Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8

Textový obsah:

yj r\ L Jp 'ZžP NPU - ústřední pracoviště
t '  * "  Došlo: 20.8.2012 09:58
č j NPU-302/68777/2012
V  k  Listů: 1 Příloh: 1
LI ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^  ^ ^
Ministerstvo kultury Česke repuDMKy
V Maltézské náměstí 1 telefon: 257 085 111
u f /  f3X# 257 329 537
118 01 Praha 1 -  Malá Strana e-mail: epodatelna@mkcr.cz
Aeroklub Rakovník, o.s.
Letiště 2613 
269 02 Rakovník
Váš dopis značky Naše značka Vyřizuje/linka V Praze dne
sp.zn.MK-S 5503/2012 OPP Mgr. Petra Svobodová, PhD./429 17.07.2012
Věc: Soubor věcí leteckého hangáru, na st. pare. ě. 2327, k.ú. Rakovník, obec Rakovník, 
okres Rakovník, Středoěeský kraj — rozhodnutí o prohlášení věci za kulturní památku
/
V příloze Vám zasíláme rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 47621/2012 OPP ve 
výše uvedené věci.
jiá .U n
Mgr. Petra Ulbrichová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Příloha:
lx rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 47621/2012 OPP ze dne 17. 07. 2012
Ministerstvo kultury
cu • • i i  w z odbor oamátkové néčaSteinoms obdrží: , : ::----- J ť ---------------- ^.altozske náměstí 1
118 01 Praha 1 - Malá Strana
1. Národní památkový ústav, ústřední pracoviště;
2. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze;
3. Krajský úřad Středočeského kraje, odbor kultury a památkové péče;
4. Městský úřad Rakovník, odbor školství, památkové péče, kultury, tělovýchovy a 
cestovního ruchu;
5. Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Rakovník;
6. vlastní.
m m m
JÉ | Ministerstvo kultury České republiky
V M a l t é z s k é  náměstí 1 telefon: 257 085 111
X j f r j X  fax: 257 329 537
118 01 Praha 1 -  Malá Strana e-mail: epodatelna@mkcr.cz
Rozhodnutí nabylo právní moci: V Praze dne 17. 07. 2012
u p i j  Č.j.:M K 47621/2012 OPP
za správnost:
<7^C - t -  h / i -
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní památkové péče rozhodlo ve věci 
prohlášení souboru věcí leteckého hangáru, na st. pare. č. 2327, k.ú. Rakovník, obec 
Rakovník, okres Rakovník, Středočeský kraj, za kulturní památku.
Ministerstvo kultury v tomto řízení, jehož účastníkem podle § 27 odst. 1 písm. b) 
zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, je vlastník věci Aeroklub Rakovník, 
o.s., se sídlem Letiště 2613, 269 02 Rakovník, podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 
20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, p r o h l a š u j e  soubor věcí 
leteckého hangáru, na st. pare. č. 2327, k.ú. Rakovník, obec Rakovník, okres Rakovník, 
Středočeský kraj, za kulturní památku. Soubor zahrnuje: 1) objekt leteckého hangáru, na st. 
pare. č. 2327 a 2) pozemek st. pare. č. 2327.
O d ů v o d n ě n í :
Charakteristika, popis:
Letiště v Rakovníku leží přibližně 2 km jihozápadně od centra města při boční silnici 
směřující do obce Hostokryje. Provozní budovy a přistávací dráha se rozprostírají na rozsáhlé 
travnaté ploše umístěné za městem.
Budova hangáru stojí západně od správních objektů letiště na okraji nezastavěné 
přistávací plochy, k níž se obrací jižním průčelím. Vlastní objekt je rozlehlá stavba obdélného 
půdorysu o rozměrech 26 x 30,5 m. Obvodové stěny jsou zděné z pálených cihel a omítnuté 
hrubě hozenou cementovou omítkou béžové barvy, interiér má hladkou nabílenou omítku. 
Zastřešení objektu tvoří dřevěná prostorová konstrukce ve tvaru segmentu válcové plochy na 
okrajích změkčené námětky. Použitou střešní krytinou je lepenka na bednění. Jižní (štítové)
«
2
průčelí je téměř v celé šířce prolomeno obdélným otvorem pro vjezd letadel, který uzavírají 
široká vrata s výplněmi rozdělenými celkem na šest dílů. Otvírání je umožněno posunem tří 
dílů (ve vlastních kolejnicích) na obě strany. Štít je bedněný, pobitý vodorovnými částečně se 
shora překrývajícími prkny. Severní (štítové) průčelí má dvě osy, v nichž jsou umístěné 
horizontální okenní otvory s neotvíravými ocelovými výplněmi členěnými do 22 tabulek 
zasklených drátěným sklem. Východní průčelí je členěno sedmi pravidelně rozmístěnými 
pilíři nesoucími konstrukci střechy. Průčelí má dvě okenní osy se shodnými výplněmi jako v 
případě severního průčelí. Západní průčelí má obdobnou konstrukci jako východní průčelí, 
není však prolomeno žádnými okenními otvory a jsou k němu přistaveny menší novodobé 
utilitární objekty. Interiér hangáru není nijak rozčleněn, prostor je otevřen volně do krovu. 
Pohledově se tedy plně uplatňuje zastřešení hangáru prostorovou dřevěnou lamelovou 
konstrukcí. Klenbu tvoří sestava stejných prvků -  lamel, vyříznutých z prken z měkkého 
dřeva o délce 150-250 cm. Lamely jsou na horní straně obloukovitě seříznuty podle tvaru 
střechy a na koncích upraveny, aby dosedly na lamely sousední. Jsou spojeny tak, že ve středu 
průběžné lamely se připojují svými konci dvě sousední lamely. Spojení zajišťuje společný 
svorník s pružnými podložkami. Ve styčnících se tedy stýkají tři lamely. Celá soustava 
vytváří kosočtverečnou mřížovinu. Tímto způsobem je vytvořeno síťové zastřešení ve tvaru 
segmentu válcové klenby. Klenba lamelové střechy spočívá na pozednicích řádně 
zakotvených do nosného zdivá. Vodorovná síla střechy je zachycena ocelovými táhly 
zakotvených ve čtvrtinách délky stavby. Samotné lamely jsou přibité na střešní plášť, který 
tvoří bednění z prken. Rozpětí klenby je přibližně 26 m, vzepětí klenby 4,5 m (tedy cca 1/6 
rozpětí).
Před druhou světovou válkou existovala v Rakovníku tzv. Masarykova letecká liga, 
která shromažďovala zájemce o letectví se zaměřením na stavbu leteckých modelů. V 
průběhu okupace však došlo k přerušení činnosti a rozpadu spolku. Teprve rok 1945 
znamenal počátek rozvoje současného Aeroklubu Rakovník. V roce 1946 byl vybudován 
první hangár, který však v roce 1948 i s letouny vyhořel. Aby mohl Aeroklub v činnosti 
pokračovat, došlo v následujícím roce k vypracování projektu na výstavbu nového hangáru. 
Realizace se však odehrávala až o několik let později. Zatímco obvodové stěny hangáru byly 
vystavěny za přispění členů aeroklubu v rámci brigádnických hodin, unikátní dřevěnou 
lamelovou konstrukci střechy provedla firma TESKO Praha v letech 1954-1955. V roce 1982 
došlo k přístavbě novodobých skladovacích prostor k západnímu průčelí hangáru. Kromě 
těchto objektů se hangár zachoval ve své původní podobě z doby výstavby.
Ze stavebního hlediska tvoří nejcennější část hangáru dřevěná lamelová konstrukce 
střechy. Historie těchto konstrukcí je poměrně nedávná. Poprvé ji použil na počátku 20. století 
v Německu architekt Friedrich Zollinger ve městě Merseburgu. K masivnějšímu rozšíření 
staveb s lamelovou konstrukcí střechy došlo až po první světové válce především v Německu, 
kdy se vžil termín „Zollbau“ pro tento typ střechy. Kromě rodinných domů, veřejných budov 
se typ střechy „Zollbau“ využíval také na rozměrnější budovy jako např. stodoly, železniční či 
letištní stavby, sportovní stadiony, tovární haly, výstavní pavilony, kostely apod. Lamelové 
klenby byly a jsou totiž z ekonomického hlediska značně výhodným zastřešením prostorů o 
velkém počtu rozpětí. Umožňuje to především snadná montáž střechy, malá spotřeba dřeva 
(levného tím, že se používají pouze krátká prkna) a rovněž také fakt, že lze konstrukci 
demontovat a sestavit na jiném místě bez ztráty materiálu. Od 20. let 20. století se tyto nové 
stavební technologie začaly používat i v tehdejším Československu. Uplatnil je např. architekt 
Jiří Kroha při koncipování Výstavy severních Čech, konané v Mladé Boleslavi v roce 1927. 
Lamelovou klenbu navrhl při stavbě restaurace pivovaru Klášter - Dobrovice. Znovu tento typ 
zastřešení objektů využil po druhé světové válce na Slovanské zemědělské výstavě v roce 
1948 v pavilonu expozice historie měst nebo na Výstavě jižních Čech v Soběslavi v roce 
1949. Bohužel všechny tyto realizované návrhy architekta Jiřího Krohy zanikly. Z příkladů do
3
současnosti dochovaných staveb s lamelovou konstrukcí střechy je třeba zmínit společenský 
sál v Kvildě, postavený Německou tělovýchovnou jednotou v roce 1931. Sál sloužil jako 
tělocvična, později jako kulturní prostor pro potřeby obce. Dalšími cennými ukázkami využití 
tohoto typu konstrukce střechy představují evangelický kostel Na Nivách v Českém Těšíně z 
roku 1928 a sportovní hala Tatran v Ostravě z let 1951-1953. Jejím autorem byl zřejmě 
Rudolf Sajdek. Na rozdíl od časových výstavních pavilonů je ostravská hala ukázkou trvalého 
využití lamelové konstrukce, určující výraz této moderní architektury. Z menších objektů 
existuje řada dochovaných rodinných domů v Karlových Varech z 30. let 20. století, nebo 
také např. mlýnice v obci Opámo na Litoměřicku. Výše uvedené objekty s lamelovou 
konstrukcí střechy představují jen střípek z množství staveb, které existovaly. Z důvodů jejich 
funkčního využití (výstavní pavilony, tovární haly, stodoly, skladovací prostory apod.) 
převážná část přestala plnit svůj účel a zanikla. V rámci České republiky jsou jistě dochované 
ještě další budovy s touto technologicky zajímavou konstrukcí střechy, podrobněji však 
nejsou zmapovány, protože tato problematika stála zatím na okraji zájmů odborníků.
Literatura:
Hájek, Václav a kol.: Kvalifikační příručka tesaře, Praha 1973;
Důtko, Pavel a kol.: Dřevené konstrukcie, Bratislava 1976;
Rambousek, František a kol.: Stavební konstrukce I. Učebnice pro 2. ročník středních 
průmyslových škol stavebních, Praha 1964;
Syrový, B., Architektura -  naučný slovník, Praha 1961;
Technický slovník naučný K-L, Praha 2003;
Strakoš, Martin, Průvodce architekturou Ostravy, Ostrava 2009;
Macharáčková, Marcela (ed.), Jiří Kroha v proměnách umění 20. století, Brno 2007;
Heckner, Neuzeitliche Holzbaweisen. In: Der Industriebau, Leipzig 1923;
Stránský, Jaromír, Aeroklub Rakovník, Hangár, Praha 2011.
Ministerstvo kultury na základě žádosti občanského sdružení Aeroklub Rakovník ze 
dne 15. 04. 2012 zahájilo řízení o prohlášení souboru věcí leteckého hangáru v Rakovníku za 
kulturní památku. Navrhovatel ve svém podání uvedl následující: „Stávající konstrukce 
hangáru je  unikátní prostorová konstrukce -  lamelová dřevěná klenba. V případě tohoto 
hangáru se jedná o konstrukci dřevěné lamelové soustavy, která vytváří válcovou lamelovou 
klenbu nad obdélníkovým půdorysem hangáru, klenba se svorníky ve styčnících. Vodorovná 
síla střechy je  zachycena ocelovými táhly ve čtvrtinách rozpětí a obvodovým věncem. V čelní 
stěně jsou hangárová vrata, v horní části vyztužená dřevěným vodorovným příhradovým 
nosníkem. Dokončení stavby proběhlo v letech 1954-1955, konstrukci postavila firma TESKO 
Praha ... Tento typ konstrukce střechy při své ploše je  dle našich informací v ČR ojedinělý a 
myslíme si, že je  nutné, aby tato stavba byla prohlášena za kulturní památku a užívala 
patřičné ochrany a byla zachována pro další generace. “
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze, žádost 
dopracoval a v dopise ze dne 01. 06. 2012 sč.j. NPÚ/321/33749/2012 doporučil prohlášení 
souboru věcí za kulturní památku s odůvodněním, že „ hangár na letišti v Rakovníku, 
postavený v letech 1949-1955, dokumentuje vývoj letištní architektury po druhé světové válce 
na malých regionálních letištích spravovaných spolky leteckých nadšenců. Z typologického 
hlediska je zatím v Ústředním seznamu kulturních památek chráněn jen soubor pěti hangárů 
na území bývalého letiště Praha-Kbely, který však poukazuje na vývoj letištního stavitelství a 
leteckého průmyslu od období první světové války po konec 40. let 20. století. Na menších 
regionálních letištích se objekty (důležité pro provoz letišť), postavené většinou po druhé 
světové válce, v současnosti památkově nechrání. Ze stavebního hlediska je  budova hangáru
4
velmi zajímavým příkladem použití lamelové konstrukce střechy na poměrně rozsáhlé ploše 
stavby. Před druhou světovou válkou v Československu podobná technologie zastřešení 
hangáru, či jiné letištní stavby nebyla použita a na Moravě a ve Slezsku ani v následujícím 
období. Je možné, že obdobná realizace vznikla ještě na některém z menších letišť v Čechách, 
ale zatím tato oblast nebyla podrobně zmapována. Nicméně budova hangáru představuje 
ojedinělé použití lamelové konstrukce střechy v rámci středních Čech. Zároveň je  velmi 
zdařilým příkladem užití tohoto technologického řešení a dokladem architektury své doby. 
Hangár je  zachován v autentickém stavu, prakticky bez druhotných zásahů. Jednotlivé krátké 
lamely, vytvářející síťovou mřížovinu, mají kromě své nosné funkce výraznou estetickou 
hodnotu. Vlastní konstrukce obvodových stěn je  velmi prostá a střízlivá. O to více vyniká 
válcová klenba zastřešení s ^  dřevěnou lamelovou konstrukcí, která určuje celkový 
architektonický výraz budovy. Ústřední seznam kulturních památek v současnosti nezahrnuje 
žádnou stavbu s dochovanou lamelovou konstrukcí střechy. Navržen na prohlášení za kulturní 
památku byl zatím jen evangelický kostel Na Nivách v Českém Těšíně. Hangár v Rakovníku by 
tedy představoval jedinou památkově chráněnou stavbu s lamelovou konstrukcí střechy na 
území Čech. “
Podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění 
pozdějších předpisů (dále též „zákon č. 20/1987 Sb.“), se k problematice prohlášení věci za 
kulturní památku dne 13. 06. 2012 pod značkou MURA/27427/2012 vyjádřil odbor školství, 
památkové péče, kultury, tělovýchovy a cestovního ruchu Městského úřadu Rakovník, který 
doporučil prohlášení souboru věcí za kulturní památku, protože „amatérské letectví má na 
Rakovnicku mnohaletou tradici. Bezmotorové létání bylo provozováno v oblasti 
Pavlíkovských vršků (jižně od Rakovníka) již  za 1. republiky. Později se, s rozvojem 
motorového létání, přesunulo do místa dnešního letiště. Vzhledem k rozsáhlému pěstování 
chmele v našem regionu bylo letiště využíváno i pro provádění leteckých postřiků chmelnic. 
Nadále se provozuje motorové a bezmotorové létání, i seskoky parašutistů. Hangár na letišti 
byl zbudován po druhé světové válce, jako náhrada za hangár, který shořel i s letadly v roce 
1948. Budova hangáru beze změn slouží do dnešních dnů. Její silueta je  nedílnou součástí 
dálkových pohledů. Z technického hlediska se jedná o jedinečnou stavbu v našem regionu ... 
Unikátní na této stavbě je  hlavně zastřešení prostorovou lamelovou konstrukcí střechy, která 
se dochovala v nezměněném stavu. Budova hangáru představuje ojedinělé použití lamelové 
konstrukce střechy v rámci středních Čech. Zároveň je  velmi zdařilým příkladem užití tohoto 
technologického řešení a dokladem architektury své doby. “
Podle téhož ustanovení zákona ě. 20/1987 Sb. se k problematice prohlášení věci za 
kulturní památku dne 29. 06. 2012 sč.j. 091740/2012/KUSK vyjádřil odbor kultury a 
památkové péče Krajského úřadu Středočeského kraje, který doporučil prohlášení souboru 
věcí za kulturní památku s tím, že „ v současnosti není na území Středočeského kraje známa 
žádná takováto dochovaná konstrukce. Hangár v Rakovníku tak představuje autenticky 
dochovanou stavbu prezentující použití této konstrukce na našem území a také vývoj 
stavitelství letištních objektů. Konstrukce „Zollbau“, představuje kvalitní architektonicko- 
inženýrské dílo, které je  dokladem vývoje evropského stavitelství, zaujme jednoduchostí 
konstrukčního řešení, založeném na minimalizaci použitého materiálu, rychlosti výstavby a 
zároveň umožňující použití pro malé objekty i velkorozponové haly, zároveň s architektonicky 
působivým vzhledem „ diamantového “ členění střešní plochy v interiéru. “
Účastníku řízení nebyla dána možnost vyjádřit se k podkladům před vydáním 
rozhodnutí, protože podle § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, nemusí správní orgán tento úkon činit, pokud se žádosti navrhovatele
« v
5
(navrhovatelů) vyhovuje v plném rozsahu, když tímto rozhodnutím bylo účastníkovi řízení 
plně vyhověno.
Na základě výše uvedených důkazů, které shodně doporučují prohlášení souboru věcí 
leteckého hangáru v Rakovníku za kulturní památku, dospělo Ministerstvo kultury k tomuto 
závěru. Rakovnické letiště leží cca 2 km jihozápadně od centra města při silnici směr 
Hostokryje. Letecký hangár byl postaven v letech 1949-1955 pro Aeroklub Rakovník (autor 
projektu není znám). Objekt se nachází v dobrém stavebně-technickém stavu, s minimem 
pozdějších stavebních zásahů. Velmi zajímavým stavebním prvkem je zcela ojediněle 
dochované použití lamelové konstrukce střechy (efektní vzhled „diamantové klenby“).
Hangár je dokladem vývoje letištních staveb po 2. světové válce na malých regionálních 
letištích.
v Ministerstvo kultury po předložení veškerých důkazů a fotodokumentace shledalo 
dostačující důvody k prohlášení věci za kulturní památku dle § 2 odst. 1 písm. a) zákona č.
20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
Nedílnou součástí tohoto rozhodnutí je kopie snímku katastrální mapy se zákresem 
umístění kulturní památky.
P o u č e n í :
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, v platném znění, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta pro 
podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující po 
dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 správního 
řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se uloží 
v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve lhůtě 
10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele poštovních 
služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 správního řádu za 
doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě lhůta pro podání 
rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 zákona č. 300/2008 
Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který rovněž stanoví 
přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. Nepřihlásí-li se adresát 
do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové 
schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty. O rozkladu 
proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává u Ministerstva kultury 
na výše uvedenou adresu.
Mgr. P e trÍ í^ M lío v á
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultm ^\T u
( : ?  Cr/V \
7á ;a  u a :) 4 1
\  ¦ ¦ /  7  i
v f y
%
6
» r
* »
%
Příloha č. 1: Soubor věcí leteckého hangáru, na st. pare. ě. 2327, k.ú. Rakovník, obec 
Rakovník, okres Rakovník, Středočeský kraj, kopie katastrální mapy s vyznačením 
umístění kulturní památky; nedílná součást tohoto rozhodnutí
U  _  f i s  i  l i  I
I ^  eSS !n q
\ \ \ \  l i l i í  i
\  \ \  \  * \ ; f  !S u '
\  \ | \  • \ _____ | 1 2 ^  1
— —  ' !  1 1 1 '
V \  ^  I í g 5 |\  ,g UÍ Z -C ^  -ií
\  \  .  —i >gi 5 a. -ž" > §
\  \  r n š í j  o ^ > V o J\  \  V—^  ÍS W % % % %\  \  n O —i ce cc
\  \  ^3? i 1  ~ t ----------
\  \  \  r---- \ i  K L e
\  \  \  \ i J  w E H
\ \ \  \ \ I aí a. o c\ \ \  \ *» \ ! *< fi « «
\ \ \  \ r  N «i i  «
\  w \ / \  r^v?\  \  ______I*. *
I  V\ \  O
°
' c
•  «
Příloha č. 2: Soubor věcí leteckého hangáru, na st. pare. č. 2327, k.ú. Rakovník, obec 
Rakovník, okres Rakovník, Středočeský kraj, fotodokumentace věci obr. ě. 1-3; nedílná 
součást tohoto rozhodnutí
Obr. č. 1
Obr.č.2
IM JI j)
w  T as ¦ s  '• " *3 '^ ¦aifc^HBS/jKBnwwftŽJ3 ?átr i

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0121141.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Vacková Renata

Popis dokumentu:

Rakovník, jiná dopravní stavba - letecký hangár. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

6727085 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

1960-2015 (neověřeno)

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 108696003

Bližší specifikace:

Název	letecký hangár
Číslo ÚSKP	104838
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 10857198

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení památkou
Číslo	MK 47621/2012 OPP
Datum nabytí právní moci	04.08.2012
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	108696003 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 68444

Název objektu: letecký hangár

Část obce: Rakovník II

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Rakovník

Obec: Rakovník

ORP: Rakovník

Okres: Rakovník

letecký hangár (právní stav 108696003)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 13596

Název lokality: Rakovník

Reálný typ: město

Kat. území: Rakovník

Obec: Rakovník

ORP: Rakovník

Okres: Rakovník

Kraj: Středočeský kraj

letecký hangár (právní stav 108696003)

Kód CZ: 29807

Název lokality: Plzeňské Předměstí

Reálný typ: býv. městská čtvrť

Kat. území: Rakovník

Obec: Rakovník

ORP: Rakovník

Okres: Rakovník

Kraj: Středočeský kraj

letecký hangár (právní stav 108696003)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 195

Název hist. regionu: Rakovník

letecký hangár (právní stav 108696003)

Ke stažení Náhled Poslat žádost