Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8

Textový obsah:

' , /  - - j m w
Ministerstvo kultury
M  Maltézské náměstí 471/1 telefon: 257 085 111
v © $ y  p- ° -B0X 74 fax: 257 322 181\ 3 Í y  11811 Praha 1 - Malá Strana e-mail: posta@mkcr.cz
. V ' H ^ dni prac
ŘimskokatoljckafarnostProtivanov '
798 48^Pťotivanov 30 í0 o j
........ / 2 7
Otía...  / < %
VáS dopis značky Naše značka Vyřizuje/linka V Praze dne/
Č. j.: 4690/2004 Mgr. Vajčner/434 16. 6. 2006
Věc: rozhodnutí o prohlášení souboru věcí fary ěp. 30 v Protivanově, okr. Prostějov,
za kulturní památku
V příloze Vám zasíláme rozhodnutí Ministerstva kultury č. j.: 4690/2004 ve výše 
uvedené věci.
Mk Ua!
Mgr. Petra Ulbrichová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Ministerstvo kultury
odbor památkové péče 
Maltézské náměstí 1 
118 01 Praha 1 - Malá Strana 
IČO; 0Q023671 ©
Příloha: 1 x rozhodnutí Ministerstva kultury č. j.: 4690/2004 ze dne 16. 6. 2006 
Stejnopis rozhodnutí:
!íýárodní památkový ústav, ústřední pracoviště 
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci 
Krajský úřad Olomouckého kraje, úsek památkové péče 
Městský úřad Prostějov, úsek památkové péče
Městský úřad Plumlov, stavební úřad, Rudé armády 302, 798 03 Plumlov 
Vlastní
'
t — J*
Já|||Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1 telefon: 257 085 111
P. O. BOX 74 fax: 257 322 181
11811 Praha 1 - Malá Strana e-mail: posta@mkcr.cz
V Praze dne 16. 6. 2006
Rozhodnutí nabylo právní moci: 3 * ’2 . 3 ^  ^-j.: 4690/2006
za správnost: R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové péče 
vydává toto
r o z h o d n u t í :
Ministerstvo kultury p r o h l a š u j e  podle § 2 zákona číslo 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, soubor věcí fary čp. 30 v Protivanově (při 
kostele Narození Panny Marie), který sestává z budovy fary čp. 30 (na stavebním pozemku 
parcelní číslo 80) a stavebního pozemku parcelní číslo 80, k.ú. Protivanov, okr. Prostějov, kraj 
Olomoucký, za kulturní památku.
O d ů v o d n ě n í
Ministerstvo kultury na základě podnětu Městského úřadu v Přerově, odboru koncepce 
a rozvoje -  oddělení památkové péče a krajinářských koncepcí, nám. T. G. Masaryka 12-14, 
797 42 Prostějov, ze dne 8. 3. 2004, č.j. OKR/631/2004/R, zahájilo řízení o prohlášení 
souboru věcí fary čp. 30 v Protivanově (při kostele Narození Panny Marie), který sestává 
z budovy fary čp. 30 (na stavebním pozemku parcelní číslo 80) a stavebního pozemku 
parcelní číslo 80, k.ú. Protivanov, okr. Prostějov, kraj Olomoucký, za kulturní památku. 
Navrhovatel ve svém podání uvedl, že farní budova v Protivanově je situována podél 
komunikace Prostějov -  Boskovice. Vystavěna byla v 18. století společně s farním kostelem 
Narození Panny Marie, který je kulturní památkou, a nalézá se v pohledově dominantní 
poloze obce. Jedná se o částečně podsklepený dvoupodlažní objekt obdélníkového půdorysu 
s opěrnými pilíři a s úpravami interiéru prováděnými v 19. a 20. století. Farní budova 
v Protivanově si zachovala své architektonické kvality, historický půdorys, má velmi úzký 
vztah k farnímu kostelu, jehož prostředí výrazně ovlivňuje, a významně se podílí na utváření 
charakteristického panoramatu obce, zvláště pak od severu, kde se farní budova významně 
uplatňuje společně s kostelem Narození Panny Marie.
V řízení se vyjádřil, na základě § 3 odst. 1 zákona číslo 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor kultury a památkové péče, který ve 
svém stanovisku ze dne 13. 4. 2004, značka OKPP/355/04/M, doporučil prohlášení 
předmětného souboru věcí za kulturní památku, když uvedl, že budova fary byla vystavěna 
v letech 1772 -  1773 společně s farním kostelem Narození Panny Marie, se kterým je úzce 
provázána a tvoří současně dominantu obce. Stavba má Zachovalé historické konstrukce a 
původní historický půdorys; technický stav objektu včetně interiéru je dobrý. Ministerstvo 
kultury obdrželo také stanovisko Národního památkového ústavu -  územního odborného 
pracoviště v Olomouci, Horní náměstí 25, 771 00 Olomouc, ze dne 22. 4. 2004, značka 
1193/2004h, který doporučil prohlášení souboru věcí za kulturní památku, když zejména 
uvedl, že stavba fary je velmi hodnotná součást urbanismu obce, v níž se nachází rovněž řada 
dochovaných staveb lidové architektury, knimž svoji hmotou vytváří určitou protiváhu. 
Příznivě se uplatňuje jak v prostoru vlastní vesnice, tak v dálkových pohledech. Dokládá 
pronikání rezidenční barokní architektury i do prostředí odlehlých vsí. Zároveň se jedná o 
velice kvalitní ukázku stavitelství poloviny 18. století. Navíc jde o jednu z nej starších staveb
t
1
1 «!* 
r w
v obci intaktně dochovanou s minimem rušivých zásahů. Fara byla s největší 
pravděpodobností vystavěna v letech 1772-1773 společně s farním kostelem Narození Panny 
Marie, přičemž nelze vyloučit, že byla vybudována na starších základech. Jak dokládá zdivo, 
obnažené při rekonstrukci, započaté bývalým farářem Josefem Kohoutkem, objekt prodělal 
v dalších letech úpravy. Duchovní okrsek fary a kostela, situovaný východně od středu vsi 
vlevo u silnice na Malé Hradisko, vytváří v dálkových pohledech pro výškově různorodou 
siluetu obce, důležitý akcent.
Na svém 32. zasedání, které se konalo dne 4. 6. 2004, věc posoudila Komise 
Ministerstva kultury pro hodnocení návrhů na prohlášení věcí za kulturní památku a žádostí 
na zrušení prohlášení za kulturní památku, sekce nemovitých kulturních památek, a 
doporučila prohlášení věci za kulturní památku s odůvodněním, že budova fary vykazuje 
nesporné a významné památkové kvality, dané zejména autenticky dochovanou dispozicí, 
konstrukcemi i detaily, zejména v interiéru, stejně jako celkovou hmotou a urbanistickou 
pozicí. Dle názoru Komise je technický stav budovy fary uspokojivý, drobné nevhodné úpravy 
fasády jsou reverzibilní.
Podle § 3 odst. 2 zákona číslo 20/1987 Sb., o státní památkové péči, byl v řízení 
vyrozuměn dopisem ze dne 22. 3. 2004, č.j. 4690/2004, vlastník souboru věcí,
Římskokatolická farnost Protivanov, a bylo mu umožněno vyjádřit se k podanému návrhu.
Vlastník se k tomuto přípisu vyjádřil dopisem ze dne 19. 4. 2004, kde vyjádřil zásadní 
nesouhlas s prohlášením věci za kulturní památku, když uvedl následující důvody: 1. Budova 
není historicky cenná, ani architektonicky významná. Jediná zmínka o nynější budově fary je 
ze 20. let 20. století; 2. Budova fary nutně musí být využívána k duchovní činnosti
administrátora farnosti a zároveň také i k bydlení. Již v roce 2002 byla budova
v neobyvatelném a velmi špatném stavu. Ve většině místnostech chybí omítky, kde jsou 
odpadávají, jsou porostlé plísněmi, zdivo je mokré, okna, dveře a podlahy vyhnilé. Rozvody 
elektroinstalace, vody a odpady jsou v havarijním stavu. V místnostech je cítit značný 
močovinový zápach. Budova ani po statické stránce není řádně zajištěna. Výše uvedené 
dokládá odborný posudek od Ing. Vojtěcha Parolka; 3. Budova je v těsné blízkosti (cca 20 cm) 
od státní komunikace č. 150 Prostějov - Žďár nad Sázavou, což z hygienického a 
bezpečnostního hlediska je absolutně nevyhovující (hluk, smog, bezpečnost chodců - zvláště 
dětí a starších osob); 4. Po zvážení všech výše jmenovaných hledisek podal administrátor 
farnosti v roce 2003 žádost o demolici stavby s tím, že vybuduje faru novou, vyhovující 
bydlení i duchovní činnosti v 21. století, odsunutou cca 10 metrů od vysoce frekventované 
komunikace. Po zamítnutí u stavebního úřadu v Plumlově podal odvolání k nadřízenému 
orgánu Krajského úřadu Olomouckého kraje - odbor strategického rozvoje kraje. Ten 
konstatoval, že budova není památkově chráněna a stanovisko památkového úřadu je 
nadbytečné a neopodstatněné. Celou věc vrátil k novému a řádnému projednání. 
Administrátor farnosti byl vyzván k doplnění a upřesnění několika věcí, což učinil. 
Administrátor farnosti je přesvědčen, že žádost o zařazení budovy fary mezi kulturní památky 
je snahou o diskriminaci církve v tomto regionu, neboť demolici a následnou výstavbu nové 
fary podpořila velká část Protivanova v petici (300 občanů); 5. Nová budova bude splňovat 
hygienické předpisy i požární předpisy, umožní bezbariérový přístup zdravotně postiženým 
občanům. Při vybudování nové budovy se značně zlevní náklady na provoz (vytápění 
budovy), neboť bude splňovat dnešní tepelné normy; 6. Odstraněním farní budovy vznikne 
prostor pro vybudování chodníku ke kostelu a zároveň i hřbitovu. Dále se uvolní výhled na 
krásný lidově barokní kostel ze začátku 18. století (zapsán do státního seznamu kulturních 
památek v roce 1973, č.r. 28811/7- 5761), který je opravdovou dominantou celé obce. 
Současná farní budova v tomto výhledu brání; 7. Odstraněním farní budovy není v rozporu 
s územním plánem obce Protivanov, zpracovaným v roce 1995; 8. Budova fary a kostel 
nemají spolu žádnou spojitost a to jak architektonickou, tak v současné době již ani duchovní;
¦
2
*  «• 
i  r
9. Pokud by se vlastník měl držet původně historického půdorysu, musel by vybudovat 
v silnici i starou hospodu, která snad jediná s farní budovou tvořila jistý, původní historický 
půdorys; 10. Odstraněním a vybudováním nové farní budovy, která bude s citem vsazena mezi 
kostel a moderní zdravotní středisko, vznikne pěkný celek s hlavní dominantou -  kostelem, 
což není nic neobvyklého (Národní divadlo v Praze má vysoce moderní celoskleněnou 
přístavbu nové scény, také „Tančící dům“ je citlivě vsazen mezi historické budovy); 11. 
Objekt je vystavěn celý z plných pálených cihel, kámen se ve zdivu nenachází, což 
nasvědčuje, že letopočet 1772-1773 je nemožný. Z tohoto období pochází pouze pěkný kostel 
ve stylu lidového baroka; 12. Objekt fary architektonicky nesouvisí s kostelem; 13. V těsné 
blízkosti fary z východní strany stojí garáž a zdravotní středisko s poštou s plochou střechou 
z období tzv. novodobé socialistické architektury. Rovněž tak na protější straně silnice z jižní 
strany stojí ryze novodobá restaurace s plochou střechou; 14. Technický stav objektu včetně 
interiéru nelze charakterizovat jako dobrý, nýbrž jako zubožený, mokrý, prorostlý plísněmi, 
zapáchající močovinou, s poruchami statiky, absolutně neobývatelný. Z výše uvedených 
důvodů v současné době není možné užívat ani pro potřeby famíků ani pro potřeby 
duchovního správce; 15. Budova je rovněž nalepena na hlavní silnici ve směru Prostějov- 
Boskovice, což je z hlediska hluku a prachu hygienicky závadné; 16. Rekonstrukce budovy by 
byla značně nákladná: odborný odhad 8 - 1 0  mil. Kč a neřeší hygienické a bezpečnostní 
hledisko v návaznosti na hlavní silnici. Závěrem svého přípisu vlastník požadoval podání 
vysvětlení ohledně průběhu řízení a dále požadoval vysvětlit pojmy „architektonické kvality“, 
„Zachovalé historické konstrukce a původní historický půdorys“ a úzkou vazbu ke kostelu 
Panny Marie v Protivanově a její dominantní polohu v obci“, resp. požadoval více rozepsat 
tyto pojmy.
Dopisem ze dne 4. 6. 2004, č.j. 4690/2004, bylo vlastníku věci sděleno, že předmětem 
řízení vedeného podle § 3 zákona ě. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, je 
zjišťování té skutečnosti, zda předmětná věc má nebo nemá znaky kulturní památky podle § 2 
citovaného zákona č. 20/1987 Sb., resp. zda jsou nebo nejsou dány zákonem stanovené 
podmínky pro prohlášení věci za kulturní památku. K problematice, zda věc vykazuje znaky 
kulturní památky, je třeba uvést, že základním znakem kulturní památky nemůže být pouze 
její zařazení do předchozí epochy nebo umístění na konkrétní místo, ale musí být nadto 
stanovena potřeba jejího zachování. Přitom pojem „významná” má z památkové ochrany 
vyloučit jen nedůležité věci, jako masové produkty. Naléhavým úkolem ochrany památek je 
zjevně něco mnohem více, než chránit pouze takříkajíc jedinečné, prvotřídní památky; má 
chránit také takové věci, které jsou pod tímto prahem obzvláštního svědectví vývoje země a 
lidí. Podstatné je, že věci mají nikoli zanedbatelnou dokumentační hodnotu znaku uvedeného 
v zákonné skutkové podstatě, přičemž tento patrný vztah musí mít věc jen k (minimálně) 
jednomu v zákoně uvedenému znaku. Předmětem řízení o prohlášení věci za kulturní památku 
není zjišťování, jakou podobu a kvality bude mít objekt postavený, v případě demolice 
objektu navrhovaného na prohlášení za kulturní památku, na jeho původním místě. 
Ministerstvo kultury dále sdělilo, že obdrželo návrh na prohlášení budovy fary a stavebního 
pozemku parcelní číslo 80, k.ú. Protivanov, obec Protivanov, okres Prostějov, kraj 
Olomoucký, za kulturní památku od Městského úřadu v Prostějově, nám. T. G. Masaryka 12 - 
14, 797 42 Prostějov. O podání tohoto návrhu byl vlastník věcí vyrozuměn dopisem ze dne 
22. 3. 2004, ě. j. 4690/2004, jehož součástí bylo i odůvodnění návrhu. Okruh navrhovatelů 
není nijak omezen, dle § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění 
pozdějších předpisů, může dokonce samo Ministerstvo kultury navrhnout věc k prohlášení za 
kulturní památku z vlastního podnětu, nejedná -  li se ovšem o archeologický nález -  
v takovém případě prohlašuje Ministerstvo kultury věc za kulturní památku na návrh 
Akademie věd České republiky. Tento případ se však nevztahuje k předmětné kauze. 
K otázkám věcným bylo uvedeno, že odpovědi jsou obsaženy ve spisovém materiálu, který 
Ministerstvo kultury shromáždilo v rámci řízení o prohlášení věci za kulturní památku. U
3
*• r
těchto podkladů, jak je uvedeno níže, byla účastníku řízení dána možnost se s nimi seznámit, 
vyjádřit se ke způsobu jejich zjištění, případně navrhnout jejich doplnění.
Ministerstvo kultury dále obdrželo stížnost vlastníka věcí ze dne 27. 4. 2004, č. j. 
21/04, na pracovníka Městského úřadu Prostějov, odboru koncepce a rozvoje, oddělení 
památkové péče a krajinářských koncepcí, Mgr. Rudolfa a na blíže neznámého pracovníka 
Národního památkového ústavu -  územního odborného pracoviště v Olomouci, kteří dle 
názoru vlastníka souboru věcí neohlášené a bez jeho vědomí vstoupili do objektu fary čp. 30 
v Protivanově. K tomu Ministerstvo kultury zejména sdělilo, že dle § 3 odst. 5 zákona číslo 
20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, jsou vlastníci věcí, které 
pro svou mimořádnou uměleckou nebo historickou hodnotu by mohly být v souladu se 
společenským zájmem prohlášeny za kulturní památky, povinni oznámit Ministerstvu kultury, 
krajskému úřadu nebo obecnému úřadu obce s rozšířenou působností na jejich písemné 
vyzvání požadované údaje o těchto věcech a jejich zamýšlené změny, umožnit těmto orgánům 
nebo jimi pověřené odborné organizaci státní památkové péče prohlídku věcí, popřípadě 
pořízení jejich vědecké dokumentace. Dle § 34 odst. 1 zákona číslo 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, orgán nebo odborná organizace státní 
památkové péče jsou oprávněny a) vstupovat do podniků, závodů, zařízení, objektů a na 
ostatní nemovitosti; b) vykonávat v nich potřebné odborné práce na ochranu kulturních 
památek nebo pro vědecké účely, zejména dokumentační a konzervační, jakož i odborný 
dozor; c) požadovat za tím účelem potřebné údaje a vysvětlení; d) nahlížet do příslušných 
dokladů. Podle § 34 odst. 2 zákona číslo 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění 
pozdějších předpisů, své úkoly jsou povinny plnit tak, aby organizace ve své činnosti nebo 
občan ve svých právech byli omezeni jen v nezbytném rozsahu. Tímto ustanovením není 
dotčena ústavně zaručená ochrana obydlí podle čl. 12 usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 
Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České 
republiky, ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. Případnou odpovědnost pracovně 
právních vztahů je třeba uplatnit vůči zaměstnavatelům uvedených osob.
Ve věci stížnosti vlastníka věcí na neoprávněný vstup pracovníků památkové péče na 
faru v Protivanově Ministerstvo kultury informovalo o řízení o prohlášení předmětné fary za 
kulturní památku zástupkyni veřejného ochránce práv Annu Sabatovou, to dopisem ze dne 23. 
9. 2004, č.j. 14698/2004, dále ve věci obdrželo vyjádření Národního památkového ústavu -  
územního odborného pracoviště v Olomouci ze dne 30. 9. 2004, značka 5480/2004h, a 
konečně obdrželo od zástupkyně veřejného ochránce práv Anny Sabatové Závěrečnou zprávu 
o šetření ze dne 19. 1. 2005, Sp. zn.: 1962/2004/VOP/KP, kde bylo zejména uvedeno, že 
pracovníci památkové péče by se měli v budoucnu vyvarovat postupu, který j e v  rozporu 
s Listinou základních práv a svobod.
Podle § 33 odst. 2 zákona č.71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), v platném 
znění, byla vlastníkovi věci přípisy ze dne 4. 6. 2004 a ze dne 19. 1. 2006, č.j. 4690/2004, 
dána možnost se před vydáním rozhodnutí vyjádřit kjeho podkladům i ke způsobů jejich 
zjištění, případně navrhnout jejich doplnění. Vlastník předmětných věcí v protokolu ze dne 
25. 6. 2004 o seznámení s podklady rozhodnutí požádal o ověření datace vzniku budovy fary a 
dále o ověření tvrzení navrhovatele, že dlažba ve vstupní hale v přízemí fary pochází z 18. 
století. Vlastník předmětných věcí dále upřesnil označení komunikace, která se dotýká fary a 
byly mu předány vyjádření Národního památkového ústavu ze dne 22. 4. 2004 a vyjádření 
hodnotitelské Komise ze dne 4. 6. 2004.
Obdélná, okapově orientovaná stavba, o rozměrech 21,8 m x 12,3 m, je přisazena do 
bezprostřední blízkosti vozovky státní silnice. Průčelí patrové budovy s vysokou, valbovou 
střechou je členěné sedmi okenními osami, přičemž mezi druhou a třetí, pátou a šestou, jsou 
pilastry. Vstup je umístěn na střed do čtvrté osy. Boční průčelí člení tři okenní osy, přičemž 
v přízemí zaujímají druhou okenní osu opěrné pilíře. Dvorní průčelí člení osm okenní os. Ve 
třetí je umístěn vstup do dvora a ve čtvrté jsou dodatečně prolomena okénka z toalety. Při
I
1  * *
4
*  * +  ©*
' r
severozápadním, severovýchodním a jihovýchodním rohu jsou situovány opěrné pilíře, do 
nichž vnikají nárožní pilastry. Pilastry jsou zjednodušené, bez hlavic a nenavazují na korunní 
římsu, patky pilastrů jsou v úrovni předsunutého soklu. Fasáda byla v minulosti 
pravděpodobně výrazně zjednodušená. Výplně okenních otvorů jsou pravděpodobně z období 
začátku 20. století a mladší. Nepravidelná dispozice se skládá ze západního a východního 
příčného traktu a středového podélného trojtaktu. Přízemí západního příčného traktu je 
tvořeno dvěma prostorami, sklenutými valenou klenbou smírně stlačeným obloukem. 
V místnosti při uličním průčelí je doplněná dvěma páry lunet, v místnosti při dvorním průčelí 
jedním párem lunet. Stejná situace je v přízemí východního příčného traktu. Dělící příčka je 
však posunutá pod druhou lunetu a dává tušit, že jde o dodatečnou vestavbu. Vstupní chodba 
při uličním průčelí středního traktu je sklenutá stlačenou valenou klenbou se třemi páry 
styčných výsečí, přičemž lomové hrany jsou zdůrazněné hřebínky. Vprostřed středního traktu 
se nachází přímé schodiště, vycházející z mezipodesty, na níž vede krátké schodiště ze vstupní 
chodby. Schodiště je sklenuto valenou segmentovou klenbou. Výstupní podesta je vynášená 
párem mohutných klenutých pasů. Ve dvorní části středního traktu se nachází valené sklenutá 
prostora se dvěma páry lunet, do níž je dodatečně vestavěno sociální zařízení přístupné 
z chodby na dvůr. Taje zastropená stlačenou valenou klenbou se dvěma páry styčných výsečí, 
přičemž lomové hrany jsou rovněž zdůrazněné hřebínky. Šířka nosných stěn ze smíšeného 
zdivá se pohybuje v rozmezí mez 90-100 cm. Dělící příčky a samonosné příčky mají 
v rozmezí 40-60 cm. Místnosti při severozápadním nároží, dvorním průčelí a jihovýchodním 
nároží mají otlučenou omítku a vybrané podlahy. Byly tak připraveny na celkovou obnovu, 
včetně sanace zavlhlého zdivá, která ještě nebyla dokončena. Patro částečně kopíruje přízemí. 
Stropy jsou dřevěné s omítaným podhledem, vyjma výstupní podesty schodiště, která je 
sklenutá stlačenou valenou klenbou s jedním párem styčných výsečí a schodiště na půdu nad 
schodištěm do patra zaklenuté segmentovou klenbou. Podlahy jsou dřevěné, palubkové, 
stupně na půdu skládané z cihel. Schody do sklepa jsou umístěny pod schody do patra. Prostor 
sklepa se nachází pod západním příčným traktem. Je zaklenutý valenou klenbou a rozdělený 
do dvou prostor. Podlaha je z dusané hlíny. Krovovou konstrukci valbové střechy tvoří stojatá 
stolice. Pálená falcová taška je kladená na latě.
Ministerstvo kultury zhodnotilo všechny předložené důkazy jednotlivě i ve 
vzájemných souvislostech a rozhodlo o prohlášení souboru věcí fary čp. 30 v Protivanově (při 
kostele Narození Panny Marie), který sestává z budovy fary čp. 30 (na stavebním pozemku 
parcelní číslo 80) a stavebního pozemku parcelní číslo 80, k.ú. Protivanov, okr. Prostějov, kraj 
Olomoucký, za kulturní památku, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Předmětné 
věci objektivně vykazují znaky kulturní památky ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 citovaného 
zákona č. 20/1987 Sb., a splňují tak podmínky, za kterých Ministerstvo kultury prohlašuje, 
resp. prohlásí věc nebo soubor věcí za kulturní památku. Tento závěr jednoznačně dokládají 
jak uvedená stanoviska místně příslušných orgánů a odborné organizace státní památkové 
péče, tak také vyjádření hodnotitelské Komise Ministerstva kultury.
Na základě výše uvedených důkazů, které v naprostém souladu doporučují prohlášení 
předmětného souboru věcí za kulturní památku, tedy dospělo Ministerstvo kultury k závěru, 
že stavba fary je velmi hodnotná součást urbanismu obce, v níž se nachází rovněž řada 
dochovaných staveb lidové architektury, knimž svoji hmotou vytváří určitou protiváhu. 
Příznivě se uplatňuje jak v prostoru vlastní vesnice, tak v dálkových pohledech. Dokládá 
pronikání rezidenční barokní architektury i do prostředí odlehlých vsí. Zároveň se jedná o 
velice kvalitní ukázku stavitelství poloviny 18. století. Navíc jde o jednu z nejstarších staveb 
v obci intaktně dochovanou s minimem rušivých zásahů.
K námitkám vlastníka je nezbytné opět uvést, že předmětem řízení vedeném podle § 3 
zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, je zjišťování té skutečnosti, 
zda předmětná věc má nebo nemá znaky kulturní památky podle § 2 citovaného zákona č. 
20/1987 Sb., resp. zda jsou nebo nejsou dány zákonem stanovené podmínky pro prohlášení
5
’ TĚ 4* C*
> *
věci za kulturní památku. K problematice, zda věc vykazuje znaky kulturní památky, je třeba 
uvést, že základním znakem kulturní památky nemůže být pouze její zařazení do předchozí 
epochy nebo umístění na konkrétní místo, ale musí být nadto stanovena potřeba jejího 
zachování. Přitom pojem „významná“ má z památkové ochrany vyloučit jen nedůležité věci, 
jako masové produkty. Naléhavým úkolem ochrany památek je zjevně něco mnohem více, než 
chránit pouze takříkajíc jedinečné, prvotřídní památky; má chránit také takové věci, které jsou 
pod tímto prahem obzvláštního svědectví vývoje země a lidí. Podstatné je, že věci mají nikoli 
zanedbatelnou dokumentační hodnotu znaku uvedeného v zákonné skutkové podstatě, 
přičemž tento patrný vztah musí mít věc jen k (minimálně) jednomu v zákoně uvedenému 
znaku. K výše uvedenému stanovisku lze dále sdělit, že provedené novodobé zásahy sice do 
jisté míry oslabují památkovou hodnotu věci, ale nejsou takového rozsahu a významu, aby 
zásadním způsobem narušily celkovou památkovou hodnotu věci. Dále uvádíme, že 
prohlášení za kulturní památku není pojato jako jednostranné omezení vlastnického práva bez 
náhrady, protože zákon o státní památkové péči nabízí řadu fakultativních i obligatomích 
náhrad, vázaných na zachování a údržbu kulturní památky. Výše a způsob náhrad jsou dány 
povahou věci, zejména též odvisí od výše nákladů, jimiž obnova či údržba kulturní památky 
překračuje obvyklé náklady.
Ministerstvo kultury si dále, za účelem zjištění nutnosti demolice předmětné fary a za 
účelem upřesnění její datace, obstaralo také vyjádření Městského úřadu Plumlov, stavebního 
odboru -  stavebního úřadu, Rudé armády 302, 798 03 Plumlov, ze dne 21.6. 2004, č.j. Výst. 
311/4/Př, a vyjádření Národního památkového ústavu -  územního odborného pracoviště 
v Olomouci ze dne 1. 9. 2004, značka 5099/2004h. Stavební úřad Městského úřadu Plumlov 
sdělil, že vlastník objektu Římskokatolická farnost Protivanov, prostřednictvím svého 
administrátora. Mgr.Víta Rozkydala, požádal dne 28. 8. 2003 tento stavební úřad o povolení 
k odstranění objektu římskokatolické fary u kostela Narození Panny Marie v Protivanově. 
Jelikož objekt je v územním plánu sídelního útvaru obce Protivanov uveden jako objekt 
výtvarně a historicky cenný, stavební úřad projednával žádost o odstranění stavby s orgánem 
ochrany památek Městského úřadu v Prostějově. Na základě nesouhlasu tohoto orgánu, 
podloženého dále statickým posouzením firmy SANOL Olomouc, stavební úřad žádost o 
povolení k odstranění stavby zamítl rozhodnutím čj. Výst/408/3/Kry ze dne 24. 9. 2003. Proti 
tomuto rozhodnutí podal vlastník objektu odvolání a odvolací orgán uvedené rozhodnutí 
stavebního úřadu zrušil a vrátil jej k novému projednání. Stavební úřad dále postupoval podle 
právního názoru odvolacího orgánu a pokračoval v řízení výzvou žadateli k doplnění žádosti. 
Žádost byla doplněna podle výzvy. V současné době je řízení přerušeno z důvodu zahájeného 
řízení o předběžné otázce - zahájení řízení o prohlášení předmětného objektu za kulturní 
památku. Městský úřad Plumlov dále uvedl, že stavební úřad dosud neměl a nemá i nadále 
důvod přijímat opatřenii podle stavebního zákona vedoucí k odstranění stavby, nařízení 
udržovacích prací a podobně pro objekt fary v Protivanově. Objekt je třeba řádně průběžně 
udržovat a provést na něm úpravy, vedoucí k zajištění jeho trvalé stability. Objekt fary je 
v těsném sousedství kostela Narození Panny Marie v Protivanově a spolu s hřbitovem tvoří 
jeden funkční celek. Uvažovaný záměr vlastníka stávající objekt fary odstranit a na 
uvolněném pozemku provést stavbu nové fary podle současných stavebních trendů 
neodpovídá směrné části platného územního plánu ani není nutností, která by byla vyvolaná 
havarijním stavem objektu.
Na základě výše uvedeného vyjádření Národního památkového ústavu -  územního 
odborného pracoviště v Olomouci pak může Ministerstvo kultury konstatovat, že první 
zmínka o kostele a faře v Protivanově pochází z roku 1547. V roce 1622 však byla farnost 
zrušena a v roce 1675 byl kostel přifařen k boskovické faře a stal se filiálním. Kostel byl 
znovu povýšen na farní v roce 1755 hrabětem Leopoldem Ditrichsteinem a farářem ustanoven 
Josef Ignác Maděma. Vlastní fara byla vybudována o pět let později nákladem 530 zlatých. 
V roce 1771 došlo k rozsáhlému požáru obce, při níž vyhořel kostel i fara. Oba objekty byly
6
' *  Cfi
4
s ' >
do příštího roku obnoveny. V následujících letech byly prováděny již jen dílčí úpravy. Roku 
1841 došlo k výměně oken a některých dveří, v roce 1851 byly záklopové stropy v patře 
nahrazeny palachovými, roku 1922 proběhla oprava, při níž střecha byla pokryta etemitem.
Další významné úpravy proběhly v roce 1983 a po roce 1994 za P. Josefa Kohoutka.
Podle skici katastru obce v roce 1750, vypracované Adolfem Sychrou podle neznámé 
předlohy, již v tomto roce se v místě dnešní fary nacházela nespalná stavba, jejíž konstrukce 
by pak mohly být využity při stavbě nové fary v roce 1760, která byla zděná. Zvýše 
prostředků investovaných do budovy po požáru v roce 1771 vyplývá, že nešlo již o výstavbu 
nové fary ale o její opravu. Tato fakta vyplývají z německého zápisu ve farní kronice, 
publikovaného Vítězslavem Grmelou na www.famostProtivanov.aktualne.cz. Ze stejného 
zdroje pochází i výtah z kroniky založené P. Ondrouškem v roce 1837, zaznamenávající 
jména kněží, události i opravy. A protože tento zdroj, kromě udržovacích prací, nezmiňuje 
žádnou významnou stavební činnost, lze s určitostí dobu výstavby objektu položit do let 1771- 
1772, čemuž odpovídá i dispozice a použité klenební konstrukce. Zmíněná není ani výměna 
dlažby i když to jistě neznamená, že k ní nemohlo dojít, avšak s jistotou lze říct, že dlažba má 
stáří minimálně 100 let, a proto si zaslouží pozornost.
P o u č e n í
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 68 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o 
správním řízení (správní řád) podat ve lhutě 15 dnu od jeho doručení rozklad podáním u 
Ministerstva kultury. Doručení písemnosti upravuje § 24 odst. 2 správního řádu, který 
stanoví, že nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, 
ačkoliv se v místě doručení zdržuje, doručovatel uloží písemnost v místně příslušné 
provozovně držitele poštovní licence nebo u obecního úřadu a adresáta o tom vhodným 
způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát písemnost do tří dnů od uložení, poslední den 
této lhůty se považuje za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.
PhDr. Vladimíra Koubová 
ředitelka odboru památkové péče 
Ministerstva kultury
/,.v  /-X S 9  \
7

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0119821.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Vacková Renata

Popis dokumentu:

Protivanov, fara. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

8967171 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

1960-2015 (neověřeno)

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 540546

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1661737780
Název	fara
Číslo ÚSKP	101926
ID právního stavu	661737780 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 661737780

Bližší specifikace:

Název	fara
Číslo ÚSKP	101926
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 10831412

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení památkou
Číslo	4690/2004
Datum nabytí právní moci	28.07.2006
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	661737780 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Objekty paGIS

Kód paGIS

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kód paGIS: 2017749

Název objektu:

Část obce: Protivanov

Č. dom.: č.p. 30

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Protivanov

Obec: Protivanov

ORP: Prostějov

Okres: Prostějov

	fara (prvek 540546)
	fara (právní stav 661737780)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 13024

Název lokality: Protivanov

Reálný typ: městys

Kat. území: Protivanov

Obec: Protivanov

ORP: Prostějov

Okres: Prostějov

Kraj: Olomoucký kraj

	fara (právní stav 661737780)
	fara (prvek 540546)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 293

Název hist. regionu: Boskovice

	fara (prvek 540546)
	fara (právní stav 661737780)

Ke stažení Náhled Žádost o užití