaci míry ohrožení památkových lokalit projevy říčních 
povodní. Říční povodně vznikají v důsledku dlouhotrvajících několikadenních vydatných dešťů. 
Projevují se na velkých povodích, zpravidla na všech tocích v zasaženém území a obvykle s výraznými 
důsledky na středních a větších tocích. Mají regionální charakter. 
5.2.2.1. Typy oblastí ČR z pohledu existence dat o povodňovém nebezpečí 
Na území České republiky lze z hlediska existence a míry podrobnosti dat o potenciálním 
povodňovém nebezpečí definovat tři následující typy oblastí: 
a) Oblasti s tzv. významným povodňovým rizikem, 
b) Oblasti s informací o povodňovém nebezpečí, 
c) Oblasti bez informace o povodňovém nebezpečí. 
a) Oblasti s tzv. významným povodňovým rizikem 
Oblasti s tzv. významným povodňovým rizikem (obr. 5.2.1) byly vymezeny v rámci procesu 
předběžného vyhodnocení povodňových rizik v ČR ukončeného v roce 2011. Postup jejich vymezení 
je popsán v návrhu metodiky Drbala a kol. (2011b) schváleném MŽP ČR. Základními kritérii pro jejich 
stanovení bylo vyhodnocení nepříznivých účinků potenciálních povodní na lidské zdraví, 
hospodářskou činnost, životní prostředí a kulturní dědictví. 
Pro tato území byly dle Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES o vyhodnocování 
a zvládání povodňových rizik (dále jen povodňová směrnice) do konce roku 2013 zpracovány mapy 
povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik, které jsou veřejně dostupné v Centrálním 
datovém skladu (http://cds.chmi.cz) provozovaném ČHMÚ v rámci programu OPŽP (ONLINE 1). 
Míra povodňového nebezpečí a povodňového rizika pro tyto oblasti byla stanovena dle Metodiky 
tvorby map povodňového nebezpečí a povodňových rizik, která byla vyvinuta ve VÚV TGM, v.v.i. 
v Brně (Drbal a kol., 2012). 
DF12P01OVV035 
Metodika hodnocení míry potenciálního ohrožení památek antropogenními a přírodními vlivy 
| 15 
 
Obr. 5.2.1 Oblasti s tzv. významným povodňovým rizikem na území České republiky (zpracoval: VÚV 
TGM, v.v.i., 2011, pro MŽP ČR) 
b) Oblasti s informací o povodňovém nebezpečí 
Jsou to území s vodními toky, pro které byla příslušným vodoprávním úřadem vyhlášena záplavová 
území pro scénáře Q100, Q20 a Q5 a zároveň nebyly identifikovány jako oblasti s tzv. významným 
povodňovým rizikem. Jedná se zejména o tzv. významné vodní toky určené vyhláškou MZe ČR 
178/2012 Sb. 
c) Oblasti bez informace o povodňovém nebezpečí 
Jsou to území s vodními toky (zejména drobné vodní toky), pro která nejsou vyhlášena žádná 
záplavová území, nebo se jedná o území bez vodních toků. 
Způsob hodnocení památkových objektů z hlediska jejich potenciální ohroženosti projevy říčních 
povodní je závislý na tom, ve které z oblastí se hodnocená lokalita nachází, a jaká vstupní data, 
potřebná pro stanovení povodňového ohrožení v daném místě, jsou obecně k dispozici. 
V prvním kroku hodnocení se identifikuje, ve kterém typu oblasti se daný památkový objekt nachází. 
 
DF12P01OVV035 
Metodika hodnocení míry potenciálního ohrožení památek antropogenními a přírodními vlivy 
| 16 
5.2.2.2. Postup hodnocení v oblastech s tzv. významným povodňovým rizikem 
Pokud se hodnocený památkový objekt nebo lokalita nachází v oblasti s významným povodňovým 
rizikem, je pro stanovení míry povodňového ohrožení tohoto objektu nebo lokality využita mapová 
aplikace centrálního datového skladu (CDS) - map povodňového nebezpečí a povodňových rizik. 
Z úvodní mapy projektů je prostorovým dotazem vybrána příslušná zájmová oblast toku, v jehož okolí 
se hodnocená památka nachází. Rovněž je možné tuto oblast vybrat textovým dotazem na název 
toku v seznamu projektů nebo v seznamu vodních toků. 
V novém oknu zájmové oblasti z menu „Mapové projekty“ se vybere volba „Mapa povodňového 
ohrožení“. Prostorovou analýzou hodnocené lokality památkového objektu a příslušné mapy 
ohrožení se přiřadí dané památce konkrétní kategorie maximálního potenciálního povodňového 
ohrožení. Rovněž je zde možné najít informaci o hloubkách a rychlostech proudění vody v rozlivu pro 
scénáře s dobou opakování 5, 20, 100 a 500 let. Názorná aplikace postupu hodnocení pro konkrétní 
památku je popsaná v kapitole 6.1.1. 
Přístup do CDS je veřejný. Možnosti dalšího využití příslušných datových sad, které jsou v datovém 
skladu uloženy, jsou na dohodě se subjektem pořizovatele. 
Samozřejmě je možné při hodnocení využít i postup výpočtu ohrožení památek říčními povodněmi 
uvedený v kap. 5.2.2.3. a tím i aktualizovat a zpřesnit výsledky dostupné v CDS. 
5.2.2.3. Postup hodnocení památkových lokalit obecně 
Stanovení míry ohrožení památkové lokality říčními povodněmi vychází primárně z Metodiky tvorby 
map povodňového nebezpečí a povodňových rizik Drbala a kol. (2012), která byla použita  
i pro zhotovení map povodňového nebezpečí a rizik pro oblasti s významným povodňovým rizikem 
popsaném v předchozí kapitole.  
Řešení spočívá v hodnocení rizika, resp. povodňového ohrožení semikvantitativní metodou pomocí 
vhodně zvolené číselné, popř. barevné stupnice. Riziko se nevyjadřuje v peněžních jednotkách jako 
u metod kvantitativních, ale buď jako bezrozměrná veličina nebo v jednotkách příslušných veličin 
charakterizujících ohrožení, popř. dopady. V metodice se využívá postup založený na matici rizika 
v kombinaci s principy vyjádření maximálního přijatelného rizika. 
Postup stanovení míry povodňového ohrožení objektu, a tedy i památkové lokality dle této metody 
spočívá v následujících krocích: 
1) Kvantifikace povodňového nebezpečí – výpočet intenzity povodně (IP) pro všechny posuzované 
scénáře povodňového nebezpečí (standardně pro dobu opakování 5, 20, 100 a 500 let), 
2) Stanovení povodňového ohrožení pro všechny posuzované scénáře, 
3) Vyhodnocení maximálního povodňového ohrožení pro danou lokalitu. 
1) Kvantifikace povodňového nebezpečí – výpočet intenzity povodně  
Vstupními údaji pro výpočet intenzity povodně jsou hodnoty hloubek zaplavení, variantně i hodnoty 
rychlostí proudění vody pro dané N-leté průtoky v záplavovém území. 
 
DF12P01OVV035 
Metodika hodnocení míry potenciálního ohrožení památek antropogenními a přírodními vlivy 
| 17 
Samotnému výpočtu tak předchází několik kroků: 
• Získání dostatečně přesného digitálního modelu reliéfu (DMR) pro danou lokalitu  
Pro celé území ČR je všeobecně dostupný DMR 5. generace od ČÚZK s úplnou střední chybou výšky 
0,18 – 0,30 m (ONLINE 2). Dle zkušeností z hodnocení ohrožení památkových objektů povodněmi 
(Dzuráková a kol., 2015) vyplývá, že tento model je vhodný pouze pro inundaci. V případě vzrostlých 
stromů a hustých křovin v řešeném území může docházet k mnohem větším odchylkám od reality, 
než jaké jsou deklarovány pro střední chybu výšky. V takovém území se doporučuje ověřit DMR 5. 
generace několika kontrolními body geodetického zaměření. 
Na základě charakteru území (např. členitost reliéfu), přítomnosti objektů na toku a v jeho blízkosti  
a umístění hodnoceného památkového objektu se určí adekvátní hustota a umístění příčných profilů 
na toku tak, aby co nejreprezentativněji pokrývaly zájmové území. 
• Geodetické zaměření příčných profilů 
Geodeticky se zaměří příčné profily na toku, včetně inundace, objektů na toku (mosty, lávky, 
propustky, stupně, apod.) a výrazných terénních hran a nerovností. Tyto charakterizují výškové 
uspořádání koryta vodního toku a přilehlé levobřežní a pravobřežní prostory, včetně posuzovaného 
památkového objektu. 
Pokud pro danou lokalitu existují vyhlášená záplavová území, použijí se jako pomocná vstupní data 
pro představu prostorového vymezení oblasti zaměření a následného výpočtu. 
• Získání N-letých průtoků na daném toku 
Pro každý hodnocený povodňový scénář (Q5, Q20, Q100 a Q500) je potřebné zajistit hodnoty odvozených 
průtoků na toku v místě zájmové oblasti od příslušné pobočky ČHMÚ. Vzhledem k tomu, že se  
ve většině případů nebude jednat o sledované profily sítě vodoměrných stanic ČHMÚ, hodnoty 
průtoků budou odvozené, a tak je potřebné počítat s určitou chybou závislou od zařazení do třídy 
přesnosti I - IV (dle normy ČSN 75 1400). 
• Výpočet průběhu hladin 
Stanovení povodňového ohrožení vychází z hydraulického modelování průběhu úrovní hladin  
toku a inundací nacházejících se v blízkosti památkového objektu nebo lokality. Modelování se 
provádí na základě znalosti příčných profilů a objektů na toku a hodnot průtoků pro jednotlivé 
povodňové scénáře s dobami opakování 5, 20, 100 a 500 let.  
Pro stanovení úrovní hladin lze použít 1D nebo 2D model. Předpokládá se ustálený nerovnoměrný 
režim proudění v říčním režimu a metoda výpočtu po úsecích. Předpokládají se zjednodušení týkající 
se fyzikálních vlastností vody a sklonitostních poměrů, které jsou v případě vodních toků splněny 
(Jandora a kol., 2002). Výpočet úrovně hladin probíhá dle Chézyho rovnice iteračním způsobem  
na základě znalosti dolní okrajové podmínky, kterou může být známá úroveň hladiny (dle N-letého 
průtoku), podélný sklon dna koryta pod dolním profilem nebo kritická hloubka. Horní okrajovou 
podmínkou je jeden ze čtyř N-letých průtoků. Pro modelování povodňových stavů, kde lze očekávat 
nevelké rozlivy (řádově obdobné jako je šířka koryta), postačuje 1D model. Z volně přístupných 
programů lze doporučit program HEC-RAS 4.1.0 (ONLINE 3) nebo novější. 
 
DF12P01OVV035 
Metodika hodnocení míry potenciálního ohrožení památek antropogenními a přírodními vlivy 
| 18 
Chézyho rovnice (Jandora a kol., 2002) má tvar 
 Q = A · v = A · C · (R · i)1/2,        (5.2.1) 
 C = 1 / n · R1/6,         (5.2.2) 
 R = A / O,         (5.2.3) 
kde je 
Q - průtočné množství [m3/s], 
A - průtočná plocha [m2], 
v  - průřezová rychlost [m/s], 
C - Chézyho rychlostní součinitel [m0,5/s], 
R - hydraulický poloměr [m], 
I - podélný sklon dna [-], 
n - součinitel drsnosti [-], 
O - omočený obvod [m]. 
Do programu HEC-RAS jsou po definování systému jednotek (SI, US) nejprve zadávány příčné profily 
z geodetického zaměření nebo DMR. Každý příčný profil obsahuje informaci o staničení na toku, 
vzdálenost k příčnému profilu níže po toku, staničení a nadmořské výšky bodů v rámci příčného 
profilu (např. zleva doprava), součinitele drsnosti v částech příčného profilu koryta a inundací, 
staničení břehových čar v rámci příčného profilu a hodnoty součinitelů rozšíření a zúžení (lze 
ponechat na výchozích hodnotách). 
Součinitel drsnosti vyjadřuje ztráty třením a případně další odpory, které zpomalují proudění. 
Parametru součinitele drsnosti je potřeba věnovat dostatečnou pozornost, protože je po hloubce 
druhým nejvýznamnějším parametrem, jehož změna nejvíce ovlivňuje stanovení úrovní hladin. Je 
potřeba si také uvědomit, že tento parametr nelze změřit. Přesnost odhadu tak závisí  
na zkušenostech. Běžné hodnoty součinitelů drsnosti jsou uvedeny v tabulkách, např. (Chow, 1959). 
Při stanovení součinitele drsnosti je doporučeno využít poznatků z místních šetření, ortofotomap 
nebo doplňkových mapových služeb společností Google.com (ONLINE 4) nebo Seznam.cz (ONLINE 5).  
Následně se zadávají objekty na toku (jezy, mosty, lávky, propustky atd.). V případě jezu je potřeba 
znát jeho šířku, výšku a přepadový součinitel. U mostů a lávek je potřeba znát nadmořskou výšku 
dolního a horního okraje mostovky, průtočnou šířku a výšku, vzdálenost okraje objektu k hornímu 
příčnému profilu a šířku mostovky (rozměr ve směru osy toku) objektu. V případě propustku se 
zadává tvar a rozměry otvoru, délka propustku, součinitel drsnosti dna a stěn, výškové umístění  
a umístění v rámci příčného profilu. 
Po zadání příčných profilů a objektů se provede interpolace (vytvoření přechodových meziprofilů 
mezi zadanými příčnými profily) pro hladší průběh vypočtené vodní hladiny. Zadají se okrajové 
podmínky a provede se vlastní výpočet. Proběhne-li výpočet v pořádku, exportují se úrovně hladin 
jednotlivých příčných profilů, meziprofilů příslušných scénářů pro další práci v prostředí GIS. 
• Výpočet intenzity povodně 
Z upravených dat digitálního modelu terénu (zpřesnění DMR 5G hodnotami z geodeticky zaměřených 
profilů) a nadmořských výšek hladin v příčných profilech (vypočtených v předchozím kroku) se  
DF12P01OVV035 
Metodika hodnocení míry potenciálního ohrožení památek antropogenními a přírodními vlivy 
| 19 
pro scénáře s dobou opakování 5, 20, 100 a 500 let namodelují hloubky vody v rozlivu pro celé 
hodnocené území. Tento proces je možné uskutečnit např. v prostředí rozšiřujícího nástroje produktu 
ArcGIS HAZUS Flood Information Tool. 
Výsledné rastry hloubek se pro každý posuzovaný scénář upraví (ošetří se záporné hloubky), např.  
v prostředí extenze ArcGIS Spatial Analyst. Rastry hloubek následně vstupují do výpočtu intenzity 
povodně pro každý posuzovaný scénář. 
Přijme-li se zjednodušující předpoklad, že rychlost proudění vody v rozlivu pro daný scénář je menší 
než 1 m/s, bude intenzita povodně jen funkcí hloubky vody. 
Pro každý povodňový scénář (Q5, Q20, Q100 a Q500) se provede výpočet intenzity povodně (IPi) dle 
vztahu (5.2.4) Drbala a kol. (2012). Tím je kvantifikováno povodňové nebezpečí v dané lokalitě  
a zároveň vyjádřena ničivost povodně pro konkrétní scénář. 
 
,           (5.2.4) 
 
kde je 
h - hloubka vody v rozlivu [m], 
v - rychlost proudění vody v rozlivu [m/s]. 
2) Stanovení povodňového ohrožení 
Pro všechny sledované povodňové scénáře se stanoví povodňové ohrožení Ri dle vztahů (5.2.5, 5.2.6) 
Drbala a kol. (2012): 
iii pIPR ?? )35,13,0( ,       (5.2.5) 
kde: 
iN
1
i e1p
 , resp. 
i
i N
1p |  pro N ? 5,     (5.2.6) 
kde je 
pi - pravděpodobnost výskytu daného povodňového scénáře, 
Ni - doba opakování daného povodňového scénáře vyjádřená v letech. 
 
Schéma postupu výpočtu povodňového ohrožení Ri pro i-tý scénář v prostředí GIS s využitím metody 
matice rizika je znázorněno na obr. 5.2.2.  
 
 
°?
°3
1
°—
°®

!
d!
 
 
smvvh
smvmhh
h
vhIPi
/1,.
/1,0,
0,0
,
DF12P01OVV035 
Metodika hodnocení míry potenciálního ohrožení památek antropogenními a přírodními vlivy 
| 20 
 
 
Obr. 5.2.2 Schéma postupu metodou matice rizika pro daný povodňový scénář (Drbal a kol., 2012)  
 
 
.1 
DF12P01OVV035 
Metodika hodnocení míry potenciálního ohrožení památek antropogenními a přírodními vlivy 
| 21 
Následně po výpočtu povodňového ohrožení se získaná hodnota Ri reklasifikuje na hodnotu v rozmezí 
4 až 0 dle tab. 5.2.1, čímž se vyjádří kategorie ohrožení dané lokality pro daný povodňový scénář. 
Tento postup je potřebné opakovat pro všechny posuzované scénáře. 
Tab. 5.2.1 Klasifikace ohrožení Ri (Drbal a kol., 2012, Dzuráková a kol., 2015) 
Ohrožení Ri Kategorie ohrožení 
Ri t 0,1 nebo IPi ? 2 (4) Vysoké  -  červená barva 
0,01 d Ri < 0,1 (3) Střední  -  modrá barva 
Ri < 0,01 (2) Nízké  -  oranžová barva 
P < 0,0033 (tj. N > 300) (1) Reziduální  -  žlutá barva 
IPi = 0 (0) Žádné/zanedbatelné -  bez barvy 
3) Vyhodnocení maximálního povodňového ohrožení pro danou lokalitu 
Maximální povodňové ohrožení je počítáno dle vztahu (5.2.7) Drbala a kol. (2012): 
i
n
1i
RR yx max
 
 ),( ,        (5.2.7) 
kde je 
n - počet posuzovaných povodňových scénářů. 
Výsledkem je jedna rastrová vrstva – mapa povodňového ohrožení – obsahující maximální hodnoty 
ohrožení R ze všech hodnocených povodňových scénářů v zájmové lokalitě. 
Výsledná míra povodňového ohrožení – jako jedno číslo reprezentující ohrožení památky projevy 
povodní – je maximální hodnota ohrožení, která může být dosažena v rámci plochy dané lokality.  
Do této výsledné míry se nezapočítává míra ohrožení v samotném vodním toku. 
Za účelem provedení společného multikriteriálního hodnocení lokalit dle této Metodiky a potřeby 
jednotné klasifikace výsledků u všech sledovaných typů ohrožení, jsou původní kategorie míry 
povodňového ohrožení upraveny podle obr. 5.2.3. 
 
Obr. 5.2.3 Úprava klasifikace povodňového ohrožení památky pro potřeby multikriteriálního 
hodnocení 
DF12P01OVV035 
Metodika hodnocení míry potenciálního ohrožení památek antropogenními a přírodními vlivy 
| 22 
Úprava klasifikace je provedena jen pro potřeby multikriteriálního zhodnocení památky.  
Pro vyjádření odhadu míry povodňového ohrožení a další případné navazující podrobnější výpočty 
týkající se jenom povodní, zůstává v platnosti původní klasifikace. 
5.2.3. Závěry a doporučení 
Výsledná mapa ohrožení ukazuje, jaká míra povodňového ohrožení může být v místě posuzované 
lokality památkového objektu potenciálně dosažena. 
V tabulce 5.2.2 jsou pro rámcovou představu o míře přijatelného rizika pro památkové objekty 
popsána možná poškození památek při různých hloubkách vody a rychlostech proudění vody 
v rozlivu. Přijatelné riziko představuje akceptovatelnou hodnotu povodňového ohrožení, která je 
stanovená pro jednotlivé kategorie funkčního využití území na základě jejich zranitelnosti vůči 
povodním. 
Tab. 5.2.2 Možná poškození pro kategorie intenzity povodně (Říha, 2011) 
Kategorie IP Následky 
Nízká 
h <0,5 m nebo 
v·h < 0,5 m2/s 
Drobná poškození kulturních památek (budov) jsou možná. 
Střední 
0,5 m ? h < 2 m nebo 
0,5 m2/s ? v·h < 2 m2/s 
Možné je větší poškození kulturních památek (budov), nikoliv 
však totální zřícení. 
Vysoká 
h ? 2 m nebo  
v·h ? 2 m2/s 
Hrozí totální zřícení kulturních památek (budov). 
Památkové objekty dle metodiky Drbala a kol. (2012) obecně patří mezi tzv. citlivé objekty, kterým je 
v rámci rizikové analýzy potřeba věnovat osobitou pozornost a zvláštním způsobem definovat riziko 
vyplývající z jejich ohrožení při povodních. I když se památkově chráněné objekty nacházejí v nejnižší 
kategorii povodňového ohrožení - 1, tzn. v reziduálním stupni ohrožení, vždy je potřeba individuálně 
pro každý objekt vyhodnotit tzv. přijatelné povodňové riziko a na základě toho přijmout vhodná 
opatření nebo doporučení. V hodnocení je potřeba zohlednit jejich význam, historickou cenu, stupeň 
památkové ochrany a rovněž stávající stavebnětechnický stav objektu. 
 
5.3. Metodický přístup k posouzení ohrožení projevy povodní 
z přívalových srážek, vodní a větrnou erozí 
Povodně z přívalových srážek 
Jedná se o povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity, které jsou charakteristické 
svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména  
na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází 
k podobně rychlému poklesu. Nebezpečí přívalových povodní spočívá také ve velké rychlosti proudu, 
který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu jako je erodovaná půda, části stromů a větví, 
ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými 
DF12P01OVV035 
Metodika hodnocení míry potenciálního ohrožení památek antropogenními a přírodními vlivy 
| 23 
účinky proudící vody. Významnou roli při dopadu přívalové srážky sehrává sklonitost území a také 
jeho aktuální retenční schopnost. Povodně z přívalových srážek představují nejpočetnější případy 
povodňového ohrožení (Matějíček, Hladný, 1999). 
Vodní eroze půdy 
Vodní eroze je definovaná jako komplexní proces zahrnující rozrušování půdního povrchu, transport  
a sedimentaci uvolněných půdních částic působením vody (MZe, 2011). Je vyvolávána destrukční 
činností dešťových kapek a následným transportem uvolněných půdních částic povrchovým odtokem 
(Janeček, 2012). V ČR je v současné době podle analýz Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, 
v.v.i. (VÚMOP, v.v.i.) více než polovina zemědělské půdy ohrožena vodní erozí. Takovéto plochy mají 
větší potenciál ohrožovat objekty pod nimi ležící. Vrchní část půdy je povrchovou vodou 
transportována do nižších míst, kde může dojít při výskytu překážky, např. i památkového objektu  
k sedimentaci oderodovaného materiálu, a tím i k významnému ohrožení množstvím sedimentu. 
Zrychlená eroze zemědělských půd vážně ohrožuje produkční a mimoprodukční funkce půd  
a vyvolává mnohamilionové škody v intravilánech měst a obcí. Tyto škody jsou způsobované 
povrchovým odtokem a smyvem půdy zejména ze zemědělských pozemků (Janeček, 2012). 
Větrná eroze půdy 
Větrná eroze je fyzikální jev, který je přímo ovlivňován fyzikálními vlastnostmi půdy (Pasák, 1970). 
Větrná eroze se vyskytuje především v území, kde je počasí charakterizováno nízkými a proměnlivými 
srážkami, proměnlivou a vysokou rychlostí větru, častým výskytem sucha, rychlými a extrémními 
změnami teploty a vysokým výparem (Pasák, 1994). Vítr působí na půdní povrch svou mechanickou 
silou, rozrušuje půdu a uvolňuje půdní částice, které uvádí do pohybu a přenáší je na různou 
vzdálenost, kde se po snížení rychlosti větru ukládají (Janeček, 2012). Janeček a kol. (2007) uvádí, že 
je na území naší republiky větrnou erozí ohroženo téměř 10 % orné půdy. Sledované objekty 
(krajinné prvky či stavby) mohou být vlivem větrné eroze půdy zanášeny nebo nadměrně mechanicky 
namáhány (abraze). 
5.3.1. Vstupní data 
5.3.1.1. Povodně z přívalových srážek 
• Digitální model terénu (DMT) vytvořený jako hydrologicky korektní model z podkladů základní 
báze geografických dat (ZABAGED) nebo z výškopisných dat leteckého laserového skenování 
(DMR 4G, DMR 5G) 
• Hranice zastavěných území obcí (objekty ZABAGED) 
• Data digitální báze vodohospodářských dat (DIBAVOD) pro základní hydrologické analýzy 
• Data o využití území (CORINE, LPIS) 
• Data o půdách (BPEJ) 
• Srážková data – úhrn jednodenních srážek s dobou opakování 100 let 
• Ortofotomapy 
DF12P01OVV035 
Metodika hodnocení míry potenciálního ohrožení památek antropogenními a přírodními vlivy 
| 24 
5.3.1.2. Vodní eroze půdy 
• Digitální model terénu (DMT) vytvořený jako hydrologicky korektní model z podkladů základní 
báze geografických dat (ZABAGED) nebo z výškopisných dat leteckého laserového skenování 
(DMR 4G, DMR 5G) 
• Data digitální báze vodohospodářských dat (DIBAVOD) pro základní hydrologické analýzy 
• Data o využití území (LPIS, CORINE) 
• Data o půdách (BPEJ) 
• Ortofotomapy 
5.3.1.3. Větrná eroze půdy 
• Digitální model terénu (DMT) vytvořený jako hydrologicky korektní model z podkladů základní 
báze geografických dat (ZABAGED) nebo z výškopisných dat leteckého laserového skenování 
(DMR 4G, DMR 5G) 
• Data o využití území (LPIS, CORINE) 
• Data o půdách (BPEJ) 
• Data o větru (větrná růžice) 
• Ortofotomapy  
5.3.2. Metodika řešení 
5.3.2.1. Povodně z přívalových srážek 
Posouzení míry nebezpečí povodní z přívalových srážek ve vztahu k památkovým areálům  
i jednotlivým památkovým objektům vychází z identifikace ploch rozhodujících z hlediska tvorby 
povrchového odtoku a z principů uvedených v metodickém návodu pro identifikaci kritických bodů 
(Drbal a kol., 2009). 
Při stanovení tohoto nebezpečí se bude vycházet z přítomnosti kritického bodu (KB) či kritické plochy 
(KP) v samotném prostoru nebo blízkém okolí památkového areálu či památkového objektu 
s využitím uvedených podkladových dat a postupu.  
Pracovní postup stanovení KB: 
• Vygenerování drah soustředěného odtoku (velikost přispívající plochy ? 0,15 km2) 
• Vymezení KB a jejich první výběr (průsečík hranice zastavěného území obce včetně památkových 
objektů a linie dráhy soustředěného odtoku) 
• Stanovení přispívajících ploch KB 
• Stanovení fyzicko-geografických charakteristik přispívajících ploch KB (sklon, druh pozemku, podíl 
plochy orné půdy) 
•  Finální výběr KB prostřednictvím vybraných charakteristik a jejich kritérií: 
• velikost přispívající plochy 0,15 – 10,0 km2, 
• průměrný sklon přispívající plochy ? 3,5 %, 
• podíl plochy orné půdy v povodí ? 40 %, 
• ukazatel kritických podmínek F ? 1,85, stanovený dle vztahu  
F = Pp,r·Hm,r·(a1·Ip + a2·ORP + a3·CNII), kde je    (5.3.1) 
DF12P01OVV035 
Metodika hodnocení míry potenciálního ohrožení památek antropogenními a přírodními vlivy 
| 25 
a - vektor vah [a1=1,48876; a2=3,09204; a3=0,467171], 
Pp,r - relativní hodnota velikosti přispívající plochy (vzhledem k max. 10 km2) [-], 
Ip - hodnota průměrného sklonu přispívající plochy [%], 
ORP - podíl plochy orné půdy [%], 
CNII - hodnoty CNII pro území ČR [-], 
Hm,r - relativní hodnota úhrnu jednodenních srážek s dobou opakování 100 let  
pro území ČR (vzhledem k max. 285,7 mm) [-]. 
V případě přispívajících ploch se zastoupením orné půdy nižším než 40 %, případně ploch zcela 
zalesněných dochází k úpravě kritérií výběru KB: 
• velikost přispívající plochy 0,6 – 10,0 km2, 
• průměrný sklon přispívající plochy ? 5 %. 
Pracovní postup stanovení KP: 
• Vymezení zemědělských či lesních ploch přiléhajících k památkovým objektům a současně k nim 
skloněných  
• Stanovení fyzicko-geografických charakteristik KP (sklon, druh pozemku, podíl plochy orné půdy) 
• Finální výběr KP prostřednictvím vybraných charakteristik a jejich kritérií: 
• délka nepřerušeného svahu ? 0,3 km 
• průměrný sklon přispívající plochy ? 5 % 
• podíl plochy orné půdy v povodí ? 40 % 
• ukazatel kritických podmínek F ? 1,85. 
 
V případě přispívajících ploch se zastoupením orné půdy nižším než 40 %, případně ploch zcela 
zalesněných dochází k úpravě kritérií výběru KP: 
• délka nepřerušeného svahu ? 0,5 km, 
• průměrný sklon přispívající plochy ? 8 %. 
Při zpracování uvedených postupů je vhodné využít nástrojů geografických informačních systémů 
(GIS). 
Pro stanovení míry nebezpečí je využito pro možné vzájemné srovnávání památkových objektů 
ukazatele kritických podmínek F a je zavedena následující klasifikace: 
0 - žádné (v blízkosti památkového objektu se KB, nebo KP nenachází), 
1 - nízké (F ? 5), 
2 - střední (5 < F < 25), 
3 - vysoké (F ? 25). 
5.3.2.2. Vodní eroze půdy 
V době výskytu mimořádných srážko-odtokových událostí nejsou ohroženy pouze objekty v blízkosti 
vodních toků, ale také objekty nacházející se pod svažitými pozemky zemědělské půdy, kde dochází 
k intenzivním projevům povrchového odtoku, vodní eroze a zvýšenému transportu splavenin. Tyto 
DF12P01OVV035 
Metodika hodnocení míry potenciálního ohrožení památek antropogenními a přírodními vlivy 
| 26 
jevy působí nemalé škody v intravilánech měst a obcí, ale i samostatně stojících budov. Posouzení 
míry nebezpečí vodní eroze půdy ve vztahu k památkovým areálům i jednotlivým památkovým 
objektům vychází ze  stanovení ztráty půdy na zemědělských pozemcích či jejich částech, které jsou 
k památkovým objektům sklonité a bezprostředně přiléhající bez překážek ohrožení bránícím. 
Toto nebezpečí úzce souvisí s výskytem přívalových srážek, tedy i možného výskytu povodní z těchto 
srážek. Při hodnocení intenzity vodní eroze se na území ČR nejčastěji vychází z tzv. univerzální rovnice 
ztráty půdy (USLE) autorů Wischmeier a Smithe (1978). Tato metoda byla verifikována  
i pro podmínky ČR, Janeček a kol. (1992), Dumbrovský a kol. (2006) a je používaná dodnes pro svoji 
jednoduchost a snadné určení vstupních údajů (Podhrázská a kol., 2009).  
Rovnice USLE pro výpočet dlouhodobé ztráty půdy (5.3.1) z pozemků dle Wischmeiera a Smithe 
(1978), (Janeček a kol., 2007). 
PCSLKRG ?????        (5.3.2) 
kde je 
G - průměrná dlouhodobá ztráta půdy [t/ha/rok], 
R - faktor erozní účinnosti deště [MJ/ha/cm], 
K - faktor erodovatelnosti půdy [-],  
L - faktor délky svahu [-],  
S - faktor sklonu svahu [-],  
C - faktor ochranného vlivu vegetačního [-],  
P - faktor účinnosti protierozních opatření [-]. 
Pro identifikaci plošně rozsáhlých území ohrožených ztrátou půdy vlivem vodní eroze je optimální 
vhodné stanovení ztráty půdy pomocí GIS analýz např. v prostředí ArcGIS. Pro stanovení faktorů R, K, 
C, P se při GIS analýzách využívá postupů uváděných při sestavování rovnice USLE (Wischmeier  
a Smith, 1978; Janeček a kol., 2012) tak, že se jednotlivé faktory pomocí vhodných nástrojů GIS 
převedou na plošné rastrové vrstvy nebo konstanty. Základem výpočtu ztráty půdy v GIS softwarech 
je stanovení L a S faktorů. Obecně se topografické faktory počítají dohromady jako LS faktor.  
Pro plošně rozsáhlá území je metodicky doporučeno pro stanovení LS faktoru použit program USLE2D 
(ONLINE 6) vyžadující data ve formátu Idrisi, která jsou s využitím programu LS Converter převedena 
do ASCII formátu. V programu USLE2D je faktor LS počítán zvlášť pro každý rastrový element. Délka 
odtokové dráhy je nahrazena zdrojovou plochou (dílčím povodím) rastrového elementu. Rovnice  
pro výpočet LS faktoru je stanovena různými autory (Wischmeier a Smith, 1978; McCool a kol., 1987; 
Govers, 1991; Nearing, 1997). 
Stanovení faktoru LS 
Pro stanovení LS faktoru je vhodné využít program USLE2D se zvolením algoritmu výpočtu podle 
McCoola (1987). Algoritmus využívá metodu výpočtu LS faktoru uvedenou v USLE a je určen  
pro stanovení plošné eroze půdy za předpokladu stejného poměru rýhového i mezirýhového 
prostoru. Výhodou této metody je plošné vyjádření LS faktoru. Pro stanovení topografického faktoru 
LS pro rozsah řešeného území je nutno zajistit či vygenerovat z dostupných dat digitální model 
DF12P01OVV035 
Metodika hodnocení míry potenciálního ohrožení památek antropogenními a přírodními vlivy 
| 27 
terénu. Dále je pro stanovení LS faktoru nutná vrstva využití pozemků – LPIS (ONLINE 7). Vrstva 
„pozemků“ rozčleňuje území na dílčí plochy (dílčí povodí). Výpočet vychází z předpokladu, že hranice 
mezi dílčími plochami působí jako překážky pro plošný povrchový odtok, čímž zde dochází k přerušení 
odtoku. Tím se snižuje délka odtokové dráhy a faktor L délky svahu. Po provedení výpočtů je třeba 
provést konverzi dat do rastrové mapy LS faktoru, který vstupuje do finálního výpočtu ztráty půdy. 
Stanovení faktoru R 
Pro Českou republiku je platná průměrná roční hodnota faktoru erozní účinnosti deště  
R = 20 MJ/ha/cm/h, určena na základě dlouhodobé řady pozorování srážek na 3 stanicích Českého 
hydrometeorologického ústavu (dále ČHMÚ) Praha – Klementinum, Tábor a Bílá Třemešná s tím, že 
k výpočtu R faktoru byly použity deště s úhrny sníženými o 12,5 mm (Janeček a kol., 2012). Tato 
hodnota tedy vstupuje do výpočtu jako konstanta. 
Stanovení faktorů K, C a P 
Pro stanovení K faktoru je nejvhodnější využít údajů z celostátní databáze BPEJ. Na základě hlavní 
půdní jednotky je přiřazena každému elementu vektorové vrstvy BPEJ hodnota K faktoru (Janeček  
a kol., 2007). Pro stanovení C faktoru lze využít jako podklad celostátně dostupný registr půdních 
bloků LPIS (Land parcel identification system). Jednotlivé hodnoty C faktoru jsou stanoveny  
v závislosti na klimatickém regionu, který je vyjádřen prvním číslem kódu BPEJ (Kadlec, Toman, 2002). 
Hodnoty K a C faktoru jsou převedeny do rastrové podoby a P faktor vstupuje do výpočtů jako 
konstanta P = 1.  
Pro hodnocení míry nebezpečí vodní eroze půdy bude posuzován a kategorizován dlouhodobý roční 
průměr odnosu půdy v t/rok. Pro jeho dosažení budou hodnoty dlouhodobé průměrné roční ztráty 
půdy vyjádřeny v absolutní hodnotě ztráty půdy na plochu, která je potenciálně nebezpečnou pro 
posuzovaný památkový objekt. Jelikož je transport splavenin a jejich depozice ovlivněna morfologií 
terénu a tedy poklesem unášecí schopnosti odtoku (Holý, 1994), je zřejmé, že k posuzovanému 
objektu doputuje pouze část erodované půdy. Pro určení tohoto podílu, tzv. poměru odnosu, se bude 
vycházet ze závislosti poměru odnosu na velikosti plochy povodí (Robinson, 1977). 
Tab. 5.3.1 Poměr odnosu ve vztahu k velikosti povodí dle Robinsona (1977) 
Plocha povodí [km2] Podíl odnosu splavenin [%] 
0,1 53 
0,5 39 
1 35 
5 27 
10 24 
50 15 
100 13 
200 11 
500 8,5 
 
DF12P01OVV035 
Metodika hodnocení míry potenciálního ohrožení památek antropogenními a přírodními vlivy 
| 28 
Výsledný odnos půdy v t/rok bude z hlediska nebezpečí ve vztahu k památkovým objektům 
klasifikován následovně: 
0 - žádné (v blízkosti památkového objektu se erozně nebezpečná plocha nenachází), 
1 - nízké (< 50 t/rok), 
2 - střední (50 – 200 t/rok), 
3 - vysoké (> 200 t/rok). 
Pracovní postup stanovení ztráty půdy vodní erozí: 
• Identifikace zemědělských pozemků nebo jejich částí přiléhajících k památkovým objektům  
a současně k nim skloněných 
• Stanovení ztráty půdy dle Univerzální rovnice pro výpočet dlouhodobé ztráty půdy erozí 
• Stanovení odnosu půdy podle velikosti přispívající plochy 
5.3.2.3. Větrná eroze půdy 
Rozhodujícím činitelem větrné eroze je vítr, jeho unášecí síla je závislá na rychlosti větrného proudu, 
době trvání a četnosti výskytu větrů. K pohybu půdních částic stačí někdy i malé rychlosti větru, ale 
nejsilnější erozní účinky nastávají při silných výsušných a dlouhotrvajících větrech na holých plochách. 
Důležitým faktorem ovlivňujícím průběh větrné eroze je stav a povaha půdy a odpor půdních částic. 
Ten je dán kromě velikosti a tvaru částic především strukturou půdy, vlhkostí půdy, drsností půdního 
povrchu a rostlinným krytem, který sehrává rozhodující roli při ochraně půdního povrchu před 
dynamickými účinky větru. Významná je také délka erodovaného území. Čím je delší území ve směru 
působení větru, tím se uvolňuje větší množství půdních částic (Janeček, 2012). 
Při hodnocení potenciálu nebezpečí větrné eroze půdy se vychází z metodiky stanovení používané  
ve VÚMOP, v.v.i., kde výchozími podklady jsou BPEJ. Byly využity údaje o klimatických regionech  
a údaje o hlavních půdních jednotkách. Klimatický region je charakterizován sumou denních teplot 
nad 10°C, průměrnou vláhovou jistotou za vegetační období, pravděpodobností výskytu suchých 
vegetačních období, průměrnými ročními teplotami a ročním úhrnem srážek. Hlavní půdní jednotka 
je určena zejména genetickým půdním typem, půdotvorným substrátem, zrnitostí, skeletovitostí  
a stupněm hydromorfismu. Vyhodnocením těchto faktorů, charakterizovanými kódy BPEJ byla 
vyjádřena potenciální ohroženost půd větrnou erozí. 
Metodika dodržuje způsob odstupňování klimatických regionů a HPJ dle metodiky VUMOP, v. v. i. 
podle náchylnosti k větrné erozi. Stupňům byl přiřazen faktor náchylnosti, kde nejnižší číslo znamená 
nejnižší náchylnost k větrné erozi. U klimatických regionů bylo počítáno pouze s prvními pěti 
z celkového počtu 10 klimatických regionů, na které je rozdělena ČR (kód regionu 0 - 4). Území 
zasahující do ostatních klimatických regionů byla posuzována jako nenáchylná, ovšem pouze  
z hlediska klimatického regionu, ne z hlediska půdních poměrů, které byly zohledněny ve všech 
regionech ČR. 
 
 
DF12P01OVV035 
Metodika hodnocení míry potenciálního ohrožení památek antropogenními a přírodními vlivy 
| 29 
Klasifikace VÚMOP, v.v.i. je pro potřeby této metodiky pozměněna následovně: 
0 - žádné (< 4) 
1 - nízké (4,1 - 11) 
2 - střední (11,1 - 17) 
3 - vysoké (> 17)  
Při hodnocení potenciálu nebezpečí pro památkové objekty před větrnou erozí půdy se bude 
zohledňovat převládající směr proudění větru s využitím dat větrných růžic (ČHMÚ). Jednotlivým 
směrům budou přiřazeny váhy podle jejich procentuálního zastoupení. Míra potenciálu nebezpečí tak 
bude násobena vahou převládajícího směru mezi plochou zemědělské půdy a památkovým objektem.  
Výsledná klasifikace potenciálu nebezpečí větrnou erozí půdy: 
0 - žádné (v blízkosti památkového objektu se erozně nebezpečná plocha nenachází), 
1 - nízké (< 2), 
2 - střední (2 - 5), 
3 - vysoké (> 5). 
Pracovní postup stanovení ztráty půdy větrnou erozí: 
• Identifikace zemědělských pozemků v blízkosti památkového objektu  
• Stanovení potenciálu nebezpečí větrné eroze půdy 
• Zohlednění směru větru mezi zemědělským pozemkem a památkovým objektem 
 
5.4. Metodický přístup k posouzení ohrožení sesuvy 
5.4.1. Vstupní data 
x Registr svahových nestabilit ČR (zdroj: ČGS) 
5.4.2. Metodika řešení 
Všeobecně, v případě zjištění výskytu svahové nestability, je postup následující: 
1) Na základě informace o potřebě řešit problém se vyvolá místní šetření za účasti dotčených stran. 
Během tohoto šetření se provede prvotní rekognoskace. Závěrem prvotní rekognoskace je jeden  
ze tří možných závěrů: 
a) Záležitost je jednoduchá a byla vyřešena na místě. 
b) Pravděpodobně se jedná o svahovou nestabilitu, která ohrožuje obecný zájem. Je potřeba 
podniknout další kroky. 
c) Záležitost je havarijní a hrozí nebezpečí z prodlení. Nadále se postupuje jako při havárii. 
DF12P01OVV035 
Metodika hodnocení míry potenciálního ohrožení památek antropogenními a přírodními vlivy 
| 30 
2) Pokud byl závěr prvotní rekognoskace ad b) kontaktuje se oblastní geolog Českého geologického 
ústavu, který zajistí prvotní mapování a registraci svahové nestability a zařazení do Registru 
svahových nestabilit ČR na základě vypracování záznamu - pasportu svahové nestability (tab. 5.4.1).  
3) Ve spolupráci s oblastním geologem se vyberou kvalifikované průzkumné firmy a formou výzvy 
více zájemcům se zadá veřejná zakázka na inženýrskogeologický, hydrogeologický a geotechnický 
průzkum a na instalaci monitorovacího zařízení na sesuvu. Projekt průzkumných prací buď zpracuje 
externí specialista, anebo nabídnuté projekty musí být specialistou oponovány. Je potřeba dodržovat 
zásady etapizace. 
4) Zpracuje se projekt sanačních opatření. Projekt musí vypracovat kvalifikovaný a zkušený řešitel, 
autorizovaný geotechnik. Projekt by měl nabídnout několik variant řešení a tyto varianty by měly být 
rozděleny do etap. Výběr metod a etap by měl být na základě observační metody. Projekt je potřeba 
nechat oponovat. 
5) Na základě výběrového řízení bude vybrán zhotovitel, se kterým se uzavře smlouva o dílo. Činnost 
zhotovitele bude kontrolována technickým dozorem investora a projektantem. 
6) O jednotlivých etapách bude rozhodováno průběžně na základě měření monitorovacího systému 
(observační metoda). 
7) Na základě výpočtů a měření monitorovacího systému bude vyhodnocena účinnost sanace. 
8) Po ukončení sanace bude upřesněna frekvence měření monitorovacího systému a frekvence 
kontroly a údržby jednotlivých sanačních prvků. 
9) Svahová nestabilita se bude dlouhodobě sledovat. 
10) Všechny kroky a činnosti probíhající na svahové nestabilitě je potřeba fotograficky dokumentovat 
a archivovat. 
DF12P01OVV035 
Metodika hodnocení míry potenciálního ohrožení památek antropogenními a přírodními vlivy 
| 31 
Tab. 5.4.1 Záznam – pasport svahové nestability 
i Informace  
1 Číslo svahové nestability 1...n 
2 Číslo mapového listu xx-xx-xx 
3 Okres, katastr 
4 Lokalizace GPS  XYZ 
5 Autor a instituce 
6 Datum rekognoskace dd.mm.rr 
7 Svahová deformace Samostatná - složená - součást složené 
8 Typ svahové nestability Řícení - proud - sesuv - ploužení - složená deformace 
9 Délka (m)  1...n 
10 Šířka (m) 1...n 
11 Hloubka smykové plochy do 1 m, 1-5 m, 5-50 m, více než 50 m  
12 Plocha (m2) Vyplňuje se výpočtem automaticky 
13 Objem (m3) Vyplňuje se výpočtem automaticky 
14 Sklon svahu 1-100° 
15 Expozice svahu S, V, J, Z, SV, JV, JZ, SZ 
16 Výška hlavní odlučné stěny (m) 1...n 
17 Tvar Proudový - frontální - plošný - nepravidelný - bodový 
18 Složení akumulace /litologie/ 
19 Aktivní faktory vzniku, trigger Např. Srážky a nasycení vodou 
20 Fáze vývoje - prognóza Iniciální - rozvinutá - dokončená - neznámá 
21 Stupeň aktivity Aktivní - dočasně uklidněný - stabilní 
22 Využití území  Louky - sady - pole - les - zastavěné území - další 
23 Hydrogeologie, povrch sesuvu Suchý - lok. zamokř. - prameny - jezírka - neodvod. deprese 
24 Ohrožené objekty 
25 Vazba na typ trasy, komunikace Násep - zářez - portál tunelu - estakáda - mostní obj. - jiný obj. 
26 Vzdálenost od trasy (m) 1...n 
27 Sanační opatření Navržená - realizovaná 
28 Stupeň nebezpečí, kategorie I. – II. – III. 
29 Riziko opakování jevu 
30 Poznámky, doporučení 
31 Fotodokumentace 
32 Rešerše, literatura 
33 Souhrnné hodnocení 
 
 
DF12P01OVV035 
Metodika hodnocení míry potenciálního ohrožení památek antropogenními a přírodními vlivy 
| 32 
5.4.3. Kategorizace sesuvných území 
Za účelem dokumentace svahových nestabilit a jejich vyhodnocení a zařazení do centrálního 
"Registru svahových nestabilit České republiky" (RSN ČR) je nutno provést kategorizaci svahových 
nestabilit. 
Kategorizace sesuvných území podle stupně ohrožení I, II a III je prováděna specialisty ČGS po dohodě 
s pracovníky MŽP a bývalých Okresních úřadů od roku 1997.  
Kategorie  I - malé riziko 
Sesuv je dočasně uklidněný, s možností obnovení svahových pohybů. Příčiny vzniku svahových 
pohybů dosud trvají, svahové deformace jsou sice převážně v klidu, hlavní příčina vzniku svahových 
pohybů však není odstraněna a pohyby se mohou znovu obnovit. Svahové pohyby bezprostředně 
neohrožují stabilitu staveb, komunikací, pozemků a vodních toků. Okamžitá technická sanace není 
nutná, sesuv je však třeba periodicky sledovat a na základě výsledků tohoto sledování teprve 
rozhodnout další kroky. Zvážit drobné zemní úpravy, především odvodnění bezodtokých depresí, 
udržovat čisté drenáže. 
Kategorie  II - střední riziko 
Sesuv je stále aktivní, příčiny vzniku svahových pohybů dosud trvají, hlavní příčina vzniku svahových 
pohybů není odstraněna. Stále existuje nebezpečí ohrožení staveb (obytné, hospodářské, 
průmyslové, hydrotechnické, komunikační apod.), pozemků a vodních toků. Toto nebezpečí však není 
bezprostřední. Sanační práce je nutno realizovat v blízkém výhledu na základě projektu opírajícího se 
o výsledky předcházejícího sledování a vyhodnocení inženýrsko-geologického průzkumu. Provést 
především odvodnění depresí a bedlivě čistit drenáže, monitorovat výsledky. 
Kategorie  III - vysoké riziko 
Svahové pohyby jsou stále aktivní a nesou výrazné stopy čerstvosti tvarů deformace (trhliny, zátrhy, 
vyvinutá odlučná stěna, terénní stupně, vyboulená čela, nakupení hmot apod.). Povrch deformace je 
zamokřený, případně rozbahněný s drobnými jezírky nebo povrchovými potůčky. Svahové pohyby  
a sesuvné hmoty porušily stavby, komunikace, pozemky a vodní toky. Havarijní sanační práce je 
nutno realizovat okamžitě bez dlouhé projekční přípravy a složitých zabezpečovacích prací, zejména 
povrchovým odvodňováním a zemními terénními úpravami (zatěsnění zejících trhlin a zatěžovací 
lavice). Teprve na základě vyhodnocení úspěšnosti této havarijní sanace lze přistoupit k definitivnímu 
řešení, které bude podepřeno sledováním a předchozím inženýrsko-geologickým průzkumem.  
 
DF12P01OVV035 
Metodika hodnocení míry potenciálního ohrožení památek antropogenními a přírodními vlivy 
| 33 
5.5. Metodický přístup k posouzení ohrožení průmyslovou činností 
5.5.1. Vstupní data 
Podkladová data odborná 
• SEVESO II – seznam objektů a zařízení zařazených do skupin A a B dle zákona č. 59/2006 Sb., 
o prevenci závažných havárií, poskytovatel MŽP a odpovídající krajské úřady 
• Nezařazené objekty a zařízení – seznam objektů a zařízení, které nepodléhají ve smyslu zákona 
č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, zařazení do skupiny A resp. B, avšak pro které jsou 
zpracovány protokoly o nezařazení evidované na příslušných krajských úřadech 
• Databáze čerpacích stanic pohonných hmot – poskytovatel Ministerstvo průmyslu a obchodu 
• IRZ – Integrovaný registr znečišťování životního prostředí, zřízený zákonem č. 76/2002 Sb., 
o integrované prevenci a omezování znečištění (CENIA) 
• RPZZ – Registr průmyslových zdrojů znečištění – část nebezpečné látky, databáze je součástí HEIS 
VÚV (MŽP) 
• Seznamy zdrojů rizik (Hasičské záchranné sbory) 
• další doplňkové zdroje – např. Dotazník pro odborné pracovníky NPÚ – zjišťování rizikových 
faktorů   
Podkladová data obecná 
• Data digitální báze vodohospodářských dat (VÚV – DIBAVOD) 
• Ortofotomapy (ČÚZK) 
• Rastrová základní mapa (RZM) 1:10 000 (ČÚZK) 
• ZABAGED – Základní báze geografických dat – polohopis i výškopis  
• Základní mapa ČR 1:10 000 (ČÚZK) 
5.5.2. Metodika řešení 
Průmyslové objekty a zařízení skladující nebezpečné chemické látky (NCHL) nebo chemické přípravky 
(hořlavé, výbušné, toxické) a nakládání s nimi v provozu nebo ve výrobě představují potenciální riziko 
při průmyslové havárii. Při nesprávné manipulaci nebo skladování může dojít k případným požárům, 
výbuchům nebo rozptylům toxických plynů v blízkosti památkových objektů, jež mají negativní dopad 
na konstrukci historických objektů, strukturu výtvarných děl nebo vegetativní či kulturní funkce 
významných prvků životního prostředí (parky, stromy apod.). 
Klasifikace ohrožení památek průmyslovou činností je založena na semikvantitativním hodnocení 
vycházejícího z posouzení několika dílčích parametrů za pomoci relativních kvalitativních škál, jejichž 
vzájemnou kombinací lze určit výslednou míru ohrožení zdroji rizika nacházejících se v blízkosti 
posuzované kulturní památky (IPr). Tento postup je všeobecně doporučován zejména tam, kde 
existuje širší množina proměnných, které nelineárně ovlivňují výsledný ukazatel a kde nelze 
s ohledem na složitost daného systému navrhnout a ověřit jednoznačný matematický model. 
Na základě znalosti faktorů ovlivňujících míru rizika nehodových scénářů, byl při využití aproximace  
z obdobných, plně validních, metod (Chundela, 1992; Uijt De Haag, Ale, 2005; Vojkovská, Danihelka, 
2002) stanoven funkční vztah (Skřehot, 2015) pro určení míry ohrožení průmyslem a jeho činností: 
DF12P01OVV035 
Metodika hodnocení míry potenciálního ohrožení památek antropogenními a přírodními vlivy 
| 34 
 
¦¦ ?¸¸1
·
¨¨©
§
?
?? 
 
d
L
qmcIP
n
i i
iii
R
1
2100
        (5.5.1) 
kde je 
c - parametr chemické látky - vyjadřuje nebezpečnost NCHL umístěné uvnitř objektu nebo zařízení, 
m - parametr zdroje rizika - zohledňuje množství NCHL uvnitř objektu nebo zařízení (dle zákona  
59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií), 
d - parametr kulturní památky - vyjadřuje míru zranitelnosti dané památky vůči účinkům průmyslové 
havárie, 
q - parametr prostředí - vyjadřuje schopnost prostředí tlumit nebo podporovat šíření důsledků 
průmyslové havárie, 
L - vzdálenost kulturní památky od zdroje rizika v km. 
V následujících kapitolách je popsán podrobný pracovní postup hodnocení založený 
na kategorizačních tabulkách, které umožní odvodit hodnotu daného parametru v zájmovém území 
sledované kulturní památky. Rozsah zájmového území byl stanoven vzdáleností 2 km od hranice dané 
památky. 
5.5.2.1. Parametr zdroje rizika – m 
Parametr m popisuje charakter zdroje rizika podle množství nebezpečné chemické látky uvnitř 
objektu nebo zařízení. Vzhledem k tomu, že v rámci České republiky neexistuje ucelená databáze 
průmyslových objektů a zařízení, popř. jiných zdrojů rizik, je nutné využít dostupné zdroje dat. 
Významná datová základna týkající se zdrojů rizik, je vytvořena v souladu se zákonem 59/2006 Sb.,  
o prevenci závažných havárií. Ten stanovuje povinnost pro objekty nebo zařízení, ve kterých je 
přítomna vybraná nebezpečná látka, zpracovat seznam uvádějící druh, množství, klasifikaci a fyzikální 
formu všech nebezpečných látek v nich umístěných. Na základě tohoto seznamu, resp. množství 
nebezpečné látky dle přílohy č. 1 k zákonu č. 59/2006 Sb., jsou tyto objekty nebo zařízení začleněny 
do příslušné skupiny A nebo B (tzv. SEVESO objekty nebo zařízení) anebo do skupiny objektů nebo 
zařízení s množstvím menším než limitním, avšak větším než 2 % limitního množství (rovněž dle 
přílohy č. 1 k tomuto zákonu). 
Uvedené seznamy je vhodné doplnit o další zdroje dat. Z celorepublikově evidovaných databází je 
možné využít Integrovaný registr znečišťování životního prostředí, který eviduje provozovatele, 
jejichž emise - úniky znečišťujících látek překročily za daný rok prahové hodnoty stanovené pro úniky 
do ovzduší, vody nebo půdy (poskytovatel CENIA). Dále je možné využít Registr průmyslových zdrojů 
znečištění - část nebezpečné látky, který eviduje nakládání s nebezpečnými závadnými látkami  
v průmyslovém sektoru a jejich emisí do vodního prostředí (součást HEIS VÚV, poskytovatel 
Ministerstvo životního prostředí). Ministerstvo průmyslu a obchodu má k dispozici databázi čerpacích 
stanic pohonných hmot, součástí které jsou údaje o provozovateli, adrese a typu skladovaných 
pohonných hmot. Data mohou být dodatečně doplněna z dalších dílčích zdrojů, např. Hasičských 
záchranných sborů, České inspekce životního prostředí, odborů životního prostředí na ORP a rovněž 
na základě místních znalostí, např. od správců kulturních památek.  
DF12P01OVV035 
Metodika hodnocení míry potenciálního ohrožení památek antropogenními a přírodními vlivy 
| 35 
Jak je patrné z uvedeného výčtu, jedná se o různorodé zdroje dat, jak z hlediska velikosti, tak i účelu 
sběru, aktuálnosti, podrobnosti získávaných dat i přesností jejich lokalizace. Z těchto důvodů sice není 
možné postihnout všechna reálná a aktuální rizika, ale uvedený výčet zajistí reprezentativní přehled 
o situaci v hodnoceném zájmovém území. 
Zdroje rizika je nutné rozdělit do čtyř kategorií (tab. 5.5.1) dle direktivy SEVESO, resp. zák. 59/2006 
Sb., o prevenci závažných havárií. Tento přístup umožňuje provést rychlé zhodnocení závažnosti 
existujících zdrojů rizik na základě dostupných informací, aniž by bylo nutno znát množství 
jednotlivých skladovaných látek (Uijt De Haag, Ale, 2005). 
Tab. 5.5.1 Určení charakteru zdroje rizika s ohledem na množství NCHL – m (Skřehot, 2015) 
Charakter zdroje rizika m 
zdroj zařazený do skupiny B 100 
zdroj zařazený do skupiny A  10 
podlimitní zdroj s množstvím jednotlivých NCHL 
větším jak 2 % limitního množství 
1 
podlimitní zdroj s množstvím jednotlivých NCHL 
menším jak 2 % limitního množství  
0,1 
5.5.2.2. Parametr chemické látky – c 
Pomocí parametru c je vyjádřena rizikovost dané látky uvnitř zdroje rizika ve vztahu k možným 
nežádoucím účinkům. Ty mohou nastat při jejím úniku a následné iniciaci (výbuch/požár),  
při kontaktu s jinými látkami (schopnost oxidovat/iniciovat výbuch nebo zahoření jiných 
látek/materiálů nebo způsobit korozi kovových prvků nebo strukturální poškození povrchu 
stavebních materiálů), nebo v důsledku poškození složek životního prostředí (např. stromy, biota). 
Hodnoty parametru proto byly odvozeny na základě nebezpečných vlastností chemických látek  
(tab. 5.5.2), tak jak je používají i jiné metodiky (např. Uijt De Haag, Ale, 2005). 
Tab. 5.5.2 Určení charakteru zdroje rizika s ohledem na druh NCHL – c (Skřehot, 2015) 
Druh látky  Označení c 
látka výbušná  E 10 
látka vysoce hořlavá  F+ 7 
látka hořlavá nebo oxidující  F, O 3 
látka toxická a nebezpečná pro životní prostředí T+, T, N 1 
Parametr c může nabývat hodnot c1 ; 102, přičemž je započítána nejnebezpečnější vlastnost 
uvedených chemických látek. 
5.5.2.3. Parametr kulturní památky – d 
Míra zranitelnosti dané kulturní památky vůči účinkům průmyslové havárie je stanovena podle druhu 
převažujícího konstrukčního materiálu nebo historicky či kulturně cenných částí. Parametr d tedy 
zahrnuje možné důsledky působení mechanických sil (letících fragmentů), tepelné radiace, kouře, 
DF12P01OVV035 
Metodika hodnocení míry potenciálního ohrožení památek antropogenními a přírodními vlivy 
| 36 
plynů, aerosolů nebo látek nebezpečných pro životní prostředí (tab. 5.5.3).  
Tab. 5.5.3 Určení charakteru kulturní památky s ohledem na její zranitelnost účinky průmyslové 
havárie - d (Skřehot, 2015) 
Charakteristiky památky d 
Zranitelnost památky účinky požáru 
Stavba převážně z hořlavých hmot 2,5 
Stavba se smíšeným zastoupením hořlavých a nehořlavých hmot 1,5 
Stavba převážně z nehořlavých hmot 1,0 
Zranitelnost památky účinky otřesů nebo tlakové vlny při výbuchu 
Stavba se sníženou stabilitou proti účinkům seismické aktivity nebo tlakové vlny 3,0 
Stavba se snadno rozbitelnými prvky cennými z hlediska kulturního dědictví 
(historická okna, vitráže, dřevěné části, atiky, sochy apod.) 
2,0 
Zranitelnost památky účinky kouře, plynů a par 
Stavba nebo inventář, které mohou být poškozeny kouřem nebo zplodinami 
hoření 
2,0 
Stavba nebo inventář, které mohou být poškozeny reaktivními plyny/párami 2,5 
Zranitelnost památky účinky látek nebezpečným pro životní prostředí 
Park, obora nebo významný strom 1,5 
Další významné prvky živé přírody (rybník, endemické nebo vzácné rostliny nebo 
živočichové apod.) 
2,0 
Parametr d je tvořen součtem maximálních hodnot z jednotlivých čtyř okruhů charakteristik památky. 
5.5.2.4. Parametr prostředí – q 
Parametr q zahrnuje všechny prvky prostředí, které mohou zvýšit, resp. snížit pravděpodobnost 
vzniku poškozujícího účinku anebo zhoršit jeho závažnost. Jedná se o soubor fyzických překážek nebo 
charakteristik okolí zdroje rizika, resp. okolí dané památky, které mohou mít vliv na šíření požáru, 
tepelné radiace, zakouření nebo šíření chemického mraku anebo rozlet fragmentů při výbuchu 
(tab.  5.5.4). 
 
Tab. 5.5.4 Určení možných inhibičních nebo stimulačních efektů – q (Skřehot, 2015) 
Vliv prostředí qe 
Mezi zdrojem rizika a kulturní památkou se 
nachází zděné budovy nebo jiné hmotné 
(nehořlavé) překážky vysoké alespoň 0,8 
násobku výšky kulturní památky 
0,60 
Mezi zdrojem rizika a kulturní památkou se 
nachází vzrostlé stromy  
0,85 
Zdroj rizika se nachází v intravilánu kulturní 2,00 
DF12P01OVV035 
Metodika hodnocení míry potenciálního ohrožení památek antropogenními a přírodními vlivy 
| 37 
památky 
 
Vertikální poloha zdroje rizika vůči kulturní 
památce 
Pouze pro 
možný požár 
nebo výbuch 
Pouze pro 
možné šíření 
kouře 
Pouze pro 
možné šíření 
chemického 
mraku 
Zdroj rizika se nachází o 5 až 10 metrů 
níže než kulturní památka 
1,05 1,10 0,90 
Zdroj rizika se nachází 10 až 20 metrů 
níže než kulturní památka 
1,10 1,05 0,80 
Zdroj rizika se nachází více jak 20 metrů 
níže než kulturní památka 
1,15 1,00 0,70 
Zdroj rizika se nachází 5 až 10 metrů výše 
než kulturní památka 
0,95 0,90 1,15 
Zdroj rizika se nachází 10 až 20 metrů 
výše než kulturní památka 
0,90 0,70 1,20 
Zdroj rizika se nachází více jak 20 metrů 
výše než kulturní památka 
0,85 0,50 1,25 
Přítomnost dalších látek/materiálů 
schopných výbuchu nebo zahoření 
V přímém směru od zdroje 
rizika ke kulturní památce 
V jiném směru od zdroje 
rizika 
V okruhu 200 metrů od zdroje rizika se 
nachází objekt/zařízení obsahující 
výbušnou látku, která může být 
iniciována fragmenty letícími z epicentra 
havárie 
2,00 1,50 
V okruhu 50 metrů od zdroje rizika se 
nachází objekt/zařízení obsahující 
výbušnou látku, která může být 
iniciována tepelnou radiací emitovanou 
z epicentra havárie 
1,80 1,35 
V okruhu 500 metrů od zdroje rizika se 
nachází objekt/zařízení obsahující vysoce 
hořlavou látku, která může být 
iniciována tepelnou radiací emitovanou 
z epicentra havárie 
1,40 1,20 
Tyto jednotlivé prvky jsou charakterizovány pomocí dílčích koeficientů qe, jejichž hodnoty se pohybují 
v rozmezí  <0,5 ; 2,0>. Hodnoty menší než 1,0 charakterizují inhibiční efekt, hodnoty vyšší než 1,0 pak 
efekt stimulační/synergický. Výsledný parametr q, který vstupuje do rovnice uvedené výše (5.5.1), se 
vypočítá jako průměrná hodnota všech relevantních qe podle vzorce (Skřehot, 2015):  
e
e
n
q
q ¦           (5.5.2) 
kde je 
DF12P01OVV035 
Metodika hodnocení míry potenciálního ohrožení památek antropogenními a přírodními vlivy 
| 38 
ne - počet qe vybraných z tab. 5.5.4. 
Pokud nejsou známy bližší informace o možném uplatnění inhibičních nebo stimulačních efektů, 
použije se základní hodnota q = 1,0. 
5.5.2.5. Vzdálenost KP od zdroje rizika – L 
Samostatnou ochrannou bariérou je pak vzdálenost od zdroje rizika, kterou udává parametr L. Tento 
parametr je součástí vztahu 5.5.1 ve formě 1/(100·L2) a udává se v kilometrech. Jeho odvození 
proběhlo na podkladě metodiky Purple Book (Uijt De Haag, Ale, 2005), ve které je účinnost ochrany 
vzdáleností úměrná (100/L)2 při udání hodnoty v metrech.   
Nejmenší přípustná hodnota parametru L činí 0,1 km, v případě, že se zdroj rizika nachází 
v intravilánu kulturní památky, použije se základní hodnota 0,1 km. 
5.5.2.6. Míra ohrožení KP průmyslovou činností 
Dle výsledné míry ohrožení kulturních památek průmyslovou činností IPr odvozené dle rovnice 5.5.1 
je provedeno zařazení památky do jedné ze čtyř úrovní, jak je uvedeno v tab. 5.5.5. Způsob 
interpretace výsledků a stanovení jednotlivých úrovní bylo realizováno na základě metod uváděných 
v odborné literatuře (Chundela, 1992; Sinay, 2011; Vojkovská, Danihelka, 2002). 
Tab. 5.5.5 Zařazení památky dle výsledné hodnoty míry ohrožení 
IPr 
Ohrožení 
průmyslovou 
činností 
Popis 
? 1,0 0 Zanedbatelné ohrožení nebo poškození kulturní památky účinky průmyslové havárie 
1,1 – 30,0 1 Nízké ohrožení nebo poškození kulturní památky  účinky průmyslové havárie 
30,1 – 200,0 2 Zvýšené ohrožení nebo poškození kulturní památky  účinky průmyslové havárie 
> 200,0 3 Významné ohrožení nebo poškození kulturní památky účinky průmyslové havárie 
Pracovní postup hodnocení: 
• vymezení zájmového území kulturní památky, 
• získání odborných podkladových dat zdrojů rizik v zájmovém území, 
• stanovení jednotlivých parametrů pro relevantní zdroje rizik a sledovanou kulturní památku, 
• výpočet indexu průmyslu IPr, 
• zařazení památky do výsledného ohrožení průmyslovou činností. 
 
DF12P01OVV035 
Metodika hodnocení míry potenciálního ohrožení památek antropogenními a přírodními vlivy 
| 39 
5.6. Metodický přístup k posouzení ohrožení atmosférickými spady 
5.6.1. Vstupní data 
x Hodnoty emisních hustot SO2, NOx a TZL (zdroj: ČHMÚ) 
5.6.2. Metodika řešení 
Ohrožení památek atmosférickými spady je založeno na plošném vyhodnocení emisní hustoty SO2, 
NOx a TZL. Emisní hustoty se uvádí v jednotkách t.km-2.rok-1. Jako podklad pro hodnocení slouží mapy 
emisních hustot pro celou ČR zpracované pro čtverce 5x5 km. Každému čtverci přísluší vždy jedna 
hodnota emisní hustoty pro SO2, jedna hodnota emisní hustoty pro NOx a jedna hodnota emisní 
hustoty pro TZL.  
Metodami GIS analýzy se přiřadily každé památce z reprezentativního souboru příslušné hodnoty 
emisních hustot (X,Y,Z)pro jednotlivé škodliviny. Pro každou škodlivinu byl vypočten 20% percentil 
(P20) a 80% percentil (P80). 
Pomocí tabulkové funkce se přiřadily každé památce hodnoty stupňů ohrožení pro každou škodlivinu 
(a,b,c) způsobem uvedeným v tabulce 5.6.1. 
Tab. 5.6.1 Stupnice ohrožení památek jednotlivými polutanty 
Stupeň ohrožení 
a, b, c 
Ohrožení 
SO2 
[t.km-2.rok-1] 
NOx 
[t.km-2.rok-1] 
TZL 
[t.km-2.rok-1] 
1 Nízké 0 - P20 0 - P20 0 - P20 
2 Střední P20 – P80 P20 – P80 P20 – P80 
3 Vysoké > P80 > P80 > P80 
Výsledkem tohoto přiřazení je nahrazení příslušných hodnot X, Y a Z  hodnotami a, b a c 
kategorizujícími jednotlivé polutanty. Stupně ohrožení a, b, c se sečetly a obdržela se souhrnná 
hodnota ohrožení S (hodnoty od 3 do 9). Opakoval se výpočet percentilů P20 a P80 obdobným 
způsobem jako v případě jednotlivých polutantů. Podrobně je tento způsob hodnocení popsán v 
(Huzlík, 2015). 
5.6.3. Postup hodnocení s využitím referenčních dat 
Sada emisních hustot získaných v roce 2013 a z nich odvozených percentilů slouží jako referenční 
sada pro porovnávání časových změn indexů ohrožení památek atmosférickými spady. Pro hodnocení 
potenciálního ohrožení v dalších letech se využijí aktuální hodnoty emisních hustot a referenční 
tabulky percentilů 5.6.2 a 5.6.3 spočítané pro referenční rok 2013. Tohoto postupu je možné použít i 
pro hodnocení potenciálního ohrožení památek v minulosti, před rokem 2013. 
Charakteristické hodnoty percentilů P20 a P80, vyjadřující ohrožení celého souboru NKP v ČR imisemi 
vybraných škodlivých látek v roce 2013, a další parametry, ilustrující charakteristiky celého tohoto 
referenčního souboru (Minimum, Maximum, Průměr a Medián), jsou uvedeny v tab. 5.6.2. 
DF12P01OVV035 
Metodika hodnocení míry potenciálního ohrožení památek antropogenními a přírodními vlivy 
| 40 
Tab. 5.6.2 Percentily a další charakteristiky souborů hodnocených škodlivin 
Parametr XSO2 [t.km-1.rok-1] YNOX [t.km-1.rok-1] ZTZL [t.km-1.rok-1] 
P 20 0.1872 0.8200 0.4311 
P 80 1.2428 10.0859 2.1762 
Minimum 0.0007 0.0359 0.0304 
Maximum 351.9742 144.4473 6.5651 
Průměr 4.9717 6.9555 1.5051 
Medián 0.5531 2.1208 0.9112 
V tab. 5.6.3 jsou uvedeny percentily P20 a P80 příslušných souhrnných indexů ohrožení všemi 
polutanty S (S = a + b + c, kde ai, bi, ci jsou aktuální hodnoty indexů ohrožení památek jednotlivými 
škodlivinami v příslušném roce hodnocení), a percentily P20 a P80 hodnot indexu ohrožení památek 
atmosférickými spady s, spočítané pro rok 2013. 
Tab. 5.6.3 Percentily a další charakteristiky souborů hodnocených parametrů S, s 
Parametr S S 
P 20 5 1 
P 80 8 2 
kde Si jsou aktuální hodnoty souhrnných hodnot ohrožení v příslušném roce hodnocení 
 si, je aktuální hodnota indexu ohrožení památek atmosférickými spady v příslušném roce 
hodnocení 
Význam uvedených parametrů je takový, že ohrožení památek jednotlivými polutanty udávají veličiny 
označené a, b, c a celkové ohrožení atmosférickými spady udávají veličiny označené S a s. Hodnotě 
parametru „s“ se pak na závěr přiřadí slovní vyjádření míry ohrožení památky atmosférickými spady 
(obdobně hodnotám parametrů a, b, c). 
 
5.7. Metodický přístup k posouzení ohrožení vodních prvků a na vodu 
vázaných biotopů  
U specifických památek a chráněných území, kde jsou předmětem ochrany např. zahrady, parky, 
vodní plochy a vodní prvky, jsou hodnoceny vybrané relevantní parametry a ukazatele jejich stavu 
(konstrukční, koncepční, provozní, apod.), kvality vodního prostředí a stavu a kvality na vodu 
vázaných biotopů (včetně změn jejich diverzity), která mohou mít významný dopad na stav a kulturní 
hodnotu těchto památek a území. Parametry a ukazatele umožňují hodnocení ohrožení stavu, kvality 
prostředí a diverzity.  
DF12P01OVV035 
Metodika hodnocení míry potenciálního ohrožení památek antropogenními a přírodními vlivy 
| 41 
5.7.1. Vstupní data 
x Ortofotomapy (zdroj: ČÚZK) 
x Objekty ZABAGED (zdroj: ČÚZK) 
x Data digitální báze vodohospodářských dat (DIBAVOD) pro základní hydrologické analýzy (zdroj: 
VÚV TGM, v.v.i.) 
x Data o využití území (databáze CORINE) 
x Mapová vrstva výskytu biotopů a chráněných území soustavy NATURA 2000 (zdroj: AOPK ČR) 
x Meteorologická data - srážková data - měsíční srážkové úhrny; teplotní data – měsíční minimální, 
průměrné a maximální teploty vzduchu (zdroj: ČHMÚ) 
5.7.2. Metodika řešení 
Metodika hodnocení ohrožení stavu vodních prvků, kvality jejich prostředí a stavu a diverzity na vodu 
vázaných biotopů, které jsou součástí areálů UNESCO, kulturních památek, památkových rezervací a 
zón je rozdělena na tři části.  
Jedná se o tyto části: 
Část I - hodnocení stavu vodních prvků 
Část II - hodnocení kvality vodního prostředí 
Část III - hodnocení ohrožení stavu vodních biotopů 
Základním principem metodiky je to, že jsou samostatně hodnoceny jednotlivé identifikované vodní 
prvky nacházející se ve výše uvedených areálech. Pro tyto prvky je provedeno hodnocení všech tří 
částí. Po klasifikaci stupně ohrožení v jednotlivých částech je vybrán jako relevantní nejhorší stupeň 
hodnocení z těchto tří částí. Tento je platný pro daný vodní prvek. 
Pro daný areál, kulturní památku, rezervaci, ...

Originál dokumentu:

digitální

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	odborná publikace

Jméno souboru:

G0099371.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Šťovíčková Alena

Popis dokumentu:

Metodika hodnocení míry potenciálního ohrožení památek antropogenními a přírodními vlivy, opatřená osvědčením č. 98, Ministerstva kultury, č.j. 16529/2016 OVV; uznání uplatněné Certifikované metodiky; projekt programu NAKI, "Identifikace významných území s kulturně historickými hodnotami ohrožených přírodními antropogenními vlivy" identifikační kód NAKI DF12P01OVV035.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

28154985 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Dzuráková Miriam; Eismann Šimon; Grausgruberová Lucie; Huzlík Jiří ; Křížová Alexandra; Kupec Petr; Ošlejšková Jana; Rozkošný Miloš; Sedláček Pavel; Šikula Jan; Šťovíčková Alena; Uhrová Jana; Vicherková Veronika; Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v. v. i. ˇMilena Forejtníková;

Klíčová slova:

Výzkum a vývoj;

Uživ. klíčová slova:

metodika certifikovaná; metodika; NAKI;

Datum vzniku:

2015

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

K dokumentu neexistují žádné vazby na aplikace IISPP.

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

bez lokalizace

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ	Název lokality	Reálný typ	Kat. území	Obec	ORP	Okres	Kraj

Historické regiony

Kód RS	Název hist. regionu

Ke stažení Náhled Poslat žádost