Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8

Textový obsah:

44^469-
' M |  Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1 telefon: 257 085 111
P. O. BOX 74 fax: 257 322 181
118 11 Praha 1 - Malá Strana e-mail: posta@mkcr.cz
Národní pam átkový ústav ||||||||H
Valdštejnské nam. 3/162 Praha 1__  MKCRX002MU9B
Asociace pro podporu vzdělání ’ ! 2 5 " 11 "  Zdil
Na Baště sv. Jiří 261/13 j  _
160 00 Praha 6 -  Hradčany q ......................................................
Přílohy: O dd:.......
Váš dopis značky Naše značka Vyřizuje/linka V Praze dne
č. j. MK 19440/2011 OPP Ing. J. Dvořáková/431 6. 4. 2011
MK-S 4195/2010 OPP
Věc: řízení o prohlášení souboru věcí „bývalé vily továrníka Korána“, který sestává z: 
domu ě. p. 266 na pozemku pare. ě. 617, zahrady s oplocením na pozemku pare. ě. 618 a 
pozemků pare. ě. 617 a 618, k. ú. Hraděany, obec Praha, okres Hl. m. Praha, U Písecké 
brány 24, Praha 6za kulturní památku -  rozhodnutí
V příloze Vám zasíláme rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 19440/2011 OPP, 
spis. zn. MK-S 4195/2010 OPP, ve výše uvedené věci.
k d 4
Mgr. Petra Ulbrichová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
M in is te rs tv  o k u > 11 * < V
odbor památkové pece 
M c t í t é z s k •
11801 Praha l-M a lá  Strana 
ÍČO: 00023071 w
Příloha: 1 x rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 19440/2011 OPP, sp. zn. MK-S 
4195/2010 OPP ze dne 6. 4. 2011
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, ústřední pracoviště
Národní památkový ústav, územní odbor. prac. v hl. m. Praze
Magistrát hl. m. Prahy, odbor památkové péče
Katastrální úřad pro hl. m. Prahu, Katastrální pracoviště Praha
vlastní
Já ||| Ministerstvo kultury
*5 7 ^ 1 *3  Maltézské náměstí 471/1 telefon: 257 085 111
p - ° -  BOX 74 fax: 257 322 181 
118 11 Praha 1 - Malá Strana e-mail: posta@mkcr.cz
................./ / / - /
Rozhodnutí nabylo právní moci: ..... V Praze dne 6. 4. 2011
f l  Č‘ j ‘: MK19440/2011 0PPza správnost: ...........Sp. zn MK.S 4195/2010
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové péče 
určený ustanovením § 2 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění 
pozdějších předpisů,
p r o h l a š u j e
podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péěi, ve znění 
pozdějších předpisů, soubor věcí „bývalé vily továrníka Korána“, který sestává z: domu 
č. p. 266 na pozemku pare. č. 617, zahrady s oplocením na pozemku pare. č. 618 
a pozemků pare. č. 617 a 618, k. ú. Hradčany, obec Praha, okres Hl. m. Praha, U Písecké 
brány 24, Praha 6, za kulturní památku.
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. a) zákona ě. 500/2004 Sb., správní řád, v platném 
znění, (dále jen správní řád) je účastníkem řízení Asociace pro podporu vzdělání, se sídlem 
Na Baště sv. Jiří 261/13, 160 00 Praha 6 -  Hradčany, IČ 45248401.
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je zákres umístění předmětné kulturní 
památky do kopie katastrální mapy.
O d ů v o d n ě n í
Ministerstvo kultury obdrželo dne 5. 8. 2009 od Národního památkového ústavu, 
územního odborného pracoviště v hlavním městě Praze podnět, v němž je navržen 
k prohlášení za kulturní památku soubor věcí „bývalé vily továrníka Kořána“, který 
sestává z: domu ě. p. 266 na pozemku pare. č. 617, zahrady s oplocením na pozemku 
pare. ě. 618 a pozemků pare. č. 617 a 618, k. ú. Hradčany, obec Praha, okres Hl. m. 
Praha, U Písecké brány 24, Praha 6.
Ministerstvo kultury tento podnět vyhodnotilo, shledalo ho důvodným a na jeho základě 
zahájilo řízení o prohlášení předmětného domu spolu s pozemkem za kulturní památku.
Jde o rodinný, později nájemní dům, obklopený zahradou a oplocením, postavený 
vletech 1911 -  1913 v klasicizujícím stylu s prvky secese a neorenesance od architekta 
Ladislava Skřivánka. V roce 1916 byla vila mírně přestavěna opět podle projektu architekta 
Skřivánka a ve stejném stylu. Vila stojí na území Pražské památkové rezervace.
Budova vily č. p. 266 je dvoupodlažní podsklepený objekt s vestavěným podkrovím 
prosvětleným vikýři a s valbovou střechou. Původně rodinná, později nájemní vila byla 
postavena v klasicizujícím duchu s historizujícími detaily a řadou prvků ve stylu klasicizující 
secese. Severní a jižní (uliční) průčelí jsou pětiosá, ve střední části s mělkým zaobleným
t
1
trojosým rizalitem, završeným mohutným valbovým vikýřem ve střeše a balkonem 
s balustrovým zábradlím v úrovni podkroví. Na rizalitu jižní fasády jsou v parapetních polích 
mezi 1. a 2. NP plastické medailony (reliéfy putti a květinového koše uprostřed). Okna 
exteriéru objektu jsou rámována plochými šambránami, nároží domu a jednotlivé okenní osy 
středových rizalitů jsou zvýrazněny plochými kandovanými pilastry s patkami bez hlavic. 
Severní průčelí do zahrady, původně řešené shodně s uliční jižní fasádou, bylo po roce 1916 
kvůli dispozičním změnám interiéru upraveno. Hlavní vstup (původně byl situován na západní 
fasádě) je umístěn uprostřed severní fasády. Vstupní dveře, orámované plochou supraportou, 
jsou dochované v původní podobě jako dřevěné jednokřídlé kazetově dveře s proskleným 
nadsvětlíkem a původním kováním. Zatímco boční východní fasáda je zcela hladká, 
jednoduchá, členěná pouze okenními otvory, západní průěelí je mnohem dekorativnější. Na 
této fasádě byl původně umístěn hlavní vstup do objektu, jak je patrné z dekorativně řešené 
niky lemované kandovanými polosloupy a korunované půlkruhovým tympanonem 
(supraportou), do jehož středu je vložen výrazný plastický reliéf s medailonem Panny Marie 
a Ježíškem, postavičkami putti po stranách a dalšími výzdobnými prvky z historizujícího, 
především neorenesančního tvarosloví. Obdélná nika s odděleným proskleným okénkem 
nadsvětlíku je od roku 1916 zazděná. Pozoruhodné je rámování elegantním motivem perlovce 
po jejím obvodu. Na západním průčelí je také dodnes patrný plastický nápis v omítce 
LP.1912.
V rizalitu severní fasády je druhotně (od roku 1916) umístěné schodiště s kamennými 
profilovanými stupni, bez mezipodesty, s ornamentálním kovovým zábradlím a štukovým 
zrcadlem na stropě (podesta ve 2. NP). Z prvního patra vede při severní fasádě dřevěné 
dvouramenné schodiště s pozoruhodným, částečně soustruženým dřevěným zábradlím 
a mezipodestou s parketovou podlahou na úroveň podkrovního podlaží. Stěny tohoto 
schodiště mají dřevěné kazetové obložení, které je zachováno i na stěnách a vestavěných 
skříních ve stávající předsíni a chodbě 2. NP, včetně původních dveří a vitrajových oken na 
schodišti a v nadsvětlících dveří (vícebarevné lisované skleněné tabulky v olověných 
rámečcích) s autentickým kováním. Na úrovni podkroví, kde bylo původně zázemí domu 
(prádelna, žehlíma, pokoje služebných) byl vytvořen další byt s dodnes patrnou dispozicí 
a částečně i s dobovým zařízením (koupelna s vanou na nožkách, umyvadlem, kuchyně 
s kamny). Z podkroví vede ještě úzké dřevěné schodiště do zachovaného prostoru krovu 
s jeho tesařskou konstrukcí a cihelnou dlažbou na podlaze.
Bezprostřední okolí domu je vydlážděno pražskou mozaikou (žulová kostka v růžovo- 
modrém odstínu), před vstupem ze severu je vytvořeno čtvercové vydlážděné předpolí, 
výškově oddělené od okolního terénu zahrady, naproti vchodu rovněž ohraničené nízkým 
kovovým zábradlím, po stranách zaobleným. Zahrada je udržovaná jen částečně (trávník), po 
obvodu pozemku jsou vzrostlé keře a stromy, na západní straně záhon růží. Původní uliční 
oplocení je tvořené střídáním zděných omítaných pilířků s plochými hlavicemi 
s horizontálními poli s pletivovou výplní, na omítnuté podezdívce. Pilíře vstupní brány jsou 
navíc zdůrazněny prvky kamenných koulí. Západně od brány, v místě posledního pole, byl ve 
2. polovině 20. století vybudován jednoduchý zahradní domeček se stanovou střechou 
s taškovou krytinou, který je dnes součástí uličního oplocení. Tento novodobý domeček není 
zahrnut do předmětného souboru.
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v hl. městě Praze ve svém 
stanovisku mimo popis budovy dále uvádí k historii objektu:
„Hradčanskou vilu si pro svou rodinu nechal v roce 1911 - 1913 postavit Robert Jan 
Kořán, který vlastnil cukrovar v Cerekvici nad Loučnou. Stavba byla povolena 26. 10. 1911. 
Kolaudační plány z roku 1913 jako stavba „domu pí. Marie Koránové v Praze — IV.“ 
vypracoval architekt Ladislav Skřivánek. Objekt byl vybudován jako obytný dům pro jednu 
rodinu, s monumentálním schodištěm ve středním traktu.
2
, Již během první světové války prošla vila velkou stavební úpravou, při které došlo ke
změně původního rozvržení dispozice (adaptační plány jsou z roku 1916). Bylo zrušeno 
protisměrné lomené schodiště ve středním traktu a na místě původní verandy bylo zřízeno 
nové, na oválném půdorysu. Dřívější oblé sloupy tak nahradily zesílené meziokenní pilíře.
V každém patře vznikl jeden samostatný byt. K tomuto opatření dovedla stavebníky i rychle se 
rozrůstající rodina. Před první světovou válkou byl jedním z ředitelů Kořánova cukrovaru 
jistý JUDr. Ladislav Vavruch, který se v roce 1918 oženil s Kořánovou dcerou Marií (druhý 
svazek mezi oběma rodinami vznikl v roce 1924, kdy si jeho bratr Zdeněk vzal druhou sestru 
Elišku). Jejich potomci ve vile na Hradčanech bydleli až do okupace v roce 1968, kdy se 
rozhodli společně emigrovat (jednalo se celkem o třináct lidí, z nichž se v roce 1969 vrátila 
zpět do vlasti pouze paní Marie Vavruchová, rozená Kořánová). Další adaptační úpravy za 
původních majitelů byly provedeny ještě v roce 1929. Pod oběma adaptacemi je  na stavebních 
plánech podepsán opět architekt Skřivánek, již jako vážený profesor Uměleckoprůmyslové 
školy (adaptaci v roce 1929 realizoval stavitel J. Háva).
Pozdější poválečné a mladší úpravy znamenaly posun od vily rodinného typu k vile 
nájemní, původní byty na rozloze jednoho podlaží byly dále děleny a upravovány. Přesto je  
meziválečná dispozice v interiéru stále patrná, neboť tyto poslední úpravy se týkaly spíše 
vestaveb nových příček než vybourání stávajících zdí. “
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v hl. m. Praze, ve svém podání 
dále uvádí: „Dům čp. 266 v blízkosti Písecké brány je  jedinečně zachovanou vilovou stavbou, 
a to jak v exteriérové, tak především v interiérové části. V interiéru se vedle vnitřních dveří 
a oken s kováním a původním pískovaným nebo vitrajovým zasklením, dekorativní dlažby 
(barevná betonová dlažba v 1. PP a černo-šedo-bílá geometrická mozaika na vstupní podestě 
1. NP), dřevěných prkenných a parketových podlah, schodiště se zábradlím, deštění a dalšího 
dřevěného obložení stěn a vestavěných skříní zachovalo částečně i původní zařízení 
užitkových prostor (zařízení koupelny a kuchyně v podkroví).
Exteriér zůstal od posledních stavebních úprav architekta Skřivánka na konci 20. let, 
zachován v podstatě v původní podobě, včetně oken (částečně i s konstrukcí dřevěných 
žaluzií), střechy, výzdobných štukových ornamentů (původní vstup na západním průčelí 
s tympanonem, reliéfy na uliční fasádě) a dalších dekorativních úprav omítky (sokl se svislým 
žlábkováním aj.). Rovněž bezprostřední okolí objektu (zahrada, oplocení, dlažba) nevykazuje s 
výjimkou zahradního domku žádné stavební zásahy.
Ladislav Skřivánek (1877 — 1958), architekt, narozený v Čáslavi, studoval na Vysoké 
škole technické a A VU ve Vídni, absolvoval také seminář pro stavbu měst pod VŠ technickou 
v Berlíně - Charlottenburku. Roku 1900 se vrátil do Čech, od roku 1909 byl již  natrvalo 
usídlený v Praze na Smíchově. Od roku 1912 působil jako profesor na Uměleckoprůmyslové 
škole v Praze. Jeho věčnou inspirací byla především renesance. Ottův slovník naučný ve svých 
Dodatcích z r. 1939 uvádí: „ V jeho díle převládají umělecké tendence, tradičními formami 
eklektických slohů dosahuje dekorativní monumentality, hlavně u veřejných staveb. “ Vedle 
architektury se věnoval také urbanismu a problematice regulace měst (regulace Velké 
Olomouce, Nové Páky, Domažlic, Sušice i Prahy). Zároveň byl Skřivánek i literárně činný, 
vlastním nákladem např. v r. 1923 vydal publikaci „O důležitosti zastavovacího plánu pro 
výstavbu měst“, když se spolu s architektem Urbanem zabýval generálním zastavovacím 
plánem Velké Olomouce (v letech 1923 — 25). Jako architekt dosáhl již  za svého života 
významných poct, získal několika desítek cen, odměn a uznání při veřejných soutěžích.
V umělecké edici u Vladimíra Žikeše vyšla publikace „ Výtvarný protil architekta L. Skřivánka 
s úvodem J. Plečnika “.
Stavební typ rodinného domu je  v kontextu architektova díla realizací poměrně 
výjimečnou. Ladislav Skřivánek je  sice autorem řady činžovních domů v Praze: (čp. 273 
v Eliášově ulici (1910-11), čp. 336 a 337 na nároží Wuchterlovy a Svatovítské (1913), čp. 110 
v Zatecké ulici spolu s J. Plečnikem (1914-15), ale jeho doménou byla především široká škála 
veřejných budov (velmi často škol) v řadě měst v Čechách i na Moravě.
3
K jeho veřejným stavbám patří z několika desítek realizací např. školy a občanská 
záložna v Hlinsku, budova Obchodní a živnostenské komory v Plzni (1905), radnice 
a měšťanské školy v Opočně (1906), dům U Matky Boží v Plzni (1906), reálka v Sušici (1911), 
výrobní budova čp. 629 v areálu KOH-l-NOOR v Praze (1912), záložna v Lomnici nad 
Popelkou, měšťanská škola v Uherském Hradišti (1913), záložna a školy v Hlinsku, budova 
Vyšší státní reálky v Nové Páce (1913) a budova Husovy školy v Krušovicích (1915), rozsáhlá 
budova průmyslové školy stavební na Chodském náměstí v Plzni, kancelářský dům 
Všeobecného pensijního ústavu čp. 1290 v Podskalské ulici v Praze (1920-22), kostelík v Peci 
pod Čerchovem, školní budova v Klatovech (1925) nebo filiálka Národní banky 
československé v Banské Bystrici (projekt 1930, realizováno 1930 -1932).
Naopak realizaci rodinných domu a vil nebylo mnoho: jedna z prvních byla vila 
profesora R. Kaizla v Okříškách (1902), rodinný dům MUDr. C. J. v Hlinsku z roku 1907 (in: 
Vlček, Encyklopedie), v roce 1912 následuje předmětná vila továrníka Kořána na Hradčanech 
a poté až v roce 1923 - 24 nej slavnější Skřivánkova realizace Šrotový vily v Olomouci, která 
je  dnes také kulturní památkou (Slavné vily Olomouckého kraje). V Hlinsku byla v letech 1923 
- 24 podle Skřivánkova návrhu postavena ještě historizující vila J. Matuly (Slavné vily 
Pardubického kraje). V literatuře je  zmíněná i tzv. Hoppeho vila ve Vysokém Mýtě (Lukeš, 
Kaleidoskop tvarů). (...) Hradčanská vila je  oproti monumentální olomoucké vile s honosně 
pojatým historizujícím exteriérem, náročnou architektonickou kompozicí, ikonografickým 
programem a zahradní úpravou značně zjednodušenou modifikací, byt ‘ stavbou velmi civilní a 
půvabnou. Exteriér je  mnohem prostší i než další pozdní Skřivánkovy realizace (Hlinsko, 
Vysoké Mýto). Pražská vila byla navržena spíše ve střídmém klasicizujícím duchu, který pouze 
doplnily a zdůraznily jednotlivé neorenesanční či secesní detaily a výzdobné prvky. Těžiště 
jejích památkových hodnot ale spočívá především v autentickém stavu dochování 
a neobvyklém bohatství umělecko-řemeslných prvků interiéru a to rovněž v kontextu okolní 
zástavby. Je třeba si také uvědomit, že význam pražské stavby spočívá ve skutečnosti, že je  
jedinou Skřivánkovou realizací tohoto stavebního typu na území hlavního města. “
Účastník řízení -Asociace pro podporu vzdělání - byl o zahájení řízení vyrozuměn 
podle § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění (dále jen: 
o státní památkové péči) dopisem Ministerstva kultury ze dne 14. 4. 2010, pod zn. MK-S 
4195/2010, č.j. 5216/2010, a byl informován o svých právech a povinnostech v řízení.
V řízení se vyjádřil na základě § 3 odst. 1 zákona číslo 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, Magistrát hlavního města Prahy, odbor kultury, památkové péče a cestovního 
ruchu, který ve svém stanovisku ze dne 25. 5. 2010, č. j. S-MHMP 359289/2010/Tům, 
doporučil prohlásit předmětný soubor za kulturní památku, neboť jde o kvalitní dílo 
významného architekta, které je dosti dobře dochováno. Ve svém stanovisku mimo jiné 
uvádí, že jde o architektonicky mimořádně hodnotnou stavbu, která je v kontextu tvorby 
architekta skřivánka ojedinělou realizací rodinné vily. Je dochována v autentickém stavu 
s množstvím umělecko-řemeslných prvků interiéru.
Účastník řízení -  Asociace pro podporu vzdělání, po seznámení se spisem dne 13. 9. 
2010 zaslal Ministerstvu kultury své písemné stanovisko ze dne 27. 9. 2010. V dopise uvádí, 
že připravovaná rekonstrukce a modernizace objektu souvisí sjeho zanedbaností a zmiňuje 
proces stavebního řízení (dům stojí na území Pražské památkové rezervace) jako dostatečnou 
ochranu památkově hodnotných prvku interiéru. Vyjadřuje svůj nesouhlas s prohlášením 
souboru za kulturní památku, jako hlavní důvod uvádí neautentičnost stavby vzhledem k její 
původní podobě: „Dům od počátku po jeho výstavbě prošel řadou adaptací, které změnily 
způsob jeho využití a vnější a vnitřní dispozice. Předmětný dům nelze srovnávat se Šrotovou 
vilou v Olomouci, kterou realizoval architekt Skřivánek. Sám navrhovatel v návrhu uvádí, že 
předmětný dům č. p. 266 v ul. u Písecké brány v Praze 6 je civilní a půvabnou stavbou, oproti
4
. Šrotově vile v Olomouci s honosně pojatým historizujícím exteriérem, náročnou 
architektonickou kompozicí, ikonografickým programem a zahradní kompozicí. (...) 
Dekorativní je  pouze západní průčelí domu, kde byl však v roce 1916 zrušen hlavní vchod do 
domu. Boční fasáda je  zcela hladká. “ Uvádí, že adaptace z roku 1916 rozdělila dům na dva 
samostatné byty, další v roce 1929, kterou realizoval arch. J. Háva, rozdělila dům na 5 bytů. 
Další adaptace pak proběhly v roce 1945 a 1968. Účastník řízení dále v dopise požaduje, aby 
si Ministerstvo kultury v řízení opatřilo stanovisko své poradní komise.
Za účelem pořízení aktuální fotodokumentace interiéru vily proběhlo dne 16. 11. 2010 
ohledání věci pracovnicí Ministerstva kultury přímo na místě. Pořízená fotodokumentace 
doplnila spisový materiál.
Poradní orgán Ministerstva kultury - Komise Ministerstva kultury pro hodnocení 
návrhů na prohlášení nemovitých věcí za kulturní památku a žádostí na zrušení prohlášení 
nemovitých věcí za kulturní památku na svém 9. jednání dne 1. 12. 2010 doporučila 
prohlášení předmětného souboru za kulturní památku. Citujme ze zápisu: „Rodinná vila 
v Praze 6 na Hradčanech, U Písecké brány 24, vznikla vletech 1911 -  1913 dle projektu 
architekta Ladislava Skřivánka. Dům dobře splňuje dobovou představu reprezentativního 
bydlení bohaté rodiny, což dokládá poměrně honosné hlavní průčelí, zajímavé architektonické 
detaily na bočních fasádách a výrazná trojaktová kompozice, v níž v původním stavu bylo ve 
středu středního traktu reprezentativní schodiště. Rodina stavebníka vlastnila objekt více než 
půl století a v letech 1916 a 1929 provedla změny v interiérech opět dle návrhů architekta 
Skřivánka. Tyto autorské korektury původního stavu přinesly do objektu nové kvality, když 
v severním rizalitu vznikla schodišťová hala s křivkově vedeným schodištěm a byly vyměněny 
některé prvky výbavy. Architekt Skřivánek navrhl změny v souladu s původním výtvarným 
rázem stavby, byť uplatnil i některé novější výtvarné prvky ve stylu art deco. Ve smyslu výše 
konstatovaných skutečností lze objekt považiovat za autorsky zcela homogenní výkon. Stavba 
je  hodnotným příkladem reprezentativního bydlení první poloviny dvacátého století. “
Účastník řízení -  Asociace pro podporu vzdělání - byl v souladu s § 36 odst. 3 
správního řádu, informován v dopise ze dne 13. 12. 2010, pod zn. MK-S 4195/2010 OPP,
0 tom, že již byly shromážděny všechny podklady pro rozhodnutí a byl vyzván, aby se vyjádřil 
jak k nim, tak ke způsobu jejich zjištění, případně navrhl jejich doplnění v zákonem stanovené 
lhůtě. Této možnosti nevyužil.
Během hodnocení Ministerstvo kultury zvážilo výše uvedené jednotlivě i ve 
vzájemných souvislostech. Konstatovalo, že předmětná vila je kvalitním reprezentantem 
klasicizujícího směru architektury 1. poloviny 20. století, která se významně urbanisticky 
uplatňuje v prostředí vilové zástavby na území Pražské památkové rezervace, v blízkosti 
Letohrádku Belveder. Zahrada a oplocení je nedílnou součástí vilové architektury. Jde o dílo 
významného architekta, který je též autorem adaptací z let 1916 a 1929. K námitce účastníka 
řízení, že dům prošel řadou adaptací, které změnily způsob jeho využití a vnější i vnitřní 
dispozice uvádíme, že velkorysé stavební úpravy z let 1916 a 1929 jsou autorským dílem arch. 
Skřivánka, odpovídají původnímu využití domu k rodinnému bydlení a přinášejí interiéru
1 exteriéru novou hodnotu, která je v souladu s původní podobou domu. Stavební úpravy z let 
1945 a 1968 nejsou zásadní a jsou zčásti reverzibilní -  jde pouze o přepažení lehkou příčkou 
a modernizaci WC a koupelen. Dále jde o drobné úpravy v podkroví, které se nedotýkají 
zásadním způsobem Skřivánkova díla. Interiér vily si uchoval původní uměleckořemeslné 
a řemeslné prvky podle návrhu arch. Skřivánka (zábradlí ve schodištovém prostoru, dlažba na 
podestách, výplně dveřních a okenních otvorů, dřevěné obložení). K námitce účastníka řízení, 
že režim udělování stavebního povolení k rekonstrukci objektu dostatečně ochrání „dílčí 
prvky interiéru“ (památkově hodnotné), uvádíme, že režim ochrany Pražské památkové
v
5
rezervace chrání památkově hodnotné prvky ve veřejně přístupném prostoru. Interiér obytné 
budovy však není veřejně přístupným prostorem. Dále dodáváme, že předmětem řízení 
o prohlášení věci za kulturní památku je stanovení památkové hodnoty věci, tedy zda 
předmětný soubor splňuje hodnoty stanovené v § 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové 
péči, v platném znění.
Z výše uvedených důvodů Ministerstvo kultury dospělo ve shodě se shromážděnými 
odbornými stanovisky k závěru, že předmětný soubor je kvalitním dokladem 
reprezentativního rodinného bydlení období 1. pol. 20. století, v klasicizujícím 
architektonickém stylu, který je obohacen o zdobné prvky ve stylu neorenesančním, secesním 
a art deco. Splňuje tedy podmínky pro prohlášení věci za kulturní památku ve smyslu 
ustanovení § 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
P o u č e n í
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, v platném znění, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta pro 
podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující po 
dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 správního 
řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se uloží 
v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve lhůtě 
10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele poštovních 
služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 správního řádu za 
doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě lhůta pro podání 
rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 zákona č. 300/2008 
Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který rovněž stanoví 
přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. Nepřihlásí-li se adresát 
do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, 
považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty. O rozkladu proti tomuto 
rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává u Ministerstva kultury na výše 
uvedenou adresu.
/íW
Mgr. Petra Ulbrichová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
$ C' r z-1
\ | . / r;
V příloze: situační zákres do mapy katastru < . , ¦>" /\
*
6
--------------¦ PóÚZK----- 1 j  Q  \ L2 J
f  6 2 2
a 1 /  l h —
6 1 4  F  r
1  m é ?  I  ^  ^
/  Q
«»„ ^  ^  U Písecké brdnyvila cp. 266 1 /A 7 ^ a  *
Hradčany q/ j / f l
U Písecké brány 24 : ______/ s ^  x  x t *
_1n ] • 1! ^  \
I 764
758/7 — — ~ /  P
V o o y ^  ™  •• I  ¦ . j p  | í  I Ě á
---------- .... :--— ¦ ^CV 60} I ?00,
' P — I P A  P A 4*P P  =¦. * )v
l I I 604 A    / / í60/  A > A Í A s V i .  /  600•i r 15^ A \  884/7 /AJk6 /259 / A -  I 7
i4 2M ) \ / ^ 5 « i y 4 ^ ! J y /  TA  f  X
I /«i 4 - ^  I r ^ ^ ^ U i o / ^ y T f g s a  /  /
I l i l 7”  12 A ,  LJ \  /  /62<w h«®  76,  /  /
E 1 I <  V 2^ J ť l  608 V f «  /  7 }  ---- ¦ 7  /  59!
% ----------S l  /  622 l f  2 5 7 5 s221 | l 2 r-ZT, 5 A  /  k lz L -  —\
463/2 1  ,1 s 264 J 6Í4 r  *"' I v .—  \
—1 J  PglD -  V, ?W J ™ p*
__ I 1 U Pfe^K é^álw  g g  1^ 627
1 6^1 r—’)o32 /J  030/1 / v W K .  / ’?  Š lŠ T l ~ ~ T 3’
K  /  hfCi/1 U54/fe675?/
0 l (lf 269 h  634 I 638/ / 7 6 }  ff“  I 64411
464 1 'l l , V  A  I / (  ,  A /  JI 643 j-2 1 0  fr1 M5

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0121363.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Vacková Renata

Popis dokumentu:

Praha, vila. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

8762121 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

1960-2015 (neověřeno)

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 246630581

Bližší specifikace:

Název	vila
Číslo ÚSKP	104537
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 10855267

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení za KP
Číslo	MK 19440/2011 OPP
Datum nabytí právní moci	12.09.2011
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	246630581 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 111962

Název objektu: vila

Část obce: Hradčany

Č. dom.: č.p. 266

Ulice: U Písecké brány

Č. or.: 24

Kat. území: Hradčany

Obec: Praha

ORP: Praha

Okres: Praha

vila (právní stav 246630581)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 56398

Název lokality: Hradčany Pevnostní Obvod IV (6)

Reálný typ: dílec čtvrtě

Kat. území: Hradčany

Obec: Praha

ORP: Praha

Okres: Praha

Kraj: Hlavní město Praha

vila (právní stav 246630581)

Kód CZ: 71288

Název lokality: Hradčany Pevnostní Obvod V (6)

Reálný typ: dílec čtvrtě

Kat. území: Hradčany

Obec: Praha

ORP: Praha

Okres: Praha

Kraj: Hlavní město Praha

vila (právní stav 246630581)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 371

Název hist. regionu: Praha

vila (právní stav 246630581)

Ke stažení Náhled Poslat žádost