Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

i) / j P ,4 / -  /  NPU - Generální ředitelství
/ .( ? f t  Došlo: 20.3.2013 10:37
'  '  č j NPU-310/20394/2013
Listů: 1 Příloh: 1
C
-m r«  • , . \  ¦% . 01000225488Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1 Telefon: 257 085 111
118 11 Praha 1 Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava
1. máje 260/19 
385 01 Vimperk
Váš dopis značky Naše značka Vyřizuje / linka V Praze dne
Č.j.MK 10175/2013 OPP Tereza Mahková 19.2.2013
Věc: Soubor 8 plavebních nádrží při Vchynicko-tetovském plavebním kanále
v k.ú. Javoří Pila a k.ú. Filipova Huť, obec Modrává, okr. Klatovy, Plzeňský kraj 
-  prohlášení za kulturní památku
V příloze Vám zasíláme rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 10175/2013 OPP 
ve výše uvedené věci.
kw
Mgr. Petra Ulbrichová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Ministerstvo kultury
odbor památkové péče 
Maltézské náměstí 1
Příloha: lx rozhodnutí Ministerstva kultury č.j. MK 10175/2013 OPP o i Pra í -m&iš strana
ICC: 00023671
Na vědomí po nabytí právní moci:
1. Národní památkový ústav, ústřední pracoviště
2. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Plzni
3. Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu
4. Městský úřad Sušice, odbor školství, památkové péče a cestovního ruchu
5. Katastrální úřad pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Sušice
6. vlastní
0
.I I I  i !  1 «
Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1 Telefon: 257 085 111
118 11 Praha 1 Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Rozhodnutí nabylo právní moci: V Praze dne 19.2.2013
/ S  /  /  Č. j . :MK 10175/2013 OPP
za správnost: .
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní památkové péče rozhodlo ve věci 
prohlášení souboru 8 plavebních nádrží při Vchynicko-tetovském plavebním kanále, k.ú. 
Javoří Pila a k.ú. Filipova Huť, obec Modrává, okres Klatovy, Plzeňský kraj, za kulturní 
památku.
Ministerstvo kultury v tomto řízení, jehož účastníkem je podle § 27 odst. 1 písm. a) 
zákona č. 500/2004 Sb., správní řád v platném znění, vlastník věci: Správa Národního parku a 
chráněné krajinné oblasti Šumava, se sídlem 1. máje 260/19, 385 01 Vimperk, IČO: 
00583171; podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové 
péči, v platném znění prohlašuje soubor 8 plavebních nádrží při Vchynicko-tetovském 
plavebním kanále, k.ú. Javoří Pila a k.ú. Filipova Huť, obec Modrává, okres Klatovy, 
Plzeňský kraj, za kulturní památku. Soubor tvoří:
1) Rokytská nádrž na pozemcích p.č. 1001/2, 1004, 1006/2, 1010/9, 1438/2 v k.ú. Javoří Pila
2) Javoří nádrž na pozemcích p.č. 458, 1010/5, 1434/1 v k.ú. Javoří Pila
3) Roklanská nádrž na pozemcích p.č. 1331,1330/2 v k.ú. Filipova Huť
4) Luzenská nádrž na pozemcích p.č. 1292, 1303/2, 1447 v k.ú. Filipova Huť
5) Ptačí nádrž na pozemcích p.č. 1273, 1276/5, 1410/1 v k.ú. Filipova Huť
6) Černohorská nádrž na pozemcích p.č. 1271, 1410/1 v k.ú. Filipova Huť
7) Novohuťská nádrž na pozemku p.č. 1337/1 v k.ú. Filipova Huť
8) Studená nádrž na pozemcích p.č. 1011, 1015/7 v k.ú. Filipova Huť
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je kopie katastrální mapy se zákresem 
umístění kulturní památky včetně zaměření jednotlivých nádrží pomocí bodů souřadnicového 
systému JTSK.
O d ů v o d n ě n í :
Charakteristika a popis dle návrhu NPÚ, ú.o.p. v Plzni, ze dne 22.10.2012:
Vchynicko-tetovský plavební kanál, který byl vybudován podle návrhu inženýra 
Josefa Rosenauera v letech 1799-1801, zahrnoval pro posílení možnosti plavby speciální 
vodní díla - osm umělých vodních nádrží zvaných klauzy či švele. Systém nádrží byl 
vybudován na horním toku Modravského a Roklanského potoka, čímž vznikl velice výkonný 
plavební systém umožňující těžbu a plavení dříví z dosud nevyužitých lesů a nepřístupných
*
v
1
¦f
oblastí Šumavy do Otavy a odtud pak dále vnitrozemím až do Prahy. Z těchto nádrží byla 
podle potřeby vypouštěna voda a vzniklá přílivová vlna tak napomáhala dopravit polenové 
dříví do plavebního kanálu.
1. Rokytská nádrž (Weit-fallerská) na pozemcích p.č. 1001/2 (část), 1004 (ěást), 1006/2,
1010/9 (část), 1438/2 (část) v k.ú. Javoří Pila
Rokytská nádrž se nachází na území Rokytecké Slatě poblíže státní hranice se 
Spolkovou republikou Německo, protéká jí potok Rokytka, který vtéká do Roklanského 
potoka. Nádrž (p.č. 1006/2) o objemu 18 000 m3 má složitější lichoběžníkový tvar, je bez 
vody, zamokřené dno je pokryto travním porostem, protéká jí meandrující potok Rokytka.
Společně s Luzenskou byla největší ze všech nádrží.
Hráz nádrže je uměle sypaná, lichoběžníkového tvaru, dlouhá asi 135 m, po její 
koruně vede cesta s živičným povrchem od Javoří Pily. Linie hráze je mírně lomená, s osou 
zhruba SSV - JJZ. Mírně severně od středu hráze je umístěna propust, jíž prochází potok 
Rokytka. Propust je vyzděna z velkých kamenných kvádrů. Na straně nádrže byly k čelu 
propusti druhotně zřízeny krajní betonové pilíře se svislými drážkami, v nichž byla osazeno 
hradítko, regulující odtok vody z nádrže. Horní část této dostavby byla zakryta železným 
poklopem. Na této vnitřní západní straně propustku se dochovala původní rozevřená křídla ze 
stejných kamenných kvádrů, která zabraňovala vymílání hráze v zesíleném proudu vody v 
místě propusti. Na opačné východní straně hráze ve směru odtoku je čelo propustku novodobě 
přezděno, zčásti za použití původních kamenných kvádrů do betonu, v horní části byly při 
zdění zídky použity dovezené nepůvodní kameny z namodralé žuly. Na severním konci hráze 
se původní bezpečnostní přepad nedochoval, v pozdější době byl zřízen přepad železnou 
troubou skrz hráz, na vtokové straně opatřený betonovým čelem s předloženým dřevěným 
roštem, na vnější odtokové straně je trouba ukončena volně ve svahu. Tento přepad nemá 
památkovou hodnotu a není předmětem návrhu.
2. Javoří nádrž na pozemcích p.č. 458 (ěást), 1010/5 (část), 1434/1 (část) v k.ú. Javoří Pila
Javoří nádrž je situována v údolí mezi vrchem Javoří (1139 m n.m) a Smrkovým 
vrchem (1112 m n.m.), jižně od cesty z Vchynice - Tetov I. na vrch Poledník, asi 1250 m 
západně od Javoří Pily.
Nádrž - p.č. 458 (ěást), 1010/5 (ěást), 1434/1 (část) - o objemu 16.000 m3 je 
protáhlého tvaru a protéká jí Javoří potok, který vtéká do Roklanského potoka. Nádrž je bez 
vody, zamokřený povrch je porostlý travinami. Hráz - p.č. 458 (část), 1010/5 (část), 1434/1 
(část) - je umístěna na východní straně nádrže. Její délka je 47 m, podélná osa je orientovaná 
ve směru SSSZ - JJJV. Je uměle sypaná, lichoběžníkového průřezu. V místě bývalé propusti 
je uměle široce prokopána. V místě původní paty vnitřní strany hráze se dochovalo torzo 
stavidla, pravděpodobně z doby pozdější úpravy. Stavidlo má podobu betonového portálu 
zesíleného krajními pilířky s bočními svislými zářezy, s dolním propouštěcím otvorem, 
uzavíraným deskou na železném táhlu z I profilu, které se pohybovalo směrem nahoru a dolů 
v železných pouzdrech, připevněných k železnému sloupku, osazenému v betonovém portálu.
Na otvor v portálu navazuje asi 20 m dlouhé uzavřené koryto, pravděpodobně z 
monolitického betonu. Strop tohoto kanálu je v současné době překryt zeminou, v níž je 
uchycen travní porost. Protékající voda pak volně opouští kanál. Na jižním konci hráze se 
dochoval bezpečnostní přepad, s navazujícím kanálem - p.č. 1010/5 (část), ústícím zpět do 
Javořího potoka. Stěny kanálu od přepadu byly roubeny dřevěnými hranoly a dochovalo se i 
torzo výdřevy dna s velkými kovanými hřeby. V korytě potoka leží volně pohozené železné 
vodo tvarovky s přírubami, které pravděpodobně mají něco společného s pozdější úpravou 
propusti. Asi jeden kilometr východně od nádrže na pokračujícím Javořím potoku se nachází 
Javoří Pila, kde původně stávala pila, hostinec U tetřeva a hájovna.
1
2
3. Roklanská nádrž na pozemcích p.č. 1331, 1330/2 (část) v k.ú. Filipova Huť
Roklanská nádrž se nachází jižně od Medvědí hory a západně od Novohuťských 
močálů v nadmořské výšce 1.173 m. Velká nádrž (p.č. 1331) o obsahu cca 14.000 m3, 
vybudovaná na čtrnáct kilometrů dlouhém Roklanském potoce, který se u Modravý vlévá do 
Vydry. Nádrž je nepravidelného tvaru, na západní straně její hranice vytváří ostrou špičku. 
Zamokřené dno nádrže je porostlé nízkou vegetací. Společně s Rokytskou nádrží byla největší 
ze všech nádrží. Dodávala vodu po dobu 10 až 12 hodin.
Linie její hráze o délce cca 115 m je prohnutá, zprůměrovaná osa je situovaná zhruba 
ve směru JV - SZ. Hráz je uměle sypaná s kamenným jádrem (v místě protržení šířky 2,3 m), 
lichoběžníkového tvaru, koruna hráze je široká cca 3,0 m, v patě má šířku cca 11,5 m, výška 
hráze je cca 3,5 až 4,0 m. Mírně severozápadně od středu hráze byl v hrázi umístěn odtok. V 
jeho místě byla hráz uměle protržena. Původní konstrukce propusti je značně nečitelná. Na 
jihovýchodní straně destrukce se dochovala pouze torza výdřevy propusti s roštem z devíti 
příčných trámů, propojených na čepy s trámy podélnými, dochovala se i část trámového dna 
propusti a náznaky jakýchsi komor o délkách 185 až 260 cm, vymezených torzy svislých 
roubených stěn. Na okraji západní strany destrukce ze strany nádrže se dochoval drobný, 
kamenem vyzděný kanálek, proti němu na opačné straně hráze je osazeno novější šoupě s 
kruhovým uzavíracím kolem. Na západním okraji hráze se dochoval bezpečnostní přepad 
šířky cca 2 m se dnem vyloženým hraněnými trámy, jehož úroveň je cca 70 cm pod úrovní 
koruny hráze. Za přepadem na vnější straně hráze se dochovalo 10,70 m dlouhé koryto odtoku 
se skloněným dnem vyloženým trámy, jehož horní úroveň dna vytváří s úrovní přepadu 
stupeň o výšce 90 cm.
4. Luzenská nádrž na pozemcích p.č. 1292 (část), 1303/2 (část), 1447 (část) v k.ú. Filipova Huť
Luzenská nádrž byla vybudována v zamokřeném Luzenském údolí, jižně od 
levostranného přítoku Březového a Březnického (Černého) potoka, severozápadně od vrchu 
Velká Mokrůvka, poblíže státní hranice se Spolkovou republikou Německo. Nádrž ani hráz 
nejsou geodeticky zaměřeny a zakresleny v katastrální mapě, její hranice byla vyznačena 
pomocí GPS přímo v terénu. V mapových podkladech z let 1876-88 není tato nádrž 
zakreslena, přičemž ostatních sedm nádrží označených jako „schwele“ v mapě zakresleno je.
Nádrž, jejíž objem je udáván na 21 000 m3, má protáhlý tvar s delší stranou ve směru 
S -  J. Severním směrem jí protéká Luzný potok, který se v dolní části toku přejmenovává na 
Modravský potok. Nádrž je bez vody, její povrch je porostlý vysokými travinami.
Hráz je umístěna na severní straně nádrže, s podélnou osou orientovanou ve směru 
SV W  - JZZZ. Délka hráze 72 m, s osou velmi mírně prohnutou. Hráz je uměle sypaná, 
lichoběžníkového tvaru, horní koruna má šířku 2,3 m, u základny má hráz šířku 17 m, její 
výška v nejhlubším bodě je cca 4,2 m. Zhruba ve středu byl umístěn odtok, v současné době 
je v tomto místě hráz v délce cca 9,5 m prokopána. V místě bývalého odtoku se dochovalo 
torzo dřevěného roštu s částí trámové výdřevy dna o šířce 120 cm, vysledovatelné jsou v 
terénu i obrysy jakýchsi dvou komor. Na východním konci hráze se dochoval bezpečnostní 
přepad o šířce 4,3 m s úrovní dna 130 cm pod úrovní koruny hráze. Tato pevná úroveň 
přepadu určovala výšku hladiny vody v nádrži. Na přepad navazuje 10,5 m dlouhý odtokový 
kanál šířky 2,8 m, vymezený zvýšenými postranními zemními stěnami. Rozdíl úrovně dna 
přepadu a odtoku je 45 cm. Ve dně odtoku se místně dochovala výdřeva.
5. Ptačí nádrž na pozemcích p.č. 1273, 1276/5 (část), 1410/1 (část) v k.ú. Filipova Huť
Ptačí nádrž se nachází na území Filipohuťského lesa u Ptačí slatě, severně od vrchu 
Malá Mokrůvka, v nadmořské výšce 1.137 m n.m.
Nádrž (p.č. 1273) o objemu 1 000 m3 má zhruba trojúhelný tvar, její okraj je 
ohraničen lesem, v současné době je bez vody, silně zamokřeným dnem, porostlým vysokými
v
3
travinami protéká meandrující Ptačí potok, vtékající do Modravského potoka. Hráz je 
umístěna zhruba na severní straně nádrže, v její koruně vede cesta se živičným povrchem z 
Filipovy Hutě na křižovatku s Novou březnickou cestou, vedoucí do Modravý. Hráz je přímá, 
zhruba 65 m dlouhá, orientovaná ve směru SSV - JZZ. Její těleso lichoběžníkového tvaru je 
uměle sypané, koruna má šířku 4,0 m. Přibližně ve středu hráze je umístěn odtok, jímž 
protéká Ptačí potok. Úprava odtoku - propusti skrz hráz je novodobá, tvořená betonovými 
prefabrikovanými rámy o vnitřní šířce 210 cm. Tato úprava je bez památkové hodnoty a není 
předmětem návrhu. Na východní straně hráze se dochoval bezpečnostní přepad s odtokem - 
parc.č. 14 10/1 (část) a 1276/5 (část), ústícím do potoka.
Objekt bez památkové hodnoty: novodobá úprava propusti ve hrázi z betonových 
prefabrikovaných dílů.
6. Černohorská nádrž na pozemcích p.č. 1271,1410/1 (část) v k.ú. Filipova Huť
Černohorská nádrž se nachází na území Filipohuťského lesa, v severní části místa 
zvaném Bahniště, u silnice do Filipovy Hutě, severně od křižovatky této silnice s Vltavskou 
cestou, v nadmořské výšce 1.110 m. Nádrž (p.č. 1271) o objemu cca 2.200 m3 má 
lichoběžníkový tvar, protéká jí Černohorský potok, který se vlévá do Modravského potoka, 
okraj nádrže je ohraničen lesem.
Hráz - p.č. 1410/1 (část) je situována na západní straně nádrže, její délka se pohybuje 
mezi 60-70 m, je přímá, na severním konci se zakrucuje k východu, s podélnou osou převážné 
délky hráze situovanou ve směru zhruba SSV - JJZ. Koruna hráze má šířku 4,5 m, po ní 
prochází silnice s živičným povrchem, hráz bude pravděpodobně novodobě rozšířená, výška 
hráze v nejnižším bodě nádrže je cca 2 m. Zhruba ve středu hráze je umístěn odtok s 
novodobou úpravou z betonových trub vnitřního průměru 150 cm s betonovým čelem na obou 
stranách hráze. Tato úprava odtoku je bez památkové hodnoty a není předmětem návrhu.
Objekt bez památkové hodnoty: novodobá úprava propusti ve hrázi z betonových trub.
7. Novohuťská nádrž na pozemku p.č. 1337/1 (část) v k.ú. Filipova Huť
Novohuťská nádrž - p.č. 1337/1 (část) o objemu 15 000 m3 byla vybudována na 
Novohuťském potoce v Modravském polesí, pod severozápadním svahem Studené hory, 
severovýchodně od Novohuťských močálů. Je lichoběžníkového tvaru, je bez vody, 
zamokřené dno je porostlé vysokými travinami a náletovými dřevinami. Protéká jí 
meandrující koryto Novohuťského potoka, který níže vtéká do Roklanského potoka.
Hráz - p.č. 1337/1 (část) je dlouhá asi 57 m, je uměle sypaná, lichoběžníkového 
průřezu, s horní korunou širokou 3,0 m s dolní základnou cca 13,0 m, její největší výška je 
cca 4,0 m. Vedena je v přímé linii, s podélnou osou orientovanou ve směru V - Z. Propust4 
nádrže byla uměle protržena, potok nyní volně protéká. Na levé straně otvoru se dochovala ve 
vegetaci zarostlá část železného mechanismu původního ovládáni stavidla. Zhruba 6,5 m od 
hráze v ose bývalého odtoku je koryto potoka silně rozšířeno a prohloubeno, přepad do něho 
je vydřevněný. Při západním konci hráze se dochoval bezpečnostní přepad o dolní šířce 120 
cm a horní šířce 300 cm s dochovaným bedněným dnem fošnami. Úroveň dna přepadu je 110 
cm pod nynější korunou hráze. Tato pevná úroveň přepadu určovala výšku hladiny vody v 
nádrži. Pokračující koryto od přepadu - p.č. 1337/1 (část) se velkým obloukem napojuje do 
rozšířeného a prohloubeného pokračujícího koryta potoka.
8. Studená nádrž (Studenohorská, Podkovářská) na pozemcích p.č. 1011, 1015/7 (část) 
v k.ú. Filipova Huť
Studená nádrž — p.č. 1011 o objemu 3 000m3 byla vybudována pod severním svahem 
Studené hory, jižně od Cikánské slatě, na Studeném potoce, který vtéká do Roklanského 
potoka.
?
4
Hráz nádrže v délce zhruba 70 m je uměle sypaná, lichoběžníkového tvaru, její koruna 
má šířku cca 2,5 m. Linie hráze je přímá, podélná osa je situovaná ve směru SSZ - JJV. V 
nej nižším místě nádrže je umístěn odtok, v současné době je však hráz v tomto místě jako u 
většiny akumulačních nádrží Vchynicko-tetovského kanálu široce protržena. Na JJV straně 
destrukce se dochovalo torzo výdřevy propusti z trámů rozm. 20 x 20 cm. Viditelné jsou dvě 
roubené komory hloubky 210 a 220 cm, do šířky se trámy dochovaly jen do 130 cm a z výšky 
stěn se dochovalo jen 150 cm. Část nízké roubené stěny v délce 290 cmje viditelná i na levém 
čele hráze ze strany nádrže. Sroubená konstrukce dřevěné propusti byla zakotvena do hmoty 
hráze, toto ukotvení je obnaženo na SSZ straně protrženého otvoru, skládá se ze tří 
čtverhranných trámů, spodní část tvoří silná kláda o průměru 48 cm. Při JJZ konci hráze se 
dochoval bezpečnostní přepad dolní šířky 130 cm a horní 240 cm. Dno přepadu je 80 cm pod 
úrovní koruny hráze a dochovala se v něm část fošnové výdřevy dna. Tato pevná úroveň 
přepadu určovala výšku hladiny vody v nádrži. Pokračující koryto od přepadu - p.č. 1015/7 
(část) s částečně dochovanou výdřevou dna se velkým obloukem napojuje do rozšířeného a 
prohloubeného pokračujícího koryta potoka.
Slohové a časové určení:
Po roce 1790 dochází v šumavských lesích k veliké hospodářské činnosti zaměřené především 
na těžbu dřeva. Celková činnost však byla velice nerentabilní v důsledku vysokých nákladů 
na dopravu dřeva. Nebylo možné dodávat šumavské dřevo do vnitrozemí Čech a to zejména 
do Prahy, kde byla o dřevo veliká nouze a jeho ceny rychle stoupaly. Tyto okolnosti vedly 
tehdejšího komisaře Práchefiského krajského úřadu v Písku Baierwecka k úvahám, zda by se 
velkého bohatství okolních lesů nedalo využít splavněním Otavy k zásobování 
vnitrozemského trhu. Na jeho popud vyslalo pražské gubernium v červenci roku 1796 úřední 
komisi, která vypracovala podrobnou rozvahu na využití dřevních zásob v této části Šumavy s 
využitím plavebních cest. Přes všechny předložené podklady však tehdejší majitel Prášilského 
panství hrabě Kinský i Česká komora neprojevili zájem o uskutečnění projektu. Projekt však 
upoutal pozornost úředníků schwarzenberských panství, zejména ing. Josefa Rosenauera, 
který v té době již úspěšně provozoval značnou část Schwarzenberského plavebního kanálu 
na úbočí Trojmezné, Plechého a Smrčiny. Rosenauer doporučil knížeti Josefu 
Schwarzenberkovi, aby Prášilské panství buď pronajal nebo zakoupil. Kníže se rozhodl pro 
variantu zakoupení, 18. února 1799 zaplatil na tehdejší dobu neobyčejně vysokou částku 
400.000 zlatých (hrabě Kinský koupil v roce 1763 toto panství za 26.600 zlatých) a ihned 
dává příkaz k výstavbě plavebního zařízení. Rosenauer upouští od Baierweckova návrhu 
upravit pro plavení kamenné řečiště Vydry a buduje zvláštní kanál o délce 17.8 km s názvem 
Vchynicko-tetovský, který byl dohotoven i s ostatními zařízeními v roce 1801. Pro posílení 
možnosti plavby byl na horním toku Modravského a Roklanského potoka vybudován systém 
vodních nádržní (švelí), čímž vznikl velice výkonný plavební systém umožňující těžbu a 
plavení dříví z dosud nevyužitých lesů. Plavební privilegium vydané Schwarzenberkovi na 
plavení dříví do Prahy v roce 1801 bylo po roce 1831 prodlouženo na dalších 30 let, ale po 
projití této lhůty není již obnovováno, jelikož namísto palivového dříví se v Praze topí 
levnějším uhlím. Dřevo se však plaví dál do obcí podél Otavy až do druhé poloviny minulého 
století, kdy je provoz na tomto plavebním kanále ukončen.
Podnět k prohlášení souboru 8 plavebních nádrží při Vchynicko-tetovském kanále za 
kulturní památku, obdrželo Ministerstvo kultury od Národního památkového ústavu, ú.o.p. 
v Plzni. Ve svém návrhu ze dne 22.10.2012 zdůvodňuje památkovou ochranu takto: „Nedílná 
součást unikátního technického díla -  Vchynicko-tetovského kanálu, budovaného v letech 
1799-1801 pro plavení dřeva v jinak nedostupných částech Šumavy. Kanál je  od roku 1964 
nemovitou kulturní památkou, jedná se tedy o rozšíření památkové ochrany na doprovodné
t
5
zařízení tohoto díla. Všechny nádrže se dochovaly v takřka původním stavu včetně sypaných 
hrází, jalových přepadů a odtokových kanálů. V současnosti se vyvíjí snahy o obnovu těchto 
nádrží. Návrh je  podáván také v souvislosti s přípravou vyhlášení šumavských plaveních 
kanálů (Vchynicko-tetovský, Schwarzenberský a Kapličky potok) za národní kulturní 
památku. “ Ministerstvo kultury podnět vyhodnotilo, shledalo jej důvodným a zahájilo ve věci 
správní řízení. Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava (vlastník věcí) 
převzala dopis s vyrozuměním dne 21.11.2012.
Podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění 
pozdějších předpisů, se k problematice prohlášení věci za kulturní památku dne 18.12.2012 
pod zn. KPP/2568/12 vyjádřil Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor kultury, památkové péče 
a cestovního ruchu, který souhlasil s prohlášením areálu za kulturní památku, s odůvodněním:
„ Soubor nádrží byl vybudován v souvislosti s rozvojem těžby dřeva v šumavských lesích a na 
základě nutností zajištění splavnosti horního toku řeku v roce 1801 od této doby sloužil ke 
svému účelu až do padesátých let dvacátého století. V šedesátých letech byly sypané nádrže 
hrází prokopány, od této doby jsou nádrže nevyužívané a bez vody. Správa Národního parku 
Šumava plánuje v souvislosti s protipožárními opatřeními obnovení některých nádrží jako 
rezervoárů vody. Soubor je  nedílnou součástí technického díla -  Vchynicko-tetovského 
kanálu, který je  prohlášen za nemovitou kulturní památku vedenou v Ústředním seznamu 
kulturní památek pod rejstříkovým číslem 26816/4-3299. Jedná se tedy o rozšíření památkové 
ochrany na doprovodné technické zařízení tohoto díla. Nádrže jsou téměř neporušené a 
v původním stavu. Nesou tedy celou řadu památkových a informačních hodnot. KPP považuje 
ze velmi důležité doprohlášení plavebních nádrží také vzhledem ktomu, že správa plánuje 
jejich obnovu. Neodborné zásahy, nebo takové zásahy, které by nebyly v souladu s pravidly 
památkové péče, by tak nepoškodily jen samotný soubor plavebních nádrží, ale také by se 
velmi negativně podepsaly na památkových hodnotách Vchynicko-tetovského kanálu jako 
celku. Z odůvodnění návrhu NPÚ je  zároveň patrné, že se připravuje prohlášení plavebních 
kanálů (Vchynicko-tetovský, Schwarzenberský a Kaplický potok) za národní kulturní památku.
Je tedy velmi důležité, aby památkovou ochranu požívala celá tato díla včetně všech jejich 
součástí. S ohledem na výše uvedené KPP považuje za žádoucí prohlášení věci za kulturní 
památku. “
Dále se k problematice prohlášení věci za kulturní památku dne 31.12.2012 pod č.j.
469/12/SPC vyjádřil Městský úřad Sušice, odbor školství, památkové péče a cestovního 
ruchu, a s prohlášením za kulturní památku souhlasil. Ve svém vyjádření uvádí: „ Vchynicko- 
tetovský plavební kanál je nejvýznamnější památkou svého druhu na území Plzeňského kraje.
Byl vybudován v letech 1799-1801 pro plavení dřeva z obtížně přístupných míst v povodí řeky 
Vydry do vnitrozemí. Systém vodních nádrží byl vytvořen pro posílení možnosti plavby. Vznikl 
tak plavební kanál umožňující těžbu a plavení dřeva.
V tomto komplexním smyslu by měl být systém zachován i do budoucnosti, tj. 
Vchynicko-tetovský plavební kanál včetně nádrží. Na základě výše uvedeného zdejší odbor 
doporučuje rozsah předmětu ochrany pojmout v souladu s předmětem ochrany 
specifikovaným ve zpracovaném návrhu. “
Podle § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, bylo 
vlastníkovi umožněno, aby se vyjádřil k podkladům, které Ministerstvo kultury v průběhu 
řízení shromáždilo. Vlastník dopis s výzvou převzal dne 10.1.2013 a k podkladům se 
nevyjádřil.
9
4
6
Na základě výše uvedených podkladů, které v naprostém souladu doporučují 
prohlášení výše uvedeného souboru osmi plavebních nádrží na Vchynicko-tetovském kanále 
za kulturní památku, dospělo Ministerstvo kultury k tomuto závěru: V letech 1799 - 1801 byl 
postaven na nově zakoupeném panství knížat ze Schwarzenberka Vchynicko-tetovský kanál, 
určený pro přepravu šumavského dřeva do Otavy a dále až do Prahy. Dílo bylo postaveno 
podle projektu ředitele vodní plavby knížat ze Schwarzenberka -  inženýra Rosenauera. Od 
počátku uvedení díla do provozu množství plaveného dřeva každoročně stoupalo až do 
poloviny 19. století, kdy se zmenšila v Praze poptávka po dřevu v důsledku používání uhlí 
z kladenského revíru. Intenzivně byl kanál využíván až do první třetiny 20. století, poslední 
plavba se pak uskutečnila v roce 1958. Pro posílení plavby byl na horním toku Modravského 
a Roklanského potoka vybudován systém umělých vodních nádrží. Z těchto nádrží byla dle 
potřeby vypouštěna voda a vzniklá přílivová vlna napomáhala dopravit polenové dříví do 
plavebního kanálu. Jedná se o technickou součást celého plavebního kanálu, který byl do 
Ústředního seznamu kulturních památek ČR zapsán v roce 1964 pod r.č. 26816/4-3299. 
Zmíněné nádrže představují důmyslné technické dílo, které tvořilo nedílnou funkční součást 
celého systému. Jejich původní řešení je dokladem vysoké úrovně inženýrských škol tehdejší 
doby a promyšlených úvah spojených s využitím bohatství tehdy těžko přístupné šumavské 
oblasti. Všechny nádrže se dochovaly v téměř původním stavu včetně sypaných hrází, 
jalových přepadů a odtokových kanálů. Z výše uvedených důvodů, soubor osmi plavebních 
nádrží na Vchynicko-tetovském kanálu svým umístěním, charakterem, hodnotami 
technickými a historickými splňuje podmínky ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 
20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, pro prohlášení věci za 
kulturní památku.
P o u č e n í :
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, v platném znění, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta pro 
podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující po 
dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 správního 
řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se uloží 
v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve lhůtě 
10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele poštovních 
služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 správního řádu za 
doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě lhůta pro podání 
rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 zákona č. 300/2008 
Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který rovněž stanoví 
přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. Nepřihlásí-li se adresát 
do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové 
schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty. O rozkladu 
proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává u Ministerstva kultury 
na výše uvedenou adresu.
• xx \  Mgr. Petra Ulbrichová
Í /  \  \  vedoucí oddělení ochrany kulturních památek
j  \ v odboru památkové péče Ministerstva kultury
/  '
1. Vchynlcko-tetovský plavební kanál - Rokytská nádržka, k.ú. Javoří Pila, obec Modrává, okres Klatovy
Sv\  í *”1 -H5MM Legenda /
N .  /  ___ 2 -«3170« -1150481 1—......... .. y '
n .  /  ___ i  -»31737 -1150530 J  navrhovaný ro zsah  pam átkové  och rany /
\  /  ___ 1  -831738 | -1130334 /
^ ---  /  ___ 3^  -831739 -115053« /
-------  ---------- ----------_________________________________________________6 -831751 -1150612 S  y
l \  ___ 7 -831773 •1150907'
_ / ,X \  Rokytecká  s~!
v
2. Vchynicko-tetovský plavební kanál -  Javoří nádržka, k.ú. Javoří Pila, obec Modrává, okres Klatovy
r \  + \  *3?  0=3 " P  \  \\  \  tmm V \  \ I ~\  \  *** \  \  \ | —"
\  \  mt/i \  *""" \ .  ~~
A  4313 ~  -11485«
23 “  y f i y ^  ___ 2 -831227 -1148535
6 ___ 3 <81173 -1148525
\  fcT# /  ___ 4 -83115» -1143522
\  /  ___ 5 -331071 -1148494
\   « -431408 -1148456
___ 7 -»30970 -1143432
— V   » -330349 -1148435
-— ----- ^ \  - /  /  | ___ 0 -830930 -1148415
-------  N . \  ě * * 00' ^ 5  — I—  io  -»3M41 -114341»
- S S > ^ y f  /  ------- W  /  /  I 11 -830052 -1140420
_________ 4® /  /  \ \ /  /  1 12 -030054 .1140423
- J  /  \ .  13 4 M W  _  -1140410
i _  J Í T  14 ¦830058 ___ -1140412
1 1 " « 4 15 -830960 -1146400 “
^ / V T  10 .830040 -1140404
/ ¦ ^ y ^  I 17 .830047 -1148400
^  16 <30061 ~~ -1148404
_ _  | 10 430061 -1148307
20 431000 -1148404
21 431002 -1148434
22 431135 -1148437
23 431187 -1148480
I a n a n r l a  24 431216 -1148475
L e g e n d a  25 431271 -1148402?  26 431316 -1148500
navrhovaný rozsah památkové ochrany 77 431316  -1140524
28 431315 -114853&X 2010
• I
• I
I ^  ^
3. Vchynicko-tetovský plavební kanál -  Roklanská nádržka, k.ú. Filipova Huť, obec Modrává, okres Klatovy / /  /
+  7  . .  V / / m
. /  ~2~~ s s  »y  j i  ^
I -  1 navrhovaný ro zsah  pam átkové och rany j T  /  j  / J J #
»«>«*! * v I /  f  ' j * i a j í  A / ——-_________  ¦/ /
___ 1 -«312»1 -1154074 \ --- J f  • ' --- --- ------- ---------------- --
___ 2 -«31288 -1154054 /  \  y  /  V  --------- .  __________ -
___ 3 ¦831264 -1154057 /  %  3 /  /  /
4 -831278 -1154077 /  /  /  /
I \  — \\ \I \ f  \
V
*
1 i \ \ n  ' • /
4. Vchynicko-tetovský plavební kanál -  Luzenská nádržka (nádržka Březnik), k.ú. Filipova Huť, obec Modrává, okres Klatovy
Legenda ^  ^ ^ l V 24 **
r  ?  n avrho vaný ro zsah  pam átkové  o chrany l  \  2 J  \ \  I
¦XXll X I Y V \ \  \  \  \  6 I
___ 1 <27514 -1157434 \  \ \  1 l  I
___ 2 -827517 -1157424 \  \ \  \ \ I
___ 3 «827513 .1157422 \  \ \ \ \ \ ?6  I
___ 1  -327508 -1157434 \  \ I  \  \ /  I J
___ 5 -827505 -1157470 \  \ \  * 1 \ — 1—  _ Jf
___ 8_ -827505 -1157489 \  \\ l \ \  *7 I J
___ 7_ -827519 -1157505 \  l  \  ! \  \  \ jí
___ 8 -827516 -1157528 \  \  12<V \  \  U
___ 9 -827516 -1157548 \  \\  \ \  I/
H-* _ 1 0  -827528, -1157594 \  \\  ig ff  \  t j)
^  11 -827530 -1157605 \  \ 1 *18 | B
12 -827534 -1157813 \  1 1  / fl
13 -827551 -1157608 \  \\ I I I
14 -827581 -1157596 V I  1 /  J j  L  //
15 -827568 -1157574 \  \ \ I / /  T* fl
16 -827570 -1157558 \  \ 1 164 / /  M
17 -827565 -1157537 > v l \  l  \  \  /  H
18 -827562 -1157530 Z f \ \ \  I I
19 -827562 -1157524 \  / /  1 \ \  / //
20 -827576 -1157516 \  II 154 \ \  /  //
21 -827585 -1157456 /  / \  \  \  /  //
22 <27565 -1157447 /  \  \ \  /  //
23 -827550 -1157442 II \  \ 1fl ..................... .................................................................... ...................... — 1 //
24 l ->27545 1., -1.1.ŽZ14Q.] /  /  1 4 \  t ff
i , M  7 /
5. V chynicko-tetovský plavební kanál - Ptačí nádržka, k.ú. Filipova Huť, obec Modrává, okres Klatovy
Legenda \  \  j  j  ^  ^
i  1 navrho vaný ro zsah  pam átkové o ch rany \  \  I I  • tm
w / /  ****
X | v 1 \ V  l l  )
___ 1  -«25473 -1154803 \  \  . /  /
___ 2 «25478 -1154801 W \  /  /
___ í_  -825512 -1154773 \  \ \ \  /  /  •
___ 4 425500 -1154780 \ \  \ \  /  /  k
___5. -825481 -1154804 \  \  '  /  /  1
| 8 -825401 -115480« \  \  \ A  J i — *» ...............>
« *
I
X .  X '
c. - ........' S
l \
)/  % *CUD- i ; 10
I • • • • • •
9f
¦>
^  ' I
6. Vchynicko-tetovský plavební kanál - Černohorská nádržka, k.ú. Filipova Huť, obec Modrává, okres Klatovy
Legenda
m  navrhovaný ro zsah  p am átko vé  o chrany ) J
X | Y I \ \  I
___ 1 -825056 -1153937 \ \  I
___ 2 «825062 -1153934 \ \  I
___ 3 42502« »1153871 \ \  I
4 | «825021 i -11538761 ^  /
L  J i  4^5f /
V /  **?,  \  /
1 I
>
7. Vchynicko-tetovský plavební kanál -  Novohuťská nádržka, k.ú. Filipova Huť, obec Modrává, okres Klatovy J
11 ý
1  {
,26 ?13 +  \
211 i6 /  ...~/
2 0 V Í 8  .  15  ‘
19
r 4 A
^  žgf Ibodl X I  Y ,----  /
/  ___1 -829656 -1153863 V
__ 2 -629646 .1153952 \
__ » -629624 -1153937
, __ 4 -629624 -1153943 f “ '
¦ -  ___5 -629646 -1153950 i (  \ \
* -829650 -1153961 \  \
7  -629630 -1153966 ! >  )
__ 6 -629629 -1153953 !
__ 9_ -629620 -1153953
10 -629619 -1153966
11 -629598 -1153970
12 -629598 -1153992 S
13 -629600 -1154014 )
14 -829615 -1154051
15 -629632 -1154057
16 -629651 -1154052
17 -629665 -1154045
19 -629674 -1154049
19 -629680 -1154055
20 -829684 -1154051
21 -829686 -1154045 /
Leaenria .22  -029604 .1154037i_eyeiiud .1154030?  24 -829673 -1154029 \
navrhovaný ro zsah  pam átkové  och rany — -  ~*29W4 -1154021 )
L» l -tww B \
1 1 .1
^  ' : 1
5
1 \  \
8. Vchynicko-tetovský plavební kanál -  Studená nádržka, k.ú. Filipova Huť, obec Modrává, okres Klatovy 
Legenda \  i
]  navrho vaný ro zsa h  pam átkové och rany l  i
-M x Y \  \
___ 1 «828970 »1153261 \  \
___ 2 -828973 -1153257 \  \
___ 3 -828974 -1153249 \  \
___ 4 <28871 .1153246 \  \
___ 5 -828954 -1153239 \  \
•  -828952 >1153243 V \
_7_____ •«2«»«» "  .1153249 4 \ 6 \
8 <21970 -1153251 » 7 \  \
! -  » <020949 -1153255 3 *  • '  \  '
10 <820966 -1153259 ' f ?  .  I
L i  IJ 2Í * n
^  __  )
II «CUZK 2010
>
I "
•ř"
Vchynicko-Tetovský plavební kanál i I
*  I I
Polední hora 1315m \ ^ I
j V °blík 1225m f
V Javoři potok \  ^
RoklanskVP°lok ± ‘ď
V Smrkový vrch 1 J  f  'k—^ ^ —
.. V . L  (  7 ^ “— Filipohuťský potok
¦L/  \  MODRÁVÁi r  k i l  x
\  /  S )  *  (
ík '—jS /  ť Modravská hora 1157m A
Medvěd 1138m •? .\ ,n "------ / (
/  . J L -X  'V
l *  / X \  V \  \Medvědí hora 1224m I ?" \  5 - \  %, I ^  \  V rt
Y  (  *® Í4)% \  o. VX \ U X  Y2v,
v  v l  '  *  |  © 1  (3%,
' X3} Studená hora 1302m / X (g
' ^ X . . * < S & 4  1 J V ~ v .
Blatný vrch 1307m ojr \  C* y"—  v  • /
X*^ 1 s  • Mokrůvka 1330rn /
Šplčník 135 lm r  ^  l
' \ - t í  Mokrá 1369m
W . j
N á d r ž e  *  Luzný 1372m
napájející Vchynicko-Tetovský plavební kanál
naZev vodní plocha plocha povodí obsah vody
v ha v km1 v mJ
1 Javoři . „o
2 Rokytka 1 58 2 !o'n°°
3 Roklanská 1 90 3 21 ®'®9?
4 Novohuťská o «  !
5 Studená . >5'000
6 Březník . 3 000
7 Ptačí 012 f  2I °00
8 černohorský 0.28 3.60 X
Z povodí řeky Vydry celkem 22.55 90 000
i
16

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0130534.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Vacková Renata

Popis dokumentu:

Srní, vodní kanál - Vchynicko Tetovský plavební kanál. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

11808398 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

1960-2015 (neověřeno)

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 138018

Bližší specifikace:

Název	Vchynicko Tetovský plavební kanál
Číslo ÚSKP	26816/4-3299
Kód fáze ochrany	R
Fáze ochrany	památkově chráněno, rozsah revidován
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 77515

Název objektu: zdrž I.

Část obce: Vchynice-Tetov I

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Vchynice-Tetov I

Obec: Srní

ORP: Sušice

Okres: Klatovy

Vchynicko Tetovský plavební ka… (právní stav 138018)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 32147

Název lokality: Vchynice

Reálný typ: zaniklá ves

Kat. území: Vchynice-Tetov I

Obec: Srní

ORP: Sušice

Okres: Klatovy

Kraj: Plzeňský kraj

Vchynicko Tetovský plavební ka… (právní stav 138018)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 358

Název hist. regionu: Kašperské Hory

Vchynicko Tetovský plavební ka… (právní stav 138018)

Ke stažení Náhled Poslat žádost