Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4

Textový obsah:

¦ ¦ frm /ř
7
JÉ | Ministerstvo kultury
) Maltézské náměstí 1 telefon: 257 085 111
\ "  fax: 224 318 155
118 01 Praha 1 -  Malá Strana e-mail: posta@mkcr.cz
Národní památkový ústav
h í - ústřední  pracoviště
M esto^M ikulov Valdštejnské nám. 3/162, Praha 1
Naplést í 1
m  01 Mikulov D°šlo 1 § -06- 2004
čj...............á/AA............ /L ..
ffgy ............... °ť*
Váš dopis značky Naše značka Vyřizuje / linka V Praze dne
č.j. 5397/2004 Ing. J. Dvořáková/431 7.6.2004
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku památkové péče vydává toto
r o z h o d n u t í :
Ministerstvo kultury n e p r o h l a š u j e  podle § 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, ohradní zeď bývalé bažantnice v Mikulově, 
umístěnou na pozemcích pare. č. 3023/1, 3023/2, 3026/1, 3029/2, 3370/10, 3370/3, k. ú. 
Mikulov, obec Mikulov, okres Břeclav, Jihomoravský kraj, za kulturní památku.
O d ů v o d n ě n í
Ministerstvo kultury zahájilo na základě návrhu, který podal Národní památkový ústav, 
územní odborné pracoviště v Bmě, v dopise ze dne 15. 3. 2004, řízení o prohlášení ohradní 
zdi bývalé bažantnice v Mikulově, umístěné na pozemcích pare. č. 3023/1, 3023/2, 3026/1, 
3029/2, 3370/10, 3370/3, k. ú. Mikulov, obec Mikulov, okres Břeclav, Jihomoravský kraj, za 
kulturní památku. V příloze podání návrhu je připojen zápis z 42. jednání územní komise 
Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Bmě, ze dne 3. 2. 2004.
Jde o ohradní zeď bývalé bažantnice, jež je torzem velkoryse koncipované knížecí 
bažantnice, jejíž počátky spadají do roku 1737 a jejíž podobaje zachycena na Zinnerových 
plánech z roku 1743. Ohradní zeď se částečně dochovala v délce přibližně 400 m v úseku 
ulice Na hradbách, v němž je umístěna barokní vstupní brána do bažantnice, která je vedena 
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rej. č. 7-1543. Uzavírala rozsáhlý areál
nepravidelného půdorysu se dvěma vstupními branami a bočním vstupem z pálených cihel. 
Druhá vstupní brána do areálu se nalézá v hraničním pásmu s Rakouskem, je tvořena prostou 
konstrukcí z cihelného zdivá, zbudovanou patrně během oprav v 19. stol. a není předmětem 
tohoto návrhu. Stavebním materiálem zdi je vápencový kámen, ve větší míře však převažuje 
cihelný materiál pocházející z 19. století, kdy proběhla rozsáhlá oprava ohradní zdi. Tehdy 
byla bažantnice využita k chovu bource morušového, po jeho zrušení koncepční hospodářské 
využití areálu definitivně zaniklo. V průběhu 20. století došlo k postupné devastaci 
a rozebírání zdivá, takže koruna zdi se dochovala jen ojediněle. Taktéž byly postupnou 
devastací a rozebíráním zdivá otevřeny jednotlivé průchody do areálu bažantnice, umožňující 
nekontrolované hromadění skládek biologického odpadu. Uvnitř prostoru je ke zdi přistavěn 
přízemní domek, patrně z 19. století, který je však značně degradován mnohonásobnými 
přestavbami. V těsné blízkosti zdi byl rovněž uvnitř areálu vybudován malý železobetonový 
bunkr jako součást hraničního opevnění. Na počátku 90. let 20. století došlo k nevhodnému 
rozdělení areálu bažantnice silniční komunikací, v důsledku čehož byla podstatná část ohradní 
zdi zbourána. Přestože se ohradní zeď dochovala jen částečně, je dokladem zajímavé 
krajinářské úpravy období baroka.
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně, ve svém podání dále 
uvádí k historii areálu bývalé bažantnice: „ Dle popisu z roku 1574 se na území bývalé 
bažantnice rozkládala vrchnostenská zahrada se dvěma větrnými mlýny, částečně osazena 
ovocnými stromy a s rozlehlou zelinářskou zahradou. Urbář ji v roce 1628, tedy zdoby 
kardinála Františka Dietrichsteina popisuje: „ ... velmi rozsáhlá byla ovocná a zelinářská 
zahrada u Větrných mlýnů, při ní obora a pěkný letohrádek ...“ V roce 1654 je popsána jako 
osázená šafránem. Rok 1717 byl vyhlášeným rokem pro chov želv v želvím rybníku 
napájeném ze Šibeničníku. Po obvodu byly navezeny fůry písku, kam želvy mohly klást 
vejce. Tento chov ukončili francouzští vojáci, kteří je v roce 1809 všechny vylovili. Skutečná 
podoba se zachovala z plánů geometra Zinnera z roku 1743. Zaznamenává bažantnici po jejím 
značném rozšíření o rozloze 104 měřic. Dle zápisu z roku 1812 zde bylo množství bažantích 
líhní a výběhů, 100 bažantích kvočen a 36 kusů daňků. Po čase se tento chov jevil jako 
nerentabilní, neboť se bažanti stávali snadnou kořistí pytláků. Ti je omamovali simatým 
dýmem a pak je stříleli praky. Poté následoval úspěšný chov bource morušového.“
Vlastník - Město Mikulov - byl o zahájení řízení vyrozuměn podle § 3 odst. 2 zákona 
č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, dopisem Ministerstva kultury ze dne 15. 4. 2004, č. j. 
5397/2004, a bylo mu umožněno se k podanému návrhu vyjádřit. Této možnosti využil 
a zaslal Ministerstvu kultury své vyjádření v dopise ze dne 24. 5. 2004, kde uvádí, že nemá 
námitek k podání návrhu na prohlášení předmětné ohradní zdi a jako podmínku svého 
stanoviska uvádí respektování schváleného územního plánu města Mikulova. K této podmínce 
Ministerstvo kultury konstatuje, že územní plán města Mikulova není předmětem řízení.
Podle § 3 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, se k návrhu vyjádřil 
Městský úřad Mikulov, odbor regionálního rozvoje. Ve svém stanovisku ze dne 4. 5. 2004, 
souhlasí s prohlášením předmětné věci za kulturní památku. Jako důvod uvádí, že bývalá 
knížecí bažantnice, která byla vybudována na místě dřívější vrchnostenské zahrady, patří 
spolu s Panskou oborou, ležící však již na území Rakouska, a s letohrádkem Portz na 
poloostrově Tichý v Novém rybníku ?významným krajinotvomým prvkům na rozsáhlém 
území jižně od Mikulova. Ohradní zeď bažantnice můžeme proto považovat za dnes již 
ojedinělý doklad vyspělých krajinářských úprav z období vlády rodu Ditrichštejnů a z tohoto 
důvodu by její případný zánik znamenal výrazné ochuzení krajiny.
%  l -»/
Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor kultury a památkové péče, zaslal 
Ministerstvu kultury své vyjádření, podle §3 odst. 1 cit. zákona, v dopise ze dne 20. 5. 2004, 
pod zn. JMK 14555/2004/OK-Ně, v němž nedoporučuje prohlášení předmětné zdi za kulturní 
památku. Ve svém dopise mimo jiné uvádí, že v průběhu 20. století došlo k postupné 
devastaci a rozebírání zdivá, na počátku 90. let 20. stol. byl prostor bývalé bažantnice 
nevhodně rozdělen silniční komunikací, v důsledku čehož byla podstatná část ohradní zdi 
zbourána. Zbylá část podléhá postupné devastaci, na mnoha místech bylo zdivo obyvateli 
protějších rodinných domků rozebráno nebo částečně zasypáno, byly proraženy jednotlivé 
průchody v ohradní zdi ústící do areálu bažantnice. Dále dopis uvádí: »Torzo ohradm zdi 
bývalé bažantnice dnes již neuzavírá původní funkční areál a samo o sobě není významným 
dokladem takových hodnot, aby bylo prohlášeno za kulturní památku. Má však nepochybně 
určitý význam, spočívající ve vazbě na dějiny Mikulova a je dokladem dřívějších 
hospodářských aktivit a vytváření kulturní krajiny. Z tohoto důvodu by mělo být zachováno 
a zakonzervováno v současné podobě jako důležitá památka místního významu.
Torzo ohradní zdi shlédla na místě samém pracovnice Ministerstva kultury dne 8. 4. 
2004. Konstatovala, že prostor bývalé bažantnice, vyplněný převážně zelení, má mimořádnou 
urbanistickou hodnotu, protože vytváří harmonizující kontrapunkt dvěma vrchům 
vyrůstajícím z roviny -  Svatému kopečku a kopci, na němž je umístěn zámek a historické 
jádro města. Toto ušlechtilé propojení volné krajiny a pevné architektury města se významně 
uplatňuje i při pohledech z hřebenové cesty, vedoucí po hranicích s Rakouskem a při příjezdu 
od jihu, při němž postupně „otevírá“ vstup do města. Samotný prostor bývalé bažantnice, 
který je vymezen linií ohradní zdi, je v současnosti vyplněn zčásti náletovou zelení, zčásti poli 
a vinohradem a je uvnitř nevhodně přeťat příjezdovou komunikací s benzínovou pumpou. 
Barokní bažantnice byla zrušena již v minulosti, současná podoba prostoru ztratila stopy 
historické kontinuity vývoje. Jediným fyzickým prvkem, který uchovává historickou paměť,
jsou torzovité zbytky ohradní zdi, zachovávající původní barokní linii.
Tato ohradní zeď, stejně jako celý prostor, je umístěna v ochranném pásmu Městské 
památkové rezervace Mikulov, které bylo vytýčeno rozhodnutím ONV v Břeclavi, odbor 
kultury, dne 1. 9. 1987. Památkové hodnoty ohradní zdi i celého prostoru jsou tedy chráněny 
režimem ochranného pásma památkové rezervace. Přiložen zápis ze služební cesty, 
uskutečněné ve dnech 7. a 8. 4. 2004.
Na základě výše uvedeného dospělo Ministerstvo kultury k závěru, že ohradní zed 
bývalé bažantnice v Mikulově, umístěná na pozemcích pare. č. 3023/1, 3023/2, 3026/1, 
3029/2, 3370/10, 3370/3, k. ú. Mikulov, obec Mikulov, okres Břeclav, je dokladem barokních 
krajinářských úprav z období vlády rodu Ditrichštejnů, dochovaným v podobě torza. Protože 
krajinotvomý prvek by v městské zástavbě pozbyl svoji funkci, je předpokladem uchování 
této urbanisticko - historické hodnoty i adekvátní využití okolního prostoru bývalé bažantnice. 
Oboje je však dostatečně ochráněno režimem ochranného pásma Městské památkové 
rezervace Mikulov, další ochrana by byla nadbytečná a neodpovídala by významu památky. 
Památková hodnota předmětné ohradní zdi nepostačuje pro prohlášení věci za kulturní 
památku ve smyslu ustanovení § 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění 
pozdějších předpisů.
Poučení
Na toto rozhodnutí se nevztahují obecné předpisy o správním řízení (§ 44 zákona č. 20/1987 
Sb., o státní památkové péči). Toto rozhodnutí nabude právní moci dnem doručení.
Mgr. Petra Ulbrichová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
/.L>.___-f  \
V opise obdrží: L}árodní památkový ústav - ústřední pracoviště p  ^ )
Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště  ^y \ J
Krajský úřad Jihomoravského kraje, úsek státní pam átko^péčV ^-^ J 
Městský úřad Mikulov, úsek státní památkové péče 
vlastní

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o neprohlášení za KP

Jméno souboru:

G0125005.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Vacková Renata

Popis dokumentu:

Mikulov, bažantnice. Rozhodnutí o neprohlášení ohradní zdi bývalé bažantnice za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

3220611 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

07.06.2004

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 954860832

Bližší specifikace:

Název	brána bývalé bažantnice
Číslo ÚSKP	85542/7-1543
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 329464

Název objektu: brána do bývalé bažantnice

Část obce: Mikulov

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Mikulov na Moravě

Obec: Mikulov

ORP: Mikulov

Okres: Břeclav

brána bývalé bažantnice (právní stav 954860832)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 9561

Název lokality: Mikulov

Reálný typ: město

Kat. území: Mikulov na Moravě

Obec: Mikulov

ORP: Mikulov

Okres: Břeclav

Kraj: Jihomoravský kraj

brána bývalé bažantnice (právní stav 954860832)

Kód CZ: 51265

Název lokality: Předměstí

Reálný typ: býv. městská čtvrť

Kat. území: Mikulov na Moravě

Obec: Mikulov

ORP: Mikulov

Okres: Břeclav

Kraj: Jihomoravský kraj

brána bývalé bažantnice (právní stav 954860832)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 329

Název hist. regionu: Mikulov

brána bývalé bažantnice (právní stav 954860832)

Ke stažení Náhled Poslat žádost