Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9

Textový obsah:

Národní památkový ústav
, , ústřední  pracoviště a . ,
v ' . «Valdštejnské nám. 3/162, Praha 1 v ' ' I
Došlo 19 “GV 201 IIIUlllIlHlDIllllllllfl
ČJ ? I k . í  G f f l / S  MKCRX6Í2 JVNV
J ||| Ministerstvo kultury České republiky
V M a l t é z s k é  náměstí 1 telefon: 257 085 111
fax: 257 329 537
118 01 Praha 1 -  Malá Strana e-mall: posta@mkcr.cz
Palivový kombinát Ústí, státní podnik 
400 76 Ústí nad Labem
Váš dopis značky Naše značka Vyfizuje/linka V Praze dne
sp.zn. MK-S 2765/2010 OPP Mgr. Petra Mašitová, Ph.D./429 24. 03. 2011
Věc: Těžní stroj ČKD a objekt strojoven bez ě.p. na pozemku pare. ě. 2383/14, k.ú. 
Libušin, v areálu dolu Schoeller (Nejedlý I.), obec Libušin, okres Kladno, Středočeský 
kraj -  rozhodnutí o neprohlášení věci za kulturní památku
V příloze Vám zasíláme rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 16213/2011 OPP ve 
výše uvedené věci.
jijLUrv!
Mgr. Petra Ulbrichová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Příloha:
lx rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 16213/2011 OPP ze dne 24. 03. 2011 
Stejnopis obdrží: Mini s t er s tvo  kul tury
odbor památkové péče
1. Národní památkový ústav, ústřední pracoviště; Maltézské náměstí i
11801 graha 1 -M a íá  Strana
2. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních GědwPraze; ©
3. Krajský úřad Středočeského kraje, odbor kultury a památkové péče;
4. Magistrát města Kladna, odbor výstavby -  oddělení památkové péče;
5. MgA. Tomáš Volráb, Vinařická 33, 273 09 Kladno 7;
6. Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně, Huťská 1375, 272 01 Kladno;
7. Palivový kombinát Ústí, státní podnik, středisko Kladenské doly, 273 06 Libušin;
8. vlastní.
¦
I  l
* ' l  -*
m m m
j á l  Ministerstvo kultury České republiky
Maltézské náměstí 1 telefon: 257 085 111
fax: 257 329 537
118 01 Praha 1 -  Malá Strana e-mail: posta@mkcr.cz
/fj- Í- b i l  V Praze dne 21. 03. 2011
Rozhodnutí nabylo právní m oci:.....................  Č.j.: MK 16213/2011 OPP
za správnost: /JJÍOW/lbh...........
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní památkové péče rozhodlo ve věci 
prohlášení těžního stroje ČKD a objektu strojoven bez č.p. na pozemku pare. č. 2383/14, k.ú. 
Libušin, v areálu dolu Schoeller (Nejedlý I.), obec Libušin, okres Kladno, Středočeský kraj, 
za kulturní památku.
Ministerstvo kultury v tomto řízení, jehož účastníkem podle § 27 odst. 1 písm. b) 
zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, je vlastník věci Palivový kombinát Ústí, 
státní podnik, se sídlem 400 76 Ústí nad Labem, podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona 
č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, n e p r o h l a š u j e  těžní stroj 
ČKD a objekt strojoven bez č.p. na pozemku pare. č. 2383/14, k.ú. Libušin, v areálu dolu 
Schoeller (Nejedlý I.), obec Libušin, okres Kladno, Středočeský kraj, za kulturní památku.
O d ů v o d n ě n í :
Charakteristika, popis:
Důl pojmenovaný podle člena správní rady Mirošov - Libušin - Svatoňovického 
těžařstva Gustava Schoellera, byl hlouben v letech 1899-1902 na katastru obce Libušin. 
Kruhový profil jámy vyzděný cihelným zdivém na tloušťku 60 cm o vnitřním průměru 5 m 
byl dohlouben na konečných 533,3 m k 31. 10. 1901. Po vybudování povrchových objektů 
byla pravidelná těžba zahájena 15. 2. 1902. Důl, lidově nazývaný Selerka, byl v roce 1946 
přejmenován na Důl Zdeněk Nejedlý, od roku 1951 pak Nejedlý I. V roce 1990 byl 
přejmenován na Důl Kladno v Libušině. Těžba jamou končí až po dohloubení nové sousední 
jámy Nejedlý III. v roce 1973. Po tomto roce slouží jáma už jen jako větrná. V roce 2002 byla 
na tomto dole ukončena těžba a obě jámy byly následně zasypány. Do současné doby se
4»
2
dochovaly původní provozní objekty dolu Schoeller jámy Nejedlý I., tj. jámová budova, 
kozlíková těžní věž typu Tomson-Bock (v roce 2001 prohlášeny za kulturní památky), 
elektrická centrála a strojovna těžních strojů o dvou těžních oddělení. Strojovny stojí v ose 
bývalého vjezdu do areálu. Jsou charakteristické dvojicí trojúhelníkových štítů s prolomeným 
kruhovým oknem a označeny byly jako strojovna I. a II. Interiér je členěn římsami a 
sdruženými pilastry. Štukovou výzdobu měla patrně i strojovna ě. II., která byla ale z většiny 
odstraněna. Strojovna č. I. východního oddělení byla vybavena dvoububnovým ležatým 
parním strojem Pražské akciové společnosti z roku 1905. Stroj měl ventilový rozvodný 
systém Radovanovič. V roce 1950 byl nahrazen těžním strojem Škoda 2B 4008 a v roce 1975 
byla jeho elektrická část přemístěna na jámu Antonín I. V současné době je prostor využíván 
jako dílna. Strojovna č II. západního těžního oddělení byla vybavena dvouválcovým těžním 
strojem firmy Breitfeld a Daněk z roku 1890. Stroj měl ventilový rozvod podvojnými 
vačkami s rezervaci a hydraulické řídidlo jízdy systému Iversen. V důsledku trhliny na 
bubnovém hřídeli byl původní těžní stroj v roce 1963 nahrazen stejnosměrným elektrickým 
těžním strojem Českomoravská Kolben Daněk. Od 90. let 20. století bylo zařízení 
provozováno jako jednočinné, sloužící k údržbě výdušné jámy, a to až do ukončení těžby.
Podnět na prohlášení těžního stroje ČKD a objektu strojoven v Libušině za kulturní 
památku, zaslal Ministerstvu kultury pan MgA. Tomáš Volráb, pobytem Vinařická 33, 273 09 
Kladno 7, dopisem ze dne 03. 03. 2010 s následujícím odůvodněním: „Jedná se o poslední 
těžní stroj své generace na Kladensku, navíc zachovaný na místě svého provozu. Musím 
zdůraznit, že v případě technických památek nemůže kvalitně existovat část stavební oddělená 
od části strojní. Památková ochrana těžní věže by se proto měla vztahovat k její bezprostřední 
součásti a tou je bezpochyby těžní stroj. V případě likvidace technologického zařízení by 
došlo k degradaci technického díla jako celku. “
Dopisem ze dne 11. 06. 2010 sč.j. NPÚ/321/2824/2010 se vyjádřil Národní 
památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze, který doporučil 
prohlášení souboru věcí za kulturní památku, protože „ budova strojoven s těžním strojem je 
objektem technologicky a provozně bezprostředně navazujícím na těžní věž a jámovou 
budovu. Budoucí zachování těžní věže jako izolovaného monumentu, vytrženého z funkčního 
spojení se strojovnou a těžním strojem, by představovalo velmi sporné řešení a domníváme se 
proto, že je  vhodné dodatečně rozšířit památkovou ochranu o budovu strojovny s elektrickým 
těžním strojem ČKD. “
Podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění 
pozdějších předpisů (dále též „zákon č. 20/1987 Sb.“), se k problematice prohlášení věci za 
kulturní památku dne 07. 07. 2010 sč.j. Výst. 2562/10/412-V/5 vyjádřil odbor výstavby 
Magistrátu města Kladna, který doporučil prohlášení věci za kulturní památku, protože 
„ budova strojoven s těžním strojem je  objektem technologicky a provozně bezprostředně 
navazujícím na těžní věž a jámovou budovu. “
Podle téhož ustanovení zákona č. 20/1987 Sb. se k problematice prohlášení souboru 
věcí za kulturní památku dne 08. 07. 2010 pod značkou 102680/2010/KUSK vyjádřil odbor 
kultury a památkové péče Krajského úřadu Středočeského kraje, který doporučil prohlášení 
věci za kulturní památku, protože „ rozšíření památkové ochrany v areálu dolu Schoeller má 
své opodstatnění v technologickém provázání již prohlášené těžní věže a jámové budovy 
s navrhovanou strojovnou a těžním strojem. “
3
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb. byl o podání návrhu písemně 
vyrozuměn vlastník věci navržené na prohlášení za kulturní památku a zároveň mu bylo 
v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, 
umožněno, aby se před vydáním rozhodnutí vyjádřil k podkladům, které Ministerstvo kultury 
v průběhu řízení shromáždilo (dopisem ze dne 19. 10. 2010). Vlastník věci Palivový kombinát 
Ústí, s.p., převzal vyrozumění o podání návrhu a výzvu k seznámení s podklady dne 25. 10. 
2010. Vlastník věci se ve stanovené lhůtě se spisem neseznámil.
Dopisem ze dne 04. 11. 2010 sč.j. PKÚ/6273/ŘP/7895/10 vlastník věci nesouhlasil 
s prohlášením za kulturní památku, protože „ Palivový kombinát Ústí, státní podnik (dále jen 
„PKÚ, s. p. “) má právo hospodařit s majetkem státu, a to s objektem bez čp/ev.č. na parcele 
p. č. 2383/14, stavba technické vybavenosti, zapsané na LVč. 1670 v k.ú. a obci Libušin (dále 
jen „ budova těžního stroje N 1“), a dále k movitému majetku - elektrickému těžnímu stroji 2B 
4009 umístěným ve výše uvedeném objektu (dále jen „elektrický těžní stroj 2B 4009“). Výše 
uvedené nemovité a movité věci se nachází v areálu dolu Scholler (Nejedlý I) cca 2 km 
západně od středu města Libušin ... Těžní budova N I  je dvoutraktový objekt, sloužící původně 
pro těžní stroje jámy N I. Objekt je zplna zasklepen, ve východní části byl v podzemním 
podlaží v minulosti vybudován kryt civilní obrany. Budova je  postavena z cihelného a 
opukového zdivá, obvodové stěny o síle 90 cm, střední příčka je ve spodní části silná 150 cm, 
střední část 120 cm a horní část 80 cm. Podlaha objektu je provedena z betonu, kde v západní 
části jsou umístěny základy těžních strojů a pomocného zařízení. Nad každým traktem je  
sedlová střecha, provedená z dřevěných krokví o rozměrech 15/16 cm, které jsou uloženy mezi 
ocelovými příhradovými vazníky, rozteč vazníků 3,32 m, rozteč dřevěných krokví 1,2 m. 
Krytina je  provedena z azbestocementových šablon. Klempířské práce jsou z pozinkovaného 
plechu. V každém traktu je  umístěna na konzolách jeřábová dráha vč. portálového jeřábu. 
Okna vč. dveří jsou dřevěná, omítky vnitřní štukové, vnější vápenné, různě opravované 
stříkaným břízolitem. Východní trakt objektu byl po odstranění těžního stroje přebudován na 
obrobnu mechanických dílen. V současné době je  v pronájmu firmy Kapamont. Západní trakt 
objektu je  osazen elektrickým těžním strojem 2B 4009. V současnosti objekt slouží jako 
skladovací prostory. Rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. 188/2000 ze dne 28. 11. 2001, 
kterým byla těžní věž a jámová budova jámy N I dolu Scholler (Nejedlý I) v k. ú. Libušin 
prohlášena za kulturní památku, obsahuje i vyjádření k historické hodnotě ostatních částí 
areálu (mj. i budovy těžního stroje N I) cit: „Jámová budova je jedinou zachovanou původní 
stavbou v areálu doba, ostatní budovy pocházejí vesměs ze 70. let 20. století, kdy byl celý 
závod rekonstruován “. PKÚ. s. p. má tak za to, že pokud by budova těžního stroje N I  měla 
skutečně historickou hodnotu, byla by za kulturní památku prohlášena již  v roce 2001. 
Doporučení Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště středních Cech 
v Praze č. j. NPÚ - 321/2824/2010 ze dne 1. 6. 2010 na rozšíření památkové péče o budovu 
těžního stroje N 1 a elektrický těžní stroj 2B 4009, podle návrhu pana Tomáše Voldrába, je tak 
v rozporu s uvedeným rozhodnutím MK. Obvodové zdivo je částečně poškozeno pod úžlabím 
střechy, kde došlo vlivem zatékání k devastaci obvodového zdivá a dělicí příčky. Vnější i 
vnitřní omítky jsou místně vlivem zatékání vody silně poškozeny, části dřevěné střešní 
konstrukce jsou vlivem vlhkosti poškozeny. Střešní krytina je  silně poškozena, neopravitelná, 
nutná kompletní výměna. Veškeré klempířské prvky vč. žlabů a svodů jsou silně zkorodovány, 
místně zcela chybí. Betonová podlaha východního traktu je ve vyhovujícím stavu. Podlaha 
západního traktuje částečně poškozena -  dlaždice jsou místně rozdrceny. Elektrický těžní stroj 
2B 4009je umístěn v západním traktu objektu a je mimo provoz od r. 2002. Pohonná jednotka 
těžního stroje -  soustrojí Ward -  Leonard je umístěna mimo objekt budovy těžních strojů N I  - 
v budově bývalých mechanických dílen. Technický stav odpovídá době, po kterou je stroj zcela 
bez údržby. Oproti poslednímu provoznímu stavu chybí část elektroinstalace motoru těžního
v
v
4
stroje a dynama soustrojí W -  L. Těžní stroj má na západním bubnu naloženo těžní lano v 
průměru 28 mm. Magistrát města Kladna odbor výstavby -  oddělení stavebně právní vydal 
dne 14. 4. 2010 spis. zn. Výst./862/10 Syr č.j. OV/862/10 -  2 rozhodnutí, kterým nařídil 
odstranění stavby, mimo jiné i „ budovy těžního stroje N 1“, která je  v katastru nemovitostí 
zapsána jako budova bez čp/ev způsobu využití stavba technické vybavenosti na st. p. č. 
2383/14 zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. Libušin. Rozhodnutí nabylo právní moci a stalo se 
vykonatelným 5. 5. 2010. PKÚ, s. p. je tak povinen stavbu odstranit způsobem uvedeným v 
rozhodnutí, a to do dvou let od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. PKU, s. p. zastává 
názor, že pokud nebude rozhodnutí o odstranění stavby pravomocně zrušeno, není povinen od 
doručení vyrozumění podle § 3 odst. 2) ZoSPP, upustit od odstraňování stavby způsobem 
uvedeným v rozhodnutí. Podle § 43 odst. 1) písm. a) ZoSPP platí, že práva a povinnosti 
stanovené tímto zákonem vlastníku kulturní památky má, je-li kulturní památka státním 
majetkem, státní organizace, která má kulturní památku ve správě nebo jiná organizace než 
státní, které byla kulturní památka odevzdána do trvalého užívání. Z technického stavu stavby 
vyplývá, že pro zabránění další samovolné devastace objektu jsou nutné provést minimálně 
tyto práce: oprava části obvodového zdivá a příčky; oprava omítek; oprava konstrukce 
střechy; výměna střešní krytiny; oprava oken a dveří; výměna oplechování, žlabů a svodů; 
oprava podlahy západního traktu. Odhad nákladů na výše uvedené práce činí minimálně 2 
mil. Kč. V souvislosti s tím, PKU, s, p. zdůrazňuje, že rozhodujícím předmětem jeho činnosti 
je zahlazování následků hornické činnosti a likvidace souvisejících ekologických škod. 
Výhradně na tyto činnosti jsou mu ze státního rozpočtu poskytovány přísně účelově vázané 
peněžní prostředky, které nemůže použít na opravu výše uvedených věcí, neboť by se dopustil 
porušení rozpočtové kázně s důsledky z toho vyplývajícími. PKU, s. p, dále sděluje, že po 
provedení demolic dále nevyužitelných jednoúčelových staveb dlouhodobě připravuje 
odprodej areálu dolu Scholler (Nejedlý I). Lze důvodně očekávat, že prohlášení výše 
uvedených věcí za kulturní památku a povinnosti s tím související výrazně sníží prodejnost 
areálu, respektive jeho cenu. S ohledem na shora uvedené, Palivový kombinát Ústí, státní 
podnik Ministerstvu kultury ČR navrhuje, aby „budova těžního stroje N l" a „elektrický těžní 
strojí 2B 4009 nebyly prohlášeny za kulturní památku ... uzavřeli jsme s ohledem na existenci 
pravomocného a vykonatelného rozhodnutí na odstranění stavby z dubna letošního roku na 
základě výsledku provedeného řízení podle zákona o veřejných zakázkách příslušnou smlouvu 
o dílo na odstranění některých staveb v areálu Dolu Schoeller mj. i budovy těžního stroje N I  
s elektrickým těžním strojem 2 B 4009 s lhůtou provedení díla do konce 30. 11. 2010, a 
sdělujeme Vám, že demolice v areálu již probíhají. V návaznosti na doručení Vašeho sdělení 
č. j. MK 26973/2010 OPP ze dne 19. 10. 2010považuji za důležité Vám sdělit, že dne 27. 10. 
2010 byl Palivový kombinát Ústí, s. p. požádán občanským sdružením Klub přátel hornických 
tradic - Kladno o. s. se sídlem Hornický skanzen, důl Mayrau č. p. 56, PSČ 273 07, Vinaříce u 
Kladna, jehož členem výboru je  mj. i autor podnětu MgA. Tomáš Volráb, o darování 
některých věcí movitých z právě probíhajících demolic v areálu dolu Schoeller do expozic 
Hornického skanzenu Mayrau, zejména těžního stroje CKD na jámě N I., dále pak jednoho 
kusu lanovnice z těžní věže N 3, neonových kladívek na vrcholu těžní věže NIII, úvazků klecí, 
popř. celé klece s úvazkem a částí těžního lana na N lil., výklopníku na důlní vozy (v patře 
šachetní budovy NIII), zařízení na čištění vozů, kolejnic (v patrech šachetní budovy NIII.) a 
důlních vozů. Této žádosti PKÚ, s. p. vyhověl a požadované věci movité jsou s ohledem na 
průběh demolic postupně připravovány k předání občanskému sdružení. Vzhledem k 
probíhajícím demolicím objektů v areálu Dolu Schoeller i s přihlédnutím k tomu, že PKÚ, s. 
p. vyhověl žádosti občanského sdružení Klub přátel hornických tradic Kladno o. s. o předání 
těžního stroje ČKD na jámě N 1. a některých dalších věcí movitých zprávě likvidovaného dolu 
do expozic Hornického skanzenu Mayrau, opětovně navrhuji Ministerstvu kultury CR, aby
%
5
„budova těžního stroje N 1“ a „elektrický těžní stroj 2B 4009“ za kulturní památku 
prohlášeny nebyly. “
K výše uvedenému Ministerstvo kultury sděluje, že předmětem tohoto správního 
řízení je především posuzování památkových hodnot věci dle ustanovení § 2 zákona č. 
20/1987 Sb. a nikoli snad případné podnikatelské záměry vlastníka.
V návaznosti na vyjádření vlastníka věci, Ministerstva kultury konstatuje, že došlo ke 
dni 23. 12. 2010 k bezúplatnému převodu majetku Palivového kombinátu Ústí, s.p. na Klub 
přátel hornických tradic, a to konkrétně: 2 ks poloviny lanovnice těžní věže N III; neonová 
kladívka z vrcholů těžní věže N III; úvazek těžní klece s částí těžního lana; část výklopníku 
důlních vozů a důlní vůz.“
Ministerstvo kultury dále zjistilo, že rozhodnutím ze dne 28. 11. 2001 s č.j. 1188/2000 
(nabylo právní moci dne 05. 12. 2001) byla prohlášena těžní věž a jámová budova jámy N I 
dolu Schoeller / Nejedlý v Libušině, kdy bylo odbornou organizací Ministerstva kultury, tj. 
Památkovým ústavem v Ostravě konstatováno, že se jedná o „jeden z původních objektů dolu, 
hloubeného v letech 1899-1902, doložený katastrální mapou z r. 1903. Jedná těžní věž typu 
Thompson-Bock v kladenském kamenouhelném revíru. “ V průběhu řízení vyjádřil Státní 
památkový ústav středních Čech v Praze názor, že by perspektivně mohl zpracovat návrh na 
prohlášení objektu elektrárny dolu Schoeller za kulturní památku, k čemuž ovšem nedošlo. 
Ministerstvo kultury tak má za to, že Památkový ústav vyhodnotil těžní věž s jámovou 
budovou jako nej hodnotnější a nej cennější část areálu a pokládal tedy tento rozsah kulturní 
památky za dostatečný. Těžní stroj ČKD a objekt strojoven nebyl ani předmětem tehdejšího 
návrhu na prohlášení věci za kulturní památku, a to návrh posuzoval komplexně areály velké 
části kamenouhelných dolů v kladenském revíru. Ministerstvo kultury tedy nebude rozšiřovat 
památkovou ochranu v areálu dolu Schoeller.
Na základě výše uvedených důkazů dospělo Ministerstvo kultury k tomuto závěru: 
Důl pojmenovaný po členovi správní rady Mirošov -  Libušin -  Svatoňovického těžařstva 
Gustavu Schoellerovi, byl hlouben vletech 1899-1902. V roce 2002 byly na tomto dole 
ukončena těžba. Objekt strojoven (strojovna I. a II.) byl vybudován na přelomu 19. a 20. 
století s použitím zjednodušených výzdobných prvků z repertoáru pozdního klasicismu. 
Strojovny byly situovány v ose bývalého vjezdu do důlního areálu. Architektonická hodnota 
objektu byla značně degradována některými stavebními úpravami ze 2. poloviny 20. století, 
např. odstranění štukové výzdoby, část oken byla rozšířena a přezděna apod. Nyní se objekt 
navíc nachází ve špatném stavebně-technickém stavu, objekt má např. citelně poškozenou 
střešní krytinu a zatéká do něho, což způsobuje poškození nejen vnějších a vnitřních omítek, 
ale již i samotného obvodového zdivá. Původní parní těžní stroj z konce 19. století firmy 
Breitfeld&Daněk byl v roce 1963 nahrazen elektrickým bubnovým těžním strojem 
Českomoravská Kolben Daněk. Tento novodobý stroj ze 2. poloviny 20. století představoval 
ve své době zcela typové řešení, od roku 2002 je mimo provoz. Stroj trpí nejen dlouhodobou 
absencí běžné údržby, ale i vandalismem (nachází se v opouštěném a demolovaném areálu), 
chybí např. část elektroinstalace motoru a dynama soustrojí Ward-Leonard. Jedná se o 
zajímavé, nikoli však výjimečné (unikátní) zařízení. Vzhledem k postupující (nicméně 
plánované) demolici areálu se do současnosti zachovaly pouze některé zbylé objekty, které již 
prakticky neodkazují na původní těžní areál, protože postrádají své cenné historické, funkční, 
technologické, urbanistické, případně i estetické vazby, kterými tento prostor v minulosti 
disponoval. Ministerstvo kultury je nuceno konstatovat, že památkově nej hodnotnější část 
areálu dolu Schoeller v Libušině již byla prohlášena za kulturní památku v roce 2001 a 
zbývající historicko-technické hodnoty areálu nepostačují k prohlášení věci za kulturní 
památku. Ministerstvo kultury po předložení veškerých důkazů a fotodokumentace
1
*
6
neshledalo dostačující důvody k prohlášení věci za kulturní památku dle § 2 odst. 1 písm. a) 
zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
P o u č e n í :
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, v platném znění, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta pro 
podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující po 
dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 správního 
řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se uloží 
v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve lhůtě 
10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele poštovních 
služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 správního řádu za 
doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě lhůta pro podání 
rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 zákona č. 300/2008 
Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který rovněž stanoví 
přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. Nepřihlásí-li se adresát 
do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové 
schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty. O rozkladu 
proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává u Ministerstva kultury 
na výše uvedenou adresu.
L
Mgr. Petra Ulbrichová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
y ^ i e r s T u X* o \
\|WJJ
¦t
»
7
Příloha č. 1: Těžní stroj ČKD a objekt strojoven bez č.p. na pozemku pare. č. 2383/14, 
k.ú. Libušin, v areálu dolu Schoeller (Nejedlý I.), obec Libušin, okres Kladno, 
Středočeský kraj, kopie katastrální mapy s vyznačením umístění věci; nedílná součást 
tohoto rozhodnutí
K
%
ti
Příloha č. 2: Těžní stroj ČKD a objekt strojoven bez č.p. na pozemku pare. č. 2383/14, 
k.ú. Libušin, v areálu dolu Schoeller (Nejedlý I.), obec Libušin, okres Kladno, 
Středočeský kraj, fotodokumentace věci obr. č. 1-2; nedílná součást tohoto rozhodnutí
Obr. č. 1
, - * - v
Í ••»——T"- -- ^  I i* J ^Yj I 1 „ ,-il
-«¦.''•* BS .'¦pK^Sj^SXsB ¦ |f | i T’‘1ÍW I K S Y  I
Obr.č. 2

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o neprohlášení za KP

Jméno souboru:

G0121731.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Vacková Renata

Popis dokumentu:

Libušín, uhelný důl hlubinný Schoeller/Nejedlý, z toho jen: těžní věž, jámová budova N I. Rozhodnutí o neprohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

8173732 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

1960-2015 (neověřeno)

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 34076723

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000450335_0004
Název	strojovna s těžním strojem
Číslo ÚSKP	51210/2-4445
ID právního stavu	450335 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 450335

Bližší specifikace:

Název	těžní věž a jámová budova jámy N I uhelného dolu SCHOELLER NEJEDLÝ
Číslo ÚSKP	51210/2-4445
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 346166

Název objektu: strojovna

Část obce: Libušín

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Libušín

Obec: Libušín

ORP: Kladno

Okres: Kladno

strojovna s těžním strojem (prvek 34076723)

Přír. bod: 85851

Název objektu: jámová budova

Část obce: Libušín

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Libušín

Obec: Libušín

ORP: Kladno

Okres: Kladno

těžní věž a jámová budova jámy… (právní stav 450335)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 45478

Název lokality: Schöllerův Důl

Reálný typ: víska

Kat. území: Libušín

Obec: Libušín

ORP: Kladno

Okres: Kladno

Kraj: Středočeský kraj

	těžní věž a jámová budova jámy… (právní stav 450335)
	strojovna s těžním strojem (prvek 34076723)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 372

Název hist. regionu: Kladno

	těžní věž a jámová budova jámy… (právní stav 450335)
	strojovna s těžním strojem (prvek 34076723)

Ke stažení Náhled Poslat žádost