Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4

Textový obsah:

s
*
Ministerstvo kultury I lllllK C R X 0 I I l l l l la 1 3 F 1 0
Maltézské náměstí 471/1 
P. O. BOX 74
11811 Praha 1 - Malá Strana
telefon: 257 085 111 
fax: 257 322 181 
e-mail: posta@mkcr.cz
V Praze dne 11.3. 2010 
Č.j.:M K 3375/2010 OPP
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové péče 
vydává toto
r o z h o d n u t í :
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní památkové péče rozhodlo ve věci 
návrhu na zrušení prohlášení bytového domu čp. 1149 „Domovina“ v ulici Na Maninách 
v Praze 7 -  Holešovicích (rejstříkové číslo Ústředního seznamu kulturních památek ČR 
40976/1-1802), který je umístěn na pozemku parcelní číslo 905/2, k.ú. Holešovice, okr. 
Hlavní město Praha, za kulturní památku, takto:
Ministerstvo kultury v tomto řízení, jehož účastníkem podle § 27 odst. 1 písm. a) 
zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, je Družstvo Domovina, se sídlem Na 
Maninách 32/1149,170 00 Praha 7 -  Holešovice, IČ 624 09 719,
podle § 8 zákona číslo 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších 
předpisů z a m í t á  žádost Družstva Domovina, se sídlem Na Maninách 32/1149, 170 00 
Praha 7 -  Holešovice, IČ 624 09 719, a n e r u š í  prohlášení bytového domu čp. 1149 
„Domovina“ v ulici Na Maninách v Praze 7 -  Holešovicích (rejstříkové číslo Ústředního 
seznamu kulturních památek ČR 40976/1-1802), který je umístěn na pozemku parcelní číslo 
905/2, k.ú. Holešovice, okr. Hlavní město Praha, za kulturní památku.
O d ů v o d n ě n í
Ministerstvo kultury na základě žádosti Družstva Domovina, se sídlem Na Maninách 
32/1149, 170 00 Praha 7 -  Holešovice, zahájilo řízení o zrušení prohlášení bytového domu 
čp. 1149 „Domovina“ v ulici Na Maninách v Praze 7 — Holešovicích (rejstříkové číslo 
Ústředního seznamu kulturních památek ČR 40976/1-1802), který je umístěn na pozemku 
parcelní číslo 905/2, k.ú. Holešovice, okr. Hlavní město Praha, za kulturní památku. 
Navrhovatel ve svém podání především uvedl, že předmětný dům byl zařazen mezi kulturní 
památky spíše z politických než z věcných důvodů, což ve své podstatě potvrzuje i rozhodnutí 
o konstituování kulturní památky ze dne 25. 2. 1975, kde je mimo jiné uvedeno, že „objekt je 
uveden v seznamu památek dělnického hnutí“. Je pravděpodobné, že dům byl na seznam 
památek zapsán především proto, že jeho součástí je také průchod, který vede do 
společenského sálu, kde byl zvolen Klement Gottwald předsedou KSČ. Tyto důvody jsou 
z pohledu času již překonané a tudíž je i bezpředmětné další vedení objektu v seznamu 
památek.
V řízem se vyjádřil, na základě § 8 odst. 2 zákona číslo 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, Magistrát hl. m. Prahy, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu, 
který ve svém stanovisku ze dne 2. 12. 2009, č.j. MHMP 959873/2009, uvedl, že doporučuje 
zrušení prohlášení předmětné věci za kulturní památku, protože z hlediska konstrukčního, 
architektonického ani památkového nejde o nikterak mimořádnou stavbu. Budova nevykazuje 
žádné mimořádné a výrazné umělecké hodnoty a architektonickým pojetím nevybočuje 
z dobového průměru. Svým charakterem odpovídá řadě objektů v oblasti dolních Holešovic. 
Prohlášení objektu za kulturní památku mělo opodstatnění v dobovém významu historických 
událostí (V. sjezd Komunistické strany Československa, který se zde konal), nikoliv z důvodu 
výjimečnosti architektonických kvalit, což je z aktuálního hlediska nepřijatelné.
1
Ministerstvo kultury rovněž obdrželo stanovisko Národního památkového ústavu -  
územního odborného pracoviště vhl. m. Praze, Na Perštýně 12, 110 00 Praha 1, ze dne 15. 
12. 2010 (Ministerstvo kultury obdrželo dne 1. 2. 2010), č.j. NPÚ -  311/14015/2009, který 
vyslovil nesouhlas se zrušením prohlášení věci za kulturní památku: původní historický a 
architektonický celek domu s dvorní budovou byl v 90. letech 20. století z čistě ekonomicko -  
právních důvodů rozdělen na dvě části, a to na objekt čp. 1149 (část přiléhající kulici) a 
objekt čp. 1525 (dvorní část), přičemž podání se týká pouze čp. 1149. Komplex „Domovina“ 
tvoří hlavní a nejcennější část vnitrobloku, který je vymezen ulicemi Dělnická, Na Maninách, 
Přístavní a V Háji a představuje významný fenomén nejen z historicko -  společenského 
hlediska, ale i z hlediska architektury a typologie prvních staveb mladé Československé 
republiky. V rozhodnutí o zápisu do Státního seznamu nemovitých kulturních památek ze dne 
25. 2. 1975 je sice uvedeno: „Objekt je uveden v seznamu památek dělnického hnutí“, avšak 
mezi památky byl zapsán i pro jiné kvality, když ve výše citovaném rozhodnutí je rovněž
uvedeno: „Objekt..... .je z hlediska památkové péče cenným dokladem historického vývoje hl.
města Prahy, jeho uměleckých a architektonických hodnot.“. Objekt byl, jako součást uliční 
řady v bloku nájemních domů při ulici Na Maninách, a dále v Dělnické a V Háji, vybudován 
vletech 1919 až 1921 za účasti architektů Karla Roštíka a Bohumíra Kozáka a architekta 
stavitele Otty V. Mácy (viz kniha „Praha 1919 -  1940, s. 98). Nájemní dům je s dvorní 
budovou, v plánech označenou jako „Lidovýchovná budova pro bytové družstvo zřízenců a 
dělníků železničních spol. s ruč. o. v Praze VII“, propojen prostřednictvím krčku s pasáží, 
přístupnou z ulice v levé krajní ose. Dvorní část fungovala jako společenské, kulturní a 
vzdělávací centrum, které bylo využíváno obyvateli domovního bloku, a také veřejností. Byla 
zde učebna, herny a další služby, v objektu byly dva sály, jeden byl využíván pro 
kinematografické účely, druhý byl sálem divadelním a koncertním, když mimořádně je 
oceňována akustika tohoto prostoru ( v 50. a 60. letech 20. století zde sídlila tři nahrávací 
studia a pořizovala se zde špičková hudební produkce té doby). Domovina je rovněž 
spojována s působením Komunistické strany Československa, když za první republiky se zde 
scházeli její členové a v roce 1929 se zde konal 5. sjezd strany.
Ministerstvo kultury dopisem ze dne 3. 2. 2010, v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 
zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, umožnilo účastníku řízení, aby se před 
vydáním rozhodnutí vyjádřil k uvedeným podkladům i ke způsobu jejich zjištění, případně 
aby navrhl jejich doplnění. Pověřený zástupce účastníka řízení nahlédl do spisu dne 18. 2. 
2010, když mu byly předány kopie výše zmíněných stanovisek. Pověřený zástupce účastníka 
si rovněž vyhradil právo doplnit spisový materiál o další důkazy, a to v termínu nejpozději do 
5. 3. 2010. Ministerstvo kultury poté obdrželo doplnění účastníka řízení ze dne 4. 3. 2010, kde 
je konstatováno, že je nepochybné, že právě revoluční hodnoty objektu byly těmi, pro které 
byl zařazen na seznam kulturních památek, když významnou osobností (viz níže) byl Klement 
Gottwald a sním spojené historické události. Účastník zde uvedl, že v evidenčním listu 
nemovité kulturní památky je mnoho odkazů na hodnoty odvozované od komunistického 
hnutí (např. místo dělnických schůzí, místo zasedání sjezdů KSČ, významná památka 
dělnického hnutí), a že neexistuje žádný listinný důkaz o tvrzení Národního památkového 
ústavu, že věc má také kvality historické, umělecké nebo architektonické. Účastník uvedl, že 
je nezbytné seznámit se s § 2 zákona ě. 22/1958 Sb., o kulturních památkách („Za kulturní 
památky podle tohoto zákona prohlašuje Ministerstvo kultury České republiky nemovité a 
movité věci, popřípadě jejich soubory, a) které jsou významnými doklady historického vývoje, 
životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy 
tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty 
revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické; b) které mají přímý vztah k významným 
osobnostem a historickým událostem.“, když nelze pominout dobové souvislosti, tedy období 
tuhé vlády komunismu (zvýrazněna byla slova „pro jejich hodnoty revoluční“ a „mají přímý 
vztah k významným osobnostem a historickým událostem“.
2
Ministerstvo kultury zhodnotilo všechny předložené důkazy jednotlivě i ve 
vzájemných souvislostech a rozhodlo o nezrušení prohlášení bytového domu čp. 1149 
„Domovina“ v ulici Na Maninách v Praze 7 -  Holešovicích (rejstříkové číslo Ústředního 
seznamu kulturních památek ČR 40976/1-1802), který je umístěn na pozemku parcelní číslo 
905/2, k.ú. Holešovice, okr. Hlavní město Praha, za kulturní památku, jak je uvedeno 
ve výroku tohoto rozhodnutí, protože v dané věci nebyl prokázán mimořádně závažný důvod 
pro zrušení prohlášení za kulturní památku.
Ministerstvo kultury se nejprve zabývalo tvrzením navrhovatele, že právě revoluční 
hodnoty objektu byly těmi, pro které byl zařazen na seznam kulturních památek a že 
neexistuje důkaz o tom, že by motiv zápisu na seznam památek mohl být také s odkazem na, 
banálně podáno, hodnoty tvůrčí či historické. Zde Ministerstvo kultury zjistilo, že existuje a 
do spisu bylo Národním památkovým ústavem doloženo rozhodnutí odboru kultury 
Národního výboru hlavního města Prahy ze dne 25. 2. 1975, č.j. kult/3_18/75, o zápisu 
objektu čp. 1149 v Praze 7 -  Holešovicích do státního seznamu nemovitých kulturních 
památek, kde je mimo jiné uvedeno, že předmětný objekt je z hlediska památkové péče 
cenným dokladem historického vývoje hlavního města Prahy, jeho uměleckých a 
architektonických hodnot. Tvrzení navrhovatele, že neexistuje žádný listinný důkaz o tvrzení 
Národního památkového ústavu, že věc má také kvality historické, umělecké nebo 
architektonické, nelze tedy přijmout. Rovněž tak nelze přijmout tvrzení navrhovatele, že je 
nepochybné, že právě revoluční hodnoty objektu byly těmi, pro které byl zařazen na seznam 
kulturních památek, když významnou osobností byl Klement Gottwald a sním spojené 
historické události, které bylo opřeno o citaci zákonné normy s upozorněním na slova, která se 
vyskytují v definici hodnot kulturní památky, a to „pro jejich hodnoty revoluční“ a „mají 
přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem“. Navrhovatel totiž správně 
odkázal na tehdy platný právní předpis, tedy na zákon č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, 
avšak odcitoval ustanovení, které se vyskytlo až v zákoně č. 20/1987 Sb., o státní památkové 
péči. Zákon č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, v § 2 definoval kulturní památku jako 
„kulturní statek, který je dokladem historického vývoje společnosti, jejího umění, techniky, 
vědy a jiných oborů lidské práce a života, nebo jest jí dochované historické prostředí 
sídlištních celků a architektonických souborů, anebo věc, která má vztah k význačným 
osobám a událostem dějin a kultury“, nikoliv tak, jak učinil navrhovatel. Zde podotýkáme, že 
definice kulturní památky podle zákona č. 22/1958 Sb. v sobě nezahrnovala hodnoty 
revoluční, a proto na ně nelze v souvislosti se zápisem z roku 1975, kdy byl tento předpis 
platný i účinný, uvedeným způsobem odkazovat.
Následně se Ministerstvo kultury zabývalo památkovou hodnotou objektu, tedy zda 
vykazuje znaky kulturní památky, jak jsou definovány v § 2 zákona č. 20/1987 Sb. Účastník 
řízení zde vycházel z předpokladu, že čp. 1149 je součástí blokové zástavby, když jednotlivé 
domy v bloku i okolí, ačkoliv jsou si podobné stylem, výrazem i dobou vzniku, převážně 
nejsou kulturními památkami, zatímco dům čp. 1149 kulturní památkou je. Z toho účastník 
řízení dovozuje, že ani dům čp. 1149 nemůže být kulturní památkou. Toto tvrzení není možné 
akceptovat, protože skutečnost, že některý ze srovnatelných objektů kulturní památkou je a 
jiný není, neprokazuje absenci znaků kulturní památky u objektů, které kulturními památkami 
nejsou, ale pouze absenci správního aktu, který by případné hodnoty věci jako kulturní 
památky potvrzoval. Nelze totiž vyloučit, že rozhodnutí o prohlášení věci za kulturní památku 
může být v budoucnosti vydáno, když k otázce, proč tomu tak zatím nebylo je možné sdělit, 
že proces posuzování kulturní, architektonické a urbanistické hodnoty v souvislosti 
s památkovou ochranou je proces v čase proměnlivý, stejně jako se v čase v souvislosti 
s vývojem a změnami v území mění kulturní význam případně posuzovaných věcí. Ze zákona 
č. 20/1987 Sb. nepochybně nelze dovodit jakékoli oprávnění vlastníka nemovitosti, aby byla 
v režimu uvedeného zákona posouzena jeho stavba v situaci, kdy jsou např. posuzovány 
stavby okolní či např. aby bylo do budoucna u jakékoli stavby deklarováno, že již nikdy za 
kulturní památku prohlášena nebude. Proto skutečnost, že o jiných objektech nebylo dosud
3
rozhodováno, nemůže bez dalšího vést k tomu, že bude deklarováno, že dům čp. 1149 nemá 
hodnoty kulturní památky. V této věci vychází Ministerstvo kultury z ustálené judikatury, 
která se v tomto smyslu při správních řízeních vyskytla, např. jde o rozsudek Městského 
soudu v Praze č.j. 11 Ca 159/2008-60.
Ministerstvo kultury dospělo k závěru, že v případě domu čp. 1149 „Domovina“ 
v Praze 7 se jedná o zajímavé dílo uznávaných pražských architektů, které bylo přímo 
navázáno na dnes už samostatný dvorní trakt čp. 1525. Stavba vypovídá o vývoji pražské 
architektury v kontextu rané modemy dvacátých let, když je rovněž součástí myšlenkových 
proudů snahy o realizaci moderní zástavby s kombinovanými funkcemi. Velmi významná je 
také jeho funkce společensko -  kulturní, protože pojem Domovina je vskutku holešovickým 
fenoménem. Nelze opomenout biograf Domovina či významné kulturní aktivity, které se 
odehrávaly ve velkém sále dvorního traktu, což je dnes sice samostatný objekt, ale touto 
formální změnou nelze setřít provázanost dnešních čp. 1149 a 1525 z hlediska stavebního, 
funkčního i historického.
Zvýše uvedeného tedy plyne, že na základě listinných důkazů bylo prokázáno, že 
předmětný objekt byl do státního seznamu nemovitých kulturních památek zapsán jako objekt, 
který je z hlediska památkové péče cenným dokladem historického vývoje hlavního města 
Prahy, jeho uměleckých a architektonických hodnot, a nikoliv pouze na základě toho, že se 
jedná o památku dělnického hnutí. Navíc bylo zjištěno, že objekt vykazuje nejenom hodnoty 
architektonické a urbanistické, ale také kulturně -  historické, když jde o cenný doklad přímé 
návaznosti na spolkovou, uměleckou a kulturní činnost ve 20. století.
P o u č e n í
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, v platném znění, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta pro 
podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující po 
dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 správního 
řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se uloží 
v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve lhůtě 
10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele poštovních 
služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 správního řádu za 
doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě lhůta pro podání 
rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 zákona č. 300/2008 
Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který rovněž stanoví 
přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. Nepřihlásí-li se adresát 
do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, 
považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty. O rozkladu proti tomuto 
rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává u Ministerstva kultury na výše 
uvedenou adresu.
k  tu
r. Pétra UlbrichováMg ťe ui n n a 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek
4

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o nezrušení prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0110365.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Vacková Renata

Popis dokumentu:

Praha, činžovní dům - "Domovina". Rozhodnutí o nezrušení prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

4829629 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

1960-2015 (neověřeno)

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 153066

Bližší specifikace:

Název	činžovní dům - "Domovina"
Číslo ÚSKP	40976/1-1802
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 2088260

Název objektu:

Část obce: Holešovice

Č. dom.: č.p. 1149

Ulice: Na Maninách

Č. or.: 32

Kat. území: Holešovice

Obec: Praha

ORP: Praha

Okres: Praha

činžovní dům - "Domovina" (právní stav 153066)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 4059

Název lokality: Holešovice

Reálný typ: urbanizované sídlo

Kat. území: Holešovice

Obec: Praha

ORP: Praha

Okres: Praha

Kraj: Hlavní město Praha

činžovní dům - "Domovina" (právní stav 153066)

Kód CZ: 61037

Název lokality: Nové Holešovice

Reálný typ: hl. městská čtvrť (neúřední)

Kat. území: Holešovice

Obec: Praha

ORP: Praha

Okres: Praha

Kraj: Hlavní město Praha

činžovní dům - "Domovina" (právní stav 153066)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 371

Název hist. regionu: Praha

činžovní dům - "Domovina" (právní stav 153066)

Ke stažení Náhled Poslat žádost