Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8

Textový obsah:

/ / -
Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 1 
118 11 Praha 1
NPU - Generální ředitelství 
Došlo: 12.4.2013 10:41
čj NPU-310/26885/2013
Listů: 1 Příloh: 7
01000237429
Vážený pan 
Miroslav Voštiar 
Hroznová 499/2 
118 00 Praha 1
Vážená paní 
Hana Voštiarová 
Novodvorská 539/25 
142 00 Praha 4
Váš dopis značky Naše značka Vyřizuje/linka V Praze dne: 3. 1. 2012
MK 1347/2013 OPP Dvořáková Jana Ing. /  431
MK-S 15201/2011 OPP
Věc: žádost o zrušení prohlášení č.p. 2339 a č. p. 2340, Atletická č. 5 a 7, na pozemku
k. ú. Břevnov, Praha 6, za kulturní památku -  rozhodnutí
V příloze Vám zasíláme rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 1347/2013 OPP ve výše 
uvedené věci.
Mgr. Petra Ulbncnová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Ministerstvo ku ltu ry
odbor památkové péče 
Maltézské náměstí 1
11301 Praha 1 - Malé Strana
Příloha: 1 x rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 1347/2013 OPP, sp. zn. MK-S 
15201/2011 OPP ze dne 3. 1. 2013
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, ústřední pracoviště
Národní památkový ústav, územní odbor. prac. v hl. m. Praze
Magistrát hl. m. Prahy, odbor památkové péče
vlastní
Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 1 
118 11 Praha 1
Rozhodnutí nabylo právní moci:
za správnost:
telefon: 257 085 111 
fax: 224 318 155
e-mail: epodatelna@mkcr.cz
M K C R X
V Praze dne 3. 1. 2013 
Č.j.M K 1347/2013 OPP 
Sp. zn. MK-S 15201/2011 OPP
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové 
péče podle § 8 zákona číslo 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších 
předpisů, vydává toto
r o z h o d n u t í :
Ministerstvo kultury v tomto řízení, jehož účastníky podle § 27 odst. 1 písm. a) zákona 
č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, jsou paní paní Hana Voštiarová, bytem 
Novodvorská 539/25, Praha 4 -  Kamýk, nar. 13.7.1942 a Mgr. Miroslav Voštiar, bytem 
Hroznová 499/2, Praha 1, nar. 23. 8. 1947, podle § 8 zákona číslo 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, ve znění pozdějších předpisů
n e v y h o v u j e
žádosti výše uvedených účastníků řízení a podle § 8 zákona číslo 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, n e r u š í  prohlášení budovy č.p. 2339 na 
pozemku pare. č. 3839/4 a č. p. 2340 na pozemku pare. č. 3839/3, k. ú. Břevnov, Praha 6, 
která je evidována v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod č. 40426/1- 
1445 jako součást souboru „Usedlost Kneislovka se zahradou“ za kulturní památku.
O d ů v o d n ě n í
Ministerstvo kultury na základě žádosti, kterou obdrželo dne 7. 10. 2011 od Mgr. 
Miroslava Voštiara -  vlastníka č. p. 2339, zahájilo řízení o zrušení prohlášení domu č.p. 2339 
a č. p. 2340, Atletická č. 5 a 7, na pozemku pare. č. 3839/3 a 3840, k. ú. Břevnov, Praha 6
(rejstříkové číslo Ústředního seznamu kulturních památek České republiky 40426/1-1445), za 
kulturní památku.
Budova č. p. 2339 a č. p. 2340, Atletická č. 5 a 7, na pozemku pare. č. 3839/3 a 
3840, k. ú. Břevnov, Praha 6 je součástí kulturní památky - souboru „Usedlost Kneislovka se 
zahradou“, který byl zapsán do tehdejšího Státního seznamu kulturních památek v roce 1964, 
který se pozdější zákonnou úpravou -  zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, stal 
základem Ústředního seznamu kulturních památek.
Žadatel jako důvod své žádosti uvedl, že objekt -  budova č.p. 2339 a 2340 byl zapsán 
nedopatřením, neboť byl postaven jako činžovní dům cca kolem roku 1880, tedy později,
1
nežli barokní jádro usedlosti Kneislovka. Dopis uvádí: „Z historických dokumentů bylo 
zjištěno, že Kneislovka je  pouze objekt Atletická 88/20, který je  barokní venkovskou usedlostí 
a na místě, kde je  nyní objekt Atletická 2339/5 a 2340/7, byla pouze zahrada usedlosti 
Kneislovka. K zápisu do seznamu kulturních památek došlo zřejmě nedopatřením. Objekt 
Atletická 2339/5 a 2340/7 byl vestavěn až kolem roku 1880 a to jako činžovní dům, který 
užívala rodina vlastnicí venkovskou usedlost Kneislovka a přistavený činžovní dům 
pronajímala. Po smrti majitelky celou venkovskou usedlost i s tímto činžovním domem získala 
rodina Bradova, která si ponechala pouze usedlost Kneislovku a dům prodala. Vletech 1985- 
1992 proběhla kompletní rekonstrukce tohoto činžovního domu. Touto přestavbou byly 
zničeny všechny historické hodnoty, pro které mohl být objekt prohlášen kulturní památkou. 
Objekt byl rozdělen v roce 1997 na dvě samostatné části s čísly popisnými mající jeden 
společný vchod. Žádost byla doplněna 7. 10. 2011 o zaslaný Stavebně historický průzkum 
Mgr. Aleny Krušinové.
Stavebně historický průzkum Mgr. Aleny Krušinové ze září a října 2011 (dále jen 
SHP) uvádí dataci objektu -  rok 1872, dle údaje ve stavebním archívu Prahy 6. SHP se 
zabývá historií objektu, popisem současného stavu a podrobně rozlišuje původní hmotu od 
novodobých stavebních zásahů. V závěru shrnuje, že objekt prošel vletech 1979 -  1986 
rozsáhlou rekonstrukcí, při níž byl objekt rozdělen na dvě ideální poloviny pro dvě bytové 
jednotky -  č.p. 2339 a 2340. Byly odstraněny všechny dobové prvky, a to jak původních oken 
a dveří, tak podlah. SHP uvádí, že v některých částech domu zůstaly zachovány pouze běžné 
autentické segmentové klenby a rovněž pruská placka. Připomínkou na původní historizující 
vzhled vily zůstal nadpražní vlys s reliéfními hlavami lvů a původním ě. p. 114, provedeným 
v kameni. Další hodnotné umělecko-historické prvky objekt nevykazuje.
Protože žadatel v žádosti uvedl, že zastupuje na základě plné moci i vlastníka druhé 
nemovitosti -  paní Hanu Voštiarovou, Ministerstvo kultury ho usnesením ze dne 2. 11. 2011 
vyzvalo, aby doplnil náležitosti podání, především zmiňovanou plnou moc. Požadovaný 
zákres rozsahu kulturní památky do katastrální mapy pro upřesnění rozsahu doplnil účastník 
ve stavebně historickém průzkumu. Aktuální výpis z katastru nemovitostí si ministerstvo 
opatřilo.
Na žádost ministerstva zaslal své odborné stanovisko ve věci Národní památkový 
ústav, územní odborné pracoviště v hl. m. Praze, v dopise ze dne 20. 12. 2011, došlém 3. 1. 
2012, NPU-311/13210/2011. V něm uvádí svůj nesouhlas se zrušením prohlášení budovy. 
K její památkové hodnotě i k historii jejího zařazení mezi kulturní památky uvádí:
„Historie areálu usedlosti Kneislovka sahá do první poloviny 18. století. V roce 1724 
byla postavena kaple sv. Jana Nepomuckého na pozemku zahrady. Jméno získala usedlost 
podle J. A. Kneyssela, který byl majitelem od r. 1774 a v následujících letech usedlost 
přestavěl. V roce 1872 vznikla nová budova tzv. „ Velké Kneislovky“. Starší, původně barokní, 
klasicistně upravená budova byla označována jako tzv. „Malá Kneislovka“. Rozsáhlá 
zahrada je  obehnána ohradní zdí s reprezentativní vstupní bránou a drobným objektem se 
studnou na severní straně. Součástí areálu je  také zahradní altán s terasami. V minulosti se 
v zahradě, vzniklé z původní vinice, výrazně uplatňovaly vodní prvky (bazén s fontánou, 
apod.) Hlavni dva obytné objekty Kneislovky dříve spadaly do k. ú. Smíchov s označením čp. 
114. Později získala „Malá Kneislovka“ vlastní čp. 88 (oznámení vlastníků o změně čísla 
popisného bylo Pražskému středisku státní památkové péče a ochrany přírody doručeno 
v roce 1984. Po převedení do k. ú. Břevnov došlo k další změně přidělených čísel popisných. 
V současné době má objekt „ Velké Kneislovky“ čp. 2339 (od r. 1997) a čp. 2340. Objekt 
„Malé Knieislovky“ má podle katastru nemovitostí čp. 2430. Zápis čp. 114 do Státního 
seznamu kulturních památek byl schválen OK NVP 22. 12. 1964, později vydáno rozhodnutí 
KS Národního výboru hlavního města Prahy čj. kult/4-2210/1968 ze dne 15. 10. 1968. Areál 
usedlosti Kneislovka je  v Ústředním seznamu kulturních památek evidován pod rejstříkovým
2
číslem 41407/1-2085. V době zápisu v 60. letech spadala lokalita do k. ú. Smíchov, nyní náleží 
do k. ú. Břevnov.
Podnět ke zrušení prohlášení za kulturní památku se týká objektu čp. 2339 a čp. 2340. 
Tento objekt byl vybudován podle plánů z r. 1872 tehdejšími vlastníky Kneislovky pro obytné 
účely. Jedná se o v zásadě jednopatrový dům na mírně obdélném půdojysu s valbovou 
střechou. Vzhledem ke klesajícímu terénu se uliční průčelí jeví jako jednopatrové, jižní 
zahradní průčelí se pohledově uplatňuje jako dvoupatrové. Hlavní uliční fasáda je  pětiosá, 
východní tříosá, jižní v zásadě čtyřosá. V jižním průčelí byla v místě nynějších zasklených 
oken se segmentovými záklenky původně otevřená pavlač. Interiéry suterénu a přízemí jsou 
klenuté (segmentové klenby, zrcadlové a pruské klenby). Vzhled interiérů byl výrazně 
pozměněn při úpravách v 80. a 90. letech 20. století. Vyměněna byla i většina výplní. Objekt 
byl provozně rozdělen na dvě obytné jednotky. Základní dispozice ale zůstala patrná, 
nejvýraznějším zásahem bylo vložení nového schodiště a úprava obytného podkroví. 
Dochovala se většina kleneb. K objektu je  zpracován Stavebně historický průzkum (SHP) 
z r. 2011 od Mgr. Aleny Krušinové, který navrhovatel přiložil k žádosti o zrušení prohlášení 
za kulturní památku. Tento SHP podrobně dokumentuje současný stav interiérů, jeho změny 
a relativně malou míru dochování detailů. Z grafického vyhodnocení původních a novodobých 
konstrukcí v SHP je  ale patrný dosud poměrně vysoký podíl původních konstrukcí z r. 1872 
zachovávající původní dispozici, především v suterénu, přízemí a prvním patře. V rozporu 
s textem a fotodokumentací SHP jsou v zaměření SHP zaměněny některé klenby (klenby jsou 
zakresleny jako pruské, v některých případech jde ale o klenbu zrcadlovou). “
Ke stavebním úpravám budovy v minulých letech dopis uvádí: „ Ve spisové agendě 
NPU MHMP od 60. let do současnosti jsou k dispozici pouze podrobnější podklady 
k úpravám mimo vnitřní prostory předmětného objektu (stížnost na výstavbu rampy, havarijní 
ohradní zeď, novostavba garáží, apod.). Z r. 1982 pochází vyjádření k návrhu rekonstrukce 
předmětného domu, není však patrné, jaký byl přesný rozsah navrhovaných změn (viz přílohu, 
kopie čj. 1002/82). Z následných spisů vyplývá, že práce byly zahájeny bez stavebního 
povolení (viz přílohu, stanovisko stavebníků domu čp. 114 z r. 1983). Ke stavebním změnám 
interiérů a k jejich skutečnému provedení nejsou v archivu NPÚ HMP žádné další podklady. “
Ke stávající památkové hodnotě objektu odborné stanovisko uvádí stanovisko své 
poradní komise, s nímž se ztotožňuje: „Komise byla podrobně seznámena s vývojem i se 
současným stavem objektu čp. 2339 a čp. 2340. Zdůraznila historickou souvislost 
předmětného domu postaveného r. 1872 s areálem usedlosti Kneislovka. Nevhodné stavební 
zásahy, které v minulosti probíhaly bez vědomí orgánů a organizace památkové péče, se 
výrazně dotkly především interiérů. Komise konstatovala, že objekt je  zachován ve své hmotě 
a většinou i v půdorysném uspořádání. Tvoří pohledově významnou a charakteristickou 
součást areálu usedlosti Kneislovka a představuje plynulý spojovací článek se sousedním 
areálem kulturní památky Hybšmanka. Z hlediska památkové péče tak klíčovou hodnotou 
objektu nadále zůstává jeho hmotová skladba a urbanisticky mimořádně citlivé umístění 
v lokalitě s bezprostředně sousedícími památkově chráněnými areály usedlostí Hybšmanka 
a Spiritka. V budoucnu je  žádoucí objekt citlivě rehabilitovat. Z uvedených důvodů Komise 
nedoporučila zrušení prohlášení čp. 2339 a čp. 2340 za kulturní památku. “
V řízení se vyjádřil, na základě § 8 odst. 2 zákona číslo 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, Magistrát hlavního města Prahy, odbor kultury, památkové péče 
a cestovního ruchu. Ve svém stanovisku ze dne 5. 12. 2011, pod č. j. S-MHMP 
1085729/2011, doporučuje zrušit prohlášení budovy č.p. 2339 a 2340 za kulturní památku. 
Jako důvod uvádí: „Objekt není z hlediska architektonického nikterak mimořádnou stavbou, 
po přestavbě v 80. letech 20. století navíc byla stavba zproštěna původních prvků pláště 
stavby i interiérového vybavení podkroví. Zásadně byla změněna dispozice včetně polohy 
schodiště. Budova není z hlediska konstrukčního, architektonického ani památkového nijak 
výjimečně významná a neopakovatelná. Nevykazuje žádné mimořádné a výrazné umělecké
3
hodnoty a architektonickým pojetím nevybočuje z dobového standardu. Svým charakterem 
odpovídá řadě objektů v oblasti dolních Holešovic. “
Ministerstvo kultury následně předložilo věc k posouzení Poradní komisi 
Ministerstva kultury pro hodnocení návrhů na prohlášení nemovitých věcí za kulturní 
památku a žádostí na zrušení prohlášení nemovitých věcí za kulturní památku. Komise 
věc projednala na svém 14. jednání dne 13. 2. 2012 a do zápisu uvedla: „Komise dospěla 
k závěru, že se v místě nachází tři usedlosti barokního původu, z nichž jedna je Kneislovka. 
Tato usedlost má tři části, tj. barokní kapli sv. Jana Nepomuckého a tzv. Malou a Velkou 
Kneislovku. Malá Kneislovka je  původně barokní, klasicistně i později upravená budova. Tzv. 
Velká Kneislovka, která je  předmětem žádosti, byla postavena v roce 1872 a přes tuto 
poměrně mladou dobu vzniku vykazuje její architektura znaky pozdního klasicismu. Všechny 
tři části vytvářejí jeden areál, který by neměl být oddělen zrušením ochrany u jedné ze svých 
částí. Při stavební úpravě Velké Kneislovky nedošlo ke změně vnějšího vzhledu a také vnitřní 
úpravy nenarušily historickou dispozici a konstrukce. Z těchto důvodů komise nedoporučuje 
vyhovět žádosti o zrušení památkové ochrany. Komise nadto konstatuje, že předložený SHP 
velmi nedostatečně zpracovává stavební historii objektu. Textová část SHP je  v přímém 
rozporu se zobrazenou dokumentací -  zejména plánovou. “
Oba účastníci řízení byli poté dopisem Ministerstva kultury ze dne 1. 8. 2012, pod zn. 
MK-S 57248/2011 OPP, vyrozuměni, že již byly shromážděny všechny podklady v řízení 
a bylo jim umožněno v souladu s § 36 odst. 3 zákona ě. 500/2004 Sb., o správním řízení 
(správní řád), před vydáním rozhodnutí se vyjádřit kjeho podkladům i ke způsobu jejich 
zjištění, případně navrhnout jejich doplnění. Této možnosti využil Mgr. Miroslav Voštiar 
a dne 21. 9. 2012 se se spisem seznámil. V průběhu seznámení sdělil, že shromážděné 
podklady nevypovídají dostatečně o skutečném stavu věci a navrhl ohledání 
a zdokumentování aktuálního stavu objektu. Datum ohledání bylo stanovené po vzájemné 
domluvě na 2. 10. 2012, kdy také proběhlo za účasti dvou pracovnic MK. Byla pořízena 
aktuální fotodokumentace exteriéru a interiéru, která byla následně předložena k novému 
zvážení poradní komisi Ministerstva kultury.
Poradní komise Ministerstva kultury pro hodnocení návrhů na prohlášení 
nemovitých věcí za kulturní památku a žádostí na zrušení prohlášení nemovitých věcí za 
kulturní památku věc projednala na svém jednání dne 9. 10. 2012 a do zápisu uvedla: 
„ Komisi byla předložena nově pořízená aktuální fotodokumentace, která nicméně nepřinesla 
zjištění nad rámec těch, která umožňovala dokumentace stávající. Komise konstatuje, že 
objekt Velké Kneislovky je  součástí areálu tvořeného dále Malou Kneislovkou a kaplí 
a všechny tyto objekty včetně pozemků jsou kulturní památkou. Komise se domnívá, že přes 
v minulosti provedené negativní zásahy především v interiéru si jak celek, tak vlastní objekt 
Velké Kneislovky stále zachovává podstatné památkové hodnoty. Ty spočívají jednak 
v celkové hmotové konfiguraci souboru a celkovém urbanistickém kontextu, tak v základní 
hmotové podobě a dochovaných historických konstrukcích a dispozici objektu. Předmětem 
památkové ochrany nepochybně nejsou novodobé zásahy z druhé poloviny 20. století, a to jak 
v exteriéru, tak v interiéru. Komise se domnívá, že stavebně historický průzkum by měl 
jednoznačněji definovat jevy, které jsou pro památkovou hodnotu podstatné, a vedle toho 
specifikovat též provedené nevhodné zásahy, které mohou být při budoucí rekonstrukci 
objektu, zvláště bude-li spojena s majetkovým a dispozičním propojením v rámci jednoho 
vlastníka, odstraněny. “
Následně v týž den pak úěastník řízení -  Mgr. Miroslav Voštiar, předložil Ministerstvu 
kultury písemné vyjádření. V něm uvádí námitky, týkající se architektonické a urbanistické 
hodnotě objektu: „Dům jsem nabyl koncem devadesátých let minulého století a stav již
4
f
neodpovídal tomu, kdy byla nemovitost prohlášena za nemovitou kulturní památku,
V interiéru celého domu byly prostory novodobě upraveny bez ohledu na původní stav, včetně 
zásadní změny zrušení centrálního schodiště, takže se nenávratně změnila vnitřní úprava 
domu. Výjimkou jsou částečně dochované klenuté prostory v části suterénu, které jsou jedinou 
připomínkou původního charakteru budovy. Co se týče exteriéru, byla pouze zachována 
hmota objektu! Objekt byl zproštěn původních prvků pláště a změnil se charakter i rozměr 
výplňových prvků fasád. Minulým majitelem byly provedeny stavební úpravy související 
spotřebami současného bydlení tj. výstavba garáží, vstup s ohradní zídkou, vznik pergoly 
a bazén. Domnívám se, že je  nemožné, abych vrátil objekt do původního stavu, když jeho 
památková hodnota, v době, když jsem ho nabyl, již  neexistovala. Rovněž tak argument, že 
objekt je významnou a charakteristickou součástí usedlosti Kneislovka již  neodpovídá realitě.
V bezprostřední blízkosti objektu jsou vystavěny nové moderní vily a bytové domy a další se 
staví. Dále uvádí, že pokud je třeba doplnit či obhájit SHP je jeho autorka připravena tak 
učinit. Poslední námitka uvádí, že Odbor památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy 
poukázal na zcela chybnou specifikaci obytné budovy v Operativním seznamu nemovitých 
kulturních památek a dále cituje hodnocení budovy z jeho stanoviska.
Oba účastníci řízení byli poté dopisem Ministerstva kultury ze dne 10. 10. 2012, pod 
zn. MK-S 57248/2011 OPP, vyrozuměni, že již byly shromážděny všechny podklady v řízení 
a bylo jim umožněno v souladu s § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., o správním řízení 
(správní řád), před vydáním rozhodnutí se vyjádřit kjeho podkladům i ke způsobu jejich 
zjištění, případně navrhnout jejich doplnění. Této možnosti využili a dne 29. 10. 2012 se oba 
se spisem seznámili. Do protokolu uvedli, že se do 15ti dnů písemně vyjádří, své vyjádření 
však nezaslali.
Ministerstvo kultury zhodnotilo všechny předložené důkazy jednotlivě 
i ve vzájemných souvislostech. Především ověřilo ze zaslané kopie zápisu do seznamu 
kulturních památek, že budova byla zapsána jako „Čp. 114 - Usedlost Kneislovka se 
zahradou“, která sestávala z č.p. 114, hospodářské budovy, zahrady a dvou bran. Pod č. p. 114 
byly tehdy evidovány obě budovy -  jedna předmětná budova z roku 1872 (tzv. Velká 
Kneislovka), jednak starší a dnes obytná budova, založená v baroku a později klasicistně 
upravená (tzv. Malá Kneislovka). Odůvodnění v rozhodnutí Kulturní správy Národního 
výboru hl. města Prahy ze dne 15. 10. 1968, č. j. kult/4 -  2210/1968, zn. 457/1 uvádí: „Objekt 
je dokladem architektonického a historického vývoje periferního osídlení Prahy.“ K vývoji 
bezesporu patří nejen barokní podoba usedlosti, nýbrž i její postupné změny. Domněnka, 
vyjádřená žadatelem, že předmětná budova byla zapsána omylem, se nepotvrdila. Naopak, 
Operativní seznam nemovitých kulturních památek, z něhož cituje předložený Stavebně 
historický průzkum, předmětnou budovy podrobně specifikuje. Její uliční průčelí ostatně 
dodnes nese kamenný relief s hlavami lvů a vyznačením čísla popisného 114. SHP neměl 
k dispozici materiály z archivu NPÚ -  dopis, kterým NPÚ majitelce sděluje, že děkuje za její 
oznámení evidenčních a parcelních změn, jednou z nich je i rozdělení č. p. 114 na č. p. 88, 
přičemž nové č. p. 88 dostala „Malá Kneislovka“ a č. p. 114 zůstalo „Velké Kneislovce“. 
Tím se vysvětluje omyl domněnky, že starší objekt č. p. 88 byl při zápisu opomenut, pouze 
nebyl náležitě popsán v Operativním seznamu -  viz. SHP. Jak uvádí stanovisko NPÚ, po 
převedení této části katastrálního území Smíchova do k. ú. Břevnov došlo k další změně čísel 
popisných obou objektů i pozemků, na kterých stojí. Nejnovější změna pak nastala při 
rozdělení budovy „Velké Kneislovky“ - v roce 1997 - na dvě samostatné části -  nynější č. p. 
2339 a 2340.
Ministerstvo kultury dále konstatovalo, že celý soubor „Usedlost Kneislovka“ pochází 
z období baroka (první písemná zmínka je z roku 1774). Starší obytná budova -  „Malá 
Kneislovka“ je původně barokní, klasicistně upravená a ve 20. století upravená pro potřeby 
soudobého bydlení. Po roce 1872 byla usedlost tehdejšími vlastníky doplněna o obytnou
5
budovu s malými byty a společnou pavlačí -  „Velkou Kneislovku“. Předmětná budova prošla 
v 80. a 90. letech 20. století radikální přestavbou, kterou bez svolení orgánů památkové péče 
provedl tehdejší majitel. Rekonstrukce proběhla bez ohledu na památkovou hodnotu objektu. 
Především interiér doznal značné změny: bylo vybudováno druhé schodiště a pozměněna 
vnitřní dispozice, u jednotlivých bytů bylo vestavěno sociální zařízení, objekt byl rozdělen na 
dvě samostatné části se společným vstupním prostorem. Do exteriéru budovy zasahují 
nevhodně zvolené vikýře půdní vestavby, v původních okenních otvorech jsou nově osazené 
kované mříže a okenní výplně s obdobným tabulkovým členěním, jako bylo původní (obvyklá 
úprava historicky cenných objektů). Interiér prakticky pozbyl všechny původní řemeslné 
prvky (podlahy, zábradlí, výplně dveřních otvorů). Konkrétní nevhodné úpravy podrobně 
popisuje SHP. SHP zároveň v obrazové části podrobně vyznačuje do výkresů jednotlivých 
podlaží původní historické konstrukce a novodobé konstrukce bez historické hodnoty (pouze 
místy zaměňuje zrcadlové klenby za pruské). Ministerstvo kultury jak z těchto zákresů SHP, 
tak z ohledání věci shledalo, že vodorovné a svislé konstrukce budovy jsou dochovány jen 
s minimálními novodobými zásahy. Suterén a přízemí obsahuje původní cenné zrcadlové a 
pruské klenby, plochý strop nad 1. patrem je rovněž původní, částeěně se uchovaly i původní 
prvky krovu, do něhož byl vestavěn obytný prostor. Nevhodné novodobé stavební úpravy 
nezměnily zásadním způsobem vnější vzhled a nenarušily zásadně historickou dispozici a 
konstrukce objektu. Účastník řízení ve svém posledním stanovisku (viz. výše) uvádí, že se 
v interiéru pouze částečně dochovaly klenby v suterénu. Výkresy i pořízená podrobná 
fotodokumentace však dokazují, že zaklenutý je celý suterém i přízemí a pouze jedno pole 
kleneb bylo zničeno novodobou vestavbou druhého schodiště. Upozorňuje také, že minulý 
majitel postavil v sousedství domu tři garáže a pergolu.
Na rozdíl od stanoviska MHMP, které budovu hodnotilo izolovaně, bez vztahu 
k souboru a jeho urbanistickým vzájemným vazbám k okolí, Ministerstvo kultury dospělo 
k názoru, že budova „Velké Kneislovky“ je především nedílnou součástí celého souboru 
„Usedlost Kneislovka“. Významně se podílí na jeho hmotové skladbě, zasazené do 
urbanistického kontextu tří barokních usedlostí: Hybšmanka, Kneislovka, Spiritka. 
Předmětnou budovu nelze posuzovat izolovaně od prostředí, jehož je součástí. Shromážděné 
podklady i ohledání věci na místě samém prokázaly, že budova se v urbanistické skladbě jak 
souboru Usedlost Kneislovka, tak ve vztahu k sousední usedlosti Hybšmanka (objemová 
kompozice obou budov) stále významně uplatňuje a uchovává cennou vývojovou etapu tohoto 
místa. Novodobě přistavené garáže při ulici Atletická se vzhledem ke své malé velikosti nijak 
zásadně pohledově neuplatňují. K námitce účastníka řízení, že v okolí jsou nově postavené 
vily a další se staví, uvádíme, že tyto moderní objekty nestojí na území bývalé usedlosti 
Kneislovka, ani ji nezastiňují. Podrobněji urbanistickou památkovou hodnotu budovy definuje 
výše citované stanovisko komise NPÚ, když praví: „Tvoří pohledově významnou 
a charakteristickou součást areálu usedlosti Kneislovka a představuje plynulý spojovací 
článek se sousedním areálem kulturní památky Hybšmanka. Z hlediska památkové péče tak 
klíčovou hodnotou objektu nadále zůstává jeho hmotová skladba a urbanisticky mimořádně 
citlivé umístění v lokalitě s bezprostředně sousedícími památkově chráněnými areály usedlostí 
Hybšmanka a Spiritka. “ Obě usedlosti stojí mimo památkovou zónu Smíchov na území, které 
je ochranným pásmem pražské památkové rezervace, jehož účelem je chránit památkové 
hodnoty Pražské památkové rezervace, nikoli památkové hodnoty objektů, které zde stojí. 
Exteriér budovy tedy není chráněn žádnou plošnou ochranou.
Ministerstvo kultury na základě výše uvedeného dospělo ve shodě se stanoviskem 
NPU a se stanoviskem své poradní komise k závěru, že objekt „Velká Kneislovka“ jako 
součást souboru „Usedlost Kneislovka“ je přes degradující stavební zásahy nadále hodnotným 
dokladem architektonického a historického vývoje Usedlosti Kneislovka. Významně se 
uplatňuje především ve vztahu k urbanistické skladbě všech tří sousedících bývalých usedlostí 
jako spojující prvek mezi barokní patrovou budovou Hybšmanky a barokní budovou Malé 
Kneislovky. Nositelem památkové hodnoty v tomto případě jsou původní prvky exteriéru -
6
r
hmotová kompozice, jejíž součástí je sklon střechy. V interiéru pak původní svislé 
a vodorovné konstrukce, které vypovídají o původní dispozici objektu.
Z těchto důvodů Ministerstvo kultury dospělo k názoru, že předmětná věc objektivně 
stále vykazuje památkovou hodnotu, pro kterou byla prohlášena -  tedy je nadále cenným 
dokladem architektonického a historického vývoje tohoto bývalého pražského předměstí - 
Usedlosti Kneislovka. Vykazuje tedy nadále znaky kulturní památky ve smyslu ustanovení 
§ 2 odst. 1 citovaného zákona ě. 20/1987 Sb., pro které byla prohlášena.
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, v platném znění, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta pro 
podám rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující po 
dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 správního 
řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se uloží 
v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve lhůtě 
10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele poštovních 
služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 správního řádu za 
doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě lhůta pro podání 
rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 zákona č. 300/2008 
Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který rovněž stanoví 
přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. Nepřihlásí-li se adresát 
do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové 
schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty. O rozkladu 
proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává u Ministerstva kultury 
na výše uvedenou adresu.
P o u č e n í
Mgr. P ová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
7

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o nezrušení prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0114246.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Vacková Renata

Popis dokumentu:

Praha, venkovská usedlost - předměstská, Kneislovka. Rozhodnutí o nezrušení prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

9037961 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

1960-2015 (neověřeno)

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 152494

Bližší specifikace:

Název	usedlost Kneislovka
Číslo ÚSKP	40426/1-1445
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 23012

Název objektu: usedlost Kneislovka

Část obce: Břevnov

Č. dom.: č.p. 2339

Ulice: Atletická

Č. or.: 5

Kat. území: Břevnov

Obec: Praha

ORP: Praha

Okres: Praha

usedlost Kneislovka (právní stav 152494)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 56383

Název lokality: Tejnka II (6)

Reálný typ: dílec hist. osady

Kat. území: Břevnov

Obec: Praha

ORP: Praha

Okres: Praha

Kraj: Hlavní město Praha

usedlost Kneislovka (právní stav 152494)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 371

Název hist. regionu: Praha

usedlost Kneislovka (právní stav 152494)

Ke stažení Náhled Poslat žádost