Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7

Textový obsah:

-- tlllllPji ..
wmmm Národní památkový ustav
úst řední  pracovi št ě 
Valdštejnské nám. 3/162, Praha 1
Došlo 2 5 - 02 -  2011
MUDr. Jiří Besser . — .
ministr kultury Čj.................*’y . y . ................. .............
Příiohy:........................Odd:........ . . . . . . .  Y . . . . . .
--------------------------------- ----- -  ..........- .....  ^
V Praze dne 25, února 2011 
Č.j.: MK 9935/2011 OLP 
Vyřizuje: JUDr. P. Strupek
R o z h o d n u t í
Podle ustanovení § 152 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále též 
„správní řád“), jsem na základě rozkladu ze dne 23. 8. 2008, který podala Zdena Proksová, 
nar. 20. 12. 1946, bytem Šmeralova 787, 664 34 Kuřím (dále též „podatel rozkladu“ nebo 
„vlastník“), přezkoumal rozhodnutí Ministerstva kultury č.j. 14653/2007 ze dne 4. 8. 2008 
(dále též „napadené rozhodnutí“), kterým se prohlašuje za kulturní památku podle ustanovení 
§ 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších 
předpisů (dále též „zákon č. 20/1987 Sb.“) dělnický dům č.p. 226, s pozemkem pare. č. 238, 
k. ú. Blansko, obec Blansko, okres Blansko, Jihomoravský kraj (dále též „objekt“). Ve smyslu 
§ 27 odst. 1 písm. b) správního řádu je účastníkem řízení podatel rozkladu, který je 
vlastníkem objektu. Podle ustanovení § 152 odst. 5 písm. b), § 152 odst. 4 a § 90 odst. 5 
správního řádu jsem na základě návrhu rozkladové komise, ustavené podle § 152 odst. 3 
správního řádu, rozhodl
n á s l e d o v n ě :
rozklad se  z a m í t á
a napadené rozhodnutí Ministerstva kultury 
č.j. 14653/2007 ze dne 4. 8. 2008 
se  p o t v r z u j e .
O d ů v o d n ě n í :
Rozkladem podaným v zákonné lhůtě se podatel rozkladu domáhá zrušení rozhodnutí 
Ministerstva kultury kultury č.j. 14653/2007 ze dne 4. 8. 2008, neboť nesouhlasí 
s prohlášením objektu za kulturní památku.
4
1
Ze správního spisu byly zjištěny následující podstatné skutečnosti:
Ministerstvo kultury na základě podnětu č.j. NPÚ-371/13709/2007/01 ze dne 7. 11. 
2007, který podal Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně (dále též 
„NPÚ“), zahájilo řízení o prohlášení objektu za kulturní památku. NPU ve svém podání 
zejména uvedl následující: „Výše uvedený navržený dům představuje unikátně dochované 
obydlí dělnické rodiny z 19. století s původní dispozicí a s řadou cenných autentických 
stavebních prvků. Domek byl součástí dělnické kolonie typické pro Blanensko založené 
kolem roku 1830.“
Následně si Ministerstvo kultury v souladu s ustanovením § 3 zákona č. 20/1987 Sb., 
vyžádalo dne 18. 3. 2008 vyjádření příslušné obce s rozšířenou působností a příslušného 
krajského úřadu. Rovněž písemně vyrozumělo vlastníka objektu o podání podnětu NPU a 
bylo mu umožněno se k podnětu vyjádřit. Vlastník objektu se vyjádřil podáním ze dne 20. 4. 
2008 takto: „S Vaším úmyslem nesouhlasíme. Náš cíl je jiný. Pro nás je to stavební parcela 
ve středu města. Hodláme dům přestavět a tak zajistit bydlení našim dětem.“
Z vyjádření příslušné obce s rozšířenou působností, Městského úřadu Blansko, ze dne 
30. 4. 2008, č.j. SMBK 18678/2008/Ma, vyplývá, že prohlášení předmětného objektu za 
kulturní památku doporučuje s následujícím odůvodněním: „...Prohlášení dělnického domu s 
pozemkem za kulturní památku dle návrhu Národního památkového ústavu, územního 
odborného pracoviště v Brně, náměstí Svobody 8, 601 54, je z hlediska památkové péče 
žádoucí zejména v návaznosti na to, že se jedná o poslední autenticky dochovaný dělnický 
domek ze 2. poloviny 19. století na území města. Je to vcelku zachovaný dům na rohu ulice 
Žižkova, Bartošova, jaké byly původně postavené v těchto ulicích. Z důvodu, že ostatní domy 
tohoto typu jsou již nějak přestavované a upravované, je naším zájmem dům opravit 
a zachovat. Vzhledem k tomu, že však v minulosti shodou okolností nedošlo k zápisu 
dělnického domku do Ústředního seznamu kulturních památek ČR, nyní i s ohledem na 
hrozící demolici by bylo zachování této památky významné i z hlediska vytváření kladného 
vztahu veřejnosti, zvláště mládeže, ke kulturním památkám a jejich ochraně. Důležitým 
článkem oprav pro zachování autenticity stavby je použití tradičních stavebních materiálů 
a technologií. Městský úřad Blansko, odbor stavebního úřadu, oddělení územního plánování 
a regionálního rozvoje, doporučuje výše uvedený dělnický domek ě. p. 226, s pozemkem 
pare. ě. 238, k. ú. Blansko, obec Blansko, okres Blansko, Jihomoravský kraj prohlásit za 
kulturní památku.“
Z vyjádření příslušného Krajského úřadu Jihomoravského kraje, ze dne 6. 5. 2008, 
č. j. JMK 49334/2008, vyplývá, že k prohlášení předmětného objektu za kulturní památku 
nezaujal jednoznačné stanovisko: „Řešený dům je typickým příkladem drobné stavby v 
dělnických koloniích vznikajících vlivem rozvoje průmyslu v první třetině 19. století. Jedná 
se o přízemní objekt se sedlovou střechou pod níž jsou soustředěny všechny obytné prostory. 
Stavba si doposud uchovává harmonii stavby s velkým množstvím unikátně zachovaných 
jednotlivých stavebních prvků jak v interiéru, tak i exteriéru (okenní a dveřní výplně, dřevěné 
trámové stropy, dřevěné podlahy, apod.). Nemovitost není dlouhodobě obydlená a vykazuje 
známky mírné degradace z důvodu absence pravidelné údržby (zavlhání stavby, drobné 
poškození stropu). Posouzením získaných poznatků dospěl Krajský úřad, odbor kultury 
a památkové péče k závěru, že se jedná o poslední výjimečně intaktně zachované obydlí, které 
je příkladem dělnického bydlení 19. století. Dovolujeme si upozornit na skutečnost, 
že se vlastník objektu neztotožňuje s úmyslem zařadit dům mezi památkově chráněné stavby, 
z důvodu dlouhodobého záměru jeho přebudování pro potřeby současného bydlení.
2
Dopisem ze dne 19. 5. 2008, č. j. 14653/2007, bylo vlastníkovi sděleno, že v řízení 
o prohlášení objektu dělnického domu č. p. 226, s pozemkem pare. ě. 238, k. ú. Blansko, obec 
Blansko, okres Blansko, Jihomoravský kraj, za kulturní památku, byly shromážděny 
dostatečné podklady k rozhodnutí. Dle § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, 
v platném znění, mu tímto bylo umožněno, aby se před vydáním rozhodnutí vyjádřil 
k uvedeným podkladům i ke způsobu jejich zjištění, případně navrhl jejich doplnění. Vlastník 
tohoto svého práva ve stanovené lhůtě využil a k seznámení s podklady se dostavil dne 14. 7. 
2008, v 10,45 hod., a to do budovy úřadu Ministerstva kultury - Nostický palác. Účastník 
řízení, paní Zdena Prosková, narozená 20. 12. 1946 (č. OP 106607408), bytem Šmeralova 
787, 664 34 Kuřím, jednala ve věci řízení o prohlášení dělnického domu č. p. 226, 
s pozemkem pare. č. 238, k. ú. Blansko, obec Blansko, okres Blansko, Jihomoravský kraj, za 
kulturní památku ě.j. 14653/2007. Ktomu uvádí: „Byly prostudovány spisové materiály 
a účastník nadále nesouhlasí s prohlášením za kulturní památku. “ Účastníkovi byly předány 
v kopiích následující materiály: návrh NPÚ, územního odb. pracoviště v Brně, na prohlášení 
věci za nemovitou kulturní památku; stanovisko městského úřadu Blansko; stanovisko 
krajského úřadu Jihomoravského kraje; výpis s katastru nemovitostí.
Ministerstvo kultury následně na základě vyhodnocení shromážděných podkladů 
shledalo dostatečné důvody k prohlášení souboru za kulturní památku a proto jej rozkladem 
napadeným rozhodnutím Ministerstva kultury ě.j. 14653/2007 ze dne 4. 8. 2008 prohlásilo za 
kulturní památku s tím, že splňuje podmínky ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 
20/1987 Sb. pro prohlášení věci za kulturní památku. Tento závěr Ministerstvo kultury 
odůvodnilo v napadeném rozhodnutí takto:
„...v případě dělnického domu č. p. 226, s pozemkem pare. č. 238, k. ú. Blansko, obec 
Blansko, okres Blansko, Jihomoravský kraj se jedná o nesporně kvalitní dílo představující 
unikátně dochované obydlí dělnické rodiny z 19. století s původní dispozicí a s řadou cenných 
autentických stavebních prvků. Domek byl pravděpodobně součástí dělnické kolonie, typické 
pro Blanensko, založené kolem roku 1830. Obdobné stavby, vznikající v okolí řady 
průmyslových oblastí pod tlakem rozvoje průmyslu, bývají v současné době již značně 
přestavěné, a to často nejen co se stavebních prvků a detailů týká, ale také hmotově 
a dispozičně. O to více je na předmětné věci potřeba ocenit právě nebývalé dochovaný stupeň 
autenticity architektury samotné i jednotlivých stavebních prvků exteriérových a 
interiérových (dveřní výplně, okna, trámové stropy, dřevěné podlahy aj.). Je pouze ke škodě 
věci, že stavba není dlouhodobě obývána a slouží v podstatě pouze jako skladiště. Nalezení 
smysluplného využití objektu by mělo být prioritou nejen majitele a příslušné obce, ale všech 
zainteresovaných složek památkové péče. Svým umístěním, charakterem a historickou 
podstatou splňuje zmiňovaná věc podmínky ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona 
č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, pro prohlášení věci za 
kulturní památku.“
Rozhodnutí Ministerstva kultury č.j. 14653/2007 ze dne 4. 8. 2008 bylo vlastníkovi 
objektu doručeno dne 12. 8. 2010. Rozkladem ze dne 23. 8. 2008, podaným v zákonné 
lhůtě se vlastník objektu domáhá zrušení napadeného rozhodnutí. Rozklad je odůvodněn 
následovně:
„Žádáme o přehodnocení Vašeho rozhodnutí a o jeho zrušení. Myslíme si, že bylo 
unáhlené a nesprávné. Že jen letmý pohled, bez odborného posouzení o stavu objektu a 
statiky domu je málo k tak závažnému rozhodnutí. A jak můžete pozemek vyhlásit za kult.
3
památku - to už nechápeme vůbec! V příloze zasíláme naše odůvodnění včetně 25ks fotografií 
o stavu objektu. Odůvodnění rozkladu:
Morální důvody: Až dosud jsme si mysleli, že žijeme v demokratickém státě, kde 
každý člověk má právo na vlastní majetek a rozhodovat o něm. Očividně jsme se mýlili. Teď 
už víme, že se dá jednat o nás bez nás. Cítíme to jako podraz, že pracovníci Měst. úřadu v 
Blansku a Krajského památk. úřadu v Brně nás obešli a že vaše Ministerstvo kultury to 
utvrdilo. Neměli jsme tušení, že probíhá jednání o vyhlášení našeho domku za kulturní 
památku, dokud jste nám to v dubnu letošního roku (2010) neoznámili. Mrzí nás, že naše 
odvolání z 20.4.2008 a návštěva Ministerstva kultury v Praze 14. 7. 2008 se minula účinkem. 
Na požádání nám Mgr. Ilja Kocian předal kopie spisových materiálů a obeznámil nás se 
situací. Až tam jsme se dozvěděli, kdo to všechno zosnoval.
Reakce k vyjádření Měst. úřadu v Blansku a Kraj. úřadu Jihomor. kraje, odboru 
kultury a pam. péče v Brně. V loňském roce jsme měli jednání na Měst. úřadě v Blansku. 
Dozvěděli jsme se, že by chtěli z našeho domku udělat muzeum (o kulturní památce se 
nemluvilo). Sdělili jsme jim naše stanovisko. Náš úmysl je dům zbourat, protože je starý a 
neopravitelný a postavit nový. Chceme tak vyřešit bydlení našich dětí (žijeme tři rodiny v 
jednom domku). Ještě jsme navrhli, že bychom byli ochotni uvažovat o výměně našeho 
domku za jiný domek se zahradou + doplatek v Blansku. Město se už neozvalo a nedalo nám 
žádný akceptovatelný návrh. Tak jsme považovali naše jednání za uzavřené. Krajský pam. 
úřad nás obešel úplně, tak nevíme jak a kde získal zdroj svých informací. Není pravda, že náš 
dům slouží jako skladiště, že není udržován a dlouhodobě obýván. Po smrti rodičů trvale 
obýval dům bratr (zemřel v r. 2005) a spolu s druhým bratrem se starali o údržbu i zahradu. 
Nyní využíváme dům k rekreaci jako chalupu. Děti i sourozenci 5 rodinami tam jezdí na 
dovolenou — máme tam televizi i bazén. O zahradu i dům pečuje bratr Jiří, pěstuje tam ovoce 
a zeleninu, chová včely (foto č. 1,2,3). Je tam denně, v létě tam i přespává. Využila toho paní 
z Kraj. památk. úřadu a požádala ho o vpuštění. Nafotila tam fotografie, které poslala na vaše 
ministerstvo. Fotky jsou účelově nafoceny, protože zachycují jen hezké detaily.
Formální důvody: Kdyby nás Krajský pam. úřad v Brně neobešel a spojil se s námi, 
poskytli bychom mu informace o skutečném stavu objektu.
1) Dům není v původním stavu. Rodiče ho upravovali a provedli tyto stavební změny: 
Síň předělali na kuchyňku. Původní široký komín byl zbořen a postaven nový. Vchod do 
sklepa byl zazděn (foto ě. 4) a udělán nový v podlaze síně krytý poklopem. Na konci síně byla 
postavena nová zeď (foto č. 5) za ní vznikla malá místnost s dřevěným schodištěm na půdu. 
Byla vyměněna střešní krytina. Před vstupem do domu bylo uděláno betonové schodiště (3 
schody — foto č. 6) kryté stříškou podpíranou dřevěnými hranolky.
2) Dům je značně přestárlý a zchátralý (80% dle odhadce) a nelze opravit. Je narušena 
statika domu. Dům je postaven z nepálených cihel. Cihly se vlivem stáří a podmáčení 
rozpadají, opadává omítka (až pod okna) a hnije podlaha (foto ě. 7, 8, 9, 10). Stavba sedá. 
Kolem ukotvení trámů jsou nebezpečné praskliny (foto č. 11, 12), což ovlivňuje otvírání 
oken. Jde otevřít jen jedno, kterým denně větráme. Okna jsou velmi zchátralá. Dřevěné stropy 
jsou též ve velmi špatném stavu. Trámy jsou podélně rozpraskané a spolu i s deskami prolezlé 
červotočem (foto ě. 13). Jeden trám je prasklý příčně, strop se začal prohýbat a hrozilo 
propadnutí. Museli jsme ho zabezpečit a podepřít vzpěrou (foto ě. 14, 15, 16). Přesto tudy 
propadává smetí z půdy. Nejvíc narušuje statiku jižní roh domu — hrozí spadnutí. Pukliny 
nad a pod oknem, jak v jižní zdi (foto ě. 17, 18, 19, 20), tak ve štítové jihozápadní zdi (foto č.
4
21, 22, 23) jsou skrze celou stěnu. Tato štítová zeď má hluboké výdroly i v základech (foto č. 
24, 25). Závad je podstatně více, zmínili jsme se jen o některých.
Závěrem bych chtěla znovu připomenout, že s Vaším rozhodnutím — vyhlášením 
našeho domu (též pozemku) za kulturní památku nesouhlasíme a žádáme o jeho zrušení. Náš 
C11 Je jiný. Potřebujeme řešit bytovou otázku našich dětí, proto je to pro nás lukrativní 
stavební parcela ve středu města. Doufám, že vše přezkoumáte a rozhodnete v náš prospěch.“
Dne 29. 11. 2010 odbor památkové péče Ministerstva kultury postoupil uvedený 
rozklad ze dne 23. 8. 2008 spolu s příslušným správním spisem k projednání rozkladové 
komisi.
V souladu s § 152 správního řádu bylo přezkoumáno rozkladem napadené rozhodnutí 
Ministerstva kultury jakož i řízení, které rozhodnutí předcházelo, a to zejména s přihlédnutím 
k námitkám v rozkladu uvedeným.
Shledal jsem, že rozkladem napadené rozhodnutí Ministerstva kultury bylo vydáno v 
souladu se zákonem č. 20/1987 Sb. a správním řádem. Současně jsem dospěl k závěru, že ani 
námitkami uvedenými v rozkladu nebylo vyvráceno, že Ministerstvo kultury v souladu s § 3 
správního řádu v potřebném rozsahu zjistilo skutkový stav a shromáždilo všechny nezbytné 
podklady pro rozhodnutí a že na základě řádného vyhodnocení těchto podkladů pak správně 
dospělo k závěru, který v rozhodnutí dostatečně odůvodnilo, že předmětný objekt 
vykazuje dostatečné památkové hodnoty dle § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., 
jejichž naplněním je podmíněno prohlášení věci za kulturní památku, neboť jde o unikátně 
dochované obydlí dělnické rodiny z 19. století s původní dispozicí a s řadou cenných 
autentických stavebních prvků. Domek byl součástí dělnické kolonie, typické pro Blanensko, 
založené kolem roku 1830. Obdobné stavby, vznikající v okolí řady průmyslových oblastí pod 
tlakem rozvoje průmyslu, bývají v současné době již značně přestavěné, a to často nejen co se 
stavebních prvků a detailů týká, ale také hmotově a dispozičně tak, aby odpovídaly 
současným nárokům na kvalitu bydlení. O to více je v tomto případě cenný dochovaný stupeň 
autenticity architektury samotné i jednotlivých stavebních prvků exteriérových a 
interiérových (dveřní výplně, okna, trámové stropy, dřevěné podlahy aj.). Neshledal jsem 
však žádné relevantní důvody pro změnu nebo zrušení napadeného rozhodnutí. Proto mi 
nezbylo než rozklad zamítnout a napadené rozhodnutí potvrdit.
K námitkám uplatněným v rozkladu uvádím následující:
Ohledně námitek rozkladu týkajících se neuspokojivého stavebně-technického stavu 
objektu, uvádím, že předmětem tohoto řízení je zkoumání a vyhodnocování té skutečnosti, 
zda objekt v dostatečné míře vykazuje či nevykazuje znaky kulturní památky dle § 2 odst. 1 
zákona č. 20/1987 Sb. a proto je rozhodující, že navzdory špatnému technickému stavu objekt 
uvedené znaky vykazuje a proto je jeho prohlášení za kulturní památku důvodné. V této 
souvislosti je podstatné, že objekt není v natolik kritickém stavu, aby jej nebylo možno 
rekonstruovat, byť předpokládaná výše nákladů na rekonstrukci bude nemalá. Ačkoliv není 
demolice objektu nevyhnutelná, nelze na druhou stranu popřít, že dispozice a stavební stav 
objektu (dělnického domku z 1. pol. 19. stol.) již neodpovídá standardu bydlení v 21. stol., 
přičemž stavebně-technický stav objektu je neuspokojivý (viz fotodokumentace v příloze 
rozkladu). Je proto zřejmé, že hlediska zájmů vlastníka je výhodnějším řešením stávající 
objekt odstranit a na jeho místě postavit nový dům. V tomto smyslu vlastník opakovaně ve 
svých vyjádřeních i v rozkladu zdůrazňuje, že především potřebuje řešit bytovou otázku
5
svých dětí, což stávající objekt neumožňuje. S ohledem na tuto situaci by proto mohl být 
řešením pro záchranu objektu jeho výkup (včetně pozemku) městem Blansko, např. za účelem 
vybudování muzejní expozice v objektu, který je jedním z posledních dochovaných dokladů 
bývalé dělnické kolonie z 1. pol. 19 stol. v Blansku.
K další námitce rozkladu uvádím, že napadené rozhodnutí Ministerstva kultury nelze 
považovat za unáhlené nebo svévolné, neboť Ministerstvo kultury si pro své rozhodnutí v 
dané věci vyžádalo v souladu s § 3 zákona č. 20/1987 Sb. všechny potřebné podklady, a to 
jak vyjádření územně příslušné odborné organizace státní památkové péče, kterou je Národní 
památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně, tak i obou výkonných orgánů státní 
památkové péče, tedy Městského úřadu Blansko a Krajského úřadu Jihomoravského kraje.
Učinilo tedy všechny zákonem požadované úkony. Národní památkový ústav, územní 
odborné pracoviště v Brně prohlášení předmětného domu za kulturní památku doporučil, 
rovněž vyjádřil své souhlasné stanovisko i Městský úřad Blansko. Rovněž Krajský úřad 
Jihomoravského kraje konstatoval památkové hodnoty objektu a jeho prohlášení za kulturní 
památku nepodpořil explicitně jen s ohledem na projevený nesouhlas vlastníka s prohlášením 
objektu za kulturní památku. Lze tedy uzavřít, že jak odborná, tak i výkonná složka státní 
památkové péče shledaly zásadní důvody pro prohlášení objektu za kulturní památku.
Ohledně námitky, že v rámci předchozí rekonstrukce byl změněn charakter stavby 
v takovém rozsahu, že v současné době již nelze hovořit o zachování původních prvků, 
uvádím, že Ministerstvo kultury prohlásilo předmětný objekt za kulturní památku zejména pro 
jeho dochovanou hmotu a dispoziční i proporční řešení, dále pak pro jeho význam coby 
vynikající ukázky sociální architektury nejen pro oblast daného regionu, a i v širším 
celomoravském kontextu, ale také pro stále existující autentické interiérové i exteriérové 
prvky a detaily. Je nutno uznat, že interiér i exteriér objektu nese známky dílčích novodobých 
úprav, v důsledku nichž některé původní prvky zanikly nebo byly změněny. Přesto se však 
v rámci objektu dochovala řada původních architektonických, truhlářských i jiných prvků, 
které v celkovém kontextu dostačují pro prohlášení objektu za kulturní památku.
V případě, že se výkup objektu a pozemku pro účely muzea (či jiné obdobné řešení) 
nezdaří, pak další existence objektu (tj. přinejmenším zachování jeho základní hmoty a 
urbanistického významu) bude záviset zejména na citlivém a vstřícném postupu orgánů státní 
památkové péče dle § 10 a § 14 zákona č. 20/1987 Sb. vůči dosavadnímu vlastníkovi objektu.
Bude tedy nutno v zájmu zachování existence objektu dospět ke kompromisní podobě 
projektu rekonstrukce objektu ve smyslu § 14 zákona ě. 20/1987 Sb., která bude pokud 
možno co nejlépe vyhovovat požadavkům státní památkové péče, ale zároveň nebude pro 
vlastníka finančně nedostupná nebo technicky nerealizovatelná. Není v zájmu státní 
památkové péče, aby přehnaně přísnými a rigidními požadavky bylo fakticky zabráněno tolik 
potřebné rekonstrukci objektu, neboť důsledkem takto nekompromisního přístupu může být 
další rezignace vlastníka na provádění jakékoliv údržby a následně pak další chátrání či 
dokonce definitivní zánik objektu, když ani užití sankčních prostředků v praxi často nevede 
ke změně chování vlastníka ke kulturní památce. Cílem úsilí orgánů státní památkové péče by 
tedy měly být skutečně účinné kroky k záchraně památkově cenných věcí a nikoliv 
samoúčelné trestání vlastníků za to, že jejich majetkové poměry jim objektivně nedovolují 
vlastními prostředky zajistit dobrý stavebně technický stav kulturní památky.
K projednání podaného rozkladu byla svolána ustavená rozkladová komise, která věc 
komplexně posoudila a na základě výše uvedeného mně navrhla rozhodnout tak, jak je 
uvedeno ve výroku.
'
6
P o u č e n í :
Toto rozhodnutí je podle § 91 odst. 1 a § 152 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní 
řád, v platném znění, konečné a n e l z e  se proti němu dále odvolat.
MUDr. Jiří Besser, v. r. 
ministr kultury
Za správnost vyhotovení:
JUDr. Petr Strupek X C e řs T ^ X
,/j ^  í t  r>^C A
------ R  / ' ' ¦ •
Zdena Proksová 
Šmeralova 787, 664 34 Kuřim
Na vědomí obdrží:
Ministerstvo kultury, OPP, zde
Národní památkový ústav, ústřední pracoviště 
Valdštejnské nám. 3, 118 01 Praha 1 - Malá Strana
Národní památkový ústav, ú . o . p . v Brně 
nám. Svobody 8, 601 54 Brno
Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor kultury a památkové péče 
Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno
Městský úřad Blansko, úsek státní památkové péče 
nám. Svobody 3, 678 24 Blansko
i  »
7

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o nezrušení prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0123721.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Vacková Renata

Popis dokumentu:

Blansko, městský dům - dělnický dům. Rozhodnutí o nezrušení prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

7998739 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

1960-2015 (neověřeno)

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 324718532

Bližší specifikace:

Název	dělnický dům
Číslo ÚSKP	104685
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Objekty paGIS

Kód paGIS

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kód paGIS: 802696

Název objektu:

Část obce: Blansko

Č. dom.: č.p. 226

Ulice: Bartošova

Č. or.: 3

Kat. území: Blansko

Obec: Blansko

ORP: Blansko

Okres: Blansko

dělnický dům (právní stav 324718532)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 29633

Název lokality: Klepáčovská Ulice

Reálný typ: urbanizované sídlo

Kat. území: Blansko

Obec: Blansko

ORP: Blansko

Okres: Blansko

Kraj: Jihomoravský kraj

dělnický dům (právní stav 324718532)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 294

Název hist. regionu: Blansko

dělnický dům (právní stav 324718532)

Ke stažení Náhled Žádost o užití