Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9

Textový obsah:

„ _3 _________________ ______ _
NPU - Generální ředitelství
Došlo: 3.6.2014 10:25
či NPU-310/42143/2014
Listů: 1 Příloh: 4
Ministerstvo kultury ' '
Maltézské náměstí 471/1 Telefon: 257 085 111
118 11 Praha 1 Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelnafemkcr.cz
Plzeňský kraj Západočeská galerie v Plzni
Škroupova 1760/18 Pražská 83/13
301 00 Plzeň 301 00 Plzeň
Váš dopis značky Naše značka Vyřizuje / linka V Praze dne
č .j. MK 23632/2014 OPP Tereza Malíková 6.5.2014
Věc: Dům ěp. 721s bytem Oskara Semlera na Klatovské třídě 110, s pozemky p.ě. 7343 
a 7344 v k.ú. Plzeň, okr. Plzeň-město, Plzeňský kraj 
-  prohlášení za kulturní památku
V příloze Vám zasíláme rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 23632/2014 OPP 
ve výše uvedené věci.
Mgr. Petra Ulbrichová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
'M inisterstvo  sm iř,,.
Příloha: lx rozhodnutí Ministerstva kultury č.j. MK 23632/2014><aPPparnátkové *!*1° ^
ManézSké náměsPu T' 1 23456 v i Prana j . c,. „
Na vědomí po nabytí právní moci: >čo: ooop.-ir?" ° 'rdna
1. Národní památkový ústav, ústřední pracoviště
2. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Plzni
3. Krajský úřad Plzeňského kraje, oddělení památkové péče
4. Magistrát města Plzně, oddělení památkové péče
5. Katastrální úřad pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Plzeň-město
6. vlastní
0
t
y  ¦$-
Cs i l i ! IWW
/  Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1 Telefon: 257 085 111
118 11 Praha 1 Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
• 99 /n /f i  V Praze dne 6.5.2014
Rozhodnutí nabylo právní moci: •—•'•••••......  Č. j .: MK 23632/2014 OPP
za správnost:
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní památkové péče rozhodlo ve věci 
prohlášení domu č.p. 721 se zahradou, garáží, oplocením a s pozemky p.č. 7343 a 7344, 
Klatovská tř. 110, k.ú. a obec Plzeň, okres Plzeň-město, Plzeňský kraj, za kulturní památku.
Ministerstvo kultury v tomto řízení, jehož účastníkem jsou podle § 27 odst. 1 písm. b) 
zákona č. 500/2004 Sb., správní řád v platném znění: Plzeňěký kra, se sídlem Škroupova 
1760/18, 301 00 Plzeň, IČ: 70890366; a Západočeská galerie v Plzni, se sídlem Pražská 
83/13, 301 00 Plzeň, IČ: 00263338; podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 
Sb., o státní památkové péči, v platném znění prohlašuje dům č.p. 721 se zahradou, garáží, 
oplocením a s pozemky p.č. 7343 a 7344, Klatovská tř. 110, k.ú. a obec Plzeň, okres Plzeň- 
město, Plzeňský kraj, za kulturní památku.
Nedílnou součástí tohoto rozhodnutí je kopie katastrální mapy se zákresem umístění 
kulturní památky.
O d ů v o d n ě n í :
Popis dle návrhu NPÚ, ú.o.p. v Plzni, ze dne 14.5.2013:
„Volně stojící bytový dvoupatrový dům je situován na rohu Klatovské třídy a 
Hruškový ulice, se kterou je souběžný podélnou osou. Dům je v  principu symetricky řešený 
na půdorysu U. Střechy jsou valbové, kryté pálenými taškami bobrovkami. Hlavní vstup je 
orientovaný ze dvora.
Průčelí do Hruškový ulice je desetiosé, symetricky členěné dvěma dvouosými 
mělkými rizality s trojúhelnými štíty (ve 2. a 3. ose od obou nároží) s elipsovými okenními 
otvory. Střední vpadlá plocha fasády mezi dvěma rizality má čtyři okenní osy a je ukončena 
troj úhelným štítem s obloukovým oknem. V levé části přízemí byla druhotně (v souvislosti s 
úpravou Semlerova bytu ve 30. letech 20. století) vložena dvě velkoplošná posuvná okna.
1
*: *  
4
Východní i západní průčelí jsou shodně řešena; jsou symetrická, členěná dvěma trojbokými 
rizality s valbovým zastřešením a ve středu třemi osami úzkých obdélných oken. Ve střeše je 
pětiboký vikýř. Dvorní průčelí hlavního křídla je ve střední ose členěné výrazným 
schodišťovým rizalitem, zastřešeným vysokou střechou v podobě lucerny, přesahující hlavní 
římsu. V přízemí rizalitu, členěném vysokými pilastry, je hlavní vstup s architektonicky 
řešeným portálem. Po stranách rizalitu jsou vždy dvě okenní osy. Dvorní průčelí bočních 
křídel domu (do dvora i do zahrady) jsou dvouosá, do dvora s balkóny s kovovým zábradlím.
Fasády jsou sjednocené vysokým soklem a mohutnou profilovanou římsou. Střední část 
hlavního průčelí je dále v ploše dělená vpadlými svislými pásy, probíhajícími přes okna všech 
podlaží. Rizality jsou v úrovni 1. a 2. NP členěné bosovanými pilastry nesoucími výraznou 
profilovanou kordonovou římsu. Zbývající část hlavního průčelí při nárožích je dělena 
kordonovou římsou s mohutným vlysem. Toto členění pokračuje až na dvorní průčelí bočních 
křídel, kde je doplněno výraznými okenními obdélnými paspartami, umístěnými nad sebou 
tak, že suprafenestra okna nižšího podlaží tvoří zároveň parapet okna nad ním (vzniká tak 
členěný svislý pás podél okenní osy). V a Z fasáda je oproti hlavní fasádě plasticky 
vyvinutější; základní horizontální členění probíhá z delších fasád a je porušeno v místech 
dvou plasticky vystupujících arkýřovitých rizalitů nižším nasazením kordonové římsy v 
úrovni parapetů oken a rozdílnými velikostmi okenních otvorů (v čelní části rizalitů trojdílná 
a v bocích a středu jednodílná okna). Výplně okenních otvorů jsou dřevěné, špaletové, ve 
středu průčelí trojdílné (šestikřídlé), po stranách a v rizalitech dvoudílné (čtyřkřídlé); v 
přízemí J průčelí jsou dvě rozměrná atypická kovová posuvná okna.
Interiéry domu jsou symetricky řešeny: z centrálního domovního schodiště ve středu 
dispozice se v každém podlaží vstupuje do dvou navzájem protilehlých bytů. Od hlavního 
vstupu lze krátkým ramenem schodiště sestoupit ke vstupu do suterénu, opatřenému 
slohovými kazetovými dveřmi. Schodiště má kamenné stupně a kované zábradlí (schodišťový 
sloupek u domovního vstupu byl opatřený atypickým svítidlem v podobě přesýpacích hodin, 
které bylo v nedávné době zcizeno). Na podestách schodišť je dochována původní dlažba, 
výplně okenních otvorů s kondenzačními nádobkami a dveře do jednotlivých bytů (dřevěné, 
kazetové, s původním mosazným kováním včetně kukátek a někde i mosaznými štítky na 
zvonky). V některých bytech jsou dochovány původní podlahové krytiny (parkety, dlažba) a 
výplně vstupů. Mimořádnou pozornost zasluhuje byt Oskara Semlera v Z křídle domu a 
hodnotný je také pozůstatek bytu továrníka Adlera (oba popsány níže). Krovová konstrukce je 
rovněž původní; v nedávné době proběhla oprava krovu a výměna střešní krytiny.
Symetrická dispozice domu byla ve 30. letech 20. století změněna moderní vestavbou 
třípodlažního bytu pro plzeňského továrníka Ing. Oskara Semlera do Z křídla domu, a to v 
rozsahu dvou podlaží. Návrh provedl Heinrich Kulka patrně dle koncepce Adolfa Loose a 
práce realizovala firma Müller a Kapsa. Úprava se na vnějším vzhledu domu projevila 
pravoúhlou odstupňovanou přístavbou s plochými střechami a hladkými fasádami, vloženou 
mezi schodišťový rizalit a Z křídlo domu. Přístavba obsahuje za hlavním vstupem, 
zastřešeným plochou betonovou deskou, zádveří a vestibul a dvě nezávislá schodiště (jedno 
schodiště určené pro personál). Součástí přístavby byla také spižní komora ke kuchyni, s 
malou terasou na střeše. Byl zde uplatněn tzv. Raumplan, takže při přestavbě došlo k 
vybourání příček, snížení stropů nad sklepy i patrem a vložení mohutných ocelových průvlaků 
- vznikly prostory s různými úrovněmi podlah a stropů.
2
•f1 t
V upravených suterénních prostorech původního domu vznikla šatna a další nezbytné 
zázemí. V přízemí přístavku se nachází hlavní vstup do bytu s trojdílnými dveřmi (úprava 
dveří působí jako celoplošné oplechování) s mosazným kováním, za nímž následuje zádveří s 
prosklenými kovovými dveřmi, vstupní hala s horním denním osvětlením (kovový rošt se 
zasklením) a vstupem na schodiště pro personál a krátké dřevěné schodiště, kterým se 
vstupuje přes menší obdélný prostor (původně s odpočinkovým koutem včetně vestavěného 
nábytku, s krbem a obklady stěn z kanadské břízy - vše v době kolem roku 1997 odstraněno) 
do navazující obytné haly. Rozlehlá obytná hala o rozloze cca 50 m2 je osvětlována velkými 
dvojitými posuvnými kovovými okny (vnější okno vpravo bylo neotvíravé a mělo špaletu 
využitou jako zimní zahradu), v líci fasády zasklenými zrnitým neprůhledným sklem a 
směrem do místnosti čirým sklem. Východní čelní stěna v podélné ose haly je členěna nikou 
se skleněným stropem (se zabudovaným umělým osvětlením), do které je vsazen cihelný krb, 
obložený hrubě opracovanými kamennými kvádry (mat. znělec) a opatřený měděným 
zachycovačem kouře (krb pro přímé topení). Po stranách krbu jsou obdélníkové výklenky 
(rozdělené přepážkou na 2 části) a v bočních stěnách niky pro zabudované radiátory 
ústředního topení, kryté kovovou mříží (z plechovaných geometrických článků, spojovaných 
řetízkovými očky - stejné žaluzie kryjí topná tělesa pod okny i na protilehlé stěně). Na protější 
čelní stěně visela dle dobové dokumentace tapisérie z Číny (pět set let starý obraz koupený 
Loosem ve Vídni), která je dnes v majetku muzea v Sydney v Austrálii. V dolní části stěny 
jsou mělké vestavěné skříňky a po jejích stranách radiátory. V ose proti V oknu je nika s 
barovým pultem (zde chybí mramorová parapetní deska; dochován je pult s vestavěným 
nábytkem a dřevěné obklady pultu a stěn za pultem). Z obytné haly jsou dochována 
osvětlovací tělesa: nástěnné lampy s válcovitými stínidly, původně osazená v rozích haly 
(dnes jsou osazena v chlapeckém pokoji o podlaží výše). V téměř celé délce obytné haly 
probíhá proti oknům galerie, otevřená do haly třemi otvory (dnes provizorně zaslepeno). Na 
galerii je přístup dřevěným dvouramenným schodištěm z býv. odpočinkového koutu při hale, 
které je přerušeno podestou zpřístupňující další reprezentační část bytu: doprava byl vstup do 
jídelny s kuchyní (vstup provizorně zaslepený; dnes tvoří jídelna samostatně přístupný 
oddělený byt), rovně vstup kovovými prosklenými dveřmi na verandu (sloužila jako 
soukromá letní jídelna; prostor byl později adaptován na kuchyni s koupelnou, okna byla 
druhotně zazděna; jsou zde dochovány části mramorového okenního parapetu a mramorová 
dlažba) a doleva do pracovny - pánského pokoje (v nároží za obytnou halou; dochována 
parketová podlaha a dřevěné dveře s obložkami). Mezi pokojem a verandou byla malá 
umývárna (dochován keramický obklad). Na podestě je původní nástropní svítidlo, tvořené 
čtvercovou skleněnou tabulí, uchycenou v provrtaných rozích kovovými prvky ke stropu a 
další svítidlo v podobě prosklené nástěnné skříňky, v níž byly 4 různě barevné žárovky. 
Galerie je opatřená dřevěnými obklady a vestavěnými skříňkami, v jedné z nichž je 
zabudovaný malý výtah na přepravu jídla, spojující všechna podlaží (je zde dochován panel s 
ovládacími tlačítky; jedná se o výtah Stigler dodaný f. Moučka Praha). Vestavěný nábytek 
tvoří i výplň parapetu otvorů do obytné haly; nad skříňkami je ještě zábradlí v podobě 
dřevěných tyčí. Stop je kazetový, napodobující trámový strop se záklopem (dřevo s červeným 
benátským nátěrem, záklop zlacený). Obklady stěn, stejně jako vestavěný nábytek a obklad 
ocelového průvlaku nad okny galerie, jsou z kanadské břízy. Půdorys jídelny vycházel z 
formy trojbokého rizalitu v západním průčelí, což architekt zopakoval na protilehlé straně a
3
vznikl tak centrální osmiúhelníkový prostor. V ose proti vstupu z podesty byl zapuštěn do 
niky bufet se zrcadlem a po obou stranách v obkladech zabudovány vitrínky. V přilehlé 
kuchyni je dochovaný vestavěný nábytek. Podlaha obytné haly, podesta, galerie i pánsky 
pokoj mají dochované parketové podlahy. Přes galerii lze užším schodištěm (nerezové 
trubkové zábradlí, kovová okenní výplň s ventilací, na stěnách nálezy původních tapet, 
parapet zábradlí v horní vstupní hale ze skleněné tabule s dřevěným madlem) vystoupit do 
menší vstupní haly v „soukromém“ 1. patře bytu -  zde byl zachován i původní vstup do bytu 
z domovního schodiště (hala měla na podlaze atypickou gumovou podlahovou krytinou, na 
stěnách nálezy původních tapet, dřevěné obklady stěn, v rohu malá komora s výtahovou 
šachtou s dochovaným ovládáním výtahu, nika pro šatnu - otisk sedacího nábytku a stolku, 
obklady, dřevěné zádveří vedle šatny pro druhé vedlejší schodiště). Z haly jsou přístupné 
jednotlivé, navzájem pak průchozí pokoje - dva dětské pokoje (s vestavěným nábytkem a 
dřevěnými obklady stěn) a pokoj pro vychovatelku. Na halu navazuje předsíňka, ze které je 
přístupná dámská ložnice (s vestavěným nábytkem, skříňkou a dřevěným obkladem stěn), 
pánská ložnice (dochován mramorový krb se skleněnou mříží, vestavěný nábytek s trezorem, 
skleněný vypínač), a mezi ložnicemi koupelna s dochovaným vybavením (pochromovaný 
radiátor, sanitární keramika, vodovodní baterie, mýdlenky, obklady a dlažba); ložnice měly 
vstup na společnou terasu na střeše verandy. Ve všech obytných pokojích jsou dochovány 
parketové podlahy. Na vstupní halu ještě navazuje kratší chodba, odkud je vstup do další 
koupelny (novodobě upravená; proti koupelně je nika s dochovaným vestavěným nábytkem), 
do pokoje pro služku a další menší místnosti (sloužící zřejmě jako zázemí). V bytě jsou 
dochovány i původní dveře s kováním (u koupelen ještě v horní části dveří vsazený kruhový 
rámeček s barevným zasklením, kterým při svícení v koupelně prosvítalo světlo a 
signalizovalo tak její obsazenost).
Byt byl po 2. světové válce rozdělen na pět samostatných bytových jednotek a v 
současné době probíhá opět jeho scelení. Interiér bytu je zapsán jako movitá památka 
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem 88251/34-2518.
V 1. patře domu, ve V křídle směrem do Klatovské tř., se nachází byt s dochovaným 
fragmentem dalšího atypického interiéru, navrženého N. Krigerem pro továrníka Adlera. Je 
zde zachována vestavěná skříň v předsíní a drobné zimní zahrádky ve špaletách okenních 
otvorů směrem do Klatovské tř., vzniklé přepažením boků lichoběžníkových rizalitů (stěny 
nik obloženy zrcadly a dna opatřena vestavěnými plechovými truhlíky).
V SZ rohu zahrady byla v roce 1939 postavena, v souvislosti s úpravou bytu pro O.
Semlera, dvougaráž s plochou střechou, sloužící jako terasa, která je přístupná 
jednoramenným schodištěm z boku stavby. Dvůr má povrch z betonu a před objektem ve 
dvoře je chodník provedený z kamenné mozaiky. V zahradě jsou vzrostlé stromy. Oplocení je 
částečně původní - zděné pilířky a dřevěné výplně; směrem do Klatovské tř. novodobě 
upraveno.“
Podnět k prohlášení domu čp. 721 v Plzni za kulturní památku, obdrželo Ministerstvo 
kultury od Národního památkového ústavu, ú.o.p. v Plzni. V návrhu ze dne 14.5.2013 
zdůvodňuje památkovou ochranu následujícím způsobem: „Byl manželů Semlerových je  
památkou, přesahující svým významem hranice regionu i České republiky. Je jedinou dosud 
dochovanou realizací architekta Heinricha Kulky v Plzni, jenž byl žákem a kolegou Adolfa
t  r
4
¦J
1 I
Loose, který se nejspíše na úpravě bytu koncepčně podílel. Jde o vynikající, v Plzni jediný 
příklad loosovského prostorového myšlení - tzv. Raumplanu, kdy obytná část je  řešena ve více 
výškových úrovních s plynulou návazností jednotlivých prostor. Tento interiér je  součástí 
rozsáhlejšího, významného souboru Loosových bytů v Plzni a nelze si nepovšimnout značné 
podobnosti s významnou Loosovou realizací v Praze - NKP Mullerovou vilou (shodou 
okolností vilou stavebníka, který prováděl úpravu Semlerova bytu).
Vlastní dům, ve kterém se byt nachází, je moderní ukázkou úrovně bydlení na počátku 
20. století v Plzni, je  zachován v podstatě v autentické podobě. Jedná se o kvalitní 
pr\’orepublikovou architekturu, přičemž dům leží ve významné poloze při Klatovské třídě v 
sousedství MPZ Bezovka.
Vzhledem k plánované rehabilitaci významného interiéru a celkovou obnovu domu se 
jedná o objekt s vysokým návštěvnickým potenciálem. “ Součástí návrhu byl i souhlas 
Západočeské galerie v Plzni s prohlášením věci za kulturní památku. Ministerstvo kultury 
podnět vyhodnotilo, shledalo jej důvodným a zahájilo ve věci správní řízení.
Podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění 
pozdějších předpisů, se k problematice prohlášení věci za kulturní památku dne 23.4.2013 pod 
značkou KPP/1178/13 vyjádřil odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu Krajského 
úřadu Plzeňského kraje, který souhlasil s prohlášením věci za kulturní památku nejen 
z důvodu umístění bytu Oskara Semlera v domě: „V souvislosti s přestavbou bytu Oskara 
Semlera došlo rovněž ke kompozičním úpravám zahrady a k vybudování dvoj garáže se střešní 
terasou v její severozápadní části. Další hodnotnou součástí domu je  bývalý byt továrníka 
Adlera nacházející se ve druhém podlaží východního křídla, který byl upraven podle návrhu 
architekta N. Krigera. V obou zmiňovaných bytech se navzdory pozdějšímu užívání a 
dočasnému rozdělení (byt O. Semlera) zachovalo velké množství unikátních konstrukčních 
prvků a detailů. V současné době již  předmětné prostory obývané nejsou. Ve zbylých částech 
domu čp. 721 se doposud nacházejí nájemní byty. Objekt i související nemovitosti jsou v 
současnosti v relativně dobrém stavu. Západočeská galerie v Plzni připravuje plán 
postupných oprav domu včetně restaurování cenných bytových interiérů, které pak budou 
zpřístupněny veřejnosti a zapojeny do projektu plánovaného Centra pro výzkum architektury 
19. a 20. století.
Dle KPP je  předmětný dům čp. 721 kvalitním dílem prvorepublikové městské 
architektury, které zůstalo do současnosti dochováno v podobě vzniklé na počátku 30. let 20. 
století v souvislosti s unikátní přestavbou bytu továrníka Semlera. Výše specifikované 
interiéry jsou nedílnou součástí domu a jejich realizace se významně odrazila i na vnějším 
vzhledu objektu a koncepčním řešení jeho bezprostředního okolí. Vznikl tak hodnotný celek, 
jehož výjimečné urbanistické, architektonické, historické a kulturní hodnoty je  třeba chránit a 
spravovat v souladu s principy památkové péče. Z uvedených důvodů považujeme za žádoucí 
prohlášení předmětných nemovitostí za kulturní památku. “
Dále se k problematice prohlášení věci za kulturní památku dne 26.4.2013 pod 
značkou MMP/063339/13 vyjádřil Magistrát města Plzně, odbor památkové péče, a 
s prohlášením za kulturní památku souhlasil. Ve svém vyjádření uvádí: „ Vnější podoba domu 
pochází z větší části z doby výstavby, tedy z roku 1923, fasáda byla provedena ve stylu 
architektonické moderny. Jde o poměrně běžné, avšak solidní řešení tehdejší doby. Zcela
5
zásadní význam však mají veškeré stavební zásahy, které byly provedeny v souvislosti s 
adaptací části domu pro byt plzeňského továrníka Oskara Semlera. Návrhem bytu byl roku 
1933 pověřen světově uznávaný architekt Adolf Loos. Bohužel byl již tou dobou velmi těžce 
nemocný, a tak podstatnou část projekčních prací provedl jeho žák Heinrich Kulka. Ten také 
po Loosově smrti dohlížel na provádění veškerých stavebních prací. Loos je  tedy 
pravděpodobně autorem pouze hrubého prostorového a dispozičního konceptu, detailní návrh 
a vlastní interiér pak navrhoval Kulka. Ve vnitřní dispozici se uplatňuje princip tzv. Loosova 
raumplanu, tedy unikátního kontinuálního 3D konceptu, s rozdílnými výškami jednotlivých 
místností, kdy v bytě prakticky neexistuje klasická podlažnost. Navíc se jedná o jediný klasický 
raumplan v Plzni. Po této stránce je  byt O. Semlera jedinečný a cenný. Detailní řešení 
interiéru však již s Loosovou prací nemá tolik společného. Zajímavé je  také, že se adaptace 
bytu projevuje i v exteriéru, a to formou přístaveb s klasickým Loosovským pojetím hladkých 
fasád kubických hmot s horizontálním členěním velkých prosklených ploch.
Interiér Semlerova bytu je  již řadu let evidován jako movitá kulturní památka. Na 
objekt jako celek se však památková ochrana vůbec nevztahuje. To platí tedy i o Loosem a 
Kulkou navržených přístavbách, vnitřních mnohdy unikátních konstrukcích atd. MMP OPP 
tedy chápe zpracování tohoto návrhu jako logický a jednoznačně správný krok.
MMP OPP považuje za nezbytně nutné pečlivě památkově chránit veškeré konstrukce 
související s bytem O. Semlera. Rovněž vnější podoba domu by měla být pietně uchovávaná v 
současné podobě, neboť kontrast mezi tradiční modernistickou architekturou 20. let 20. stol a 
Loosovým (a Kulkovým) progresivním stylem je velmi zajímavý. Chráněn by měl být i hlavní 
komunikační prostor domu, tedy reprezentativní schodiště. Pokud jde o interiéry ostatních 
bytů (kromě samozřejmě Semlerova), zde má MMP OPP za to, že by státní památková péče 
neměla být příliš striktní. Jde o zcela běžnou architekturu své doby. “
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve 
znění pozdějších předpisů, byli o podání návrhu písemně vyrozuměni účastníci řízení. 
Plzeňský kraj dopis s vyrozuměním a výzvou převzal dne 17.4.2014, Západočeská galerie 
v Plzni dne 18.4.2014. Současně bylo účastníkům řízení umožněno, aby se v souladu 
s ustanovením § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, před 
vydáním rozhodnutí vyjádřili k podkladům, které Ministerstvo kultury v průběhu řízení 
shromáždilo. Plzeňský kraj dopisem ze dne 25.4.2014 vyjádřil souhlas s prohlášením za 
kulturní památku, Západočeská galerie se opětovně nevyjadřovala, souhlasné stanovisko 
podala již před zahájením řízení.
Ministerstvo kultury zhodnotilo všechny předložené důkazy jednotlivě i ve 
vzájemných souvislostech a rozhodlo o prohlášení domu čp. 721 se zahradou, garáží a 
oplocením v Plzni za kulturní památku, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Na 
základě výše uvedených podkladů, které doporučují prohlášení domu za kulturní památku, 
dospělo Ministerstvo kultury k tomuto závěru: V domě čp. 721 je situován byt Oskara 
Semlera, který je již zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek pod 
r.č. 88251/34-2518. Samotný dům byl vystavěn již v roce 1923 pro Pensijní ústav pro 
úředníky Akciové společnosti, dříve Škodovy závody v Plzni. Až v roce 1933 byla pro
ír
6
v*» *
*
manžele Semlerovy provedena adaptace suterénu, přízemí a patra západního křídla domu na 
jeden byt, dle návrhu Heinricha Kulky, patrně na základě koncepce Adolfa Loose. V Plzni se 
jedná se o jediný příklad uplatnění tzv. Raumplanu. Projekt a stavební práce provedla firma 
Müller a Kapsa. Součástí úprav bylo zřízení nové garáže s terasou (projekt 1938, stavba 
1939). Návrh úpravy zahrady pochází od Karla Hájka.
Dům čp. 721 s fasádou ve stylu architektonické modemy se dochoval ve svém 
hmotovém řešení, s řadou zajímavých architektonických detailů a historických konstrukcí jak 
z doby výstavby, tak z období adaptace bytu Oskara Semlera. V interiéru domu se zachovala 
původní dispozice a celá řada uměleckořemeslných prvků. Mimo naprosto unikátního zařízení 
bytu Oskara Semlera i fragmenty vybavení bytu továrníka Adlera. Ve společných prostorách 
domu pak kamenné schodiště s kovaným zábradlím, dlažba v podestách, výplně okenních a 
dveřních otvorů, v některých bytech i podlahové krytiny.
Z výše uvedených důvodů splňuje dům ěp. 721 se zahradou, oplocením a dvougaráží 
podmínky ustanovení § 2 ödst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve 
znění pozdějších předpisů, pro prohlášení věci za kulturní památku.
P o u č e n í :
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 ödst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, v platném znění, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta pro 
podání rozkladu počíná běžet podle § 40 ödst. 1 písm. a) správního řádu den následující po 
dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 správního 
řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se uloží 
v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve lhůtě 
10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele poštovních 
služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 ödst. 1 správního řádu za 
doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě lhůta pro podání 
rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 zákona č. 300/2008 
Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který rovněž stanoví 
přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. Nepřihlásí-li se adresát 
do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové 
schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty. O rozkladu 
proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává u Ministerstva kultury 
na výše uvedenou adresu.
Mgr. Petra Ulbrichová
, vedoucí oddělení ochrany kulturních památek
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
\ „  - 3 . ,  /
í '*
9
8

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0112896.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Vacková Renata

Popis dokumentu:

Plzeň, činžovní dům. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

8504773 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

06.05.2014

Licence:

Typ:	úřední dílo - dílo, na které se nevztahuje ochrana podle práva autorského (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 569971502

Bližší specifikace:

Název	činžovní dům s bytem Oskara Semlera
Číslo ÚSKP	105370
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 10855987

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení památkou
Číslo	MK 23632/2014 OPP
Datum nabytí právní moci	23.05.2014
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	569971502 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 1003691

Název objektu:

Část obce: Jižní Předměstí

Č. dom.: č.p. 721

Ulice: Hruškova

Č. or.: 2

Kat. území: Plzeň

Obec: Plzeň

ORP: Plzeň

Okres: Plzeň-město

činžovní dům s bytem Oskara Se… (právní stav 569971502)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 12308

Název lokality: Plzeň

Reálný typ: město statutární

Kat. území: Plzeň

Obec: Plzeň

ORP: Plzeň

Okres: Plzeň-město

Kraj: Plzeňský kraj

činžovní dům s bytem Oskara Se… (právní stav 569971502)

Kód CZ: 54463

Název lokality: Bezovka

Reálný typ: městská čtvrť (neúřední)

Kat. území: Plzeň

Obec: Plzeň

ORP: Plzeň

Okres: Plzeň-město

Kraj: Plzeňský kraj

činžovní dům s bytem Oskara Se… (právní stav 569971502)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 80

Název hist. regionu: Plzeň

činžovní dům s bytem Oskara Se… (právní stav 569971502)

Ke stažení Náhled Poslat žádost