Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8

Textový obsah:

“i —------ -— —---------—¦ ------ -------- ----
Národní památkový Ostav ! j n k  4n/i
ústřední Braoeviétě i Wt/u
Valdštejnské nám, 3/102, Praha 1 !
^  |
/? m ^ \  q  o i q  ^  r  i  § m
g ,  Ministerstvoj^ul|ury ffg ty j
Maltézské náměstí 471/1 Telefon: 257 085 111
118 11 Praha 1 Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
TEXTONNIA CZECH, spol. s.r.o.
Kostelecká 416 
549 31 Hronov
Váš dopis značky Naše značka Vyřizuje/linka V Praze dne: 17.03.2011
MK 15874/2011 OPP Hlubuček Pavel Mgr. /  440
Věc: Objekt tzv. továrního mrakodrapu, na st.p.č. 287/13, k.ú. Červený 
Kostelec, obec Červený Kostelec, okr. Náchod, Královéhradecký kraj -  
rozhodnutí o prohlášení za kulturní památku.
V příloze Vám zasíláme rozhodnutí Ministerstva kultury č.j.: MK 15874/2011 OPP 
ve výše uvedené věci.
/ík L?0/
Mgr. Petra Ulbrichová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Ministerstvo kultury
odbor památkové péče 
Maltézské nániosti 1
c . • • , , ., 118 01 Praha 1 - Malá StranaSteinonis rozhodnuti: rrs
----  ---------------------  __ „  , , v , ICO: 00023671 W
Katastralm urad pro Královéhradecký kraj, kat. prac. Náchod
Národní památkový ústav, ústřední pracoviště
Národní památkový ústav, ú.o.p. v Josefově
Městský úřad Náchod
Krajský úřad Královéhradeckého kraje
lWM WIl®
Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1 Telefon: 257 085 111
118 11 Praha 1 Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Rozhodnutí nabylo právní moci: V Praze dne 17.3. 2011
I J / i  a ' Č.j.rMK 15874/2011 OPP
za správnost: .......
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové
péče
p r o h l a š u j e
podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a zákona 
č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, objekt tzv. továrního 
mrakodrapu, na st.p.č. 287/13, k.ú. Červený Kostelec, obec Červený Kostelec, okr. 
Náchod, Královéhradecký kraj,
z a  k u l t u r n í  p a m á t k u .
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona ě. 500/2004 Sb., správní řád, v platném 
znění, je účastníkem řízení: TEXTONNIA CZECH, spol. s.r.o., Kostelecká 416 549 31 
Hronov, IČO 64256481.
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je označení v katastrální mapě s ortofoto.
Odůvodnění
Ministerstvo kultury zahájilo dle ustanovení § 3 odst. 2 zákona 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, na základě podnětu č.j.: sine ze dne 19.7. 
2007, který podal Mgr. Miroslav Novák, Souběžná 501, 549 41 Červený Kostelec, správní 
řízení na prohlášení objektu tzv. továrního mrakodrapu, na st.p.č. 287/13, k.ú. Červený 
Kostelec, obec Červený Kostelec, okr. Náchod, Královéhradecký kraj, za kulturní památku. 
Tento původně samostatný objekt je v současné době součástí objektu bez čp./če prám. obj. 
na st.p.č. 287/13, k.ú. Červený Kostelec, obec Červený Kostelec, okr. Náchod, 
Královéhradecký kraj. Součástí podnětu byla fotodokumentace věci a kopie plánové 
dokumentace z května 1927. Navrhovatel ve zdůvodnění podnětu uvádí: „...Budova tzv. 
továrního mrakodrapu v Červeném Kostelci byla již  ve své době považována za mimořádně 
odvážné dílo po strance technické i ekonomické. Vnejsi podobou připomíná některé americké 
stavby stylu Art deco. V kontextu regionální historie, právě 20. léta 20. století představují
*  -4
*
vrcholný rozkvět textilního průmyslu v oblasti severovýchodních Čech spojený s mohutným 
růstem bohatství a národního sebevědomí. Město Červený Kostelec bylo v této době 
označováno za místo s nejvyšší koncentrací milionářů na počet obyvatel v Československu. 
Budova tvoři již  80 let vedle barokního kostela sv. Jakuba nejvýznamnější dominantu města. 
Navzdory rozporuplným názorům na je jí přínos panoramatu města je  nenahraditelným 
symbolem této důležité epochy a zdaleka viditelnou připomínkou „zlaté éry“ města. Vnější 
vzhled se při srovnání s archívními..“.
Na základě ustanovení § 3 odst. 2 zákona 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve 
znění pozdějších předpisů, byl dopisem ze dne 11.11. 2008, č.j.: 10001/2007, vyrozuměn o 
zahájení řízení o prohlášení věci za kulturní památku vlastník věci: TEXTONNIA CZECH, 
spol. s.r.o., Kostelecká 416, 549 31 Hronov a byla mu dána možnost vyjádřit se k vedenému 
správnímu řízení. Vlastník tohoto svého práva nevyužil.
Městský úřad Náchod, ve svém stanovisku č.j.: 4325/2008/VÝST/HS ze dne 5.12. 
2008 souhlasí s prohlášením věci za kulturní památku uvedl, že: „...Průmyslová stavba z 
období funkcionalismu je  výraznou dominantou města Červený Kostelec připomínající rozkvět 
textilního průmyslu regionu Červený Kostelec s vazbou na oblast celých severovýchodních 
Čech..... “
Krajský úřad královéhradeckého kraje, odbor regionálního rozvoje, cestovního ruchu a 
kultury, nedoporučil ve svém vyjádření č.j.: 18795/RR/2008 ze dne 19.12. 2008 předmětné 
prohlášení s tím, že „ ...Jedná se o objekt vystavěný v roce 1928 a v této době se jednalo o 
stavbu v tomto regionu neobvyklou. Interiér a exteriér objektu se dochoval v poměrně dobrém 
stavu. Již v době výstavby byl objekt umístěn do rozsáhlého továrního komplexu budov a 
objektů textilní společnosti. S postupem času přibyly nevhodné stavební zásahy učiněné v 
přímé návaznosti na tento objekt, např. vznik většího objektu trafostanice, dále v 80. letech 
20. století přestavba přízemního objektu bývalé tkalcovny (zvýšení stavby) [1], Ve 2. pol. 20. 
stol byly v areálu vybudovány nebo přestavovány i další objekty, které sice nemají přímou 
stavební kontinuitu k výše uvedenému objektu, ale došlo ktomu, že jeho okolí je  velice 
stavebně zahuštěné [2]. V dnešní i době lze konstatovat, že po provedených přístavbách, 
přestavbách, navazujících na objekt a další výstavbě objektů v jeho bezprostřední blízkosti 
byla tovární budova především urbanisticky degradována a částečně i stavebně
znehodnocena [3].......“
K uváděným námitkám správní orgán uvádí:
[1] -  Objekt trafostanice a tkalcovny bezprostředně navazuje na předmětnou věc, se 
kterou je i funkčně propojen vzhledem k předchozímu využití tohoto souboru budov 
na st.p.č. 287/13, k.ú. Červený Kostelec. Tyto objekty jsou nízkopodlažní a svou 
hmotou nikterak nesnižují památkové hodnoty věci, které budou níže uvedeny. 
Předmětný objekt tvoří i nadále výraznou dominantu města i přes tyto uváděné 
skutečnosti, jak ve svých vyjádřeních taktéž potvrzuje Městský úřad Náchod č.j.: 
4325/2008/VÝST/HS ze dne 5.12. 2008, navrhovatel ě.j.: sine ze dne 19.7. 2007 i 
Národní památkový ústav, ú.o.p. v Pardubicích č.j.: 361/5889/2007 ze dne 22.10 
2007.
[2] — Tato námitka je irelevantní. S rozvojem průmyslu pochopitelně docházelo i 
k rozšiřování provozních prostor v areálu. Veškerá stavební činnost však nikdy 
hmotově nezasáhla do prostředí areálu natolik, že by došlo k výrazné pohledové 
devalvaci předmětné věci. Viz. námitka [1],
[3] -  Objekt je z hlediska urbanistického součástí jednoho továrního komplexu. Tento 
komplex tvoří urbanistický celek a v tomto případě má vliv na urbanismus města. 
Dodatečně postavené nízkopodlažní objekty v továrním komplexu kompozičně 
vhodně navazují a respektují předmětnou výškovou budovu. Nejedná se o 
urbanistickou degradaci továrního komplexu, jak je shora uvedeno. Stavební
\
znehodnocení není ve vyjádření nikterak specifikováno, nicméně po prohlídce na 
místě samém dne 2.6. 2010, lze konstatovat, že dílčí stavební úpravy jsou reverzibilní 
a nemají žádný výrazný vliv na celkové památkové hodnoty objektu. Lze je hodnotit 
v tomto případě jako defektní a v budoucnu odstranitelné.
Národní památkový ústav, ú.o.p. v Pardubicích doporučil ve svém odborném vyjádření 
č.j.. 361/5889/2007 ze dne 22.10. 2007 prohlášení věci za kulturní památku a uvádí: 
„...Budova tzv. továrního mrakodrapu na pozemku st. parcely č. 287/13 je  autenticky 
dochovaným průmyslovým objektem postaveným vletech 1927— 1928 podle návrhu Ing. 
Gustava Fantla. Jedná se o vícepodlažní železobetonový skelet se symetricky rozvrženým 
prosvětlením, které zajištují průmyslová okna v kovových rámech. Objekt je  zachován velmi 
autenticky, s malým množstvím pozdějších zásahů (v patře zřízena kantýna a jídelna, 
nainstalováno novější provozně technické zařízení). Autentickou podobu objektu narušuje 
přístavba novější výrobní haly s předmětnou budovou provozně spojená. Interiér budovy byl 
do nedávné doby využíván jako výrobní a skladovací prostory textilního podniku.....jedná se o 
velmi dobře dochovanou technickou památku s vysokou mírou autenticity. Objekt byl navržen 
v kvalitním architektonickém provedení a lze je j zařadit mezi významné průmyslové objekty 
dvacátých let výrazně přesahující regionální měřítko, je  srovnatelný s průmyslovými stavbami 
západní Evropy. Objekt tvoři zajímavou pohledovou dominantu a společně s barokním 
kostelem sv.Jakuba Většího spoluvytváří charakteristický obraz města. Ve srovnání 
s podobnými objekty svého druhu a své doby představuje i zajímavé konstrukční řešení... “.
Správní orgán si vyžádal stanovisko Poradní komise Ministerstva kultury pro 
hodnocení návrhů na prohlášení věci za kulturní památku, která ve složení: Prof. PhDr. 
Mojmír Horyna; Ing. arch. Karel Kuča; PhDr. Vladimír Czumalo, CSc.; PhDr. Benjamin 
Fragner; Ing. arch. Petr Chotěbor, CSc.; Doc. Ing. arch. František Kašička, CSc.; Prof. Ing. 
arch. Karel Kibic, DrSc.; Doc. PhDr. Miroslav Popelka, CSc.; Prof. PhDr. Jan Sedlák, CSc.; 
Jan. E. Svoboda, doporučila na svém zasedání dne 23.9. 2009 prohlášení věci za kulturní 
památku a ve svém zápisu uvádí: „...Při obsáhlém projednávání byly konstatovány nové a 
v návrhu neznámé skutečnosti včetně autorství stavby, kterou navrhl významný projektant a 
architekt Bruno Bauer. Jako jeho dílo je  stavba uváděna v naší i zahraniční literatuře (Lukáš 
Beran, Manfred Wehdom, Kerstin Renz a další). Základními hodnotami objektu jsou: 1/ užití 
pro dobu vzniku vysoce progresivní technologie železobetonového skeletu s desetimetrovými 
rozpony, 2/ uplatnění forem a kompozičních principů nového klasicismu řešení fasády 
průmyslového objektu, 3/ téměř stoprocentní autenticita zachování architektonické podstaty 
stavby i v detailu. ..“.
Dopisem ze dne 24.9. 2009 č.j.: MK 7856/2009 OPP a ze dne 14.6. 2010 č.j.: MK 
9143/2010 OPP, bylo účastníkovi řízení sděleno, že v řízení o prohlášení objektu tzv. 
továrního mrakodrapu, na st.p.č. 287/13, k.ú. Červený Kostelec, obec Červený Kostelec, okr. 
Náchod, Královéhradecký kraj, za kulturní památku byly shromážděny dostatečné podklady 
k rozhodnutí. Dle § 36 odst. 3 zákona ě. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, mu 
tímto bylo umožněno, aby se před vydáním rozhodnutí vyjádřil k uvedeným podkladům i ke 
způsobu jejich zjištění, případně navrhl jejich doplnění. Tohoto svého práva účastník řízení 
využil a byl seznámen s podklady rozhodnutí dne 8.12. 2009, kde také uvedl, že se 
k podkladům vyjádří v termínu do 30.1. 2010. Zároveň byly účastníkovi řízení pořízeny 
požadované kopie podkladních materiálů pro rozhodnutí viz. protokol ze dne 8.12. 2009.
Účastník řízení se vyjádřil k podkladům rozhodnutí dopisem č.j.: sine ze dne 27.1. 
2010 kde uvádí: „.. .Za podstatné považujeme zdůraznit, že objekt tzv. továrního mrakodrapu, 
na parcele st. č. 287/13 v k.ú. Červený Kostelec byl obestavěn ze tří stran dalšími budovami, 
což značně hyzdí vnější vzhled této budovy, z jedné části funkčně navazuje výrobní hala, z 
další strany přiléhají objekty trafostanice a tzv. kompresorovny a z další strany nová skladová 
hala, která byla spojena s dotčenou výškovou tovární budovou přístřeškem, který pokračuje
zčásti i po obvodu výškové tovární budovy. Nelze tedy souhlasit s tím, že by se při srovnáni s 
původními fotografiemi vnější vzhled výškové tovární budovy zachoval bez výraznějších 
pozdějších úprav [4].“
Výrobní hala je  na několika místech propojena s objektem výškové tovární budovy, a 
to zejména rozšířenými ocelovými protipožárními vraty, ale i technologicky vedením topení a 
vedením vody. V prvním patře výškové tovární budovy došlo i k zásahu do vzhledové části 
budovy částečným zazděním oken tovární výškové budovy. Po provedených přístavbách, 
přestavbách navazujících na objekt a vzhledem k další výstavbě objektů v jeho bezprostřední 
blízkosti byla výšková tovární budova dle našeho pohledu značně stavebně znehodnocena a 
lze dovodit, že i urbanisticky degradována. V příloze to dokládáme na pořízených fotografiích 
aktuálního stavu objektu pro bližší ilustraci [5].
Dále namítáme, že objekt má atypické dispoziční řešení, které je  obtížně využitelné pro 
běžné účely [6].
Konečně také namítáme, že při výstavbě nebyla důsledně dodržována linie daná 
projektantem. Již například z dostupné dokumentace vyplývá, že oproti projektu byla jižní část 
objektu továrního mrakodrapu zvýšena a zastřešena rovnou střechou. Je pravděpodobné, že 
při větší důslednosti by bylo zjištěno, že k podobným zásahům oproti projektové dokumentaci 
došlo ve více směrech a že tedy projektový záměr nebyl důsledně při výstavbě sledován, ani 
dodržen [7].
Objekt továrního mrakodrapu byl obklopen již  v době výstavby komplexem budov 
bývalého průmyslového areálu, který se v průběhu dalších let rozšířil. Do jeho údržby nebyly 
delší dobu s ohledem na finanční poměry v textilním průmyslu vynakládány větší prostředky. 
V současné době již  v objektu sice nejsou výrobní prostředky a objekt je  z větší části vyklizen 
jakožto vlastník však s ohledem na další záměr ‘ a na dané finanční možnosti nemůžeme 
provádět žádné větší investice nebo hradit větší náklady ve vztahu k údržbě této nemovitosti 
[8J.
Se záměrem prohlásit objekt kulturní památkou tedy nesouhlasíme, poukazujeme i na 
skutečnost, že návrh na prohlášení této budovy za kulturní památku přichází až v době, kdy již  
stav budovy není uspokojivý a poté co došlo ke značným stavebním zásahům do objektu [9j.
Správní orgán provedl prohlídku na místě samém dne 2.6. 2010 a k námitkám 
účastníka řízení uvádí:
[4] — Tovární areál podléhal vlivem rozvoje průmyslu a jeho technologií stavebním 
změnám a úpravám v areálu, což dokládají jednak bezprostředně navazující i ostatní 
budovy. Jedná se o standardní vývoj areálu vdaných podmínkách. I přes tyto 
skutečnosti si předmětný objekt zachoval svoje památkové hodnoty shora uvedené, 
které podrobně specifikovala komise Ministerstva kultury pro hodnocení návrhů na 
prohlášení věci za kulturní památku na svém zasedání dne 23.9. 2009. Ostatní věci 
jsou vypořádány v námitce [1] a [2],
[5] -  Toto je vypořádáno v námitce [3].
[6] - Předmětem správního řízení je posuzování památkových hodnot správním 
orgánem, nikoliv posuzování využitelnosti věci. Přesto v běžné praxi je řada příkladů 
využitelnosti technických budov pro bytové či podnikatelské účely, které jsou kulturní 
památkou. Současně Ministerstvo kultury upozorňuje vlastníka (účastníka řízení) na 
skutečnost, že prohlášení věci za kulturní památku není nijak v rozporu s jejím 
běžným užíváním, např. bydlením nebo provozováním obchodní či výrobní činnosti, 
neboť kulturní památku lze opravovat, rekonstruovat, restaurovat nebo jinak stavebně- 
technicky upravovat na základě závazného stanoviska příslušného orgánu státní 
památkové péče dle § 14 zákona č. 20/1987 Sb. Tento orgán bude každý jednotlivý 
zamýšlený stavební záměr (či jinou úpravu kulturní památky ve smyslu § 14 odst. 1
zákona č. 20/1987 Sb.) individuálně posuzovat z hlediska zájmů státní památkové 
péče a v následném závazném stanovisku vyjádří, zda zamýšlené stavební práce na 
kulturní památce jsou z hlediska zájmů státní památkové péče přípustné, a stanoví 
základní podmínky, za kterých lze tyto práce připravovat a provést. Základní 
podmínky musí vycházet ze současného stavu poznání kulturně historických hodnot, 
které je nezbytné zachovat při umožnění realizace zamýšleného záměru. Při vydávání 
uvedeného závazného stanoviska bude tento orgán pečlivě dbát rovněž principů 
proporcionality, legitimního očekávání, ochrany vlastnických práv nabytých v dobré 
víře a rovnosti všech účastníku tak, aby nalezl citlivý a vyvážený kompromis mezi 
veřejným zájmem na ochraně kulturního dědictví, a dalších příslušných předpisů na 
straně jedné a individuálními zájmy vlastníků věci na straně druhé tak, aby zásah do 
jejich vlastnických práv a jejich omezení proběhlo za podmínek stanovených zákonem 
a jen v nezbytném rozsahu a přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a aby 
odpovídalo okolnostem daného případu a konečně aby při posuzování skutkově 
shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly (§ 2 odst. 3 a 4 
správního řádu).
[7] — Přesné nedodržení projektové dokumentace bývá běžnou praxí závislou na 
mnohých faktorech a okolnostech vyskytnutých v průběhu stavby nebo se změnou 
požadavků investora. Tato námitka nemá vliv na shora uvedené památkové hodnoty 
objektu.
[8] -  V případě, že účastník řízení má obavy z výrazného investování finančních 
prostředků pokud by byl objekt kulturní památkou, správní orgán sděluje, že 
prohlášení věci za kulturní památku zakládá jejímu vlastníku nové povinnosti, které jej 
mohou ekonomicky zatěžovat a jinak omezovat. V této souvislosti Ministerstvo 
kultury proto vlastníkovi (účastníkovi řízení) připomíná, že prohlášení věci za kulturní 
památku není pojato jako jednostranné omezení vlastnického práva bez náhrady, 
neboť zákon č. 20/1987 Sb., popř. další právní předpisy, nabízejí řadu finančních 
náhrad (příspěvků) na zachování a obnovu kulturní památky a úlev při daňových 
odvodech, které kompenzují určitá omezení při obnově památkově chráněného 
objektu. Výše a způsob náhrad jsou převážně dány povahou věci, zejména též odvisí 
od výše nákladů, jimiž údržba kulturní památky překračuje obvyklé náklady údržby 
nemovitosti. V případě obnovy kulturní památky se např. poskytuje bezplatná odborná 
pomoc a poskytují se podklady a informace dle § 14 odst. 7 zákona č. 20/1987 Sb. 
Dále -  na žádost vlastníka -  může příslušný krajský úřad, případně Ministerstvo 
kultury, pro údržbu či uchování kulturní památky poskytnout příspěvek na zvýšené 
náklady (§16 zákona č. 20/1987 Sb.). Rovněž odborná organizace státní památkové 
péče (Národní památkový ústav) zabezpečuje projektové a stavebně-restaurátorské 
práce při obnově vybraných kulturních památek (§ 32 odst. 2 písm. h) zákona č. 
20/1987 Sb.) a poskytuje kromě toho bezplatnou odbornou pomoc vlastníkům kulturní 
památky, zpracovává odborná vyjádření k provádění obnovy, zabezpečuje průzkum, 
výzkum a dokumentaci kulturní památky (§ 33 odst. 2 písm. g) a i) zákona č. 20/1987 
Sb.). Blíže viz. http://www.mkcr.cz/kulturni-dedictvi/pamatkovy-fond/default.htm 
Taktéž viz. Rozsudek Nejvyššího správního soudu - 5 A 48/2002.
[9] -  Posouzení stavebně technického stavu objektu v závislosti na jeho památkových 
hodnotách je důvodný pouze v případě, kdy by rekonstrukcí objektu vznikla jeho 
kopie. Stav objektu i vzhledem kjeho železobetonové konstrukci nevykazuje závažná 
konstrukční ani statická porušení. Veškeré defekty lze rekonstruovat při zachování 
památkových hodnot objektu.
Po vyhodnocení výše uvedeného dospělo Ministerstvo kultury k závěru, že se 
nepochybně jedná o mimořádně zdařilé dílo Bruno Bauera (1880-1938), které reprezentuje 
autorovu tvůrčí etapu z let 1920 -  1930 (viz. též Beran L., 2008: Betonové klasicismy Bruno 
Bauera, in: Památková péče na Moravě, Technické památky 14/2008, NPÚ, ú.o.p. v Brně 
2008, s. 11-22). Tato stavba uznávaného architekta je významná pro dějiny české i evropské 
architektury. Je publikována v naší i zahraniční odborné literatuře (Lukáš Beran, Manfred 
Wehdom, Kerstin Renz a další). Pro tuto stavbu bylo v době jejího vzniku v roce 1928 užito 
vysoce progresivní technologie železobetonového skeletu s desetinnými rozpony i uplatnění 
forem a kompozičních principů nového klasicismu na fasádách. Tyto památkové hodnoty 
společně s maximální mírou autenticity (konstrukční, hmotové i architektonické) nikterak 
v základní podstatě nemohou ovlivnit drobné stavební defekty (novodobé příčky, několik 
částečně zazděných oken ad.), ani přilehlá okolní zástavba vzniklá rozvojem areálu. Pro své 
hodnoty historické, architektonické, technické a autentické, splňuje podmínky ustanovení § 2 
odst. 1 písm. a) zákona 20/1987 Sb., o státní památkové péěi, ve znění pozdějších předpisů, 
pro prohlášení věci za kulturní památku.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, v platném znění, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta pro 
podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující po 
dni, kdy bylo toto rozhodnutí doruěeno. Doruěení písemnosti upravuje § 23 a § 24 správního 
řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se uloží 
v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve lhůtě 
10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele poštovních 
služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 správního řádu za 
doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě lhůta pro podání 
rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 zákona č. 300/2008 
Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který rovněž stanoví 
přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. Nepřihlásí-li se adresát 
do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové 
schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty. O rozkladu 
proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává u Ministerstva kultury 
na výše uvedenou adresu.
Mgr. Peirá Ůlbríěfiová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
A ' / 1 ¦?, Av|yf
v ___y
c
>
Příloha: Nedílná součástí výroku rozhodnutí MK 15874/2011 OPP ze dne 17.3. 2011 - 
Označení objektu tzv. továrního mrakodrapu, na st.p.č. 287/13, k.ú. Červený Kostelec, obec 
Červený Kostelec, okr. Náchod, Královéhradecký kraj v katastrální mapě s ortofoto.

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0110321.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Vacková Renata

Popis dokumentu:

Červený Kostelec, textilní továrna - tovární mrakodrap. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

8330638 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

1960-2015 (neověřeno)

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 50518148

Bližší specifikace:

Název	tovární mrakodrap
Číslo ÚSKP	104302
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 10853962

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení památkou
Číslo	MK 15874/2011 OPP
Datum nabytí právní moci	08.04.2011
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	50518148 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Objekty paGIS

Kód paGIS	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 317485

Název objektu: tovární mrakodrap

Část obce: Červený Kostelec

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Červený Kostelec

Obec: Červený Kostelec

ORP: Náchod

Okres: Náchod

tovární mrakodrap (právní stav 50518148)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 1987

Název lokality: Červený Kostelec

Reálný typ: město

Kat. území: Červený Kostelec

Obec: Červený Kostelec

ORP: Náchod

Okres: Náchod

Kraj: Královéhradecký kraj

tovární mrakodrap (právní stav 50518148)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 73

Název hist. regionu: Červený Kostelec

tovární mrakodrap (právní stav 50518148)

Ke stažení Náhled Žádost o užití